Array ( [0] => 15481460 [id] => 15481460 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radon [uri] => Radon [3] => Radon spectrum.png [img] => Radon spectrum.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|českého matematika německé národnosti, o němž pojednává článek [[Johann Radon]]}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Rn [4] => | protonové číslo = 86 [5] => | nukleonové číslo = [6] => | název = Radon [7] => | latinsky = Radon [8] => | nad = [[Xenon|Xe]] [9] => | pod = [[Oganesson|Og]] [10] => | vlevo = [[Astat]] [11] => | vpravo = [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Vzácné plyny [15] => | číslo CAS = 10043-92-2 [16] => | skupina = 18 [17] => | perioda = 6 [18] => | blok = p [19] => | koncentrace v zemské kůře = [20] => | koncentrace v mořské vodě = [21] => | obrázek = Electron shell 086 Radon - no label.svg [22] => | emisní spektrum = Radon_spectrum_visible.png [23] => | vzhled = Bezbarvý plyn [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 222 [26] => | atomový poloměr = [27] => | kovalentní poloměr = 150 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 222 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6 [30] => | oxidační čísla = [31] => | skupenství = [[Plyn]]né [32] => | krystalografická soustava = Krychlová plošně centrovaná [33] => | hustota = 9,73 kg·m−3 [34] => | tvrdost = [35] => | magnetické chování = nemagnetický [36] => | teplota tání = −71 [37] => | teplota varu = −65 [38] => | molární objem = [39] => | skupenské teplo tání = 3,346 kJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 17,985 kJ/mol [41] => | tlak syté páry = [42] => | rychlost zvuku = [43] => | měrná tepelná kapacita = [44] => | elektrická vodivost = [45] => | měrný elektrický odpor = [46] => | tepelná vodivost = 3,61 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = [49] => | elektronegativita = 2,2 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = [53] => | iontový poloměr = [54] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [55] => | nukleonové číslo = 209 [56] => | značka = Rn [57] => | výskyt = [58] => | poločas = 28,8 min [59] => | způsob = [[přeměna beta plus|β+]] (83 %) [60] => | energie = [61] => | nukleonové číslo produktu = 209 [62] => | značka produktu = At [63] => | způsob2 = α (17 %) [64] => | energie2 = [65] => | nukleonové číslo produktu2 = 206 [66] => | značka produktu2 = Po [67] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [68] => | nukleonové číslo = 210 [69] => | značka = Rn [70] => | výskyt = [71] => | poločas = 2,4 h [72] => | způsob = [[alfa rozpad|α]] (96 %) [73] => | energie = [74] => | nukleonové číslo produktu = 206 [75] => | značka produktu = Po [76] => | způsob2 = [[přeměna beta plus|β+]] (4 %) [77] => | energie2 = [78] => | nukleonové číslo produktu2 = 210 [79] => | značka produktu2 = At [80] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [81] => | nukleonové číslo = 211 [82] => | značka = Rn [83] => | výskyt = [84] => | poločas = 14,6 h [85] => | způsob = [[přeměna beta plus|β+]] (72,6 %) [86] => | energie = [87] => | nukleonové číslo produktu = 211 [88] => | značka produktu = At [89] => | způsob2 = α (24,4 %) [90] => | energie2 = [91] => | nukleonové číslo produktu2 = 207 [92] => | značka produktu2 = Po [93] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [94] => | nukleonové číslo = 221 [95] => | značka = Rn [96] => | výskyt = [97] => | poločas = 25 minhttp://www.nndc.bnl.gov/chart/ [98] => | způsob = β− (78 %) [99] => | energie = [100] => | nukleonové číslo produktu = 221 [101] => | značka produktu = Fr [102] => | způsob2 = α (22 %) [103] => | energie2 = [104] => | nukleonové číslo produktu2 = 217 [105] => | značka produktu2 = Po [106] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [107] => | nukleonové číslo = 222 [108] => | značka = Rn [109] => | výskyt = stopy [110] => | poločas = 3,8235 d [111] => | způsob = α [112] => | energie = [113] => | nukleonové číslo produktu = 218 [114] => | značka produktu = Po [115] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [116] => | nukleonové číslo = 224 [117] => | značka = Rn [118] => | výskyt = [119] => | poločas = 107 minhttp://www.nndc.bnl.gov/chart/ [120] => | způsob = [[přeměna beta minus|β−]] [121] => | energie = [122] => | nukleonové číslo produktu = 224 [123] => | značka produktu = Fr [124] => }} [125] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [126] => | R-věty = [127] => | S-věty = [128] => }} [129] => '''Radon''' (chemická značka '''Rn''', {{vjazyce|la}} ''Radonum'') je nejtěžší přirozeně se vyskytující [[chemický prvek]] ve skupině [[Vzácné plyny|vzácných plynů]], je [[Radioaktivita|radioaktivní]] a nemá žádný stabilní [[izotop]]. [130] => [131] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [132] => Bezbarvý [[plyn]], bez chuti a zápachu, nereaktivní. Vzniká jako produkt radioaktivního rozpadu [[radium|radia]] a [[uran (prvek)|uranu]] a díky své nestálosti postupně zaniká dalším radioaktivním rozpadem. Je známo přibližně dvacet nestabilních izotopů radonu. [[Chemická sloučenina|Chemické sloučeniny]] tvoří stejně jako [[krypton]] a [[xenon]] pouze vzácně s [[fluor]]em, [[chlor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly.{{Citace periodika [133] => | příjmení = Avrorin [134] => | jméno = V.V. et al [135] => | titul = The Chemistry of Radon [136] => | periodikum = Russian Chemical Reviews [137] => | ročník = 51 [138] => | číslo = 1 [139] => | rok = 1982 [140] => | strany = 12–20 [141] => | doi = 10.1070/RC1982v051n01ABEH002787 [142] => }} Radon je velmi dobře rozpustný ve vodě (okolo 51 % svého objemu) a ještě lépe se rozpouští v nepolárních organických rozpouštědlech. Radon je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]].{{Citace periodika [143] => | příjmení = Al-Azmi [144] => | jméno = D. et al. [145] => | titul = Radon adsorbed in activated charcoal—a simple and safe radiation source for teaching practical radioactivity in schools and colleges [146] => | periodikum = Phys. Educ. [147] => | rok = 2012 [148] => | ročník = 47 [149] => | číslo = 4 [150] => | strany = 471–475 [151] => | url = http://iopscience.iop.org/0031-9120/47/4/471 [152] => | doi = 10.1088/0031-9120/47/4/471 [153] => }} [154] => [155] => Radon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno [[ionizace|ionizuje]], a v ionizovaném stavu září. Toho by se dalo využívat při výrobě osvětlovací techniky, ale radon je velmi [[radioaktivita|radioaktivní]], a proto to není možné. Radon ve výbojce vydává jasně bílé světlo. [156] => [157] => == Historický vývoj == [158] => Radon byl objeven roku [[1900]] [[Friedrich Ernst Dorn|Friedrichem Ernstem Dornem]] při zkoumání radioaktivního rozpadu [[radium|radia]] a byl pojmenován jako radiová emanace. [[William Ramsay]] charakterizoval radiovou emanci jejím spektrem roku [[1910]], určil její [[hustota|hustotu]] a z ní i [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotnost]] a navrhl pro ni název svítící – niton (Nt). Později se jméno prvku ještě několikrát změnilo, až byl nakonec přijat návrh na jméno radon a toto označení se používá od roku [[1923]]. [159] => [160] => == Výskyt a získávání == [161] => Koncentrace radonu v zemské atmosféře jsou nesmírně nízké, prakticky na hranici detekce těch nejcitlivějších analytických metod. Radon se nejčastěji nalézá ve vývěrech podzemních minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu jader [[radium|radia]], [[thorium|thoria]] a [[uran (prvek)|uranu]]. Může však v malých dávkách vyvěrat sám z podloží přímo v plynné podobě, čímž se radon absorbuje do [[Podzemní voda|podzemní vody]] a s tou se dostává na povrch. [162] => [163] => Radon se získává tak, že se roztok radnaté soli nechá stát asi čtyři týdny v uzavřené láhvi. Za tuto dobu se ustanoví rovnováha s [[radium|radiem]] a jeho emanancí (minerálu s obsahem radonu). Radon se poté dá oddestilovat nebo vyvařit. [164] => [165] => == Využití == [166] => V geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v podzemních vodách k určení jejich původu a stáří. [167] => [168] => Medicínské využití radonu je založeno na skutečnosti, že převážná většina jeho izotopů funguje jako alfa zářiče s poměrně krátkým [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] (nejstabilnější izotop 222Rn má poločas rozpadu 3,82 dne, další izotopy už jen: 220Rn 54,5 s a 219Rn 3,92 s). Používají se proto někdy pro krátkodobé ''lokální ozařování'' vybraných tkání. [169] => [170] => Radonová voda (voda obsahující rozpuštěný radon) se používá rovněž v [[balneologie|balneologii]], například v [[jáchymov]]ských lázních, kam je dopravována potrubím z bývalého [[uranový důl|uranového dolu]] [[Důl Svornost|Svornost]], kde je jejím nejmohutnějším zdrojem podzemní pramen, pojmenovaný po [[František Běhounek|akademiku Běhounkovi]], objevený v roce [[1962]], který se měrnou aktivitou přibližně 9–10 [[Becquerel|kBq]]/l řadí mezi velmi silné radonové vody (tj. více než 4 kBq/l). Pramen Agricola (navrtaný v roce [[2000]]) má měrnou aktivitu ještě přibližně dvakrát tak větší, ale jeho vydatnost je menší. Vydatnost všech Jáchymovských radioaktivních pramenů činí řádově 500 m3/den{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.laznejachymov.cz/cz/leceni/lecive-zdroje.html |datum přístupu=2007-04-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070610064656/http://www.laznejachymov.cz/cz/leceni/lecive-zdroje.html |datum archivace=2007-06-10 |nedostupné=ano }}. V Jáchymovských lázních se potom používají koupele, ve kterých aktivita radonové vody poklesla (v důsledku odvětrání a rozpadu během postupného přečerpávání) na 4,5 kBq/l. Obvyklá délka pobytu pacienta ve vaně s radonovou vodou je dvacet minut. [171] => [172] => == Zdravotní rizika == [173] => Podle zprávy [[OSN]] z roku 1988 ozáření radonem tvoří téměř polovinu dávky, kterou člověk v průměru dostane.{{Citace elektronické monografie [174] => | příjmení1 = Vladislav [175] => | jméno1 = Navrátil [176] => | titul = Záření, radon a lidské zdraví [177] => | url = https://is.muni.cz/el/ped/podzim2006/RV2BP_3FF/um/radon-a-zdravi.pdf [178] => | datum_přístupu = 2024-02-01 [179] => }} Je to více než jiné přirozené či umělé zdroje záření. [180] => [181] => Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu [[rakovina|rakoviny]] plic. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé. Ty jsou na rozdíl od radonu kovy a po svém vzniku tvoří shluky s [[aerosol]]ovými částicemi nebo například s vodní párou. Takto vázané produkty přeměny radonu mohou být při vdechnutí zachyceny v dýchacím ústrojí a volně se přeměňovat. Jak radon, tak i produkty jeho přeměny [[polonium]] 218Po a 214Po emitují při své radioaktivní přeměně [[částice alfa]]. Ty mohou díky své vysoké ionizační schopnosti způsobit porušení [[DNA]]. Špatná [[oprava DNA]] pak může zapříčinit nekontrolovatelné množení buněk – rakovinu. Nízká radioaktivita však nemusí vést k více nádorům.http://www.osel.cz/8747-strach-ma-velke-oci-poprask-kolem-rakoviny-stitne-zlazy-deti-ve-fukusime.html - Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě [182] => [183] => Radon také zvyšuje riziko [[Cévní mozková příhoda|mozkových příhod]].{{Citace elektronického periodika [184] => | titul = Exposure to even moderate levels of radon linked to increased risk of stroke [185] => | url = https://medicalxpress.com/news/2024-01-exposure-moderate-radon-linked.html [186] => | datum_přístupu = 2024-02-01 [187] => }} [188] => [189] => == Radon v budovách == [190] => Pokud je základová část domu starší a špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu (především přízemí). Děje se tak působením [[komínový efekt|komínového efektu]]. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobí podtlak v objektu a radon je tak spolu s dalšími plyny aktivně nasáván. [191] => [192] => Dalším možným zdrojem radonu je stavební materiál. Některé škvárobetonové tvárnice pocházející z rynholecké škváry obsahují vysoké aktivity radia. V současné době je radioaktivita všech stavebních materiálů dodávaných na český trh pod kontrolou [[Státní úřad pro jadernou bezpečnost|Státního úřadu pro jadernou bezpečnost]] ([http://www.sujb.cz SÚJB]). [193] => [194] => Česko se kvůli geologické stavbě řadí k zemím s vysokou průměrnou koncentrací radonu v bytech (118 Bq/m3). [[Světová zdravotnická organizace|Světová zdravotnická organizace (WHO)]] doporučuje limit 100 Bq/m3. Koncentrace ve volném prostoru bývá kolem 10 Bq/m3. [195] => [196] => Vysokou koncentraci radonu v domě lze dočasně snížit častějším větráním. V současné době jsou již známá účinná technická opatřeníhttp://www.radonovyprogram.cz/radon/ochrana-stavby-proti-radonu.html {{Wayback|url=http://www.radonovyprogram.cz/radon/ochrana-stavby-proti-radonu.html |date=20160913080415 }} - Ochrana stavby proti radonu proti pronikání radonu do budov, a to jak u stavěných, tak i existujících staveb. [197] => [198] => Český stát usiluje již od 90. let o snížení ozáření obyvatel od radonu, současný radonový program [199] => ([http://www.radonovyprogram.cz Radonový program ČR] na léta 2009 až 2019 - Akční plán) zahrnuje řadu aktivit koordinovaných Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, např. bezplatné měření v bytech a školských zařízeních. Bezplatné informativní měření objemové aktivity radonu v domě či bytě pomocí stopových detektorů RAMARn zajišťuje v ČR [[Státní ústav radiační ochrany]]http://www.radonovyprogram.cz/radon/chci-zmerit-radon.html {{Wayback|url=http://www.radonovyprogram.cz/radon/chci-zmerit-radon.html |date=20160914032814 }} - Chci změřit radon. [200] => [201] => == Stupnice koncentrace radonu == [202] => {| class="wikitable" style="margin:auto;" [203] => |- [204] => ! Bq/m3 [205] => ! pCi/l [206] => ! Příklady [207] => |- [208] => |style="color: black; background:silver; text-align:right;"| '''1''' [209] => | ~{{formatnum|0.027}} [210] => | Koncentrace radonu na březích velkých oceánů se obvykle pohybuje v míře 1 Bq/m3. [211] => Koncentrace stopového množství radonu nad oceány nebo na [[Antarktida|Antarktidě]] může být nižší než 0.1 Bq/m3. [212] => |- [213] => |style="color: black; background:aqua; text-align:right;"| '''10''' [214] => | {{formatnum|0.27}} [215] => | Průměrná koncentrace na kontinentě na čerstvém vzduchu se pohybuje od 10 do 30 Bq/m3. [216] => Na základě mnoha studií je průměrná celosvětová koncentrace radonu uvnitř budov odhadnuta na 39 Bq/m3. [217] => |- [218] => |style="color: black; background:lime; text-align:right;"| '''100''' [219] => | {{formatnum|2.7}} [220] => | Obvyklá míra vystavení se radonu ve vnitřních prostorách. Většina států světa přijala koncentraci radonu pro vzduch uvnitř budov 200–400 Bq/m3 jako akční nebo referenční úroveň. Pokud testy vykážou úroveň menší než 4 [[Curie|pikocurie]] radonu na litr vzduchu (150 Bq/m3), není nutné činit žádná opatření. Kumulované vystavení se koncentraci 230 Bq/m3 plynného radonu po dobu 1 roku odpovídá 1 WLM (cca 170 hodinám za měsíc). [221] => |- [222] => |style="color: black; background:yellow; text-align:right;"| '''{{formatnum|1 000}}''' [223] => | 27 [224] => | Velmi vysoká koncentrace radonu (>1000 Bq/m3) byla zjištěna v domech postavených na zemině, jež obsahuje zvýšené množství [[Uran (prvek)|uranu]], a jež má vysokou propustnost. Pokud je ve vzduchu úroveň vyšší než pikocurie na litr vzduchu, (800 Bq/m3), měl by majitel domu zvážit nějaká opatření vedoucí ke snížení koncentrace radonu v ovzduší uvnitř. Přípustná koncentrace v uranových dolech je přibližně 1 220 Bq/m3 (33 pCi/l){{cite book| title=The Mining Safety and Health Act – 30 CFR 57.0| publisher=Vláda Spojených států Amerických| date=1977| url=http://www.msha.gov/30cfr/57.0.htm| access-date=2014-07-30| archive-url=https://web.archive.org/web/20140805040709/http://www.msha.gov/30cfr/57.0.htm| archive-date=2014-08-05| url-status=dead}} [225] => |- [226] => |style="color: black; background:orange; text-align:right;"| '''{{val|10,000}}''' [227] => | 270 [228] => | Koncentrace radonu ve vzduchu v nevětrané [[Bad Gastein]]ské galerii léčení v [[Rakousko|Rakousku]] je průměrně okolo 43 kBq/m3 (zhruba 1.2 nCi/l) s maximální naměřenou hodnotou 160 kBq/m3 (zhruba 4.3 nCi/l).{{cite journal |doi=10.2203/dose-response.05-025.Zdrojewicz |pmc=2477672 |pmid=18648641 |title=Radon Treatment Controversy, Dose Response |date=2006 |volume=4 |issue=2 |author=Zdrojewicz, Zygmunt |journal=[[Dose-Response]] |last2=Strzelczyk |first2=Jadwiga (Jodi) |pages=106–18}} [229] => |- [230] => |style="color: white; background:red; text-align:right;"| '''{{val|100,000}}''' [231] => | ~{{formatnum|2700}} [232] => | Zhruba {{val|100000|u=Bq/m3}} (2.7 nCi/l) bylo naměřeno v základech domu, jenž patřil americkému konstrukčnímu inženýrovi [[Stanley Watras|Stanleyovi Watrasovi]], pracovníkovi přilehlé jaderné elektrárny.{{cite conference |url=http://wpb-radon.com/Radon_research_papers/1995%20Nashville,%20TN/1995_14_Indoor%20Radon%20Concentration%20Data--Geographic%20and%20Geologic%20Distribution,%20Captial%20District,%20NY.pdf |title=Indoor Radon Concentration Data: Its Geographic and Geologic Distribution, an Example from the Capital District, NY |first1=John J. |last1=Thomas |first2=Barbara R. |last2=Thomas |first3=Helen M. |last3=Overeynder |date=September 27–30, 1995 |conference=International Radon Symposium |conference-url=http://internationalradonsymposium.org/ |publisher=American Association of Radon Scientists and Technologists |location=Nashville, TN |access-date=2012-11-28}}{{cite book |last1=Upfal |first1=Mark J. |last2=Johnson |first2=Christine |title=Occupational, industrial, and environmental toxicology |date=2003 |publisher=Mosby |location=St. Louis, Missouri |isbn=9780323013406 |chapter-url=http://toxicology.ws/Greenberg/Chapter%2065%20-%20Residential%20Radon.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20130514202353/http://toxicology.ws/Greenberg/Chapter%2065%20-%20Residential%20Radon.pdf |url-status=dead |archive-date=2013-05-14 |edition=2nd |chapter=65 Residential Radon |editor1-first=Michael I. |editor1-last=Greenberg |editor2-first=Richard J. |editor2-last=Hamilton |editor3-first=Scott D. |editor3-last=Phillips |editor4-first=Gayla J. |editor4-last=N. N. |access-date=28 November 2012}} [233] => |- [234] => |style="background:maroon; color:white; text-align:right;"| '''{{val|1,000,000}}''' [235] => | {{val|27000}} [236] => | Koncentraci blížící se milionu Bq/m3 je možné naměřit v nevětraných šachtách uranových dolů. [237] => |- [238] => |style="background:black; color:white; text-align:right;"| '''{{nowrap|~{{val|5.54e19}}}}''' [239] => |style="background:#ddd;"| {{nowrap|~{{val|1.5e18}}}} [240] => |style="background:#ddd;"| ''Teoretická horní mez:'' Radonový plyn (222Rn) při 100% koncentraci (1 [[Bar (jednotka)|atmosféra]], 0 °C); 1.538×105 curie/gram;[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK158787/ Toxicological Profile for Radon], Table 4-2 (Keith S., Doyle J. R., Harper C., et al. Toxicological Profile for Radon. Atlanta (GA): Agency for Toxic Substances and Disease Registry (US); 2012 May. 4, CHEMICAL, PHYSICAL, AND RADIOLOGICAL INFORMATION.) Retrieved 2015-06-06. 5.54×1019 Bq/m3. [241] => |} [242] => [243] => == Odkazy == [244] => [245] => === Reference === [246] => [247] => [248] => === Literatura === [249] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [250] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [251] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [252] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [253] => [254] => === Související články === [255] => * [[Radiační hormeze]] [256] => * [[Ionizující záření]] [257] => [258] => === Externí odkazy === [259] => * {{commonscat|Radon}} [260] => * {{Wikislovník|heslo=radon}} [261] => * [http://www.radonovyprogram.cz Radonový program ČR] [262] => * [http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/radon-podcenovany-zabijak-bez-barvy-a-zapachu--1658062 Radon – podceňovaný zabiják bez barvy a zápachu], Zdraví "v cajku", [[Český rozhlas Plzeň]], 11. října 2016 [263] => * [https://mapy.geology.cz/radon/ Mapa ČR rizika radonu] [264] => [265] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [266] => [267] => {{Autoritní data}} [268] => {{Portály|Chemie}} [269] => [270] => [[Kategorie:Radon| ]] [271] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [272] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [273] => [[Kategorie:Radioaktivita]] [274] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] [275] => [[Kategorie:Objeveno 1900]] [] => )
good wiki

Radon

Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'radium','Dose-Response','uran (prvek)','poločas přeměny','rakovina','polonium','1962','Důl Svornost','jáchymov','hustota','xenon','William Ramsay'

1962

Hustota

Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu.

Jáchymov

Polonium

Radium

Rakovina

Xenon