Array ( [0] => 15489915 [id] => 15489915 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Terciér [uri] => Terciér [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Terciér''' ('''třetihory''') je označení pro geologické období Země zahrnující [[Geochronologická perioda|geologické periody]] [[paleogén]]u a [[neogén]]u. Období v roce [[1760]] na základě studia sedimentů v předhůří [[Alpy|Alp]] označil [[Giovanni Arduino]] jako „''montes tertiarii''“.[http://geologie.vsb.cz/GMT/HISTGMT/textova%20cast/9.%20Kenozoikum.htm Historická geologie pro GMT; 9. Kenozoikum] Jako geologické období byly třetihory popsány až v 19. století. Obě periody třetihor a perioda [[Kvartér|čtvrtohor]] (kvartér) člení nejmladší [[Geologický čas|geologickou éru]] [[kenozoikum]], která následuje po éře [[Mezozoikum|mezozoika]] (druhohory). V roce [[2004]] [[Mezinárodní stratigrafická komise|Mezinárodní komise pro stratigrafii]] pojem terciér zrušila, v roce [[2005]] byl však opět povolen jako neformální označení, které se však v populárně-vědecké i odborné literatuře stále užívá, jelikož je již zažitý mezi odborníky i laickou veřejností. [1] => [2] => {| class="wikitable sortable" style="font-size:95%;" border="3" align=right [3] => |+Stratigrafické členění terciéru [4] => ![[Geochronologická perioda|perioda]]
/ útvar [5] => ! colspan="2" |epocha /
[[Oddělení (geologie)|oddělení]] [6] => !věk /
[[Stupeň (geologie)|stupeň]] [7] => ! width="100px" |počátek{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = [9] => | jméno = [10] => | titul = Global Boundary Stratotype Section and Point (GSSP) Table - All Periods [11] => | url = http://www.stratigraphy.org/GSSP/index.html [12] => | vydavatel = [[Mezinárodní stratigrafická komise|International Commission on Stratigraphy]] [13] => | místo = [14] => | datum vydání = [15] => | datum přístupu = 2018-03-29 [16] => | jazyk = en [17] => }}
v [[Annus|Ma]] [[B. P.|B2k]]Počátek jednotky, resp. stáří její báze (dolní hranice), se uvádí v miliónech let před dneškem (přesněji před rokem 2000). Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření. [18] => !délka trvání
v Ma [19] => |- [20] => | rowspan="8" style="background:#FFE619" |[[neogén]] [21] => | colspan="2" rowspan="2" style="background:#FFFF99" |[[pliocén]] [22] => | style="background:#FFFFBF" |[[piacenz]] [23] => | style="background:#FFFFBF" |3,6 [24] => | style="background:#FFFFBF" |1,02 [25] => |- [26] => | style="background:#FFFFB3" |[[zancl]] [27] => | style="background:#FFFFB3" |5,333 [28] => | style="background:#FFFFB3" |1,733 [29] => |- [30] => | colspan="2" rowspan="6" style="background-color: #FFFF00" |[[miocén]] [31] => | style="background-color: #FFFF73" |[[messin]] [32] => | style="background-color: #FFFF73" |7,246 [33] => | style="background-color: #FFFF73" |1,913 [34] => |- [35] => | style="background-color: #FFFF66" |[[torton]] [36] => | style="background-color: #FFFF66" |11,63 [37] => | style="background-color: #FFFF66" |4,384 [38] => |- [39] => | style="background-color: #FFFF59" |[[serravall]] [40] => | style="background-color: #FFFF59" |13,82 [41] => | style="background-color: #FFFF59" |2,19 [42] => |- [43] => | style="background-color: #FFFF4D" |[[langh]] [44] => | style="background-color: #FFFF4D" |15,97 [45] => | style="background-color: #FFFF4D" |2,15 [46] => |- [47] => | style="background-color: #FFFF41" |[[burdigal]] [48] => | style="background-color: #FFFF41" |20,44 [49] => | style="background-color: #FFFF41" |4,47 [50] => |- [51] => | style="background-color: #FFFF33" |[[aquitan]] [52] => | style="background-color: #FFFF33" |23,03 [53] => | style="background-color: #FFFF33" |2,59 [54] => |- [55] => | rowspan="9" style="background-color: #FD9A52" |[[paleogén]] [56] => | colspan="2" rowspan="2" style="background:#FDC07A" |[[oligocén]] [57] => | style="background:#FEE6AA" |[[chatt]] [58] => | style="background:#FEE6AA" |28,1 [59] => | style="background:#FEE6AA" |5,07 [60] => |- [61] => | style="background:#FED99A" |[[Rupel (geologie)|rupel]] [62] => | style="background:#FED99A" |33,9 [63] => | style="background:#FED99A" |5,8 [64] => |- [65] => | colspan="2" rowspan="4" style="background:#FDB46C" |[[eocén]] [66] => | style="background:#FDCDA1" |[[priabon]] [67] => | style="background:#FDCDA1" |37,8 [68] => | style="background:#FDCDA1" |3,9 [69] => |- [70] => | style="background:#FDC091" |[[Barton (geologie)|barton]] [71] => | style="background:#FDC091" |41,2 [72] => | style="background:#FDC091" |3,4 [73] => |- [74] => | style="background:#FCB482" |[[lutet]] [75] => | style="background:#FCB482" |47,8 [76] => | style="background:#FCB482" |6,6 [77] => |- [78] => | style="background:#FCA773" |[[Ypres (stratigrafická jednotka)|ypres]] [79] => | style="background:#FCA773" |56 [80] => | style="background:#FCA773" |8,2 [81] => |- [82] => | colspan="2" rowspan="3" style="background:#FDA75F" |[[paleocén]] [83] => | style="background:#FDBF6F" |[[Thanet (geologie)|thanet]] [84] => | style="background:#FDBF6F" |59,2 [85] => | style="background:#FDBF6F" |3,2 [86] => |- [87] => | style="background:#FDBF65" |[[seeland]] [88] => | style="background:#FDBF65" |61,6 [89] => | style="background:#FDBF65" |2,4 [90] => |- [91] => | style="background:#FDB462" |[[Dan (geologie)|dan]] [92] => | style="background:#FDB462" |66 [93] => | style="background:#FDB462" |4,4 [94] => |} [95] => [96] => Jeho počátek před 66 miliony let je spojen s [[Vymírání na konci křídy|velkým vymíráním druhů]] (např. [[Amoniti|amonitů]] a [[dinosauři|dinosaurů]]), na jeho konci 2,58 milionů let [[B. P.|před dneškem]] došlo k razantnímu globálnímu ochlazení.úsek geologické historie Země patřící do [[Geologický čas|éry]] [[kenozoikum|kenozoika]]. [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl heslo Terciér; Geologická encyklopedie on-line] [97] => [98] => == Geologie a klima == [99] => Kontinenty se v průběhu terciéru postupně dostávaly do dnešní polohy. Rozevíral se [[Atlantský oceán]], čímž se [[Amerika]] vzdalovala od ostatních kontinentů. Naopak se uzavíral oceán [[Tethys (moře)|Tethys]], z něhož do dnešních dnů zůstalo zachováno [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře]]. [[Africká deska|Africká tektonická deska]] se pohybovala k severu, díky čemuž došlo k další fázi [[Alpinské vrásnění|Alpinského vrásnění]]. Započal výzdvih [[Himálaj]]e. [[Austrálie]] se oddělila od [[Antarktida|Antarktidy]] a posunula se směrem k severu. To umožnilo vznik chladného [[Západní příhon|cirkumpolárního oceánského proudu]], díky kterému se začala Antarktida zaledňovat. Na počátku [[neogén]]u též definitivně ustoupilo moře z prostoru dnešního [[Česko|Česka]].{{Citace monografie [100] => | příjmení = Chlupáč [101] => | jméno = Ivo [102] => | odkaz na autora = [103] => | příjmení2 = Brzobohatý [104] => | jméno2 = Rostislav [105] => | odkaz na autora2 = [106] => | příjmení3 = Kovanda [107] => | jméno3 = Jiří [108] => | odkaz na autora3 = [109] => | příjmení4 = Straník [110] => | jméno4 = Zdeněk [111] => | titul = Geologická minulost České republiky [112] => | vydavatel = Academia [113] => | místo = Praha [114] => | rok = 2011 [115] => | kapitola = Terciér [116] => | typ kapitoly = [117] => | url kapitoly = [118] => | strany = 297–358 [119] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [120] => | jazyk = [121] => }} [122] => [123] => Terciérní [[Podnebí|klima]] se vyznačovalo sériemi teplých a chladnějších výkyvů, s tím souvisely i oscilace mořské hladiny. Ta s postupným ochlazováním klesala a docházelo k celkovému vysušování klimatu. Výrazný chladný pulz byl zaznamenán na přelomu [[eocén]]u a [[oligocén]]u, naopak nejteplejší interval terciéru probíhal ve spodním a středním [[miocén]]u. Nejmladší období terciéru - [[pliocén]], byl již opět ve znamení postupného ochlazování. Poslední dva zaznamenané studené klimatické výkyvy z [[pliocén]]u lze již považovat za počátek čtvrtohorního cyklu [[glaciál]]ů a [[Doba meziledová|interglaciálů]]. [124] => [125] => == Život == [126] => [[Soubor:Dinotherium.jpg|vlevo|náhled|''[[Deinotherium]]'', vymřelý [[chobotnatci|chobotnatec]] typický i pro oblast střední Evropy.]] [127] => Na rozhraní [[Mezozoikum|druhohor]] a terciéru došlo ke [[vymírání na konci křídy|katastrofické události]], kvůli které vymřelo velké množství živočišných i rostlinných druhů. Trvalo statisíce let, než se objevili první živočichové těžší 50 kilogramů.{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Když savci převzali vládu nad Zemí [129] => | url = https://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html [130] => | příjmení = Socha [131] => | jméno = Vladimír [132] => | periodikum = Osel [133] => | datum vydání = 25,11,2019 [134] => | issn = 1214-6307 [135] => }} Z předcházejícího [[mezozoikum|mezozoiku]] na souši dominujících [[dinosauři|dinosaurů]] katastrofickou událost přežily jen některé druhy [[ptáci|ptáků]] (mluvíme zde o vyhynutí tzv. neptačích dinosaurů). Vymřeli dříve bohatě rozšíření létající a velcí mořští [[plazi]], zmizeli mořští hlavonožci [[amoniti]] a [[belemniti]] a další. I u těch skupin živočichů, které katastrofickou událost přežily, došlo k výraznému snížení druhové diverzity, byli tedy zasaženi i ptáci a savci, kteří se později měli stát dominantními skupinami suchozemských živočichů. Po zotavení zemských ekosystémů došlo k rychlému růstu druhové diverzity právě u savců a ptáků, kteří využili příležitosti po zmizení svých dinosauřích konkurentů. Právě ve starším terciéru se oddělují různé dodnes žijící [[Řád (biologie)|řády]] savců jako [[sudokopytníci]], [[lichokopytníci]], [[hlodavci]], [[chobotnatci]], [[netopýři]] a [[šelmy]]. Do terciéru též spadá evoluce předků člověka, kdy se oddělila [[čeleď]] [[Hominidé|hominidů]] směřující až k bezprostředním předkům rodu ''[[Homo]]'' z [[pliocén]]u. I ptáci, jakožto skupina [[Taxonomie (biologie)|taxonomicky]] náležející k dinosaurům, se přes značné ztráty z události z konce [[mezozoikum|druhohor]], úspěšně rozvinuli. Obsazují všechny biotopy a objevují se dnes již nevídané formy obřích nelétavých ptáků ať už dravců čeledi ''[[Phorusrhacidae]]'', nebo býložravců rodu ''[[Gastornis|Diatryma]]''. V [[neogén]]u většina ptačích obrů vymírá, ale naopak současné nepřeberné rozmanitosti dosahují [[Pěvci|zpěvní ptáci]].Mustoe, G. E., Tucker, D. S. & Kemplin, K. L. (2012). Giant Eocene bird footprints from northwest Washington, USA. ''Palaeontology''. '''55'''(6): 1293–1305. [136] => [137] => Mořské ekosystémy obecně nebyly událostí z konce [[Mezozoikum|druhohor]] tolik zasaženy. Společenstva [[plankton]]u, [[plži|plžů]] a [[mlži|mlžů]] však citlivě reagují na změny lokálního klimatu. [138] => [139] => Mezi rostlinami pokračuje už v [[mezozoikum|druhohorách]] započatý vývoj [[Krytosemenné|krytosemenných rostlin]]. V souvislosti se změnami klimatu se nově objevují travnaté společenstva otevřené suché krajiny, vznikají opadavé lesy mírného pásma, naopak mizí opadavé lesy polární. Další fáze rozvoje bylin otevřených stanovišť spadá do období pliocenních [[savana|savan]].{{Citace sborníku [140] => | sborník = Dějiny planety Země [141] => | příjmení = Janis [142] => | jméno = Christine [143] => | titul = Samozřejmí vítězové [144] => | příjmení sestavitele = Gould [145] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [146] => | místo = Praha [147] => | rok = 1998 [148] => | isbn = 80-85928-88-4 [149] => | isbn2 = [150] => }} [151] => [152] => == Odkazy == [153] => [154] => === Poznámky === [155] => [156] => [157] => === Reference === [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * {{Citace monografie [162] => | příjmení = Fejfar [163] => | jméno = Oldřich [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Zkamenělá minulost [166] => | url = [167] => | vydavatel = Albatros [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 1989 [170] => | počet stran = [171] => | kapitola = [172] => | strany = [173] => | isbn = [174] => | jazyk = česky [175] => }} [176] => * {{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Špinar [178] => | jméno = Zdeněk [179] => | odkaz na autora = [180] => | titul = Terciér (Kniha o pravěku) [181] => | url = http://www.gweb.cz/clanky/clanek-32/ [182] => | datum vydání = 1988 [183] => | datum aktualizace = [184] => | datum přístupu = [185] => | vydavatel = [186] => | místo = Praha [187] => | jazyk = [188] => }} [189] => * {{Citace elektronické monografie [190] => | příjmení = Grygar [191] => | jméno = Radomír [192] => | odkaz na autora = [193] => | titul = Platformní vývoj Českého masivu v terciéru [194] => | url = http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/9_kapitola.htm [195] => | datum vydání = [196] => | datum aktualizace = [197] => | datum přístupu = [198] => | vydavatel = Fond rozvoje vysokých škol [199] => | místo = [200] => | jazyk = česky [201] => }} [202] => [203] => === Související články === [204] => * [[Terciér na území Česka]] [205] => * [[Kvartér|Čtvrtohory]] [206] => * [[Vymírání na konci křídy]] [207] => [208] => === Externí odkazy === [209] => * {{Wikislovník|heslo=terciér}} [210] => * [http://www.stratigraphy.org/index.php/ics-chart-timescale Platná tabulka Mezinárodní komise pro stratigrafii (PDF)] [211] => [212] => {{Kenozoikum}} [213] => {{Autoritní data}} [214] => [215] => [[Kategorie:Geologický čas]] [216] => [[Kategorie:Kenozoikum]] [] => )
good wiki

Terciér

Terciér (třetihory) je označení pro geologické období Země zahrnující geologické periody paleogénu a neogénu. Období v roce 1760 na základě studia sedimentů v předhůří Alp označil Giovanni Arduino jako „montes tertiarii“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pliocén','neogén','Mezozoikum','mezozoikum','eocén','miocén','paleogén','Vymírání na konci křídy','Kvartér','dinosauři','oligocén','Kategorie:Kenozoikum'

Dinosauři

Eocén

Kategorie:Kenozoikum

Kvartér

Mezozoikum

Miocén

Neogén

Oligocén

Paleogén

Pliocén