Array ( [0] => 15492677 [id] => 15492677 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teplá [uri] => Teplá [3] => Teplá, south view.jpg [img] => Teplá, south view.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Chebsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Teplá [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [5] => | NUTS3 = CZ041 [6] => | okres = Cheb [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Mariánské Lázně]] [8] => | pověřená obec = [[Mariánské Lázně]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 364 61 [11] => | počet částí obce = 24 [12] => | počet katastrálních území = 24 [13] => | počet ZSJ = 26 [14] => | adresa = Masarykovo náměstí 1
364 61 Teplá [15] => | web = http://www.tepla.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = podatelna@tepla.cz [18] => | starosta = Karel Hermann [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => | mapa = Tepla CH CZ.png [21] => }} [22] => [[Město]] '''Teplá''' ({{Vjazyce2|de|''Tepl resp. Tepl Stadt''}}) je rozlohou [[Seznam největších obcí v Česku|devátá největší]] [[obec]] v [[Česko|České republice]]. Nachází se v západních [[Čechy|Čechách]] v [[okres Cheb|okrese Cheb]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], na horním toku [[Teplá (řeka)|řeky Teplé]], v [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchovině]], 46 km jihovýchodně od okresního města [[Cheb]] a 37 km jižně od krajského města [[Karlovy Vary]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Historie města == [25] => [[Soubor:Tepla.jpg|náhled|vlevo|Teplá od nádraží]] [26] => [27] => Po odtržení [[Cheb]]ska od Českého [[knížectví]] k [[Německá říše|Německé říši]] se v 11. století posunula zemská [[Státní hranice|hranice]] více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká [[osada]] s [[celnice|celnicí]]. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv [[Německo|Německa]]. [28] => [29] => Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož [[Hroznata]], který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový [[Klášter Teplá|premonstrátský klášter]]. Blahoslavený Hroznata založil klášter jako náhradu za účast na křížové výpravě. Dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů, tato výprava byla u Říma rozpuštěna, ale slib byl stále platný. Proto si Hroznata vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter.{{Fakt/dne|20100718145006}} [30] => [31] => [[První písemná zmínka|První datovaná písemná zmínka]] o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a [[tvrz]] zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala [[Trhová obec|trhová ves]]. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves [[mor]], kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na [[poddanské město]]. [32] => [33] => V [[Husitství|husitském období]] byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali [[opat]]a kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a [[Protestantismus|protestantská víra]] systematicky likvidována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé [[kolonizace]], kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo. [34] => [35] => V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily, roku 1647 se u města odehrálo [[střetnutí u Teplé]].{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Bitevní pole u Teplé [37] => | periodikum = turistika.cz [38] => | url = https://www.turistika.cz/mista/bitevni-pole-u-teple/detail [39] => | datum přístupu = 2021-10-02 [40] => }} Po válce došlo k další vlně [[germanizace]] a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a v 19. století byly zbourány hradby. Rozvoji města pomohla výstavba [[Železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně|železniční tratě]]. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. století byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna. [41] => [42] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] v roce 1938 připadl celý bývalý [[okres]] Teplá pod [[Německá říše|Německou říši]], protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. [[Druhá světová válka]] ve městě skončila 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena [[Armáda Spojených států amerických|Americkou armádou]]. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny [[Národní výbor (1945–1990)|Národní výbory]], v Teplé vznikl [[městský národní výbor]] a ještě se zatím udržel i [[okresní národní výbor]]. Dne 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti. [43] => [44] => [[Soubor:Teplá, south view.jpg|náhled|vlevo|Celkový pohled na město]] [45] => [[Soubor:Fucikova ulice v Teple.jpg|náhled|Dům v Klášterní ulici]] [46] => [47] => Po druhé světové válce začalo pro město období [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého]] (to znamená téměř veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. V roce 1945, tedy ještě před odsunem Němců, byla do této oblasti (například do [[Rankovice|Rankovic]]) [[Repatriace|repatriována]] část potomků českých [[Exulanti|exulantů]] z doby [[Doba pobělohorská|pobělohorské]] z okolí polského [[Zelów|Zelova]].{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Exil.cz: Zelow – cesta zase zpátky [49] => | periodikum = www.rozhlas.cz [50] => | url = https://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-zase-zpatky--1456384 [51] => | datum přístupu = 2019-11-14 [52] => }} Pro jejich původ, silné [[Reformovaná církev|náboženské]] cítění i archaickou (biblickou) češtinu byli tito reemigranti považováni mylně za Poláky.{{Citace monografie [53] => | vydání = 1 [54] => | titul = Z nouze o spasení : česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska [55] => | vydavatel = Kalich [56] => | místo = Praha [57] => | isbn = 8070729481 [58] => | isbn2 = 9788070729489 [59] => | počet stran = 182 [60] => | oclc = 27451117 [61] => | příjmení = Štěříková [62] => | jméno = Edita [63] => | rok vydání = 1992 [64] => }}{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = Návraty [66] => | periodikum = Věstník spolku Exulant [67] => | číslo = 44 [68] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex217.pdf [69] => | strany = 17–20 [70] => | datum vydání = 2017-06-22 [71] => | datum přístupu = 2019-12-02 [72] => }} K udržení jejich pospolitosti stále významně přispívá spolek [[Exulant (spolek)|Exulant]].{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = O nás [74] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=node/4 [75] => | periodikum = exulant.evangnet.cz [76] => | datum přístupu = 2019-11-06 [77] => }} Po vysídlení Němců se do vylidněné oblasti Tepelska (kromě Čechů z vnitrozemí) stěhovali také Maďaři ze Slovenska, Slováci, Rumuni a Bulhaři. V roce 1949 okres Teplá zanikl a jeho území bylo připojeno k okresu Toužim. [78] => [79] => V období po válce a nástupu [[komunismus|komunismu]] v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno [[jednotné zemědělské družstvo]], které se postupně slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. [[Jitona|JITONA]] nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové bytové domy nejen ve vlastní Teplé, ale také v místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy chátraly, a v mnoha případech byly zbourány. Dne 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vzniklo nové členění okresů. Teplá byla přičleněna do [[Západočeský kraj|Západočeského kraje]] (se sídlem v [[Plzeň|Plzni]]) a [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]]. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres [[Toužim]]. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá. [80] => [81] => Ve městě a okolí po roce 1989 zaniklo několik významných podniků, a proto se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20 procent. [82] => [83] => Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji podnikání. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale ve špatném stavu. Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]], po zrušení okresních úřadů [[1. leden|1. ledna]] 2003 byla přiřazena pod správní obvod obce s rozšířenou působností [[Mariánské Lázně]]. Přesto ale ještě čtyři roky zůstala součástí okresu Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 bylo město podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněno do okresu Cheb, aby bylo sjednoceno území okresu i správního obvodu obce s rozšířenou působností. [84] => [85] => == Obyvatelstvo == [86] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 2 597 obyvatel, z nichž bylo 20 Čechoslováků, 2 556 Němců a 21 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 566 obyvatel, k evangelické šest obyvatel, jeden k církvi československé, 22 k církvi izraelitské a dva byli bez vyznání. [87] => {| class="wikitable" [88] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Teplé (bez místních částí) [89] => |- [90] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [91] => |- style="text-align: right;" [92] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [93] => |2 421||2 733||2 662||2 789||2 822||2 597||2 474||1 080||1 841||1 933||2 126||2 145||2 255||2 218 [94] => |- style="text-align: right;" [95] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [96] => |315||337||337||357||375||396||425||374||351||315||363||406||422||449 [97] => |} [98] => [99] => {| class="wikitable" [100] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Teplé (včetně místních částí) [101] => |- [102] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [103] => |- style="text-align: right;" [104] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [105] => |6 996||7 458||7 400||7 426||7 379||7 017||6 807||2 843||3 444||3 318||3 115||2 924||3 101||2 981 [106] => |- style="text-align: right;" [107] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [108] => |958||1 014||1 025||1 066||1 108||1 143||1 211||957||653||606||598||677||737||779 [109] => |} [110] => [111] => == Obecní správa == [112] => Správní území města Teplá zabírá 11 % z celého [[okres Cheb|okresu Cheb]] (tj. celou jeho jihovýchodní část), počtem obyvatel se však podílí asi jen 3 %.{{Fakt/dne|20200511185516|}} Hustota zalidnění je pouhých 26 obyvatel/km².{{Citace elektronické monografie [113] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [114] => | titul = Obec Teplá [115] => | url = http://www.uir.cz/obec/555631/Tepla [116] => | datum přístupu = 2020-05-11 [117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530131412/http://www.uir.cz/obec/555631/Tepla [118] => | datum archivace = 2020-05-30 [119] => | nedostupné = ano [120] => }} [121] => [122] => Teplá má celkem 24 místních částí ([[Babice (Teplá)|Babice]], [[Beranov]], [[Beranovka]], [[Beroun (Teplá)|Beroun]], [[Bezvěrov (Teplá)|Bezvěrov]], [[Bohuslav (Teplá)|Bohuslav]], [[Číhaná (Teplá)|Číhaná]], [[Heřmanov (Teplá)|Heřmanov]], [[Horní Kramolín]], [[Hoštěc]], [[Jankovice (Teplá)|Jankovice]], [[Kladruby (Teplá)|Kladruby]], [[Klášter (Teplá)|Klášter]], [[Křepkovice]], [[Mrázov]], [[Nezdice (Teplá)|Nezdice]], [[Pěkovice]], [[Popovice (Teplá)|Popovice]], [[Poutnov]], [[Rankovice]], [[Služetín (Teplá)|Služetín]], [[Staré Sedlo (Teplá)|Staré Sedlo]], Teplá a [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]]) z nichž nejlidnatější jsou Poutnov (v severozápadní části katastru, 6 km od Teplé) a Staré Sedlo (na jihovýchodní části katastru, 8 km od Teplé). [123] => [124] => == Doprava == [125] => Teplá neleží na žádné hlavní komunikaci. Ve městě se křižují [[silnice II/198]] v trase [[Závišín (Zádub-Závišín)|Závišín]] ([[Mariánské Lázně]]) – Teplá – [[Toužim]] – [[Bochov]] a číslo 210 v trase [[Krsy]] – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] – Teplá – [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]] – [[Prameny]] – [[Sokolov]] – [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]](státní hranice). [[železniční doprava|Železniční obsluhu]] města zajišťuje [[železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně]]. Na území města leží železniční dopravny Teplá, Mrázov, Hoštěc a Poutnov. Kolem roku 2010 se objevily dosud nerealizované úvahy o železničním propojení Bezdružic a Teplé (respektive Plzně a Karlových Varů). Autobusová doprava má v okolí města spíše doplňkový charakter a v roce 2020 je provozována pouze v pracovních dnech. Nejdůležitější relací [[autobus|autobusové dopravy]] je spojení [[Toužim]] – Teplá – [[Mariánské Lázně]], které obsluhuje mnoho mezilehlých sídel. Nejhorší dopravní obsluhu mají tepelské části ležící v jihovýchodní oblasti města při hranicích s Plzeňským krajem.{{Fakt/dne|20200511185516|}} [126] => [127] => == Společnost == [128] => [[Soubor:Radnice v Teple.jpg|náhled|Budova na náměstí, kde do roku 2015 sídlil tepelský městský úřad]] [129] => [130] => Školství je ve městě zastoupeno základní školou, do střední školy musí studenti dojíždět (např. do Mariánských Lázní nebo Karlových Varů). Ve městě sídlí dva praktičtí lékaři, jeden pediatr, zubař a gynekolog.{{Fakt/dne|20200511185516|}} Kulturní život ve městě zajišťuje například městská knihovna a infocentrum ve spolupráci s radnicí. Pořádá různé akce nejen pro mládež a také zajišťuje informační servis turistům. Ve městě sídlí také různé zájmové spolky, městský úřad vydává pro občany města každý měsíc zpravodaj. [131] => [132] => == Pamětihodnosti == [133] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Teplé}} [134] => [[Soubor:Teplá sloup se sousoším Nejsvětější Trojice červen 2020 (1).jpg|náhled|upright|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice]] [135] => [[Soubor:Teplá kostel svatého Jiljí červen 2020 (1).jpg|náhled|Gotický kostel svatého Jiljí v Teplé]] [136] => [137] => * Nejvýznamnější tepelská památka – [[Klášter Teplá|tepelský klášter]] – se nachází asi dva kilometry jižně od centra města. Založen byl v roce 1193. Hned z počátku umožnil osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. V roce 1950 byl zrušen a stal se [[kasárna]]mi [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]]. Knihovna a muzeum byly od roku 1958 zpřístupněny veřejnosti. Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen původnímu majiteli ([[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|řádu premonstrátů]]) postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele probíhají pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je [[románský sloh|románsko]]-[[gotika|gotický]] trojlodní halový kostel Zvěstování Panny Marie. Na přelomu 17. a 18. století postavil [[Kryštof Dientzenhofer]] na místě původních gotických budov, zničených požárem, [[baroko|barokní]] prelaturu a [[Konvent (církev)|konvent]] (jižní křídlo). Hospodářské budovy vznikaly postupně v 15.–19. století. Zajímavostí je klášterní knihovna, která je co do počtu svazků druhá největší v České republice. Při klášteru se nachází také park, který je v poslední době znovu upravován. [138] => * [[Sloup Nejsvětější Trojice (Teplá)|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice]] z roku 1721 [139] => * V Teplé pravděpodobně stával Hroznatův hrad, o kterém se však nedochovaly žádné písemné zprávy. V okolí kostela svatého Jiljí se podle popisů z devatenáctého století nacházely zbytky opevnění v podobě příkopů a valů. Menší relikty zemního opevnění, které vymezuje oválný areál a nesouvisí s městskými hradbami, se nacházejí mezi domy jižně od kostela.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Durdík [141] => | jméno = Tomáš [142] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [143] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4 [144] => | vydavatel = Libri [145] => | místo = Praha [146] => | rok = 2011 [147] => | počet stran = 164 [148] => | isbn = 978-80-7277-489-0 [149] => | kapitola = Teplá [150] => | typ kapitoly = heslo [151] => | strany = 107 [152] => }} [153] => * Stará škola (budova současné radnice) byla postavena v roce 1574. Založil ji [[opat]] Jan Myšín. Budova má [[Renesance|renesanční]] [[Portál (architektura)|portál]] s nápisem „Představený Jan Myšín ctitel vzdělanosti dal pevný základ školství městu tomuto“. [154] => * [[Kostel svatého Jiljí (Teplá)|Kostel svatého Jiljí]] pochází z let 1762–1765 na místě původního staršího kostela. Opraven kolem roku 1850. Hodnotný hlavní [[oltář]], přenesený v roce 1785 z kláštera v Chotěšově. Zařízení kostela je v barokním stylu. [155] => * [[Soubor městských domů čp. 30 a 31]] [156] => * Ve správním území města se nachází velký počet [[smírčí kříž|smírčích křížů]]. [157] => [158] => == Osobnosti == [159] => * [[Jan Nepomuk František Desolda]] (1811–1885), katolický duchovní, filosof, překladatel [160] => [161] => == Odkazy == [162] => === Reference === [163] => [164] => {{Citace monografie [165] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb [166] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150411.pdf/ [167] => | vydavatel = Český statistický úřad [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 2015 [170] => | počet stran = 20 [171] => | strany = 7 [172] => }} [173] => {{Citace monografie [174] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [175] => | svazek = I. Čechy heslo Tepl Stadt [176] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a51ad8d0-27eb-11eb-979b-005056827e52?page=uuid:36c4b610-a5de-4149-ad2e-1122d8c2a8d5&fulltext=tepl%20Stadt [177] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 1924 [180] => | počet stran = 634 [181] => | strany = 310 [182] => }} [183] => [184] => [185] => === Související články === [186] => [187] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplé]] [188] => [189] => === Externí odkazy === [190] => * {{Commonscat}} [191] => * {{Otto|heslo=Teplá}} [192] => * {{Oficiální web}} [193] => * {{RÚIAN}} [194] => * [http://maps.google.com/maps/ms?msid=212630556185296554477.0004a6d57cdc405dd3902&msa=0 Drobné sakrální památky v okolí města Teplá] [195] => *[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/42088/BPTX_2010_2__0_287917_0_108776.pdf?sequence=1&isAllowed=y Zelovští Češi] [196] => [197] => {{Části české obce}} [198] => {{Okres Cheb}} [199] => {{Autoritní data}} [200] => {{Portály|Česko|Geografie}} [201] => [202] => [[Kategorie:Teplá| ]] [203] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [204] => [[Kategorie:Obce v okrese Cheb]] [205] => [[Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině]] [206] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [207] => [[Kategorie:Slavkovský les pro obnovu venkova]] [208] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [209] => [[Kategorie:Města v okrese Cheb]] [210] => [[Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis]] [211] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Slavkovský les]] [] => )
good wiki

Teplá

Město Teplá je rozlohou devátá největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách v okrese Cheb v Karlovarském kraji, na horním toku řeky Teplé, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb a 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mariánské Lázně','Karlovarský kraj','Toužim','opat','Klášter Teplá','Německá říše','Čechy','okres Cheb','Cheb','Rankovice','Bohuslav (Teplá)','První písemná zmínka'