Array ( [0] => 15482858 [id] => 15482858 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Republika [uri] => Republika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Republika je politický systém, který v mnoha zemích světa zajišťuje participaci občanů na vládnutí a ochranu jejich práv. Tento model vlády se snaží vyvážit moc, garantovat svobodu jednotlivce a podporovat občanskou angažovanost. V republicích se obvykle volí zástupci, kteří mají za úkol reprezentovat zájmy občanů a zajistit jim kvalitní životní podmínky. Republikánské principy zahrnují úctu k lidským právům, právní stát, rozdělení moci a transparentnost. Všechny tyto elementy společně přispívají k stabilnímu a dynamickému prostředí, kde se lidé mohou cítit bezpečně a šťastně. I když se republika může potýkat s různými výzvami, jako je politická polarizace nebo ekonomická nerovnost, možnost otevřeného dialogu a účasti občanů na rozhodovacích procesech dává naději na postupné zlepšování situace. Na celém světě existuje mnoho úspěšných příkladů republikánských systémů, které dokázaly čelit krizi a obnovit důvěru v politické instituce. Díky aktivnímu zapojení lidí a ochotě k dialogu mohou republiky nacházet inovativní řešení pro moderní výzvy a tím přispět k prosperitě a celkové spokojenosti obyvatel. Optimistické pojetí republiky tedy ukazuje na její potenciál jako zlaté cesty k demokratickému a spravedlivému uspořádání společnosti, kde každý občan má možnost podílet se na formování svého bližšího okolí a ovlivňovat směřování své země. Tento přístup potvrzuje přesvědčení, že společně můžeme vytvořit lepší budoucnost pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => Republika je politický systém, který v mnoha zemích světa zajišťuje participaci občanů na vládnutí a ochranu jejich práv. Tento model vlády se snaží vyvážit moc, garantovat svobodu jednotlivce a podporovat občanskou angažovanost. V republicích se obvykle volí zástupci, kteří mají za úkol reprezentovat zájmy občanů a zajistit jim kvalitní životní podmínky. Republikánské principy zahrnují úctu k lidským právům, právní stát, rozdělení moci a transparentnost. Všechny tyto elementy společně přispívají k stabilnímu a dynamickému prostředí, kde se lidé mohou cítit bezpečně a šťastně. I když se republika může potýkat s různými výzvami, jako je politická polarizace nebo ekonomická nerovnost, možnost otevřeného dialogu a účasti občanů na rozhodovacích procesech dává naději na postupné zlepšování situace. Na celém světě existuje mnoho úspěšných příkladů republikánských systémů, které dokázaly čelit krizi a obnovit důvěru v politické instituce. Díky aktivnímu zapojení lidí a ochotě k dialogu mohou republiky nacházet inovativní řešení pro moderní výzvy a tím přispět k prosperitě a celkové spokojenosti obyvatel. Optimistické pojetí republiky tedy ukazuje na její potenciál jako zlaté cesty k demokratickému a spravedlivému uspořádání společnosti, kde každý občan má možnost podílet se na formování svého bližšího okolí a ovlivňovat směřování své země. Tento přístup potvrzuje přesvědčení, že společně můžeme vytvořit lepší budoucnost pro všechny. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=formě státu}} [1] => [[Soubor:Viva la Republica.jpg|náhled|Ať žije republika, pryč s vrahy". Heslo napsané vlastní krví na zeď během nepokojů v [[Portoriko|Portoriku]] roku 1937]] [2] => '''Republika''' (z [[latina|latinského]] ''res publica'', věc veřejná) je [[Seznam forem vlády|forma vlády]], ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce. Primární instituce v republice jsou ustavovány skrze [[demokracie|demokracii]], [[oligarchie|oligarchii]] či [[aristokracie|aristokracii]]. Republika je opakem [[monarchie]], jelikož [[panovník]] není hlavou státu.Bohn, H. G. (1849). The Standard Library Cyclopedia of Political, Constitutional, Statistical and Forensic Knowledge. p. 640. Hlava státu (obvykle [[prezident]]) je v republice volena přímo či nepřímo.Ilustrovaná encyklopedie. Encyklopedický dům, Praha 1995. Heslo republika. {{ISBN|80-901647-6-5}} Pojem republika v moderním významu odkazuje na starověkou [[Římská republika|Římskou republiku]] trvající od svržení krále v roce 509 před naším letopočtem až do ustavení [[Římské císařství|Římského císařství]] v roce 27. V dnešní době pojem republika znamená formu vlády, jejímž zdrojem moci je lid, nikoli dědičnost či božské právo.[https://www.britannica.com/topic/republic-government Encyclopedia Britannica] [3] => [4] => Od doby [[dekolonizace]] po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] počet republik na světě převyšuje počet [[monarchie|monarchií]] (jako jsou [[císařství]] a [[království]]).[http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---svet/monarchie-svet-monarchy-world-kralovstvi-kingdom-absolutni-konstitucni-great-britain-canada-japan-australia-saudi-arabia-monaco.html Monarchie ve světě (Petr Daubner)]{{Nedostupný zdroj}} – uvádí 44 monarchií ze 195 uznaných států k roku 2008 V roce 2021 používalo slovo „republika“ jako součást svého oficiálního názvu 159 z 206 suverénních států světa. [5] => [6] => Republika je nejčastěji suverénním státem, ale existují také republiky jako sub-suverénní státní entity, a to povětšinou ve [[Federace|federacích]] a [[Konfederace|konfederacích]]. Například článek IV [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy Spojených států]] „zaručuje každému státu v unii republikánskou formu vlády“. Dalším příkladem byl [[Sovětský svaz]], který sám sebe popsal jako federaci „sovětských socialistických republik“. Také bývalé [[Československo]] bylo roku 1969 přetvořeno ve federaci dvou republik, z nichž každá se formálně stala z hlediska [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]] svrchovaným národním státem, takže z přísně právního hlediska současná [[Česko|Česká republika]] nevznikla roku 1993, ale v roce 1969. Existují ovšem i federace a konfederace, v nichž podfederální jednotky nemají republikánský status, například [[Švýcarsko]]. [7] => [8] => == Terminologie == [9] => [[Soubor:Bust of Cicero (1st-cent. BC) - Palazzo Nuovo - Musei Capitolini - Rome 2016.jpg|náhled|Busta autora pojmu republika Marca Tulia Cicera]] [10] => Ve starém Řecku se pro republiky užíval pojem ''politeia'' (odvozeno od slova ''polis'', obec). I jeden z nejznámějších [[Platón]]ových spisů nese právě název ''Politeia''. Byl to [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], který jako první tento pojem přeložil do latiny jako ''res publica.''{{Citace periodika [11] => | příjmení = Asmis [12] => | jméno = Elizabeth [13] => | titul = The State as a Partnership: Cicero's Definition of "Res Publica" in his Work "On the state" [14] => | periodikum = History of Political Thought [15] => | datum vydání = 2004 [16] => | ročník = 25 [17] => | číslo = 4 [18] => | strany = 569–598 [19] => | issn = 0143-781X [20] => | url = https://www.jstor.org/stable/26220253 [21] => | datum přístupu = 2021-09-18 [22] => }} Od té doby se tato verze vžila a ve většině jazyků pojem republiku označují vychází z latinského základu. Jen v málo jazycích se latinský základ pomíjí, příkladem pokusu zavést místní překladovou verzi je [[polština]] a její [[Rzeczpospolita|''rzeczpospolita'']]''.'' V [[Angličtina|angličtině]] ve starších dobách převládal také místní termín ''commonwealth'', ještě třeba v časech [[Oliver Cromwell|Olivera Cromwella]], dnes tomu tak již ale není.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Everdell [24] => | jméno = William R. [25] => | titul = The End of Kings: A History of Republics and Republicans [26] => | url = https://books.google.cz/books?id=HPEqlNkCGvcC&printsec=frontcover&dq=The+End+of+Kings:+A+History+of+Republics+and+Republicans&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20End%20of%20Kings:%20A%20History%20of%20Republics%20and%20Republicans&f=false [27] => | vydavatel = University of Chicago Press [28] => | počet stran = 426 [29] => | isbn = 978-0-226-22482-4 [30] => | poznámka = Google-Books-ID: HPEqlNkCGvcC [31] => | jazyk = en [32] => }} Prvním středověkým autorem, který začal znovu užívat zapomenutý termín republika, byl [[Leonardo Bruni]]. Snažil se jím popsat státní zřízení severoitalských městských států. Brunim inspirován se pojmu chopil [[Niccolò Machiavelli]] a široce ho zpopularizoval.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Bock [34] => | jméno = Gisela [35] => | příjmení2 = Skinner [36] => | jméno2 = Quentin [37] => | příjmení3 = Viroli [38] => | jméno3 = Maurizio [39] => | titul = Machiavelli and Republicanism [40] => | url = https://books.google.cz/books?id=9MNULqj7T4YC&printsec=frontcover&dq=Machiavelli+and+republicanism&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Machiavelli%20and%20republicanism&f=false [41] => | vydavatel = Cambridge University Press [42] => | počet stran = 336 [43] => | isbn = 978-0-521-43589-5 [44] => | poznámka = Google-Books-ID: 9MNULqj7T4YC [45] => | jazyk = en [46] => }} [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Colonnade Parthenon Acropolis, Athens, Greece.jpg|náhled|[[Parthenón]] na [[Akropolis (Athény)|Akropoli]], jádro Athénské republiky]] [50] => První republiky vznikly v [[Starověk|antickém]] [[Řecko|Řecku]] a [[Starověký Řím|Římě]]. Jejich forma byla omezena volebním právem, které se vztahovalo na vyšší vrstvy obyvatelstva (šlechtu), v některých případech bylo volební právo udělováno všem občanům republiky (mezi občany se však počítala jen část svobodných mužů). Antické republiky spolu s [[Demokracie|demokratickou]] formou státního zřízení zaznamenaly největší rozvoj v nejvýznamnějších řeckých městských státech (například v [[Athény|Aténách]]), později v Římě. Období [[Starověký Řím|římské republiky]] bylo de facto ukončeno za [[Julius Caesar|Gaia Julia Caesara]]. [51] => [52] => I mimo Evropu asi existovaly ve [[starověk]]u státní entity bez panovníka, v Indii se pro ně užíval pojem ''sangha'' (dnes má spíše obecný význam "společenství").{{Citace periodika [53] => | příjmení = Murari [54] => | jméno = Krishna [55] => | titul = Proprietary Rights and Gana-Samghas at the Time of Buddha [56] => | periodikum = Proceedings of the Indian History Congress [57] => | datum vydání = 2007 [58] => | ročník = 68 [59] => | strany = 89–97 [60] => | issn = 2249-1937 [61] => | url = https://www.jstor.org/stable/44147819 [62] => | datum přístupu = 2021-09-18 [63] => }} Alespoň v Řecku se povědomí o tom uchovalo po invazi [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] do Indie, zaznamenal ho [[Diodóros Sicilský]], ovšem až dvě století po Alexandrově cestě. Indické zdroje v této věci jsou nejasné, je možné, že se na severu Indie vytvořilo kolem 6. století př. n. l. několik menších států na principu oligarchie. Za nejstarší stále existující republiku světa bývá označováno [[San Marino]].{{Citace periodika [64] => | příjmení = Miller [65] => | jméno = William [66] => | titul = The Republic of San Marino [67] => | periodikum = The American Historical Review [68] => | datum vydání = 1901 [69] => | ročník = 6 [70] => | číslo = 4 [71] => | strany = 633–649 [72] => | issn = 0002-8762 [73] => | doi = 10.2307/1834173 [74] => | url = https://www.jstor.org/stable/1834173 [75] => | datum přístupu = 2021-09-18 [76] => }} To považuje za datum vzniku svého státu rok 301. Skutečně státní identitu však získalo až později. To, že je republikou již od roku 930, většinou uvádí i [[Island]]. Je pravdou, že neměl od svého počátku vládce a klíčová rozhodnutí přijímaly kolektivní orgány, nicméně roku 1262 přijal autoritu krále norského. [77] => [[Soubor:Palazzo Ducale - Genova.jpg|vlevo|náhled|Dóžecí palác v Janově, sídlo vlády [[Janovská republika|Janovské republiky]]]] [78] => Ve [[středověk]]u se republiky rozvíjely ve velmi omezené míře v [[Městský stát|městských státech]], zejména v [[Itálie|Itálii]] (například [[Benátská republika]], které však nabrala spíše monarchickou formu, nebo [[Janovská republika]]). Typické pro tyto městské republiky bylo, že jim dominovalo [[měšťanstvo]] a obchodní třída, proto se někdy hovoří o [[Merkantilismus|merkantilistických]] republikách. Vznik těchto republik byl umožněn oslabením centralizované moci v Itálii. I v centralizovanějších státech, jako byla [[Francie]] či [[Anglie]], však bohatnoucí obchodní třída nelibě nesla své podřadné postavení ve [[Feudalismus|feudálním]] systému a snažila se zjednat si lepší postavení aspoň různými privilegii, městskými listinami apod. Právě v Itálii se také poprvé vyvinula ideologie obhajující republikánskou formu státu ([[Brunetto Latini]], [[Marsilius z Padovy]] aj.).{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Medieval Republicanism [80] => | periodikum = science.jrank.org [81] => | url = https://science.jrank.org/pages/11129/Republicanism-Republic-Medieval-Republicanism.html [82] => | jazyk = en [83] => | datum přístupu = 2021-09-18 [84] => }}{{Citace periodika [85] => | příjmení = Nederman [86] => | jméno = Cary J. [87] => | titul = Commercial Society and Republican Government in the Latin Middle Ages: The Economic Dimensions of Brunetto Latini's Republicanism [88] => | periodikum = Political Theory [89] => | datum vydání = 2003-10-01 [90] => | ročník = 31 [91] => | číslo = 5 [92] => | strany = 644–663 [93] => | issn = 0090-5917 [94] => | doi = 10.1177/0090591703253565 [95] => | jazyk = en [96] => | url = https://doi.org/10.1177/0090591703253565 [97] => | datum přístupu = 2021-09-18 [98] => }} Městské třídě většinou nevadil panovník, ale konkurenční postavení měla vůči šlechtě, jejíž privilegia byla ovšem natolik vrostlá do monarchického principu vlády, že se pozvolna začal rodit v měšťanstvu protimonarchický sentiment. [99] => [[Soubor:Bundesbrief2.jpg|náhled|Ústava [[Stará švýcarská konfederace|Staré švýcarské konfederace]] z roku 1291]] [100] => Určitou šanci získal republikanismus také v německém a středoevropském kulturním prostoru, kde nevznikl silný centralizovaný stát jako v Anglii či Francii, ale fungovala zde tzv. [[Svatá říše římská]], jež byla mnohem volnějším uskupením různých státních entit.{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení = Wilkinson [102] => | jméno = Sam [103] => | titul = Republicanism during the Early Roman Empire [104] => | periodikum = Bloomsbury [105] => | url = https://www.bloomsbury.com/uk/republicanism-during-the-early-roman-empire-9781441105646/ [106] => | jazyk = en [107] => | datum přístupu = 2021-09-18 [108] => }} Mnohá města pod autoritou římského císaře byla ''de facto'' republikami, ovšem zdaleka nejvíce prostoru si nakonec vymanévrovalo [[Švýcarsko]], které počínaje "[[Stará švýcarská konfederace|starou konfederací]]" z roku 1291 se stalo nejen republikou, ale i zcela samostatným státem. Také dvě ruská města se silnou obchodní třídou - [[Novgorodská republika|Novgorod]] a [[Pskov]] - přijala republikánské formy vlády ve 12. a 13. století. Novgorodská republika ovládla dokonce ohromné území, ale později byla pohlcena [[Moskevské velkoknížectví|moskevskými velkoknížaty]], stejně jako Pskov. K evropským středověkým obchodnickým republikám bývá někdy přirovnáván stát založený v [[Ankara|Ankaře]] obchodním bratrstvem Ahi ve 13. století.{{Citace elektronického periodika [109] => | příjmení = Gamm [110] => | jméno = Niki [111] => | titul = Organizing trade: The ahis and guilds of Anatolia [112] => | periodikum = Hürriyet Daily News [113] => | url = https://www.hurriyetdailynews.com/organizing-trade-the-ahis-and-guilds-of-anatolia--76705 [114] => | jazyk = en [115] => | datum přístupu = 2021-09-18 [116] => }} [117] => [[Soubor:Exécution de Louis XVI Carnavalet.jpg|vlevo|náhled|[[Poprava Ludvíka XVI.]] roku 1793]] [118] => Podle mnohých historiků jistou roli v růstu republikánských idejí sehrál [[protestantismus]] (ačkoli je paradoxem, že se nakonec monarchie udržely v Evropě hlavně v protestantských zemích). Skutečností je, že protestant [[Jan Kalvín]] ve svých spisech nabádal, že věřící křesťan má povinnost svrhnout nehodného panovníka (s tímto konceptem koketovali ostatně již čeští [[Husitství|husité]]), což jasně podkopávalo moc a legitimitu králů.{{Citace periodika [119] => | příjmení = Baron [120] => | jméno = Hans [121] => | titul = Calvinist Republicanism and Its Historical Roots [122] => | periodikum = Church History [123] => | datum vydání = 1939 [124] => | ročník = 8 [125] => | číslo = 1 [126] => | strany = 30–42 [127] => | issn = 0009-6407 [128] => | doi = 10.2307/3159864 [129] => | url = https://www.jstor.org/stable/3159864 [130] => | datum přístupu = 2021-09-18 [131] => }} Kalvinismus hrál důležitou roli v republikánských vzpourách v [[Anglická občanská válka|Anglii]] a [[Nizozemská revoluce|Nizozemsku]]. V Anglii šlo o epizodu, jakkoli dramatickou, doprovázenou i popravou krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]] Avšak [[Spojené provincie nizozemské]] (od roku 1581) již si republikánskou formu udržely mnohem déle (do 1795) – jakkoli tuto formu narušovala faktická dědičnosti funkce místodržitele. V Anglii se také obnovila prorepublikánská politická filozofie, reprezentovaná například [[John Milton|Johnem Miltonem]].{{Citace periodika [132] => | příjmení = Hamel [133] => | jméno = Christopher [134] => | titul = The Republicanism of John Milton: Natural Rights, Civic Virtue and the Dignity of Man [135] => | periodikum = History of Political Thought [136] => | datum vydání = 2013 [137] => | ročník = 34 [138] => | číslo = 1 [139] => | strany = 35–65 [140] => | issn = 0143-781X [141] => | url = https://www.jstor.org/stable/26225864 [142] => | datum přístupu = 2021-09-18 [143] => }} A kalvinisté sehráli také významnou úlohu při osidlování severní Ameriky. I jejich vliv vedl k tomu, že v roce 1776 byly jako republika založeny [[Spojené státy americké]]. Ty si vyvinuly i vlastní tradici filozofického republikanismu a antimonarchismu (např. [[Thomas Paine]] a jeho ''Common Sense'' z roku 1776).{{Citace periodika [144] => | příjmení = Adams [145] => | jméno = W. Paul [146] => | titul = Republicanism in Political Rhetoric Before 1776 [147] => | periodikum = Political Science Quarterly [148] => | datum vydání = 1970 [149] => | ročník = 85 [150] => | číslo = 3 [151] => | strany = 397–421 [152] => | issn = 0032-3195 [153] => | doi = 10.2307/2147877 [154] => | url = https://www.jstor.org/stable/2147877 [155] => | datum přístupu = 2021-09-18 [156] => }} Také [[Jean-Jacques Rousseau]] pocházel z kalvínského prostředí, jeho politická filozofie adorující staré řecké ''polis'' silně ovlivnila [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revoluci]], která nakonec vytvořila i republiku, byť jen na krátko.{{Citace periodika [157] => | příjmení = Shklar [158] => | jméno = Judith [159] => | titul = Rousseau and the Republican Project [160] => | periodikum = French Politics and Society [161] => | datum vydání = 1989 [162] => | ročník = 7 [163] => | číslo = 2 [164] => | strany = 42–49 [165] => | issn = 0882-1267 [166] => | url = https://www.jstor.org/stable/42844969 [167] => | datum přístupu = 2021-09-18 [168] => }} [169] => [[Soubor:Kratky,_Frantisek_-_Kolin,_postovni_schranka_(28.10._1918).jpg|náhled|Zamalovávání [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherských]] symbolů, [[Kolín]] 1918]] [170] => 19. století znamenalo velké tažení republikánských myšlenek mimo Evropu. Poté, co uspěl protikoloniální boj v Jižní Americe, řada nových zemí zvolila republiku jako státní formu. Velkým historickým mezníkem byl pád monarchie a kolaps monarchismu v [[Čína|Číně]] roku 1911.{{Citace periodika [171] => | příjmení = Jin [172] => | jméno = Guantao [173] => | příjmení2 = Liu [174] => | jméno2 = Qingfeng [175] => | titul = From 'Republicanism' to 'Democracy': China's Selective Adoption and Reconstruction of Modern Western Political Concepts (1840–1924) [176] => | periodikum = History of Political Thought [177] => | datum vydání = 2005 [178] => | ročník = 26 [179] => | číslo = 3 [180] => | strany = 467–501 [181] => | issn = 0143-781X [182] => | url = https://www.jstor.org/stable/26221713 [183] => | datum přístupu = 2021-09-19 [184] => }} V Evropě francouzská revoluce a [[napoleonské války]] vyvolaly spíše neokonzervativní vlnu, po mnoha peripetiích sice republika na konci 19. století definitivně zvítězila ve Francii, ale na začátku 20. věku byly stále ještě v Evropě jen tři republiky - vedle Francie ještě Švýcarsko a San Marino. V roce 1908 se přidalo [[Portugalsko]]. Lavina se nakonec utrhla s koncem [[První světová válka|první světové války]]. Velké monarchické říše se rozpadly a nahradily je menší republiky: [[Československo]], [[Polsko]], [[Finsko]], [[Irsko]]. Také v Rusku padla monarchie, a to [[Únorová revoluce|revolucí]]. [[Druhá světová válka]] měla podobný efekt. Ta především oslabila evropské koloniální mocnosti. Ty ztrácely vliv ve svých zámořských územích a tamní politici po vyhlášení nezávislosti začasto volili republikánské zřízení. Velkým mezníkem bylo zejména to, když monarchu definitivně odvrhla [[Indie]], roku 1950.{{Citace elektronického periodika [185] => | příjmení = Aranha [186] => | jméno = Jovita [187] => | titul = Why Did India Wait till 1950 to Become a Republic? Here's the Fascinating Answer [188] => | periodikum = The Better India [189] => | url = https://www.thebetterindia.com/129195/republic-day-history/ [190] => | datum vydání = 2018-01-26 [191] => | jazyk = en [192] => | datum přístupu = 2021-09-19 [193] => }} Některé bývalé britské kolonie si ale formálně britského monarchu jako hlavu státu ponechaly, například [[Kanada]] či [[Austrálie]]. Neoznačují se však jako království, oficiální název Austrálie je dokonce ''Commonwealth of Australia'', přičemž pojem ''commonwealth'' je starým anglickým výrazem pro republiku. Chod těchto států se od republiky liší jen minimálně. Také v Evropě republikánské tažení pokračovalo, souviselo hlavně s [[Komunismus|komunismem]], který zrušil monarchie v zemích jako [[Bulharsko]], [[Rumunsko]], [[Jugoslávie]] nebo [[Maďarsko]]. Přičemž je zajímavé, že ani po [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] se žádná z těchto zemí k monarchismu nevrátila. V roce 1950 tak zbylo v Evropě jen třináct monarchií, v současnosti je jich dvanáct, neboť řecká monarchie byla roku 1974 nahrazena republikou.{{Citace periodika [194] => | příjmení = Roberts [195] => | jméno = Steven V. [196] => | titul = Greeks Reject Monarchy By Wide Margin of Votes [197] => | periodikum = The New York Times [198] => | datum vydání = 1974-12-09 [199] => | issn = 0362-4331 [200] => | jazyk = en-US [201] => | url = https://www.nytimes.com/1974/12/09/archives/greeks-reject-monarchy-by-wide-margin-of-votes-voters-in-greece.html [202] => | datum přístupu = 2021-09-19 [203] => }} Z větších států zůstaly monarchiemi [[Spojené království|Británie]], [[Španělsko]], [[Nizozemsko]], [[Švédsko]] a [[Norsko]]. [204] => [205] => Komunismus měl vliv na pády monarchií i mimo Evropu ([[Vietnam]], [[Laos]], [[Kambodža]], [[Etiopie]]), nacionalistická a částečně i socialistická vlna smetla monarchie i v arabsko-muslimském světě ([[Egypt]], [[Irák]], [[Libye]], [[Jemen]]). Dokonce i konzervativní [[Teokracie|teokratický]] režim v [[Írán]]u zvolil roku 1979 formu republiky.{{Citace monografie [206] => | příjmení = Wilber [207] => | jméno = Donald Newton [208] => | titul = Iran, Past and Present: From Monarchy to Islamic Republic [209] => | url = https://books.google.cz/books?id=2Ob_AwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Iran,+Past+and+Present:+From+Monarchy+to+Islamic+Republic&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Iran,%20Past%20and%20Present:%20From%20Monarchy%20to%20Islamic%20Republic&f=false [210] => | vydavatel = Princeton University Press [211] => | počet stran = 398 [212] => | isbn = 978-1-4008-5747-0 [213] => | poznámka = Google-Books-ID: 2Ob_AwAAQBAJ [214] => | jazyk = en [215] => }} [216] => [217] => == Typy republik == [218] => Obvykle se rozlišují: [219] => * ''[[prezidentská republika]]'' – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například [[Spojené státy americké]]), [220] => * ''[[poloprezidentská republika]]'' – vláda je odpovědna parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má spíše obsáhlejší pravomoci (například [[Francie]]), [221] => * ''[[parlamentní republika]]'' – vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem); hlava státu má malé pravomoci (například [[Česko]]), je volena nepřímo parlamentem nebo přímo obyvateli [222] => * ''[[ultraprezidentská republika]]'' – podobná prezidentské republice, s tím rozdílem, že hlava státu není hlavou vlády (dnes již žádná republika tohoto typu neexistuje, v minulosti to byla například [[První Francouzská republika]]). [223] => [224] => == Reference == [225] => {{překlad|en|Republic|934350363}} [226] => [227] => [228] => == Externí odkazy == [229] => * {{Commonscat}} [230] => * {{Otto|heslo=Republika}} [231] => * {{Wikicitáty|téma=Republika}} [232] => * {{Wikislovník|heslo=republika}} [233] => [234] => {{Formy republiky}}{{Typy státu}}{{Autoritní data}} [235] => {{Portály|Politika}} [236] => [237] => [[Kategorie:Republiky| ]] [] => )
good wiki

Republika

Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce. Primární instituce v republice jsou ustavovány skrze demokracii, oligarchii či aristokracii.

More about us

About

Tento model vlády se snaží vyvážit moc, garantovat svobodu jednotlivce a podporovat občanskou angažovanost. V republicích se obvykle volí zástupci, kteří mají za úkol reprezentovat zájmy občanů a zajistit jim kvalitní životní podmínky. Republikánské principy zahrnují úctu k lidským právům, právní stát, rozdělení moci a transparentnost. Všechny tyto elementy společně přispívají k stabilnímu a dynamickému prostředí, kde se lidé mohou cítit bezpečně a šťastně. I když se republika může potýkat s různými výzvami, jako je politická polarizace nebo ekonomická nerovnost, možnost otevřeného dialogu a účasti občanů na rozhodovacích procesech dává naději na postupné zlepšování situace. Na celém světě existuje mnoho úspěšných příkladů republikánských systémů, které dokázaly čelit krizi a obnovit důvěru v politické instituce. Díky aktivnímu zapojení lidí a ochotě k dialogu mohou republiky nacházet inovativní řešení pro moderní výzvy a tím přispět k prosperitě a celkové spokojenosti obyvatel. Optimistické pojetí republiky tedy ukazuje na její potenciál jako zlaté cesty k demokratickému a spravedlivému uspořádání společnosti, kde každý občan má možnost podílet se na formování svého bližšího okolí a ovlivňovat směřování své země. Tento přístup potvrzuje přesvědčení, že společně můžeme vytvořit lepší budoucnost pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'monarchie','Československo','Francie','Švýcarsko','Spojené státy americké','Starověký Řím','Česko','Julius Caesar','Nizozemsko','Nizozemská revoluce','Jean-Jacques Rousseau','dekolonizace'

Česko

Československo

Dekolonizace

Francie

Monarchie

Nizozemsko

Švýcarsko