Array ( [0] => 15489874 [id] => 15489874 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Thorium [uri] => Thorium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Thorium (dánská hudební skupina)]]}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Th [4] => | protonové číslo = 90 [5] => | nukleonové číslo = 232 [6] => | název = Thorium [7] => | latinsky = Thorium [8] => | nad = [[Cer|Ce]] [9] => | pod = [10] => | vlevo = [[Aktinium]] [11] => | vpravo = [[Protaktinium]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Aktinoidy [15] => | číslo CAS = 7440-29-1 [16] => | skupina = [17] => | perioda = 7 [18] => | blok = f [19] => | koncentrace v zemské kůře = 9,6 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 7×10−3 mg/l [21] => | obrázek = Thorium sample 0.1g.jpg [22] => | popisek = kousek thoria v zatavené ampuli [23] => | emisní spektrum = Thorium spectrum visible.png [24] => | vzhled = stříbrobílý kov (na povrchu obvykle zčernalý) [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 232,038 1 [27] => | atomový poloměr = 165 pm [28] => | kovalentní poloměr = 179,8 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = [30] => | elektronová konfigurace = [[[radon|Rn]]] 6d2 7s2 [31] => | oxidační čísla = II, II, '''IV''' [32] => [33] => | skupenství = pevné [34] => | krystalografická soustava = '''''α-modifikace'''''
krychlová plošně centrovaná
a= 508,43 pm
'''''β-modifikace'''''
krychlová tělesně centrovaná
a = 411 pm [35] => | hustota = 11,724 g/cm3 (''vypočteno z RTG dat'') [36] => | tvrdost = 3 [37] => | magnetické chování = paramagnetický [38] => | měrná magnetická susceptibilita = 0,57cm3/g [39] => | teplota tání = 1 750 ± 50 [40] => | teplota varu = 4 200 ± 300 [41] => | teplota supravodivosti = 1,38 K [42] => | teplota změny modifikace = 1 400 °C (''α → β'') [43] => | rychlost zvuku = (''20 °C'') 2 490 m/s [44] => | elektrická vodivost = 6,67×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 14×10−8 Ωm [46] => | součinitel elektrického odporu = 0,003 8 K−1 [47] => | tepelná vodivost = (''25 °C'') 54,0 W m−1 K−1
(''100 °C'') 54,3 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | specifické teplo tání = 80 J/g [50] => | specifické teplo varu = 2 340 J/g [51] => | molární atomizační entalpie = 598 ± 6 kJ/mol [52] => | standardní molární entropie = 53,37 J K−1 mol−1 [53] => | měrná tepelná kapacita = 0,118 J K−1 g−1 [54] => [55] => | součinitel délkové roztažnosti = 125×10−6 K−1 [56] => | standardní elektrodový potenciál = (Th4+ → Th0) −1,899 V [57] => | elektronegativita = 1,3 [58] => | ionizační energie = 6,95 [[elektronvolt|eV]] [59] => | ionizační energie2 = 11,5 eV [60] => | ionizační energie3 = 20,0 eV [61] => | ionizační energie4 = 28,8 eV [62] => | iontový poloměr = (Th3+) 103 pm
(Th4+) 95 pm [63] => [64] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [65] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Thorium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23960 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [66] => }} [67] => '''Thorium''' (chemická značka '''Th''') je druhým [[Chemický prvek|prvkem]] z řady [[aktinoidy|aktinoidů]], [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[Kovy|kovový]] prvek. Díky velmi dlouhému [[Poločas přeměny|poločasu rozpadu]] [[Atomové jádro|jader]] thoria se dá tento prvek najít v [[Hornina|horninách]] [[Zemská kůra|zemské kůry]] a je potenciálním [[Jaderné palivo|palivem]] v [[Jaderná energetika|jaderné energetice.]] [68] => [69] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [70] => Thorium je velmi slabě radioaktivní kovový prvek (zářič α), který nemá žádný stabilní [[izotop]]. [71] => [72] => Je to stříbřitě bílý kov, který se na [[vzduch]]u pomalu pokrývá vrstvou našedlého oxidu. Zahřátím na vzduchu se kovové thorium může i vznítit. V běžných minerálních [[kyseliny|kyselinách]] se rozpouští jen zvolna, koncentrovaná [[kyselina dusičná]] jej pasivuje vytvořením inertní vrstvičky [[Oxid thoričitý|oxidu thoričitého]] ThO2 na povrchu kovu. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Th+4. [73] => [74] => Objevil jej již roku [[1828]] švédský chemik [[Jöns Jacob Berzelius]] a pojmenoval jej po [[Thór]]ovi, bohu [[blesk]]u ve skandinávské mytologii. [75] => [76] => == Výskyt == [77] => [[Soubor:MonaziteUSGOV.jpg|náhled|vlevo|150px|Monazitový písek]] [78] => Thorium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně silně zastoupeno, vyskytuje se v průměrné koncentraci 9,6 mg/kg (neboli [[Parts per million|ppm]]). Jeho obsah v mořské vodě je udáván okolo 7 μg/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden atom thoria na 500 miliard atomů [[vodík]]u. [79] => [80] => V přírodě se thorium vyskytuje pouze vzácně ve formě minerálu ''[[thorianit]]u'', chemicky [[oxid thoričitý|ThO2]], a ''[[thorit]]u'', chemicky [[křemičitan thoričitý|ThSiO4]]. Obvykle doprovází prvky skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]] a nejčastější průmyslově zpracovávanou surovinou jsou ''[[monazit]]ové písky'', směsné [[fosforečnany]] typu (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4, ve kterých je hmotnostní podíl thoria až 6 %, a dále například minerál ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6. [81] => [82] => Velká ložiska na thorium bohatých rud se nalézají v [[Austrálie|Austrálii]], [[Indie|Indii]], [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Indonésie|Indonésii]] a [[Kanada|Kanadě]]. [83] => [84] => == Výroba == [85] => Při průmyslové výrobě thoria se rudy nejprve [[Digesce (chemie)|digerují]] roztokem louhu a vysrážené nerozpustné [[hydroxidy]] lanthanoidů a thoria se oddělí [[filtrace|filtrací]]. Po jejich rozpuštění v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] se postupným snižováním [[pH]] z roztoku nejprve oddělí hydroxidy thoria a [[uran (prvek)|uranu]]. Soli čistého thoria se z tohoto materiálu získávají po rozpuštění v [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] kapalinovou [[extrakce|extrakcí]] [[tributylfosfát]]em nebo [[methylisobutylketon]]em. [86] => [87] => Čistý kov se obvykle připravuje [[Elektrochemie|elektrochemicky]] z taveniny směsi [[Fluorid thoričitý|fluoridu thoričitého]] ThF4, [[kyanid draselný|kyanidu draselného]] KCN a [[chlorid sodný|chloridu sodného]] NaCl. Chemicky je možno získat elementární thorium redukcí roztaveného fluoridu thoričitého elementárním [[vápník]]em, [[hořčík]]em nebo [[sodík]]em.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Greenwood [89] => | jméno = N. N. [90] => | příjmení2 = Earnshaw [91] => | jméno2 = A. [92] => | titul = Chemie prvků [93] => | vydání = 1 [94] => | vydavatel = Informatorium [95] => | místo = Praha [96] => | rok vydání = 1993 [97] => | počet stran = 1635 [98] => | strany = 1555 [99] => | isbn = 80-85427-38-9 [100] => }} [101] => [102] => == Izotopy == [103] => Přestože je známa řada [[Izotopy thoria|izotopů thoria]], v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se lze setkat s izotopem 232Th, který se vyznačuje mimořádně velkým [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 1,40×1010 roku.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2011-10-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181010070007/http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2018-10-10 |nedostupné=ano }} Je to, stejně jako velká většina dalších izotopů thoria, α zářič. Izotopy 227Th, 228Th, 230Th, 231Th a 234Th se vyskytují v nižším zastoupení, jako produkty [[Rozpadová řada|rozpadových řad]].{{Citace monografie [104] => | příjmení = Hála [105] => | jméno = Jiří [106] => | titul = Radioaktivní izotopy [107] => | vydání = 1 [108] => | vydavatel = Sursum [109] => | místo = Tišnov [110] => | rok vydání = 2013 [111] => | počet stran = 374 [112] => | strany = 287–294 [113] => | isbn = 978-80-7323-248-1 [114] => }} [115] => [116] => Z dalších izotopů se lze zmínit například o 230Th s poločasem rozpadu 75 400 let, 229Th s poločasem 7 932 let nebo 228Th s poločasem 1,9125 roku. Ostatní izotopy s [[Nukleonové číslo|nukleonovými čísly]] 208 až 239 se rozpadají mnohem rychleji: [117] => [118] => {| class="wikitable" [119] => |- [120] => ! Izotop !! poločas rozpadu !! druh rozpadu !! produkt rozpadu [121] => |- [122] => | 208Th || 1,7 ms || [[alfa rozpad|α]] || 204[[Radium|Ra]] [123] => |- [124] => | 209Th || 2,5 ms || α || 205Ra [125] => |- [126] => | 210Th || 16 ms || α / [[záchyt elektronu|ε]] || 206Ra / 210[[Aktinium|Ac]] [127] => |- [128] => | 211Th || 37 ms || α / ε || 207Ra / 211Ac [129] => |- [130] => | 212Th || 30 ms || α (99,7 %)/ε (0,3 %) || 208Ra / 212Ac [131] => |- [132] => | 213Th || 144 ms || α || 209Ra [133] => |- [134] => | 214Th || 87 ms || α || 210Ra [135] => |- [136] => | 215Th || 1,2 s || α || 211Ra [137] => |- [138] => | 216Th || 26,0 ms || α (99,99 %) / ε (0,01 %) || 212Ra / 216Ac [139] => |- [140] => | 217Th || 241 μs || α || 213Ra [141] => |- [142] => | 218Th || 117 ns || α || 214Ra [143] => |- [144] => | 219Th || 1,05 μs || α || 215Ra [145] => |- [146] => | 220Th || 9,7 μs || α (100,00 %) / ε (2×10−7 %) || 216Ra / 220Ac [147] => |- [148] => | 221Th || 1,68 ms || α || 217Ra [149] => |- [150] => | 222Th || 2,8 ms || α || 218Ra [151] => |- [152] => | 223Th || 0,60 s || α || 219Ra [153] => |- [154] => | 224Th || 1,04 s || α || 220Ra [155] => |- [156] => | 225Th || 8,75 min || α (90 %)/ ε (10 %) || 221Ra / 225Ac [157] => |- [158] => | 226Th || 30,57 min || α || 222Ra [159] => |- [160] => | 227Th || 18,697 d || α || 223Ra [161] => |- [162] => | 228Th || 1,912 5 r || α (100 %)/ 20O (10−11 %) || 224Ra / 208[[olovo|Pb]] [163] => |- [164] => | 229Th || 7 932 r || α || 225Ra [165] => |- [166] => | 230Th || 75 400 r || α (100 %)/ 24Ne (6×10−11 %) / [[spontánní štěpení|SF]] (≤4×10−12 %) || 226Ra / 206[[Rtuť|Hg]] / různé [167] => |- [168] => | 231Th || 25,52 h || [[přeměna beta minus|β]] (100 %)/ α (4×10−11 %) || 231[[protaktinium|Pa]] / 227Ra [169] => |- [170] => | 232Th || 1,40×1010 r || α (100 %) / SF (1,1×10−9 %) || 228Ra / různé [171] => |- [172] => | 233Th || 21,83 min || β || 233Pa [173] => |- [174] => | 234Th || 24,10 d || β || 234Pa [175] => |- [176] => | 235Th || 7,1 min || β || 235Pa [177] => |- [178] => | 236Th || 37,3 min || β || 236Pa [179] => |- [180] => | 237Th || 4,7 min || β || 237Pa [181] => |- [182] => | 238Th || 9,4 min || β || 238Pa [183] => |- [184] => | 239Th || ? || β || 239Pa [185] => |} [186] => == Využití == [187] => === Jaderná energetika === [188] => {{redirect|ThF4}} [189] => V současné době nachází thorium hlavní využití v [[jaderná energetika|jaderné energetice]] jako potenciální zdroj štěpného materiálu. Samotná [[atomové jádro|atomová jádra]] 232Th jsou pouze α-zářiči a nemůže u nich proběhnout [[spontánní štěpení]]. Záchytem [[neutron]]u se však mohou měnit na uran 233U, který je vynikajícím jaderným palivem a silným zdrojem neutronů. [190] => [191] => Vzhledem k tomu, že thorium se v přírodě vyskytuje přibližně třikrát častěji než [[Uran (prvek)|uran]], je pochopitelné, že myšlenka na jeho energetické využití je značně lákavá. V současné době se výzkum v tomto oboru ubírá dvěma směry: [192] => [193] => # Thorium je v [[jaderný reaktor|jaderném reaktoru]] přeměňováno na 233U, který se dále přímo účastní další štěpné reakce a postupně se v tomto prostředí jaderně přeměňuje za vzniku energetického výtěžku. V tomto případě je do jaderného reaktoru vsazován poměrně nízký obsah thoria. [194] => #: \mathrm{^{232}_{\phantom{0}90}Th \ + \ ^{1}_{0}n \ \longrightarrow \ ^{233}_{\phantom{0}90}Th \ \xrightarrow[22,3 \ min]{\beta^-} \ ^{233}_{\phantom{0}91}Pa \ \xrightarrow[26,967 \ d]{\beta^-} \ ^{233}_{\phantom{0}92}U} [195] => # Cílem jaderné přeměny v reaktoru je příprava maximálního množství jader 233U, která jsou následně oddělena a slouží jako jaderné palivo v jiném atomovém reaktoru. Zde je naopak do jaderné reakce nasazeno maximální množství 232Th a přeměna na 233U je důležitější než energetický výtěžek procesu. Zdrojem energie je v tomto případě až následné jaderné štěpení 233U v dalším reaktoru. Nevýhodou tohoto procesu je nutnost přepracování paliva z prvního reaktoru na čistý 233U, protože produkty vzniklé ozařováním thoria jsou značně silnými [[radioaktivita|radioaktivními]] zářiči a separaci je třeba provádět za zvýšených bezpečnostních podmínek. Naopak výhoda spočívá v relativně jednoduché a nenáročné kontrole štěpení vzniklého izotopu uranu 233U. [196] => [197] => Výzkum v oblasti využití thoria je v současné době{{Kdy?}} prováděn především v [[Indie|Indii]], jejíž potenciální zásoby thoria patří k jedněm z největších na světě. Výzkum využití thoria pro jadernou energetiku se také dlouhodobě provádí v Česku. [198] => [199] => === Další využití === [200] => # Ve [[slitina|slitinách]] [[hořčík]]u zlepšují malé přídavky thoria mechanickou odolnost materiálu. [201] => # Neodtavující se elektrody z thoria a jeho slitin se používají pro [[obloukové svařování]] metodou [[svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu|TIG]]. [202] => # Ve [[sklářství|sklářském průmyslu]] se přídavkem thoria do skloviny dociluje zvýšení [[index lomu|indexu lomu]] a snížení rozptylu světla vyrobeného skla. Takové sklo slouží především jako materiál v optických aplikacích jako jsou čočky pro filmové kamery nebo vědecké přístroje. [203] => # [[Oxid thoričitý]] ThO2 je značně odolný vůči vysokým teplotám a vyrábějí se z něj tavicí kelímky a chemické nádobí určené pro práci s agresivními materiály za vysokých teplot. Oxid thoričitý je také využíván pro výrobu [[lampová punčoška|punčošek]] v plynových lampách. [204] => # Oxid thoričitý ThO2 slouží jako průmyslový [[katalyzátor]] v [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] při výrobě [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] z [[amoniak]]u, při výrobě [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo při [[krakování]] [[ropa|ropy]]. [205] => # Jemně rozptýlené kovové thorium je po zahřátí na vysokou teplotu [[pyroforie|pyroforické]], shoří jasným svítivým plamenem. [206] => [207] => == Odkazy == [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [213] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [214] => * Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [215] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [216] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [217] => [218] => === Související články === [219] => * [[Spalační reakce]] [220] => * [[Thoriová rozpadová řada]] [221] => [222] => === Externí odkazy === [223] => * {{Commonscat|Thorium}} [224] => * {{Wikislovník|heslo=thorium}} [225] => * [http://atominfo.cz/2017/05/rozdil-mezi-thoriovymi-a-uranovymi-reaktory/ Rozdíl mezi thoriovými a uranovými reaktory] [226] => [227] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => {{Portály|Chemie}} [230] => [231] => [[Kategorie:Thorium| ]] [232] => [[Kategorie:Aktinoidy]] [233] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [234] => [[Kategorie:Jaderná paliva]] [235] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Thorium

Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria se dá tento prvek najít v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zemská kůra','Indie','kyselina dusičná','Oxid thoričitý','Aktinium','spontánní štěpení','hořčík','vápník','Hornina','zemská kůra','blesk','Jaderné palivo'