Array ( [0] => 14819823 [id] => 14819823 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sodovka [uri] => Sodovka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Drinking glass 00118.gif|náhled|Sodovka ve sklenici; CO2 uniká v podobě bublinek]] [1] => '''Sodová voda''' neboli '''sodovka''', '''sifon''' či '''sycená''' nebo '''perlivá voda''' je [[pitná voda]] uměle nasycená [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], který vytváří ve vodě bubliny. CO2 je ve vodě převážně rozpuštěn, jen méně než 1 % připadá na [[Disociace molekul|nedisociovanou]] [[Kyselina uhličitá|kyselinu uhličitou]] (H2CO3),{{Citace elektronické monografie [2] => | příjmení = Kožíšek [3] => | jméno = František [4] => | titul = Účinky vody s oxidem uhličitým na lidské zdraví [5] => | url = http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/bv_co2.pdf [6] => | datum vydání = 2003-04-24 [7] => | datum aktualizace = [8] => | datum přístupu = 2011-12-27 [9] => | vydavatel = Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost [10] => | místo = Praha [11] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131125232146/http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/bv_co2.pdf [12] => | datum archivace = 2013-11-25 [13] => | nedostupné = ano [14] => }} která je velmi nestabilní a samovolně se rozkládá na oxid uhličitý a [[voda|vodu]], avšak za dostatečného tlaku (cca 120 kPa) drží pohromadě. Proto také otevřená láhev „vyprchá“ mnohem rychleji, než zavřená, kde se požadovaný tlak snadno vytvoří právě uvolňováním zmiňovaného plynu. [15] => [16] => Oxid uhličitý způsobuje zvýšenou tvorbu [[ghrelin]]u, a tak může vést ke zvýšenému příjmu potravy.{{Citace elektronického periodika [17] => | titul = Carbon dioxide in carbonated beverages induces ghrelin release and increased food consumption in male rats: Implications on the onset of obesity [18] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28228348/ [19] => | datum_přístupu = 2024-04-12 [20] => }} [21] => [22] => Perlivou vodu lze zakoupit v běžných obchodních řetězcích balenou v plastové či skleněné lahvi, v čistých nebo ochucených variantách. Tvoří základ všech sycených nápojů a lze si ji připravit i doma pomocí tlakové lahve a zásobníku s oxidem uhličitým, podobně jako sprej se šlehačkou, kde místo oxidu uhličitého se používá [[rajský plyn|oxid dusný]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Sodová voda vznikla v druhé polovině [[18. století]] a její vynález je připisován dvěma autorům, kteří ji vynalezli nezávisle na sobě. V roce 1771 to byl švédský chemik [[Torber Bergman]], kterému se podařilo smísit vodu s plynným oxidem uhličitým, získávaným při reakci sody s kyselinou – proto název „sodová“, přestože již nemá se sodou ani se sodíkem nic společného. V roce 1772 to byl anglický sládek [[Joseph Priestley]], který jímal oxid uhličitý vznikající při kvašení piva a poté ho míchal s vodou. [26] => [27] => V době před druhou světovou válkou také vyráběli cukráři „sodovku“ tak, že do ovocné šťávy nebo do roztoku kyseliny citronové přidávali [[Hydrogenuhličitan sodný|jedlou sodu]], která s kyselinou reagovala a za vývinu oxidu uhličitého, který se dále ve vodě rozpouštěl, vznikala „sodovka“, jejíž název byl odvozen od použité [[Hydrogenuhličitan sodný|jedlé sody]]. Zde je jistá asociace s [[Morava|moravským]] označením „sodovka“ pro perlivé ovocné limonády, kdežto obyčejné sycené vodě se zde říká „sifon“. [28] => [29] => == Sycené limonády == [30] => Dnes je sodová voda základem při výrobě všech druhů limonád, od roku 1888 je takto sycena [[Coca-Cola]] Marc Rufer: Tabletky štěstí. Extáze, Prozac – návrat psychofarmak?, Books–Jota Brno, 1998 (německý originál Glückspillen vyšel roku 1995 v Mnichově), kap. 5 – Dějiny objevů a vynálezů některých psychotropních látek, Jak vznikla coca-cola, str. 58 a nebo od roku 1897 [[BAŤOVKA 1897|Baťovka'''.''']] [31] => [32] => Vyrábí se mísením – sycením vody oxidem uhličitým. Pro domácí použití je známá tzv. [[sifonová láhev]] nebo větší výrobníky sodové vody – [[sodobar]]y. V sodobarech je umístěn tzv. saturátor (karbonátor) naplněný stlačeným oxidem uhličitým, do kterého se rozstřikuje voda. Ze saturátoru je pak odváděna hotová sodová voda přímo k výčepnímu kohoutu. Sodobar pro profesionální účely bývá vybaven chlazením a přimícháváním ochucovadel pro přípravu limonád. Nejnověji je v USA experimentálně provozovaný automat Coca-Cola až s desítkami přísad, navíc navzájem prakticky libovolně kombinovatelných.{{Doplňte zdroj}} [33] => [34] => Pokud je obsah oxidu uhličitého pod 2 g/l, jedná se o nesycenou limonádu. Coca-cola obsahuje až 8 g/l.http://www.vypito.cz/co-je-to/limonada - Limonáda [35] => [36] => == Kyselka == [37] => Přírodní roztok oxidu uhličitého ve vodě s obsahem alespoň 1 g/l volného rozpuštěného oxidu uhličitého je kyselá [[minerální voda]] zvaná ''kyselka''. Podle návrhu vyhlášky z roku 2009 se však označení „kyselka“ mělo používat pro přírodní minerální vody (přirozeně sycené) s obsahem volného CO2 nad 0,25 mg/l. [38] => [39] => * [[Běloves u Náchoda|běloveská]] kyselka [[Ida (minerální voda)|Ida]] [40] => * [[bílinská kyselka]] [41] => * [[kyselka Praga]] [42] => * [[nezdenská kyselka]] [43] => * [[vratislavická kyselka]] [44] => * [[hanácká kyselka]] [45] => [46] => == Sodovka versus sifon == [47] => ''Sodovka'', ''soda'' neboli ''sodová voda'' se nazývá též ''sifon'', zejména na [[Morava|Moravě]]. ''[[Limonáda]]'' se [[Moravština|moravsky]] nazývá ''sodovka'' a samo slovo „limonáda“ se spíše neužívá.Moravsko-český slovník, URL: http://morce.slovniky.org {{Wayback|url=http://morce.slovniky.org/ |date=20181105091936 }} Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia Praha 1994) i Etymologický slovník Jiřího Rejzka (LEDA Voznice 2001) uvádějí sodovku jako první význam slova ''sifon'' a neznačí u něho žádnou nářeční ani stylovou příznačnost. Nový akademický slovník cizích slov (Academia Praha 2005) uvádí jako první význam tlakovou nádobu na sodovku a současně i sodovku, zvláště z této nádoby. [48] => [49] => == Reference == [50] => [51] => [52] => == Související články == [53] => * [[Minerální voda]] [54] => * [[Limonáda]] [55] => * [[Sifonová láhev]] [56] => * [[SodaStream]] [57] => * [[Oxid uhličitý]] [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{Commonscat}} [61] => * {{Wikislovník|heslo=sodovka}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => {{Portály|Gastronomie}} [65] => [66] => [[Kategorie:Nápoje]] [67] => [[Kategorie:Nealkoholické nápoje]] [68] => [[Kategorie:Voda]] [] => )
good wiki

Sodovka

Sodovka ve sklenici; CO2 uniká v podobě bublinek Sodová voda neboli sodovka, sifon či sycená nebo perlivá voda je pitná voda uměle nasycená oxidem uhličitým, který vytváří ve vodě bubliny. CO2 je ve vodě převážně rozpuštěn, jen méně než 1 % připadá na nedisociovanou kyselinu uhličitou (H2CO3), která je velmi nestabilní a samovolně se rozkládá na oxid uhličitý a vodu, avšak za dostatečného tlaku (cca 120 kPa) drží pohromadě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hydrogenuhličitan sodný','Limonáda','Morava','sodobar','voda','Kyselina uhličitá','Disociace molekul','oxid uhličitý','pitná voda','bílinská kyselka','Běloves u Náchoda','nezdenská kyselka'

Limonáda

Morava

Sodobar

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.