Array ( [0] => 15330297 [id] => 15330297 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Regelace [uri] => Regelace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Regelation_Image_from_page_256_of_"The_Ontario_high_school_physics"_(1917).jpg|náhled| Klasický experiment zahrnující regelaci ledového bloku, pokud ním prochází napnutý drát.]] [1] => '''Regelace''' je jev [[tání]] pod [[tlak]]em a opětovného zmrazení, když je tlak následně snížen. Regelaci lze demonstrovat smyčkou jemného drátu kolem bloku [[led]]u, k níž je připojena velká váha. Tlak vyvíjený na led jej pomalu místně taví a umožňuje drátu projít celým blokem. Jakmile se tlak uvolní, dráha drátu se znovu naplní, takže blok ledu zůstane pevný i po úplném průchodu drátu. Tento experiment je možný pro led při teplotách -10 °C nebo nižšími, a přestože jsou v zásadě platné, podrobnosti procesu, kterým drát prochází ledem, jsou složité.{{cite journal|doi=10.1098/rspa.1973.0013|title=Pressure Melting and Regelation of Ice by Round Wires|year=1973|last1=Drake|first1=L. D.|last2=Shreve|first2=R. L.|journal=Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences|volume=332|issue=1588|pages=51 |bibcode = 1973RSPSA.332...51D }} Celý jev funguje nejlépe u materiálů s vysokou [[Tepelná vodivost|tepelnou vodivostí]], jako je [[měď]], protože [[latentní teplo]] fúze z horní strany je třeba přenášet na spodní stranu, aby dodávalo latentní teplo tavení. Stručně řečeno, jev, při kterém se led v důsledku aplikovaného tlaku přeměňuje na [[kapalina|kapalinu]] a poté, co je tlak odstraněn, se znovu převádí na led, se nazývá regelace. [2] => [3] => Regelaci objevil [[Michael Faraday]]. Vyskytuje se pouze u látek, jako je led, které mají schopnost expandovat po zmrazení, protože teploty tání těchto látek klesají se zvyšujícím se vnějším tlakem. [[Teplota tání]] ledu klesá o 0,0072 °C s každou přidanou atmosférou tlaku. Například k roztavení ledu při -4 °C je potřebný tlak 500 [[Atmosféra (jednotka)|atmosfér]].[http://amsglossary.allenpress.com/glossary/search?id=regelation1 Glossary of Meteorology: Regelation] {{Wayback|url=http://amsglossary.allenpress.com/glossary/search?id=regelation1 |date=20060225000000 }}, American Meteorological Society, 2000 [4] => [5] => == Tavení povrchu == [6] => [[Soubor:Melting_curve_of_water.svg|náhled|300x300pixelů| Křivka tání ledu]] [7] => [[Soubor:Surface_of_ice_Ih.jpg|náhled|300x300pixelů| Molekulární struktura ledu blízko povrchu]] [8] => U normálního [[krystal]]ického ledu hluboko pod jeho teplotou tání dojde k určité relaxaci atomů blízko povrchu. Simulace ledu blízko bodu tání ukazují, že dochází spíše k výraznému tání povrchových vrstev než k symetrické relaxaci poloh atomů. Jaderná magnetická rezonance poskytla důkazy o tekuté vrstvě na povrchu ledu. V roce 1998 naměřili Astrid Döppenschmidt a Hans-Jürgen Butt pomocí [[mikroskopie atomárních sil]] tloušťku kapalné vrstvy na ledu zhruba 32 [[Řádová velikost (délka)|nm]] při −1 °C a 11 nm při −10 °C.{{cite journal|last1=Döppenschmidt|first1=Astrid|last2=Butt|first2=Hans-Jürgen|date=2000-07-11|title=Measuring the Thickness of the Liquid-like Layer on Ice Surfaces with Atomic Force Microscopy|journal=Langmuir|volume=16|issue=16|pages=6709–6714|doi=10.1021/la990799w}} [9] => [10] => Tavení povrchu může odpovídat za následující: [11] => [12] => * Nízký [[Tření|koeficient tření]] ledu, jaký znají bruslaři. [13] => * Snadné [[Prášková metalurgie|zhutnění]] ledu [14] => * Vysoká [[Adheze|přilnavost]] ledových povrchů [15] => [16] => == Příklady regelace == [17] => [[Ledovec]] může vyvíjet dostatečné množství tlaku na svůj spodní povrch, aby snížil bod tání svého ledu. Tání ledu na základně ledovce mu umožňuje pohybovat se z vyšší nadmořské výšky do nižší nadmořské výšky. Kapalná voda může proudit ze spodní části ledovce v nižších nadmořských výškách, když je teplota vzduchu nad bodem mrazu vody. [18] => [19] => == Mylné představy == [20] => [[Bruslení]] je uvedeno jako příklad regelace; požadovaný [[tlak]] je však mnohem větší než [[Tíha|hmotnost]] bruslaře. Regelace navíc nevysvětluje, jak lze [[Brusle|bruslit]] při teplotách pod nulou °C. White, James. The Physics Teacher, 30, 495 (1992). [21] => [22] => [[Prášková metalurgie|Zhutňování]] a tvorba sněhových koulí je dalším příkladem ze starých textů. Požadovaný [[tlak]] je opět mnohem větší, než je možné vyvinout ručně. Protikladem je, že [[Automobil|auta]] nerozpouští [[sníh]], když po něm přejíždí. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Reference === [27] => {{Překlad|en|Regelation|968096127}} [28] => [29] => [30] => == Literatura == [31] => * Y. Huang, X. Zhang, Z. Ma, Y. Zhou, W. Zheng, J. Zhou a CQ Sun, Hydrogen-bond relaxation dynamics: resolving mysteries of water ice. Coordination . Coordination Chemistry Reviews 2015. 285: 109-165. [32] => * CQ Sun, Relaxation of the Chemical Bond. Springer Series in Chemical Physics 108.. 2014 Heidelberg, 807 stran. {{ISBN|978-981-4585-20-0}}. [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Termodynamika]] [36] => [[Kategorie:Glaciologie]] [] => )
good wiki

Regelace

Klasický experiment zahrnující regelaci ledového bloku, pokud ním prochází napnutý drát. Regelace je jev tání pod tlakem a opětovného zmrazení, když je tlak následně snížen.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tlak','Prášková metalurgie','Kategorie:Termodynamika','Automobil','Tíha','tání','Adheze','Tření','led','Tepelná vodivost','měď','latentní teplo'

Adheze

Automobil

Kategorie:Termodynamika

Led

Měď

Tání

Tíha

Tlak

Tření