Array ( [0] => 15506912 [id] => 15506912 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sevastopol [uri] => Sevastopol [3] => Sevastopol 04-14 img36 Chersonesus.jpg [img] => Sevastopol 04-14 img36 Chersonesus.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Севастополь [2] => | obrázek = Sevastopol Collage 2015.png [3] => | článek o vlajce = Vlajka Sevastopolu [4] => | nadmořská výška = 50 [5] => | časové pásmo = de facto [[UTC+3]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [6] => | stát = Ukrajina [7] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Město se speciálním statusem]] [8] => | název vyššího celku = [[Sevastopol]] [9] => | pojem celku 3 = [[Anexe Krymu Ruskou federací|Stát]] (de facto) [10] => | název celku 3 = {{Vlajka a název|Rusko}} [11] => | pojem celku 4 = [[Federální města Ruské federace|Federální město]] [12] => | název celku 4 = [[Sevastopol]] [13] => | administrativní dělení = 4 městské [[rajón]]y: Balaklavský, Gagarinský, Leninský, Nachimovský [14] => | loc-map = {{LocMap |Krym |label=Sevastopol |position=left |width=250 |lat=44.6 |long= 33.53 |float=center |caption=}} [15] => | etnické složení = [[Rusové]] (81,07 %)
[[Ukrajinci]] (14,15 %)
[[Bělorusové]] (1,01 %)
[[Krymští Tataři]] (0,75 %)
[[Tataři]] (0,73 %) [16] => | náboženské složení = [[pravoslaví]], [[islám]], [[judaismus]] [17] => | psč = 99011 (UKR)
299000–299699 (RUS) [18] => | telefonní předvolba = +380 692 (UKR)
+ 7 8692 (RUS) [19] => | titul představitele = [[Gubernátor]] [20] => | představitel = [[Michail Vladimirovič Razvožajev|Michail Razvožajev]] [21] => | vznik = 1783 [22] => | označení vozidel = 92 [23] => | web = http://sevastopol.gov.ru/ [24] => }} [25] => '''Sevastopol''' ({{Vjazyce2|uk|}} i {{Vjazyce2|ru|''Севастополь''}}, {{Vjazyce2|crh|''Акъяр, Aqyar''}}, {{Vjazyce2|el|''Σεβαστούπολη, Sevastoupoli''}}) je [[Černé moře|černomořské]] přístavní město na jihozápadě [[Krym|Krymského poloostrova]]. Sevastopol byl založen ruskou carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou Velikou]] v roce 1783http://www.sevastopol.info/history/hist_first.htm jako [[Přístav|přístavní]] město po vítězné válce proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Jedná se o největší sídlo na Krymu a významné turistické, kulturní a průmyslové centrum. V neposlední řadě se v Sevastopolu nachází důležitý obchodní a vojenský námořní přístav. Je hlavním sídlem ruského [[Černomořské loďstvo|Černomořského loďstva]], které jej užívalo na základě nájemní smlouvy s Ukrajinou. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [26] => [27] => Po okupaci a [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskou federací]] roku 2014 [[Ukrajina]] město fakticky nekontroluje a je pod správou [[Rusko|Ruska]].{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení = Milenkovičová [29] => | jméno = Ivana [30] => | autor2 = ČTK [31] => | titul = Krym vyhlásil nezávislost, Putin ji posvětil. Připojení k Rusku se blíží [32] => | periodikum = idnes.cz [33] => | datum_vydání = 2014-03-17 [34] => | datum_přístupu = 2014-03-17 [35] => | url = http://zpravy.idnes.cz/vysledky-referenda-na-krymu-d13-/zahranicni.aspx?c=A140317_073918_zahranicni_im [36] => }} Podle administrativního členění Ukrajiny se jedná o město se zvláštním statusem, Rusko je řadí mezi [[Federální města Ruské federace|města federálního významu]]. [37] => [38] => == Status a administrativní členění dle Ukrajiny == [39] => Město Sevastopol je správní jednotkou nespadající pod působnost [[Krym|Krymské autonomní republiky]], nýbrž je stejně jako hlavní město [[Kyjev]] přímo čistě teoreticky podřízeno ukrajinské vládě. [40] => [41] => Území je rozděleno na čtyři městské [[rajón]]y: [42] => * [[Balaklavský rajón|Balaklavský]] (Балаклавський, ''Balaklavskyj'') [43] => * [[Gagarinský rajón (Sevastopol)|Gagarinský]] (Гагарінський, ''Haharinskyj'') [44] => * [[Leninský rajón (Sevastopol)|Leninský]] (Ленінський, ''Leninskyj'') [45] => * [[Nachimovský rajón|Nachimovský]] (Нахімовський, ''Nachimovskyj'') [46] => [[Sevastopolská městská rada|Sevastopolské městské radě]] je tak podřízeno i město [[Balaklava]], jež je oficiálně městskou částí, dále také město [[Inkerman]], sídlo městského typu [[Kača (Sevastopol)|Kača]] a čtyři obecní rady spravující celkem 29 vesnic. [47] => [48] => == Status a administrativní členění dle Ruska == [49] => Sevastopol je [[Federální města Ruské federace|federálním městem Ruské federace]] a je tedy stejně jako [[Moskva]] a [[Sankt-Petěrburg]] samostatnou správní jednotkou na úrovni oblasti nebo republiky. [50] => [51] => Území je rozděleno na čtyři městské [[rajón]]y: [52] => * [[Balaklavský rajón|Balaklavský]] (Балаклавський, ''Balaklavskij'') [53] => * [[Gagarinský rajón (Sevastopol)|Gagarinský]] (Гагаринский, ''Gagarinskij'') [54] => * [[Leninský rajón (Sevastopol)|Leninský]] (Ленинский, ''Leninskij'') [55] => * [[Nachimovský rajón|Nachimovský]] (Нахимовский, ''Nachimovskij'') [56] => [[Sevastopolská městská rada|Sevastopolské městské radě]] je tak podřízeno i město [[Balaklava]], jež je oficiálně městskou částí, dále také město [[Inkerman]], sídlo městského typu [[Kača (Sevastopol)|Kača]] a čtyři obecní rady spravující celkem 29 vesnic. [57] => [58] => == Název města == [59] => Název města je složen z [[řečtina|řeckých]] slov Σεβαστος (''Sevastos'') a πολις (''polis,'' město). ''Sevastos'' může znamenat jednak ''vznešený'', ''důstojný'', jednak je to ekvivalent latinského slova ''[[Augustus (titul)|Augustus]]'', jímž byli titulováni římští a byzantští císaři. Sevastopol by se tak dal přeložit jako ''vznešené město'', ale i jako ''císařské (carské) město''. Název byl pravděpodobně zvolen na počest carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]], za jejíž vlády byl Sevastopol založen. [60] => [61] => Název souvisí s tehdejším trendem pojmenovávat ruská města v oblasti [[Černé moře|Černého moře]] tak, aby připomínala někdejší [[Řecká kolonizace|řecké kolonie]] v tomto regionu (viz [[Simferopol]], [[Cherson]], [[Oděsa]] aj.). [62] => [63] => == Dějiny == [64] => [65] => === Starověk a středověk === [66] => {{Podrobně|Chersonésos}} [67] => [[Soubor:Sevastopol 30 (8419586849).jpg|náhled|300x300pixelů|Ruiny antického [[Chersonésos|Chersonésu]]]] [68] => Jižní pobřeží Krymu bylo osídleno [[Řecká kolonizace|řeckými osadníky]] již v 7. století př. n. l. Na počátku 5. století př. n. l. potom byla na území dnešního Sevastopolu osadníky z [[Hérakleia Pontiké]] založena řecká kolonie [[Chersonésos]]. Ta se brzy stala jednou z nejvýznamnějších řeckých [[polis]] v oblasti Černého moře a její vliv dosahoval na celý západní Krym. Později se stala součástí [[Starověký Řím|Říše římské]] a v raném středověku spadala pod [[Byzantská říše|Byzantskou říši]]. [69] => [70] => Chersonésos je spojen s řadou světců. Na své pouti jej měl navštívit [[svatý Ondřej]]. [[Klement I.|Svatý Klement]] zde podle jedné z legend zemřel mučednickou smrtí, jeho ostatky zde později nalezl [[svatý Cyril]]. [[Pověst dávných let]] uvádí, že zde roku 988 přijal křest první ruský křesťanský kníže [[Vladimír I.]] a také se tu oženil s byzantskou princeznou [[Anna Porfyrogennéta|Annou Porfyrogennétou]] (načež měl ještě téhož roku město dobýt a vyplenit). Tvrzení o místě křtu a svatby knížete Vladimíra I. se však podle moderní historiografie nejspíše nezakládá na pravdě.Poppe, A.: The Political Background to the Baptism of Rus´. Byzantine-Russian Relations between 986-89, in: The Rise of Christian Russia, II, London 1982, str. 197-200, 224-244; Lášek, J.B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997. [71] => [72] => Definitivně byl Chersonésos zničen vojskem [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] roku 1399. Zpustlé místo se nakrátko ocitlo v [[Krymští Gótové|knížectví Theodoro]], mezi lety 1475–1781 bylo potom součástí [[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. [73] => [74] => === Založení ruského přístavu === [75] => Krym byl [[Anexe Krymu Ruským impériem|k Rusku připojen]] na základě manifestu [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]] ''O přijetí poloostrova krymského, ostrova Tamaně a vší kubáňské strany pod ruskou vládu'' z 8. dubna 1783. Ihned poté byla k poloostrovu na příkaz carevny vypravena fregata Ostorožnyj pod velením kapitána Ivana Berseněva, aby nalezla přístav u jihozápadního pobřeží, na kterém by byl vystavěn strategicky nutný vojenský přístav. Ještě téhož měsíce doporučil kapitán Berseněv pro budoucí základnu Černomořské floty záliv u vesnice Achtiar, nedaleko zbytků starověkého Chersonésu. [76] => [[Soubor:Ivan Constantinovich Aivazovsky - The Russian Squadron on the Sebastopol Roads.jpg|náhled|Ruská černomořská flota v Sevastopolu, 1846, [[Ivan Ajvazovskij]]|300x300pixelů|vlevo]] [77] => Za datum založení města je považován 3. červen 1783, kdy bylo pod vedením ruského kontradmirála skotského původu Thomase MacKenzie započato se stavbou prvních čtyřech kamenných staveb Sevastopolu: domu velitele Sevastopolské eskadry Thomase MacKenzie, kaple, kovárny a tzv. Hraběcího přístaviště. MacKenzie je tak považován na zakladatele města, byť ještě o 5 let dříve zde vojevůdce [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorov]] zřídil vojenský tábor. [78] => [79] => Původně se nové sídlo nazývalo Achtiar podle krymskotatarské vesnice Ak-Jar (v krymské tatarštině ''bílý břeh''). 10. února 1784 však Kateřina II. nařídila knížeti [[Grigorij Potěmkin|Potěmkinovi]] vystavět na místě vesnice velkou pevnost a nazvat ji Sevastopol. Roku 1797 nechal ještě město car [[Pavel I. Ruský|Pavel I.]] přejmenovat zpět na Achtiar, v roce 1826 mu ovšem ruský senát definitivně navrátil řecký název. [80] => [[Soubor:AFRE Sevastopol.jpg|náhled|280x280bod|Plán sevastopolské pevnosti, 30. léta 19. století]] [81] => Počáteční stavební rozvoj probíhal pod vedením slavného admirála [[Fjodor Fjodorovič Ušakov|Ušakova]], který byl roku 1788 jmenován velitelem přístavu a Sevastopolské eskadry. Nechal zde vystavět mnoho domů, kasárna, nemocnici, silnice, náměstí a studny. V roce 1802 se město stalo součástí nově zřízené [[Tavrická gubernie|Tavrické gubernie]] a o dva roky později získalo status hlavního přístavu ruského černomořského loďstva. [82] => [83] => K překotnému rozvoji výrazně přispěl admirál [[Michail Lazarev|Lazarev]], po roce 1832 velitel [[Černomořské loďstvo|Černomořské floty]] a vojenský gubernátor města. Nechal vystavět admiralitu a loděnice a odstartoval rozsáhlou rekonstrukci a systematickou zástavbu města. V této souvislosti byl roku 1840 přijat první [[Urbanismus|urbanistický]] plán rozvoje Sevastopolu, pojatý v duchu [[Klasicismus|klasicismu]]. Lazarev nechal postavit Alexandrovskou a Konstantinovskou pevnost chránící přístav. Zdi pevností byly konstruovány tak, aby vydržely ostřelování i nejtěžšími děly té doby.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Králíček [85] => | jméno = Václav [86] => | titul = Velký švindl: Krymská válka 1853-1855 [87] => | vydání = 1. [88] => | vydavatel = Epocha [89] => | místo = Praha [90] => | rok vydání = 2015 [91] => | počet stran = 480 [92] => | edice = Polozapomenuté války [93] => | svazek edice = 35. [94] => | strany = 247 [95] => | isbn = 978-80-7425-235-8 [96] => }} [97] => [98] => Sevastopol byl od počátku především vojenským přístavem. Komerční využití nebylo na počátku 19. století povoleno a mezinárodnímu obchodu byl Sevastopol zpřístupněn teprve v roce 1867. Prakticky celá ekonomika města závisela na armádě. Roku 1822 představovali civilisté pouze méně než 500 obyvatel z celkových asi 25 tisíc. Ostatně i archeologické práce na ruinách antického Chersonésu byly po celé 19. století převážně v režii armády. [99] => [100] => === Krymská válka a další rozvoj === [101] => {{Viz též|Bitva o Sevastopol (1854–1855)|Krymská válka}} [102] => [[Soubor:Lithograph Of Sevastopol.jpg|náhled|300x300pixelů|Litografie zobrazující Sevastopolský záliv (50. léta 19. století)|vlevo]] [103] => Sevastopol sehrál klíčovou roli v [[Krymská válka|Krymské válce]] (1853–1856). 2. září 1854 se pod [[Jevpatorija|Jevpatorií]] vylodila spojená vojska [[Anglie]], [[Francie]] a [[Turecko|Turecka]], čítající dohromady na 62 tisíc mužů. Spojenci poté vytáhli proti Sevastopolu, bráněnému 25 tisíci námořníky a 7 tisíci vojáky stálé posádky. Nepřítel měl také značnou námořní převahu, pročež bylo rozhodnuto potopit kotvící ruské lodě tak, aby přehradily vjezd do Sevastopolského zálivu. [104] => [105] => 13. září bylo město obleženo a začala [[Bitva o Sevastopol (1854–1855)|bitva o Sevastopol]], která se protáhla na 349 dní. I přes několik velkých útoků se obranu prolomit nepodařilo. Ruská vojska se nakonec stáhla na severní stranu Sevastopolského zálivu, avšak protivníkovi přenechala pouze rozvaliny. Okupace Sevastopolu trvala až do 23. června 1856. Události Krymské války připomíná od roku 1904 [[panoráma Obrana Sevastopolu]]. [106] => [107] => Po uzavření [[Pařížská mírová smlouva (1856)|Pařížské mírové smlouvy]] musely Rusko i Turecko stáhnout své válečné lodě z Černého moře. Zničený Sevastopol tak ztratil vojenský význam, nebyly proto podnikány žádné zásadní kroky na jeho obnovu. Americký spisovatel [[Mark Twain]] popsal roku 1867 město takto: ''„I Pompeje zůstaly zachovány lépe než Sevastopol. Kam pohlédneš, všude rozvaliny, samé rozvaliny! Zničené domy, sesuté zdi, hromady sutin – hotová pohroma. Jako by se strašlivé zemětřesení celou svou silou soustředilo na tento kousíček země.“'' [108] => [109] => [[Soubor:Sebastopol vers 1905 photo couleur.jpg|náhled|300x300bod| [110] => Kolorovaná fotografie z roku 1905]] [111] => [112] => Roku 1875 byla do Sevastopolu přivedena železniční trať [[Charkov]] – [[Lozova]] – Sevastopol. [113] => [114] => K obrodě ruské Černomořské floty došlo až v průběhu rusko-turecké války v letech 1877–1878, kdy Turecko přesunulo do této oblasti své válečné loďstvo, kterému Rusové mohli čelit pouze za pomoci ozbrojených obchodních lodí a lehkých plavidel. [115] => [116] => Roku 1890 získal Sevastopol status pevnosti a obchodní přístav byl přenesen do Feodosije. [117] => [118] => === Počátek 20. století === [119] => [[Ruská revoluce (1905)|Revoluce v roce 1905]] našla v Sevastopolu velkou odezvu – listopadového povstání se zde zúčastnilo 14 bojových lodí, přístavní dělníci, loďaři a vojáci místní posádky. Revoluce však byla potlačena a vedení místní povstalecké flotily v čele s poručíkem Schmidtem zastřeleno. [120] => [121] => Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] roku 1917 se místní vláda přidala na stranu [[Bolševici|bolševiků]]. Definitivně se zde však sovětská vláda upevnila až po ústupu [[Wrangelova krymská armáda|Wrangelovy bělogvardějské armády]] 15. října 1920. Bolševici po získání města zastřelili v Sevastopolu a okolí okolo 29 tisíc lidí. Jednalo se především o bývalé carské vojáky, ale i běžné občany, pracovníky [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]], politické představitele, novináře atd.{{Citace monografie|příjmení=Мельгунов|jméno=С. П.|příjmení2=|jméno2=|titul=Красный террор в России (1918—1923). Чекистский Олимп|vydání=2.|vydavatel=М. Айрис-пресс|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=115—117|isbn=978-5-8112-3269-7}} [122] => [123] => === Druhá světová válka === [124] => [[Soubor:RIAN archive 668428 Brigade commissar Veselov trains soldiers.jpg|náhled|300x300pixelů|Obránci Sevastopolu (1942)|vlevo]] [125] => {{podrobně|Bitva o Sevastopol (1941–1942)|Krymská operace}} [126] => [127] => 22. června 1941 bylo město vystaveno prvnímu německému náletu, jehož cílem bylo především zaminovat zálivy a zablokovat tak místní flotu. Protiletecká obrana však Němcům tyto plány překazila. [128] => [129] => K hlavnímu střetnutí došlo po německé invazi na Krym, kdy k Sevastopolu přitáhla 11. armáda pod vedením [[Erich von Manstein|Ericha von Mansteina]] za podpory rumunských a italských oddílů. I přes masivní převahu vydržela obrana Sevastopolu organizovaná generálem [[Ivan Jefimovič Petrov|Ivanem Jefimovičem Petrovem]] celých 250 dní (30. října 1941 – 4. července 1942). [130] => [131] => Nacistický plán přejmenovat město na ''Theoderichshafen'' nebyl nakonec realizován. 7. května 1944 začal útok [[4. ukrajinský front|4. ukrajinského frontu]] generála [[Fjodor Tolbuchin|Tolbuchina]] na horu Sapun a 9. května bylo město osvobozeno. 12. května byl mys Chersonésos definitivně očištěn od posledních zbytků německých vojsk. [132] => [133] => 1. května 1945 získal Sevastopol spolu s Leningradem, Stalingradem a Oděsou titul [[Město-hrdina]]. [134] => [135] => === Poválečný Sevastopol === [136] => V prvních poválečných letech proběhla obnova poničeného města, v 60. a 70. letech se potom dále rozvíjelo a byla budována nová sídliště. [[Panoráma Obrana Sevastopolu]] bylo obnoveno roku 1954 a o 5 let později bylo otevřeno nové [[Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944|dioráma Útok na horu Sapun]], připomínající operaci vedoucí k osvobození města roku 1944. Vznikala zde oddělení různých vědeckých institucí (např. ''Institut biologie jižních moří''), byly založeny tři vysoké školy. [137] => [138] => Roku 1954 byl Sevastopol spolu s celou Krymskou oblastí administrativně přičleněn k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]. Ačkoliv byl formálně po celé poválečné sovětské období nedílnou součástí Krymské oblasti a měl status pouze města republikánského významu (takových byly v SSSR desítky), vždy měl jakožto hlavní základna Černomořské floty zvláštní postavení a byl de facto podřízen federální vládě.{{Citace elektronického periodika|titul=Россия и Севастополь {{!}} Клайпедская ассоциация|periodikum=www.klaipeda1945.org|url=http://www.klaipeda1945.org/istoriya/rossiya-i-sevastopol/|jazyk=ru-RU|datum přístupu=2017-04-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20170420143105/http://www.klaipeda1945.org/istoriya/rossiya-i-sevastopol/|datum archivace=2017-04-20}} [139] => [[Soubor:Putin with Vladimir Konstantinov, Sergey Aksyonov and Alexey Chaly 4.jpeg|náhled|280x280pixelů|Zástupci Krymu podepisují dohodu o připojení k Ruské federaci (18. března 2014)]] [140] => Ve všeukrajinském referendu 1. prosince 1991 hlasovalo 57 % Sevastopolců za nezávislost Ukrajiny.{{Citace elektronického periodika|titul=До 15-ї річниці Всеукраїнського референдуму - ЦДАВО України|periodikum=www.archives.gov.ua|url=http://www.archives.gov.ua/Sections/15r-V_Ref/index.php?11|datum přístupu=2017-04-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20131203032951/http://www.archives.gov.ua/Sections/15r-V_Ref/index.php?11|datum archivace=2013-12-03|nedostupné=ano}} [141] => [142] => === Po rozpadu Sovětského svazu === [143] => {{Viz též|Anexe Krymu Ruskou federací}} [144] => Na počátku 90. let 20. století byl Sevastopol předmětem napětí mezi nově vzniklou Ukrajinou a Ruskou federací. Nacházela se zde totiž ruská Černomořská flota a zároveň plavidla [[Ukrajinské námořnictvo|ukrajinského námořnictva]]. Navíc ze strany Ruska došlo několikrát ke vznesení nároku na Sevastopol a místní obyvatelstvo i politici projevovali náklonnost Moskvě (místní rada např. roku 1994 odhlasovala ''ruský právní status Sevastopolu''). Problém byl nakonec vyřešen přiznáním Sevastopolu jako města se zvláštním statusem (zaneseno v nové [[Ústava Ukrajiny|ukrajinské ústavě]] z roku 1996) a dohoda o pronájmu přístavu na 20 let (1997).{{Citace periodika|titul=Ruská flotila zůstane v Sevastopolu až do roku 2042|periodikum=ČT24|jazyk=cs|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1341026-ruska-flotila-zustane-v-sevastopolu-az-do-roku-2042|datum přístupu=2017-04-10}} Od té doby si již Rusko územní nároky na Sevastopol nečinilo.{{Fakt/dne|20220427092807|}} [145] => [[Soubor:Putin Sevastopol May 9, 2014.jpeg|náhled|Vladimir Putin na Krymu s veterány 2. světové války u pomníku obránců Sevastopolu, 9. května 2014|280x280bod|vlevo]] [146] => V únoru 2014 probíhala v Sevastopolu v reakci na [[Euromajdan|události na Ukrajině]] řada proruských shromáždění, zřizovaly se oddíly domobrany. Demonstranti si zvolili ruského občana Alexeje Čalého do funkce předsedy [[Sevastopolská městská rada|městské rady]], která potom 1. března odhlasovala vypovězení poslušnosti kyjevské vládě a požadavek na konání celokrymského referenda o nezávislosti.{{Citace periodika|titul=Депутаты горсовета Севастополя проголосовали за неподчинение киевским властям|periodikum=ТАСС|jazyk=ru|url=http://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/1014091|datum přístupu=2017-04-10}} 11. března městská rada odhlasovala [[Deklarace nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol|Deklaraci nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu]]. [147] => [148] => [[Krymské referendum (2014)|Sporné referendum]], ve kterém 95,6 % hlasujících obyvatel města (při účasti 89,5 %) podpořilo vstup do Ruské federace, proběhlo 16. března. O den později městská rada odhlasovala žádost o vstup do Ruské federace. Současně proběhlo paralelní referendum na Krymu. V úterý 18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér [[Sergej Aksjonov]], předseda sevastopolské městské rady [[Alexej Čalyj]] a předseda krymského parlamentu [[Vladimir Konstantinov (politik)|Vladimir Konstantinov]] dohodu o [[Anexe Krymu Ruskou federací|připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci]].{{Citace elektronické monografie [149] => | titul = Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [150] => | vydavatel = BBC.com [151] => | datum_vydání = 2014-03-18 [152] => | datum_přístupu = 2014-03-18 [153] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-26630062 [154] => | jazyk = anglicky [155] => }}{{Citace elektronického periodika [156] => | autor = redakce [157] => | autor2 = ČTK [158] => | titul = Krym vyhlásil samostatnost. Moskva chce neutralitu Ukrajiny [159] => | periodikum = Novinky.cz [160] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [161] => | vydavatel = Borgis [162] => | datum vydání = 2014-03-17 [163] => | datum přístupu = 2014-03-17 [164] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330558-krym-vyhlasil-samostatnost-moskva-chce-neutralitu-ukrajiny.html [165] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140317165459/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/330558-krym-vyhlasil-samostatnost-moskva-chce-neutralitu-ukrajiny.html [166] => | datum archivace = 2014-03-17 [167] => }} Město Sevastopol se tím stalo [[Federální města Ruské federace|federálním městem Ruské federace]] (ve stejných hranicích, jaké mělo dosud v rámci Ukrajiny). [168] => [169] => Od 1. dubna 2014 je hlavou města [[gubernátor]], poprvé v historii Sevastopolu volený přímo občany. V prvních volbách 10. září 2017 byl zvolen Dmitrij Ovsjanikov, do té doby prozatímní gubernátor.{{Citace periodika|titul=Севастополь получил прямые выборы губернатора|periodikum=Коммерсантъ|datum=2016-10-18|url=http://www.kommersant.ru/doc/3119390|datum přístupu=2016-10-18}} [170] => [171] => == Městské symboly == [172] => === Znak === [173] => [[Soubor:Coat of arms of Sevastopol 1893.svg|náhled|172x172bod|Znak z roku 1893]] [174] => Znak Sevastopolu je tvořen heraldickým štítem, rozděleným na bílé a modré pole. V bílém poli je umístěna medaile Zlatá hvězda, kterou město získalo roku 1965 v souvislosti s udělením titulu [[Město-hrdina]] u příležitosti 20. výročí vítězství Sovětského svazu ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. V modrém poli je vyobrazen [[Pomník potopeným lodím]], jeden ze symbolů města. Obě pole potom překrývá snítka vavřínu, symbolizující propojení minulosti a přítomnosti města. Pomník vznikl v roce 1969. Po roce 2014 se vážně uvažovalo o vytvoření nového znaku, který by vycházel z původního carského erbu, kterému dominoval [[gryf]]. Nakonec však z těchto plánů sešlo. [175] => [176] => === Vlajka === [177] => [178] => {{Podrobně|Vlajka Sevastopolu}} [179] => [180] => Vlajka města je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3, s uprostřed umístěným znakem města. Oficiálně byla přijata v roce 2000. [181] => [182] => === Hymna === [183] => [184] => Mezi oficiální symboly města patří od roku 1994 také hymna ''Legendární Sevastopol''. Autorem hudby je [[Vano Muradeli]], text napsal básník Pjotr Gradov a poprvé byla hrána již roku 1954. Její refrén zní: ''Legendární Sevastopol / pro nepřítele nedosažitelný. / Sevastopol, Sevastopol — / chlouba ruských námořníků!'' [185] => [186] => == Geografie a klima == [187] => Sevastopol se nachází na Heraklejském poloostrově v jihovýchodní části poloostrova Krym. Centrum je situováno na jižní straně Sevastopolského zálivu. Rozloha celého městského území činí 863,6 km², po započítání plochy zálivů potom 1079,6 km². Z toho roku 2016 představovalo 355 km² lesy a lesoparky, 277 km² zemědělskou půdu, 50 km² obytnou zástavbu a 49 km² vojenské prostory. [188] => [189] => Sevastopol má 152 km černomořského pobřeží a více než tři desítky zálivů. Z nich největší je Sevastopolský záliv, který je díky své délce přesahující 8 km po staletí strategicky výhodným kotvištěm. [190] => [191] => Vybíhají odtud tři hlavní hřebeny [[Krymské hory|Krymských hor]] – Jižní hřeben, Vnitřní hřeben a Vnější hřeben. Protékají zde také tři řeky, a sice [[Belbek]], [[Čorna|Čjornaja]] a Kača. [192] => [193] => {|class="graytable" [194] => |+ [195] => | width="29%"|[[Soubor:Laspi kushkaya.jpg|střed|306px]] [196] => | width="5%"| [197] => | width="32%"|[[Soubor:Modern Balaklava - Gulf of Balaklava (16.07.2006 17-10-20).JPG|střed|266px]] [198] => | width="5%"| [199] => | [[Soubor:UZ ChS7 Inkerman - Sewastopol.jpg|střed|300px]] [200] => |- [201] => | align="center"|Laspinský záliv [202] => | [203] => | align="center"|Balaklavský záliv [204] => | [205] => | align="center"|Sevastopolský záliv [206] => |} [207] => Ve vyšších polohách panuje mírně [[kontinentální podnebí]], zatímco na jihovýchodním pobřeží [[Subtropický podnebný pás|subtropické klima]] středozemního typu (podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] ''Cfa''). [208] => [209] => Voda na pobřeží Sevastopolu je nejteplejší v srpnu, kdy mívá průměrně 23,5 °C. [210] => [211] => Ročně zde bývá okolo 2300 slunečných hodin (pro srovnání: v Praze 1600, v Dubrovníku 2600).{{Citace elektronického periodika|titul=Meteoweb.ru {{!}} Мир облаков {{!}} О солнечном сиянии и его продолжительности|periodikum=meteoweb.ru|url=http://meteoweb.ru/cl006.php|datum přístupu=2017-04-11}} [212] => [213] => {{Podnebí [214] => | místo = Sevastopol [215] => [216] => | nejvyšší teplota C leden = 5,1 [217] => | nejvyšší teplota C únor = 5,9 [218] => | nejvyšší teplota C březen = 8,8 [219] => | nejvyšší teplota C duben = 15,4 [220] => | nejvyšší teplota C květen = 20,5 [221] => | nejvyšší teplota C červen = 24,7 [222] => | nejvyšší teplota C červenec = 27,3 [223] => | nejvyšší teplota C srpen = 26,9 [224] => | nejvyšší teplota C září = 22,6 [225] => | nejvyšší teplota C říjen = 17,1 [226] => | nejvyšší teplota C listopad = 11,9 [227] => | nejvyšší teplota C prosinec = 7,7 [228] => [229] => | průměrná teplota C leden = 1,7 [230] => | průměrná teplota C únor = 2,4 [231] => | průměrná teplota C březen = 4,8 [232] => | průměrná teplota C duben = 10,7 [233] => | průměrná teplota C květen = 15,7 [234] => | průměrná teplota C červen = 19,7 [235] => | průměrná teplota C červenec = 22,1 [236] => | průměrná teplota C srpen = 21,6 [237] => | průměrná teplota C září = 17,5 [238] => | průměrná teplota C říjen = 12,6 [239] => | průměrná teplota C listopad = 8,2 [240] => | průměrná teplota C prosinec = 4,4 [241] => [242] => | nejnižší teplota C leden = -1,6 [243] => | nejnižší teplota C únor = -1 [244] => | nejnižší teplota C březen = 0,9 [245] => | nejnižší teplota C duben = 6,1 [246] => | nejnižší teplota C květen = 10,9 [247] => | nejnižší teplota C červen = 14,8 [248] => | nejnižší teplota C červenec = 17 [249] => | nejnižší teplota C srpen = 16,4 [250] => | nejnižší teplota C září = 12,5 [251] => | nejnižší teplota C říjen = 8,1 [252] => | nejnižší teplota C listopad = 4,5 [253] => | nejnižší teplota C prosinec = 1,1 [254] => [255] => | průměrné srážky mm leden = 45 [256] => | průměrné srážky mm únor = 34 [257] => | průměrné srážky mm březen = 31 [258] => | průměrné srážky mm duben = 30 [259] => | průměrné srážky mm květen = 30 [260] => | průměrné srážky mm červen = 45 [261] => | průměrné srážky mm červenec = 40 [262] => | průměrné srážky mm srpen = 35 [263] => | průměrné srážky mm září = 41 [264] => | průměrné srážky mm říjen = 35 [265] => | průměrné srážky mm listopad = 45 [266] => | průměrné srážky mm prosinec = 54 [267] => [268] => | zdroj = https://ru.climate-data.org/location/3011/ 11. 4. 2017 [269] => }} [270] => [271] => == Obyvatelstvo == [272] => Roku 2016 byl Simferopol 7. největším městem [[Jižní federální okruh|Jižního federálního okruhu]] a 58. největším městem Ruska. Podíl na celkovém počtu obyvatel Krymu činil asi 18 %. [273] => [274] => Roku 2014 zemřelo v Sevastopolu 5537 lidí a narodilo se 4881. Nárůst počtu obyvatel v tomto roce zajistili především příchozí z Ukrajiny a Ruska.{{Citace periodika [275] => | titul = В Севастополе проживает почти 397 тысяч человек [276] => | periodikum = sevastopol.rusplt.ru [277] => | url = http://sevastopol.rusplt.ru/index/v-sevastopole-projivaet-pochti-397-tyisyach-chelovek-299986.html [278] => | datum přístupu = 2017-04-12 [279] => | příjmení = [280] => | jméno = [281] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180517082159/http://sevastopol.rusplt.ru/index/v-sevastopole-projivaet-pochti-397-tyisyach-chelovek-299986.html [282] => | datum archivace = 2018-05-17 [283] => | nedostupné = ano [284] => }} {{Wayback|url=http://sevastopol.rusplt.ru/index/v-sevastopole-projivaet-pochti-397-tyisyach-chelovek-299986.html |date=20180517082159 }} [285] => [286] => {| class="wikitable" [287] => ! style="background: #EDEFFE;" colspan="11" |Vývoj počtu obyvatel [288] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [289] => |'''1800''' [290] => |'''1822''' [291] => |'''1850''' [292] => |'''1866''' [293] => |'''1874''' [294] => |'''1886''' [295] => |'''1897''' [296] => |'''1941''' [297] => |'''1944''' [298] => |'''1946''' [299] => |- align="center" [300] => |10 000 [301] => |25 000 [302] => |45 046 [303] => |10 000 [304] => |17 500 [305] => |33 000 [306] => |57 455 [307] => |114 000 [308] => |11 000 [309] => |56 000 [310] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [311] => |'''1959''' [312] => |'''1967''' [313] => |'''1979''' [314] => |'''1989''' [315] => |'''1994''' [316] => |'''1999''' [317] => |'''2001''' [318] => |'''2006''' [319] => |'''2011''' [320] => |'''2013''' [321] => |- align="center" [322] => |152 122 [323] => |209 000 [324] => |333 087 [325] => |392 826 [326] => |416 200 [327] => |391 400 [328] => |379 492 [329] => |379 072 [330] => |380 821 [331] => |383 437 [332] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [333] => |'''2014''' [334] => |'''2015''' [335] => |'''2016''' [336] => |'''2017''' [337] => | [338] => | [339] => | [340] => | [341] => | [342] => | [343] => |- align="center" [344] => |385 870 [345] => |398 973 [346] => |416 263 [347] => |428 753 [348] => | [349] => | [350] => | [351] => | [352] => | [353] => | [354] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [355] => |} [356] => Od založení města jsou dominantní národností ve městě Rusové, následováni početnou menšinou Ukrajinců: [357] => {| class="wikitable" [358] => ! style="background: #EDEFFE;" colspan="11" |Vývoj národnostního složení [359] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [360] => |'''1897''' [361] => |'''1989''' [362] => |'''2001''' [363] => |'''2014''' [364] => |- [365] => |63,5 % [[Rusové]] (34 014) [366] => |74,4 % [[Rusové]] (294 100) [367] => |72,31 % [[Rusové]] (269 953) [368] => |81,07 % [[Rusové]] (303 100) [369] => |- [370] => |13,7 % [[Ukrajinci]] (7 322) [371] => |20,7 % [[Ukrajinci]] (81 700) [372] => |22,61 % [[Ukrajinci]] (84 420) [373] => |14,15 % [[Ukrajinci]] (52 912) [374] => |- [375] => |6,9 % [[Židé]] (3 679) [376] => |1,9 % [[Bělorusové]] (7 400) [377] => |1,57 % [[Bělorusové]] (5 872) [378] => |1,01 % [[Bělorusové]] (3 775) [379] => |- [380] => |5,1 % [[Poláci]] (2 753) [381] => |0,7 % [[Židé]] (2 800) [382] => |0,67 % [[Tataři]] (2 512) [383] => |0,75 % [[Krymští Tataři]] (2 814) [384] => |- [385] => |3,4 % [[Tataři]] (1 817) [386] => |0,3 % [[Tataři]] (1 200) [387] => |0,50 % [[Krymští Tataři]] (1 858) [388] => |0,73 % [[Tataři]] (2 742) [389] => |- [390] => |2,9 % [[Řekové]] (1 553) [391] => |0,3 % [[Moldavané]] (1 100) [392] => |0,35 % [[Arméni]] (1 319) [393] => |0,37 % [[Arméni]] (1 396) [394] => |- [395] => |1,7 % [[Němci]] (907) [396] => |0,1 % [[Krymští Tataři]] (300) [397] => |0,27 % [[Židé]] (1 016) [398] => |0,19 % [[Azerové]] (694) [399] => |} [400] => [401] => == Pamětihodnosti == [402] => * '''[[Chersonésos]]''' – ruiny antického řeckého města, zanesené od roku 2013 na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]]. [403] => ** '''[[Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)|Katedrála svatého Vladimíra]]''' – pravoslavný chrám z 19. století na místě, na němž měl být údajně roku 988 pokřtěn první ruský křesťanský kníže [[Vladimír I.|Vladimír I]]. [404] => ** '''[[Chersonéský zvon]]''' – byl odlit na konci 18. století z ukořistěných tureckých děl, uloupen Francouzi během krymské války a později umístěn právě zde. [405] => [406] => * '''Sevastopolské nábřeží''' – dvoukilometrová pěší promenáda na břehu Sevastopolského zálivu, v blízkosti Nachimovova náměstí, v samém centru města. [407] => ** '''[[Pomník potopeným lodím]]''' – připomíná lodě, obětované v letech 1854 a 1855 během Krymské války, aby zatarasily anglickým a francouzským plavidlům přístup do Sevastopolského zálivu. [408] => ** '''Hraběcí přístaviště''' – [[Klasicistní architektura|klasicistní]] objekt z roku 1846 představuje slavnostní vstup z moře do města. Jedná se o jeden ze symbolů města, právě zde vystoupila roku 1787 carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]] ze své lodi, odsud odplouvaly v roce 1920 poslední oddíly [[Wrangelova krymská armáda|Wrangelovy armády]], zde byl 9. května 1944 vztyčen prapor [[Sovětské námořnictvo|sovětského námořnictva]] na znamení osvobození města. Název ''hraběcí'' nese přístaviště podle hraběte admirála Marka Ivanoviče Vojnoviče, jednoho ze zakladatelů [[Černomořské loďstvo|Černomořské floty]]. [409] => * '''Pomník admirálu Nachimovovi''' – stojí uprostřed Nachimovova náměstí v centru města, poblíž nábřeží. Zbudován byl roku 1898 u příležitosti 45. výročí od [[Bitva u Sinopu|bitvy u Sinopu]], kde Černomořská flota pod vedením [[Pavel Nachimov|admirála Nachimova]] vybojovala drtivé vítězství nad tureckým loďstvem. Roku 1928 byl odstraněn, avšak již v roce 1959 byl obnoven, přičemž byl Nachimov obrácen o 180°, k městu čelem a k moři zády. [410] => * '''Pomník Alexandru Ivanoviči Kazarskému''' – nejstarší pomník Sevastopolu, připomínající slavné vítězství kapitána Kazarského, který roku 1829 se svou brigou zvítězil v nerovném boji se dvěma tureckými řadovými loděmi. [411] => [412] => {|class="graytable" [413] => |+ [414] => | width="29%"|[[Soubor:Національний заповідник «Херсонес Таврійський» 2.jpg|střed|270px]] [415] => | width="5%"| [416] => | width="29%"|[[Soubor:1356 Памятник затопленным кораблям.jpg|střed|300px]] [417] => | width="5%"| [418] => | [[Soubor:2012-09-09 Севастополь. Графская пристань (1).jpg|střed|280px]] [419] => |- [420] => | align="center"|[[Chersonésos]] [421] => | [422] => | align="center"|[[Pomník potopeným lodím]] [423] => | [424] => | align="center"|Hraběcí přístaviště [425] => |} [426] => [427] => * '''[[Chrám svatého Vladimíra (Sevastopol)|Chrám svatého Vladimíra]]''' – pravoslavný chrám v neobyzantském stylu, hrobka ruských admirálů a námořních důstojníků. Jsou zde pochováni např. admirálové [[Pavel Nachimov|Nachimov]] a [[Michail Lazarev|Lazarev]]. [428] => * '''[[Chrám svatého Mikuláše (Sevastopol)|Chrám svatého Mikuláše]]''' – unikátní chrám ve tvaru pyramidy, zbudovaný na památku obráncům Sevastopolu během krymské války. [429] => * '''[[Panoráma Obrana Sevastopolu]]''' – gigantické panoramatické plátno (14 x 115 m) vytvořené ruským malířem Francem Alexejevičem Rubo v letech 1901–1904. Zachycuje klíčové střetnutí Krymské války na vrchu Machalov kurgan 6. června 1855, kdy 75 tisíc ruských vojáků odrazilo útok 173 tisíc Francouzů a Angličanů. Plátno je umístěno v samostatné budově z roku 1905. [430] => * '''[[Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944]]''' – [[dioráma]] o rozměrech 5,5 x 25,5 m bylo vytvořeno kolektivem malířů a instalováno v samostatné půlkruhové budově roku 1959. Je součástí památníkového komplexu na hoře Sapun, kde se odehrálo klíčové střetnutí mezi nacisty a Rudou armádou, které umožnilo osvobodit Sevastopol. [431] => * '''[[Námořní muzeum v základně Balaklava]]''' – bývalá přísně tajná ponorková základna sovětského námořnictva, zahloubená asi 600 hluboko do skály u Balaklavského zálivu. [432] => * '''Dělostřelecká baterie Maxim Gorkij II''' – pobřežní pevnostní komplex z 1. poloviny 20. století, který hrál důležitou roli při obraně Sevastopolu při nacistickém obléhání. Od roku 2007 je zde zřízeno muzeum ''35. pobřežní baterie'', jak se objekt oficiálně jmenuje. [433] => * '''[[Michajlovská baterie]]''' – pobřežní pevnost v Sevastopolském zálivu, zbudovaná roku 1846 na ochranu vojenského přístavu. Od roku 2010 slouží jako muzeum. [434] => * '''[[Pevnost Čembalo]]''' – pozůstatky [[Janovská republika|janovské]] pevnosti ze 14. století, ze které se nabízejí výhledy na [[Balaklava|Balaklavu]] a Balaklavský záliv. [435] => * '''[[Inkermanský jeskynní klášter svatého Klementa]]''' – starobylý mužský pravoslavný klášter v [[Inkerman]]u. V 15. století byl zničen Turky, v 19. století obnoven. Jeho prostory se částečně nachází v jeskyních. [436] => * '''[[Inkermanský závod stolních vín]]''' – městský podnik založený roku 1961 je jedním z největších producentů vína na Krymu. Turisty láká na degustace vín a prohlídky jeho 5,5 ha vinných sklepů v hloubce 5 až 30 m pod zemí. [437] => [438] => {|class="graytable" [439] => |+ [440] => | width="29%"|[[Soubor:СвятоНикольская Севастополь 1.jpg|střed|263px]] [441] => | width="5%"| [442] => | width="29%"|[[Soubor:Mikhailovsky ravelin 7.jpg|střed|300px]] [443] => | width="5%"| [444] => | [[Soubor:Crimea Sevastopol Istorychny boulevard Memorial complex-02.jpg|střed|263px]] [445] => |- [446] => | align="center"|[[Chrám svatého Mikuláše (Sevastopol)|Chrám svatého Mikuláše]] [447] => | [448] => | align="center"|[[Michajlovská baterie]] [449] => | [450] => | align="center"|[[Panoráma Obrana Sevastopolu]] [451] => |} [452] => [453] => == Náboženství == [454] => K 1. lednu 2016 bylo v Sevastopolu oficiálně zaregistrováno 62 náboženských obcí. Z nich připadá 38 na [[Ruská pravoslavná církev|Ruskou pravoslavnou církev]], 15 na různé [[Evangelikalismus|evangelické]] církve, 2 na [[Svědkové Jehovovi|Svědky Jehovovy]], 1 na [[Římskokatolická církev|římské katolíky]]. Po jedné náboženské obci je zde zastoupen [[islám]] a [[judaismus]]. [455] => [456] => === Chrámy === [457] => [[Soubor:Sevastopol 04-14 img09 Vladimir Cathedral.jpg|náhled|[[Chrám svatého Vladimíra (Sevastopol)|Chrám svatého Vladimíra]]]] [458] => * [[Chrám svatého Mikuláše (Sevastopol)|Chrám svatého Mikuláše]] (Bratrský hřbitov) [459] => * [[Katedrála svatého Vladimíra (Chersonésos)|Katedrála svatého Vladimíra]] (Chersonésos) [460] => * [[Chrám svatého Vladimíra (Sevastopol)|Chrám svatého Vladimíra]] [461] => * [[Pokrovský chrám (Sevastopol)|Pokrovský chrám]] [462] => * Chrám všech svatých [463] => * Chrám Svatých 12 apoštolů [464] => * Chrám svatého Mitrofana [465] => * Chrám svatých apoštolů Petra a Pavla [466] => * Chrám svaté velikomučednice Taťány [467] => * Chrám svatého Mikuláše (Rákosový záliv) [468] => * Římskokatolický chrám sv. Klimenta, papeže římského [469] => * Dům modlitby evangelických křesťanů baptistů [470] => * Chrám Krista Spasitele Ukrajinské luteránské církve [471] => * [[Sevastopolská mešita]] [472] => * Synagoga židovské obce Chabad (ve výstavbě) [473] => [474] => == Ekonomika == [475] => [[Soubor:KIL-158 2012 G1.jpg|náhled|400x400pixelů|Sevastopolský přístav]] [476] => Sevastopol je tradičně významným centrem [[rybolov]]u. V dobách SSSR přivezli rybáři do Sevastopolského námořního rybářského přístavu více než 1 milion tun ryb ročně, v roce 2003 již přes 3 miliony tun. Roku 2004 v Sevastopolu fungovalo 28 firem, zabývajících se lovem a zpracováním ryb (konzervy, nakládané ryby, uzené ryby atd.). [477] => [478] => Důležitým zemědělským odvětvím je vinařství a vinohradnictví. Roku 2014 zaujímaly vinohrady plochu 4 842 ha z celkových 27 700 ha zemědělské plochy v Sevastopolu. Téhož roku bylo vysazeno nových 49,5 ha vinohradů.{{Citace elektronického periodika [479] => | titul = Сельское хозяйство [480] => | periodikum = sevastopol.gov.ru [481] => | url = https://sevastopol.gov.ru/city/selhoz/ [482] => | jazyk = ru [483] => | datum přístupu = 2017-04-18 [484] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170217024034/https://sevastopol.gov.ru/city/selhoz/ [485] => | datum archivace = 2017-02-17 [486] => | nedostupné = ano [487] => }} Mezi největší producenty vín patří Sevastopolský vinný závod (sekty) a [[Inkermanský závod stolních vín]], který v roce 2016 vyprodukoval 22 milionů lahví vína. [488] => [489] => Dalším tradičním odvětvím je loďařství. Jedním z největších podniků v regionu s více než 200letou tradicí je Sevastopolský mořský závod, který se po roce 2014 orientuje na údržbu a opravy lodí. [490] => [491] => Jedním ze základů sevastopolské ekonomiky je [[Cestovní ruch|turismus]]{{Fakt/dne|20231005074136|}}. Město nabízí 49 km pláží, přes 80 hotelů a více než 200 pensionů, 4 sanatoria, 4 kempy či 10 jachtklubů. Roku 2016 Sevastopol navštívilo asi 320 tisíc turistů. [492] => [493] => Zásobování elektřinou zajišťuje Sevastopolská tepelná elektrárna o výkonu 33 MW. Po násilné nezákonné okupaci Ruskem v roce 2014 a následně vyhlášené [[Blokáda Krymu ze strany Ukrajiny (2015)|blokádě Krymu]] ze strany Ukrajiny v roce 2015 bylo nutno provizorně spustit ještě 4 mobilní plynové elektrárny o celkovém výkonu 90 MW. Roku 2017 by měl být dokončen první blok plynové elektrárny, která by měla mít po dokončení celkový výkon 470 MW.{{Fakt/dne|20231005074136|}} [494] => [495] => == Doprava == [496] => Sevastopol byl od svého vzniku především důležitým námořním [[přístav]]em, který plní kromě vojenského významu také důležitou [[obchod]]ní roli.{{Citace elektronického periodika |titul=Порт Севастополь – Историческая справка |url=http://www.morport.sebastopol.ua/history_en.html |datum přístupu=2008-06-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080524173734/http://www.morport.sebastopol.ua/history_en.html |datum archivace=2008-05-24 |nedostupné=ano }} Osobní lodní linky byly ovšem s rozvojem letectví omezeny a po ruské anexi Krymu zůstalo pouze spojení s tureckým [[Istanbul]]em, které bylo ovšem několikrát v souvislosti s aktuální politickou situací přerušeno.{{Citace periodika [497] => | titul = Паром "Варяг" направился из Турции в Севастополь [498] => | periodikum = РИА Крым [499] => | jazyk = ru [500] => | url = http://crimea.ria.ru/society/20161103/1107900624.html [501] => | datum přístupu = 2017-04-18 [502] => }} Jedinou pravidelnou vnitrostátní linku roku 2017 představoval sezónní výletní parník [[Soči]] – [[Novorossijsk]] – [[Jalta]] – [[Sevastopol]].{{Citace periodika [503] => | titul = Круизы по маршруту Сочи - Новороссийск - Севастополь - Ялта откроют 6 мая [504] => | periodikum = Коммерсантъ [505] => | datum = 2017-04-04 [506] => | url = https://www.kommersant.ru/doc/3261665 [507] => | datum přístupu = 2017-04-18 [508] => }} [509] => [[Soubor:Севастопольский троллейбус.jpeg|náhled|250x250pixelů|[[Trolza-5265 Megapolis]] u Lavreněvova divadla]] [510] => Civilní letiště Sevastopol nemá. Od 80. let sice občas přijímalo dopravní letadla vojenské letiště Belbek, to však od roku 2014 slouží výhradně armádě a o zpřístupnění leteckým společnostem se již neuvažuje. Jediným civilním letištěm na Krymu tak zůstává 80 km vzdálené mezinárodní letiště v [[Simferopol]]u.{{Citace periodika [511] => | titul = Крымский авиаузел: перспективы возрождения дополнительных аэропортов [512] => | periodikum = ПолитЭксперт [513] => | jazyk = ru-RU [514] => | url = https://politexpert.net/33787-krymskii-aviauzel-perspektivy-vozrozhdeniya-dopolnitelnyh-aeroportov [515] => | datum přístupu = 2017-04-18 [516] => }} {{Wayback|url=https://politexpert.net/33787-krymskii-aviauzel-perspektivy-vozrozhdeniya-dopolnitelnyh-aeroportov |date=20170930144317 }} [517] => [518] => Od roku [[1875]] vede do města [[železnice]] (nepočítáme-li strategickou dráhu do [[Balaklava|Balaklavy]], postavenou Brity za [[Krymská válka|Krymské války]]). Trasa Sevastopol – [[Charkov]] – [[Moskva]] byla jednou z nejdůležitějších v bývalém SSSR. Protože však stísněné poměry dovolily vybudovat v Sevastopolu jen poměrně malé [[Železniční stanice|nádraží]], končí většina rychlíků v 70 km vzdáleném [[Simferopol]]u, který je hlavním dopravním uzlem poloostrova. Po vypuknutí [[Blokáda Krymu ze strany Ukrajiny (2015)|blokády Krymu]] vlaková doprava na poloostrově silně zeslábla a do plánovaného otevření [[Krymský most|Krymského mostu]] roku 2019 jsou ze Sevastopolu odpravovány vlaky pouze do Simferopolu. Do měst na jižním pobřeží Krymu ([[Alupka]], [[Jalta]], [[Alušta]]) je časté autobusové spojení. [519] => [520] => === Městská doprava === [521] => Od roku 1898 do 2. světové války jezdila v Sevastopolu tramvaj (od roku 1925 též po meziměstské trati do [[Balaklava|Balaklavy]]). Tramvajová síť však byla během 2. světové války silně poškozena a vzhledem k tomu, že tramvaje se v kopcovitém terénu města moc neosvědčily, nebyla již obnovena. [522] => [523] => Páteří sevastopolské [[Městská hromadná doprava|MHD]] jsou tak od roku 1950 [[Trolejbusová doprava v Sevastopolu|trolejbusy]], které operují na 22 linkách. Dále zde jezdí městské [[autobus]]y a [[Maršrutka|maršrutky]], obsluhující i [[Inkerman]] a [[Balaklava|Balaklavu]]. Důležitou součástí městské dopravy je také 5 [[přívoz]]ů přes [[Sevastopolský záliv]], z nichž jeden převáží také automobily. [524] => [525] => == Kultura == [526] => [[Soubor:Вп музей черноморского флота рф.jpg|náhled|300x300pixelů|Muzeum ruské [[Černomořské loďstvo|Černomořské floty]]]] [527] => [528] => === Knihovny === [529] => * [[Soubor:Севастопольский Академический Русский Драматический театр им.А.Луначарского (бывший "Ренессанс")..JPG|náhled|300x300pixelů|Sevastopolské akademické ruské dramatické divadlo A. V. Lunačarského]]Centrální městská knihovna Lva Tolstého [530] => * Mořská knihovna admirála M. P. Lazareva [531] => [532] => === Univerzity === [533] => * Sevastopolská státní univerzita [534] => * Černomořské Vyšší vojensko-mořské učiliště P. S. Nachimova [535] => * Sevastopolská pobočka Ruské ekonomické univerzity G. V. Plechanova [536] => * Pobočka [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovy moskevské státní univerzity]] v Sevastopolu [537] => [538] => === Muzea === [539] => * Muzeum bratří Šeremetěvových "Krymská válka 1853–1856" [540] => * [[Panoráma Obrana Sevastopolu|Panoráma Obrana Sevastopolu 1854–1855]] [541] => * Památník na vrchu Malachov kurgan (památník krymské války) [542] => * [[Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944]] [543] => * Muzeum odbojářů v letech 1942–1944 [544] => * Sevastopolské umělecké muzeum M. P. Krošického [545] => * Muzejní historicko-memoriální komplex 35. pobřežní baterie [546] => * [[Michajlovská baterie|Vojensko-námořní muzeum Michajlovská baterie]] [547] => * [[Chersonésos|Chráněné území Chersonésos Tauridský]] [548] => * Vojensko-historické muzeum Černomořské floty Ruské federace [549] => * Sevastopolské regionální muzeum [550] => * [[Námořní muzeum v základně Balaklava]] [551] => [552] => === Divadla === [553] => * Divadlo pro děti a mládež „Na Bolšoj Morskoj“ [554] => * Ruské dramatické divadlo Černomořské floty B. A. Lavreněva [555] => * Sevastopolské akademické ruské dramatické divadlo [[Anatolij Lunačarskij|A. V. Lunačarského]] [556] => * Sevastopolské divadlo tance [557] => [558] => == Partnerská města == [559] => {{Sloupce|2| [560] => * {{Partnerské město|Petrohrad|rok=2000}} [561] => * {{Partnerské město|Poti|rok=2008}} [562] => * {{Partnerské město|Petropavlovsk-Kamčatskij|rok=2009}} [563] => * {{Partnerské město|Kronštadt|rok=2013}} [564] => * {{Partnerské město|Volgograd|rok=2013}} [565] => * {{Partnerské město|Bělgorod|rok=2013}} [566] => * {{Partnerské město|Moskva|rok=2014}} [567] => * {{Partnerské město|Novosibirsk|rok=2014}} [568] => * {{Partnerské město|Baltijsk|rok=2015}} [569] => * {{Partnerské město|Severodvinsk|rok=2015}} [570] => }} [571] => [572] => == Odkazy == [573] => === Reference === [574] => {{Překlad|ru|Севастополь|84549878}} [575] => [576] => [577] => === Externí odkazy === [578] => * {{Commonscat}} [579] => * [http://sevastopol.gov.ru/ Oficiální stránky městské samosprávy] {{Wayback|url=http://sevastopol.gov.ru/ |date=20150909153400 }} {{ru}} [580] => * [http://sevmuseum.ru/ Státní muzeum hrdinské obrany a osvobození Sevastopolu] – spravuje řadu sevastopolských památek {{ru}} [581] => * [http://muzey-sevastopol.com/ Vojensko-historické muzeum pevnostních objektů] – spravuje ponorkovou základnu v Balaklavě a Michajlovskou baterii {{ru}} [582] => [583] => {{Sevastopol}} [584] => {{Rusko}} [585] => {{Ukrajina}} [586] => {{Města na Ukrajině}} [587] => {{Město-hrdina}} [588] => [589] => {{Autoritní data}} [590] => {{Portály|Geografie|Rusko|Ukrajina}} [591] => [592] => [[Kategorie:Sevastopol| ]] [593] => [[Kategorie:Federální města Ruské federace]] [594] => [[Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny]] [595] => [[Kategorie:Uzavřená města]] [596] => [[Kategorie:Přístavní města Černého moře]] [597] => [[Kategorie:Přístavní města na Krymu]] [598] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [599] => [[Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny]] [600] => [[Kategorie:Vzniklo 1783]] [601] => [[Kategorie:Sporná území]] [] => )
good wiki

Sevastopol

Sevastopol ( i ) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova. Sevastopol byl založen ruskou carevnou Kateřinou Velikou v roce 1783 jako přístavní město po vítězné válce proti Osmanské říši.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Balaklava','Tataři','Ukrajinci','Rusové','Federální města Ruské federace','Kateřina II. Veliká','Panoráma Obrana Sevastopolu','Chersonésos','Inkerman','Bělorusové','Krymští Tataři','Simferopol'

Balaklava

Bělorusové

Chersonésos

Inkerman

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Simferopol

Tataři

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.