Array ( [0] => 15483818 [id] => 15483818 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Saranda [uri] => Saranda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Albánie [2] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [3] => | název vyššího celku = [[Vlora (kraj)|Vlora]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [5] => | název nižšího celku = [[Okres Saranda|Saranda]] [6] => }} [7] => '''Saranda''' ({{Vjazyce|sq}} též '''Sarandë''' (v [[toskičtina|toskičtině]]), [[řečtina|řecky]] ''Άγιοι Σαράντα'', {{Vjazyce|it}} ''Santi Quaranta'') je [[přístav]]ní město na jihu [[Albánie]], nedaleko hranic s [[Řecko|Řeckem]]. Turistické letovisko se nachází v regionu známém jako tzv. [[Severní Epirus]] (v řeckých pramenech), resp. [[Chameria]] (v albánských pramenech). [8] => [9] => == Název == [10] => [11] => Název města pochází od [[Byzantská říše|byzantského]] kláštera ''Agioi Saranda''{{Citace elektronického periodika [12] => | titul = Thesaret e fshehura të Sarandës [13] => | periodikum = Monitor [14] => | url = https://www.monitor.al/thesaret-e-fshehura-te-sarandes-2/ [15] => | jazyk = sq [16] => | datum přístupu = 2022-09-09 [17] => }} ([[řečtina|řecky]] '' Άγιοι Σαράντα''), který znamená v [[čeština|češtině]] ''Čtyřicet svatých'' a odkazuje na [[Čtyřicet mučetníků ze Sebaste|Čtyřicet mučedníků ze Sebaste.]]{{Citace monografie [18] => | příjmení = Bartl [19] => | jméno = Peter [20] => | odkaz na autora = [21] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [22] => | vydavatel = Clio [23] => | místo = Bělehrad [24] => | rok = 2001 [25] => | počet stran = 324 [26] => | isbn = [27] => | kapitola = [28] => | strany = 292 [29] => | jazyk = srbština [30] => }} Používá se zhruba od [[5. století|5.]] až [[6. století]].{{Citace monografie [31] => | příjmení = Hodges [32] => | jméno = Richard [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [35] => | vydavatel = Butrint Foundation [36] => | místo = [37] => | rok = 2007 [38] => | počet stran = [39] => | isbn = 978-9994394364 [40] => | kapitola = [41] => | strany = 14 [42] => | jazyk = angličtina [43] => }} V dobách [[Osmanská říše|turecké nadvlády]] bylo město známo pod názvem Aya Sarandi a později jako Sarandoz. [[Benátská republika|Benátčané]] jej ve svých mapách nazývali ''Santi Quaranta'' a tento název se v [[italština|italsky]] mluvícím prostředí dobře ujal. Byl proto užíván později na různých [[Itálie|italských]] mapách. [44] => [45] => == Přírodní poměry == [46] => [47] => [[File:Saranda , Pamje nga helikopteri.jpg|left|thumb|Letecký pohled na hrad a přírodní záliv.]] [48] => Město Saranda se nachází na samém jihu Albánie, na pobřeží [[Jónské moře|Jónského moře]], ve vzdálenosti 280 km jižně od metropole Tirany a 35 km severně od hraničního přechodu [[Konispol]] s Řeckem. Samotné město se rozkládá na svazích, které prudce klesají k mořskému pobřeží. Jeho zástavba je rozmístěna okolo malého a nepříliš chráněného [[záliv]]u, který obklopují 200 až 400 m vysoké kopce ([[Mali i Lëkurësit]]). [49] => [50] => Severně od města tyto svahy dále přecházejí v horské hřebeny, jižně se potom nacházejí úrodná pole (tzv. [[Vrionské pole]]) a široká údolí. Pobřeží moře zde má četné zálivy a pláže. Jižně od města pak ústí do moře řeka [[Lumi i Bistricës|Bistrica]]. Ta obtéká hřebeny obklopující samotný záliv. Její ústí do moře má podobu kaňonu. [51] => [52] => Město patří k nejteplejším na území Albánie, průměrná roční teplota zde dosahuje 17,6 °C.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Fremuth [54] => | jméno = Wolfgang [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Guide to Albania. Guide to it’s Natural Treasures [57] => | vydavatel = [58] => | místo = Tirana [59] => | rok = 2000 [60] => | počet stran = [61] => | isbn = 3-931-323-06-4 [62] => | kapitola = [63] => | strany = 36 [64] => | jazyk = angličtina [65] => }} [66] => [67] => == Podnebí == [68] => [69] => Saranda má teplé [[Středomoří|středomořské]] podnebí. Počet slunečních dní se zde pohybuje okolo 300 ročně.{{doplňte zdroj}} Průměrná [[leden|lednová]] teplota se pohybuje mezi 8,6 až 13,3 °C. Od [[květen|května]] do [[říjen|října]] teploty neklesají pod 20 °C, maximální teploty však od června do srpna málokdy překračují 40 °C. Roční [[úhrn srážek]] činí 1100–1740 mm, většina srážek spadne v zimě, naopak v létě téměř vůbec neprší. [[Sníh]] a silný vítr jsou v Sarandě velmi řídké. [70] => [71] => == Historie == [72] => [73] => === Období antiky === [74] => [75] => V dobách [[antika|antiky]] bylo město známo pod [[řečtina|řeckými]] názvy ''Onchesmos'' ([[řečtina|řecky]] ''Ογχησμος''), resp. ''Anchiasmos,'' a bylo řeckou osadou, která úspěšně obchodovala s dalšími řeckými sídly na pobřeží Středozemního moře. Předpokládá se, že Řekové ji osídlili někdy v 6. století př. n. l.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Fremuth [77] => | jméno = Wolfgang [78] => | odkaz na autora = [79] => | titul = Guide to Albania. Guide to it’s Natural Treasures [80] => | vydavatel = [81] => | místo = Tirana [82] => | rok = 2000 [83] => | počet stran = [84] => | isbn = 3-931-323-06-4 [85] => | kapitola = [86] => | strany = 36 [87] => | jazyk = angličtina [88] => }} Neví se přesně, kdy tento název město přijalo, ale bylo pod ním zmíněno dvakrát ještě v období římské republiky.{{Citace monografie [89] => | příjmení = Hodges [90] => | jméno = Richard [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [93] => | vydavatel = Butrint Foundation [94] => | místo = [95] => | rok = 2007 [96] => | počet stran = [97] => | isbn = 978-9994394364 [98] => | kapitola = [99] => | strany = 13 [100] => | jazyk = angličtina [101] => }} Římané oblast dnešního města získali v roce 167 př. n. l. Objevilo se rovněž na římské mapě ze 4. století. Město bylo obehnáno hradbami a nacházelo se při pobřeží západně od místního přístavu.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Hodges [103] => | jméno = Richard [104] => | odkaz na autora = [105] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [106] => | vydavatel = Butrint Foundation [107] => | místo = [108] => | rok = 2007 [109] => | počet stran = [110] => | isbn = 978-9994394364 [111] => | kapitola = [112] => | strany = 13 [113] => | jazyk = angličtina [114] => }} Procházela ním dnešní Skanderbegova ulice ({{vjazyce2|sq|Rruga Skënderbeu}}).{{Citace monografie [115] => | příjmení = Hodges [116] => | jméno = Richard [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [119] => | vydavatel = Butrint Foundation [120] => | místo = [121] => | rok = 2007 [122] => | počet stran = [123] => | isbn = 978-9994394364 [124] => | kapitola = [125] => | strany = 13 [126] => | jazyk = angličtina [127] => }} Také proto se dnes v této lokalitě nachází nejvíce historických památek. [128] => [129] => Ve čtvrtém, resp. pátém století zde vznikla nejspíše první [[synagoga]] na území dnešní Albánie. Postavila ji místní židovská komunita, která byla v Sarandě přítomna již od roku [[70]]. [130] => [131] => === Středověk a moderní doba === [132] => [133] => V roce [[551]] město vyplenili [[Ostrogóti]], později se stalo cílem [[piráti|pirátských]] nájezdů gótských lodí. V roce [[1191]] nakonec zůstalo opuštěno, později není v různých středověkých dokumentech připomínáno vůbec. Nová středověká osada, která vznikla na počátku [[15. století]], získala název podle nedalekého [[klášter]]a, který se [[italština|italsky]] jmenoval ''Agioi Saranta'' a vznikl v [[6. století]]. Nachází se přibližně 1 km od centra moderního města. V blízkosti města vznikl také středověký hrad ([[Kalaja e Lëkurësit]]). [134] => [135] => [[Soubor:Santi-Quaranta-02.jpg|vlevo|náhled|Pohled na přístav na počátku [[20. století]].]] [136] => Od [[15. století]] byla Saranda součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Administrativně příslušela [[Delvinský sandžak|Delvinskému sandžaku]]. [137] => [138] => V roce [[1878]] došlo v Sarandě k povstání [[Řekové|řeckého]] obyvatelstva. Vzbouřenci proti [[Osmanská říše|turecké]] nadvládě obsadili ještě také nedaleké město [[Delvinë]]. Osmanské vojsko vzpouru potlačilo, vypálilo však okolo dvaceti vesnic.{{doplňte zdroj}} Nepokoje probíhaly v Sarandě a celé jižní Albánii na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] pravidelně a podobně tak, jako tomu bylo v celém regionu. V roce [[1907]] vzbouřenci otevřeně napadali pracovníky turecké státní správy. V květnu [[1908]] byla v Sarandě vyrabována místní pošta a celní úřad.{{Citace monografie [139] => | příjmení = Bartl [140] => | jméno = Peter [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [143] => | vydavatel = Clio [144] => | místo = Bělehrad [145] => | rok = 2001 [146] => | počet stran = 324 [147] => | isbn = [148] => | kapitola = [149] => | strany = 112 [150] => | jazyk = srbština [151] => }} [152] => [153] => Od roku [[1912]] bylo město součástí moderního albánského státu. Dvakrát bylo následně okupováno [[Řecko|Řeckem]], a to v letech [[1913]] a v roce [[1914]] (až do roku [[1916]]). Vzhledem k tomu, že z období turecké vlády existuje jen málo zdrojů o dějinách samotné Sarandy, existují první fotografie města až z doby řecké okupace; ukazují na souvislou zástavbu okolo hlavní ulice a několik izolovaných budov v okolní krajině.{{Citace monografie [154] => | příjmení = Hodges [155] => | jméno = Richard [156] => | odkaz na autora = [157] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [158] => | vydavatel = Butrint Foundation [159] => | místo = [160] => | rok = 2007 [161] => | počet stran = [162] => | isbn = 978-9994394364 [163] => | kapitola = [164] => | strany = 17 [165] => | jazyk = angličtina [166] => }} [167] => [168] => Pozdější vyjednávání mezi představiteli Autonomní republiky Severního Epiru (která Sarandu obsadila{{Citace monografie [169] => | příjmení = Vickers [170] => | jméno = Miranda [171] => | odkaz na autora = [172] => | titul = The Albanians: A modern history [173] => | vydavatel = I. B. Tauris [174] => | místo = [175] => | rok = 2001 [176] => | počet stran = 652 [177] => | isbn = [178] => | kapitola = [179] => | strany = 80 [180] => | jazyk = angličtina [181] => }}) a centrální vládou Albánie v [[Tirana|Tiraně]] skončila tím, že Saranda bude sice součástí zmíněného útvaru, nicméně fakticky zůstane součástí Albánie.{{doplňte zdroj}} Řecko i nadále usilovalo o získání oblasti, kde žil značný počet řeckého a pravoslavného obyvatelstva. Přestože po jednáních mocností byly hranice stanoveny, Řekové získali pouze přístav [[Ioannina]], Sarandu však nikoliv.{{Citace monografie [182] => | příjmení = Vickers [183] => | jméno = Miranda [184] => | odkaz na autora = [185] => | titul = The Albanians: A modern history [186] => | vydavatel = I. B. Tauris [187] => | místo = [188] => | rok = 2001 [189] => | počet stran = 652 [190] => | isbn = [191] => | kapitola = [192] => | strany = 78 [193] => | jazyk = angličtina [194] => }} [195] => [196] => === Saranda v nezávislé Albánii === [197] => [198] => [[Soubor:Agioi saranta.png|vlevo|náhled|Pozůstatky původního ortodoxního kostela.]] [199] => [[File:Albanien 1978 11.jpg|left|thumb|Ulice v Sarandě v roce [[1978]].]] [200] => Po [[první světová válka|první světové válce]] mělo město jen něco málo přes sto obyvatel. V roce [[1927]] se tento počet zvýšil na 810 a ve třicátých letech získalo první moderní veřejné stavby a moderní silnice. [201] => [202] => V roce [[1939]] Sarandu obsadili [[Italové]], kteří ji považovali za strategický přístav a potřebné zázemí pro plánovanou invazi do [[Řecko|Řecka]]. Město bylo pojmenováno na ''Porto Edda'' na počest nejstarší dcery [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]. Poté, co vypukla válka s Řeckem, obsadily v prosinci [[1940]] Sarandu řecké jednotky, nicméně pouze na krátkou dobu. Na jaře [[1941]] obsadilo nacistické Německo Řecko a Řekové tak byli ze Sarandy vytlačeni. Pod italskou, resp. německou správou zůstala Saranda až do podzimu [[1944]]. Italští okupační správci zamýšleli rozvíjet město jako turistické letovisko; zástavba se měla rozvíjet především po mořském břehu. V roce [[1942]] byl vypracován urbanistický plán italských architektů [[Leone Carmignani|Leona Carmignaniho]] a [[Gherardo Bosio|Gherarda Bosia]], který počítal s přestavbou středu města s velkým náměstím a sítí pravoúhlých ulic. Z nich po obou stranách pobřeží měly pokračovat resorty. [203] => [204] => V závěru léta 1944 se uskutečnilo společné anglo–americké vylodění v blízkosti města, které mělo za cíl vypudit německou armádu. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1944]] vstoupily do Sarandy britské jednotky podporované [[Albánští partyzáni|místními partyzány]]. Den se dodnes slaví jako den osvobození města.[https://bashkiasarande.gov.al/category/lajme-nga-saranda/page/101/ Článek na stránkách sarandské radnice {{sq}}] Přestože britské námořnictvo původně plánovalo zřídit v přístavu permanentní základnu{{Citace monografie [205] => | příjmení = Vickers [206] => | jméno = Miranda [207] => | odkaz na autora = [208] => | titul = The Albanians: A modern history [209] => | vydavatel = I. B. Tauris [210] => | místo = [211] => | rok = 2001 [212] => | počet stran = 652 [213] => | isbn = [214] => | kapitola = [215] => | strany = 156 [216] => | jazyk = angličtina [217] => }}, britští vojáci nedlouho po svém příchodu z Albánie odešli. [[Albánští partyzáni]] vnímali možnost dlouhodobější přítomnosti britského loďstva podezřívavě. [218] => [219] => Rozvoj města pokračoval po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. V roce [[1957]] žilo v Sarandě už 8,7 tisíc obyvatel a získala statut okresního města. V rámci různých programů socialistické výstavby byla Saranda industrializována a v okolních polích vznikly zavlažovací kanály. Byly zde vybudovány podniky potravinářského průmyslu. Město však nikdy nezískalo napojení na albánskou železniční síť. V jeho okolí vznikly rozsáhlé háje, kde byly pěstovány různé [[citrusové plody]]. O nich se zmiňoval i [[Enver Hodža]] v okamžiku zhoršení [[Albánsko-sovětské vztahy|vzájemných vztahů]] se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Albánie byla údajně donucena těmito plody uspokojovat poptávku z [[Východní Blok|východního bloku]] a stát se „[[Banánová republika|banánovou republikou]]“ pro SSSR.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Vickers [221] => | jméno = Miranda [222] => | odkaz na autora = [223] => | titul = The Albanians: A modern history [224] => | vydavatel = I. B. Tauris [225] => | místo = [226] => | rok = 2001 [227] => | počet stran = 652 [228] => | isbn = [229] => | kapitola = [230] => | strany = 184 [231] => | jazyk = angličtina [232] => }} [233] => [234] => Od roku [[1960]] do roku [[1982]] počet obyvatel Sarandy rostl průměrným tempem 2,7 procenta ročně. V té době mělo město přibližně 15 tisíc obyvatel a jeho rozvoj byl velmi omezen kvůli izolaci Albánie a ekonomickému úpadku země. I komunistická Albánie nicméně pomýšlela na rozvoj Sarandy jako resortu. V rámci pracovních brigád byly okolní pusté kopce upraveny jako [[olivovník|olivové]] háje. V letech [[1990]]–[[2004]] město zvýšilo tempo svého populačního růstu a díky příchodu dalších obyvatel z různých částí Albánie, především venkova, mělo v roce [[1999]] 26 512 obyvatel. Růst byl motivován také tím, že řada obyvatel z odlehlých a méně hospodářsky rozvinutých oblastí viděla v Sarandě šanci na lepší život především díky turistickému potenciálu sídla.{{Citace monografie [235] => | příjmení = Hodges [236] => | jméno = Richard [237] => | odkaz na autora = [238] => | titul = Saranda - Ancient Onchesmos: A Short History and Guide [239] => | vydavatel = Butrint Foundation [240] => | místo = [241] => | rok = 2007 [242] => | počet stran = [243] => | isbn = 978-9994394364 [244] => | kapitola = [245] => | strany = 19 [246] => | jazyk = angličtina [247] => }} [248] => [249] => === Město po roce 1991 === [250] => [251] => [[Soubor:1991 in Albania - Saranda harbour 2.jpg|vpravo|náhled|Saranda v roce [[1991]].]] [252] => Po roce [[1991]] se začal kdysi zpustlý přístav rozvíjet do podoby turistického letoviska. O rok později ho nicméně zachvátila vlna protiřeckých násilností, která byla zaměřená na obchodníky, kteří byli řeckého původu a místní pobočku menšinové řecké politické strany. [253] => [254] => V roce [[1997]] po pádech [[pyramidová hra|pyramidových her]] a následných nepokojích, které se v Albánii rozmohly, byly v Sarandě vyrabovány tři místní muzea. Vzbouřenci neloajální vládě [[Sali Berisha|Sali Berishi]] na krátkou dobu obsadili město.{{Citace monografie [255] => | příjmení = Vickers [256] => | jméno = Miranda [257] => | odkaz na autora = [258] => | titul = The Albanians: A modern history [259] => | vydavatel = I. B. Tauris [260] => | místo = [261] => | rok = 2001 [262] => | počet stran = 652 [263] => | isbn = [264] => | kapitola = [265] => | strany = 246 [266] => | jazyk = angličtina [267] => }} V roce [[1999]] zde žilo již cca dvacet pět tisíc obyvatel. [268] => [269] => Roku [[2016]] byla v Sarandě odhalena busta [[Hillary Clinton]].{{Citace elektronického periodika [270] => | titul = Albanian town backs Clinton with bronze bust [271] => | periodikum = Reuters [272] => | url = https://www.reuters.com/article/us-usa-election-albania-clinton-idUSKCN0ZG21U [273] => | jazyk = en [274] => | datum přístupu = 2023-10-17 [275] => }} [276] => [277] => Dnes je Saranda jedním z oblíbených turistických cílů a pro zemi má klíčový význam.{{Citace elektronického periodika [278] => | titul = Is Albania Europe's next big beach holiday destination? [279] => | periodikum = Telegraph [280] => | url = https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/albania/articles/albania-europe-next-new-beach-destination/ [281] => | jazyk = en [282] => | datum přístupu = 2022-03-01 [283] => }} Město se začalo rozšiřovat především na jih dále po pobřeží a na svazích okolních kopců až k Lëkurëské pevnosti; stavební boom umožnil vznik řady hotelů, živelný rozvoj nicméně způsobil škody na místním životním prostředí. V třetí dekádě [[21. století]] působily různé iniciativy, které se věnovaly ochraně životního prostředí a mořského pobřeží, resp. jeho úklidu od odpadu. Měla by být také provedena kompletní přestavba promenády, která se táhne od místního přístavu přes záliv k jižnímu kraji města. [284] => [285] => Klienti však byli dlouhou dobu především z řad [[Albánci|Albánců]]. V roce [[2021]] se město stalo mimo jiné také oblíbenou destinací pro návštěvníky z nedalekého [[Srbsko|Srbska]], stejně jako nemalá část albánské riviéry. Stalo se tak v souvislosti s pandemií nemoci [[COVID-19]].{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = Šok! Albanija je tokom epidemije kovida postala meka za srpske turiste: Tamo se dešava ono što svi sanjamo kod kuće [287] => | periodikum = 24sedam.rs [288] => | url = https://24sedam.rs/drustvo/vesti/43950/sok-albanija-je-tokom-epidemije-kovida-postala-meka-za-srpske-turiste-tamo-se-desava-ono-sto-svi-sanjamo-kod-kuce/vest [289] => | jazyk = sr [290] => | datum přístupu = 2022-03-01 [291] => }} [292] => [293] => == Kultura a památky == [294] => [295] => V samotném městě se nachází [[Kostel svatého Mikuláše z Bari (Sarande)|Kostel sv. Mikuláše z Bari]], který vznikl v [[Byzantská architektura|byzantském]] stylu. Slouží místní [[ortodoxní křesťanství|ortodoxní]] komunitě. [296] => [297] => Nad městem se u průsmyku [[Qafa e Gjashtes]] nachází středověká pevnost, resp. hrad [[Kalaja e Lëkurësit]]. Na druhé straně potom stojí samotný kostel čtyřiceti mučedníků, který dal samotnému městu v [[řečtina|řeckém]] jazyce název.{{Citace elektronického periodika [298] => | titul = Kur Saranda mbante emrin e vajzës së Musolinit [299] => | periodikum = Gazetatema [300] => | url = https://www.gazetatema.net/lifestyle/kur-saranda-mbante-emrin-e-vajzes-se-musolinit-i400671 [301] => | jazyk = sr [302] => | datum přístupu = 2023-10-17 [303] => }} [304] => [305] => Dochována je i místní [[synagoga]], která odkazuje na přítomnost [[Židé v Albánii|židovské]] komunity. Je jedna z nejstarších v Evropě.{{doplňte zdroj}} [306] => [307] => Z antických dob jsou dochovány části zdí a pozůstatky raně křesťanské [[bazilika|baziliky]]. Jedinou památkou z dob [[Osmanská říše|Osmanské říše]] je stará mešita, která od roku [[1967]] neslouží svému účelu.{{Citace monografie [308] => | příjmení = Bartl [309] => | jméno = Peter [310] => | odkaz na autora = [311] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [312] => | vydavatel = Clio [313] => | místo = Bělehrad [314] => | rok = 2001 [315] => | počet stran = 324 [316] => | isbn = [317] => | kapitola = [318] => | strany = 293 [319] => | jazyk = srbština [320] => }} [321] => [322] => Ve městě stojí [[Archeologické muzeum Saranda|archeologické muzeum]] ({{vjazyce2|sq|Muzeu Arkeologjik}}). [323] => [324] => V blízkosti Sarandy existuje [[archeologické naleziště]] [[Butrint]], které je albánskou památkou na seznamu [[UNESCO]] a vyvěračka [[Syri Kaltër]] (Modré oko). V okolí se potom nachází celá řada turisticky atraktivních hor a mořské pobřeží. [325] => [326] => [327] => Soubor:Ag.Saranda - Panorama View.jpg|Pobřeží [328] => Soubor:Kuruku 22 - Saranda Bay.jpg|Domy v Sarandě [329] => Soubor:Saranda town - Monument to the partisans.jpg|Památník partyzánů [330] => Soubor:Amphitheatre_of_Butrint_2009.jpg|[[Butrint]] [331] => Soubor:Kuruku30 - Sarandë.jpg|Přístav [332] => Soubor:Ksamil_Albania_._Albanian_Riviera.jpg|Pobřeží u [[Ksamil]]u, jižně od města [333] => Soubor:Blue_Eye_Albania_2016_Syri_i_kalter.jpg|Vyvěračka Modré oko [334] => File:Manastiri i 40 Shenjtoreve.jpg|Pozůstatky byzantského kláštera [335] => [336] => [337] => == Obyvatelstvo == [338] => [339] => [[Soubor:Saranda Albania 5 - construction boom.jpg|vpravo|náhled|Nové hotely na plážích jižně od města.]] [340] => [[Soubor:Saranda Albania - panoramio (5).jpg|vpravo|náhled|Palmy na pobřeží města.]] [341] => [[Soubor:Saranda view 2017.jpg|vpravo|náhled|Pobřeží moře.]] [342] => [[Soubor:Saranda by night 2016.jpg|vpravo|náhled|Noc na pobřeží.]] [343] => Saranda má okolo čtyřiceti tisíc obyvatel. Tento počet se průběžně zvyšuje především díky postupující [[urbanizace|urbanizaci]] Albánie. Naproti tomu někteří další obyvatelé města odešli buď do větších albánských měst (např. do [[Tirana|Tirany]]) nebo do zahraničí ([[Itálie]]). [344] => [345] => V současné době se několik tisíc místních obyvatel hlásí k [[Řekové|řecké]] národnosti. Spolu s Gjirokastërem je tak jedním z center řecké menšiny v Albánii.{{Citace elektronického periodika [346] => | titul = Saranda (2): Otkrivanje jedne destinacije [347] => | periodikum = Danas [348] => | url = https://www.danas.rs/zivot/saranda-2-otkrivanje-jedne-destinacije/ [349] => | jazyk = sr [350] => | datum přístupu = 2022-11-29 [351] => }} Počet Řeků vytrvale klesá, neboť z celkem šesti tisíc osob, které se k této národnosti v roce [[1990]] přihlásily, jich nemalý počet po roce [[1991]] z různých důvodů emigroval do [[Řecko|Řecka]]. [352] => [353] => == Doprava == [354] => [355] => Vzhledem k horským hřebenům, které se táhnou podél [[Albánská riviéra|Albánské riviéry]], tak i jižní částí albánského vnitrozemí, má Saranda jen velmi omezené dopravní spojení se zbytkem země. Hlavním dopravním tahem je silnice celostátního významu č. SH8, která vede přes město [[Himara]] do přístavu [[Vlora]] (na sever). Další hlavní silnice směřují do [[Delvinë]] (do vnitrozemí) a k hraničnímu přechodu [[Konispol]] s [[Řecko|Řeckem]] (na jih). V samotné Sarandě existuje průsmyk Gjashtës, kterým je komunikace vedena. Dopravní spojení se zbytkem Albánie i Řeckem zajišťují z hlediska veřejné dopravy autobusy. [356] => [357] => Místní [[Přístav Saranda|přístav]] zajišťuje dopravní spojení s nedalekým [[Řecko|řeckým]] ostrovem [[Korfu]].{{Citace elektronického periodika [358] => | titul = La ruta más mediterránea por la riviera albanesa [359] => | periodikum = National Geographic [360] => | url = https://viajes.nationalgeographic.com.es/a/viaje-por-riviera-albanesa-entre-playas-salvajes-pueblos-inesperados-y-restos-arqueologicos_17236 [361] => | jazyk = es [362] => | datum přístupu = 2022-09-09 [363] => }}{{Citace monografie [364] => | příjmení = Fremuth [365] => | jméno = Wolfgang [366] => | odkaz na autora = [367] => | titul = Guide to Albania. Guide to it’s Natural Treasures [368] => | vydavatel = [369] => | místo = Tirana [370] => | rok = 2000 [371] => | počet stran = [372] => | isbn = 3-931-323-06-4 [373] => | kapitola = [374] => | strany = 82 [375] => | jazyk = angličtina [376] => }} Jeho využití pro nákladní dopravu je však poměrně nízké; v roce [[2004]] zde činil celkový obrat zboží pouhých 73 400 tun. [[Albánské námořnictvo]] má v Sarandě svůj přístav. [377] => [378] => Město nemá vlastní letiště (nejbližší se nachází na ostrově Korfu). V roce [[2021]] bylo vypsáno [[výběrové řízení]] na výstavbu letiště, náklady mají dosáhnout 37 milionů [[euro|eur]].{{Citace elektronického periodika [379] => | titul = Albania opens 37 mln euro tender for construction of airport in Saranda - report [380] => | periodikum = Seenews [381] => | url = https://seenews.com/news/albania-opens-37-mln-euro-tender-for-construction-of-airport-in-saranda-report-749703 [382] => | jazyk = en [383] => | datum přístupu = 2022-03-01 [384] => }} Diskuze o výstavbu vzdušného přístavu v jižním cípu země, konkrétně v Sarandě, však probíhají již od roku [[2016]]. [385] => [386] => Saranda není napojena na železniční síť; nejbližší nádraží se nachází v přístavu [[Vlora]] ([[železniční trať Fier–Vlora]]). [387] => [388] => == Sport == [389] => [390] => V západní části Sarandy stojí [[fotbal]]ový stadion. [391] => [392] => == Osobnosti == [393] => [394] => * [[Anita Bitri]] (1968–2004), zpěvačka [395] => * [[Hasan Tahsini]] (1811–1881), politik [396] => * [[Kiço Mustaqi]] (1938), politik [397] => * [[Ilir Seitai]] (1957), šachista [398] => * [[Antonia Stergiou]] (1985), [[Řekové|řecká]] sportovkyně [399] => * [[Louisa Tzouvani]] (1964), herečka [400] => * [[Stavrianos Vistaris]], řecký básník [401] => [402] => == Reference == [403] => [404] => {{Překlad|en|Sarandë|824756722|de|Saranda|171884733}} [405] => [406] => [407] => == Externí odkazy == [408] => * {{Commonscat}} [409] => * {{Wikislovník|heslo=Saranda}} [410] => [411] => {{Kraj Vlora}} [412] => {{Města v Albánii}} [413] => {{Autoritní data}} [414] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [415] => [416] => [[Kategorie:Vlora (kraj)]] [417] => [[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]] [418] => [[Kategorie:Přístavní města v Albánii]] [419] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Albánii]] [420] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Albánii]] [] => )
good wiki

Saranda

Saranda ( též Sarandë (v toskičtině), řecky Άγιοι Σαράντα, Santi Quaranta) je přístavní město na jihu Albánie, nedaleko hranic s Řeckem. Turistické letovisko se nachází v regionu známém jako tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řecko','řečtina','Osmanská říše','Řekové','Konispol','1999','Itálie','Albánští partyzáni','Delvinë','italština','1991','1944'

1944

1991

1999

Itálie

Italština

Konispol

Řecko

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Řekové