Array ( [0] => 14744581 [id] => 14744581 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Serpentinit [uri] => Serpentinit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Serpentinit je magmatická hornina, která vzniká přeměnou ultrabazických magmatitů (hlavně peridotitů) během serpentinizace. Serpentin je termodynamicky stabilní minerálová mřížková blána a častý minerál vznikající při tísnících a zelených detergentech. Jedná se o monomineralovou horninu. Název je odvozen od jeho hadího vzorku. Odlišuje se od serpentinitu, který obsahuje více rostlin. Serpentinitová hornina je charakteristická vysokým obsahem serpentinu, který je tvořen minerály makrokryntolitu, antigoritu, lizarditu a chryzotilu. Je to jedna z mála minerálních hornin, které mají jiné vlastnosti a strukturu než obsahuje. Ve starověku byl serpentinit vysoce ceněn a hojně využíván v sochařství, protože jeho povrch byl snadno opracovatelný a vytvářel krásné zelené sochy. Serpentinit se také hojně vyskytuje jako stavební kámen, zejména v oblastech s geologickým složením obsahujícím tuto horninu. Při správném zpracování a použití je velmi odolný vůči povětrnostním vlivům a vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Díky svým estetickým vlastnostem a ojedinělé zelené barvě je také populární ve šperkařství a jako dekorační kámen pro interiéry. Slepý a zdravý serpentinit se nachází na všech kontinentech a tvoří mnoho významných geologických zón. Odhaduje se, že byliny získaly jen malý zlomek toho, co je na světě, a tato část je charakterizována mnoha místními odrůdami a variantami a je velmi důležitá pro výzkum vývoje a složení zemské kůry. [oai] => Serpentinit je magmatická hornina, která vzniká přeměnou ultrabazických magmatitů (hlavně peridotitů) během serpentinizace. Serpentin je termodynamicky stabilní minerálová mřížková blána a častý minerál vznikající při tísnících a zelených detergentech. Jedná se o monomineralovou horninu. Název je odvozen od jeho hadího vzorku. Odlišuje se od serpentinitu, který obsahuje více rostlin. Serpentinitová hornina je charakteristická vysokým obsahem serpentinu, který je tvořen minerály makrokryntolitu, antigoritu, lizarditu a chryzotilu. Je to jedna z mála minerálních hornin, které mají jiné vlastnosti a strukturu než obsahuje. Ve starověku byl serpentinit vysoce ceněn a hojně využíván v sochařství, protože jeho povrch byl snadno opracovatelný a vytvářel krásné zelené sochy. Serpentinit se také hojně vyskytuje jako stavební kámen, zejména v oblastech s geologickým složením obsahujícím tuto horninu. Při správném zpracování a použití je velmi odolný vůči povětrnostním vlivům a vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Díky svým estetickým vlastnostem a ojedinělé zelené barvě je také populární ve šperkařství a jako dekorační kámen pro interiéry. Slepý a zdravý serpentinit se nachází na všech kontinentech a tvoří mnoho významných geologických zón. Odhaduje se, že byliny získaly jen malý zlomek toho, co je na světě, a tato část je charakterizována mnoha místními odrůdami a variantami a je velmi důležitá pro výzkum vývoje a složení zemské kůry. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hornina [1] => | název = Serpentinit [2] => | obrázek = Mineraly.sk - serpentinit.jpg [3] => | popisek = serpentinit s chryzotilovým azbestem [4] => | zařazení = [[metamorfovaná hornina]] [5] => | složení = [[antigorit]], [[lizardit]], [[chryzotil]], [[olivín]], [[pyroxeny]] [6] => | barva = černá, zelená [7] => }} [8] => [[Soubor:Serpentinitblock.jpg|náhled|Blok serpentinitu (pravá strana vybroušena)]] [9] => '''Serpentinit''' nebo '''hadec''' je druh [[Metamorfovaná hornina|metamorfované horniny]], která vznikla z ultrabazických hornin, zejména olivínovců ([[peridotit]]ů) metasomatickým procesem serpentinizace, při které se [[olivín]] přeměnil na [[Skupina serpentinu|serpentin]]. K této specifické přeměně docházelo při zvýšené teplotě za přínosu vody, někdy i SiO2.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Hons [11] => | jméno = Richard Jan [12] => | příjmení2 = [13] => | jméno2 = [14] => | titul = Atlas našich hornin [15] => | vydání = 1. [16] => | vydavatel = ALADIN agency [17] => | místo = Praha [18] => | rok = 2017 [19] => | počet stran = 200 [20] => | strany = 153, 154 [21] => | isbn = 978-80-906737-4-8 [22] => }} [23] => [[Soubor:Hadec-chrastice.jpg|náhled|'''Hadec''' ''(Chrastice)'']] [24] => Skládá se ze [[skupina serpentinu|serpentinu]], [[magnetit]]u, [[Granát (minerál)|granátu]], [[pyroxeny|pyroxenu]] a [[amfibol]]u. [25] => [26] => U světlejších partií některých hadců se setkáváme s atraktivními síťovitými a skvrnitými vzory, které připomínají kůži hada. Jinak jsou hadce obvykle dost tmavé, černozelené až černé. Bývají celistvé, matné nebo smolně lesklé. Jejich stavba je většinou všesměrná. U některých hadců jsou přítomné vyrostlice granátu či pyroxenu. [27] => [28] => Slabě [[zvětrávání|zvětralé]], jemně vzorované vzorky je možno použít na výrobu drobných ozdobných výbrusů. Vzhledem k větší tvrdosti a obsahu akcesorií je výsledek poměrně pěkný. [29] => [30] => V některých hadcích se vyskytují žíly vyplněné hadcovým [[azbest]]em, jehož vlákna jsou orientována kolmo k průběhu pukliny. Jindy jsou přítomné žíly bílého až béžového [[magnezit]]u. [31] => [32] => Termín zavedl [[Alexander von Humboldt]] v roce 1823 podle [[latina|latinského]] výrazu ''serpens'' ([[hadi|had]]).{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = [34] => | jméno = [35] => | odkaz na autora = [36] => | titul = Přehled názvů hornin [37] => | url = http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh [38] => | datum vydání = [39] => | datum aktualizace = [40] => | datum přístupu = 2016-02-28 [41] => | vydavatel = geologie.estranky.cz [42] => | jazyk = [43] => }} [44] => [45] => == Vznik == [46] => Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických [[gabro|gaber]] při procesu [[serpentinizace]]. Je to nízkoteplotní, většinou autometamorfní proces{{Citace elektronické monografie [47] => | příjmení = [48] => | jméno = [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = On-line geologická encyklopedie [51] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?Serpentinit [52] => | datum vydání = [53] => | datum aktualizace = [54] => | datum přístupu = 2016-02-28 [55] => | vydavatel = geology.cz [56] => | jazyk = [57] => }}, při němž dochází k [[Redoxní reakce|oxidaci]] a [[hydratace|hydrataci]] na [[křemík]] chudých [[mafity|mafických]] a [[ultramafická hornina|ultramafických hornin]]. Dochází k němu většinou už na mořském dně. Na křemík chudé minerály v peridotitech, hlavně [[olivín]] a [[pyroxeny|Mg-pyroxeny]] se mění na minerály [[skupina serpentinu|serpentinové]] skupiny ([[antigorit]], [[chryzotil]] a [[lizardit]]), [[brucit]] a [[magnetit]]. Vznikají i poměrně vzácné minerály jako [[awaruit]] (Ni3Fe). Horniny při tom absorbují velké množství vody a v puklinách narůstající minerály serpentinové skupiny způsobují jejich další rozpukání. [58] => [59] => K serpentinizaci dochází i při kontaktní [[metasomatóza (geologie)|metasomatóze]] na styku [[intruzivní hornina|intruziv]] s [[dolomit (hornina)|dolomity]].Michaeli, E., 2006: [http://www.unipo.sk/files/docs/fhpv_katedry/svk/Nerastne%20bohatsvo%20SR.pdf ''Nerastné bohatstvo Slovenskej republiky.'']{{Nedostupný zdroj}} Prešovská Univerzita, Prešov, 76 s. [60] => [61] => Dochází při tom k změně hustoty horniny z 3,3 na 2,7 g/cm3 a zároveň k nárůstu objemu až o 40 %. Je to [[Exotermní reakce|exotermická reakce]], při které se uvolňuje velké množství energie. Může dojít k nárůstu teploty až o 260 °C, což má za následek vznik nevulkanických hydrotermálních [[žíla (geologie)|žil]]. Při vzniku magnetitu dochází k reakcím uvolňujícím [[vodík]]. Karbonáty a sulfáty jsou redukovány a vzniká [[methan|metan]] a [[sulfan|sirovodík]]. Vodík, metan a sirovodík jsou zdrojem energie pro [[Chemotrofie|chemotrofní]] mikrorganismy na dně oceánů. [62] => [63] => == Složení a vlastnosti == [64] => Serpentinity mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. [[Textura (geologie)|Texturu]] mají všesměrnou, zřídka [[břidlice|břidličnatou]]. Bývají často masivní. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny [[chryzotil]]em, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami [[serpentin]]u a to [[antigorit]]em, [[lizardit]]em nebo [[chryzotil]]em. Z vedlejších minerálů bývá přítomen [[olivín]], [[pyroxeny]], méně chlority a [[mastek]], [[magnezit]], [[chromit]], [[granát (minerál)|granát]] a další. Přítomny bývají i sekundární nerosty, jako různé formy [[křemen]]e, [[magnetit]] a [[dolomit]]. Serpentinity s dokonalou břidličnatostí přecházejí do serpentinitových břidlic. Chemickým složením se serpentinity řadí k ultrabazickým horninám,{{zdroj?}} resp. metaultrabazickým horninám. Chemické vlastnosti hadců mají zcela zásadní vliv na rostlinstvo, často mívají [[pH|vysoké pH]] tj. vytváří zásaditý podklad pro rostlinstvo. [65] => [[Soubor:Serpentinite 4318.JPG|náhled|Leštěný vzorek serpentinitu z Dobšiné]] [66] => [[Soubor:Double Shabti of Benermerut and His Mother, Ikhem MET 44.4.73 02.jpg|vlevo|náhled|Socha Benermeruta s matkou, Egypt, kolem 1450 př. n. l.]] [67] => [[Soubor:Mnichov křtitelnice z hadce.jpg|náhled|Mariánskolázeňský serpentinit; křtitelnice z [[Machov]]a u Chebu]] [68] => [[Soubor:Stadtkirche Zöblitz - Epitaph (2).jpg|náhled|Krušnohorský serpentinit na epitafu v [[Zöblitz]], Sasko, 1. pol. 19. století]] [69] => [70] => == Výskyt == [71] => Hadcové lokality se vyskytují po celém světě, mají vždy ostrůvkovitý charakter.Hadcový fenomén a rostliny, Vít Grulich 21.6.2016 [https://botany.cz/cs/hadce/ Dostupné online] [72] => * [[Křemže]] [73] => * [[Mariánské Lázně]] [74] => * [[Kutná Hora]] [75] => * [[Posázaví]] [76] => * České středohoří, [[Linhorka]]: matečná horniína českého granátu[https://www.geologie-astronomie.cz/Geologicke-lokality/Ceske-Stredohori-a-Doupovske-hory/_fotogalerie/Ceske-granaty-Linhorka-v-Ceskem-stredohori/1187.html/ Vzorek horniny]{{Nedostupný zdroj}} [77] => * [[Českomoravská vrchovina]], hojný výskyt: ([[Mohelno]], Dolní a Horní Bory, Hrubšice, [[Černín u Jevišovic]]) [78] => * '''Slovensko''': výskyty v [[Slovenské rudohoří|Spišsko-gemerském rudohoří]] jsou vázány na [[Obdukce (geologie)|obdukované]] zbytky [[meliatikum|meliatika]] u [[Dobšiná|Dobšiné]], [[Kobeliarovo|Kobeliarova]], [[Jasov]]a, [[Jaklovce|Jaklovců]]. Nacházejí se i v „kohútské zóně“ [[veporikum|veporika]] u [[Cinobaňa|Cinobaně]], [[Klenovec|Klenovce]] a jinde. Známé jsou i výskyty v podloží východoslovenské pánve (u obce [[Zbudza]]) a jinde. [79] => * '''Rakousko''': území nedaleko města Bruck an der Mur [80] => * '''Německo''': zejména Sasko, [[Zöblitz]] v Krušných horách, doly otevřeny roku [[1486]], až do 19. století hojné zpracovávání na náhrobky, soustružené stolní nádoby (poháry, holby, talíře); [[Peterleinstein]] chráněná krajinná oblast v Bavorském lese [81] => * '''Polsko''': Gogolów - Jordanów Śląski, serpentinitový masiv; také drahokamová odrůda [[nefrit]] [82] => * '''Rusko''': velká [[ložisko (geologie)|ložiska]] na [[Ural]]e v [[Rusko|Rusku]] (Baženěvskoje) [83] => * '''Severní Amerika''': [[Québec (provincie)|Québec]] (Thetford Belt, Jeffrey Mine) v [[Kanada|Kanadě]] a v [[Kalifornie|Kalifornii]] v [[Spojené státy americké|USA]] [84] => * '''Afrika''': [[Egypt]] (ve starověku), [[Jihoafrická republika]] (převážně amfibolové-[[krokidolit]]ové azbesty). [85] => [86] => Největšími producenty azbestu jsou [[Rusko]], [[Čína]], [[Kanada]] a [[Kazachstán]]. [87] => [88] => == Použití == [89] => Z houževnatých hadců se vyrábí drcené kamenivo, taktéž se využívá jako dekorační kámen, nebo k výrobě speciálních druhů [[beton]]u pohlcujících [[záření|radiaci]] (pro svůj vysoký obsah vázané vody). V minulosti se také využíval k získávání azbestu. Hadcový azbest, těžený v [[Dobšiná|Dobšiné]], se používal k výrobě azbestocementové krytiny. [90] => Od starověku se v Egyptě a v Římské říši užíval na sarkofágy, votivní sošky, šperky a nádoby. [91] => Slabě zvětralé, jemně vzorované bloky se ve střední Evropě užívaly od 15. století k výrobě stolních nádob (mísy, talíře, džbány, holby, poháry a číše), svícnů, a dalších drobných ozdobných nábrusů nebo jako dekorační kámen (ofikalcit). Černošedé desky se užívaly hlavně na náhrobky. Dolování a využití serpentinitu popsal [[Georgius Agricola]] roku 1546. [92] => [93] => Některá ložiska jsou vázána reziduální ložiska [[nikl]]u. V minulosti se serpentinit těžil pro obsah serpentinových minerálů. Z chryzotilu, který se nacházel v jeho puklinách se vyráběl [[azbest]]. Ve 21. století se ve většině západních zemí od těžby serpentinitu pro [[karcinogen]]itu některých typů azbestu (hlavně amfibolový) upustilo. [94] => [95] => == Odkazy == [96] => [97] => === Reference === [98] => {{překlad|sk|Serpentinit|906898}} [99] => [100] => [101] => === Literatura === [102] => * Encyklopedie geologie, heslo serpentin, dostupné onlině [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?serpentinit] [103] => [104] => === Související články === [105] => * [[Dobročkovské hadce]] [106] => * [[Holubovské hadce]] [107] => * [[Mohelenská hadcová step]] [108] => * [[Naučná stezka Mnichovské hadce]] [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{commonscat}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => [114] => [[Kategorie:Metamorfované horniny]] [] => )
good wiki

Serpentinit

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chryzotil','pyroxeny','olivín','lizardit','magnetit','antigorit','skupina serpentinu','magnezit','Rusko','Kanada','azbest','Dobšiná'

Azbest

Azbest je minerál, který se používá pro své izolační a odolné vlastnosti.

Dobšiná

Kanada

Magnetit

Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů.

Magnezit

Olivín

Pyroxeny

Rusko