Array ( [0] => 14724821 [id] => 14724821 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rumuni [uri] => Rumuni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku. Jsou to Latinská národnost, která již od dob starověku ovlivňovala vývoj na Balkánském poloostrově. Romunský jazyk je jediný živý románský jazyk ve východní Evropě a čtvrtý nejrozšířenější románský jazyk na světě po španělštině, portugalštině a italštině. Rumuni mají dlouhou historii. První stopy osídlení tohoto území pocházejí ze 4. století př. n. l. V průběhu času byli Romuni vystaveni různým vlivům a migracím. V 19. století získali nezávislost a poté se stali monarchií, komunistickým režimem a nyní jsou republikou. Rumuni mají bohatou kulturu, která zahrnuje lidovou hudbu, tance, tradice a gastronomii. Hlavním městem je Bukurešť a nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Bran, město Sibiu a klášter Curtea de Arges. Důležitým aspektem rumunského života je také náboženství. Převažujícím náboženstvím je rumunský pravoslavný křesťanský vyznání, ale v zemi jsou také menšiny, které vyznávají jiná náboženství, jako jsou římskokatolické, řeckokatolické, reformované nebo židovské vyznání. Romunové mají také významnou diasporu, která žije v různých zemích po celém světě. Spolu s významnými kulturními osobnostmi, jako jsou spisovatelé, vědci nebo umělci, přispívají k bohatství rumunské kultury a společnosti. Celkově lze říci, že Romuni jsou důležitou etnickou skupinou, která má své místo v historii a kultuře střední a východní Evropy. Rumunský národ se vyvinul po dlouhém procesu migrace, ovlivnění a několika historických obdobích, které ho formovaly do současné podoby. [oai] => Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku. Jsou to Latinská národnost, která již od dob starověku ovlivňovala vývoj na Balkánském poloostrově. Romunský jazyk je jediný živý románský jazyk ve východní Evropě a čtvrtý nejrozšířenější románský jazyk na světě po španělštině, portugalštině a italštině. Rumuni mají dlouhou historii. První stopy osídlení tohoto území pocházejí ze 4. století př. n. l. V průběhu času byli Romuni vystaveni různým vlivům a migracím. V 19. století získali nezávislost a poté se stali monarchií, komunistickým režimem a nyní jsou republikou. Rumuni mají bohatou kulturu, která zahrnuje lidovou hudbu, tance, tradice a gastronomii. Hlavním městem je Bukurešť a nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Bran, město Sibiu a klášter Curtea de Arges. Důležitým aspektem rumunského života je také náboženství. Převažujícím náboženstvím je rumunský pravoslavný křesťanský vyznání, ale v zemi jsou také menšiny, které vyznávají jiná náboženství, jako jsou římskokatolické, řeckokatolické, reformované nebo židovské vyznání. Romunové mají také významnou diasporu, která žije v různých zemích po celém světě. Spolu s významnými kulturními osobnostmi, jako jsou spisovatelé, vědci nebo umělci, přispívají k bohatství rumunské kultury a společnosti. Celkově lze říci, že Romuni jsou důležitou etnickou skupinou, která má své místo v historii a kultuře střední a východní Evropy. Rumunský národ se vyvinul po dlouhém procesu migrace, ovlivnění a několika historických obdobích, které ho formovaly do současné podoby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Rumuni
''Români'' [2] => | obrázek = 12 Romanians.PNG [3] => | popisek = [[Marthe Bibesco]] • [[Constantin Brâncuși]] • [[Dimitrie Cantemir]] • [[Henri Coandă]] • [[Mihai Eminescu]] • [[George Enescu]] • [[Avram Iancu]] • [[Nicolae Iorga]] • [[Mihail Kogălniceanu]] • [[Titu Maiorescu]] • [[Inocențiu Micu-Klein]] • [[Nadia Comaneciová]] [4] => | populace = '''23 782 990 ''' rodilých [[rumunština|rumunských]] mluvčíchhttp://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=ronhttp://unilat.org/DPEL/Promotion/L_Odyssee_des_langues/Roumain/roCelkový počet v tabulce může dát až 23 741 035, ale musí se dbát na údaje pro Itálii, Španělsko, Německo, Portugalsko, Řecko, Kypr, Nizozemsko, Švédsko a Irsko. Tam jsou zahrnováni všichni občané Rumunska (tj. nejen etničtí Rumuni) a také relativně nedávné moldavské přistěhovalce do Německa, Itálie, Španělska a Portugalska, ti mohou být již započteni do moldavského sčítání lidu v roce 2004. Za předpokladu, že 91% -9% rozpis pro rumunské občany v zahraničí (na základě etnického složení Rumunska) a odečtou se moldavští občané, započítaní dvakrát v roce 2004 během moldavského sčítání lidu, konečný výsledek je 23 371 101 - číslo velmi blízké etnologickým údajům [5] => | regiony = '''{{flagicon|Rumunsko}}''' [[Rumunsko]] 19 053 815 (2022 sčítání)https://insse.ro/cms/en/content/population-and-housing-census-2021-provisional-results [6] => | region1 = '''{{flagicon|Moldavsko}}''' [[Moldavsko]] [7] => | pop1 = 192 800 (2014 sčítání)
(plus 2 068 058 [[Moldavané|Moldavanů]]) [8] => | ref1 = [http://www.statistica.md/pageview.php?l=en&idc=295&id=2234 Moldovan Census 2004] [9] => | region2 = {{flagicon|Italy}} [[Itálie]]1 [10] => | pop2 = 997 000
(plus 130 948 Moldavanů) [11] => | ref2 = [http://www.istat.it/salastampa/comunicati/in_calendario/inddemo/20110124_00/testointegrale20110124.pdf ISTAT - Istituto Nazionale di Statistica ''Indicatori demografici''] (1° gennaio 2011) [12] => | region3 = {{Vlajka a název|Španělsko}}1 [13] => | pop3 = 895 970
(plus 20 000 Moldavanů) [14] => | ref3 = http://www.ine.es/en/prensa/np710_en.pdf [15] => | region4 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [16] => | pop4 = 518 653 [17] => | ref4 = http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_09_1YR_B04003&prodType=table [18] => | region5 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [19] => | pop5 = 150 989
(plus 258 619 Moldavanů) [20] => | region6 = [21] => | pop6 = [22] => | ref6 = [23] => | region7 = [24] => | pop7 = [25] => | ref7 = [26] => | region8 = [27] => | pop8 = [28] => | ref8 = [29] => | region9 = [30] => | pop9 = [31] => | ref9 = [32] => | region10 = [33] => | pop10 = [34] => | ref10 = [35] => | jazyky = [[rumunština]] [36] => | náboženství = Převažuje '''† [[Pravoslaví]]'''
([[rumunská ortodoxní církev]]),
méně [[katolická církev]], [[Protestanti]] a další minority [37] => | příbuzní = Ostatní [[Románi]]
Viz '''[[Moldavané]]''' a ('''[[Valaši (národ)|Valaši]]''': [[Arumuni]], [[Meglenorumuni]], [[Istrorumuni]]) [38] => | poznámky = [39] => }} [40] => '''Rumuni''' ({{vjazyce2|ro|''români''}}) jsou [[národ]], tedy etnická skupina, kterou spojuje společná [[rumunská kultura]] a [[Románské jazyky|románský jazyk]] [[rumunština]]. Žijí převážně v [[Rumunsko|Rumunsku]] (asi 19 milionů), ale také v [[Bulharsko|Bulharsku]] a v dalších státech [[Balkán|Balkánského poloostrova]]. Většina Rumunů vyznává [[pravoslaví|pravoslavnou]] odnož [[křesťanství]]. V sousedním [[Moldavsko|Moldavsku]] žíjící [[Moldavané]] mluví týmž jazykem a někdy bývají zahrnováni mezi Rumuny. [41] => [42] => O původu Rumunů existuje několik teorií. První je, že Rumuni jsou potomci [[Římané|římských]] kolonistů, kteří se v [[Dacie|Dacii]] usadili poté, co kraj za císaře [[Traianus|Traiana]] v roce [[106]] dobyli a ovládli Římané. Toto římské obyvatelstvo se následně smísilo se zbytkem původních [[Dákové|Dáků]] a později s různými [[Germáni|germánskými kmeny]] a [[Slované|Slovany]]. Další teorie, že Rumuni jsou hlavně potomci romanizovaných Daků je nepravděpodobná, protože během [[Dácké války|dáckých válek]] Římané pozabíjeli nebo rozprodali do [[otroctví]] většinu Dáků, část poté i vyhnali za hranice provincie a celá země musela být nově osídlena římskými občany. Během stěhování [[Slované|Slovanů]] a po příchodu [[Maďaři|Maďarů]] do Podunají byly přerušeny kontakty Rumunů s ostatními románskými národy, které se vyvíjely v prostředí katolické církve a latiny. Rumuni se vyvíjeli v prostředí [[pravoslaví|pravoslavné církve]], [[řečtina|řečtiny]], slovanských jazyků a [[Byzantská kultura|byzantské řecké kultury]]. Vliv slovanských jazyků a řečtiny na místní románské obyvatelstvo byl velmi silný. [43] => [44] => Tento proces byl uzavřen v 10. století, kdy byli na přibližném území dnešního Rumunska asimilováni minoritní [[Slované]] ze strany Dako-Římanů.''Encyclopædia Britannica'', 2009, O.Ed. "The ethnogenesis of the Romanian people was probably completed by the 10th century. The first stage, the Romanization of the Geto-Dacians, had now been followed by the second, the assimilation of the Slavs by the Daco-Romans". [45] => [46] => == Galerie == [47] => [48] => File:Paleo-Balkan_languages_in_Eastern_Europe_between_5th_and_1st_century_BC_-_Spanish_and_English.png|Jazyky na Balkáně v 5.–1. př. n. l. ([[Dákové]] světle zeleně) [49] => File:Theoretical map of Romanian origins.png|Teoretická migrace prapůvodců Rumunů [50] => File:Bgiusca Jirecek Line.jpg|Hranice mezi řeckou a latinskou sférou vlivu [51] => File:Map-balkans-vlachs.png|Dako-Římané na Balkáně [52] => File:FormatiuniPoliticeRomanestiSecolele IX XIII.svg|Rumunské subjekty v 9.–13. století. [53] => File:Romanians before WW1.jpg|Rumuni před 1. světovou válkou [54] => File:Romania harta etnica 2011.PNG|Etnická mapa Rumunska [55] => [56] => [57] => == Osobnosti == [58] => V exaktních vědách se nejvíce prosadil nositel Nobelovy ceny za fyziologii, cytolog [[George Emil Palade]], pracující v USA. Také další nositel Nobelovy ceny, tentokrát za chemii, [[Stefan Hell]] se narodil v Rumunsku, nicméně prosadil se v Německu, v proslulém Institutu Maxe Plancka. Naopak v Bukurešti prožil celý život odborník na aerodynamiku, fyzik [[Henri Coandă]]. Také průkopník bakteriologie [[Victor Babeş]] byl Rumun, ač se narodil ve Vídni. Dnes se po něm v Temešváru jmenuje lékařská univerzita. [[Dumitru Prunariu]] se stal prvním a dosud jediným rumunským kosmonautem. Rumunským rodákem je i významný americký psycholog [[David Wechsler]] či raketový odborník [[Hermann Oberth]]. [59] => [60] => Dvě jména světové proslulosti dalo Rumunsko světu v oblasti humanitních a sociálních věd. Je to především religionista [[Mircea Eliade]], který se stal přímo ikonou svého oboru. Ve Francii, stejně jako Eliade, se prosadil i pesimistický filozof [[Emil Cioran]]. Intelektuální Paříž je přijala navzdory tomu, že se oba smočili s fašismem (což ovšem dlouho nevěděla). To tvůrce originálního filozofického systému [[Lucian Blaga]] zůstal v rodném Rumunsku a potýkal se s nepřízní komunistického režimu. I tak je jeho dílo dnes stále více doceňováno. Jakýmsi zakladatelem moderní rumunské učenosti byl všestranný učenec [[Dimitrie Cantemir]]. Významným literárním historikem [[Nicolae Iorga]], zavražděný fašistickou Železnou gardou. [61] => [62] => Nejvýznamnějším rumunským výtvarným umělcem je sochař [[Constantin Brâncuși]]. Značnou sílu projevila rumunská literatura, byť mnozí z autorů Rumunsko opustili a vyměnili nezřídka i jazyk. To je případ klasika absurdního dramatu [[Eugène Ionesco|Eugène Ionesca]] (rovněž blízkého přítele Eliada a Ciorana a rovněž podporovatele rumunského fašismu). Také zakladatel dadaismu [[Tristan Tzara]] byl původem Rumun, ale stejně jako Ionesco se prosadil nakonec v Paříži. V Rumunsku se narodila i nositelka Nobelovy ceny [[Herta Müllerová]], byť jako etnická Němka. Německy psal i [[Paul Celan]]. Francouzsky psala [[Anna de Noailles]], dnes v ní tvoří básnířka [[Linda Maria Baros]]. [[Dimitrie Cantemir]] sepsal první rumunský román. Nejvýznamnějším autorem, který neopustil ani Rumunsko, ani rumunštinu, byl zřejmě romantický básník [[Mihai Eminescu]]. Jeho blízkými přáteli a spoluzakladateli vlivné literární skupiny ''Junimea'' byli i prozaik [[Ion Creangă]] a dramatik [[Ion Luca Caragiale]]. Další obrozeneckou postavou 19. století byl [[Vasile Alecsandri]], velký sběratel lidového umění. Z 20. století se literární historie stále více vrací k [[Panait Istrati|Panaitu Istratimu]], muži pozoruhodného a bolestného životního příběhu. Nejvýznamnějším představitelem literatury pro děti je v Rumunsku [[Tudor Arghezi]]. [63] => [64] => Nejdůležitějším autorem rumunské klasické hudby je [[George Enescu]]. Byl kmotrem i učitelem [[Dinu Lipatti|Dina Lipattiho]], předčasně zesnulého talentovaného tvůrce. [[Ciprian Porumbescu]] je mj. autorem melodie dnešní albánské hymny. Jako dirigent se prosadil zejména [[Sergiu Celibidache]]. Z interpretů získala celosvětovou proslulost sopranistka [[Angela Gheorghiu]], pěvec [[Florin Cezar Ouatu]], pianistka [[Clara Haskilová]] či hráč na Panovu flétnu [[Gheorghe Zamfir]]. Klasikem vojenské pochodové hudby je [[Ion Ivanovici]]. V populární hudbě pronikla v posledních letech za hranice zpěvačka [[Alexandra Stan]] či [[Inna (zpěvačka)|Inna]]. [[Michael Cretu]] se prosadil v rámci známého elektronického projektu ''Enigma''. V Rumunsku se narodil i originální řecký hudební skladatel a experimentátor [[Iannis Xenakis]]. Francouzský film 70.–80. let podbarvil svou nezaměnitelnou hudbou [[Vladimir Cosma]]. [65] => [66] => Rumunsko zažívá v posledních letech veliký rozmach filmového umění a hovoří se dokonce o tzv. Rumunské nové vlně. K jejím klíčovým představitelům patří režisér [[Cristian Mungiu]] (zejm. ''4 měsíce, 3 týdny a 2 dny''). Z režisérů starší generace byl významným [[Sergiu Nicolaescu]]. V Hollywoodu se prosadil režisér a scenárista [[Jean Negulesco]], z herců [[Maia Morgensternová]] či [[Sebastian Stan]]. Rumunskými rodáky byly také klasické hollywoodské hvězdy [[Edward G. Robinson]] a [[Johnny Weissmuller]]. [67] => [68] => Největší rumunskou sportovní hvězdou všech dob je fotbalista [[Gheorghe Hagi]]. Slavná je ale i rumunská gymnastická škola, nejvíce z ní vynikla [[Nadia Comaneciová|Nadia Comăneciová]]. Rumunský tenis zrodil kontroverzní hvězdu [[Ilie Năstase]]ho, v posledních letech patří k absolutní světové špičce [[Simona Halepová]]. Na dvou olympiádách triumfovala ve skoku vysokém [[Jolanda Balașová]]. Úspěšnou běžkyní byla [[Gabriela Szabóová]]. Hned čtyři zlaté olympijské medaile má kanoista [[Ivan Patzaichin]]. [69] => [70] => Díky známému románu Brama Stokera patří k nejslavnějším rumunským politikům minulosti [[Vlad III. Dracula]]. Rumuni se ale hlásí zejména k odkazu [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]], [[Štěpán III. Veliký|Štěpána III. Velikého]], [[Karel I. Rumunský|Karla I. Rumunského]], [[Alexandr Ioan Cuza|Alexandra Ioan Cuzy]] či dáckého krále [[Decebalus|Decebala]]. V Rumunsku se narodil i nositel Nobelovy ceny za mír [[Elie Wiesel]]. [71] => [72] => == Reference == [73] => [74] => [75] => == Externí odkazy == [76] => * {{Commonscat|Romanians}} [77] => * {{Wikislovník|heslo=Rumun}} [78] => [79] => {{Pahýl}} [80] => {{Autoritní data}} [81] => [82] => [[Kategorie:Rumuni| ]] [83] => [[Kategorie:Románi]] [84] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [85] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Rumuni

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dimitrie Cantemir','rumunština','Slované','Moldavané','pravoslaví','Nadia Comaneciová','Nicolae Iorga','Dákové','Moldavsko','Henri Coandă','Constantin Brâncuși','Rumunsko'

Dákové

Moldavané

Moldavané jsou etnická skupina považovaná za obyvatelstvo historického území Moldavska, které se nachází na území dnešního východního Moldavska a severního Rumunska.

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Rumunština

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.