Array ( [0] => 15536039 [id] => 15536039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tetovo [uri] => Tetovo [3] => Northwestern Macedonia.png [img] => Northwestern Macedonia.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Tetovo je město ležící na severozápadě Severní Makedonie, které se nachází v malebné oblasti obklopené horami a přírodními krásami. Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě. [oai_cs_optimisticky] => Tetovo je město ležící na severozápadě Severní Makedonie, které se nachází v malebné oblasti obklopené horami a přírodními krásami. Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Tetovo [2] => | originální jméno = Тетово
Tetovë
Kalkandelen{{Citace sborníku [3] => | příjmení = İnbaşı [4] => | jméno = Mehmet [5] => | titul = The kaza of Kalkandelen [6] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [7] => | odkaz na sborník = [8] => | vydavatel = [9] => | odkaz na vydavatele = [10] => | místo = Istanbul [11] => | rok vydání = 2001 [12] => | strany = 17 [13] => | jazyk = angličtina [14] => }} [15] => | obrázek = 20090715 Tetovo view from the mountain.jpg [16] => | popisek = Tetovo [17] => | vlajka = Flag of Tetovo Municipality.svg [18] => | znak = Coat of arms of Tetovo Municipality, Macedonia.svg [19] => | zeměpisná šířka = 42 [20] => | zeměpisná délka = 20.9666667 [21] => | nadmořská výška = 468 [22] => | stát = Severní Makedonie [23] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [24] => | název vyššího celku = [[Položský region|Položský]] [25] => | pojem nižšího celku = [[Opština (Severní Makedonie)|Opština]] [26] => | název nižšího celku = [[Opština Tetovo|Tetovo]] [27] => | administrativní dělení = [28] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Tetovo |position=left |width=250 |lat=42 |long=20.97 |float=center |caption=}} [29] => | rozloha = 1068 [30] => | počet obyvatel = 52915{{Citace monografie [31] => | příjmení = Ristovski [32] => | jméno = Blaže [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [35] => | vydavatel = [[MANU]] [36] => | místo = Skopje [37] => | rok = 2009 [38] => | počet stran = [39] => | isbn = 978-608-203-023-4 [40] => | kapitola = Тетово [41] => | strany = 1479 [42] => | jazyk = makedonština [43] => }} [44] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [45] => | etnické složení = [[Albánci]] (70,32 %), [[Makedonci]] (23,16 %), [[Romové]] (2,72 %), [[Turci]] (2,17 %) [46] => | náboženské složení = [[islám]], [[pravoslaví]] [47] => | starosta = Teuta Arifi [48] => | web = http://tetovo.gov.mk [49] => | telefonní předvolba = (+389) 044 [50] => | psč = 1200 [51] => }} [52] => '''Tetovo''' ({{Vjazyce2|mk|''Тетово''}}, {{Vjazyce2|sq|''Tetova, Tetovë''}}, {{Vjazyce2|tr|''Kalkandelen''}}) je páté největší město v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]]. Leží na západě země na úpatí [[Šar planina|Šar planiny]], na říčce [[Pena (řeka)|Pena]], která se v rozšířeném údolí asi 8 km východně vlévá do řeky [[Vardar]]. Hranice s [[Kosovo|Kosovem]] je vzdálena zhruba 16 km. Administrativně je součástí [[Položský region|Položského regionu]], samo leží na okraji [[Položská nížina|Položské nížiny]] v nadmořské výšce od 470 do 540 m n. m. [53] => [54] => Od roku 1994 zde působí ''Tetovská univerzita'' a v roce 2001 vznikla ''Univerzita jihovýchodní Evropy''.{{Citace monografie [55] => | příjmení = Ristovski [56] => | jméno = Blaže [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [59] => | vydavatel = [[MANU]] [60] => | místo = Skopje [61] => | rok = 2009 [62] => | počet stran = [63] => | isbn = 978-608-203-023-4 [64] => | kapitola = [65] => | strany = 1059 [66] => | jazyk = makedonština [67] => }} Město má dobré silniční spojení s hlavním městem [[Skopje]] (dálniční), leží zde i stanice trati Skopje – Tetovo – [[Gostivar]] – [[Kičevo]]. [68] => [69] => == Název == [70] => Název ''Tetovo'' odkazuje k místní legendě, kdy muž jménem ''Teto'' porazil strašlivého hada, který sužoval celý kraj během období [[Osmanská říše|turecké nadvlády]]. Dle jiného výkladu vznikl [[Slované|slovanský]] název města od [[církevní slovanština|staroslovanského]] slovesa ''хътѢти'' (''chtít'') a původně mělo podobu ''хътѣтово'', tedy chtěné místo. Vlivem přirozeného vývoje jazyka (zániku ch- na začátku slov v oblasti dnešní Severní Makedonie a jižního Srbska) získalo město název ''Tetovo''. V této podobě byl převzat i do [[albánština|albánštiny]] jako ''Tetova''/''Tetovë''. [71] => [72] => Občas se také objevuje název v podobě ''Штитоброд/Štitobrod'', který odkazuje na uvedenou legendu a užití štítu. [[Turečtina|Turecký]] název Kalkandelen je přímým překladem ([[kalk]]em) do tureckého jazyka. [73] => [74] => == Administrativní dělení a obyvatelstvo == [75] => Tetovo je sídlem stejnojmenné [[Opština Tetovo|opštiny]] o rozloze 1 080 km². V roce 2002 žilo v opštině celkem 88 580 obyvatel, z toho v samotném městě přes 52 900 obyvatel. Více než polovinu z nich tvořili [[Albánci]] (28 897) a zhruba třetinu [[Makedonci]] (18 555). Dále zde žilo 2 352 [[Romové|Romů]], 1 878 [[Srbové|Srbů]], 587 [[Turci|Turků]], 156 [[Bosňáci|Bosňáků]] a několik stovek příslušníků dalších národností. Zejména počet Albánců se během 20. století prudce zvýšil. [76] => [77] => == Historie == [78] => Oblast dnešního města Tetova byla díky své úrodnosti osídlena již od [[doba kamenná|doby kamenné]]. Z této doby pochází řada [[archeologické naleziště|archeologických nalezišť]] v blízkosti města (Balltepe). Dlouhodobě však byla oblast součástí nejprve [[Římská říše|římské]] a poté [[Byzantská říše|Byzantské říše]]; známá byla pod [[latina|latinským]] názvem ''Oaeneum'' a [[řečtina|řeckým]] ''Ωαινέον''). Ve [[4. století]] n. l. se stalo součástí provincie [[Epirus Nova]]. Na začátku [[středověk]]u byla oblast osídlena [[Slované|Slovany]]; jejich příchod je spojen s vypleněním města, nebylo však zničeno zcela. V závěru [[10. století]] se oblast dnešního Tetova stala součástí [[První bulharská říše|První bulharské říše]]. Poté roku [[1018]] se celá oblast stala opět součástí Byzance. [79] => [80] => V [[12. století]] zde leželo sídlo Gradište, které je předchůdcem současného města. Ve [[13. století]] se nacházel nedaleko města klášter sv. Bohorodice. Za vlády [[Štěpán Nemanja|Štěpána Nemanji]] se jednalo o malé nevýznamné sídlo.{{Citace sborníku [81] => | příjmení = İnbaşı [82] => | jméno = Mehmet [83] => | titul = The kaza of Kalkandelen [84] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [85] => | odkaz na sborník = [86] => | vydavatel = [87] => | odkaz na vydavatele = [88] => | místo = Istanbul [89] => | rok vydání = 2001 [90] => | strany = 18 [91] => | jazyk = angličtina [92] => }} [[Osmanská říše]] obsadila dnešní Tetovo v roce [[1392]] a pod její správou zůstalo až do roku [[1912]]. S Turky přišla islamizace oblasti, ale také řemeslný a ekonomický rozvoj. Kolonizační politika zajistila příchod nových lidí, náboženská politika umožnila snadnou konverzi místních k islámu.{{Citace sborníku [93] => | příjmení = İnbaşı [94] => | jméno = Mehmet [95] => | titul = The kaza of Kalkandelen [96] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [97] => | odkaz na sborník = [98] => | vydavatel = [99] => | odkaz na vydavatele = [100] => | místo = Istanbul [101] => | rok vydání = 2001 [102] => | strany = 19 [103] => | jazyk = angličtina [104] => }} Z Tetova se v průběhu staletí stala velká křižovatka obchodních tras. V roce [[1436]] bylo evidováno jako sídlo ve vlastnictví [[vakuf]]u Mehmeta Beguta. V závěru [[15. století]] se transformovalo z iniciativy Mehmeda Beḱira Ḱelebija do podoby menšího města. [105] => [106] => [[Soubor:Tetovo 1913.jpg|vlevo|náhled|Pohled na Tetovo v roce [[1913]].]] [107] => [[Albánci v Severní Makedonii|Albánské obyvatelstvo]], které dnes tvoří v Tetovu většinu (město je kulturním centrem albánského obyvatelstva v Severní Makedonii) zde žilo již v roce [[1455]]{{chybí zdroj}}. K větší výstavbě staveb typických pro turecká islámská města došlo v [[15. století]]. Zatímco v roce [[1453]] žilo v Tetovu 153 křesťanských a 56 muslimských rodin, roku [[1568]] se tento poměr podle [[Osmanská říše|tureckých]] záznamů změnil na 329 muslimských a 108 křesťanských rodin. Vzestup islámu doprovázelo ale i sestěhování albánského obyvatelstva do města. [108] => [109] => Na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] začali do města přicházet intenzivněji i vesničané z okolí Tetova. Dle [[Francie|francouzského cestovatele]] [[Ami Boue]]ho mělo v té době 4500 obyvatel, polovina z nich byla křesťanské víry, zbytek muslimské. Město bylo rozděleno na dvě části; horní a dolní, s tím, že v první uvedené žili převážně muslimové a v dolní potom křesťané. Boue si povšiml a zaznamenal také orientální charakter města. V roce [[1905]] odhadoval bulharský exarchát počet obyvatel města na cca 20 tisíc. [110] => [111] => V roce [[1844]] vypuklo v Tetovu, [[Skopje]] a [[Priština|Prištině]] povstání proti vysokým daním a centralizaci osmanské správy.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Vickers [113] => | jméno = Miranda [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = The Albanians: A modern history [116] => | vydavatel = I. B. Tauris [117] => | místo = [118] => | rok = 2001 [119] => | počet stran = 652 [120] => | isbn = [121] => | kapitola = [122] => | strany = 25 [123] => | jazyk = angličtina [124] => }} V roce [[1878]] bylo území tehdejší Osmanské říše až po Tetovo (a pohoří [[Šar Planina]]) přislíbeno v rámci Sanstefanské mírové smlouvy [[Bulharsko|Bulharsku]].{{Citace monografie [125] => | příjmení = Vickers [126] => | jméno = Miranda [127] => | odkaz na autora = [128] => | titul = The Albanians: A modern history [129] => | vydavatel = I. B. Tauris [130] => | místo = [131] => | rok = 2001 [132] => | počet stran = 652 [133] => | isbn = [134] => | kapitola = [135] => | strany = 29 [136] => | jazyk = angličtina [137] => }} [138] => [139] => V roce [[1876]] zde byla otevřena bulharsko-slovenská škola.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Бугарскиот училишен систем имаше клучна улога [141] => | periodikum = Nezavisen [142] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [143] => | url = https://nezavisen.mk/bugarskiot-uchilishen-sistem-imashe-kluchna-uloga/ [144] => | jazyk = mk [145] => }} [146] => [147] => Neexistují žádné záznamy o tom, že se Tetovo a místní obyvatelstvo zapojily do [[Ilindenské povstání|Ilindenského postání]] v roce [[1903]]. Je však známo, že zde působila místní buňka organizace [[VMRO]] (''Vnitřní makedonská revoluční organizace''). Místní dobrovolníci, kteří se chtěli zapojit do povstání, odjížděli většinou do města [[Kičevo]], neboť ve většinově [[islám v Severní Makedonii|muslimském]] Tetovu měla osmanská vláda pevnější pozici a snadněji by povstání porazila. Tehdy zde žilo 19 200 obyvatel. [148] => [149] => [[File:Tetovo, razglednica, 1936.jpg|right|thumb|Tetovo v roce [[1936]].]] [150] => V roce [[1912]] připadlo město po [[První balkánská válka|první balkánské válce]] [[Srbsko|Srbsku]]. Ještě před tím jej však obsadil [[Hasan Prishtina]]. Válečná vřava vedla k emigraci značné části tehdejší [[turečtina|turecky]] mluvící populace. V [[první světová válka|první světové válce]] jej obsadilo [[Bulharsko]], po prolomení [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] potom srbská armáda. V této době nechala německá okupační správa zbudovat železniční trať mezi [[Skopje|Skopjí]] a [[Ohrid]]em a od té doby tak má Tetovo železniční spojení se zbytkem země. Po skončení konfliktu se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. [151] => [152] => V roce [[1918]] byl budován [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Tetovo)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]], který byl následně vysvěcen roku [[1925]]. Roku [[1921]] mělo město podle prvního [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávského]] sčítání lidu přes patnáct tisíc obyvatel, okolo 3 200 domů a zhruba stejný počet rodin. Během existence královské Jugoslávie nechala vláda budovat v okolí města doly a průmysl; vznikly i malé vodní elektrárny. K tomu se jugoslávským úřadům podařilo získat investora ze [[Švédsko|Švédska]].{{Citace monografie [153] => | příjmení = Boškovska [154] => | jméno = Nada [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [157] => | vydavatel = I. B. Tauris [158] => | místo = [159] => | rok = 2009 [160] => | počet stran = [161] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [162] => | kapitola = [163] => | strany = 136 [164] => | jazyk = angličtina [165] => }} [166] => [167] => Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město připojeno k Itálií kontrolované okupovanému [[Italský protektorát v Albánii (1939–1943)|Albánskému království]]. Rovněž zde oficiálně vznikla ([[19. březen|19. března]] [[1943]]) [[Svaz komunistů Makedonie|Komunistická strana Makedonie]], založena byla v domě rodiny Jovanovců, kde později vzniklo také muzeum. Její vznik byl možný za pomoci řady komunistů ze [[Srbsko|Srbska]] a dalších oblastí Jugoslávie.{{chybí zdroj}} V Tetovu bojovali proti fašistům také po nějakou dobu i albánští komunisté a působnost obou národnostně vymezených stran způsobovala konflikt.{{chybí zdroj}} Město bylo nakonec osvobozeno dne [[19. listopad]]u [[1944]] 3., 13., 14. a 19. makedonskou údernou brigádou. Bylo posledním osvobozeným na území dnešní [[Severní Makedonie]]. [168] => [169] => V rámci industrializace Jugoslávie byla v Tetovu zřízena textilní továrna Teteks. Město bylo do jisté míry modernizováno, zachovalo si ale svůj výrazně balkánský a orientální ráz. V 50. a 60. letech zde byla postavena řada modernistických bytových domů, které lemovaly hlavní třídy. Modernizováno bylo také náměstí (okolo roku [[1970]]), vzniklo zde [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] obchodní centrum, čtyřproudé třídy, které byly probity mezi úzkými domy. V Tetovu nebyla realizována rozsáhlejší výstavba panelových domů. Průmyslové objekty byly omezeny na oblast okolo železniční stanice. V socialistické Makedonii patřilo k slušně se rozvíjejícím centrům.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Dolničar [171] => | jméno = Ivan [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [174] => | vydavatel = eksport pres [175] => | místo = Bělehrad [176] => | rok = 1981 [177] => | počet = [178] => | isbn = [179] => | kapitola = [180] => | strany = 169 [181] => | jazyk = srbochorvatština [182] => }} [183] => [184] => V etnicky rozděleném městě byla nálada po nástupu komunistů neklidná. Docházelo často k protestům i nepokojům, např. z této doby lze zmínit incident v továrně Yucel z roku [[1957]] a další. V roce [[1968]] se i do Tetova přelily [[Studentské nepokoje v Prištině (1968)|studentské demonstrace]] z nedalekého Kosova. Protestující žádali připojení Tetova a severozápadní Makedonie ke [[SAP Kosovo|Kosovu]].{{Citace monografie [185] => | příjmení = Vickers [186] => | jméno = Miranda [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = The Albanians: A modern history [189] => | vydavatel = I. B. Tauris [190] => | místo = [191] => | rok = 2001 [192] => | počet stran = 652 [193] => | isbn = [194] => | kapitola = [195] => | strany = 192 [196] => | jazyk = angličtina [197] => }} Rovněž požadovali status Kosova jako sedmé republiky [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Jugoslávská vláda na toto reagovala revizí učebních osnov ve školách a apelem na boj proti propagandě z [[Albánie]]. V této době činilo [[Albánci v Makedonii|albánské]] obyvatelstvo zhruba polovinu počtu obyvatel Tetova. V roce [[1981]], kdy v Kosovu vypukla další řada nepokojů, byla v Tetovu posílena podstatným způsobem přítomnost jednotek jugoslávské milice, aby bylo zabráněno případným protestům.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Vickers [199] => | jméno = Miranda [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = The Albanians: A modern history [202] => | vydavatel = I. B. Tauris [203] => | místo = [204] => | rok = 2001 [205] => | počet stran = 652 [206] => | isbn = [207] => | kapitola = [208] => | strany = 205 [209] => | jazyk = angličtina [210] => }} [211] => [212] => [[File:Tetovo-08.jpg|right|thumb|Střed města v roce [[2001]].]] [213] => Dne [[30. červenec|30. července]] [[1969]] došlo na železniční trati do Gostivaru u Tetova k vážné železniční nehodě, když se nehlídané nákladní vozy srazily s motorovým vlakem přijíždějícícm z Tetova. Zemřelo 29 lidí. [214] => [215] => Od roku [[1991]] je součástí [[Severní Makedonie]]. Rozpad Jugoslávie místní etnicky smíšené obyvatelstvo sledovalo s jistým napětím. V roce [[1990]] někteří místní Albánci požadovali spojení města, resp. i jeho širší okolí, s nedalekou [[Albánie|Albánií]]. Od roku [[1995]] má město albánskojazyčnou univerzitu.{{Citace monografie [216] => | příjmení = Phillips [217] => | jméno = John [218] => | odkaz na autora = [219] => | titul = Macedonia [220] => | url = https://archive.org/details/macedonia00phil [221] => | vydavatel = I. B. Tauris [222] => | místo = New York [223] => | rok = 2004 [224] => | počet stran = [225] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [226] => | kapitola = [227] => | strany = [https://archive.org/details/macedonia00phil/page/n79 69] [228] => | jazyk = angličtina [229] => }} V roce [[1999]] město přijalo řadu uprchlíků z [[Kosovo|Kosova]], kteří byli vyhnáni [[Válka v Kosovu|válkou]]. [230] => [231] => V roce 2001 bylo Tetovo jedním z dějišť ozbrojeného konfliktu mezi severomakedonskou vládou a povstalci z proalbánské [[Národní osvobozenecká armáda (Makedonie)|Národní osvobozenecké armády]].[https://balkaninsight.com/2021/01/22/20-years-on-armed-conflicts-legacy-endures-in-north-macedonia/ Článek na portálu balkaninsight.com {{en}}] Během konfliktu utekly ze Severní Makedonie stovky obyvatel Tetova, {{Citace elektronického periodika [232] => | titul = V Tetovu se ráno opět střílelo [233] => | periodikum = iDNES.cz [234] => | datum_vydání = 2001-03-26 [235] => | datum_přístupu = 2014-11-11 [236] => | url = http://zpravy.idnes.cz/v-tetovu-se-rano-opet-strilelo-dz2-/zahranicni.aspx?c=A010324_130139_zahranicni_dip [237] => | jazyk = česky [238] => }} dočasně město opustila řada lidí, bez ohledu na svoji národnost. Po nějakou dobu tak bylo Tetovo téměř opuštěné.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = "168 чаcа": Конфликът в Тетово през 2001 г. – като сега в Мариупол" [240] => | periodikum = 24 Časa [241] => | datum_přístupu = 2022-05-03 [242] => | url = https://www.24chasa.bg/novini/article/11385573 [243] => | jazyk = bulharsky [244] => }} Střety probíhaly od března do srpna [[2001]]. Během rozmíšek se uskutečnily demonstrace ve [[Skopje]]; protestující žádali zbraně a ráznou akci na zastavení povstání.[https://www.theguardian.com/world/2001/jun/26/balkans3 Článek na portálu The Guardian {{en}}] Přístupy k městu hlídala armáda s hlídkovacími místy a obrněnými transportéry. Napjatou situaci ukončila nakonec [[Ochridská rámcová dohoda]]. [245] => [246] => V roce [[2017]] patřilo Tetovo k nejvíce postiženým městům v Evropě z hlediska znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Pant by numbers: the cities with the most dangerous air – listed [248] => | periodikum = Guardian [249] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [250] => | url = https://www.theguardian.com/cities/datablog/2017/feb/13/most-polluted-cities-world-listed-region [251] => | jazyk = en [252] => }}{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Най-мръсният въздух в света е в Тетово, най-чистият - в Хелзинки [254] => | periodikum = Vremeto [255] => | datum_přístupu = 2023-10-16 [256] => | url = https://vremeto.dir.bg/novini/tetovo-s-nay-mrasniya-vazduh-v-sveta-helzinki-nay-chist [257] => | jazyk = bg [258] => }} Kromě toho je zde nízká kvalita života, dle zjištění Ministerstva financí Severní Makedonie značný počet nedokončených infrastrukturních projektů a velké množství opuštěných průmyslových areálů, mnohdy ještě z dob existence socialistické Jugoslávie. Rozšířené je vystěhovalectví místního obyvatelstva buď do Skopje, nebo do zahraničí.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Традицијата на неостварените инфраструктурни и културни ветувања во Општина Тетово [260] => | periodikum = Fokus [261] => | datum_přístupu = 2023-10-16 [262] => | url = https://fokus.mk/traditsijata-na-neostvarenite-infrastrukturni-i-kulturni-vetuvana-vo-opshtina-tetovo/ [263] => | jazyk = mk [264] => }} [265] => [266] => Během pandemie nemoci [[COVID-19]] došlo v městské nemocnici k výbuchu, který znamenal smrt šestnácti lidí.{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Godinu nakon požara u kovid bolnici u Tetovu suđenje odgođeno [268] => | periodikum = Slobodna Evropa [269] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [270] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/severna-makedonija-tetovo-modularna-bolnica/32019014.html [271] => | jazyk = sh [272] => }} [273] => [274] => == Kultura == [275] => [276] => [[File:Centar za kultura - Tetovo.JPG|right|thumb|Fasáda kulturního centra v Tetovu.]] [277] => Hlavní kulturní institucí ve městě je Kulturní centrum ({{vjazyce2|sq|Qender kulturore}}, {{vjazyce2|mk|Центар за култура}}). Instituce byla založena v roce [[1975]] a je pojmenována po [[Iljo Anteski – Smok|Ilju Anteském]]. Sídlí v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní budově]], kterou má doplnit nové kulturní centrum.[https://marh.mk/kulturen-i-socijalen-centar-tetovo-saiti/ Článek na stránkách marh.mk {{mk}}] Konají se zde například různé výstavy, nachází se zde studio pro výtvarné umění apod. Město má také vlastní divadlo. [278] => [279] => Od roku [[1949]] působí ve městě [[Albánci v Severní Makedonii|albánská]] kulturní a umělecká společnost Dželadina Zećiriho. Turecká národnostní menšina má rovněž svojí kulturní společnost. [280] => [281] => === Kulturní památky === [282] => [283] => Nejvýznamnější.{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = "Painted Mosque of North Macedonia: Elegant Ottoman heritage" [285] => | periodikum = Daily Sabah [286] => | datum_přístupu = 2022-05-03 [287] => | url = https://www.dailysabah.com/arts/painted-mosque-of-north-macedonia-elegant-ottoman-heritage/news [288] => | jazyk = anglicky [289] => }} památkou je tzv. ''[[Šarena Džamija|Malovaná mešita]]'' ({{Vjazyce2|mk|''Шарена џамија''}}), vystavěná roku 1438 a přebudovaná v roce 1833, na níž vynikají zejména zdobené exteriéry.{{Citace elektronického periodika |titul=Културни споменици: ШАРЕНА ЏАМИЈА ТЕТОВО |url=http://www.culture.in.mk/story_mk.asp?id=14479&rub=43 |datum přístupu=2009-07-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928041720/http://www.culture.in.mk/story_mk.asp?id=14479&rub=43 |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }} Stojí zde také i [[Begův hamam (Tetovo)|Begův hamam]] (turecké lázně). [290] => [291] => Z dalších islámských staveb je zde zachováno [[derviš]]ské posvátné místo [[Arabati Baba Teḱe]] ze 16. století. V něm existovala po nějakou dobu také [[knihovna]]. K vidění jsou také ruiny [[Tetovská pevnost|tetovské pevnosti]] postavené [[Osmanská říše|Osmany]] počátkem 19. století ({{vjazyce2|mk|Тетовското кале}}).[http://www.tic.com.mk/eng/malli.asp?id=15 Tetovo Fortress]{{Nedostupný zdroj}}. Pevnost se nachází v nadmořské výšce okolo 800 m n. m. a o její vznik se zasloužil Abdurrahman Paša. Dochován je rovněž kamenný [[Starý most (Tetovo)|Starý most]]). [292] => [293] => V Tetovu stojí i několik [[Pravoslaví|pravoslavných]] kostelů, např. již zmíněný chrám [[Svatý Cyril|sv. Cyrila]] a [[Svatý Metoděj|Metoděje]] či [[Theotokos|sv. Bohorodičky]]. V blízkosti Tetova se nachází [[Klášter Lešok]]. [294] => [295] => V blízkosti města se nachází zimní letovisko [[Popova Šapka]], které patří k turisticky značně navštěvovaným i v celé Severní Makedonii. Je rovněž i výchozím bodem pro návštěvy pohoří [[Šar planina]] s vrcholem [[Titov vrv]]. [296] => [297] => == Ekonomika == [298] => [[Soubor:Stadtzentrum Tetovo.jpg|vpravo|náhled|Střed města.]] [299] => V letech [[1951]] až [[2020]] byla ve městě v provozu textilní továrna společnosti [[Teteks]].[https://sdk.mk/index.php/dopisna-mrezha/po-69-godini-teteks-prestanuva-so-rabota/ Článek na portálu sdk.mk {{mk}}] Po roce [[1990]] se značným způsobem zvýšila zaměstnanost v sektoru služeb, především v obchodu. Do té doby byly dominujícími oblastmi průmyslu především výroba plastových a dřevěných výrobků a také stavebních materiálů. Mezi největší zaměstnavatele v této oblasti patřila např. společnost ''Medicinska plastika'' nebo ''Jelak-stolarija''.{{Citace kvalifikační práce [300] => | příjmení = Mazlami [301] => | jméno = Jeton [302] => | instituce = Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje [303] => | odkaz na instituci = [304] => | titul = Инвестициите и локалниот економски развој во тетовскиот регион [305] => | url = https://www.researchgate.net/publication/349442965_THE_NEW_MODEL_OF_LOCAL_ECONOMIC_DEVELOPMENT_OF_THE_MUNICIPALITY_OF_TETOVO_A_COMPARATIVE_ANALYSIS_BETWEEN_TETOVO_AND_MARIBOR_SLOVENIA [306] => | typ práce = [307] => | vedoucí = Metodija Nestorovski [308] => | odkaz na vedoucího = [309] => | místo = Skopje [310] => | rok vydání = 2011 [311] => | počet stran = 273 [312] => | strany = 175 [313] => | datum přístupu = 2022-12-01 [314] => | poznámka = [315] => | jazyk = makedonština [316] => }} [317] => [318] => V [[21. století]] vznikla východně od města u dálnice A2 průmyslová zóna, která se postupně rozvíjela. Vznikl zde také závod, který se podílí na výrobě [[elektromobil]]ů.{{Citace elektronického periodika [319] => | titul = Next.e.GO Mobile is headed to North Macedonia [320] => | periodikum = Electrive.com [321] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [322] => | url = https://www.electrive.com/2022/08/16/next-e-go-mobile-is-headed-to-macedonia/ [323] => | jazyk = en [324] => }} [325] => [326] => Tetovo se proslavilo v Severní Makedonii i v regionu díky unikání soutěži, která se zaměřuje na kvalitu [[med]]u.[https://www.linkiesta.it/2021/02/api-miele-macedonia-del-nord/ Článek na portálu linkiesta.it {{it}}] [327] => [328] => Město v některých měsících je vystaveno znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [329] => | titul = Skopje, Tetovo trigger air pollution response measures [330] => | periodikum = Balkan Energy News [331] => | datum_přístupu = 2023-08-15 [332] => | url = https://balkangreenenergynews.com/skopje-tetovo-trigger-air-pollution-response-measures/ [333] => | jazyk = angličtina [334] => }} [335] => [336] => == Doprava == [337] => [338] => === Silniční === [339] => [340] => [[File:Kalkandelen - Genel R01.JPG|right|thumb|Rušná třída.]] [341] => [[Dálnice A2 (Severní Makedonie)|Dálnice A2]] směřuje z Tetova na jih do města [[Gostivar]] a na východ do metropole [[Skopje]]. Samotné město potom obchází obchvatem, vedeným jihovýchodně od něj. Regionální silnice poté směřují také do nedalekého [[Kosovo|Kosova]] a okolních obcí (např. [[Jegunovce|Jegunovců]]) a dalších. [342] => [343] => Do Kosova je spojení vedeno většinou přes pohoří [[Šar Planina]], ačkoliv existuje zájem vybudovat moderní rychlostní komunikaci do nedalekého [[Prizren]]u.{{chybí zdroj}} [344] => [345] => V samotném městě se nachází několik širokých bulvárů, jako např. [[Maršal Tito (ulice v Tetovu)|Maršála Tita]] nebo třídy Blagoe Smilevski Bato, resp. ulice Ilindenska. [346] => [347] => === Železniční === [348] => [349] => Železniční spojení kopíruje hlavní dálniční tah. [[Železniční trať Skopje–Kičevo]] prochází východně od města. Na území města stojí celkem dvě stanice; [[Tetovo (nádraží)|hlavní nádraží]] na východním okraji města (v jehož blízkosti je i autobusová stanice) a zastávka Brvenica jižně od středu města. [350] => [351] => === Městská === [352] => [353] => V roce [[2021]] byl zahájen provoz městské hromadné dopravy v podobě tří autobusových linek, na které bude vypravováno celkem pět autobusů. Město Tetovo zakoupilo dopravní prostředky za celkovou sumu 720 tisíc [[euro|eur]].[https://meta.mk/tetovo-dobiva-gradski-prevoz-pet-avtobusi-kje-soobrakjaat-na-tri-gradski-linii/ Článek na portálu meta.mk {{mk}}] [354] => [355] => == Bezpečnost == [356] => [357] => Na severním okraji města stojí kasárna severomakedonského vojska. [358] => [359] => == Školství == [360] => V Tetovo působí Státní univerzita v Tetovu ({{vjazyce2|mk|Државен универзитет во Тетово}}), která vyučuje v [[makedonština|makedonštině]] a [[albánština|albánštině]]. Kromě toho je zde již i zmíněná [[Univerzita Jihovýchodní Evropy]]. Nachází se zde 6 škol středních (z toho jedno gymnázium) a 7 škol základních.) [361] => [362] => == Sport == [363] => [[Soubor:StadiumTetovo.jpg|right|thumb|Městský fotbalový stadion.]] [364] => V Tetovu působí čtyři fotbalové kluby. Dva z nich (FK Shkëndija a FK Renova) hrají v první makedonské lize. FK Teteks hrál také dlouho nejvyšší soutěž, ale od sezóny 2015/2016 působí ve druhé lize (Division 1). Nejstarším fotbalovým týmem, který ve městě působí, je [[FK Ljuboten]]. Město má k dispozici jeden velký fotbalový stadion, který jednotlivé týmy mezi sebou sdílejí. [365] => [366] => Mezi další sporty, které mají vlastní týmy ve městě, potom patří wrestling a volejbal. Zápasy ve wrestlingu se konají během letní sezony v letovisku [[Popova Šapka]] nedaleko města. [367] => [368] => == Zdravotnictví == [369] => [370] => Na břehu řeky Pena se nachází rozsáhlý nemocniční areál. [371] => [372] => == Známé osobnosti == [373] => [374] => * [[Hayrullah Fişek]] (1885-1975), osmanský a turecký generál [375] => * [[Blaga Aleksova]] (1922-2007), archeolog [376] => * [[Borka Avramova]] (1924–1993), sochařka [377] => * [[Branko Gapo]] (1931-2008), divadelní, televizní a filmový režisér [378] => * [[Alajdin Abazi]] (narozený 1942), profesor a fyzik [379] => * [[Arbën Xhaferi]] (1948-2012), politik [380] => * [[Refet Abazi]] (narozený 1964), herec a vysokoškolský pedagog [381] => * [[Isuf Sherifi]] (narozený 1967), básník [382] => * [[Harun Isa]] (narozený 1969), fotbalista [383] => * [[Teuta Arifi]] (narozený 1969), politik a starosta Tetova [384] => * [[Spend Abazi]] (narozen 1978), profesionální boxer [385] => * [[Bajram Fetai]] (narozený 1985), fotbalista [386] => * [[Big Mama]] (narozený 1986), zpěvák a komik [387] => * [[Blerim Džemaili]] (narozený 1986), fotbalista [388] => * [[Ferhan Hasani]] (narozený 1990), fotbalista [389] => * [[Xhelil Abdulla]] (narozený 1991), fotbalista [390] => * [[Flamur Aljiji]] (narozený 1991), filmový herec [391] => * [[Egzon Bejtulai]] (narozený 1994), fotbalista [392] => * [[Lina Gjorčeska]] (narozený 1994), tenistka [393] => * [[Valmir Nafiu]] (narozený 1994), fotbalista [394] => [395] => == Literatura == [396] => [397] => * [https://www.mchamber.mk/upload/Documents/Regionalni/tetovo.pdf Основни подаци за општина Тетово] {{mk}} [398] => * Besime Mustafi, Blerta Zhupani, Lindita Liman: Mbi ndërtimet në qytetin e Tetovës {{sq}} [399] => [400] => == Reference == [401] => [402] => {{Překlad|de|Tetovo|219509443}} [403] => [404] => == Externí odkazy == [405] => * {{Commonscat}} [406] => {{mk}}{{sq}}{{en}} [407] => * [https://web.archive.org/web/20090706064811/http://www.tetova.gov.mk/mk/ Oficiální stránky opštiny Tetovo] [408] => * [https://web.archive.org/web/20090406172751/http://www.tic.com.mk/mak/ Turismus v Tetovu] [409] => [410] => {{Sídla v opštině Tetovo}} [411] => {{Autoritní data}} [412] => {{Portály|Geografie|Severní Makedonie}} [413] => [414] => [[Kategorie:Tetovo| ]] [415] => [[Kategorie:Opština Tetovo]] [416] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [417] => [[Kategorie:Sídla opštin v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Tetovo

Tetovo je páté největší město v Severní Makedonii. Leží na západě země na úpatí Šar planiny, na říčce Pena, která se v rozšířeném údolí asi 8 km východně vlévá do řeky Vardar.

More about us

About

Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skopje','Osmanská říše','Severní Makedonie','Kosovo','Romové','Opština Tetovo','albánština','Makedonci','Položský region','Popova Šapka','15. století','1912'

1912

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Kosovo

Makedonci

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Skopje