Array ( [0] => 15491639 [id] => 15491639 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samádhi [uri] => Samádhi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Samádhi''' (v [[dévanágarí]] समाधि) je [[Páli|pálíjské]] i [[sanskrt]]ské slovo označující [[Buddhismus|buddhistickou]] a [[Hinduismus|hinduistickou]] [[Meditace|meditační]] praxi '''rozvoje soustředění'''. Doslova přeloženo znamená „připevnění“, „ukotvení“ mysli na jeden objekt. [1] => [2] => == Samádhi v buddhismu == [3] => V [[Buddhismus|buddhismu]] je ''samádhi'' první ze dvou forem [[Bhávaná|kultivace mysli]]. Jejím cílem je uklidnění mysli (''[[samathá]]'') a její zaostření (''ekaggata''), které pak umožní intuitivní [[Vipassaná|vhled]] do pravé podoby skutečnosti. [4] => [5] => [[Gautama Buddha|Buddha]] doporučoval 40 vhodných objektů [[meditace]] (''kammathána''), z nichž nejoblíbenější jsou vědomé dýchání ([[ánápána]]) a čtyři [[Brahmavihára|Vznešená prodlévání]]. [6] => [7] => Rozvoj soustředění vede postupně k hlubším meditačním ponorům, tzv. [[Džhána|džhánám]]. Jejich dosažení zabraňují tzv. '''mentální překážky''' (''nívarana''), které zatemňují naše vnímání. Jsou to: [8] => [9] => * smyslová [[Tanhá|touha]] (''kámaččhanda'') [10] => * nenávist, antipatie (''vijápáda'', ''dosa'') [11] => * strnulost a malátnost (''thína-middha'') [12] => * nepokoj a výčitky svědomí (''uddhačča-kukkučča'') [13] => * skeptické pochyby (''vičikiččhá'') [14] => [15] => Jejich potlačení během meditace je pouze dočasné. Trvale dochází k jejich zániku dosažením čtyř [[Arija magga|Nadsvětských stezek]]. [16] => [17] => Tyto meditační praktiky mají svůj původ v brahmánském [[Védy|védském]] náboženství, rozšířeném v [[Indie|Indii]] v době [[Gautama Buddha|Buddhova]] života, a byly převzaty i řadou dalších [[náboženství]] a spirituálních hnutí. Rozvinuly se také nezávisle např. v [[islám]]ském [[Súfismus|súfismu]]. Na rozdíl od meditačního rozvoje [[Vipassaná|vhledu]] nejsou tedy výhradním majetkem buddhismu. [18] => [19] => ''Samádhi'' (koncentrace) je také jednou z [[Sankháry|mentálních formací]] neoddělitelně spjatých s každým okamžikem vědomí, i když má obvykle jen slabou intenzitu. [20] => [21] => == Samádhi v hinduismu == [22] => V [[hinduismus|hinduismu]] je, na rozdíl od buddhismu, samádhi nejvyšším stavem mysli. Většinou se tak označuje dočasná zkušenost dosažení absolutní skutečnosti (prožití jednoty [[átma]] a [[brahman|brahma]], sjednocení s božstvem atd.). Pokud by zkušenost samádhi byla trvalá, jedna se o konečné vysvobození ([[mókša]]). Konkrétní obsah tohoto pojmu závisí na učení jednotlivých duchovních škol (některé nepředpokládají, že by se člověk mohl naprosto sjednotit s božstvím a samádhi je zde označením prožitku blaženosti z boží přítomnosti, případně zjevení se božstva ([[daršan]])). [23] => [24] => === Samádhi v józe === [25] => [[Jóga]] je jedním z šesti ortodoxních [[Indická filosofie|filosofických]] škol (''[[daršan]]ů'') [[Hinduismus|hinduismu]]. Podle [[Pataňdžali]]ho [[Samádhi páda]] 2 je jóga '''zastavení proměn mysli''' (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[Sádhana páda]] osm odvětví jógy (''jógánga ánušthánád'') závislých na stavu vědomí (''džňánah díptih''), které vedou ke sjednocení (''vivékah khjátéh''): [26] => [27] => # '''Jama''' – vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsá''), nesobeckost (''astéja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'') [28] => # '''Nijama''' – vývojem duchovních hodnot – čistota (''šauča''), soucit (''santóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhjája''), oddanost nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhana'') [29] => # '''Ásana''' – vývojem držení těla (hatha jóga) [30] => # '''Pránájáma''' – vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu [31] => # '''Pratjáhára''' – vývojem nelpění na objektech smyslů [32] => # '''Dháraná''' – vývojem zaměření smyslů [33] => # '''Dhjána''' – vývojem meditace, neboli trvalá dháraná [34] => # '''Samádhi''' – vývojem transu (podle Jógasútry existuje několik druhů a způsobů jejich dosažení) [35] => [36] => Poslední tři odvětví jsou podle [[Mircea Eliade|M. Eliadeho]] tři větve jednoho stromu a všechny tři společně je možné považovat za zcela jinou techniku M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 70.. Tuto podstatu vysvětluje Pataňdžali ve [[Vibhúti páda]] – vývoj schopností, kde nazývá techniku, společného praktikování ''dháraná'', ''dhjána'' a ''samádhi'' termínem ''samjama''. [37] => [38] => Stav samádhi není pro jogína nějakou extází nebo naopak něčím jako hypnotický spánek. V tomto stavu zažívá jogín sebe sama bez rozlišujících hledisek (''kalpana''), předmět ukazuje svou skutečnou podstatu (''svarúpa''). Tento stav umožňuje poznání 'sebe sama' jinak než smyslovými vjemy M. Eliade: Jóga, cesta k nesmrtelnosti. Argo, Praha 1999, str. 72. [39] => [40] => Pataňdžali popisuje krok za krokem různé stavy vědomí na cestě k samádhi ([[Samádhi páda]]) 41 – 51: [41] => [42] => * 41. Ztišená mysl je jako průzračný krystal, poznávající, proces poznávání a poznávané mají tu samou barvu (samápatti). [43] => * 42. Vědomý zážitek (savitarka) je, když poznávající si je vědom jména, vlastností a složek poznávaného. [44] => * 43. Vědomé ztotožnění (nirvitarka) je, když poznávající splyne s poznávaným a zůstává jenom vzpomínka bez zdroje. [45] => * 44. Postupným zjemněním zážitku a ztotožnění (savičára a nirvicára) vznikne jiné vnímání objektu. [46] => * 45. Jeho nejprvotnějším stadiem (alinga) je nejzjemnělejší vnímání objektu mimo vliv gun. [47] => * 46. Toto je zážitek sama sebe v prvotním stadiu (sabídža samádhi). [48] => * 47. Zážitek sama sebe v prvotním stadiu je naplněn blažeností (adhjátma prasádah). [49] => * 48. Tam splyne vědomí jogína s nejvyšší pravdou (rtambhará). [50] => * 49. Zření zjemnělým rozlišením je jiné než srovnávajícím intelektem atd., protože je neomezené. [51] => * 50. Takto vzniklé dojmy vypudí všechny ostatní. [52] => * 51. Vypuzením všech ostatních dojmů poznávající spočine v nirbídža samádhi. [53] => [54] => Pokud světec zemře, mluví se o tzv. ''mahásamádhi'' (velkém samádhi). Také hrobky světců se označují jako samádhi. Předpokládá se, že okolí takovýchto hrobek má silné duchovní působení, a proto se často stávají cílem duchovních [[pouť|poutí]]. [55] => [56] => == Reference == [57] => [58] => [59] => {{Autoritní data}} [60] => {{Portály|Jóga}} [61] => [62] => [[Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy]] [63] => [[Kategorie:Pálijské buddhistické pojmy]] [64] => [[Kategorie:Hinduismus]] [65] => [[Kategorie:Meditace]] [66] => [[Kategorie:Jóga]] [67] => [[Kategorie:Východní esoterismus]] [] => )
good wiki

Samádhi

Samádhi (v dévanágarí समाधि) je pálíjské i sanskrtské slovo označující buddhistickou a hinduistickou meditační praxi rozvoje soustředění. Doslova přeloženo znamená „připevnění“, „ukotvení“ mysli na jeden objekt.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buddhismus','daršan','Gautama Buddha','Samádhi páda','Hinduismus','Vipassaná','Tanhá','hinduismus','Brahmavihára','Džhána','mókša','Súfismus'

Brahmavihára

Buddhismus

Džhána

Hinduismus

Mókša

Súfismus

Súfismus je mystický islámský směr, který se zaměřuje na hledání božského spojení a dosažení duchovní jednoty s Bohem.

Tanhá

Vipassaná