Array ( [0] => 14660422 [id] => 14660422 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Srbochorvatština [uri] => Srbochorvatština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Srbochorvatština ''(српскохрватски jезик, hrvatskosrpski jezik)'' [2] => | rozšíření = [[Srbsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]] a [[Kosovo]] [3] => | mluvčích = 19 milionů (2022) v době přijetí myšlenky jednotného jazyka 16,5 milionu{{Citace monografie [4] => | příjmení = Radovanović [5] => | jméno = Milorad [6] => | odkaz na autora = [7] => | titul = Planiranje jezika [8] => | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci [9] => | místo = Novi Sad [10] => | rok = 2004 [11] => | počet stran = [12] => | isbn = 86-7543-088-4 [13] => | kapitola = Jezička situacija u SFR Jugoslaviji [14] => | strany = 43 [15] => | jazyk = srbština [16] => }} [17] => | klasifikace = [18] => * [[Indoevropské jazyky]] [19] => ** [[Slovanské jazyky]] [20] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [21] => | písmo = [[latinka]], [[cyrilice]] [22] => | úřední jazyk = do roku [[1992]] [[Jugoslávie]] [23] => | regulátor = Matice srbská, Matice chorvatská [24] => | SIL = HBS [25] => | wikipedie = [[:sh:|sh.wikipedia.org]] [26] => }} [27] => '''Srbochorvatština''' nebo zastarale '''srbocharvátština''' (''српскохрватски/srpskohrvatski'', popř. ''hrvatskosrpski/хрватскосрпски'', někdy také psáno se [[spojovník]]em) je [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanský jazyk]] a primární jazyk [[Srbsko|Srbska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a [[Černá Hora|Černé Hory]]. Jedná se o [[Polycentrický jazyk|pluricentrický jazyk]] se čtyřmi{{cite book |last=Mørk |first=Henning |year=2002 |language=da |title=Serbokroatisk grammatik: substantivets morfologi |trans-title=Serbo-Croatian Grammar: Noun Morphology |series=Arbejdspapirer |volume=1 |location=Århus |publisher=Slavisk Institut, Århus Universitet |page=unpaginated (Preface) |oclc=471591123 }} vzájemně srozumitelnými standardními variacemi, konkrétně [[Srbština|srbštinou]], [[chorvatština|chorvatštinou]], [[bosenština|bosenštinou]] a [[černohorština|černohorštinou]].{{cite book |last=Šipka |first=Danko |author-link=Danko Sipka |year=2019 |title=Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages |location=New York, NY |publisher=Cambridge University Press |pages=206, 166 |doi=10.1017/9781108685795|isbn=978-953-313-086-6 |s2cid=150383965 |lccn=2018048005 |oclc=1061308790 |quote = Serbo-Croatian, which features four ethnic variants: Serbian, Croatian, Bosnian, and Montenegrin}}{{cite news |url = https://www.economist.com/the-economist-explains/2017/04/10/is-serbo-croatian-a-language |title = Is Serbo-Croatian a language? |date=10 April 2017 |newspaper=The Economist}} [28] => [29] => Jihoslovanské jazyky historicky tvořily [[Jazykové kontinuum|nářeční kontinuum]]. Pohnutá historie této oblasti, zejména kvůli [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expanzi Osmanské říše]], vyústila v mozaiku dialektických a náboženských rozdílů. [[Štokavština]] se díky migracím obyvatelstva stala nejrozšířenějším naddialektem na západním Balkáně a pronikla směrem na západ do oblasti dříve obsazené [[Čakavština|čakavštinou]] a [[kajkavština|kajkavštinou]] (která se na severozápadě dále prolínala se [[slovinština|slovinštinou]]). [[Bosňáci]], [[Chorvati]] a [[Srbové]] se liší náboženstvím a historicky byli často součástí různých kulturních kruhů, ačkoli velká část národů žila vedle sebe pod cizími vládci. Během tohoto období byl jazyk označován pod různými jmény, jako „slovanský“ obecně nebo „srbský“, „chorvatský“ nebo „bosenský“ konkrétně. Klasicizujícím způsobem byl také označován jako „ilyrský“. [30] => [31] => Proces [[spisovný jazyk|jazykové standardizace]] srbochorvatštiny byl původně zahájen [[Vídeňská jazyková dohoda|Vídeňskou jazykovou dohodou]] v polovině [[19. století]] chorvatskými a srbskými spisovateli a filology, desetiletí před vznikem [[Jugoslávie]].{{sfn|Blum|2002|pp=130–132}} Od samého počátku existovaly mírně odlišné spisovné srbské a chorvatské normy, ačkoli obě byly založeny na stejném dialektu štokavštiny - [[Východohercegovinský dialekt|východohercegovinském dialektu]]. Ve 20. století sloužila srbochorvatština jako [[lingua franca]] Jugoslávie a byla jediným oficiálním jazykem v [[Království Jugoslávie]] (když se nazývala „srbo-chorvato-slovinština“),{{cite book|last1=Busch|first1=Birgitta|last2=Kelly-Holmes|first2=Helen|title=Language, Discourse and Borders in the Yugoslav Successor States|url=https://books.google.com/books?id=MlXQ5zKb_VQC&pg=PA26|year=2004|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-732-9|pages=26}} a poté oficiálním jazykem čtyř ze šesti republik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní Jugoslávie]]. [[Rozpad Jugoslávie]] ovlivnil jazykové postoje, takže sociální pojetí jazyka se oddělilo podél etnických a politických linií. Od rozpadu Jugoslávie byla [[bosenština]] rovněž zavedena jako oficiální standard v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] a probíhá hnutí za [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikaci]] samostatného [[Černohorština|černohorského standardu]]. [32] => [33] => Stejně jako ostatní jihoslovanské jazyky má srbochorvatština jednoduchou fonologii s běžným systémem pěti samohlásek a dvaceti pěti souhláskami. Její gramatika se vyvinula z obyčejné slovanské, se složitým ohýbáním, zachování sedmi gramatických pádů v podstatných jménech, zájmenech a přídavných jménech. Slovesa vykazují nedokonavý nebo dokonavý aspekt se středně složitým časovým systémem. Srbochorvatština je [[Pro-drop|pro-drop]] jazyk s flexibilním slovosledem, přičemž podmět–sloveso–předmět je výchozí. Může být psán buď v lokalizovaných variantách [[Latinka|latinky]] ([[Chorvatská abeceda]], [[Černohorská abeceda|černohorská abeceda]]) nebo [[cyrilice]] ([[srbská cyrilice]], [[Černohorská cyrilice|černohorská cyrilice]]) a pravopis je ve všech normách vysoce fonematický. Navzdory mnoha lingvistickým podobnostem jsou znaky, které oddělují všechny standardizované variety, jasně identifikovatelné,{{sfn|Alexander|2006|p=379}} i když tyto rozdíly jsou považovány za minimální.{{sfn|Ćalić|2021|loc=Na rozdíl od převahy jazykových vnějších kritérií, která určují postoje k postavení srbochorvatštiny i k jejímu popisu, postoje k jazykově vnitřním kritériím ukazují, že existuje téměř jednomyslná shoda, že rozdíly mezi standardy jsou minimální. Celkově 96,3 % respondentů považovalo srbochorvatské odrůdy za vzájemně srozumitelné [...]}} [34] => [35] => == Charakteristika == [36] => Charakter tohoto jazyka je v souladu se sociolingvistickou klasifikací [[Polycentrický jazyk|polycentrický]] (či pluricentrický).{{Citace sborníku | příjmení = Bunčić | jméno = Daniel | titul = Die (Re-)Nationalisierung der serbokroatischen Standards | příjmení sestavitele = Kempgen | jméno sestavitele = Sebastian | sborník = Deutsche Beiträge zum 14. Internationalen Slavistenkongress, Ohrid, 2008 | vydavatel = Sagner| místo = München | rok vydání = 2008 | strany = 93 |jazyk= němčina}}{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić | titul = Policentrični standardni jezik | příjmení sestavitele = Badurina | jméno sestavitele = Lada | příjmení sestavitele2 = Pranjković | jméno sestavitele2 = Ivo | příjmení sestavitele3 = Silić | jméno sestavitele3 = Josip | sborník = Jezični varijeteti i nacionalni identiteti | vydavatel = Disput | místo = Zagreb | rok vydání = 2009 | strany = 83–108 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426269.POLICENTRICNI_STANDARDNI.PDF |isbn=978-953-260-054-4 |jazyk= srbochorvatština}} Situace srbochorvatštiny se tak srovnává se situací [[angličtina|angličtiny]], [[němčina|němčiny]], [[španělština|španělštiny]], [[Portugalština|portugalštiny]], [[Francouzština|francouzštiny]] – což jsou polycentrické standardní jazyky, kterými se hovoří ve více státech.{{Citace monografie|příjmení=Blum |jméno=Daniel |titul= Sprache und Politik : Sprachpolitik und Sprachnationalismus in der Republik Indien und dem sozialistischen Jugoslawien (1945-1991) |edice= Beiträge zur Südasienforschung ; vol. 192 |místo= Würzburg |vydavatel= Ergon |rok=2002 |počet stran=200 |isbn=3-89913-253-X |jazyk=němčina}}{{Citace periodika|příjmení= Thomas |jméno= Paul-Louis |titul= Le serbo-croate (bosniaque, croate, monténégrin, serbe): de l’étude d’une langue à l’identité des langues |periodikum=[http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/revue/slave Revue des études slaves] |ročník=74 |číslo=2–3 |rok=2003|strany=311–325 |url= http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/article/slave_0080-2557_2002_num_74_2_6801 |datum přístupu=2013-07-13 |formát= |issn=0080-2557 |jazyk=francouzština}} [37] => [38] => == Rozšíření == [39] => [[File:Map of Serbo-Croatian language.png|thumbnail|300px|{{legenda|#004DFF|Země, kde je úředním jazykem standardní forma srbochorvatštiny}} [40] => {{legenda|#88C4FF|Země, kde je jedna nebo více forem označeno jako menšinový jazyk}}]] [41] => Z nástupnických států bývalé [[Jugoslávie]] jsou následnické jazyky srbochorvatštiny ([[chorvatština]], [[srbština]], [[bosenština]] a [[černohorština]]) úředními jazyky v [[Srbsko|Srbsku]], [[Černá Hora|Černé Hoře]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] a [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Přibližně 19 milionů lidí deklaruje svůj rodný jazyk buď jako „bosenský“, „chorvatský“, „srbský“, „černohorský“ nebo „srbochorvatský“. [42] => [43] => Srbsky mluví 10 milionů lidí po celém světě, většinou v [[Srbsko|Srbsku]] (7,8 milionu), [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (1,2 milionu) a [[Černá Hora|Černé Hoře]] (300 000). Kromě toho se srbské menšiny nacházejí v [[Kosovo|Kosovu]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. V Srbsku je asi 760 000 lidí, kteří mluví srbštinou jako druhým jazykem, včetně [[Maďaři|Maďarů]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] a odhadovaných 400 000 [[Romové|Romů]]. V Kosovu srbsky mluví členové [[Kosovští Srbové|srbské menšiny]], která se pohybuje mezi 70 000 a 100 000 obyvateli.{{Cite book|last1=Ramet|first1=Sabrina P.|url=https://books.google.com/books?id=FpEwDQAAQBAJ&pg=PA267|title=Ethnic Minorities and Politics in Post-Socialist Southeastern Europe|last2=Valenta|first2=Marko|date=2016-09-22|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-1-316-98277-8|language=en}}{{cite web|date=2019-11-07|title=Kosovo's Demographic Destiny Looks Eerily Familiar|url=https://balkaninsight.com/2019/11/07/kosovos-demographic-destiny-looks-eerily-familiar/|access-date=2021-06-29|website=Balkan Insight|language=en-US}} Znalost srbštiny [[Kosovští Albánci|kosovskými Albánci]] se liší v závislosti na věku a vzdělání a přesná čísla nejsou k dispozici. [44] => [45] => Chorvatsky mluví 6,8 milionu lidí na světě, včetně 4,1 milionu v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a 600 000 v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Malá chorvatská menšina, která žije v [[Itálie|Itálii]], známá jako [[Moliští Chorvati]],zachovává stopy chorvatštiny. V Chorvatsku jej jako druhý jazyk používá 170 000, většinou [[Italové|Italů]] a [[Maďaři|Maďarů]]. [46] => [47] => Bosensky mluví celosvětově 2,7 milionu lidí, především [[Bosňáci|Bosňáků]], včetně 2,0 milionu v Bosně a Hercegovině, 200 000 v Srbsku a 40 000 v Černé Hoře. [48] => [49] => Černohorsky mluví na celém světě 300 000 lidí. Pojem [[černohorština|černohorštiny]] jako samostatného standardu od srbštiny je relativně nedávný. Při sčítání lidu v roce 2011 asi 229 251 [[Černohorci|Černohorců]] z 620 000 v zemi prohlásilo černohorštinu za svůj rodný jazyk. Toto číslo se pravděpodobně zvýší kvůli nezávislosti země a silné institucionální podpoře černohorského jazyka. [50] => [51] => Srbochorvatština je také druhým jazykem mnoha [[Slovinci|Slovinců]]{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=6YuBEAAAQBAJ&dq=%22Od%20Vardara%20pa%20do%20Triglava%22&pg=PA198 |last=Törnquist-Plewa |first=Barbara |title=The Balkans in Focus: Cultural Boundaries in Europe |date=2002 |page=198 |editor-last=Resic |editor-first=Sanimir |publisher=Nordic Academic Press |location=Lund, Sweden |isbn=9789187121708 |oclc=802047788}} a [[Makedonci|Makedonců]] (jejichž jazyky se od srbochorvatštiny liší mnohem více než jen názvem), zejména těch, kteří se narodili v době [[Jugoslávie]]. Podle sčítání lidu z roku 2002 má srbochorvatština a její varianty největší počet mluvčích menšinových jazyků ve Slovinsku.{{cite web|url=http://www.inv.si/DocDir/Publikacije-PDF/Raziskovalna%20porocila/Raziskava_Polozaj_in_status_pripadnikov_narodov_nekdanje_Jugoslavije_v_RS.pdf| title=Raziskava Položaj in status pripadnikov narodov nekdanje Jugoslavije vRS.pdf|language=sl}} [52] => [53] => Mimo [[Balkán]] žije více než dva miliony rodilých mluvčích tohoto jazyka (jazyků), zejména v zemích, které jsou častým cílem imigrace, jako je [[Austrálie]], [[Rakousko]], [[Brazílie]], [[Kanada]], [[Chile]], [[Německo]], [[Maďarsko]], [[Itálie]], [[Švédsko]] a [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. [54] => [55] => == Dialekty == [56] => Základní dělení je podle [[výslovnost]]i zájmena ''co'', podrobnější je podle výslovnosti praslovanského ''jat'' (v závorkách je srbochorvatské pojmenování, použité na mapě): [57] => * [[štokavština]] (''štokavci'') – nejrozšířenější nářečí v Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině i Černé Hoře: [58] => ** [[ekavština]] (''ekavci'') – úřední výslovnost v Srbsku. Jat se vyslovuje jako ''e/é''; [59] => ** [[jekavština]] (''jekavci'') – úřední výslovnost v Chorvatsku. Je převažující výslovnost v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře. Jat se vyslovuje jako ''je/ije/ijé/i;'' [60] => ** [[ikavština]] (''ikavci'') – nářeční výslovnost v Dalmácii, Istrii, západní Hercegovině a severní Bačce. Jat se vyslovuje jako ''i''. [61] => * [[kajkavština]] (''kajkavci'') – nářeční výslovnost v severním Chorvatsku, v okolí [[Záhřeb]]u. [62] => * [[čakavština]] (''čakavci'') – nářečí v Dalmácii (na ostrovech) a Istrii. [63] => [64] => == Historie a potíže s názvem == [65] => [[Soubor:Serbo croatian languages2006.png|náhled|vlevo|300px|Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006)]] [66] => [[Soubor:Serbo croatian language2005.png|náhled|Území, kde hovoří srbochorvatsky nadpoloviční většina obyvatel|300px]] [67] => [[Soubor:BiH - Jezicki sastav po opstinama 2013 2.gif|náhled|300px|Rozšíření jazyků v Bosně a Hercegovině podle sčítání lidu z roku 2013]] [68] => Nejstarší památky jsou ze [[12. století]] v tzv. chorvatské redakci církevní staroslověnštiny. Literatura [[15. století|15.]] až [[17. století]] je psána v místních nářečích, spisovný jazyk ještě nebyl ustálen. Díla z té doby pocházejí zejména z [[Dalmácie]]. [69] => [70] => V [[19. století]] vznikly reformou Ljudevita Gaje a Vuka Karadžiće dvě spisovné verze jazyka, vzájemně si velmi blízké. Obě vycházejí ze [[Štokavské nářečí|štokavského nářečí]] a práce [[Vuk Karadžić|Vuka Karadžiće]], který tímto skoncoval se [[slavenosrbský jazyk|slavenosrbským jazykem]] a pozdní formou [[staroslověnština|staroslověnštiny]]. V roce [[1850]] bylo na jednání ve Vídni mezi srbskými a chorvatskými filology dohodnuto, že se jihoslovanské jazyky západní části „sblíží, upraví a sjednotí“.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Milošević [72] => | jméno = Miloš [73] => | odkaz na autora = [74] => | titul = Bečki književni dogovor [75] => | vydavatel = Draganić [76] => | místo = Bělehrad [77] => | rok = 2003 [78] => | isbn = [79] => | kapitola = Pisma srpskoga jezika [80] => | strany = 16 [81] => | jazyk = srbština [82] => }} Dohoda vznikla v obecně nadšené atmosféře jihoslovanské jednoty; nový standard měl podpořit jednotu v literární tvorbě podle hesla „jeden lid potřebuje mít jedno písemnictví“,{{Citace monografie [83] => | příjmení = Božić [84] => | jméno = Ivan [85] => | příjmení2 = Ćirković [86] => | jméno2 = Sima [87] => | příjmení3 = Dedijer [88] => | jméno3 = Vladimir [89] => | příjmení4 = Ekmečić [90] => | jméno4 = Milorad [91] => | rok = 1972 [92] => | titul = Istorija Jugoslavije [93] => | vydavatel = Prosveta [94] => | místo = Beograd [95] => | stránky = 243 [96] => | isbn = [97] => | jazyk = srbochorvatština [98] => }} či „ať je písemnictví různorodé nejen podle písma, či jazyka“. Lidová mluva původem z oblasti Hercegoviny ([[ijekavica|ijekavská]] [[štokavština]]) tak byla přijata za standard (dílem z důvodu největšího počtu mluvčích, dílem z důvodu slavné tradice literatury [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republiky]] a dílem proto, že se jednalo o dialekt přesně uprostřed srbochorvatského jazykového prostoru). [99] => [100] => Myšlenka společného jazyka byla spjata hlavně s panslovanskými idejemi, které byly aktuální v 19. století a během budování první Jugoslávie. Jakmile došlo k [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], byl ve [[Nezávislý stát Chorvatsko|fašistickém Chorvatsku]], zaveden zvlášť chorvatský jazyk, který se ovšem vyznačoval extrémním [[purismus (lingvistika)|purismem]] a brusičstvím. Byla nahrazena řada slov, a to nejen těch srbského původu, ale i internacionalismů. K obnovení původního stavu došlo po vytvoření druhé Jugoslávie a úpravou celé jazykové záležitosti v roce 1954 novou dohodou podepsanou v [[Novi Sad|Novém Sadu]]. [101] => [102] => Nedlouho poté tak začala práce na nových slovnících a jazykových příručkách. Uvolněné prostředí 60. a 70. let ovšem přineslo nejen změnu ve společnosti, ale také nárůst národně laděných nálad, především v [[SR Chorvatsko|Chorvatsku]] (tzv. [[Chorvatské jaro]]). Během té se objevil požadavek, že má-li každý člověk jako základní lidské právo právo na svůj jazyk, měli by i Chorvaté mít vlastní jazyk. Hlavní politickou silou, která budila v Bělehradu u komunistického vedení zděšení, byla [[Matice chorvatská]]. Přestože mnohé požadavky hnutí byly nevyslyšeny, došlo v roce [[1974]] ke změnám v označování jazyka na úrovni jednotlivých republik, takže v některých (například v Bosně a Hercegovině) se název „srbochorvatština“ vůbec neužíval, ale vyučovala se mnohem neutrálněji znějící „standardní jazykový výraz“ (''standardni jezički izraz'').{{Citace monografie [103] => | příjmení = Radovanović [104] => | jméno = Milorad [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Planiranje jezika [107] => | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci [108] => | místo = Novi Sad [109] => | rok = 2004 [110] => | počet stran = [111] => | isbn = 86-7543-088-4 [112] => | kapitola = Srpsko-hrvatska relacija [113] => | strany = 42 [114] => | jazyk = srbština [115] => }} V Chorvatsku se užívaly různé termíny; „chorvatskosrbský jazyk“, „srbský neboli chorvatský“, „srbský a chorvatský“.{{Citace monografie [116] => | příjmení = Radovanović [117] => | jméno = Milorad [118] => | odkaz na autora = [119] => | titul = Planiranje jezika [120] => | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci [121] => | místo = Novi Sad [122] => | rok = 2004 [123] => | počet stran = [124] => | isbn = 86-7543-088-4 [125] => | kapitola = Srpsko-hrvatska relacija [126] => | strany = 40 [127] => | jazyk = srbština [128] => }} [129] => [130] => Přestože se lingvisté od počátku dohadovali, zda srbochorvatština je nebo není jeden jazyk, až do 70. let [[20. století]] byla tato myšlenka, byť na domácím poli procházející těžkými zkouškami, v zahraničí přijímána jako fakt. Po národnostních třenicích, které vyvrcholily v 90. letech krvavou občanskou válkou a rozpadem Jugoslávie, se název i odlišnosti obou spisovných norem staly politickým tématem. [131] => [132] => Chorvati v Chorvatsku i Bosně nyní označují svůj jazyk za [[Chorvatština|chorvatštinu]]. Srbové v Srbsku, Černé Hoře i Bosně označují svůj jazyk za [[Srbština|srbštinu]]. Je tu ovšem ještě skupina bosenských muslimů ([[Bosňáci|Bosňáků]]), pro které není přijatelný ani jeden název. Proto se jejich variantě srbochorvatštiny začalo říkat [[bosenština]]. Chorvatští a srbští lingvisté navíc tvrdí, že tento název není adekvátní, protože odkazuje na veškeré obyvatele Bosny, tedy i Chorvaty a Srby. Podle nich by se jazyk bosenských muslimů měl spíše nazývat ''bosňáčtina''. To, že pojem ''bosenština'' či ''bosňáčtina'' (historicky to přitom byla synonyma) vznikl až když se „jinam nevešli“, je vlastně paradox. Bosna leží uprostřed mezi Chorvatskem a Srbskem nejen geograficky, ale i jazykově. Bosňané byli jazykově nejhomogennějšími uživateli srbochorvatštiny{{Doplňte zdroj}}, ale v kritickém [[19. století]] si svou verzi jazyka nekodifikovali. [133] => [134] => Po [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] se na území srbochorvatštiny osamostatnily čtyři nezávislé spisovné jazyky{{Citace elektronické monografie [135] => | titul = hbs na ISO 639-3 [136] => | url = https://iso639-3.sil.org/code/hbs [137] => | vydavatel = ISO 639-3}}: [[srbština]], [[chorvatština]], [[bosenština]] a [[černohorština]], které získaly postavení úředních jazyků svých zemí. Srbochorvatština naopak svou institucionální oporu ztratila. [138] => [139] => Zastánci srbochorvatštiny mají za to, že [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Bosňané]] a [[Černohorci]] hovoří fakticky jedním jazykem se čtyřmi národními variantami: srbskou, chorvatskou, bosenskou a černohorskou.{{Citace monografie|příjmení=Kordić |jméno=Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul=Jezik i nacionalizam |url=http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf |edice=Rotulus Universitas |místo=Zagreb |vydavatel=Durieux |rok=2010 |počet stran=430 |isbn=978-953-188-311-5 |doi=10.2139/ssrn.3467646 |oclc=729837512 |jazyk=srbochorvatština}}{{Citace monografie|příjmení=Gröschel |jméno=Bernhard |odkaz na autora=Bernhard Gröschel |titul=Das Serbokroatische zwischen Linguistik und Politik: mit einer Bibliographie zum postjugoslavischen Sprachenstreit |edice=Lincom Studies in Slavic Linguistics ; vol 34 |místo=München |vydavatel=Lincom Europa |rok=2009 |počet stran=451 |isbn=978-3-929075-79-3 |jazyk=němčina}} [140] => [141] => Koncem roku [[2007]] byla v nové ústavě Černé Hory jako úřední řeč deklarována [[černohorština]] (místo dřívější srbštiny), čímž se oficiálně stala ještě jedním z jazyků vzniklých na území států používajících dříve srbochorvatštinu. [142] => [143] => Protože odlišnosti mezi jeho jednotlivými dialekty jsou menší, než například mezi českým a slovenským jazykem, lze považovat dělení jednotlivých jazyků založených na novoštokavském nářečí tak, jak je tomu dnes, za diskutabilní.{{Citace periodika| příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul= Plurizentrische Sprachen, Ausbausprachen, Abstandsprachen und die Serbokroatistik |periodikum= [http://www.zeitschrift-fuer-balkanologie.de/index.php/zfb/index Zeitschrift für Balkanologie] |ročník=45 |číslo=2 |rok=2009|strany=210–215 |url= http://www.zeitschrift-fuer-balkanologie.de/index.php/zfb/article/view/203/203 |issn=0044-2356 |jazyk= němčina}} Dají se popsat jako rozdíly mezi mluvou v Karlových Varech a Ostravě, anebo mezi německou a rakouskou [[Němčina|němčinou]].{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Nationale Varietäten der serbokroatischen Sprache | příjmení sestavitele = Golubović | jméno sestavitele = Biljana | příjmení sestavitele2 = Raecke | jméno sestavitele2 = Jochen | sborník = Bosnisch - Kroatisch - Serbisch als Fremdsprachen an den Universitäten der Welt | vydavatel = Sagner | místo = München | rok vydání = 2008 | strany = 93–102 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426566.NATIONALE_VARIETATEN_DER.PDF |isbn=978-3-86688-032-0 |jazyk= němčina}} Za rozdělením jazyka na chorvatský a srbský je potřeba vidět spíše politický a nacionalistický motiv. Důkazem může být i fakt, že se i v Česku vydával slovník Česko-srbochorvatský, nikoliv dělený pro každý jazyk zvlášť. Skutečností je ovšem fakt, že takový stav trval pouze do doby rozdělení jugoslávského státu a nyní jsou běžně vydávány slovníky pro oba jazyky odděleně, stejně tak se v dnešní době i odděleně studují. [144] => [145] => == Abeceda a výslovnost == [146] => {{Viz též|Gajica|Karadžićova reforma srbské cyrilice}} [147] => [148] => Chorvatština používá upravenou [[Latinka|latinku]], bosenština i srbština se píší jak latinkou, tak [[Cyrilice|cyrilicí]] (např. v pouličních nápisech v Srbsku drtivě převažuje cyrilice, ale na internetu jsou i srbské stránky většinou psány latinkou). Písmena srbochorvatské abecedy (latinky) a azbuky (cyrilice) se na sebe dají převádět více méně 1:1, na straně latinky za pomoci několika spřežek. [149] => [150] => * Chorvatština používá písmena s háčkem, která převzala z [[Čeština|češtiny]]: Č, Š, Ž [151] => * Kromě toho má i měkké Ć (měkčí než Č, převzato z [[Polština|polštiny]]) a Đ (výslovností někde mezi (českým) Ď a DŽ; někdy se opisuje též jako DJ, ale to způsobuje mnoho nejednoznačností) [152] => * LJ [ľ], NJ [ň] a DŽ jsou spřežky. Projevuje se to na jejich řazení v abecedě (např. LJ je až po LZ), nebo třeba v křížovkách, kde se píší do jednoho okénka. Výjimkou jsou slova, ve kterých se k sobě dostalo D a Ž (L a J, N a J) morfologickými procesy a vyslovuje se jako dva zvuky místo jako jeden. Třeba slovo ''nadživjeti'' (předpona nad-). V cyrilici tento problém odpadá, místo „наџивети“ se napíše „надживети“. [153] => * Chorvatské H (a srbské Х) se čte jako české [ch]. [154] => * Е se nečte [je], ale [e]. [155] => * V srbské cyrilici oproti ruské chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я. [156] => * Navíc jsou písmena Ђ (Đ), Ј (J), Ћ (Ć), Љ (LJ), Њ (NJ), Џ (DŽ). [157] => * J v srbské cyrilici vypadá stejně jako v latince. [158] => * Černohorština má o 2 písmena více: С́ (Ś), З' (Ź). [159] => [160] => Chorvatská abeceda vypadá následovně: [161] => [162] => {| class="wikitable" [163] => |- [164] => | rowspan = "2" | velké:
malé: || A || B || C || Č || Ć || D || DŽ || Đ || E || F || G || H || I || J || K || L || LJ || M || N || NJ || O || P || R || S || Š || T || U || V || Z || Ž [165] => |- [166] => | a || b || c || č || ć || d || dž || đ || e || f || g || h || i || j || k || l || lj || m || n || nj || o || p || r || s || š || t || u || v || z || ž [167] => |- [168] => | rowspan = 2 | srbský
ekvivalent || А || Б || Ц || Ч || Ћ || Д || Џ || Ђ || Е || Ф || Г || Х || И || Ј || К || Л || Љ || М || Н || Њ || О || П || Р || С || Ш || Т || У || В || З || Ж [169] => |- [170] => | а || б || ц || ч || ћ || д || џ || ђ || е || ф || г || х || и || ј || к || л || љ || м || н || њ || о || п || р || с || ш || т || у || в || з || ж [171] => |} [172] => [173] => Pořadí srbské cyrilice je následující: А а Б б В в Г г Д д Ђ ђ Е е Ж ж З з И и Ј ј К к Л л Љ љ М м Н н Њ њ О о П п Р р С с Т т Ћ ћ У у Ф ф Х х Ц ц Ч ч Џ џ Ш ш [174] => [175] => Na rozdíl od [[Makedonština|makedonštiny]] a [[Bulharština|bulharštiny]] srbochorvatština rozlišuje délku samohlásek, ne však v písmu. Má také melodický (stoupavý a klesavý) přízvuk.{{Citace monografie|příjmení=Kordić |jméno=Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul=Serbo-Croatian |edice=Languages of the World/Materials 148 |místo=München a Newcastle |vydavatel=Lincom Europa |rok=1997, 2. vydání 2006 |strany=8 |isbn=3-89586-161-8 |jazyk=angličtina}} [https://www.webcitation.org/6AE3FeWzm?url=http://www.snjezana-kordic.de/Contents_Serbo-Croatian_Grammar.pdf Contents]. [176] => [177] => Českému slabikotvornému L odpovídá v srbochorvatštině U (''vuk'' = ''vlk''). Na konci slabik se L mění v O (''kupio'' = ''koupil''). [178] => [179] => == Gramatika == [180] => Na rozdíl od češtiny se v srbochorvatštině zachovaly jednoduché minulé časy ([[aorist]] a [[imperfektum]]). [181] => [182] => == Slovní zásoba == [183] => [[Soubor:Dalj_Street_sign.JPG|náhled|vpravo|Dvojjazyčná chorvatsko-srbská cedule ve vsi Dalj]] [184] => Odchylky v slovní zásobě jsou způsobeny tím, že chorvatština, stejně jako čeština, je puristický jazyk (nahrazuje výpůjčky [[Neologismus|neologismy]]), zatímco srbština, stejně jako polština, není.{{Citace monografie | příjmení = Radovanović | jméno = Milorad | odkaz na autora = | titul = Planiranje jezika | vydavatel = Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci | místo = Novi Sad | rok = 2004 | počet stran = [185] => | isbn = 86-7543-088-4 | kapitola = O evropeizaciji u eksternoj ravni | strany = 59 | jazyk = srbština}} Příkladem může být chorvatský ''zemljopis'' ([[zeměpis]]) vs. srbská ''geografija'' ([[geografie]]). Srbština nemá problém přejímat cizí slova a běžně je používat, a to nejen ze západoevropských jazyků, ale paradoxně i z chorvatštiny samé. Kromě toho se řada regionálních variant objevuje také i v Bosně a Hercegovině, či Černé Hoře. [186] => [187] => V morfologii je několik odchylek. Studentka se srbsky řekne ''studentkinja'', zatímco chorvatsky ''studentica'', profesorka se srbsky řekne ''profesorka'', zatímco chorvatsky ''profesorica''. Chorvatština (v srbochorvatské terminologii „západní varianta“) má sklony tíhnout ke [[germanismus|germanismům]] a používat některá slova latinského původu, zatímco srbština („východní varianta“) používá řadu [[turcismus|turcismů]] a slov původu [[Řečtina|řeckého]], hlavně díky náboženským a kulturním odlišnostem. [188] => [189] => '''Příklad:''' ''Kuchyňská sůl je sloučenina sodíku a chlóru.'' [190] => [191] => ''Kuhinjska sol je spoj natrija i klora.'' (chorvatsky) [192] => [193] => ''Kuhinjska so je jedinjenje natrijuma i hlora.'' (srbsky) [194] => [195] => ''Kuhinjska so je spoj natrija i hlora.'' (srbsky) [196] => [197] => Srbochorvatština převzala řadu slov z [[Turečtina|turečtiny]] a přes ni zprostředkovaně i z [[Arabština|arabštiny]] a [[Perština|perštiny]]; je to důsledek dlouhodobé turecké nadvlády nad Balkánem. V menší míře je slovní zásoba ovlivněna též [[Němčina|němčinou]], [[Maďarština|maďarštinou]] a řečtinou. [198] => [199] => == Vzorový text == [200] => Otčenáš (modlitba Páně): [201] => : Oče naš, koji jesi na nebesima, [202] => : sveti se ime tvoje. [203] => : Dođi kraljevstvo Tvoje. [204] => : budi volja Tvoja, [205] => : kako na nebu tako i na zemlji. [206] => : Kruh naš svagdanji daj nam danas. [207] => : il nestri pan cotidian, [208] => : I otpusti nam duge naše, [209] => : Kako i mi otpuštamo [210] => : dužnicima našim. [211] => : I ne uvedi nas u napast, [212] => : nego izbavi nas od zla. Amen. [213] => [214] => {{Vzorový text [215] => | VDLP = ano [216] => | Komentář = [217] => | Jazyk 1 = srbsky (cyrilice) [218] => | Text 1 = Cвa људскa бићa рaђajу сe слoбoднa и jeднaкa у дoстojaнству и прaвимa. Oнa су oбдaрeнa рaзумoм и '''свeшћу''' и трeбa '''jeдни''' прeмa '''другимa дa''' пoступaj'''у''' у духу брaтствa. [219] => | Jazyk 2 = srbsky (latinka) [220] => | Text 2 = Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i '''svešću''' i treba '''jedni''' prema '''drugima da''' postupaj'''u''' u duhu bratstva. [221] => | Jazyk 3 = bosensky (latinka) [222] => | Text 3 = Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i '''sviješću''' i treba '''da jedno''' prema '''drugome''' postupaj'''u''' u duhu bratstva. [223] => | Jazyk 4 = bosensky (cyrilice) [224] => | Text 4 = Cвa љyдскa бићa paђajy сe слoбoднa и jeднaкa y дoстojaнствy и пpaвимa. Oнa сy oбдapeнa paзyмoм и '''свиjeшћy''' и тpeбa '''дa jeднo''' пpeмa '''дpyгoмe''' пoстyпaj'''y''' y дyхy бpaтствa. [225] => | Jazyk 5 = chorvatsky [226] => | Text 5 = Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom i sviješću i '''trebaju jedna''' prema '''drugima''' postupat'''i''' u duhu bratstva.}} [227] => [228] => == Zajímavosti == [229] => [[Soubor:Collecting signatures for the Declaration on the Common Language.jpg|thumb|Sběr podpisů pod [[Deklarace o společném jazyku|deklaraci]]]] [230] => * [[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda]] (RSE/RS) vysílá mj. v jazyce, který nazývá ''jihoslovanština'', ''jižní slovanština'', angl. ''South Slavic''.{{Citace elektronické monografie [231] => | titul = RFE/RL's South Slavic broadcasting [232] => | url = http://www.rferl.org/howtolisten/SC/ondemand.html [233] => | datum přístupu = 2009-01-21 [234] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090114015022/http://www.rferl.org/howtolisten/SC/ondemand.html [235] => | datum archivace = 2009-01-14 [236] => | nedostupné = ano [237] => }}{{Citace elektronické monografie [238] => | titul = RFE/RL's South Slavic and Albanian Languages Service [239] => | url = http://www.rferl.org/section/South+Slavic+Language+Services/168.html [240] => | datum přístupu = 2009-01-21 [241] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090113210225/http://www.rferl.org/section/South+Slavic+Language+Services/168.html [242] => | datum archivace = 2009-01-13 [243] => | nedostupné = ano [244] => }}{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Slobodna Evropa [246] => | url = http://www.slobodnaevropa.org}} [247] => * Devadesát procent v Srbsku odvysílaných kreslených filmů pro děti je namluveno chorvatsky, protože dabing do srbštiny stojí od osmi do patnácti eur za minutu. Srbské děti tudíž mluví místo srbsky chorvatsky.[http://www.denik.cz/ze_sveta/srbske-deti-mluvi-chorvatsky-pry-kvuli-kreslenym-f.html Srbské děti mluví chorvatsky, může za to televize] [248] => * [[Srbsko|Srbská]] vláda plánuje zavést daňové úlevy pro veřejné instituce a firmy, které používají [[Cyrilice|cyrilici]].[http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/srbsko-chce-chranit-cyrilici-sirsi-vyuziti-maji-zajistit-danove-ulevy--1732120 Srbsko chce chránit cyrilici. Širší využití mají zajistit daňové úlevy] [249] => * Televizní společnost Al-Džazíra Balkán (angl. ''Al Jazeera Balkans'', ''AJB'') sídlící v bosenském Sarajevu vysílá dle rodného jazyka redaktora v bosenštině, chorvatštině a srbštině.[http://balkans.aljazeera.net Al Jazeera Balkans][http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/975106 Televize Al Džazíra expanduje. Od pátku vysílá také na Balkáně][http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/aldzazira-vysila-uz-rok-na-balkane-a-vydobyla-si-tam-respekt--1166510 Al-Džazíra vysílá už rok na Balkáně. A vydobyla si tam respekt] [250] => * Hudební kanál MTV Adria vysílá pro Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Severní Makedonii, Slovinsko a Srbsko. [251] => * V chorvatské [[Východní Slavonie|Východní Slavonii]] se v létě 2013 v souvislosti se vstupem Chorvatska do EU a dodržováním [[Evropská charta jazyků|Evropské charty regionálních či menšinových jazyků]] objevily dvojjazyčné chorvatsko-srbské nápisy (resp. vedle nápisů v latince i nápisy v cyrilici).[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/chorvatsky-vukovar-zaplavily-napisy-psane-srbskou-cyrilici-unie-to-vyzaduje-lide-se-bouri--1253123 Chorvatský Vukovar zaplavily nápisy psané srbskou cyrilicí. Unie to vyžaduje, lidé se bouří][http://www.lidovky.cz/na-smireni-nemysli-srbstinu-tady-nechceme-bouri-se-vukovarsti-chorvate-1aa-/zpravy-svet.aspx?c=A130902_154827_ln_zahranici_msl Na smíření nemyslí. Srbštinu tady nechceme, bouří se vukovarští Chorvaté] [252] => * V roce 2017 byla vydána [[Deklarace o společném jazyku]], kde více než 200 intelektuálů z Chorvatska, Bosny, Černé Hory a Srbska prohlásilo, že užívají společný spisovný jazyk [253] => [254] => == Odkazy == [255] => [256] => === Reference === [257] => [258] => [259] => === Literatura === [260] => * GREENBERG, Robert D. ''Jezik i identitet na Balkanu. Raspad srpsko-hrvatskoga.'' Zagreb 2005. ISBN 953-6979-27-6. [261] => * JENÍKOVÁ, Anna. ''Srbocharvátština pro samouky.'' 5. vyd. Praha 1987. [262] => * {{Citace monografie [263] => | titul = Gramatické základy jazyka srbského čili charvátského [264] => | příjmení = Vymazal [265] => | jméno = František [266] => | místo = Brno [267] => | vydavatel = J. Barvič [268] => | rok = 1885 [269] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:f7375d88-5fb7-11e1-ae74-0050569d679d [270] => }} [271] => {{refbegin|40em}} [272] => * {{cite book |last=Alexander |first=Ronelle |title=Bosnian, Croatian, Serbian, a Grammar: With Sociolinguistic Commentary |year=2006 |location=Madison |publisher=University of Wisconsin Press |url=https://books.google.com/books?id=6HTdZ5rxJ-cC |isbn=9780299211936 }} [273] => * {{cite book |last=Alexander |first=Ronelle |chapter=Language and Identity: The Fate of Serbo-Croatian |title=Entangled Histories of the Balkans |year=2013 |volume=1 |location=Leiden, South Holland; Boston, MA |publisher=Brill |pages=341–417 |url=https://books.google.com/books?id=FGmJqMflYgoC |isbn=9789004250765 }} [274] => * {{cite book |last=Ammon |first=Ulrich |year=1995 |language = de |title = Die deutsche Sprache in Deutschland, Österreich und der Schweiz: das Problem der nationalen Varietäten |trans-title=German Language in Germany, Austria and Switzerland: The Problem of National Varieties |location=Berlin & New York |publisher=[[De Gruyter|Walter de Gruyter]] |page=575 |oclc=33981055 }} [275] => * {{cite book |last=Blum |first=Daniel |year=2002 |language = de |title = Sprache und Politik : Sprachpolitik und Sprachnationalismus in der Republik Indien und dem sozialistischen Jugoslawien (1945–1991) |trans-title = Language and Policy: Language Policy and Linguistic Nationalism in the Republic of India and the Socialist Yugoslavia (1945–1991) |series = Beiträge zur Südasienforschung |volume =192 |location=Würzburg |publisher=Ergon |page=200 |isbn=978-3-89913-253-3 |oclc=51961066 }} [276] => * {{cite book |editor1-last=Brown |editor1-first=Edward Keith |editor2-last=Anderson |editor2-first=Anne |title = Encyclopedia of Language and Linguistics |publisher=Elsevier |location=Amsterdam |year=2006 |isbn=978-0-08-044299-0 |oclc=3945869 }} [277] => * {{cite book |editor1-last=Bugarski |editor1-first=Ranko |editor1-link=Ranko Bugarski |editor2-last=Hawkesworth |editor2-first=Celia |title = Language in the Former Yugoslav Lands |publisher=Slavica Publishers |page=325 |location=Bloomington |year=2006 |isbn=978-0-89357-298-3 |oclc=52858529 }} [278] => * {{cite journal |first=Jelena |last=Ćalić |title=Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide |journal=Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics |publisher=[[De Gruyter]] |issn=0933-1883 |doi=10.1515/soci-2021-0007 |volume=35 |issue=1 |pages=113–140 |year=2021 |s2cid=244134335 |doi-access=free}} [279] => * {{cite book |last=Greenberg |first=Robert D. |title=Language and Identity in the Balkans: Serbo-Croatian and its Disintegration |year=2004 |edition=1st |location=New York, NY |publisher=Oxford University Press |url=https://books.google.com/books?id=_lNjHgr3QioC |isbn=9780191514555 }} [280] => * {{cite book |last=Greenberg |first=Robert D. |title=Language and Identity in the Balkans: Serbo-Croatian and its Disintegration |year=2008 |edition=2nd updated |location=New York, NY |publisher=Oxford University Press |url=https://books.google.com/books?id=31ELAQAAMAAJ |isbn=9780199208753 }} [281] => * {{cite journal |last=Gröschel |first=Bernhard |author-link=Bernhard Gröschel |title=Postjugoslavische Amtssprachenregelungen – Soziolinguistische Argumente gegen die Einheitlichkeit des Serbokroatischen? |trans-title=Post-Yugoslav Official Languages Regulations – Sociolinguistic Arguments Against Consistency of Serbo-Croatian? |url=https://archive.org/details/Postjugoslavische_Amtssprachenregelungen_Bernhard_Groeschel_2003 |language=de |journal=Srpski Jezik |volume=8 |issue=1–2 |pages=135–196 |year=2003 |issn=0354-9259 |access-date=18 May 2015 }} [http://www.vbs.rs/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=99999&rid=121971724&fmt=11&lani=sr (COBISS-Sr)]{{Wayback|url=http://www.vbs.rs/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=99999&rid=121971724&fmt=11&lani=sr |date=20180928000000 }}. [282] => * {{cite book |last=Gröschel |first=Bernhard |year=2009 |language = de |title = Das Serbokroatische zwischen Linguistik und Politik: mit einer Bibliographie zum postjugoslavischen Sprachenstreit |trans-title=Serbo-Croatian Between Linguistics and Politics: With a Bibliography of the Post-Yugoslav Language Dispute |series = Lincom Studies in Slavic Linguistics |volume = 34 |location=Munich |publisher=Lincom Europa |page=451 |isbn=978-3-929075-79-3 |oclc=428012015 |lccn=2009473660 |ol=15295665W |id ={{COBISS|43144034}}}} [http://d-nb.info/994941226/04 Contents]. [283] => * {{citation |last=Kordić |first=Snježana |author-link=Snježana Kordić |title=Serbo-Croatian |year=2006 |series = Languages of the World/Materials |volume = 148 |location=Munich & Newcastle |publisher=Lincom Europa |isbn=978-3-89586-161-1 |oclc=37959860 |ol=2863538W |id={{CROSBI|426503}}}} [284] => * {{cite book |last=Kordić |first=Snježana |year=2010 |language=sh |title=Jezik i nacionalizam |trans-title=Language and Nationalism |url=http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf |series=Rotulus Universitas |url-status=live |location=Zagreb |publisher=Durieux |page=430 |doi=10.2139/ssrn.3467646 |isbn=978-953-188-311-5 |lccn=2011520778 |oclc=729837512 |s2cid=220918333 |ol=15270636W |id={{CROSBI|475567}} |archive-date=1 June 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120601175359/http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf |access-date=21 April 2022 }} [285] => * {{cite journal |last=Lencek |first=Rado |title = A few remarks for the history of the term 'Serbocroatian' language |journal=Zbornik Za Filologiju I Lingvistiku |volume=19 |issue=1 |pages=45–53 |year=1976 |issn=0514-6143 }} [286] => * {{cite book |last=Mappes-Niediek |first=Norbert |year=2005 |language = de |title = Die Ethno-Falle: der Balkan-Konflikt und was Europa daraus lernen kann |trans-title=The Ethnic Trap: the Balkan conflict and what Europe can learn from it |location=Berlin |publisher=Christoph Links Verlag |page=224 |isbn=978-3-86153-367-2 |oclc=61665869 }} [287] => * {{cite book |last=Pohl |first=Hans-Dieter |editor-last=Ohnheiser |editor-first=Ingeborg |title = Wechselbeziehungen zwischen slawischen Sprachen, Literaturen und Kulturen in Vergangenheit und Gegenwart : Akten der Tagung aus Anlaß des 25jährigen Bestehens des Instituts für Slawistik an der Universität Innsbruck, Innsbruck, 25. – 27. Mai 1995 |series = Innsbrucker Beiträge zur Kulturwissenschaft, Slavica aenipontan |volume = 4 |publisher = Non Lieu |pages=205–219 |language = de |chapter = Serbokroatisch – Rückblick und Ausblick |trans-chapter = Serbo-Croatian – Looking backward and forward |location=Innsbruck |year=1996 |oclc=243829127 }} [288] => * {{cite journal |last=Thomas |first=Paul-Louis |title=Le serbo-croate (bosniaque, croate, monténégrin, serbe): de l'étude d'une langue à l'identité des langues |trans-title = Serbo-Croatian (Bosnian, Croatian, Montenegrin, Serbian): from the study of a language to the identity of languages |language=fr |journal=Revue des études slaves |volume=74 |issue=2–3 |pages=311–325 |year=2003 |issn=0080-2557 |oclc=754204160 |id = {{ZDB|208723-6}} |doi=10.3406/slave.2002.6801 }} [289] => {{refend}} [290] => [291] => === Související články === [292] => * [[Srbština]] [293] => * [[Chorvatština]] [294] => * [[Bosenština]] [295] => * [[Černohorština]] [296] => * [[Deklarace o společném jazyku]] [297] => * [[Novosadská dohoda]] [298] => [299] => === Externí odkazy === [300] => * {{Otto|Jihoslované/Jazyk srbsko-chorvatský}} [301] => * {{NK ČR|ph116263}} [302] => * {{Commonscat|Serbo-Croatian language}} [303] => {{InterWiki|code=sh|Srbochorvatská}} [304] => * [http://hr.wiktionary.org/wiki/Razlikovni_rje%C4%8Dnik_hrvatskog_jezika_i_srpskog_jezika Chorvatsko-srbský] a [http://hr.wiktionary.org/wiki/Razlikovni_rje%C4%8Dnik_srpskog_jezika_i_hrvatskog_jezika srbsko-chorvatský] slovníček rozdílných výrazů [305] => * [https://www.online.muni.cz/vite/3809-proc-panuje-v-bosne-a-hercegovine-jazykovy-babylon Proč panuje v Bosně a Hercegovině jazykový babylon?] [306] => * [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=SRC Ethnologue report for Serbo-Croatian] [307] => * [http://www.omniglot.com/writing/serbo-croat.htm Serbian and Croatian alphabets] at Omniglot [308] => * Robert Greenberg: [https://web.archive.org/web/20060207034023/http://www.unc.edu/courses/2001fall/slav/075/aftermath.htm The Politics of Language Death and Language Birth] [309] => * Sean McLennan: [http://www.shaav.com/professional/linguistics/serbocroation.html Sociolinguistic Analysis of Serbo-Croatian] (in [[Portable Document Format|PDF format]]) [310] => * Juhani Nuorluoto: [https://web.archive.org/web/20060404195512/http://www.joensuu.fi/fld/methodsxi/abstracts/nuorluoto.html The Notion of Diasystem in the Central South Slavic Linguistic Area] [311] => * [https://web.archive.org/web/20060420045206/http://www.websters-online-dictionary.org/definition/Serbo-Croatian-english/ Serbo-Croatian - English Dictionary] [312] => * [http://www.hrvatskicentar.at/ Burgenland Croat Center] (in English, German, and Croatian) [313] => * [https://web.archive.org/web/20050207113935/http://www.cam.ac.uk/societies/cro/crolang.htm The Croatian Language Today] [314] => [315] => {{Slovanské jazyky}} [316] => [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Jazyk}} [319] => [320] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [321] => [[Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny]] [322] => [[Kategorie:Jazyky Srbska]] [323] => [[Kategorie:Jazyky Černé Hory]] [324] => [[Kategorie:Jazyky Chorvatska]] [] => )
good wiki

Srbochorvatština

Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je jihoslovanský jazyk a primární jazyk Srbska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bosna a Hercegovina','černohorština','Srbsko','bosenština','Chorvatsko','Černá Hora','Jugoslávie','De Gruyter','Bosňáci','19. století','chorvatština','Srbština'

Bosenština

Bosňáci

Černohorština

Chorvatsko

Chorvatština

Jugoslávie

Srbsko

Srbština