Array ( [0] => 14758532 [id] => 14758532 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Raetie [uri] => Raetie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Roman_Empire_-_Raetia_(125_AD).svg|náhled|upright=1.3|Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie]] [1] => '''Raetie''', případně [[Latina|latinsky]] '''Raetia''', bylo území a později [[Římské provincie|provincie]] [[Starověký Řím|římské říše]], jež sahalo zhruba od [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]] (''Lacus Brigantinus'') směrem na východ k řece [[Inn]] (''Aenus''). Severní hranici provincie tvořila řeka [[Dunaj]] (''Danuvius''), za níž se rozkládalo neklidné území „[[Germánie|svobodné Germánie]]“. [[Walliské Alpy|Penninské Alpy]] na západě a na jihu oddělovaly Raetii od [[Horní Germánie]] a [[Itálie]], zatímco na východě se nacházelo [[Noricum]]. V současnosti toto území zaujímá střední a východní [[Švýcarsko]], jižní [[Bavorsko]], jihovýchod [[Bádensko-Württembersko|Bádenska-Württemberska]], [[Lichtenštejnsko]], [[Vorarlbersko]] a většinu [[Tyrolsko|Tyrolska]] (včetně jeho [[Autonomní provincie Bolzano|italské části]]). [2] => [3] => == Dějiny == [4] => [[Soubor:Roman Empire 125.png|náhled|upright=1.3|vlevo|[[Římské provincie]] za vlády císaře [[Hadrianus|Hadriána]] (r. 117-138 n.l.) včetně rozmístění posádek [[Římská legie|legií]]]] [5] => [[Soubor:Ostkastell Welzheim.jpg|náhled|230px|[[Hornogermánský a raetský limes]] u města [[Welzheim]]]] [6] => [[Rétové|Raety]] jako nejmocnější [[Alpy|alpský]] kmen poprvé připomínal [[Polybios]], ovšem až do zániku republiky se zmínky o nich vyskytovaly v dílech [[Starověký Řím|římských]] historiků jen velmi sporadicky. O historii Raetů toho tudíž není mnoho známo. [[Livius]] byl přesvědčen o jejich [[Etruskové|etruském]] původu. Tuto domněnku s ním sdíleli také historikové [[Barthold Georg Niebuhr|Niebuhr]] a [[Theodor Mommsen|Mommsen]]. Podle tradičního výkladu zaznamenaného [[Marcus Junianus Justinus|Justinem]] a [[Plinius starší|Pliniem starším]] představovali Raetové část Etrusků, která sídlila nejprve v údolí řeky [[Pád (řeka)|Pádu]], odkud byla ale vypuzena [[Keltové|Kelty]] na přelomu [[5. století př. n. l.|5.]] a [[4. století př. n. l.]] Označení Raetové prý přijali podle svého náčelníka, jménem ''Raetus''. Bližší realitě však zřejmě bude hypotéza, podle níž byl název tohoto kmene odvozen z keltského výrazu ''rait'' („horská země“). Bez ohledu na to, zda přijmeme teorii o etruském původu Raetů, skutečností zůstává, že v době, kdy Římané navázali první kontakty s obyvateli Raetie, byla tato země plně v moci keltských kmenů. Předchozí populace zcela splynula s Kelty, takže Raety lze v pozdějších dobách označit za ryze keltský národ, třebaže mezi nimi žily také některé cizí kmeny (například Lepontiové). [7] => [8] => Raetové si udržovali nezávislost až do roku [[15 př. n. l.]], kdy byli poraženi římským vojskem, které proniklo na sever skrze [[Brennerský průsmyk]]. Velitelem Římanů byl [[Augustus|Augustův]] nevlastní syn [[Drusus]]. V témže roce si Drusův bratr a pozdější římský císař [[Tiberius]] podrobil údolí horního [[Rýn]]a a oblast Bodamského jezera, kolem nějž se rozkládala sídla Vindeliků. Tento kmen přemohli Římané v bitvě na jezeře, během níž se zmocnili dnešního ostrova [[Reichenau (ostrov)|Reichenau]]. Ten pak vítězům posloužil jako základna k dalším výbojům do okolních krajů. V následujících letech bylo celé území mezi řekami Dunajem a Innem začleněno do nově vzniklé římské provincie, která byla zpočátku spravovaná vojenským [[prefekt]]em a později [[prokurátor]]em z řad [[Equites|jezdeckého]] stavu. Hlavní komunikační trasou byla silnice vedoucí přes Brennerský průsmyk, jež spojovala dnešní města [[Verona|Veronu]] a [[Augsburg]]. Obyvatelstvo raetských údolí bylo poměrně rychle [[Romanizace (kultura)|romanizováno]]. Mezi důležitá města Raetie náležela ''Augusta Vindelicorum'' (Augsburg), ''Brigantium'' ([[Bregenz]]), ''Castra Batavorum'' ([[Pasov]]), ''Castra Regina'' ([[Řezno]]) a ''Tridentum'' ([[Trento]]). [9] => [10] => Na obranu před vpády [[Germáni|germánských kmenů]] ze severu byl v průběhu [[1. století]] zbudován [[Hornogermánský a raetský limes|Limes Germanicus]]. Jeho 166 kilometrů dlouhá raetská část byla tvořena silnou kamennou hradbou doplněnou strážními věžemi. Ve druhé polovině 1. století si Římané podmanili ''[[Agri Decumates]]'' (území mezi Rýnem, [[Mohan]]em a Dunajem), čímž byla Raetie částečně chráněna před útoky [[barbar]]ů. Až do konce [[2. století]] provincie nedisponovala stálou posádkou a spoléhala se výhradně na domorodé pomocné sbory (''auxilia''). Teprve za vlády [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] byla do Raetie umístěna [[římská legie]] (''Legio III Italica''), jejíž velitel působil od tohoto okamžiku jako místodržitel provincie v hodnosti císařského [[legát]]a (''legatus Augusti pro praetore''). Za [[Diocletianus|Diocletiana]] byla Raetie součástí [[diecéze]] Itálie, přičemž byla rozdělena na dvě provincie: ''Raetia prima'' (hornatější a jižněji položená) a ''Raetia secunda'' (totožná s někdejším územím Vindeliků). Jejich správci byli úředníci v hodnosti ''preasides'', jimž byl nadřízen ''[[Dux (titul)|dux]]'' zodpovědný za obě tyto země. [11] => [12] => V době konečného úpadku [[Západořímská říše|západořímské říše]] byla Raetie sužována vytrvalými nájezdy Germánů. Už od poloviny [[3. století]], kdy Římané vyklidili Agri Decumates, začal vzrůstat tlak germánských [[Alamani|Alamanů]] na její severní a západní hranice. V roce [[488]] nařídil správce Itálie [[Odoaker]] opuštění Raetie secundy, což usnadnilo pronikání Alamanů. Zhruba v témže čase se většina [[Markomani|Markomanů]] přesunula z [[Čechy|Čech]] do oblastí východně od řeky [[Lech (řeka)|Lechu]], kde byli později známi jako Bajuvarové ([[Bavoři]]). Naproti tomu politická a kulturní pouta Raetie primy vůči Itálii přetrvala ještě po dlouhou dobu. Po ovládnutí [[Ostrogóti|Ostrogóty]] [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]] se do určité míry opět pozdvihla ke své bývalé prosperitě. Latinský jazyk ve své vulgarizovanější podobě (z něhož se vyvinula dnešní [[rétorománština]]) a [[Křesťanství|křesťanská]] víra zde proto přečkaly bez vážnějších otřesů období [[stěhování národů]]. Ve [[středověk]]u se Raetií nazývalo území dřívější Raetie primy. Dodnes je toto jméno užíváno ve [[Administrativní dělení Švýcarska|švýcarském kantonu]] [[Graubünden]] dosud obývaném potomky romanizovaných keltských obyvatel Raetie, kteří se nazývají [[Rétorománi]]. [13] => [14] => == Hospodářství == [15] => Raetie byla velice hornatá země. Hlavním způsobem obživy jejích obyvatel byl tudíž chov dobytka a těžba dřeva. Obdělávání půdy byla věnována jen malá pozornost, přesto některá úrodná údolí poskytovala hojnost obilí. Brzy po příchodu Římanů nastal rozmach obchodu a dařilo se též zemědělství. Místní svahy byly osázeny vinohrady, jež produkovaly víno považované ze stejně kvalitní jako italské. Dokonce i sám Augustus prý dával přednost raetskému vínu před kterýmkoli jiným. Nejvýznačnějšími obchodními komoditami, které zde byly získávány, byly vosk, med, smůla a sýry. [16] => [17] => == Odkazy == [18] => [19] => === Reference === [20] => {{Překlad| jazyk = de| článek = Raetia| revize = 36444647| jazyk2 = en| článek2 = Raetia| revize2 = 169720537}} [21] => [22] => === Související články === [23] => * [[Římské provincie]] [24] => * [[Rétorománi]] [25] => [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{Commonscat}} [28] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=5182 Raetia], Jiří Chlubný, stránky Antika, 4.8.2007, antika.avonet.cz [29] => [30] => [31] => {{Římské provincie}}{{Autoritní data}} [32] => {{Portály|Starověký Řím}} [33] => [34] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [35] => [[Kategorie:Dějiny Švýcarska]] [36] => [[Kategorie:Lichtenštejnsko]] [] => )
good wiki

Raetie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus). Severní hranici provincie tvořila řeka Dunaj (Danuvius), za níž se rozkládalo neklidné území „svobodné Germánie“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Starověký Řím','Rétorománi','Římské provincie','stěhování národů','Rýn','Germánie','Inn','Theodor Mommsen','prefekt','Dunaj','Etruskové','Ostrogóti'

Dunaj

Etruskové

Germánie

Inn

Ostrogóti

Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3.

Prefekt

Rétorománi

Rýn