Array ( [0] => 15544952 [id] => 15544952 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skořápka [uri] => Skořápka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Chicken egg 2009-06-04.jpg|náhled|Hnědá skořápka slepičího vejce]] [1] => '''Skořápka''' je [[vápník|vápenitý]] obal [[ptáci|ptačího]] [[vejce]].http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id637/ [2] => [3] => == Vlastnosti == [4] => [5] => === Barva === [6] => [[Soubor:Oystercatcher Eggs Norway.jpg|náhled|Vejce ústřičníka]] [7] => [[Soubor:Comparison of eggs by Zureks.jpg|náhled|Vejce různých ptáků]] [8] => Barva skořápky je zpravidla přizpůsobena prostředí tak, aby byla vejce pokud možno maskována před predátory. Bílá vejce proto najdeme u těch ptačích druhů, které žijí (nebo jejichž předkové žili) v dutinách stromů, norách apod. - např. [[datel|datli]], [[vlha|vlhy]], [[papoušci]]. Jinak nabývají rozličných barev, někdy i se vzorem - skvrny, čárky, aj. Například vejce jihoamerických [[tinama|tinam]] mají zvláštní zrcadlový lesk. [9] => [10] => === Tloušťka === [11] => Síla skořápky do značné míry souvisí s celkovou velikostí vejce. Jde o to, aby skořápka byla dostatečně silná a unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat. Nejtlustší skořápku má proto pštrosí vejce (2 mm), nejtenčí kolibřík 0,04 mm). Některé chemické látky, například [[DDT]], způsobují, že se snesené vejce má ztenčenou skořápku, v důsledku čehož hnízdící pták vejce poškodí. Tento problém se objevoval například u některých [[predátor|dravců]]. Skořápka je pro zárodek důležitý zdroj [[vápník]]u pro tvorbu kostí, takže v průběhu vývoje zárodku se skořápka postupně ztenčuje, což usnadňuje líhnutí. [12] => [13] => === Pórovitost === [14] => Bez ohledu na tloušťku je skořápka pórovitá, což zárodku umožňuje dýchat. Jako zásoba vzduchu funguje i vzduchová komůrka, umístěná na tupém konci vejce. Její objem se spolu s vývojem zárodku zvětšuje. [15] => [16] => == Stavba slepičího vejce == [17] => Základními strukturálními součástmi skořápky jsou [[podskořápečné blány]], [[vlastní skořápka]] a [[kutikula]]. Uváděné informace se týkají převážně slepičích [[vejce|vajec]], o kterých existuje nejvíce informací. [18] => [19] => === Vaječné podskořápečné blány === [20] => '''Vaječné podskořápečné blány''' obalují a chrání celý vaječný obsah. Rozlišuje se (1) vnitřní, bílková blána, která přiléhá k [[Bílek|bílku]] a (2) vnější, podskořápečná blána přiléhající ke skořápce. Každá z blan je tvořena [[mucin]]ózní a [[keratin]]ovou vrstvičkou. Průměrná tloušťka vnitřní blány je 20–22 µm, vnější blány 50 µm; celkem asi 70 µm. Po snesení vejce se vlivem nižší teploty vnějšího prostředí vaječný obsah ochlazením smrští a blány se od sebe oddělí. Tím vznikne převážně na tupém konci vejce prostor ([[vzduchová komůrka]], bublina) o průměrné výšce 1–2 mm a šířce 13–15 mm. Velikost vzduchové komůrky závisí na propustnosti skořápky, teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a době, která uplynula od snesení vejce (indikuje stáří vejce). [21] => [22] => === Vlastní skořápka === [23] => Vlastní skořápka představuje pevný ochranný obal vaječného obsahu, který mimo jiné určuje tvar vejce. [24] => [25] => Na skořápce se rozlišují dvě vrstvy – (1) vnitřní, mamilární vrstva o průměrné síle 0,11 mm, představující asi 1/3 z celkové tloušťky skořápky, a (2) vnější, spongiózní, houbovitá vrstva o průměrné síle 0,23 mm, představující asi 2/3 z celkové tloušťky skořápky. Vnitřní vrstva se tvoří na povrchu vnější vaječné blány, se kterou je spojena četnými [[kónický]]mi vypouklinami, do nichž zasahují vlákna membrány. Mamily mají kruhový nebo oválný základ. Směrem k vnější vrstvě skořápky se rozšiřují, vzájemně se dotýkají a přitom zachovávají mezi sebou volné prostory (kanálky), které umožňují výměnu [[plyn]]ů mezi obsahem vejce a prostředím. Střed, jádro mamily, je organické povahy. Vnější vrstva je velmi pevná a její pevnost směrem k povrchu skořápky se zvětšuje, neboť její hlavní součástí jsou převážně krystaly [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]. Průměrná tloušťka skořápky se pohybuje v rozmezí hodnot 0,27–0,37 mm (u [[perlička|perliček]] dosahuje až 0,5 mm). Je ovlivňována [[druh]]ovou a [[plemeno]]u příslušností, výživou (zejména [[Minerální látka|minerálními látkami]] a [[vitamín]]y), intenzitou a výškou snášky, délkou snáškového cyklu, věkem a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu. [26] => [27] => Měrná hmotnost skořápky je 1,45–2,0. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 5–9 g. [28] => [29] => Propustnost skořápky je umožněna větším množstvím kanálků (pórů, průduchů), které procházejí téměř v pravém úhlu houbovitou vrstvou a spojují volné prostory (komůrky) mamilární vrstvy s povrchem skořápky. Jejichž celkový počet se udává v rozmezí 4–17 000 pórů. Na vnitřní straně skořápky mají v průměru 6–23 µm, na vnější straně pak 15–65 µm. [[Póry]] nejsou rovnoměrně rozmístěny po celém povrchu vejce. Největší počet pórů je na tupém konci vejce (100–300/cm²), což umožňuje snadnější dýchání mláďat před líhnutím. [30] => [31] => [[Sušina]] skořápky činí asi 98–99 %. Obsahuje kolem 2–5 % organických látek ([[glykoprotein]]ový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95–98 % anorganických látek (89–97 % [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], až 2 % [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], 0,5–5 %[[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] a [[fosforečnan hořečnatý|hořečnatého)]]. Čerstvá vejce jsou potažena solemi [[draslík]]u a [[sodík]]u, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec. [32] => [33] => Z minerálních látek převažuje ve skořápce především [[vápník]]. Jeho množství ve skořápce slepičího vejce činí přibližně 2–2,4 g, což je asi 10 % veškerého vápníku v těle slepice. Skořápka dále obsahuje [[fosfor]] (0,02 g), [[hořčík]] (0,02 g), menší množství [[síra|síry]], [[železo|železa]] a dalších [[makroprvky|makro-]] a [[mikroprvky|mikroprvků]]. [34] => [35] => Barva vaječné skořápky je způsobena [[pigmenty]] ze skupiny [[ovoporfyrin]]ů (blízké krevnímu [[hemoglobin]]u). Pigmenty se syntetizují z delta-amino-levulinové kyseliny ve sliznici dělohy. Barva skořápky nemá žádný vztah k nutriční hodnotě vejce. [36] => [37] => === Kutikula === [38] => Na povrchu vaječné skořápky je hlenovitý obal ([[kutikula]]), který svou kluzkostí usnadňuje snesení vejce. U čerstvě sneseného vejce je možné kutikulu setřít; jinak záhy zasychá a ucpává póry ve vaječné skořápce a zabraňuje vysychání vaječného obsahu i mikrobiální [[kontaminace|kontaminaci]] vejce. Pro [[plyn]]y je propustná. Její průměrná tloušťka je kolem 10 µm. Obsahuje z 90 % [[peptid]]y s [[galaktóza|galaktózou]], [[manóza|manózou]] a [[hexózoamin]]em. [39] => [40] => Kutikula přispívá významným způsobem k pevnosti skořápky. [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Externí odkazy === [45] => * {{Commonscat}} [46] => * {{Wikislovník|heslo=skořápka}} [47] => [48] => [49] => === Reference === [50] => [51] => [52] => === Literatura === [53] => * {{Citace monografie [54] => | příjmení = Veselovský [55] => | jméno = Zdeněk [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Obecná ornitologie [58] => | vydavatel = Academia [59] => | místo = Praha [60] => | rok = 2001 [61] => | isbn = 80-200-0857-8 [62] => | kapitola = [63] => | strany = 250–254 [64] => | jazyk = [65] => }} [66] => * {{Citace monografie | příjmení = Šatava | jméno = M. et al. | titul = Chov drůbeže | vydání = 1 | vydavatel = SZN | místo = Praha | rok = 1984 | počet stran = 512}} [67] => * {{Citace monografie | příjmení = Sturkie | jméno = P.D. | titul = Avian Physiology | vydání = 5th Ed. | vydavatel = Elsevier Inc., Academia Press | místo = London | rok = 1999 | počet stran = 704 | isbn = 978-0-12-747605-6 | jazyk = anglicky}} [68] => * {{Citace monografie | příjmení = Kožušník | jméno = Z. et al. |titul = Drůbež – zdravotní problematika velkochovů | vydání = 1 | vydavatel = SZN | místo = Praha | rok = 1979 | počet stran = 216}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => {{Portály|Ptáci}} [72] => [73] => [[Kategorie:Anatomie ptáků]] [] => )
good wiki

Skořápka

Hnědá skořápka slepičího vejce Skořápka je vápenitý obal ptačího vejce.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vápník','plyn','vejce','uhličitan vápenatý','kutikula','Soubor:Oystercatcher Eggs Norway.jpg','plemeno','ptáci','Soubor:Chicken egg 2009-06-04.jpg','mucin','vzduchová komůrka','glykoprotein'

Glykoprotein

Kutikula

Mucin

Plemeno

Plyn

Ptáci

Vápník

Vejce