Array ( [0] => 15481243 [id] => 15481243 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turecko [uri] => Turecko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Turecka [2] => | úřední název = Türkiye Cumhuriyeti [3] => | úřední název česky = Turecká republika [4] => | vlajka = Flag of Turkey.svg [5] => | článek o vlajce = Turecká vlajka [6] => | znak = [7] => | článek o znaku = [8] => | motto = Egemenlik, kayıtsız şartsız Milletindir [9] => | motto překlad = Svrchovanost bezpodmínečně náleží Národu [10] => | mapa umístění = Turkey (orthographic projection).svg [11] => | rozloha = 783 356 [12] => | rozlmisto = 36 [13] => | procent vody = 2,0 [14] => | počet obyvatel = 85 372 377[[https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL?locations=TR&view=chart] [15] => | obyvmisto = 17 [16] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [17] => | hustota = 111 [18] => | hustmisto = 83 [19] => | HDI = 0,855 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký [22] => | HDI aktuální k = 2022 [23] => | HDImísto = 45 [24] => | jazyk = [[turečtina]] (úřední), [[kurdština]], [[arabština]] a jiné [25] => | náboženství = [[islám]] ([[Sunnité|sunnitský]], [[Alevité|alevitský]]), malé skupiny [[Křesťanství|křesťanů]] a další [26] => | nejvyšší hora = [[Ararat]] [27] => | výška nejvyšší hory = 5137 [28] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [29] => | hlavní město = [[Ankara]] [30] => | funkce1 = Prezident [31] => | vládce1 = [[Recep Tayyip Erdoğan]] [32] => | funkce2 = Viceprezident [33] => | vládce2 = [[Cevdet Yılmaz]] [34] => | článek o hymně = Turecká hymna [35] => | hymna = İstiklâl Marşı [36] => | datum vzniku = [[29. říjen|29. října]] [[1923]] [37] => | způsob vzniku = zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu [[Osmanská říše|Osmanské říše]] [38] => | měna = [[turecká lira]] (₺) [39] => | kód měny = TRY [40] => | HDP/ob. = 41 887{{Citace elektronického periodika| titul = Report for Selected Countries and Subjects| periodikum = IMF| url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report | jazyk = en | datum přístupu = 2024-04-02}} [41] => | HDP/ob.misto = 46 [42] => | HDP aktuální k = 2023 [43] => | ison = 792 [44] => | iso3 = TUR [45] => | iso2 = TR [46] => | mpz = TR [47] => | doména = tr [48] => | předvolba = +90 [49] => | čas = +3 [50] => | commonscat = Turkey [51] => | soubor hymny = Istiklâl Marsi instrumetal.ogg [52] => }} [53] => '''Turecko''' ({{Vjazyce2|tr|''Türkiye''}}), oficiálně '''Turecká republika''' (turecky {{Cizojazyčně|tr|''Türkiye Cumhuriyeti''}}), je transkontinentální [[stát]] ležící převážně v [[Malá Asie|Anatolii]] v [[Západní Asie|západní Asii]], s menší částí zvanou [[Východní Thrákie]] v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Na severu sousedí s [[Černé moře|Černým mořem]], na východě s [[Gruzie|Gruzií]], [[Arménie|Arménií]], [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánem]] a [[Írán|Íránem]], na jihu s [[Irák|Irákem]], [[Sýrie|Sýrií]] a [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] (a [[Kypr|Kyprem]]) a na západě s [[Egejské moře|Egejským mořem]], [[Řecko|Řeckem]] a [[Bulharsko|Bulharskem]]. Na ploše 784 000 km2 žije více než 85 milionů lidí; většinu tvoří [[Turci]], největší etnickou menšinou jsou [[Kurdové]].{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#people-and-society|title=Turkey|work=[[The World Factbook]]|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|access-date=13 October 2016|archive-date=28 August 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220828085706/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#people-and-society|url-status=live}} Turecko je oficiálně [[sekulární stát]], ale většinu obyvatelstva tvoří [[Muslim|muslimové]]. [[Ankara]] je hlavním a [[Seznam měst v Turecku|druhým největším městem]] Turecka; [[Istanbul]] je jeho největším městem, hospodářským a finančním centrem. Mezi další velká města patří [[Smyrna|İzmir]], [[Bursa]], [[Antalya]], [[Konya]] a [[Adana]]. [54] => [55] => Lidské osídlení začalo na území Turecka nejpozději v [[Pozdní paleolit|pozdním paleolitu]], nacházejí se zde významná [[Neolit|neolitická]] naleziště jako [[Göbekli Tepe]] a některé z [[Neolitická revoluce|raných zemědělských oblastí]]. Žila zde řada starověkých národů;{{Citace monografie [56] => | titul = Encyclopedia of the developing world [57] => | editoři = Thomas M. Leonard [58] => | vydavatel = Routledge [59] => | místo = New York [60] => | strany = 1576 [61] => | isbn = 978-1-57958-388-0 [62] => | jazyk = en [63] => }}{{Citace monografie [64] => | příjmení = Howard [65] => | jméno = Douglas A. [66] => | titul = The history of Turkey [67] => | vydání = Second edition [68] => | vydavatel = Greenwood [69] => | místo = Santa Barbara, California [70] => | počet stran = 283 [71] => | edice = The Greenwood histories of the modern nations [72] => | strany = 24–28 [73] => | isbn = 978-1-4408-3466-0 [74] => | jazyk = en [75] => }}{{Citace monografie [76] => | titul = The Oxford handbook of ancient Anatolia, 10,000-323 B.C.E [77] => | url = https://www.worldcat.org/title/646308750 [78] => | editoři = Sharon R. Steadman, John Gregory McMahon [79] => | vydavatel = Oxford University Press [80] => | místo = Oxford ; New York [81] => | počet stran = 1174 [82] => | strany = 3–11, 37 [83] => | isbn = 978-0-19-537614-2 [84] => | oclc = 646308750 [85] => | poznámka = OCLC: ocn646308750 [86] => | jazyk = en [87] => }} [[Chattijci]] byli asimilováni příchozími anatolskými národy. Rostoucí rozmanitost v klasické Anatolii přešla po dobytí [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] v kulturní [[Helenizace|helenizaci]]; helenizace pokračovala i v [[Starověký Řím|římské]] a [[Byzantská říše|byzantské]] éře.{{Citace monografie [88] => | titul = Essays in Ottoman and Turkish History, 1774-1923: The Impact of the West [89] => | url = https://utpress.utexas.edu/9780292729575 [90] => | vydavatel = University of Texas Press [91] => | strany = 3–4 [92] => | isbn = 978-0-292-75893-3 [93] => | doi = 10.7560/720640 [94] => | poznámka = DOI: 10.7560/720640 [95] => | jazyk = en [96] => }} V 11. století se do Anatolie začali stěhovat [[Seldžucká říše|seldžučtí Turci]], čímž byl zahájen proces turkizace. Seldžucký [[Rúmský sultanát]] vládl Anatolii až do [[Mongolský vpád do Evropy|mongolské invaze]] v roce 1243, kdy se rozpadl na [[Anatolské bejliky|drobná turecká knížectví]]. Od roku 1299 [[Osmanská říše|Osmané]] knížectví sjednotili a expandovali; sultán [[Mehmed II.]] [[Pád Konstantinopole|dobyl Konstantinopol]] v roce 1453. Za vlády [[Selim I.|Selima I.]] a [[Sulejman I.|Sulejmana Nádherného]] se Osmanská říše stala světovou velmocí.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Howard [98] => | jméno = Douglas A. [99] => | titul = The history of Turkey [100] => | vydání = Second edition [101] => | vydavatel = Greenwood [102] => | místo = Santa Barbara, California [103] => | počet stran = 283 [104] => | edice = The Greenwood histories of the modern nations [105] => | strany = 45 [106] => | isbn = 978-1-4408-3466-0 [107] => | jazyk = en [108] => }}{{Citace monografie [109] => | příjmení = Somel [110] => | jméno = Selçuk Akşin [111] => | titul = The A to Z of the Ottoman empire [112] => | vydavatel = Scarecrow press [113] => | místo = Lanham (Md.) [114] => | edice = The A to Z guide series [115] => | strany = xcvii [116] => | isbn = 978-0-8108-7579-1 [117] => | jazyk = en [118] => }} [119] => [120] => Od konce 18. století moc a území říše upadaly; byly také provedeny [[Tanzimat|reformy]].{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=VDm769--fZQC&q=the+ottoman+empire+started+to+decline&pg=PA51|title=Gypsies in the Ottoman Empire: A Contribution to the History of the Balkans|last1=Marushiakova|first1=Elena|last2=Popov|first2=Veselin Zakhariev|last3=Popov|first3=Veselin|last4=Descartes)|first4=Centre de recherches tsiganes|date=2001|publisher=Univ of Hertfordshire Press|isbn=978-1-902806-02-0}} V 19. a na počátku 20. století vedlo pronásledování muslimů během osmanského úpadku a v Ruské říši k rozsáhlým ztrátám na životech a masové migraci do dnešního Turecka z [[Balkán|Balkánu]], [[Kavkaz|Kavkazu]] a [[Krym|Krymu]]. Druhá ústavní éra skončila státním převratem v roce 1913. Pod vládou Tří pašů vstoupila Osmanská říše v roce 1914 do [[První světová válka|první světové války]]. Během války se osmanská vláda dopustila [[Genocida|genocidy]] na domácích [[Arménská genocida|arménských]], [[Řecká genocida|řeckých]] a [[Asyrská genocida|asyrských]] občanech.{{Cite book|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-4408-3161-4|last1=Tatz|first1=Colin|last2=Higgins|first2=Winton|title=The Magnitude of Genocide|year=2016}}{{Cite journal|last1=Schaller|first1=Dominik J.|last2=Zimmerer|first2=Jürgen|s2cid=71515470|year=2008|title=Late Ottoman genocides: the dissolution of the Ottoman Empire and Young Turkish population and extermination policies – introduction|journal=Journal of Genocide Research|volume=10|issue=1|pages=7–14|doi=10.1080/14623520801950820|issn=1462-3528}}{{Cite book|last1=Morris|first1=Benny|title=The Thirty-Year Genocide - Turkey's Destruction of Its Christian Minorities, 1894–1924|last2=Ze'evi|first2=Dror|publisher=[[Harvard University Press]]|year=2021|isbn=9780674251434}} Po porážce byla Osmanská říše rozdělena.[[Roderic H. Davison]]; Review "From Paris to Sèvres: The Partition of the Ottoman Empire at the Peace Conference of 1919–1920" by Paul C. Helmreich in ''[[Slavic Review]]'', Vol. 34, No. 1 (March 1975), pp. 186–187 [[Turecká válka za nezávislost]] vyústila ve zrušení sultanátu v roce 1922 a podepsání [[Lausannská smlouva|Lausannské smlouvy]] v roce 1923. Republika byla vyhlášena 29. října 1923 po vzoru [[Atatürkovy reformy|reforem]], které inicioval první prezident země [[Mustafa Kemal Atatürk]]. [121] => [122] => Turecko je zemí s vyššími středními příjmy a [[Rozvojový trh|rozvíjející]] se ekonomikou; jeho ekonomika je [[Seznam států světa podle HDP|17.]] nebo 11. největší na světě. Jedná se o unitární [[Prezidentská republika|prezidentskou republiku]] se systémem více politických stran. Turecko je zakládajícím členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[G20]] a [[Organizace turkických států]]. Díky své geopoliticky významné poloze je Turecko regionální mocností{{cite web|url=http://www.giga-hamburg.de/de/system/files/publications/wp204_bank-karadag.pdf|title=The Political Economy of Regional Power: Turkey|website=giga-hamburg.de|access-date=18 February 2015|archive-date=10 February 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140210210237/http://www.giga-hamburg.de/de/system/files/publications/wp204_bank-karadag.pdf}} a raným členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Turecko je kandidátem na členství v [[Evropská unie|Evropské unii]], je součástí celní unie EU, [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace islámské spolupráce]] a [[Mezinárodní organizace turkické kultury]]. V Turecku se rozkládají pobřežní nížiny, vysoká centrální náhorní plošina a různá horská pásma; podnebí je mírné s drsnějšími podmínkami ve vnitrozemí.{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#geography|title=Turkey|work=[[The World Factbook]]|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|access-date=29 February 2024|archive-date=28 August 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220828085706/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkey-turkiye/#geography|url-status=live}} V Turecku se nacházejí tři ohniska biologické rozmanitosti, je náchylné k častým zemětřesením a je velmi zranitelné vůči změně klimatu.{{cite journal|last1=Birben|first1=Üstüner|date=2019|title=The Effectiveness of Protected Areas in Biodiversity Conservation: The Case of Turkey|journal=CERNE|volume=25|issue=4|pages=424–438|doi=10.1590/01047760201925042644|quote=Turkey has 3 out of the 36 biodiversity hotspots on Earth: the Mediterranean, Caucasus, and Irano-Anatolian hotspots|doi-access=free}}{{cite web|title=Key Highlights: Country Climate and Development Report for Türkiye|url=https://www.worldbank.org/en/country/turkey/brief/key-highlights-country-climate-and-development-report-for-turkiye|date=13 June 2022|access-date=2 February 2024|archive-date=2 February 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240202170040/https://www.worldbank.org/en/country/turkey/brief/key-highlights-country-climate-and-development-report-for-turkiye|url-status=live}} Turecko má všeobecnou zdravotní péči, rostoucí dostupnost vzdělání{{cite report|author=OECD|website=OECD|year=2023|title=Taking stock of education reforms for access and quality in Türkiye|series=OECD Education Policy Perspectives|url=https://www.oecd-ilibrary.org/education/taking-stock-of-education-reforms-for-access-and-quality-in-turkiye_5ea7657e-en|doi=10.1787/5ea7657e-en|quote=Over the last 20 years, Türkiye has achieved important progress in the expansion of access to education. This expansion includes greater access to pre-school education, with four times as many pre-school institutions today as there were twenty years ago, or one of the largest increases in educational attainment for 25–34 year-olds at upper secondary non-tertiary or tertiary education between 2011 and 2021|access-date=2 March 2024|archive-date=2 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240302164558/https://www.oecd-ilibrary.org/education/taking-stock-of-education-reforms-for-access-and-quality-in-turkiye_5ea7657e-en|url-status=live}} a rostoucí inovativnost;{{Cite report|author=World Intellectual Property Organization (WIPO)|website=WIPO|year=2023|title=Global Innovation Index 2023: Innovation in the face of uncertainty|url=https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2023/index.html|accessdate=2 March 2024|doi=10.34667/tind.48220|location=Geneva|quote=Indonesia joins China, Türkiye, India, the Islamic Republic of Iran and Viet Nam as most impressive innovation climbers of the last decade|archive-date=22 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231022042128/https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2023/index.html|url-status=live}} dále 21 památek [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]], 30 zápisů na seznamu kulturního dědictví UNESCO{{cite web|url=https://www.unesco.org/en/countries/tr|title=Türkiye|date=|website=UNESCO|access-date=2 March 2024|archive-date=2 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240302171641/https://www.unesco.org/en/countries/tr|url-status=live}} a [[Turecká kuchyně|bohatou a rozmanitou kuchyni]].{{cite journal|last1=Yayla|first1=Önder|last2=Aktaş|first2=Semra Günay|year=2021|title=Mise en place for gastronomy geography through food: Flavor regions in Turkey|url=https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1878450X21000834|journal=International Journal of Gastronomy and Food Science|volume=26|doi=10.1016/j.ijgfs.2021.100384|access-date=2 March 2024|archive-date=2 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240302171641/https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1878450X21000834|url-status=live}} Turecko je předním vývozcem televizního obsahu{{cite book|last=Berg|first=Miriam|title=Turkish Drama Serials: The Importance and Influence of a Globally Popular Television Phenomenon|publisher=University of Exeter Press|year=2023|isbn=978-1-80413-043-8|pages=1–2}} a je čtvrtou nejnavštěvovanější zemí na světě. [123] => [124] => == Název == [125] => Název ''Turecko'' se v západních pramenech objevuje po konci 11. století a označuje [[Seldžucká říše|Seldžuky]] ovládaná území v Anatolii a na [[Blízký východ|Blízkém východě]].{{TDV İslâm Ansiklopedisi|title=Türkiye|author=Cevdet Küçük|link=https://islamansiklopedisi.org.tr/turkiye}} Evropští spisovatelé začali používat název ''Turchia'' pro Anatolskou náhorní plošinu koncem 12. století. České pojmenování ''Turecko'' znamená "země Turků". Název ''Turecko'' byl použit v textech mnoha mezinárodních smluv k vymezení [[Osmanská říše|Osmanské říše]].{{Cite book|last=Hertslet|first=Edward|title=The Map of Europe by Treaty showing the various political and territorial changes which have taken place since the general peace of 1814, with numerous maps and notes|publisher=Butterworth|year=1875|volume=2|pages=1250–1265|chapter=General treaty between Great Britain, Austria, France, Prussia, Russia, Sardinia and Turkey, signed at Paris on 30th March 1856}}{{cite web|url=https://archive.org/details/protocolsofconfe00grea/mode/2up|title=Protocols of conferences held at Paris relative to the general Treaty of Peace. Presented to both Houses of Parliament by command of Her Majesty, 1856|publisher=Harrison|year=1856|access-date=9 May 2023}}{{Citation|last=Hertslet|first=Edward|author-link=Edward Hertslet|year=1891|contribution=Treaty between Great Britain, Austria-Hungary, France, Germany, Italy, Russia, and Turkey, for the Settlement of Affairs in the East, Signed at Berlin, 13th July 1878 (Translation)|title=The Map of Europe by Treaty; which have taken place since the general peace of 1814. With numerous maps and notes|volume=IV (1875–1891)|edition=First|publisher=[[Her Majesty's Stationery Office]]|publication-date=1891|pages=2759–2798|url=https://archive.org/stream/mapofeuropebytre04hert#page/2758/mode/2up|access-date=9 May 2023|via=[[Internet Archive]]}}{{cite web|url=https://sourcebooks.fordham.edu/mod/1878berlin.asp|title=Treaty Between Great Britain, Austria-Hungary, France, Germany, Italy, Russia and Turkey. (Berlin). July 13, 1878.|website=sourcebooks.fordham.edu|access-date=9 May 2023|archive-date=26 March 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230326061204/https://sourcebooks.fordham.edu/mod/1878berlin.asp|url-status=live}} [126] => [127] => V [[Byzantská říše|byzantských]] pramenech se název ''Tourkia'' (řecky Τουρκία) používal pro vymezení dvou středověkých států: Uhry''(západní Tourkia'') a Chazarsko''(východní Tourkia)''.{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=3al15wpFWiMC|title=De Administrando Imperio by Constantine VII Porphyrogenitus|last=Jenkins|first=Romilly James Heald|publisher=Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies|year=1967|isbn=978-0-88402-021-9|edition=New, revised|series=Corpus fontium historiae Byzantinae|page=65|access-date=28 August 2013|archive-date=20 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230120171955/https://books.google.com/books?id=3al15wpFWiMC|url-status=live}} According to Constantine Porphyrogenitus, writing in his {{lang|la|[[De Administrando Imperio]]}} ({{circa|950 AD}}) "Patzinakia, the [[Pechenegs|Pecheneg realm]], stretches west as far as the [[Siret River]] (or even the [[Carpathian Mountains|Eastern Carpathian Mountains]]), and is four days distant from Tourkia [i.e. Hungary]."{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=ToAjDgAAQBAJ&q=khazar+hungary+tourkia&pg=PT67|title=The Turks in World History|author=Carter Vaughn Findley|page=51|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=978-0-19-517726-8}} [128] => [129] => Alexandropolskou smlouvou se název ''Türkiye'' poprvé dostal do mezinárodních dokumentů. Ve smlouvě podepsané s Afghánistánem v roce 1921 byl použit výraz ''Devlet-i Âliyye-i Türkiyye'' ("Vznešený turecký stát"), připodobněný k názvu Osmanské říše.{{Citace monografie [130] => | titul = Türkiye Diyanet Vakfı İslâm ansiklopedisi [131] => | editoři = Türkiye Diyanet Vakfı [132] => | vydavatel = Türkiye Diyanet Vakfı İslâm Araştırmaları Merkezi (İSAM) [133] => | místo = İstanbul [134] => | edice = Türkiye diyanet vakfı İslâm ansiklopedisi [135] => | strany = 567 [136] => | isbn = 978-975-389-713-6 [137] => | isbn2 = 978-975-389-427-2 [138] => | jazyk = tr [139] => }} [140] => [141] => == Dějiny == [142] => {{Podrobně|Dějiny Turecka}} [143] => [[Soubor:Çatalhöyük after the first excavations by James Mellaart and his team..jpg|vlevo|náhled|[[Çatal Hüyük]]]] [144] => Turecké území patří k nejstarším trvale obydleným oblastem na planetě. První sídla vznikla již v [[neolit]]u. V [[Göbekli Tepe]] lze spatřit nejstarší známou umělou stavbu na světě, chrám postavený kolem roku 9600 př. n. l.{{Citace elektronického periodika [145] => | příjmení = Samuely [146] => | jméno = Lenka [147] => | titul = Záhada Göbekli Tepe: Vědci nechápou, že pravěcí lidé postavili tak dokonalou věc [148] => | periodikum = Dotyk.cz [149] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/gobekli-tepe-30000429.html [150] => | datum vydání = 2022-04-30 [151] => | jazyk = cs [152] => | datum přístupu = 2023-04-18 [153] => }}{{Citace elektronického periodika [154] => | příjmení = Helán Vašků [155] => | jméno = Kateřina [156] => | titul = Záhada břichatého kopce Göbekli Tepe [157] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [158] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/nejstarsi-civilizace-sveta-4-zahada-brichateho-kopce-gobekli-tepe [159] => | datum vydání = 2018-08-27 [160] => | jazyk = en [161] => | datum přístupu = 2023-04-18 [162] => }} [[Çatal Hüyük]] je dokonce často nazýváno prvním městem historie, objeveno bylo senzačně až roku 1958.{{Citace elektronického periodika [163] => | příjmení = Helán Vašků [164] => | jméno = Kateřina [165] => | titul = Pravěké centrum rovnostářství v Çatal Hüyük [166] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [167] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/nejstarsi-civilizace-sveta-3-praveke-centrum-rovnostarstvi-v-catal-huyuk [168] => | datum vydání = 2018-08-23 [169] => | jazyk = en [170] => | datum přístupu = 2023-04-18 [171] => }}{{Citace elektronického periodika [172] => | příjmení = Borůvková [173] => | jméno = Natálie [174] => | titul = Jak se žilo v nejstarším městě na světě: Bylo to peklo na zemi, dnešní člověk by v něm nepřežil [175] => | periodikum = Dotyk.cz [176] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/catal-hoyuk/ [177] => | datum vydání = 2023-04-03 [178] => | jazyk = cs [179] => | datum přístupu = 2023-04-18 [180] => }}{{Citace elektronického periodika [181] => | příjmení = Lázňovský [182] => | jméno = Matouš [183] => | titul = Slavný archeolog objevil „první město“. A podváděl i ze záhrobí [184] => | periodikum = iDNES.cz [185] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/slavne-vedecke-podvody-archeologie-james-mellaart.A180312_233928_veda_mla [186] => | datum vydání = 2018-03-14 [187] => | jazyk = cs [188] => | datum přístupu = 2023-04-18 [189] => }} Socha zvaná [[Muž z Urfy]], nalezená nedaleko města [[Şanlıurfa|Urfa]] a stará zhruba 11 tisíc let, je označována za „nejstarší naturalistickou sochu člověka v životní velikosti“.{{Citace elektronického periodika [190] => | příjmení = Slánská [191] => | jméno = Nataša [192] => | titul = Záhadný muž z Urfy: Socha se strašidelnýma očima měla reprodukovat hlasy mrtvých [193] => | periodikum = Dotyk.cz [194] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/muz-z-urfy-30001108.html [195] => | datum vydání = 2021-11-10 [196] => | jazyk = cs [197] => | datum přístupu = 2023-04-18 [198] => }} Prvními známými etniky na území Turecka byli [[Chattijci]] a [[Churrité]] mluvící [[Kavkazské jazyky|kavkazskými jazyky]]. Žili zde okolo roku 2300 př. n. l. Zhruba za tři století byli pohlceni [[Indoevropané|indoevropskými]] [[Chetité|Chetity]].{{Citace periodika [199] => | příjmení = Kammenhuber [200] => | jméno = Annelies [201] => | titul = The Linguistic Situation of the 2nd Millennium B.C. in Ancient Anatolia (Abstract) [202] => | periodikum = Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [203] => | datum vydání = 1975 [204] => | číslo = 2 [205] => | strany = 116–120 [206] => | issn = 0035-869X [207] => | url = https://www.jstor.org/stable/25203650 [208] => | datum přístupu = 2023-04-18 [209] => }} [210] => [[Soubor:Lion Gate, Hattusa 01.jpg|vlevo|náhled|Lví brána ve městě [[Chattušaš]]]] [211] => První říší, která na území dnešního Turecka ve [[Starověk|starověku]] existovala, byla právě [[Chetité|Chetitská říše]]. Přibližně v době od [[18. století př. n. l.|18.]] do [[13. století př. n. l.]] Hlavní město [[Chattušaš]] se nacházelo v blízkosti dnešní turecké obce [[Boğazkale]]. Říše zanikla buď pod náporem [[Mořské národy|mořských národů]], nebo kvůli suchu a nedostatku potravin.{{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = Petr [213] => | jméno = Jaroslav [214] => | titul = Záhada zániku Chetitů. Co spustilo krizi v kdysi mocné říši? [215] => | periodikum = Lidovky.cz [216] => | url = https://www.lidovky.cz/orientace/veda/turecko-syrie-mocna-rise-stredomori-doba-bronzova-chettite.A230215_095802_ln_veda_ape [217] => | datum vydání = 2023-02-16 [218] => | jazyk = cs [219] => | datum přístupu = 2023-04-18 [220] => }} Poté se nejdůležitějším státem v oblasti stala [[Frýgie]] (hlavní město [[Gordion]]), dokud ji v [[7. století př. n. l.]] nerozvrátili [[Kimmeriové]].{{Citace periodika [221] => | příjmení = Voigt [222] => | jméno = Mary M. [223] => | příjmení2 = Henrickson [224] => | jméno2 = Robert C. [225] => | titul = Formation of the Phrygian State: The Early Iron Age at Gordion [226] => | periodikum = Anatolian Studies [227] => | datum vydání = 2000 [228] => | ročník = 50 [229] => | strany = 37–54 [230] => | issn = 0066-1546 [231] => | doi = 10.2307/3643013 [232] => | url = https://www.jstor.org/stable/3643013 [233] => | datum přístupu = 2023-04-19 [234] => }}{{Citace monografie [235] => | příjmení = Tsetskhladze [236] => | jméno = G. R. [237] => | titul = Phrygia in Antiquity: From the Bronze Age to the Byzantine Period: Proceedings of an International Conference 'The Phrygian Lands over Time: From Prehistory to the Middle of the 1st Millennium AD', held at Anadolu University, Eskisehir, Turkey, 2nd-8th November, 2015 [238] => | url = https://books.google.com/books?id=F-WyEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [239] => | vydavatel = ISD LLC [240] => | počet stran = 825 [241] => | isbn = 978-90-429-3739-0 [242] => | jazyk = en [243] => }} Mezi nejvýznamnější nástupnické státy Frýgie patřily [[Lýdie]] (hlavní město [[Sardy]]), [[Kárie]] ([[Halikarnass]]) a [[Lýkie]] ([[Xanthos]]). Lýďané a Lykané mluvili [[Indoevropské jazyky|indoevropským jazykem]], ale tento měl i neindoevropské prvky. Lýdský král [[Kroisos]] byl prvním panovníkem, který nechal razit [[mince]] jako platidlo. Byly nejprve z [[Elektrum|elektra]] (slitina [[Zlato|zlata]] a [[Stříbro|stříbra]]). Jeho mincovny však postupem času přišly na metodu, jak oba kovy separovat, a vyrazily tak nejstarší zlaté mince na světě.{{Citace monografie [244] => | příjmení = Ramage [245] => | jméno = Andrew [246] => | příjmení2 = Craddock [247] => | jméno2 = Paul T. [248] => | titul = King Croesus' Gold: Excavations at Sardis and the History of Gold Refining [249] => | url = https://books.google.com/books?id=MdggAQAAIAAJ&newbks=0&hl=cs [250] => | vydavatel = Archaeological Exploration of Sardis, Harvard University Art Museums [251] => | počet stran = 288 [252] => | isbn = 978-0-7141-0888-9 [253] => | poznámka = Google-Books-ID: MdggAQAAIAAJ [254] => | jazyk = en [255] => }} Na území východního Turecka zasahovala v 9.–6. století př. n. l. říše [[Urartu]], s metropolí Tušpou (dnešní [[Van (město v Turecku)|Van]]).{{Citace periodika [256] => | příjmení = Sevin [257] => | jméno = Veli [258] => | titul = The Origins of the Urartians in the Light of the Van/Karagündüz Excavations [259] => | periodikum = Anatolian Studies [260] => | datum vydání = 1999 [261] => | ročník = 49 [262] => | strany = 159–164 [263] => | issn = 0066-1546 [264] => | doi = 10.2307/3643071 [265] => | url = https://www.jstor.org/stable/3643071 [266] => | datum přístupu = 2023-04-19 [267] => }}{{Citace elektronického periodika [268] => | příjmení = Cartwright [269] => | jméno = Mark [270] => | titul = Tushpa [271] => | periodikum = World History Encyclopedia [272] => | url = https://www.worldhistory.org/Tushpa/ [273] => | jazyk = en [274] => | datum přístupu = 2023-04-19 [275] => }} Vyvrácena byla [[Médie|Médy]]. [276] => [[Soubor:The Temple of Aphrodite, built in the Ionic order in stages during the Roman period (from 1st century BC to 2nd century AD) and later converted into a Christian basilica, Aphrodisias, Caria, Turkey (20300922019).jpg|vlevo|náhled|Ruiny starořeckého [[Afrodisias|Afrodisia]], roku 2017 zapsány na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]]]] [277] => [278] => Už od [[12. století př. n. l.]] bylo západní pobřeží dnešního Turecka [[Řecká kolonizace|kolonizováno]] [[Aiólové|aiolskými]], [[Dórové|dórskými]] a [[Iónové|ionskými]] [[Řekové|Řeky]].{{Citace monografie [279] => | příjmení = Vanschoonwinkel [280] => | jméno = Jacques [281] => | titul = Greek Migrations to Aegean Anatolia in the Early Dark Age [282] => | url = https://brill.com/display/book/edcoll/9789047404101/BP000004.xml [283] => | vydavatel = Brill [284] => | isbn = 978-90-474-0410-1 [285] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789047404101_004 [286] => | jazyk = en [287] => }} V [[8. století př. n. l.]] Řekové kolonizovali celé severní ([[Pontus|Pontos]]) a jižní pobřeží. Oblast se stala důležitou součástí [[Starověké Řecko|starořecké civilizace]], Řekové území nazývali [[Malá Asie]] nebo Anatolie. Ležela zde [[Trója]], kde se odehrává známá zápletka [[Řecká mytologie|řecké mytologie]].{{Citace elektronického periodika [288] => | příjmení = [289] => | jméno = [290] => | titul = Heinrich Schliemann uvěřil legendě a objevil Tróju. Jeho práce ale dodnes vyvolává kontroverze [291] => | periodikum = ČT24 [292] => | vydavatel = Česká televize [293] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3384098-heinrich-schliemann-uveril-legende-a-objevil-troju-jeho-prace-ale-dodnes-vyvolava [294] => | datum vydání = 2021-10-11 [295] => | jazyk = cs [296] => | datum přístupu = 2023-04-19 [297] => }} Tróju založili již Chetité, další města zakládali sami řečtí kolonisté: [[Milét]], [[Efez]], [[Halikarnass]] (dnešní [[Bodrum]]), [[Pergamon]], [[Afrodisias]], [[Smyrna]] (nyní İzmir). Založili i dnešní [[Istanbul]], pod názvem [[Byzantion]], okolo roku 667 př. n. l.{{Citace elektronického periodika [298] => | příjmení = Wasson [299] => | jméno = Donald L. [300] => | titul = Byzantium [301] => | periodikum = World History Encyclopedia [302] => | url = https://www.worldhistory.org/Byzantium/ [303] => | jazyk = en [304] => | datum přístupu = 2023-04-19 [305] => }} Právě z Anatolie přišla do Řecka řada jeho klasiků: otec [[Historiografie|dějepisu]] [[Hérodotos]] se narodil v Halikarnassu, první řecký filozof a vědec [[Thalés z Milétu|Thalés]] v Milétu, proslulý [[Kynismus|kynik]] [[Díogenés ze Sinópé|Díogenés]] pocházel ze Sinópé (dnešní [[Sinop]]). V Milétu vznikla i celá filozofická škola zvaná [[Mílétská škola|mílétská]] (patřili k ní [[Anaximandros]] či [[Anaximenés]]). Milét založil více kolonií než kterékoli jiné řecké město.{{Citace periodika [306] => | příjmení = GUTH [307] => | jméno = DINA [308] => | titul = The 'Rise and Fall' of Archaic Miletus [309] => | periodikum = Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte [310] => | datum vydání = 2017 [311] => | ročník = 66 [312] => | číslo = 1 [313] => | strany = 2–20 [314] => | issn = 0018-2311 [315] => | url = https://www.jstor.org/stable/45019248 [316] => | datum přístupu = 2023-04-19 [317] => }} V Efezu se nacházel [[Artemidin chrám v Efesu|Artemidin chrám]], jeden ze [[Sedm divů světa|sedmi divů antického světa]].{{Citace periodika [318] => | příjmení = Gáfriková [319] => | jméno = Eliška [320] => | titul = Zánik Artemidina chrámu: Jeden z divů zničil šílený žhář. Chtěl se proslavit [321] => | periodikum = Deník.cz [322] => | datum vydání = 2021-07-21 [323] => | jazyk = cs [324] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/artemidin-chram-div-pozar.html [325] => | datum přístupu = 2023-04-19 [326] => }} V Halikarnassu další z těchto divů, [[Mauzoleum v Halikarnassu|mauzoleum]].{{Citace elektronického periodika [327] => | příjmení = Slezák [328] => | jméno = Milan [329] => | titul = Mauzoleum? Když má bratr rád svou sestru tam, kde se zrodil Hermafrodit [330] => | periodikum = iROZHLAS [331] => | vydavatel = Český rozhlas [332] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rceni-pod-rentgen-milan-slezak-mauzoleum_1806030800_mls [333] => | datum vydání = 2018-06-03 [334] => | jazyk = cs [335] => | datum přístupu = 2023-05-07 [336] => }} Krom řeckých kmenů zde žili též [[Thrákové]] (zejm. v dnešní evropské části Turecka) a posléze i [[Keltové]] (v oblasti, již Římané později nazývali [[Galacie]]).{{Citace periodika [337] => | příjmení = Darbyshire [338] => | jméno = Gareth [339] => | příjmení2 = Mitchell [340] => | jméno2 = Stephen [341] => | příjmení3 = Vardar [342] => | jméno3 = Levent [343] => | titul = The Galatian Settlement in Asia Minor [344] => | periodikum = Anatolian Studies [345] => | datum vydání = 2000 [346] => | ročník = 50 [347] => | strany = 75–97 [348] => | issn = 0066-1546 [349] => | doi = 10.2307/3643015 [350] => | url = https://www.jstor.org/stable/3643015 [351] => | datum přístupu = 2023-04-19 [352] => }} [353] => [[Soubor:Tetradrachm of Mithridates VI CM SNG BM 1038.jpg|vlevo|náhled|160x160pixelů|[[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatés VI.]] na minci]] [354] => Celé dnešní Turecko bylo během [[6. století př. n. l.]] dobyto [[Peršané|perskou]] [[Achaimenovská říše|Achaimenovskou říší]]. Známé [[řecko-perské války]] začaly, když se právě řecké [[Městský stát|městské státy]] na pobřeží Anatolie v roce 499 př. n. l. vzbouřily proti [[Perská říše|perské]] nadvládě. Peršané prohráli, ale v Malé Asii se perská dynastie udržela zejména v [[Pontus|Pontu]] ([[Mithridatés I.]] zde roku 281 př. n. l. založil Pontské království).{{Citace periodika [355] => | příjmení = Bosworth [356] => | jméno = A. B. [357] => | příjmení2 = Wheatley [358] => | jméno2 = P. V. [359] => | titul = The Origins of the Pontic House [360] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [361] => | datum vydání = 1998 [362] => | ročník = 118 [363] => | strany = 155–164 [364] => | issn = 0075-4269 [365] => | doi = 10.2307/632236 [366] => | url = https://www.jstor.org/stable/632236 [367] => | datum přístupu = 2023-04-19 [368] => }}{{Citace periodika [369] => | příjmení = McGing [370] => | jméno = Brian C. [371] => | titul = The Kings of Pontus: Some Problems of Identity and Date [372] => | periodikum = Rheinisches Museum für Philologie [373] => | datum vydání = 1986 [374] => | ročník = 129 [375] => | číslo = 3/4 [376] => | strany = 248–259 [377] => | issn = 0035-449X [378] => | url = https://www.jstor.org/stable/41233593 [379] => | datum přístupu = 2023-04-19 [380] => }} Roku 334 př. n. l. celou Anatolii dobyl [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]].{{Citace periodika [381] => | příjmení = Kholod [382] => | jméno = Maxim M. [383] => | titul = The Macedonian Expeditionary Corps in Asia Minor (336–335 BC) [384] => | periodikum = Klio [385] => | datum vydání = 2018-08-03 [386] => | ročník = 100 [387] => | číslo = 2 [388] => | strany = 407–446 [389] => | issn = 2192-7669 [390] => | doi = 10.1515/klio-2018-0102 [391] => | jazyk = en [392] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/klio-2018-0102/html [393] => | datum přístupu = 2023-04-19 [394] => }} Po jeho smrti se rozpadla na několik [[Helénismus|helenistických]] států ([[Bithýnie]], [[Kappadokie]], [[Pergamon]] a Pontos). Mnoho řeckých obyvatel se usadilo ve vnitrozemských částech Anatolie, což vedlo k [[Helenizace|helenizaci]] celé oblasti.{{Citace monografie [395] => | příjmení = Chrubasik [396] => | jméno = Boris [397] => | příjmení2 = King [398] => | jméno2 = Daniel [399] => | titul = Hellenism and the Local Communities of the Eastern Mediterranean: 400 BCE-250 CE [400] => | url = https://books.google.com/books?id=8H8yDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [401] => | vydavatel = Oxford University Press [402] => | počet stran = 255 [403] => | isbn = 978-0-19-880566-3 [404] => | poznámka = Google-Books-ID: 8H8yDwAAQBAJ [405] => | jazyk = en [406] => }}{{Citace periodika [407] => | příjmení = Roller [408] => | jméno = Lynn E. [409] => | titul = The Great Mother at Gordion: The Hellenization of an Anatolian Cult [410] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [411] => | datum vydání = 1991 [412] => | ročník = 111 [413] => | strany = 128–143 [414] => | issn = 0075-4269 [415] => | doi = 10.2307/631891 [416] => | url = https://www.jstor.org/stable/631891 [417] => | datum přístupu = 2023-04-19 [418] => }} Tyto státy neměly však dlouhého trvání a do konce [[1. století př. n. l.]] všechny ovládla [[Římská říše]].{{Citace periodika [419] => | příjmení = Sherwin-White [420] => | jméno = A. N. [421] => | titul = Roman Involvement in Anatolia, 167-88 B.C. [422] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [423] => | datum vydání = 1977 [424] => | ročník = 67 [425] => | strany = 62–75 [426] => | issn = 0075-4358 [427] => | doi = 10.2307/299919 [428] => | url = https://www.jstor.org/stable/299919 [429] => | datum přístupu = 2023-04-19 [430] => }}{{Citace monografie [431] => | příjmení = Dąbrowa [432] => | jméno = Edward [433] => | titul = Camps, Campaigns, Colonies: Roman Military Presence in Anatolia, Mesopotamia, and the Near East. Selected Studies [434] => | url = https://books.google.com/books?id=mVOszQEACAAJ&newbks=0&hl=cs [435] => | vydavatel = EISENBRAUNS [436] => | počet stran = book [437] => | isbn = 978-3-447-19981-0 [438] => | poznámka = Google-Books-ID: mVOszQEACAAJ [439] => | jazyk = en [440] => }} Římané měli větší problémy jen s dobytím Pontu, kde vzdoroval [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatés VI.]]{{Citace monografie [441] => | příjmení = Mayor [442] => | jméno = Adrienne [443] => | titul = The Poison King: The Life and Legend of Mithradates, Rome's Deadliest Enemy [444] => | url = https://books.google.com/books?id=dKnFZa4LNjQC&newbks=0&hl=cs [445] => | vydavatel = Princeton University Press [446] => | počet stran = 480 [447] => | isbn = 978-0-691-15026-0 [448] => | poznámka = Google-Books-ID: dKnFZa4LNjQC [449] => | jazyk = en [450] => }} Založili na dnešním tureckém území provincie [[Asie (provincie)|Asie]], [[Thrákie (provincie)|Thrákie]], [[Kappadokie (provincie)|Kappadokie]], [[Galacie (provincie)|Galacie]], [[Lýkie a Pamfýlie]], [[Bithýnie a Pontus]], [[Kilíkie (provincie)|Kilíkie]], [[Sýrie (provincie)|Sýrie]], [[Mezopotámie (provincie)|Mezopotámie]], [[Arménie (provincie)|Arménie]], [[Asýrie (provincie)|Asýrie]], [[Koile Sýrie]] a [[Osroéné (provincie)|Osroéné]]. Po vzniku [[tetrarchie]] roku 293 se [[Nikomédie]] (dnešní [[İzmit]]) stala jedním ze čtyř hlavních měst Římské říše. [451] => [[Soubor:Ephesus Celsus Library Façade.jpg|náhled|[[Celsova knihovna|Starořímská knihovna v Efezu]]]] [452] => [453] => Někteří Anatolané se v římské civilizaci prosadili, například geograf [[Strabón]], narozený v dnešní [[Amasya|Amasyi]]. V římských časech na území Turecka psali své rané dějiny i [[Křesťanství|křesťané]]. Podle ''[[Skutky apoštolů|Skutků apoštolů]]'' to byla [[Antiochie]] (nyní [[Antakya]]), kde byli následovníci [[Ježíš Kristus|Ježíše]] poprvé nazváni právě křesťany. Apoštol [[Pavel z Tarsu]] žil nějaký čas v Efezu, pravděpodobně pracoval jako výrobce stanů.{{Citace elektronického periodika [454] => | příjmení = Vaďura [455] => | jméno = Petr [456] => | titul = Působení apoštola Pavla v Efezu [457] => | periodikum = Témata [458] => | vydavatel = Český rozhlas [459] => | url = https://temata.rozhlas.cz/pusobeni-apostola-pavla-v-efezu-8024791 [460] => | datum vydání = 2011-09-04 [461] => | jazyk = cs [462] => | datum přístupu = 2023-04-19 [463] => }} Působil tam snad i [[Jan Evangelista|apoštol Jan]], napsal zde prý své epištoly.{{Citace elektronického periodika [464] => | příjmení = Clemen [465] => | jméno = Carl [466] => | titul = The Sojourn of the Apostle John at Ephesus [467] => | periodikum = The American Journal of Theology , Oct., 1905, Vol. 9, No. 4 (Oct., 1905), pp. 643-676 [468] => | vydavatel = The University of Chicago Press [469] => | url = https://www.jstor.org/stable/pdf/3154273.pdf [470] => | datum přístupu = 2023-04-20 [471] => }} Dle tradice v Efezu zemřela i Ježíšova matka [[Maria (matka Ježíšova)|Marie]].{{Citace elektronického periodika [472] => | příjmení = Prchal [473] => | jméno = Miroslav [474] => | titul = Zemřela panna Marie u Efesu? [475] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [476] => | url = https://hn.cz/c1-826792-zemrela-panna-marie-u-efesu [477] => | datum vydání = 1999-04-02 [478] => | jazyk = cs [479] => | datum přístupu = 2023-04-19 [480] => }} Další slavná postava raného křesťanství, [[Svatý Mikuláš]], se narodil v [[Patara (město)|Pataře]] a působil v [[Myra|Myře]].{{Citace elektronického periodika [481] => | příjmení = [482] => | jméno = [483] => | titul = Svatý Mikuláš. Štědrý světec z Turecka, kterého zpopularizovala žena německého císaře [484] => | periodikum = ČT24 [485] => | vydavatel = Česká televize [486] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/1973239-svaty-mikulas-proc-je-tak-popularni-svaty-z-turecka-ktereho-prosazovala-recka-manzelka [487] => | datum vydání = 2017-12-05 [488] => | jazyk = cs [489] => | datum přístupu = 2023-04-19 [490] => }} O oblast Turecka ale jevili stále větší zájem i [[Římský císař|římští císaři]]. První tam zavítal [[Hadrianus]] roku 123 (kvůli svému milenci [[Antinoos|Antinoosovi]] z Klaudiopole, dnešního [[Bolu]]). Nechal zde rozšířit [[císařský kult]] a vyzdobit řadu měst, především starých řeckých sídel.{{Citace periodika [491] => | příjmení = Gülbay [492] => | jméno = Onur [493] => | titul = The Imperial Cult and Emperor Hadrianus In Anatolia Metropolis II İonia, Essays in Honour of Recep Meriç, İstanbul, 2010 [494] => | url = https://www.academia.edu/1849930/The_Imperial_Cult_and_Emperor_Hadrianus_In_Anatolia_Metropolis_II_%C4%B0onia_Essays_in_Honour_of_Recep_Meri%C3%A7_%C4%B0stanbul_2010 [495] => | datum přístupu = 2023-04-19 [496] => }} Císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin Veliký]] se pak v roce 324 rozhodl do Anatolie přesídlit plně a vybudovat zde na základech Byzantia (Istanbulu) nové výstavní město, které nazval nejprve Nový Řím a později [[Konstantinopol]].{{Citace periodika [497] => | příjmení = Alföldi [498] => | jméno = A. [499] => | titul = On the Foundation of Constantinople: A Few Notes [500] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [501] => | datum vydání = 1947 [502] => | ročník = 37 [503] => | strany = 10–16 [504] => | issn = 0075-4358 [505] => | doi = 10.2307/298449 [506] => | url = https://www.jstor.org/stable/298449 [507] => | datum přístupu = 2023-04-19 [508] => }}{{Citace periodika [509] => | příjmení = Tierney [510] => | jméno = Michael [511] => | titul = Constantine the Great and His City [512] => | periodikum = Studies: An Irish Quarterly Review [513] => | datum vydání = 1934 [514] => | ročník = 23 [515] => | číslo = 89 [516] => | strany = 59–70 [517] => | issn = 0039-3495 [518] => | url = https://www.jstor.org/stable/30095108 [519] => | datum přístupu = 2023-04-19 [520] => }} Roku 330 ho pak prohlásil novým hlavním městem Římské říše a usídlil se zde (do té doby žil v [[Nikomédie|Nikomédii]]). Svolal i [[První nikajský koncil|první křesťanský koncil]] do dnešního [[Nikaia|İzniku]].{{Citace periodika [521] => | příjmení = Grant [522] => | jméno = Robert M. [523] => | titul = Religion and Politics at the Council at Nicaea [524] => | periodikum = The Journal of Religion [525] => | datum vydání = 1975 [526] => | ročník = 55 [527] => | číslo = 1 [528] => | strany = 1–12 [529] => | issn = 0022-4189 [530] => | url = https://www.jstor.org/stable/1202069 [531] => | datum přístupu = 2023-04-19 [532] => }}{{Citace periodika [533] => | příjmení = Polaczyková [534] => | jméno = Tereza [535] => | titul = Tajemství ukryté v jezeře Íznik: Vědci našli místo, kde se konal Nikajský koncil [536] => | periodikum = Deník.cz [537] => | datum vydání = 2018-09-20 [538] => | jazyk = cs [539] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/tajemstvi-ukryte-v-jezere-iznik-vedci-nasli-misto-kde-se-konal-nikajsky-koncil-20180920.html [540] => | datum přístupu = 2023-04-19 [541] => }} Další konstantinopolský císař [[Theodosius I.]] pak v roce 380 prohlásil křesťanství oficiálním státním náboženstvím a na [[První konstantinopolský koncil|prvním konstantinopolském koncilu]] v roce 381 pomohl ustavit [[nicejské vyznání]] jako ortodoxní doktrínu pro všechny křesťany.{{Citace elektronického periodika [542] => | příjmení = von Hellfeld [543] => | jméno = Matthias [544] => | titul = Christianity becomes the religion of the Roman Empire - February 27, 380 [545] => | periodikum = DW.com [546] => | url = https://www.dw.com/en/christianity-becomes-the-religion-of-the-roman-empire-february-27-380/a-4602728 [547] => | datum vydání = 2009-11-16 [548] => | jazyk = en [549] => | datum přístupu = 2023-04-19 [550] => }} Jeho smrt v roce 395 znamenala ovšem definitivní rozpad Říma na dvě části, západní a východní. Celé území dnešního Turecka připadlo východořímské, tedy [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Konstantinopol se stal na příštích deset století jejím hlavním městem. [551] => [[Soubor:Hagia Sophia Mars 2013.jpg|vlevo|náhled|[[Hagia Sofia]]]] [552] => [553] => O východ Turecka Byzantinci museli svést dlouhý zápas se [[Sásánovská říše|Sásánovskou říší]] v tzv. [[Římsko-perské války|římsko-perských válkách]], ale nakonec uspěli.{{Citace periodika [554] => | příjmení = Bullough [555] => | jméno = Vern L. [556] => | titul = The Roman Empire vs. Persia, 363-502: A Study of Successful Deterrence [557] => | periodikum = The Journal of Conflict Resolution [558] => | datum vydání = 1963 [559] => | ročník = 7 [560] => | číslo = 1 [561] => | strany = 55–68 [562] => | issn = 0022-0027 [563] => | url = https://www.jstor.org/stable/172830 [564] => | datum přístupu = 2023-04-19 [565] => }} V [[6. století]] za panování [[Justinián I.|Justiniána I.]] dosáhla říše svého největšího územního rozsahu. V 7. století, za vlády [[Herakleios|Herakleia]], [[řečtina]] nahradila [[Latina|latinu]] v pozici oficiálního jazyka říše a Byzanc díky tomu zachránila mnoho ze starořeckého dědictví.{{Citace monografie [566] => | příjmení = Kaldellis [567] => | jméno = Anthony [568] => | titul = Hellenism in Byzantium: The Transformations of Greek Identity and the Reception of the Classical Tradition [569] => | url = https://books.google.com/books?id=03iquAAACAAJ&newbks=0&hl=cs [570] => | vydavatel = Cambridge University Press [571] => | počet stran = 482 [572] => | isbn = 978-0-521-29729-5 [573] => | poznámka = Google-Books-ID: 03iquAAACAAJ [574] => | jazyk = en [575] => }} Dokladem vzdělanosti byl rozsáhlý lexikon ''[[Suda (slovník)|Suda]].''{{Citace elektronického periodika [576] => | titul = The Suda, a Massive Byzantine Encyclopedic Dictionary [577] => | periodikum = www.historyofinformation.com [578] => | url = https://www.historyofinformation.com/detail.php?id=2502 [579] => | datum přístupu = 2023-04-19 [580] => }} Symbolem architektonických dovedností se stal chrám [[Hagia Sofia]] (postaven 532–537), po tisíc let největší uzavřený prostor na světě.{{Citace periodika [581] => | příjmení = Lapčík [582] => | jméno = Michael [583] => | titul = Před 1490 lety položili základní kámen. Hagia Sofia návštěvníky uchvacuje dodnes [584] => | periodikum = Deník.cz [585] => | datum vydání = 2022-02-24 [586] => | jazyk = cs [587] => | url = https://www.denik.cz/cestovani/pred-1490-lety-polozili-zakladni-kamen-hagia-sofia-navstevniky-uchvacuje-dodnes.html [588] => | datum přístupu = 2023-04-19 [589] => }} Země se stala epicentrem křesťanství, v jehož čele stál sám [[Seznam byzantských císařů|císař]] (tzv. [[Caesaropapismus|cézaropapismus]]), což byl významný rozdíl oproti západu, kde se moc císařská a duchovní ([[Papež|papežská]]) rozdělily.{{Citace periodika [590] => | příjmení = Geanakoplos [591] => | jméno = Deno J. [592] => | titul = Church and State in the Byzantine Empire: A Reconsideration of the Problem of Caesaropapism [593] => | periodikum = Church History [594] => | datum vydání = 1965 [595] => | ročník = 34 [596] => | číslo = 4 [597] => | strany = 381–403 [598] => | issn = 0009-6407 [599] => | doi = 10.2307/3163118 [600] => | url = https://www.jstor.org/stable/3163118 [601] => | datum přístupu = 2023-04-19 [602] => }} Díky tomu nicméně získala Byzanc velký vliv na vývoj křesťanství, většina prvních koncilů se uskutečnila na jejím území.{{Citace monografie [603] => | příjmení = Davis [604] => | jméno = Leo Donald [605] => | titul = The first seven ecumenical councils (325-787) : their history and theology [606] => | url = http://archive.org/details/firstsevenec_davi_1990_000_6702418 [607] => | vydavatel = Collegeville, Minn. : Liturgical Press [608] => | počet stran = 352 [609] => | isbn = 978-0-8146-5616-7 [610] => }} To ale západ začal vnímat úkorně, a tak došlo nakonec roku 1054 k tzv. [[Velké schizma|velkému schizmatu]] a cesty západního ([[Římskokatolická církev|římskokatolického]]) a východního křesťanství ([[Pravoslaví|pravoslavného]]) se rozešly.{{Citace elektronického periodika [611] => | příjmení = Lhoťan [612] => | jméno = Lukáš [613] => | titul = Velké schizma 1054: Jak došlo k rozpadu křesťanské církve [614] => | periodikum = Reflex.cz [615] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/95866/rozpad-krestanstvi-v-roce-1054-v-pozadi-velkeho-schizmatu-byl-boj-o-moc-a-vladu-nad-krestanskym-svetem.html [616] => | datum vydání = 2019-06-16 [617] => | jazyk = cs [618] => | datum přístupu = 2023-04-19 [619] => }} K neblahým důsledkům patřilo i to, že západní [[Křížové výpravy|křižáci]] během [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] roku 1204 vyplenili Konstantinopol, a Byzanc tak osudově oslabili.{{Citace elektronického periodika [620] => | příjmení = Cartwright [621] => | jméno = Mark [622] => | titul = 1204: The Sack of Constantinople [623] => | periodikum = World History Encyclopedia [624] => | url = https://www.worldhistory.org/article/1188/1204-the-sack-of-constantinople/ [625] => | jazyk = en [626] => | datum přístupu = 2023-04-19 [627] => }}{{Citace monografie [628] => | příjmení = Phillips [629] => | jméno = Jonathan [630] => | titul = The Fourth Crusade and the Sack of Constantinople [631] => | url = https://books.google.com/books?id=kkA2nomlPLwC&newbks=0&hl=cs [632] => | vydavatel = Penguin [633] => | počet stran = 420 [634] => | isbn = 978-1-101-12772-8 [635] => | poznámka = Google-Books-ID: kkA2nomlPLwC [636] => | jazyk = en [637] => }}[[Soubor:OttomanEmpire1566.png|náhled|vlevo|Rozsah [[Osmanská říše|Osmanské říše]] roku [[1566]]]][[Soubor:Konstantin Makovsky - The Bulgarian martyresses.jpg|náhled|„Bulharské mučednice“, malba z roku [[1877]], zobrazující [[znásilnění]] bulharských žen [[Osmanská říše|osmanskými]] [[bašibozuk]]y při potlačení [[Dubnové povstání|Dubnového povstání]].|270x270pixelů]] [638] => Od [[11. století]] pronikali na území dnešního Turecka [[Seldžucká říše|turečtí Seldžukové]].{{Citace elektronického periodika [639] => | příjmení = Pillalamarri [640] => | jméno = Akhilesh [641] => | titul = The Epic Story of How the Turks Migrated From Central Asia to Turkey [642] => | periodikum = Thediplomat.com [643] => | url = https://thediplomat.com/2016/06/the-epic-story-of-how-the-turks-migrated-from-central-asia-to-turkey/ [644] => | jazyk = en-US [645] => | datum přístupu = 2023-04-19 [646] => }} Byzanc jim čelila v [[Byzantsko-seldžucké války|sérii konfliktů]]. Po porážce v [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] v roce [[1071]] ztratila Byzanc na úkor seldžuckých Turků většinu Malé Asie, celý její východ.{{Citace periodika [647] => | příjmení = D’Amato [648] => | jméno = Raffaele [649] => | příjmení2 = Cline [650] => | jméno2 = Kenneth [651] => | titul = The Battle of Manzikert: When Anatolia was lost forever [652] => | periodikum = Medieval Warfare [653] => | datum vydání = 2013 [654] => | ročník = 3 [655] => | číslo = 3 [656] => | strany = 28–34 [657] => | issn = 2211-5129 [658] => | url = https://www.jstor.org/stable/48578237 [659] => | datum přístupu = 2023-04-19 [660] => }}{{Citace monografie [661] => | příjmení = Hillenbrand [662] => | jméno = Carole [663] => | titul = Turkish Myth and Muslim Symbol: The Battle of Manzikert [664] => | url = https://books.google.com/books?id=leqqBgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [665] => | vydavatel = Edinburgh University Press [666] => | počet stran = 321 [667] => | isbn = 978-0-7486-3115-5 [668] => | poznámka = Google-Books-ID: leqqBgAAQBAJ [669] => | jazyk = en [670] => }} Seldžukové na tomto území založili [[Rúmský sultanát]].{{Citace monografie [671] => | příjmení = Cahen [672] => | jméno = Claude [673] => | titul = The Formation of Turkey: The Seljukid Sultanate of Rum: Eleventh to Fourteenth Century [674] => | url = https://books.google.com/books?id=Jl_JAwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [675] => | vydavatel = Routledge [676] => | počet stran = 287 [677] => | isbn = 978-1-317-87625-0 [678] => | poznámka = Google-Books-ID: Jl_JAwAAQBAJ [679] => | jazyk = en [680] => }} Ten započal s šířením [[Turečtina|turečtiny]] a [[Islamizace|islamizací]], v níž velkou roli sehrával [[súfismus]] a jeho kazatel [[Džaláleddín Balchí Rúmí|Rúmí]].{{Citace periodika [681] => | příjmení = Grierson [682] => | jméno = Roderick [683] => | titul = 'We Believe in Your Prophet': Rumi, Palamas, and the Conversion of Anatolia [684] => | periodikum = Mawlana Rumi Review [685] => | datum vydání = 2011 [686] => | ročník = 2 [687] => | strany = 96–124 [688] => | issn = 2042-3357 [689] => | url = https://www.jstor.org/stable/45236319 [690] => | datum přístupu = 2023-04-19 [691] => }} Sultanát se nakonec rozpadl pod tlakem [[Mongolská říše|mongolských]] nájezdníků. Vzniklo pak množství tzv. [[Anatolské bejliky|anatolských bejliků]], menších knížectví ([[Ajdinský bejlik|Ajdinský]], [[Dulkadirský bejlik|Dulkadirský]], [[Karamanovci|Karamanský]] aj.). Jeden z těchto bejliků, se sídlem ve městě Söğüt, se stal nakonec jádrem mohutné expanze, to když se do jeho čela postavil v roce 1299 [[Osman I.]] Vznikla tak [[Osmanská říše|Osmanské říše]], [[muslim]]ský stát, který započal s výboji do Evropy, Asie i Afriky.{{Citace monografie [692] => | příjmení = Wittek [693] => | jméno = Paul [694] => | titul = The Rise of the Ottoman Empire: Studies in the History of Turkey, Thirteenth-fifteenth Centuries [695] => | url = https://books.google.com/books?id=Am0MGwAACAAJ&newbks=0&hl=cs [696] => | vydavatel = Routledge [697] => | počet stran = 194 [698] => | isbn = 978-0-7007-1500-8 [699] => | poznámka = Google-Books-ID: Am0MGwAACAAJ [700] => | jazyk = en [701] => }} [[Soubor:Siege of Vienna in 1529 – stemming the Islamic inperialist tide.jpg|vlevo|náhled|[[První obléhání Vídně]] 1529]] [702] => Za vlády [[Murad I.|Murada I.]] (1362–1389) začal expandovat na [[Balkán]].{{Citace monografie [703] => | příjmení = Schmitt [704] => | jméno = Jens Oliver [705] => | titul = The Ottoman Conquest of the Balkans: Interpretations and Research Debates [706] => | url = https://books.google.com/books?id=-xiTnQAACAAJ&newbks=0&hl=cs [707] => | vydavatel = Austrian Academy of Sciences Press [708] => | počet stran = 289 [709] => | isbn = 978-3-7001-8036-4 [710] => | jazyk = en [711] => }} Roku 1453, za vlády [[Mehmed II.|Mehmeda II.]], [[Pád Konstantinopole|dobyl poslední baštu]] Byzantské říše, hlavní město Konstantinopol.{{Citace elektronického periodika [712] => | příjmení = Lhoťan [713] => | jméno = Lukáš [714] => | titul = Dobytí Konstantinopole 1453: Osmané využili křesťanského rozkolu [715] => | periodikum = Reflex.cz [716] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/95523/pred-570-lety-zacalo-dobyvani-konstantinopole-turky-vyuzili-sporu-krestanskych-cirkvi.html [717] => | jazyk = cs [718] => | datum přístupu = 2023-04-19 [719] => }} Poslední byzantský císař [[Konstantin XI. Dragases|Konstantin XI.]] padl v průběhu bojů. Po skončení [[Reconquista|reconquisty]], která měla za následek vyhnání nekřesťanů z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] a jižní Itálie, velké množství [[Sefardští Židé|sefardských]] [[Židé|Židů]] a [[Al-Andalus|andaluských]] muslimů emigrovalo do Osmanské říše.{{Citace elektronického periodika [720] => | příjmení = Balan [721] => | jméno = Ahmet [722] => | titul = Expelled From Spain in 1492, Jews Are Now Commemorating 500th Year in Turkey [723] => | periodikum = Los Angeles Times [724] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1991-09-01-mn-2343-story.html [725] => | datum vydání = 1991-09-01 [726] => | jazyk = en-US [727] => | datum přístupu = 2023-04-19 [728] => }} Usadili se především v Istanbulu, [[Smyrna|Izmiru]], [[Soluň|Soluni]], [[Bursa|Burse]] a [[Edirne]]. V roce 1517 [[Selim I.]] rozšířil osmanskou nadvládu do [[Alžírsko|Alžírska]] a [[Egypt|Egypta]]. Ovládl též [[Rudé moře]], což vedlo k [[Osmansko-portugalské války (1538–1560)|dlouhodobému souboji]] s [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]] o kontrolu nad obchodem v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Války o kontrolu nad [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] vedli Osmani zejména s [[Habsburské Španělsko|Habsburským Španělskem]], [[Janovská republika|Janovskou republikou]] a [[Benátská republika|Benátskou republikou]]. Osmani však měli zálusk i na [[Habsburská monarchie|habsburskou]] [[Střední Evropa|střední Evropu]] ([[Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568)|habsbursko-turecké války]]), roku 1529 byla Turky [[První obléhání Vídně|poprvé obležena]] [[První obléhání Vídně|Vídeň]], roku [[Druhé obléhání Vídně|1683 podruhé]].{{Citace elektronického periodika [729] => | příjmení = Munzar [730] => | jméno = Zdeněk [731] => | titul = Turci u Vídně: Jak pomohli čeští vojáci v obraně města? [732] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [733] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/turci-u-vidne-jak-pomohli-cesti-vojaci-v-obrane-mesta [734] => | datum vydání = 2019-02-21 [735] => | jazyk = en [736] => | datum přístupu = 2023-04-19 [737] => }}{{Citace elektronického periodika [738] => | příjmení = Pigula [739] => | jméno = Topi [740] => | titul = Před 339 lety Evropa konečně porazila Turky. Bitva u Vídně posunula Habsburky výrazně kupředu [741] => | periodikum = Prima Zoom [742] => | vydavatel = FTV Prima [743] => | url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/bitva-u-vidne [744] => | jazyk = cs [745] => | datum přístupu = 2023-04-19 [746] => }} Papežové se pokoušeli evropské mocnosti sjednocovat v boji proti Turkům do válečných koalic zvaných [[Svatá liga]]. Od 16. do 20. století vedla Osmanská říše také [[Rusko-osmanské války|dvanáct válek]] s [[Ruské impérium|Ruskou říší]].{{Citace elektronického periodika [747] => | titul = Russo-Turkish wars {{!}} Russo-Turkish history {{!}} Britannica [748] => | periodikum = www.britannica.com [749] => | url = https://www.britannica.com/topic/Russo-Turkish-wars [750] => | jazyk = en [751] => | datum přístupu = 2023-04-19 [752] => }} Na východě Osmani [[Osmansko-perské války|bojovali s Íránem]], počínaje [[Bitva na Čaldiránské rovině|bitvou na Čaldiránské rovině]] roku 1514 až do první poloviny 19. století. Turci se zapojovali i do konfliktů daleko od svých hranic, například v dnešní [[Indonésie|Indonésii]] či na [[Filipíny|Filipínách]].{{Citace periodika [753] => | příjmení = Reid [754] => | jméno = Anthony [755] => | titul = Sixteenth Century Turkish Influence in Western Indonesia [756] => | periodikum = Journal of Southeast Asian History [757] => | datum vydání = 1969 [758] => | ročník = 10 [759] => | číslo = 3 [760] => | strany = 395–414 [761] => | issn = 0217-7811 [762] => | url = https://www.jstor.org/stable/27651718 [763] => | datum přístupu = 2023-04-19 [764] => }}{{Citace monografie [765] => | příjmení = Peacock [766] => | jméno = Andrew C. S. [767] => | příjmení2 = Gallop [768] => | jméno2 = Annabel Teh [769] => | titul = From Anatolia to Aceh: Ottomans, Turks, and Southeast Asia [770] => | url = https://books.google.com/books?id=JL96AQAACAAJ&newbks=0&hl=cs [771] => | vydavatel = Oxford University Press [772] => | počet stran = 348 [773] => | isbn = 978-0-19-177197-2 [774] => | poznámka = Google-Books-ID: JL96AQAACAAJ [775] => | jazyk = en [776] => }} Za [[Sulejman I.|Sulejmana I.]] (1520–1566) dosáhla říše svého územního i kulturního vrcholu, vládla 25 milionům lidí. [[Soubor:Anatolian Greek dialects.png|náhled|Oblasti s tradičním [[Maloasijští Řekové|řeckým osídlením]] v Malé Asii před vysídlením a [[Řecká genocida|genocidou Řeků]] v letech 1914–1922]]Od konce [[17. století]] však začalo vytlačování Osmanské říše z Evropy, z velké části díky posilování Ruska. Toto vytlačování bylo do značné míry završeno během [[Balkánské války|balkánských válek]] na počátku [[20. století]]. O většinu svých rozsáhlých [[Arabský svět|arabských]] držav přišla Osmanská říše v důsledku [[První světová válka|první světové války]], do níž vstoupila na straně [[Ústřední mocnosti|ústředních mocností]] a byla poražena. Frustrace etnických Turků (často těch, co museli opustit ztracená území) z tohoto vývoje přinesla některé otřesné masakry křesťanů známé jako [[hamídijské masakry]], [[arménská genocida]], [[asyrská genocida]] či [[řecká genocida]].{{Citace monografie [777] => | příjmení = Shirinian [778] => | jméno = George N. [779] => | titul = Genocide in the Ottoman Empire: Armenians, Assyrians, and Greeks, 1913-1923 [780] => | url = https://books.google.com/books?id=SlwEDQAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [781] => | vydavatel = Berghahn Books [782] => | počet stran = 443 [783] => | isbn = 978-1-78533-433-7 [784] => | poznámka = Google-Books-ID: SlwEDQAAQBAJ [785] => | jazyk = en [786] => }}{{Citace elektronického periodika [787] => | příjmení = Komárek [788] => | jméno = Michal [789] => | titul = Existenciální hrozba pro říši! Důvod pro genocidu starou přes sto let [790] => | periodikum = Seznam Zprávy [791] => | vydavatel = Seznam.cz [792] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-existencialni-hrozba-pro-risi-duvod-pro-genocidu-starou-pres-sto-let-199468 [793] => | datum vydání = 2022-04-24 [794] => | jazyk = cs [795] => | datum přístupu = 2023-04-19 [796] => }}{{Citace monografie [797] => | příjmení = Qarabash [798] => | jméno = Abed Mshiho Neman [799] => | titul = Sayfo - An Account of the Assyrian Genocide [800] => | url = https://books.google.com/books?id=gXC-zQEACAAJ&newbks=0&hl=cs [801] => | vydavatel = Edinburgh University Press [802] => | počet stran = 272 [803] => | isbn = 978-1-4744-4751-5 [804] => | jazyk = en [805] => }}{{Citace periodika [806] => | příjmení = Meichanetsidis [807] => | jméno = Vasileios Th. [808] => | titul = The Genocide of the Greeks of the Ottoman Empire, 1913–1923: A Comprehensive Overview [809] => | periodikum = Genocide Studies International [810] => | datum vydání = 2015 [811] => | ročník = 9 [812] => | číslo = 1 [813] => | strany = 104–173 [814] => | issn = 2291-1847 [815] => | url = https://www.jstor.org/stable/26986016 [816] => | datum přístupu = 2023-04-19 [817] => }} Byly při nich vyvražděny miliony lidí. [818] => [819] => Sultán jako hlava Osmanské říše měl až do [[19. století]] absolutní (neomezenou) moc. Osmanská kultura se tak stala symbolem největšího možného konzervatismu. To vedlo k zaostávání říše a budilo to od 19. století odpor i v samotném jádru říše, dnešním Turecku. Reformy [[Tanzimat]] započaté sultánem [[Abdülmecid I.|Abdülmecidem]] roku 1839, jež vyvrcholily roku 1876 přijetím ústavy, zaručením základních práv a o rok později dokonce svoláním prvního parlamentu, úpadek říše nezastavily.{{Citace periodika [820] => | příjmení = Kawtharani [821] => | jméno = Wajih [822] => | titul = The Ottoman Tanzimat and the Constitution: The Beginnings of Constitutional Thought, Text, Application, and Conceptualizatio [823] => | periodikum = Tabayyun [824] => | datum vydání = 2013 [825] => | ročník = 1 [826] => | číslo = 3 [827] => | strany = 07–22 [828] => | issn = 2305-2465 [829] => | jazyk = ar [830] => | url = https://tabayyun.dohainstitute.org/en/issue003/Pages/art01.aspx [831] => | datum přístupu = 2023-04-19 [832] => }} To radikalizovalo liberálně a nacionalisticky naladěné [[Mladoturci|mladoturecké hnutí]], jež nakonec vyvolalo [[Mladoturecká revoluce|povstání roku 1908]].{{Citace periodika [833] => | příjmení = Ahmad [834] => | jméno = Feroz [835] => | titul = The Young Turk Revolution [836] => | periodikum = Journal of Contemporary History [837] => | datum vydání = 1968 [838] => | ročník = 3 [839] => | číslo = 3 [840] => | strany = 19–36 [841] => | issn = 0022-0094 [842] => | url = https://www.jstor.org/stable/259696 [843] => | datum přístupu = 2023-04-19 [844] => }} Mladoturci po něm ovládli zemi. Avšak místo liberálních reforem přišla vláda triumvirátu mladotureckých pašů ([[Talat Paša]], [[Enver Paša]] a [[Džamal Paša]]), kteří říši zatáhli do [[První světová válka|světové války]], iniciovali řadu masakrů a nakonec způsobili její úplný zánik.{{Citace periodika [845] => | příjmení = Ahmad [846] => | jméno = Feroz [847] => | titul = War and Society under the Young Turks, 1908-18 [848] => | periodikum = Review (Fernand Braudel Center) [849] => | datum vydání = 1988 [850] => | ročník = 11 [851] => | číslo = 2 [852] => | strany = 265–286 [853] => | issn = 0147-9032 [854] => | url = https://www.jstor.org/stable/40241096 [855] => | datum přístupu = 2023-04-19 [856] => }}{{Citace monografie [857] => | příjmení = Aksakal [858] => | jméno = Mustafa [859] => | titul = The Ottoman Road to War in 1914: The Ottoman Empire and the First World War [860] => | url = https://books.google.com/books?id=xTVSkasR2IsC&newbks=0&hl=cs [861] => | vydavatel = Cambridge University Press [862] => | počet stran = 382 [863] => | isbn = 978-1-139-47449-8 [864] => | poznámka = Google-Books-ID: xTVSkasR2IsC [865] => | jazyk = en [866] => }}{{Citace periodika [867] => | příjmení = Aksakal [868] => | jméno = Mustafa [869] => | titul = The Limits of Diplomacy: The Ottoman Empire and the First World War [870] => | periodikum = Foreign Policy Analysis [871] => | datum vydání = 2011 [872] => | ročník = 7 [873] => | číslo = 2 [874] => | strany = 197–203 [875] => | issn = 1743-8586 [876] => | url = https://www.jstor.org/stable/24909769 [877] => | datum přístupu = 2023-11-06 [878] => }} [879] => [[Soubor:Atatürk şapkasıyla selam verirken.jpg|náhled|[[Mustafa Kemal Atatürk]] je zakladatelem a prvním prezidentem Turecké republiky]] [880] => [881] => Osmanům se proti silám [[Trojdohoda|Dohody]] vojensky nedařilo.{{Citace monografie [882] => | příjmení = Rogan [883] => | jméno = Eugene [884] => | titul = The Fall of the Ottomans: The Great War in the Middle East [885] => | url = https://books.google.com/books?id=YeNrDgAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [886] => | vydavatel = Basic Books [887] => | počet stran = 323 [888] => | isbn = 978-0-465-05669-9 [889] => | poznámka = Google-Books-ID: YeNrDgAAQBAJ [890] => | jazyk = en [891] => }} 30. října 1918 podepsali [[Mudroské příměří]].{{Citace elektronického periodika [892] => | příjmení = Ryan [893] => | jméno = James [894] => | titul = Mudros, Armistice of [895] => | periodikum = International Encyclopedia of the First World War (WW1) [896] => | url = https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/mudros_armistice_of [897] => | datum přístupu = 2023-11-06 [898] => }}{{Citace elektronického periodika [899] => | titul = October 30, 1918: Ottoman Empire signs treaty with Allies [900] => | periodikum = History.com [901] => | url = https://www.history.com/this-day-in-history/ottoman-empire-signs-treaty-with-allies [902] => | jazyk = en [903] => | datum přístupu = 2023-11-06 [904] => }}{{Citace periodika [905] => | příjmení = Dyer [906] => | jméno = Gwynne [907] => | titul = The Turkish Armistice of 1918: 2: A Lost Opportunity: The Armistice Negotiations of Moudros [908] => | periodikum = Middle Eastern Studies [909] => | datum vydání = 1972 [910] => | ročník = 8 [911] => | číslo = 3 [912] => | strany = 313–348 [913] => | issn = 0026-3206 [914] => | url = https://www.jstor.org/stable/4282435 [915] => | datum přístupu = 2023-11-06 [916] => }} V listopadu 1918 obsadila britská, francouzská a italská vojska Istanbul{{Citace elektronického periodika [917] => | příjmení = Harbin [918] => | jméno = Julie [919] => | titul = How the Occupation of Istanbul Shaped the Modern Middle East [920] => | periodikum = Duke Today [921] => | url = https://today.duke.edu/2015/04/ottoman [922] => | datum vydání = 2015-04-20 [923] => | jazyk = en [924] => | datum přístupu = 2023-11-06 [925] => }}, v květnu 1919 Řekové obsadily Smyrnu (Izmir){{Citace periodika [926] => | příjmení = Buzanski [927] => | jméno = Peter M. [928] => | titul = The Interallied Investigation of the Greek Invasion of Smyrna, 1919 [929] => | periodikum = The Historian [930] => | datum vydání = 1963 [931] => | ročník = 25 [932] => | číslo = 3 [933] => | strany = 325–343 [934] => | issn = 0018-2370 [935] => | url = https://www.jstor.org/stable/24441527 [936] => | datum přístupu = 2023-11-06 [937] => }}, další velká území Malé Asie kontrolovaly arménské jednotky. Republikánské a nacionalistické turecké síly vedené [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafou Kemalem]] (zvaným později Atatürk) vycítily, že faktická osmanská prohra ve válce může mít pro etnické Turky katastrofální následky, a tak v květnu 1919 zahájily proti zahraničním jednotkám v zemi boj známý jako [[turecká válka za nezávislost]].{{Citace periodika [938] => | příjmení = Hanedar [939] => | jméno = Avni Önder [940] => | titul = War, Risk, and Gold: The Turkish War of Independence and Ottoman Empire [941] => | periodikum = Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte / Economic History Yearbook [942] => | datum vydání = 2023-11-01 [943] => | ročník = 64 [944] => | číslo = 2 [945] => | strany = 619–649 [946] => | issn = 2196-6842 [947] => | doi = 10.1515/jbwg-2023-0022 [948] => | jazyk = en [949] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/jbwg-2023-0022/html [950] => | datum přístupu = 2023-11-06 [951] => }}{{Citace monografie [952] => | příjmení = Erickson [953] => | jméno = Edward J. [954] => | titul = The Turkish War of Independence: A Military History, 1919–1923 [955] => | url = https://books.google.com/books?id=DLvCEAAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [956] => | vydavatel = Bloomsbury Academic [957] => | počet stran = 432 [958] => | isbn = 978-1-4408-7841-1 [959] => | poznámka = Google-Books-ID: DLvCEAAAQBAJ [960] => | jazyk = en [961] => }} Jejím jádrem byla [[řecko-turecká válka]].{{Citace periodika [962] => | příjmení = Jensen [963] => | jméno = Peter Kincaid [964] => | titul = The Greco-Turkish War, 1920-1922 [965] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [966] => | datum vydání = 1979 [967] => | ročník = 10 [968] => | číslo = 4 [969] => | strany = 553–565 [970] => | issn = 0020-7438 [971] => | url = https://www.jstor.org/stable/162217 [972] => | datum přístupu = 2023-11-06 [973] => }}{{Citace elektronického periodika [974] => | příjmení = Macar [975] => | jméno = Elçin [976] => | titul = Greco-Turkish War 1919-1922 [977] => | periodikum = International Encyclopedia of the First World War (WW1) [978] => | url = https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/greco-turkish_war_1919-1922 [979] => | datum přístupu = 2023-11-06 [980] => }} V květnu 1919 na [[Pařížská mírová konference (1919)|mírové konferenci v Paříži]] byla Osmanské říši skutečně odňata řada území, jak se kemalisté obávali.{{Citace elektronického periodika [981] => | příjmení = Helmreich [982] => | jméno = Paul C. [983] => | titul = From Paris to Sevres: the partition of the Ottoman Empire at the Peace Conference of 1919-1920 [984] => | periodikum = catalogue.nla.gov.au [985] => | url = https://catalogue.nla.gov.au/catalog/353123 [986] => | jazyk = en [987] => | datum přístupu = 2023-11-06 [988] => }} To stvrzovala mírová [[Sèvreská smlouva]] uzavřená mezi západními spojenci a osmanskou elitou 10. srpna 1920.{{Cite web|url=http://net.lib.byu.edu/~rdh7/wwi/versa/sevres1.html|title=The Treaty of Sèvres, 1920|publisher=Harold B. Library, [[Brigham Young University]]}} Proti ní se ale kemalisté vzbouřili. Válku za nezávislost zároveň spojili s bojem za svržení osmanského monarchistického systému. Zaznamenali řadu vojenských úspěchů, díky nimž vytlačili zahraniční jednotky z Malé Asie a dokonce i [[východní Thrákie]]. [[Karská smlouva]] nejprve určila hranice s Arménií (kterou mezitím pohltil [[Sovětský svaz]]).{{Citace elektronického periodika [989] => | titul = More Turkey: The Soviet Border Before And After The Treaty Of Kars [990] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [991] => | url = https://www.rferl.org/a/treaty-of-kars/31505112.html [992] => | datum vydání = 2021-10-12 [993] => | jazyk = en [994] => | datum přístupu = 2023-11-06 [995] => }} Boje s Řeky a západními spojenci skončily 11. října 1922 příměřím v Mudanyi.{{Citace elektronického periodika [996] => | titul = Armistice of Mudanya [997] => | periodikum = History-maps.com [998] => | url = https://history-maps.com/en/story/Turkish-War-of-Independence/event/Armistice-of-Mudanya [999] => | jazyk = en [1000] => | datum přístupu = 2023-11-06 [1001] => }} Následovalo podepsání mírové [[Lausannská smlouva|Lausannské smlouvy]] 24. července 1923, která tak anulovala smlouvu Sèvreskou.{{Citace elektronického periodika [1002] => | příjmení = Papadimitriou [1003] => | jméno = Yanis [1004] => | příjmení2 = Solaker [1005] => | jméno2 = Gulsen [1006] => | titul = Greece and Turkey: The Treaty of Lausanne 100 years on [1007] => | periodikum = DW.com [1008] => | url = https://www.dw.com/en/greece-and-turkey-the-treaty-of-lausanne-100-years-on/a-66307830 [1009] => | datum vydání = 2023-07-23 [1010] => | jazyk = en [1011] => | datum přístupu = 2023-11-06 [1012] => }}{{Citace periodika [1013] => | příjmení = Farge [1014] => | jméno = Emma [1015] => | příjmení2 = Neghaiwi [1016] => | jméno2 = Brenna Hughes [1017] => | titul = Treaty that created modern Turkey still evokes pain for some, 100 years after signing [1018] => | periodikum = Reuters [1019] => | datum vydání = 2023-07-24 [1020] => | jazyk = en [1021] => | url = https://www.reuters.com/world/middle-east/treaty-that-created-modern-turkey-still-evokes-pain-some-100-years-after-signing-2023-07-23/ [1022] => | datum přístupu = 2023-11-06 [1023] => }} Dne 4. října 1923 skončila spojenecká okupace Turecka stažením posledních spojeneckých vojsk z Istanbulu. Vojenský postup a diplomatické úspěchy ankarské vlády vyústily 11. října 1922 v podepsání příměří v Mudanyi. Řešení krize v Çanakkale (září-říjen 1922) mezi [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeným královstvím]] a ankarskou vládou způsobilo 19. října 1922 pád [[Druhá vláda Davida Lloyd George|ministerstva]] [[David Lloyd George|Davida Lloyda George]]{{cite journal |last=Darwin |first=J. G. |title=The Chanak Crisis and the British Cabinet |journal=History |date=Feb 1980 |volume=65 |issue=213 |pages=32–48 |doi=10.1111/j.1468-229X.1980.tb02082.x }} a politickou autonomii [[Kanada|Kanady]] od Spojeného království.{{cite book |last=Dawson |first=Robert MacGregor |author-link=Robert MacGregor Dawson |date=1958 |title=William Lyon Mackenzie King: A Political Biography, 1874-1923 |location=Toronto |publisher=University of Toronto Press |pages=401–416}} Dle Lausannské smlouvy proběhla výměna obyvatelstva mezi Tureckem a Řeckem na základě náboženského klíče. Z Turecka se vystěhovalo do Řecka na 1,5 milionu Řeků, opačným směrem zamířilo půl milionu muslimů.{{Citace monografie [1024] => | příjmení = Hirschon [1025] => | jméno = Renée [1026] => | titul = Crossing the Aegean: An Appraisal of the 1923 Compulsory Population Exchange between Greece and Turkey [1027] => | url = https://books.google.com/books?id=CtDQqKh90YwC&newbks=0&hl=cs [1028] => | vydavatel = Berghahn Books [1029] => | počet stran = 318 [1030] => | isbn = 978-0-85745-702-8 [1031] => | poznámka = Google-Books-ID: CtDQqKh90YwC [1032] => | jazyk = en [1033] => }}{{Citace periodika [1034] => | příjmení = Blanchard [1035] => | jméno = Raoul [1036] => | titul = The Exchange of Populations between Greece and Turkey [1037] => | periodikum = Geographical Review [1038] => | datum vydání = 1925 [1039] => | ročník = 15 [1040] => | číslo = 3 [1041] => | strany = 449–456 [1042] => | issn = 0016-7428 [1043] => | doi = 10.2307/208566 [1044] => | url = https://www.jstor.org/stable/208566 [1045] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1046] => }} Mustafa Kemal zvítězil i politicky, na domácí scéně: [[Velké národní shromáždění]] v Ankaře odhlasovalo 1. listopadu 1922 zrušení sultanátu a ukončilo tak 623 let trvající monarchickou vládu. 29. října 1923 byla vyhlášena Turecká republika s Kemalem jako jejím prezidentem.{{Citace elektronického periodika [1047] => | příjmení = Hejma [1048] => | jméno = Alan [1049] => | titul = Osmanská říše je minulostí. Před 100 lety vznikla Turecká republika [1050] => | periodikum = iDNES.cz [1051] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-osmani-turecko.A231027_104031_pred-100-lety_vov [1052] => | datum vydání = 2023-10-28 [1053] => | jazyk = cs [1054] => | datum přístupu = 2023-11-06 [1055] => }} [1056] => [1057] => Atatürk (vášnivý [[Náboženský skepticismus|náboženský skeptik]], patrně i [[Ateismus|ateista]]) poté [[Sekularizace|sekularizoval]] a zmodernizoval turecký stát. Připravil celou řadu [[Atatürkovy reformy|reforem]], mj. udělil [[Volební právo žen|volební právo ženám]] (1934), zavedl [[Latinka|latinské písmo]] a [[gregoriánský kalendář]].{{Citace elektronického periodika [1058] => | příjmení = Lhoťan [1059] => | jméno = Lukáš [1060] => | titul = Mustafa Kemal zmodernizoval Turecko, teď se od něj Turci odvrací. Kdo byl zbožňovaný Atatürk? [1061] => | periodikum = Reflex.cz [1062] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/profil/95220/mustafa-kemal-zmodernizoval-turecko-ted-se-od-nej-turci-odvraci-kdo-byl-zboznovany-ataturk.html [1063] => | datum vydání = 2021-05-19 [1064] => | jazyk = cs [1065] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1066] => }} Také přenesl sídlo prezidenta, vlády a parlamentu z [[Istanbul]]u do [[Ankara|Ankary]], která byla do té doby malým městem uvnitř Anatolie. [1067] => [1068] => Turecko zůstalo po většinu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] neutrální, ale 23. února 1945 vstoupilo do závěrečných fází války na straně [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenců]].{{Citace periodika [1069] => | příjmení = Hale [1070] => | jméno = William [1071] => | titul = Turkey and Britain in World War II: Origins and Results of the Tripartite Alliance, 1935-40 [1072] => | periodikum = Journal of Balkan and Near Eastern Studies [1073] => | datum vydání = 2021-11-02 [1074] => | ročník = 23 [1075] => | číslo = 6 [1076] => | strany = 824–844 [1077] => | issn = 1944-8953 [1078] => | doi = 10.1080/19448953.2021.1987764 [1079] => | url = https://doi.org/10.1080/19448953.2021.1987764 [1080] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1081] => }} Poté, co Turecko, inspirováno Atatürkovým [[Antikomunismus|antikomunismem]], bojovalo jako součást západních sil v [[Korejská válka|korejské válce]]{{Citace periodika [1082] => | příjmení = Lippe [1083] => | jméno = John M. Vander [1084] => | titul = Forgotten Brigade of the Forgotten War: Turkey's Participation in the Korean War [1085] => | periodikum = Middle Eastern Studies [1086] => | datum vydání = 2000 [1087] => | ročník = 36 [1088] => | číslo = 1 [1089] => | strany = 92–102 [1090] => | issn = 0026-3206 [1091] => | url = https://www.jstor.org/stable/4284053 [1092] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1093] => }}, vstoupilo v roce 1952 do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a stalo se hrází proti [[Sovětský svaz|sovětské]] expanzi do Středomoří.{{Citace elektronického periodika [1094] => | příjmení = WILKINSON [1095] => | jméno = Tracy [1096] => | titul = So, why is Turkey in NATO, anyway? A look at the country's complex history with the alliance [1097] => | periodikum = Los Angeles Times [1098] => | url = https://www.latimes.com/politics/story/2022-06-29/so-why-is-turkey-in-nato-anyway [1099] => | datum vydání = 2022-06-29 [1100] => | jazyk = en-US [1101] => | datum přístupu = 2023-04-19 [1102] => }} [1103] => [[Soubor:YPJ fighters (Afrin February 2018).jpg|vlevo|náhled|Kurdské bojovnice v Sýrii během turecké invaze do Afrínu]] [1104] => K největším vnitřním problémům 2. poloviny 20. století v Turecku patřila kurdská otázka. V Turecku žije jedenáct až čtrnáct milionů [[Kurdové|Kurdů]] a vztah turecké vlády k této národnostní menšině nebyl zcela vyřešen. Od roku 1984 bojují [[Strana kurdských pracujících|kurdští separatisté]] za samostatný kurdský stát a turecko-kurdský konflikt si vyžádal na 40 000 životů."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/turecko-znovu-bombardovalo-pozice-kurdskych-separatistu_358572.html Turecko znovu bombardovalo pozice kurdských separatistů]". Týden. 11. října 2015. Jen v roce 2015 zabila turecká armáda přes 2 000 kurdských povstalců.{{Citace elektronické monografie [1105] => | titul = Scores killed in clashes between Turkish forces and Kurdish rebels [1106] => | url = http://america.aljazeera.com/articles/2015/9/29/scores-killed-in-clashes-between-turkish-forces-and-kurdish-rebels.html [1107] => | vydavatel = [[Al Jazeera]] [1108] => | datum vydání = 29. září 2015 [1109] => }} Kurdský problém se přelil i do tureckého postoje k [[Občanská válka v Sýrii|občanské válce v Sýrii]], kde Turecko podporovalo protivládní povstalce, včetně syrské odnože [[Fronta an-Nusrá|al-Káidy]]{{Citace elektronického periodika [1110] => | titul = Turecko i Saúdové podporují krvelačnou al-Nusrá. Žádají USA, aby přivřely oči [1111] => | periodikum = Lidovky.cz [1112] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/turecko-i-saudove-podporuji-islamisty-v-syrii-zadaji-usa-aby-privrely-oci.A150614_140628_ln_zahranici_mmu [1113] => | datum vydání = 2015-06-15 [1114] => | jazyk = cs [1115] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1116] => }}, a v březnu 2018 [[Turecká invaze do Afrínu|obsadilo Afrín]] v Sýrii, odkud vytlačilo [[Rojava|syrské Kurdy]].{{Citace elektronického periodika [1117] => | titul = Turecko chce do kurdských regionů přesídlit syrské uprchlíky. Hrozí demografická proměna [1118] => | periodikum = Plus [1119] => | vydavatel = Český rozhlas [1120] => | url = https://plus.rozhlas.cz/turecko-chce-do-kurdskych-regionu-presidlit-syrske-uprchliky-hrozi-demograficka-7174159 [1121] => | datum vydání = 2018-03-19 [1122] => | jazyk = cs [1123] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1124] => }} Následovaly [[Operace Pramen míru|další turecké akce v ostatních částech severní Sýrie]] a vytlačování [[Lidové obranné jednotky|kurdských milic]], kterým pomáhaly relativně malé jednotky [[Spojené státy americké|Spojených států]] (v okamžiku turecké invaze v oblasti působilo asi 1 000 vojáků USA). V reakci na události z října 2019 uvalila americká vláda osobní sankce na tři turecké ministry. Americký prezident [[Donald Trump]] také oznámil svůj záměr zavézt přísné ekonomické sankce vůči Turecku.{{Citace elektronického periodika [1125] => | titul = US imposes sanctions on Turkey over Syria attack [1126] => | url = https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50050264 [1127] => | datum vydání = 2019-10-15 [1128] => }}{{Citace elektronického periodika [1129] => | titul = Trump Levels Sanctions on Turkey in Attempt to Contain the Chaos Wreaked By His Syria Withdrawal [1130] => | periodikum = Time [1131] => | url = https://time.com/5699970/trump-sanctions-turkey-syria/ [1132] => }} Telefonicky vyzval prezidenta Erdogana, aby invazi do Sýrie a boje proti Kurdům zastavil. [1133] => [1134] => Dalším problémem se stala neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí, turecká vláda například striktně popírá [[Arménská genocida|genocidu Arménů]], kterou spáchala Osmanská říše v průběhu první světové války, a samotné „uznání“ arménské genocidy je v Turecku trestným činem.{{Citace elektronického periodika [1135] => | titul = Arménská genocida paralyzuje vztahy mezi Turky a Armény, společná hranice je neprodyšně uzavřená [1136] => | periodikum = Český rozhlas [1137] => | url = https://plus.rozhlas.cz/armenska-genocida-paralyzuje-vztahy-mezi-turky-a-armeny-spolecna-hranice-je-7612483 [1138] => | datum vydání = 15. září 2018 [1139] => }} [1140] => [1141] => V létě 1974 podniklo Turecko [[Turecká invaze na Kypr|invazi na Kypr]], jejímž důsledkem bylo faktické odtržení [[Severní Kypr|Severního Kypru]].{{Citace elektronického periodika [1142] => | titul = Od ostnatých drátů k rozdělení. Před 45 lety vtrhla turecká armáda na Kypr [1143] => | periodikum = iDNES.cz [1144] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/severni-kypr-vyroci-turecko-armada.A190719_100528_zahranicni_bur [1145] => | datum vydání = 2019-07-20 [1146] => | jazyk = cs [1147] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1148] => }}{{Citace periodika [1149] => | příjmení = Camp [1150] => | jméno = Glen D. [1151] => | titul = Greek-Turkish Conflict over Cyprus [1152] => | periodikum = Political Science Quarterly [1153] => | datum vydání = 1980 [1154] => | ročník = 95 [1155] => | číslo = 1 [1156] => | strany = 43–70 [1157] => | issn = 0032-3195 [1158] => | doi = 10.2307/2149584 [1159] => | url = https://www.jstor.org/stable/2149584 [1160] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1161] => }} [1162] => [[Soubor:After coup nightly demonstartion of president Erdogan supporters. Istanbul, Turkey, Eastern Europe and Western Asia. 22 July,2016.jpg|náhled|Erdonagnovi příznivci po pokusu o vojenský převrat v roce 2016]] [1163] => V Turecku se po druhé světové válce rozvinul v zásadě demokratický systém, ovšem narušovaný mocí armády, která ho několikrát dočasně suspendovala vojenskými puči (zejm. 1960 a 1980).{{Citace periodika [1164] => | příjmení = Gunn [1165] => | jméno = Christopher [1166] => | titul = The 1960 Coup in Turkey: A U.S. Intelligence Failure or a Successful Intervention? [1167] => | periodikum = Journal of Cold War Studies [1168] => | datum vydání = 2015 [1169] => | ročník = 17 [1170] => | číslo = 2 [1171] => | strany = 103–139 [1172] => | issn = 1520-3972 [1173] => | url = https://www.jstor.org/stable/26926193 [1174] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1175] => }}{{Citace periodika [1176] => | příjmení = DEMIREL [1177] => | jméno = Tanel [1178] => | titul = The Turkish Military's Decision to Intervene: 12 September 1980 [1179] => | periodikum = Armed Forces & Society [1180] => | datum vydání = 2003 [1181] => | ročník = 29 [1182] => | číslo = 2 [1183] => | strany = 253–280 [1184] => | issn = 0095-327X [1185] => | url = https://www.jstor.org/stable/45346992 [1186] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1187] => }} Armáda byla na druhou stranu strážkyní kemalistické a sekularistické tradice.{{Citace periodika [1188] => | příjmení = BROWN [1189] => | jméno = JAMES [1190] => | titul = The Military and Politics In Turkey [1191] => | periodikum = Armed Forces & Society [1192] => | datum vydání = 1987 [1193] => | ročník = 13 [1194] => | číslo = 2 [1195] => | strany = 235–253 [1196] => | issn = 0095-327X [1197] => | url = https://www.jstor.org/stable/45305774 [1198] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1199] => }}{{Citace periodika [1200] => | příjmení = Tachau [1201] => | jméno = Frank [1202] => | příjmení2 = Heper [1203] => | jméno2 = Metin [1204] => | titul = The State, Politics, and the Military in Turkey [1205] => | periodikum = Comparative Politics [1206] => | datum vydání = 1983 [1207] => | ročník = 16 [1208] => | číslo = 1 [1209] => | strany = 17–33 [1210] => | issn = 0010-4159 [1211] => | doi = 10.2307/421593 [1212] => | url = https://www.jstor.org/stable/421593 [1213] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1214] => }}{{Citace periodika [1215] => | příjmení = Karabelias [1216] => | jméno = Gerassimos [1217] => | titul = The Evolution of Civil-Military Relations in Post-War Turkey, 1980-95 [1218] => | periodikum = Middle Eastern Studies [1219] => | datum vydání = 1999 [1220] => | ročník = 35 [1221] => | číslo = 4 [1222] => | strany = 130–151 [1223] => | issn = 0026-3206 [1224] => | url = https://www.jstor.org/stable/4284042 [1225] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1226] => }} Oslabení role armády v turecké společnosti uvolnilo prostor [[Neoosmanismus|neo-osmanismu]] a [[Panislamismus|pan-islamismu]], zejména po zmařeném puči v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [1227] => | titul = Turecko je příliš malé, řekl Erdogan. Připomněl slavnou minulost a ‚právo‘ na Irák [1228] => | periodikum = Lidovky.cz [1229] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/turecko-je-prilis-male-v-mosulu-bychom-meli-hrat-vetsi-roli-rekl-erdogan.A161029_164424_ln_zahranici_ele [1230] => | datum vydání = 2016-10-30 [1231] => | jazyk = cs [1232] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1233] => }}{{Citace monografie [1234] => | příjmení = Yavuz [1235] => | jméno = M. Hakan [1236] => | titul = Nostalgia for the Empire: The Politics of Neo-Ottomanism [1237] => | url = https://books.google.com/books?id=eyrtDwAAQBAJ&newbks=0&hl=cs [1238] => | vydavatel = Oxford University Press [1239] => | počet stran = 337 [1240] => | isbn = 978-0-19-751228-9 [1241] => | poznámka = Google-Books-ID: eyrtDwAAQBAJ [1242] => | jazyk = en [1243] => }}{{Citace elektronického periodika [1244] => | titul = Turkey’s Dangerous New Exports: Pan-Islamist, Neo-Ottoman Visions and Regional Instability [1245] => | periodikum = Middle East Institute [1246] => | url = https://www.mei.edu/publications/turkeys-dangerous-new-exports-pan-islamist-neo-ottoman-visions-and-regional [1247] => | jazyk = en [1248] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1249] => }} Ten proběhl 15. července 2016, kdy se část turecké armády [[Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016|pokusila o vojenský převrat]] v reakci na údajné potlačování principů [[Sekulární stát|sekulárního státu]] režimem prezidenta [[Recep Tayyip Erdoğan|Recepa Tayyipa Erdoğana]].{{Citace elektronického periodika [1250] => | titul = Erdogan: Byla to zrada, pučisté zaplatí vysokou cenu [1251] => | periodikum = Novinky.cz [1252] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1253] => | vydavatel = Borgis [1254] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-erdogan-byla-to-zrada-puciste-zaplati-vysokou-cenu-40002196 [1255] => | jazyk = cs [1256] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1257] => }} Pokus o převrat byl potlačen již po několika hodinách. Následovaly rozsáhlé [[Čistky v Turecku (2016)|čistky]] v armádě, policii, justici, médiích a školství. 160 000 lidí bylo propuštěno nebo postaveno mimo službu.{{Citace elektronického periodika [1258] => | příjmení = [1259] => | jméno = [1260] => | titul = V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč [1261] => | periodikum = ČT24 [1262] => | vydavatel = Česká televize [1263] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2414440-v-turecku-vydali-zatykace-na-dalsich-230-lidi-kvuli-pokusu-o-puc [1264] => | jazyk = cs [1265] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1266] => }} Bylo zatčeno 77 000 lidí včetně občanů členských států EU.{{Citace periodika [1267] => | titul = Turkey arrests German for spreading Kurdish propaganda: Anadolu [1268] => | periodikum = Reuters [1269] => | datum vydání = 2018-07-25 [1270] => | jazyk = en [1271] => | url = https://www.reuters.com/article/us-germany-turkey-security-idUSKBN1KF2ZX [1272] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1273] => }} Sto sedmdesát novin, televizních stanic a vydavatelství bylo zakázáno, přes sto novinářů bylo uvězněno. Čtvrtina poslanců, většinou opozičních, byla zbavena imunity a došlo k zatýkání představitelů opoziční prokurdské HDP.{{Citace elektronického periodika [1274] => | příjmení = [1275] => | jméno = [1276] => | titul = V Turecku zatkli další opoziční politiky. V zemi panuje "dusno" [1277] => | periodikum = Týden.cz [1278] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/v-turecku-zatkli-dalsi-opozicni-politiky-v-zemi-panuje-dusno_404520.html [1279] => | datum vydání = 2016-11-05 [1280] => | jazyk = cs [1281] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1282] => }} Evropská unie v reakci na tyto represe zmrazila přístupové rozhovory s Tureckem, které neformálně začaly v roce 2005.{{Citace elektronického periodika [1283] => | titul = EU zmrazí přístupová jednání s Tureckem kvůli událostem po puči. Turci to neberou vážně [1284] => | periodikum = Lidovky.cz [1285] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/evopsky-parlament-zmrazime-pristupova-jednani-s-tureckem-kvuli-udalostem-po-puci.A161124_122527_ln_zahranici_fas [1286] => | datum vydání = 2016-11-24 [1287] => | jazyk = cs [1288] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1289] => }} [1290] => [1291] => Dne 16. dubna 2017 se v Turecku konalo ústavní referendum. Navrhované změny turecké ústavy zahrnovaly zavedení [[Prezidentská republika|prezidentského systému]], který by nahradil stávající [[parlamentní systém]].{{Citace elektronického periodika | titul = Turecko míří vstříc prezidentskému systému, pro debatu o reformě hlasovala i část opozice | periodikum = ČT24 | datum vydání = 2017-01-10 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2008024-turecko-miri-vstric-prezidentskemu-systemu-pro-debatu-o-reforme-hlasovala-i-cast}} Referendum skončilo poměrem 51,3 % ku 48,7 % ve prospěch změn.{{Citace elektronického periodika | titul = Erdogan triumfuje: Turecko zavádí prezidentský systém, rozhodli lidé v referendu | periodikum = EuroZprávy | datum vydání = 2017-04-16 | url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/187309-erdogan-triumfuje-turecko-zavadi-prezidentsky-system-rozhodli-lide-v-referendu/ | datum přístupu = 2017-04-21 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170422032957/http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/187309-erdogan-triumfuje-turecko-zavadi-prezidentsky-system-rozhodli-lide-v-referendu/ | datum archivace = 2017-04-22 }} Zároveň však tento těsný výsledek ukázal rozpolcenost turecké společnosti mezi její městskou částí, která většinově hlasovala proti záměru prezidenta Erdoğana posílit jeho pravomoci, a spíše venkovskými oblastmi, které se zřetelně vyslovily pro jeho návrh. Zavedení prezidentského systému podle mnoha pozorovatelů zesílilo autoritářské tendence.{{Citace elektronického periodika [1292] => | příjmení = Burchert [1293] => | jméno = Viliam [1294] => | titul = Evropa v pasti: Turecko má teď systém à la Putin, EU tam už nic nezmůže [1295] => | periodikum = Reflex.cz [1296] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/komentare/78854/evropa-v-pasti-turecko-ma-ted-system-a-la-putin-eu-tam-uz-nic-nezmuze.html [1297] => | datum vydání = 2017-04-17 [1298] => | jazyk = cs [1299] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1300] => }}{{Citace monografie [1301] => | příjmení = Gümüş [1302] => | jméno = Tezcan [1303] => | titul = Turkey's Political Leaders: Authoritarian Tendencies in a Democratic State [1304] => | url = https://books.google.com/books?id=1S5GzwEACAAJ&newbks=0&hl=cs [1305] => | vydavatel = Edinburgh University Press [1306] => | počet stran = 256 [1307] => | isbn = 978-1-3995-0008-1 [1308] => | poznámka = Google-Books-ID: 1S5GzwEACAAJ [1309] => | jazyk = en [1310] => }} [1311] => [1312] => == Státní symboly == [1313] => === Vlajka === [1314] => [1315] => {{Podrobně|Turecká vlajka}} [1316] => [1317] => Turecká vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 s bílým půlměsícem a bílou pěticípou hvězdou, která se zvenku zhruba dotýká jedním cípem pomyslné spojnice dvou rohů půlměsíce a celý emblém je posunutý od středu kousek k žerdi. [1318] => [1319] => === Hymna === [1320] => [1321] => {{Podrobně|Turecká hymna}} [1322] => [1323] => Turecká hymna je píseň ''İstiklâl Marşı'' ({{Vjazyce2|cs|''Pochod nezávislosti''}}). Slova básně, která má 10 slok, ale zpívají se jen první dvě, napsal [[Mehmet Akif Ersoy]], hudbu složil Osman Zeki Üngör. [1324] => [1325] => == Geografie == [1326] => {{Podrobně|Geografie Turecka}} [1327] => [[Soubor:Turkey topo.jpg|náhled|vlevo|Topografie Turecka]] [1328] => [[Soubor:Istanbul Fatih Sultan Mehmet Bridge IMG 7249 1725.jpg|náhled|[[Bosporský most]] v [[Istanbul]]u, který spojuje Evropu (nalevo) a Asii (napravo)]] [1329] => Turecko se nachází na území [[Asie]] a jihovýchodní [[Evropa|Evropy]]. Asijská část ležící na poloostrově [[Malá Asie]] (historicky známým pod názvem Anatolie), která zabírá naprostou většinu území (zhruba 97 %), je od té evropské ([[Východní Thrákie]]) oddělena [[Marmarské moře|Marmarským mořem]] a průlivy [[Bospor]] a [[Dardanely]] (které dohromady spojují [[Černé moře|Černé]] a [[Egejské moře]]). Turecko má zhruba obdélníkový tvar s délkou přes 1 600 km a šířkou asi 800 km.{{citace elektronické monografie [1330] => | url = http://countrystudies.us/turkey/18.htm [1331] => | titul = Turkey – Geography [1332] => | vydavatel = [[Knihovna Kongresu]] [1333] => | datum přístupu = 2011-12-25 [1334] => | jazyk = anglicky [1335] => }} Celková rozloha činí 783 562 km².{{Citace elektronické monografie [1336] => | korporace = CIA [1337] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1338] => | titul = The World Factbook - Turkey [1339] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html [1340] => | datum aktualizace = 2011-12-13 [1341] => | datum přístupu = 2011-12-25 [1342] => | jazyk = anglicky [1343] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170702111626/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html [1344] => | datum archivace = 2017-07-02 [1345] => | nedostupné = ano [1346] => }} Na severozápadě sousedí s [[Bulharsko|Bulharskem]], na západě s [[Řecko|Řeckem]], na severovýchodě s [[Gruzie|Gruzií]], na východě s [[Arménie|Arménií]], [[Ázerbájdžán]]em (jeho [[exkláva|exklávou]] [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevan]]) a [[Írán]]em a na jihovýchodě s [[Irák]]em a [[Sýrie|Sýrií]].Délka hranic: Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km Na třech stranách je obklopeno moři: na západě Egejským, na severu Černým a na jihu [[Středozemní moře|Středozemním]]. [1347] => [1348] => [[Soubor:Mount Ararat from Artashat (28mm).jpg|náhled|vlevo|[[Ararat]] nacházející se v provincii [[Iğdırská provincie|Iğdır]] ve [[Východní Anatolie|Východní Anatolii]] je nejvyšší horou Turecka]][[Soubor:Pamukkale 30.jpg|náhled|[[Termální pramen]]y v oblasti [[Pamukkale]], významná turistická destinace|220pixelů]] [1349] => [1350] => Je to převážně hornatá země a úzké pruhy nížin se nacházejí jen při pobřežích. Asi čtvrtina rozlohy je ve výškách nad 1 200 m n. m. a méně než 40 % leží níže než 460 m n. m. Nejvyšší hory se nacházejí na východě, kde leží i nejvyšší hora Turecka [[Ararat]] s nadmořskou výškou 5 165 metrů. Na severu leží [[Pontské hory]], na jihu a jihovýchodě pak pohoří [[Taurus (pohoří)|Taurus]]. Ve středozápadní části země se nachází rozsáhlá náhorní plošina. Oblastí Turecka probíhají dva významné [[zlom]]y – [[Severoanatolský zlom]] a [[Východoanatolský zlom]]. Složitá geologická struktura Turecka je příčinou občasného [[vulkanismus|vulkanismu]] a relativně častých [[zemětřesení]]. Na východě země pramení mimo jiné velké řeky [[Eufrat]], [[Tigris]] a [[Araks]]. Nejdelší řeky na tureckém území, [[Kızılırmak]], [[Sakarya (řeka)|Sakarya]] a [[Yeşilırmak]], ústí do Černého moře. Nejdelší řeky ústící do Egejského moře jsou [[Velký Menderes]] a [[Gediz]]. Hranici mezi Řeckem a Tureckem tvoří řeka [[Marica]].{{Citace elektronické monografie [1351] => | korporace = Library of Congress [1352] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1353] => | titul = Country Profile: Turkey [1354] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Turkey.pdf [1355] => | datum vydání = 2008-08-19 [1356] => | datum přístupu = 2012-02-25 [1357] => | jazyk = anglicky [1358] => }} Největší z více než 250 jezer je [[Vanské jezero]] o rozloze 3 714 km² a [[Tuz]] o rozloze zhruba 1 550 km². Obě dvě tato jezera jsou slaná.{{Citace elektronické monografie [1359] => | příjmení = Dewdney [1360] => | jméno = John C [1361] => | příjmení2 = Yapp [1362] => | jméno2 = Malcolm Edward [1363] => | titul = Turkey [1364] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/609790/Turkey [1365] => | datum přístupu = 2011-12-25 [1366] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1367] => | jazyk = anglicky [1368] => }} [1369] => [1370] => [[Soubor:Marmaris TURKEY.JPG|náhled|Pobřežní město [[Marmaris]] na jihozápadě země]] [1371] => Obdělává se zhruba 30 % půdy a dalších 11 % se využívá k pastvě. Asi na 11 % obdělávané půdy jsou zasazeny trvalé plodiny a 18 % obdělávané půdy je zavlažováno. Mezi ekologické hrozby patří znečištění vod a vzduchu, deforestace a možnost úniku ropy a zemního plynu z asi 5 000 obchodních lodí, které každoročně proplují Bosporem. [1372] => [1373] => Nejčastějšími typy půdy v Turecku jsou travnaté [[step]]i, které se nacházejí hlavně ve střední a jihovýchodní Anatolii, a lesy, které pokrývají zbytek země. Nejrozmanitější lesy leží na pobřeží Černého moře, kde nejčastějšími stromy jsou [[habr]], [[kaštanovník setý]], [[smrk východní]], [[olše (rod)|olše]], [[buk]], [[dub]] a [[jedle]]. Mezi další běžně se vyskytující rostliny patří např. [[pěnišník]], [[vavřínovité|vavřín]], [[cesmína]], [[myrta]] a [[tis]]. Ve výškách nad 1 000 m n. m. začínají převažovat [[jehličnany]] a ve výškách nad 2 000 m n. m. se vyskytují alpinské louky. Turecko je bohaté na divoké živočichy a lovné druhy ptáků. V málo obydlených oblastech se vyskytují živočichové jako [[vlk eurasijský|vlk]], [[liška obecná (šelma)|liška]], [[prase divoké|prase]], [[kočka divoká|kočka]], [[bobr]], [[kuna]], [[šakal]], [[hyeny|hyena]], [[medvědovití|medvěd]], [[jelenovití|jelen]], [[gazela]] a [[kamzík bělák|kamzík]]. Mezi běžná domestikovaná zvířata patří [[buvol]], [[koza domácí|koza]], [[velbloud dvouhrbý|velbloud]], [[kůň]], [[osel]], [[ovce]] a [[tur domácí]]. Z ptáků jsou nejrozšířenější [[koroptve]], [[husa|husy]], [[křepelka|křepelky]] a [[dropi]]. [1374] => [1375] => === Podnebí === [1376] => Podnebí je převážně suché, z části kontinentální a je silně ovlivněno přítomností moře na severu, jihu a západě a hor vyskytujících se na většině území. Některé pobřežní oblasti mají [[středozemní podnebí]], zatímco v horských oblastech jsou mnohem chladnější zimy a celkově větší rozdíly mezi letními a zimními teplotami. Ve vnitrozemí sahají jarní teploty pod bod mrazu a nejnižší teploty mohou dosahovat −20 °C na západě a −40 °C na východě. Sníh je v teplejších oblastech možné spatřit zhruba dva týdny ročně a v některých horských oblastech na východě čtyři měsíce ročně. Při pobřežích jarní teploty dosahují hodnot zhruba 5 °C a v létě stoupají až na 30 °C. Roční úhrn srážek ve vnitrozemí je v rozmezí 305–406 mm a ve větších výškách přesahuje 1 000 mm. [1377] => [1378] => == Administrativní systém == [1379] => {{Podrobně|Administrativní dělení Turecka}} [1380] => [[Soubor:Ankara Views.jpg|náhled|[[Ankara]] je od roku 1923 hlavní město Turecka.]] [1381] => [[Soubor:Alanyafromcastle.JPG|náhled|[[Alanya]] je město v Turecku, které se nachází ve Středomořské oblasti]] [1382] => [[Soubor:Cappadocia Chimneys Wikimedia Commons.jpg|náhled|250px|Město [[Göreme]], významné turistické centrum v [[Kappadokie|Kappadokii]]]]Turecko je administrativně rozděleno do 81 [[provincie|provincií]] (''il'', množné číslo ''iller''), které jsou dále děleny na okresy a podokresy. Provincie se seskupují do 7 [[region]]ů (''bölgesi'', množné číslo ''bölgeleri''), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Nejlidnatějšími městy jsou [[Istanbul]] (k roku 2009 zde žilo 10 378 000 obyvatel), hlavní město [[Ankara]] (3 846 000), [[Smyrna|İzmir]] (2 679 000), [[Bursa]] (1 559 000) a [[Adana]] (1 339 000). [1383] => [1384] => {{Image label begin| obrázek =Turkey provinces blank gray.svg|width=600|float=none}} [1385] => {{Image label small|x=0.342|y=0.188|scale=600|text=[[Ankarská provincie|Ankara]]}} [1386] => {{Image label small|x=0.1|y=0.066|scale=600|text=[[Kırklarelská provincie|Kırklareli]]}} [1387] => {{Image label small|x=0.018|y=0.092|scale=600|text=[[Edirneská provincie|Edirne]]}} [1388] => {{Image label small|x=0.076|y=0.11|scale=600|text=[[Tekirdağská provincie|Tekirdağ]]}} [1389] => {{Image label small|x=0.024|y=0.166|scale=600|text=[[Çanakkalská provincie|Çanakkale]]}} [1390] => {{Image label small|x=0.104|y=0.206|scale=600|text=[[Balıkesirská provincie|Balıkesir]]}} [1391] => {{Image label small|x=0.152|y=0.172|scale=600|text=[[Burská provincie|Bursa]]}} [1392] => {{Image label small|x=0.158|y=0.14|scale=600|text=[[Yalovská provincie|Yalova]]}} [1393] => {{Image label small|x=0.172|y=0.094|scale=600|text=[[Istanbulská provincie|Istanbul]]}} [1394] => {{Image label small|x=0.198|y=0.124|scale=600|text=[[Kocaeliská provincie|Kocaeli]]}} [1395] => {{Image label small|x=0.228|y=0.144|scale=600|text=[[Sakaryjská provincie|Sakarya]]}} [1396] => {{Image label small|x=0.266|y=0.122|scale=600|text=[[Düzcská provincie|Düzce]]}} [1397] => {{Image label small|x=0.278|y=0.1|scale=600|text=[[Zonguldakská provincie|Zonguldak]]}} [1398] => {{Image label small|x=0.306|y=0.158|scale=600|text=[[Bolská provincie|Bolu]]}} [1399] => {{Image label small|x=0.218|y=0.18|scale=600|text=[[Bilecikská provincie|Bilecik]]}} [1400] => {{Image label small|x=0.254|y=0.216|scale=600|text=[[Eskişehirská provincie|Eskişehir]]}} [1401] => {{Image label small|x=0.182|y=0.23|scale=600|text=[[Kütahyanská provincie|Kütahya]]}} [1402] => {{Image label small|x=0.1|y=0.256|scale=600|text=[[Manisanská provincie|Manisa]]}} [1403] => {{Image label small|x=0.064|y=0.29|scale=600|text=[[Izmirská provincie|İzmir]]}} [1404] => {{Image label small|x=0.098|y=0.33|scale=600|text=[[Aydınská provincie|Aydın]]}} [1405] => {{Image label small|x=0.112|y=0.388|scale=600|text=[[Muğlanská provincie|Muğla]]}} [1406] => {{Image label small|x=0.156|y=0.33|scale=600|text=[[Denizliská provincie|Denizli]]}} [1407] => {{Image label small|x=0.208|y=0.356|scale=600|text=[[Burdurská provincie|Burdur]]}} [1408] => {{Image label small|x=0.17|y=0.282|scale=600|text=[[Uşacká provincie|Uşak]]}} [1409] => {{Image label small|x=0.244|y=0.274|scale=600|text=[[Provincie Afyonkarahisar|Afyon]]}} [1410] => {{Image label small|x=0.252|y=0.33|scale=600|text=[[Ispartská provincie|Isparta]]}} [1411] => {{Image label small|x=0.236|y=0.392|scale=600|text=[[Antalijská provincie|Antalya]]}} [1412] => {{Image label small|x=0.33|y=0.32|scale=600|text=[[Konyanská provincie|Konya]]}} [1413] => {{Image label small|x=0.414|y=0.412|scale=600|text=[[Mersinská provincie|Mersin]]}} [1414] => {{Image label small|x=0.362|y=0.378|scale=600|text=[[Karamanská provincie|Karaman]]}} [1415] => {{Image label small|x=0.404|y=0.308|scale=600|text=[[Aksarayská provincie|Aksaray]]}} [1416] => {{Image label small|x=0.412|y=0.242|scale=600|text=[[Kırşehirská provincie|Kırşehir]]}} [1417] => {{Image label small|x=0.394|y=0.212|scale=600|text=[[Kırıkkalská provincie|Kırıkkale]]}} [1418] => {{Image label small|x=0.382|y=0.148|scale=600|text=[[Çankırská provincie|Çankırı]]}} [1419] => {{Image label small|x=0.336|y=0.118|scale=600|text=[[Karabükská provincie|Karabük]]}} [1420] => {{Image label small|x=0.33|y=0.076|scale=600|text=[[Bartınská provincie|Bartın]]}} [1421] => {{Image label small|x=0.384|y=0.096|scale=600|text=[[Kastamonská provincie|Kastamonu]]}} [1422] => {{Image label small|x=0.478|y=0.078|scale=600|text=[[Sinopská provincie|Sinop]]}} [1423] => {{Image label small|x=0.448|y=0.166|scale=600|text=[[Çorumská provincie|Çorum]]}} [1424] => {{Image label small|x=0.478|y=0.224|scale=600|text=[[Yozgatská provincie|Yozgat]]}} [1425] => {{Image label small|x=0.438|y=0.276|scale=600|text=[[Nevşehirská provincie|Nevşehir]]}} [1426] => {{Image label small|x=0.448|y=0.338|scale=600|text=[[Niğdská provincie|Niğde]]}} [1427] => {{Image label small|x=0.484|y=0.394|scale=600|text=[[Adanská provincie|Adana]]}} [1428] => {{Image label small|x=0.524|y=0.434|scale=600|text=[[Hatayská provincie|Hatay]]}} [1429] => {{Image label small|x=0.51|y=0.364|scale=600|text=[[Osmanijská provincie|Osmaniye]]}} [1430] => {{Image label small|x=0.554|y=0.324|scale=600|text=[[Kahramanmaraş (provincie)|K. Maraş]]}} [1431] => {{Image label small|x=0.504|y=0.294|scale=600|text=[[Kayserská provincie|Kayseri]]}} [1432] => {{Image label small|x=0.58|y=0.224|scale=600|text=[[Sivaská provincie|Sivas]]}} [1433] => {{Image label small|x=0.542|y=0.176|scale=600|text=[[Tokatská provincie|Tokat]]}} [1434] => {{Image label small|x=0.5|y=0.144|scale=600|text=[[Amasyjská provincie|Amasya]]}} [1435] => {{Image label small|x=0.522|y=0.116|scale=600|text=[[Samsun (provincie)|Samsun]]}} [1436] => {{Image label small|x=0.588|y=0.136|scale=600|text=[[Ordu (provincie)|Ordu]]}} [1437] => {{Image label small|x=0.63|y=0.14|scale=600|text=[[Giresun (provincie)|Giresun]]}} [1438] => {{Image label small|x=0.672|y=0.216|scale=600|text=[[Erzincan (provincie)|Erzincan]]}} [1439] => {{Image label small|x=0.618|y=0.296|scale=600|text=[[Malatya (provincie)|Malatya]]}} [1440] => {{Image label small|x=0.572|y=0.388|scale=600|text=[[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]]}} [1441] => {{Image label small|x=0.58|y=0.414|scale=600|text=[[Kilis (provincie)|Kilis]]}} [1442] => {{Image label small|x=0.666|y=0.384|scale=600|text=[[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]]}} [1443] => {{Image label small|x=0.612|y=0.344|scale=600|text=[[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]]}} [1444] => {{Image label small|x=0.67|y=0.16|scale=600|text=[[Gümüşhane (provincie)|Gümüşhane]]}} [1445] => {{Image label small|x=0.698|y=0.132|scale=600|text=[[Trabzon (provincie)|Trabzon]]}} [1446] => {{Image label small|x=0.756|y=0.116|scale=600|text=[[Rize (provincie)|Rize]]}} [1447] => {{Image label small|x=0.73|y=0.178|scale=600|text=[[Bayburt (provincie)|Bayburt]]}} [1448] => {{Image label small|x=0.79|y=0.196|scale=600|text=[[Erzurum (provincie)|Erzurum]]}} [1449] => {{Image label small|x=0.806|y=0.104|scale=600|text=[[Artvin (provincie)|Artvin]]}} [1450] => {{Image label small|x=0.862|y=0.114|scale=600|text=[[Ardahan (provincie)|Ardahan]]}} [1451] => {{Image label small|x=0.874|y=0.156|scale=600|text=[[Kars (provincie)|Kars]]}} [1452] => {{Image label small|x=0.884|y=0.206|scale=600|text=[[Ağrı (provincie)|Ağrı]]}} [1453] => {{Image label small|x=0.926|y=0.186|scale=600|text=[[Iğdır (provincie)|Iğdır]]}} [1454] => {{Image label small|x=0.694|y=0.248|scale=600|text=[[Tunceli (provincie)|Tunceli]]}} [1455] => {{Image label small|x=0.67|y=0.282|scale=600|text=[[Elazığ (provincie)|Elâzığ]]}} [1456] => {{Image label small|x=0.72|y=0.324|scale=600|text=[[Diyarbakır (provincie)|Diyarbakır]]}} [1457] => {{Image label small|x=0.766|y=0.372|scale=600|text=[[Mardin (provincie)|Mardin]]}} [1458] => {{Image label small|x=0.778|y=0.298|scale=600|text=[[Batman (provincie)|Batman]]}} [1459] => {{Image label small|x=0.842|y=0.328|scale=600|text=[[Siirt (provincie)|Siirt]]}} [1460] => {{Image label small|x=0.854|y=0.364|scale=600|text=[[Şırnak (provincie)|Şırnak]]}} [1461] => {{Image label small|x=0.848|y=0.294|scale=600|text=[[Bitlis (provincie)|Bitlis]]}} [1462] => {{Image label small|x=0.764|y=0.254|scale=600|text=[[Bingöl (provincie)|Bingöl]]}} [1463] => {{Image label small|x=0.822|y=0.256|scale=600|text=[[Muş (provincie)|Muş]]}} [1464] => {{Image label small|x=0.928|y=0.284|scale=600|text=[[Van (provincie)|Van]]}} [1465] => {{Image label small|x=0.948|y=0.348|scale=600|text=[[Hakkâri (provincie)|Hakkâri]]}} [1466] => {{Image label end}} [1467] => [1468] => Regiony a provincie jsou následující: [1469] => * [[Marmarský region]] ''(Marmara Bölgesi)'' [1470] => ** [[Balıkesir (provincie)|Balıkesir]], [[Biledžik (provincie)|Bilecik]], [[Bursa (provincie)|Bursa]], [[Çanakkale (provincie)|Çanakkale]], [[Edirne (provincie)|Edirne]], [[Istanbul (provincie)|İstanbul]], [[Kırklareli (provincie)|Kırklareli]], [[Kocaeli (provincie)|Kocaeli]], [[Sakarya (provincie)|Sakarya]], [[Tekirdağ (provincie)|Tekirdağ]], [[Yalova (provincie)|Yalova]] [1471] => * [[Egejský region]] ''(Ege Bölgesi)'' [1472] => ** [[Afyonkarahisar (provincie)|Afyonkarahisar]], [[Aydın (provincie)|Aydın]], [[Denizli (provincie)|Denizli]], [[İzmir (provincie)|İzmir]], [[Kütahya (provincie)|Kütahya]], [[Manisa (provincie)|Manisa]], [[Muğla (provincie)|Muğla]], [[Uşak (provincie)|Uşak]] [1473] => * [[Středomořský region]] ''(Akdeniz Bölgesi)'' [1474] => ** [[Adana (provincie)|Adana]], [[Antalya (provincie)|Antalya]], [[Burdur (provincie)|Burdur]], [[Hatay (provincie)|Hatay]], [[Isparta (provincie)|Isparta]], [[Kahramanmaraş (provincie)|Kahramanmaraş]], [[Mersin (provincie)|Mersin]], [[Osmaniye (provincie)|Osmaniye]] [1475] => * [[Střední Anatolie]] ''(İç Anadolu Bölgesi)'' [1476] => ** [[Aksaray (provincie)|Aksaray]], [[Ankara (provincie)|Ankara]], [[Çankırı (provincie)|Çankırı]], [[Eskišehir (provincie)|Eskişehir]], [[Karaman (provincie)|Karaman]], [[Kayseri (provincie)|Kayseri]], [[Kırıkkale (provincie)|Kırıkkale]], [[Kırşehir (provincie)|Kırşehir]], [[Konya (provincie)|Konya]], [[Nevşehir (provincie)|Nevşehir]], [[Niğde (provincie)|Niğde]], [[Sivas (provincie)|Sivas]], [[Yozgat (provincie)|Yozgat]] [1477] => * [[Černomořský region]] ''(Karadeniz Bölgesi)'' [1478] => ** [[Amasya (provincie)|Amasya]], [[Artvin (provincie)|Artvin]], [[Bartın (provincie)|Bartın]], [[Bayburt (provincie)|Bayburt]], [[Bolu (provincie)|Bolu]], [[Çorum (provincie)|Çorum]], [[Düzce (provincie)|Düzce]], [[Giresun (provincie)|Giresun]], [[Gümüşhane (provincie)|Gümüşhane]], [[Karabük (provincie)|Karabük]], [[Kastamonu (provincie)|Kastamonu]], [[Ordu (provincie)|Ordu]], [[Rize (provincie)|Rize]], [[Samsun (provincie)|Samsun]], [[Sinop (provincie)|Sinop]], [[Tokat (provincie)|Tokat]], [[Trabzon (provincie)|Trabzon]], [[Zonguldak (provincie)|Zonguldak]] [1479] => * [[Východní Anatolie]] ''(Doğu Anadolu Bölgesi)'' [1480] => ** [[Ağrı (provincie)|Ağrı]], [[Ardahan (provincie)|Ardahan]], [[Bingöl (provincie)|Bingöl]], [[Bitlis (provincie)|Bitlis]], [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Erzincan (provincie)|Erzincan]], [[Erzurum (provincie)|Erzurum]], [[Hakkâri (provincie)|Hakkâri]], [[Iğdır (provincie)|Iğdır]], [[Kars (provincie)|Kars]], [[Malatya (provincie)|Malatya]], [[Muş (provincie)|Muş]], [[Tunceli (provincie)|Tunceli]], [[Van (provincie)|Van]] [1481] => * [[Jihovýchodní Anatolie]] ''(Güneydoğu Anadolu Bölgesi)'' [1482] => ** [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Batman (provincie)|Batman]], [[Diyarbakır (provincie)|Diyarbakır]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Kilis (provincie)|Kilis]], [[Mardin (provincie)|Mardin]], [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]], [[Siirt (provincie)|Siirt]], [[Şırnak (provincie)|Şırnak]] [1483] => [1484] => == Vláda a politika == [1485] => {{Podrobně|Politický systém Turecka}} [1486] => [[Soubor:Barack Obama addresses Turkish Parliament 4-6-09 2.JPG|náhled|vlevo|[[Velké národní shromáždění|Turecký parlament]] v roce 2009 během návštěvy [[Barack Obama|Baracka Obamy]]]] [1487] => [[Soubor:Recep Tayyip Erdogan.PNG|náhled|upright|Současný autoritářský prezident Turecka [[Recep Tayyip Erdoğan]]]] [1488] => [1489] => Turecko je formálně [[prezidentská republika]] a [[zastupitelská demokracie]], kde si současný prezident Erdogan osvojil téměř neomezenou moc. Je to jedna z mála zemí s muslimskou většinou a zároveň – v současnosti již jen formálně – [[sekularismus|sekulárním]] politickým systémem. Vláda je rozdělena na tři větve – [[výkonná moc|výkonnou]], [[zákonodárná moc|zákonodárnou]] a [[soudní moc|soudní]] –, které byly do [[Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016|pokusu o převrat v roce 2016]] na sobě nezávislé.BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 8 V čele státu stojí [[Prezident Turecka|prezident]], kterým je od roku 2014 [[Recep Tayyip Erdoğan]], jenž byl v letech 2003 až 2014 [[Předseda vlády Turecka|předsedou vlády]]. Od roku 2018 prezidentovi náleží kromě ceremoniálních funkcí i výkonná moc. Druhým nejvyšším úřadem je post [[viceprezident]]a, který zastává od [[9. červenec|9. července]] [[2018]] [[Fuat Oktay]]. Zákonodárnou moc představuje [[unikameralismus|jednokomorový]] [[Velké národní shromáždění|parlament]]. Velký vliv na politiku má armáda, která funguje částečně nezávisle na civilní vládě.BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 7 Volby nejsou svobodné a spravedlivé, opozicí jsou přeplněné věznice, někteří kandidují z vězení kvůli obávám radikálů z řad AKP. Podle ústavy mají všichni obyvatelé země stejná práva, nicméně ve skutečnosti jsou určitým etnickým (Kurdové) a náboženským menšinám některá práva odepřena. Vláda udržuje pořádek na většině území s výjimkou jihovýchodu, kde působí militantní kurdské skupiny. [[Evropská unie]], do které chce Turecko vstoupit, od roku 1999 monitoruje situaci v zemi a pomáhá jí s transformací.BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 2–3 Problémem v zemi je ve skutečnosti nezaručená [[svoboda projevu]], kdy vláda postihuje kritiku své strany a státních organizací. [1490] => [1491] => Aby se politická strana dostala do parlamentu, musí přesáhnout vysokou hranici 10 % volebních hlasů, což je hranice více než u jakékoli země Evropské unie. Některé malé strany nechávají své členy do voleb vstoupit jako nezávislé, protože když se do parlamentu dostanou, mohou se ke svým stranám znovu přihlásit. Nejsilnějšími stranami v Turecku jsou středopravá konzervativní [[Strana spravedlnosti a rozvoje]] (AKP), která ve volbách roku 2011 získala téměř 50 % hlasů, středolevá [[kemalismus|kemalistická]] [[Republikánská lidová strana]] (CHP) s 26 % hlasů a [[krajní pravice|ultrapravicová]] [[Strana národního hnutí]] se 13 % hlasů. Celkem 36 z celkového počtu 550 míst v parlamentu získali nezávislí, z nichž většina se později přihlásila k prokurdským stranám.{{citace elektronického periodika [1492] => | url = http://www.guardian.co.uk/world/2011/jun/13/recep-erdogan-turkey-general-election [1493] => | titul = Recep Erdogan wins by landslide in Turkey's general election [1494] => | datum vydání = 2011-06-13 [1495] => | periodikum = [[The Guardian]] [1496] => | jazyk = anglicky [1497] => | autor = Letsch, C [1498] => }} [1499] => [1500] => === Lidská práva === [1501] => {{Podrobně|LGBT práva v Turecku}} [1502] => [[Soubor:Yüksekdağ and Demirtaş.jpg|náhled|Vůdci opoziční [[Lidově demokratická strana|Lidově demokratické strany]], kteří byli zatčeni v roce 2016]] [1503] => [[Lidská práva]] v Turecku byla předmětem mnoha diskusí a mezinárodních odsouzení. V letech 1998 až 2008 vydal [[Evropský soud pro lidská práva]] více než 1 600 rozsudků proti Turecku za porušování lidských práv, zejména pokud jde o právo na život a o zákaz mučení. Další otázky, jako například práva [[Kurdové|Kurdů]], práva žen, LGBT práva a [[svoboda tisku]], také přitahovaly diskuse. Stav lidských práv v Turecku je stále významnou překážkou v (možná budoucímu) členství v EU.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.europarl.europa.eu/en/pressroom/content/20101025IPR90072|titul=Human rights in Turkey: still a long way to go to meet accession criteria|vydavatel=European Parliament Human Rights committee|datum vydání=26 October 2010|datum přístupu=9 February 2013|url archivu=https://web.archive.org/web/20200322190256/https://www.europarl.europa.eu/en/pressroom/content/20101025IPR90072|datum archivace=2020-03-22|nedostupné=ano}} Podle Výboru na ochranu novinářů (VON) zavedla vláda [[Strana spravedlnosti a rozvoje|AKP]] jedny z největších zásahů proti svobodě médií na světě.{{Citace elektronické monografie|autor=Turkey's Press Freedom Crisis|url=http://cpj.org/reports/2012/10/turkeys-press-freedom-crisis-summary.php|titul=Turkey's Press Freedom Crisis|vydavatel=Committee to Protect Journalists|datum přístupu=9 February 2013}} Velké množství novinářů bylo zatčeno kvůli obviněním z „terorismu“ a „protistátních aktivit“ (případy Ergenekon a Balyoz), zatímco tisíce dalších byly vyšetřováni kvůli „pošpiňovaní tureckosti“ či „urážení islámu“ ve snaze zasít autocenzuru. V roce 2012 identifikoval VON 76 vězněných novinářů, z čehož 61 přímo za jejich práci, čímž Turecko předčilo i země jako Írán, Eritrea či Čína, také 9 uvězněných hudebníků za jejich tvorbu znamená pro Turecko třetí místo na světě po Rusku a Číně.{{Citace elektronické monografie|titul=Russia, China and Turkey top yearly list of music freedom violations|url=http://freemuse.org/archives/9534|vydavatel=freemuse.org|datum přístupu=19 February 2015|url archivu= https://web.archive.org/web/20150219151449/http://freemuse.org/archives/9534 |datum archivace= 2015-02-19 |nedostupné= ano }} Bývalý mluvčí [[Ministerstvo vnitra Spojených států amerických|ministerstva vnitra USA]], Philip J. Crowley, prohlásil, že USA mají „široké obavy ohledně trendů zahrnujících zastrašování novinářů v Turecku.“{{Citace elektronické monografie|url=http://www.guardian.co.uk/media/greenslade/2011/mar/04/turkey-press-freedom|titul=Seven journalists arrested in Turkey|vydavatel=The Guardian|datum vydání=4 March 2011|datum přístupu=11 June 2013}} Země měla podle organizace [[Freedom House]] doposud hodnocení „částečně svobodná“.{{Citace elektronické monografie|titul=Turkey|url=https://freedomhouse.org/country/turkey#.VMnmzS7D8uk|vydavatel=freedomhouse.org|datum přístupu=29 January 2015}} V současnosti se však Turecko zmítá v rozsáhlých [[Čistky v Turecku (2016)|čistkách]] a zatýkání, a sice ve státním a justičním aparátu, v armádě, na univerzitách a jiných vysokých školách, v médiích i v občanské společnosti. [1504] => [1505] => === Zahraniční vztahy === [1506] => {{Podrobně|Zahraniční vztahy Turecka}} [1507] => {{Aktualizovat|část}} [1508] => [[Soubor:Gul and Medvedev 1.jpeg|náhled|Prezident [[Abdullah Gül]] s ruským prezidentem [[Dmitrij Medveděv|Dmitrijem Medveděvem]]]] [1509] => [[Soubor:Secretary Kerry Shakes Hands With Turkish President Erdogan Before Meeting With President Obama (15124679506).jpg|náhled|Prezident [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoğan]] s americkým prezidentem [[Barack Obama|Obamou]] na summitu [[Severoatlantická aliance|NATO]], 5. září 2014]] [1510] => Země je zakládajícím členem např. [[Organizace spojených národů]] (OSN; 1945), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD; 1961), [[Organizace islámské spolupráce]] (OIC; 1969), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE; 1973), [[Organizace ekonomické spolupráce]] (ECO; 1985), [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce]] (BSEC; 1992), [[Skupina D-8|D-8]] (1997) a [[G20]] (1999). Od roku 1952 je také členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO). [1511] => [1512] => Politicky, ekonomicky a bezpečnostně se snaží vázat převážně na západní státy.{{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Turkey | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3432.htm | datum vydání = 2011-05-13 | datum přístupu = 2012-03-11 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} V roce 2005 byla zahájena jednání o vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU), ta jsou ale zkomplikována zahraničními vztahy s [[Kypr]]em, jehož severní část Turecko okupuje. Dalšími hlavními snahami Turecka v zahraniční politice jsou zajištění silné pozice mezi [[turkické národy|turkickými republikami]] a na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Země si udržuje dobré vztahy se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a donedávna i s [[Rusko|Ruskem]].''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 17 [1513] => [1514] => Nezávislost turkických států po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce 1991, se kterými Turecko sdílí společné kulturní a jazykové dědictví, umožnila Turecku rozšířit ekonomické a politické vztahy hluboko do [[Střední Asie]]{{cite book|author=İdris Bal|title=Turkish Foreign Policy in Post Cold War Era|url= |accessdate=2013|-06-15year=2004|publisher=Universal-Publishers|isbn=978-1-58112-423-1|page=269}} a také dokončení finančně náročného projektu ropovodu a plynovodu z [[ázerbájdžán]]ského [[Baku]] do tureckého přístavu [[Ceyhan (město)|Ceyhan]]. [[Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan]] je součástí turecké zahraničněpolitické strategie stát se energetickým přivaděčem pro Západ. Turecká hranice s [[Arménie|Arménií]] však zůstává stále zavřená i kvůli turecké podpoře [[Ázerbájdžán]]u během [[První válka o Náhorní Karabach|války v Náhorním Karabachu]].{{cite book|last=Elanchenny|first=Susae|title=Breaking the Ice The Role of Civil Society and Media in Turkey-Armenia Relations An Evaluation of the 'Dialogue-Building between Turkey and Armenia' Project|date=2010|publisher=Istanbul Kültür University|location=Istanbul|isbn=605-4233-80-7|page=9|url= }} [1515] => [1516] => Během vlády [[Strana spravedlnosti a rozvoje|AKP]] vzrostl vliv země v prvně jmenovaných oblastech [[Osmanská říše|Osmanské říše]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a [[Balkán]]ě na základě doktríny „strategické hloubky“ (termín zavedl [[Ahmet Davutoğlu]]) jako definice pro vzrůstající turecké angažování se v regionální zahraniční politice, nazývané také [[neoosmanismus]].{{Citace elektronické monografie|url= http://www.carnegieendowment.org/publications/index.cfm?fa=view&id=22209|titul= Turkey's Middle East Policies: Between Neo-Ottomanism and Kemalism|příjmení=Taşpınar|jméno=Ömer|datum přístupu=5 June 2010|datum vydání=September 2008|vydavatel=Carnegie Endowment for International Peace}}{{Cite book|last= Murinson|first=Alexander|title= Turkey's Entente with Israel and Azerbaijan: State Identity and Security in the Middle East and Caucasus (Routledge Studies in Middle Eastern Politics)|publisher=[[Routledge]]|date=December 2009|page=119|isbn=0-415-77892-1}} Po [[Arabské jaro|arabském jaru]] v prosinci 2010 a rozhodnutích AKP směrem k podpoře jistých opozičních skupin v zasažených zemích se zhoršily vztahy s několika arabskými státy – od počátku [[Občanská válka v Sýrii|občanské války]] se sousední [[Sýrie|Sýrií]] a po svržení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013 s [[Egypt]]em.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.euronews.com/2013/10/04/syria-ratchets-up-tension-with-turkey-warning-it-of-dangers-of-rebel-support/|titul=Syria ratchets up tension with Turkey – warning it of dangers of rebel support|datum vydání=4 October 2013|vydavatel=Euronews|datum přístupu=2016-06-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304071202/http://www.euronews.com/2013/10/04/syria-ratchets-up-tension-with-turkey-warning-it-of-dangers-of-rebel-support/|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.businessweek.com/ap/2013-08-16/turkey-egypt-recall-ambassadors|titul=Turkey, Egypt recall envoys in wake of violence|datum vydání=16 August 2013|vydavatel=Bloomberg}} V roce 2014 Turecko nemělo [[Velvyslanec|diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance]] v [[Sýrie|Sýrii]], [[Egypt]]ě a [[Izrael]]i. Diplomatické vztahy s posledně jmenovanou zemí se zhoršily po izraelském bombardování [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.todayszaman.com/columnist/amanda-paul/turkey-egypt-relations-at-rock-bottom_360674.html|titul=Turkey-Egypt Relations: at Rock-Bottom|autor=Amanda Paul|vydavatel=Today's Zaman|datum vydání=2014-10-04|datum přístupu=2014-11-19|url archivu= https://web.archive.org/web/20141119015348/http://www.todayszaman.com/columnist/amanda-paul/turkey-egypt-relations-at-rock-bottom_360674.html |datum archivace= 2014-11-19 |nedostupné= ano }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.turkishweekly.net/op-ed/3216/on-relations-between-turkey-and-egypt.html|titul=On Relations between Turkey and Egypt|autor=Yaşar Yakış|vydavatel=Turkish Weekly|datum vydání=2014-09-29|datum přístupu=2014-11-19|url archivu= https://web.archive.org/web/20141005012801/http://www.turkishweekly.net/op-ed/3216/on-relations-between-turkey-and-egypt.html |datum archivace= 2014-10-05 |nedostupné= ano }} Tím pádem zůstalo Turecku v [[Levanta|Levantě]] (s nedávnými bohatými nálezy [[Zemní plyn|zemního plynu]]) jen málo spojenců,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.reuters.com/article/2014/10/29/cyprus-energy-turkey-idUSL5N0SO3LK20141029|titul=Greece, Egypt, Cyprus urge Turkey to quit gas search off island|vydavatel=Reuters|datum vydání=2014-10-29|datum přístupu=2014-11-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20141129095714/http://www.reuters.com/article/2014/10/29/cyprus-energy-turkey-idUSL5N0SO3LK20141029|datum archivace=2014-11-29|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.reuters.com/article/2014/11/08/egypt-energy-cyprus-greece-idUSL6N0SY0FW20141108|titul=Egypt, Greece, Cyprus pledge to boost energy cooperation|vydavatel=Reuters|datum vydání=2014-11-08|datum přístupu=2014-11-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20141112131326/http://www.reuters.com/article/2014/11/08/egypt-energy-cyprus-greece-idUSL6N0SY0FW20141108|datum archivace=2014-11-12|nedostupné=ano}} což je v přímém rozporu s původními plány tehdejšího ministra zahraničních věcí a nynějšího premiéra [[Ahmet Davutoğlu|Davutoğlua]] na zahraničněpolitickou doktrínu „žádných problémů se sousedy“.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mfa.gov.tr/policy-of-zero-problems-with-our-neighbors.en.mfa|titul=Policy of Zero Problems with our Neighbors|vydavatel=Turkish Ministry of Foreign Affairs|datum přístupu=2014-11-19|url archivu= https://web.archive.org/web/20141022050726/http://www.mfa.gov.tr/policy-of-zero-problems-with-our-neighbors.en.mfa |datum archivace= 2014-10-22 |nedostupné= ano }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.foreignpolicy.com/articles/2013/08/21/how_turkey_foreign_policy_went_from_zero_problems_to_zero_friends|titul=How Turkey Went From 'Zero Problems' to Zero Friends|autor=Piotr Zalewsky|vydavatel=Foreign Policy|datum vydání=2013-08-22|datum přístupu=2014-11-19|url archivu=https://web.archive.org/web/20141110071025/http://www.foreignpolicy.com/articles/2013/08/21/how_turkey_foreign_policy_went_from_zero_problems_to_zero_friends|datum archivace=2014-11-10|nedostupné=ano}} {{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.com/news/world-europe-30111043|titul=Erdogan's 'New Turkey' drifts towards isolation|autor=Mark Lowen|vydavatel=BBC|datum vydání=2014-11-20|datum přístupu=2014-11-22}} [1517] => [1518] => Turecko již od 50. let 20. století udržuje jednotky v mezinárodních misích v rámci OSN a NATO, včetně mírových misí v [[Somálsko|Somálsku]] a bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]] a podpory koaličních vojsk ve [[válka v Iráku|válce v Zálivu]]. Turecko má také umístěno 36 000 vojáků na [[Severní Kypr|Severním Kypru]], ovšem jejich přítomnost je velice kontroverzní,{{cite book|last=Richmond|first=Oliver P.|title=Mediating in Cyprus: The Cypriot Communities and the United Nations|url= |accessdate=9 February 2013|year=1998|publisher=Psychology Press|isbn=978-0-7146-4877-4|page=260}} a s bezpečností asistovalo [[Irácký Kurdistán|Iráckému Kurdistánu]].{{cite news|title=Turkey vows to provide all kinds of support for KRG's security|url=http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-vows-to-provide-all-kinds-of-support-for-krgs-security_364971.html|accessdate=22 November 2014|publisher=Today's Zaman|date=21 November 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304060228/http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-vows-to-provide-all-kinds-of-support-for-krgs-security_364971.html|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2016-06-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304060228/http://www.todayszaman.com/diplomacy_turkey-vows-to-provide-all-kinds-of-support-for-krgs-security_364971.html|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} Od roku 2003 dodává Turecko vojenský personál pro [[Eurocorps]] a účastní se iniciativy [[EU Battlegroup]].{{Citace elektronické monografie|titul=Chaillot Paper no.97: Enter the EU Battle Groups|url=http://www.iss.europa.eu/uploads/media/cp097.pdf|vydavatel=European Union Institute for Security Studies|strany=88|datum vydání=February 2007|datum přístupu=2016-06-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304001035/http://www.iss.europa.eu/uploads/media/cp097.pdf|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} [1519] => [1520] => ==== Vztahy s Českem a Československem ==== [1521] => [[Soubor:Turkish embassy Prague consulate 7708.JPG|náhled|Budova turecké ambasády v Praze]] [1522] => Vztahy mezi [[Československo|Československem]], později Českem, a Tureckem jsou tradičně přátelské,{{citace elektronické monografie [1523] => | url = http://www.mzv.cz/ankara/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_tureckem/index.html [1524] => | titul = Vztahy ČR s Tureckem [1525] => | vydavatel = Velvyslanectví České republiky v Ankaře [1526] => | datum přístupu = 2012-04-06 [1527] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120131190646/http://www.mzv.cz/ankara/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_tureckem/index.html [1528] => | datum archivace = 2012-01-31 [1529] => | nedostupné = ano [1530] => }} Smlouva o přátelství byla podepsána v roce 1924. Obchodní vztahy těchto dvou zemí se začaly rozvíjet krátce po první světové válce. V devadesátých letech podepsalo Česko s Tureckem Dohodu o zamezení dvojího zdanění a Dohodu o podpoře a ochraně investic. Objem obchodní výměny dlouhodobě roste, v roce 2005 překročil hranici 1 miliardy [[americký dolar|dolarů]] a v roce 2010 hranici 2 miliard dolarů.{{citace elektronické monografie [1531] => | url = http://www.mzv.cz/istanbul/cz/obchod_a_ekonomika/obchodni_vztahy_mezi_cr_a_tureckem/cesko_turecke_obchodni_a_ekonomicke.html [1532] => | titul = Česko-turecké obchodní a ekonomické vztahy [1533] => | vydavatel = Generální konzulát České republiky v Istanbulu [1534] => | datum přístupu = 2012-04-06 [1535] => | datum vydání = 2011-04-18 [1536] => }} [1537] => [1538] => V roce 2005 byla zrušena vízová povinnost pro občany České republiky cestující do Turecka za [[Turistika|turistickým]] účelem.{{citace elektronické monografie [1539] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/turecko/cestovani/visa.html [1540] => | titul = Víza - režim vstupu [1541] => | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] [1542] => | datum přístupu = 2012-04-06 [1543] => }} V roce 2015 v Turecku trávilo dovolenou 162 tisíc Čechů.{{Citace elektronického periodika [1544] => | titul = Češi mění směr dovolených. Chorvatsko bylo nečekaně sraženo Slovenskem [1545] => | periodikum = iDnes.cz [1546] => | datum vydání = 31. března 2016 [1547] => | url = https://ekonomika.idnes.cz/dovolenkovym-kralem-cechu-uz-neni-chorvatsko-ale-slovensko-pqx-/eko-zahranicni.aspx?c=A160331_133224_eko-zahranicni_fih [1548] => }} [1549] => [1550] => Turecký prezident [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoğan]] obvinil Českou republiku z podpory terorismu.[https://zahranicni.ihned.cz/c1-66065570-erdogan-kritizuje-cesko-kvuli-propusteni-muslima-neumite-vysvetlit-proc-jste-ho-zatkli-a-pak-propustili-jde-tedy-o-podporu-terorismu Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu]. Hospodářské noviny. 1. března 2018. Dva Češi byli v roce 2018 odsouzeni v Turecku na šest let vězení za spolupráci s bojovníky milic [[Rojava|syrských Kurdů]] [[Lidové obranné jednotky|YPG]], kteří v Sýrii bojovali proti [[Islámský stát|Islámskému státu]] u [[Bitva o Kobani|Kobani]] a v dalších oblastech Sýrie, ale Tureckem jsou považováni za příslušníky teroristické organizace.{{Citace elektronického periodika [1551] => | titul = Šest let a tři měsíce pro dva Čechy za spolupráci s Kurdy, potvrdil soud [1552] => | periodikum = iDnes.cz [1553] => | datum vydání = 23. července 2018 [1554] => | url = https://zpravy.idnes.cz/turecko-mvz-cesi-0km-/zahranicni.aspx?c=A180723_152231_zahranicni_linv [1555] => }} Propuštění Čechů z tureckého vězení se osobně zúčastnil šéf [[Bezpečnostní informační služba|BIS]] Michal Koudelka, který má dobré vztahy s tajnými službami Turecka a osobně se zná se šéfem turecké [[Národní zpravodajská organizace|Národní zpravodajské organizace]].{{Citace elektronického periodika [1556] => | titul = Jak Erdogan začal měnit názor. Propuštění Čechů z tureckého vězení předcházela diplomatická ‚ofenziva‘ [1557] => | periodikum = Lidovky.cz [1558] => | datum vydání = 2020-07-28 [1559] => | datum přístupu = 2020-10-27 [1560] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/jak-erdogan-zacal-menit-nazor-propusteni-dvojice-cechu-z-tureckeho-vezeni-predchazela-diplomaticka-o.A200728_092721_ln_domov_ele [1561] => }} [1562] => [1563] => V reakci na zjištění, že Česko zrušilo [[embargo]] na vývoz zbraní do Turecka, které bylo uvaleno v říjnu 2019 po [[Operace Pramen míru|turecké invazi]] proti syrským Kurdům, vyzvaly v říjnu 2020 nevládní organizace v čele s [[Amnesty International]] v otevřeném dopise ministra zahraničí ČR [[Tomáš Petříček|Tomáše Petříčka]], aby Česko okamžitě zastavilo vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka, které otevřeně podporuje [[Ázerbájdžán]] ve [[Druhá válka o Náhorní Karabach|válce o Náhorní Karabach]] a okupuje [[Rojava|severní oblasti Sýrie]], zatímco v samotném Turecku nadále pokračují [[Čistky v Turecku (2016)|politické represe]] proti odpůrcům prezidenta [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoğana]].{{Citace elektronického periodika [1564] => | titul = Zastavte vývoz zbraní do Turecka, vyzývá Amnesty International Petříčka [1565] => | periodikum = Novinky.cz [1566] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1567] => | vydavatel = Borgis [1568] => | datum_vydání = 23. října 2020 [1569] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/zastavte-vyvoz-zbrani-do-turecka-vyzyva-amnesty-international-petricka-40340004 [1570] => }} [1571] => [1572] => Ke sporu mezi [[Řecko|Řeckem]] a Tureckem o zásoby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří, v němž Turecko hrozilo Řecku válkou,{{Citace elektronického periodika [1573] => | titul = Středomoří se blíží k bodu varu. Turci hrozí válkou, Řekové zbrojí [1574] => | periodikum = iDnes.cz [1575] => | datum_vydání = 8. září 2020 [1576] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/recko-turecko-stredozemni-more-manevry-zemni-plyn-naleziste.A200907_134011_zahranicni_aha [1577] => }} ministr zahraničí Petříček uvedl, že „Česko je příznivcem dialogu mimo jiné i proto, že Turecko je náš spojenec v Severoatlantické alianci.“{{Citace elektronického periodika [1578] => | titul = Petříček: Partneři z EU mají podporu ČR ve sporu s Tureckem [1579] => | periodikum = České noviny [1580] => | datum_vydání = 18. září 2020 [1581] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/petricek-partneri-z-eu-maji-podporu-cr-ve-sporu-s-tureckem/1934350 [1582] => }} [1583] => [1584] => ==== Turecko a Evropská unie ==== [1585] => {{aktualizovat|část}} [1586] => [[Soubor:2010 G-20 Seoul summit.jpg|náhled|1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím [[OECD]].]] [1587] => [[Soubor:Northern Cyprus Republic Day parade 2007 2.JPG|náhled|Separatistický [[Severní Kypr]] pod kontrolou Turecka, které neuznává [[Kypr|Kyperskou republiku]], členský stát EU]] [1588] => Cesta Turecka do Evropy – a tím i do [[Evropská unie|Evropské unie]] – počíná již vznikem Turecké republiky [[29. říjen|29. října]] [[1923]], od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války. [1589] => * [[1948]] – patří Turecko k zakládajícím členským zemím [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] [1590] => * [[1952]] – přistupuje Turecko k [[Severoatlantická aliance|NATO]] [1591] => * [[1959]] – podává žádost o členství v [[Evropské hospodářské společenství|EHS]] [1592] => * [[1964]] – vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS [1593] => * [[1987]] – podává Turecko žádost o plné členství v [[Evropské společenství|ES]] [1594] => * [[1989]] – tato žádost je odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry) [1595] => * [[1996]] – celní unie s [[Evropská unie|EU]] vstupuje v platnost [1596] => * [[1997]] – na summitu v Lucembursku se EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země [1597] => * [[1999]] – na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup [1598] => * [[2002]] – poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.) [1599] => * [[2004]] – nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014 [1600] => * [[2009]] – Turecko přijalo [[zákon]] omezující [[pravomoc]] [[vojenský soud|vojenských soudů]], čímž splnilo další z mnoha přístupových [[podmínka|podmínek]] [1601] => * [[2013]] – zpráva EU konstatuje, že v Turecku došlo k významnému pokroku při provádění [[reforma|reforem]], avšak ještě je potřeba řada dalších [1602] => * [[2015]] – EU obnovila přístupové rozhovory s Tureckem, jednala o bezvízovém styku a slíbila dát Turecku tři miliardy eur výměnou za omezení [[Evropská migrační krize 2015|migrační vlny]], která přes Turecko míří do EU. [[Česko|Česká republika]] slíbila, že zaplatí Turecku 800 milionů korun."[http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesko-da-turecku-800-milionu-korun-na-zastaveni-proudu-migrantu-do-eu--1559099 Česko dá Turecku 800 milionů korun na zastavení proudu migrantů do EU]". Český rozhlas. 29. listopadu 2015. [1603] => * [[2017]] – turecko-německé vztahy se prudce zhoršily po zatčení několika německých občanů včetně korespondenta novin ''Die Welt''{{Citace elektronického periodika [1604] => | titul = Turecko varuje občany: Pozor na nepřátelské Němce, nebavte se o politice [1605] => | periodikum = Novinky.cz [1606] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1607] => | vydavatel = Borgis [1608] => | datum vydání = 10. září 2017 [1609] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/448767-turecko-varuje-obcany-pozor-na-nepratelske-nemce-nebavte-se-o-politice.html [1610] => }} [1611] => [[Soubor:TAP TANAP SCP Schah Denis.png|náhled|250px|[[Transanatolský plynovod]] bude přivádět zemní plyn z [[Ázerbájdžán]]u a [[Turkmenistán]]u do EU]] [1612] => Přístupové rozhovory komplikuje zejména kurdská otázka, rozdělení [[Kypr (ostrov)|Kypru]], jehož [[Severní Kypr|severní část]] je od roku 1974 nezákonně [[Turecká invaze na Kypr|okupována]] tureckou armádou, a ochrana [[Lidská práva|lidských práv]] a [[subjektivní právo|práv]] národnostních a náboženských [[menšina|menšin]]. [1613] => [1614] => [[Transanatolský plynovod]] je součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes [[Jihokavkazský plynovod]] (též zvaný plynovod BTE) na obrovské ložisko Šach Deniz v [[Ázerbájdžán]]u. Plynovod, který byl dokončen v roce 2018, pomůže snížit závislost Evropské unie na dovozu zemního plynu z Ruska.{{Citace elektronického periodika [1615] => | titul = V Turecku byl zahájen provoz plynovodu TANAP. Díky němu by měla klesnout závislost Evropy na Rusku [1616] => | periodikum = iROZHLAS [1617] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1618] => | vydavatel = Český rozhlas [1619] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1620] => | datum_vydání = 12. června 2020 [1621] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/plynovod-rusky-plyn-turecko-evropa-tanap_1806122218_per [1622] => }} [1623] => [1624] => === Ozbrojené síly === [1625] => [[Soubor:NATO Ministers of Defense and of Foreign Affairs meet at NATO headquarters in Brussels 2010.jpg|náhled|Turecké ozbrojené síly se zařazují početně jako druhá největší bojová síla v rámci [[Severoatlantická aliance|NATO]] hned po [[Armáda Spojených států amerických|Ozbrojených silách USA]] [1626] => Turecko vstoupilo do Aliance v roce 1952.{{Citace elektronické monografie|titul=Turkey's Relations with NATO|url=http://www.mfa.gov.tr/nato.en.mfa|vydavatel=mfa.gov.tr|datum přístupu=12 June 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20141022051313/http://www.mfa.gov.tr/nato.en.mfa|datum archivace=2014-10-22|nedostupné=ano}}]] [1627] => [1628] => [[Ozbrojené síly Turecka]] se skládají z pozemních sil, [[Turecké námořnictvo|námořnictva]] a [[Turecké letectvo|letectva]]. [[Turecké četnictvo]] a [[Turecká pobřežní stráž]] operují pod Ministerstvem vnitra v době míru, i když jsou v době války podřízeny velitelství pozemních resp. námořních sil.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tsk.mil.tr/eng/genel_konular/savunmaorganizasyonu.htm|url2=https://web.archive.org/web/20090218082358/http://www.tsk.mil.tr/eng/genel_konular/savunmaorganizasyonu.htm|titul=Turkish Armed Forces Defense Organization|autor=Turkish General Staff|vydavatel=Turkish Armed Forces|datum přístupu=15 December 2006|year=2006|url archivu= https://web.archive.org/web/20071002051620/http://www.tsk.mil.tr/eng/genel_konular/savunmaorganizasyonu.htm |datum archivace= 2007-10-02 |nedostupné= ano }} [1629] => [1630] => Náčelník Generálního štábu je jmenován prezidentem a je odpovědný premiérovi. Rada ministrů je zodpovědná parlamentu za záležitosti národní bezpečnosti a adekvátní přípravu ozbrojených sil na obranu země. Možnost vyhlásit válku a nasadit turecká vojska v zahraničí či umožnit pobyt cizích vojsk na území Turecka je plně v rukou parlamentu. [1631] => [1632] => Turecko má po [[Armáda Spojených států amerických|americké armádě]] druhé největší vojsko v rámci [[Severoatlantická aliance|NATO]] s odhadem 495 000 nasaditelných vojáků podle údajů NATO z roku 2011.{{Citace elektronické monografie|titul=Financial and Economic Data Relating to NATO Defence|url=http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2012_04/20120413_PR_CP_2012_047_rev1.pdf|vydavatel=NATO|datum přístupu=16 June 2013|datum vydání=13 April 2012}} Turecko je jedním z pěti států NATO, které jsou součástí politiky sdílení jaderných zbraní spolu s Belgií, Nizozemskem, Německem a Itálií.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,618550,00.html|titul=Foreign Minister Wants US Nukes out of Germany|vydavatel=Der Spiegel|datum vydání=30 March 2009|datum přístupu=1 November 2010}} Na [[Letecká základna Incirlik|letecké základně Incirlik]] je umístěno celkem 90 jaderných zbraní [[B61]], 40 z nich je určeno pro potřeby tureckého letectva, jejich použití však podléhá souhlasu NATO.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|titul=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe|vydavatel=Natural Resources Defense Council, 2005|druh nosiče=PDF|autor=Hans M. Kristensen|datum přístupu=1 November 2010|url archivu=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|datum archivace=2011-01-01|nedostupné=ano}} [1633] => [1634] => Každý zdravý mužský občan Turecka je povinen sloužit v armádě v době mezi třemi týdny a rokem, v závislosti na vzdělání a lokalitě pracoviště.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.unhcr.org/home/RSDCOI/3c1622484.pdf|url2=https://web.archive.org/web/20061122042609/http://www.unhcr.org/home/RSDCOI/3c1622484.pdf|titul=Turkey/Military service|autor=Vysoký komisár OSN pre utečencov (UNHCR), Directorate for Movements of Persons, Migration and Consular Affairs – Asylum and Migration Division|authorlink1=UNHCR|vydavatel=UNHCR|druh nosiče=PDF|datum přístupu=27 December 2006|datum vydání=July 2001|datum archivace= 22 November 2006 }} Turecko neuznává výjimky na základě svědomí a nenabízí civilní alternativu vojenské služby.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ebco-beoc.eu/|titul=EBCO: European Bureau for Conscientious Objection|vydavatel=Ebco-beoc.eu|datum přístupu=4 September 2010}} [1635] => [1636] => == Ekonomika == [1637] => {{Podrobně|Ekonomika Turecka}} [1638] => === Všeobecné údaje === [1639] => [[Soubor:Erdemir Demir.jpg|náhled|Ocelárna v Erdemiru]]Od svého založení v roce 1923 země fungovala na principu smíšené ekonomiky. Hlavním sektorem bylo původně zemědělství, ale postupně se začaly více prosazovat služby a průmysl. Dnes má Turecko relativně vyspělou liberální průmyslově-agrární ekonomiku. Je zakládajícím členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a [[G20]] a v roce 2011 bylo z hlediska objemu [[hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP), který v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]] činil 1,053 bilionů [[americký dolar|dolarů]],Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP (údaj z roku 2011): zemědělství 9 %, průmysl 27 %, služby 64 %. 16. největší ekonomikou světa.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 19 V roce 2001 prodělala země ekonomickou krizi, od následujícího roku ale po rozsáhlých ekonomických reformách zaznamenávala ekonomický růst. Mezi lety 2002 a 2008 HDP vzrostlo celkově o 40 %.BTI 2010 — Turkey Country Report, s. 11 V roce 2009 zemi postihl pokles exportu v důsledku [[Velká recese|světové ekonomické krize]], ale od roku 2010 HDP opět silně roste. Míra nezaměstnanosti k roku 2011 dosahovala 9,2 % a oproti předchozímu roku tak klesla. 70 % zaměstnaných jsou muži a velká část pracovní síly nemá dostatečnou kvalifikaci.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 20 K roku 2010 pracovalo zhruba 25,5 % obyvatelstva v zemědělství, 26 % v průmyslu a 48,5 % ve službách. K významným oborům služeb patří [[cestovní ruch]] a s ním související hotelnictví. Turecko zaznamenává od začátku přístupových rozhovorů s EU v roce 2005 zvýšený zájem zahraničních investorů. Národní měnou je [[turecká lira]], jejíž kurz v roce 2011 byl 1,67 tureckých lir za americký dolar. [1640] => [1641] => Země nejvíce zboží [[vývoz|vyváží]] do [[Německo|Německa]] (10,1 % k roku 2010), [[Spojené království|Spojeného království]] (6,4 %), [[Itálie]] (5,7 %), [[Francie]] (5,3 %), [[Irák]]u (5,3 %) a [[Rusko|Ruska]] (4,1 %). Nejčastějšími vývozními artikly jsou oděvy, potraviny, textilie, kovové výrobky a strojní technika. Naopak v [[dovoz|importu]] převažuje Rusko (11,6 %), Německo (9,5 %), [[Čína|Čínská lidová republika]] (9,3 %), [[Spojené státy americké]] (6,6 %), Itálie (5,5 %), Francie (4,4 %) a [[Írán]] (4,1 %). Mezi nejčastěji dovážené zboží patří strojní technika, chemikálie a pohonné látky. [1642] => [[Soubor:Istanbul night.jpg|náhled|650px|střed|upright=2.5|
Obchodní čtvrti Levent-Istanbul.]] [1643] => [1644] => === Zemědělství === [1645] => [[Soubor:Thay997020.jpg|náhled|Východoturečtí zemědělci sbírající melouny]] [1646] => Historicky bylo Turecko silně zemědělskou zemí, např. v 70. letech 20. století pocházelo 35 % HDP právě z tohoto sektoru. (Dnes je to zhruba 9 %.) I když se v turecké ekonomice čím dál tím víc prosazují průmysl a služby, v zemědělství je zaměstnána stále asi čtvrtina obyvatel a zůstává tak silným sektorem.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 24 K zemědělským účelům je využívána zhruba třetina půdy. V základních zemědělských produktech je země soběstačná a část produkce vyváží.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 27 Nejdůležitějšími plodinami jsou [[obilniny]], které jsou vysazené asi na polovině obdělávaného území. Z nich se nejčastěji pěstuje [[pšenice]], [[ječmen]], [[žito]], [[oves]], [[kukuřice]] a [[rýže]]. Obvyklé plodiny jsou i [[bavlna]], [[cukrová řepa]], [[tabák]] a [[lilek brambor]], část území je pokryta vinicemi, ovocnými sady, olivovými háji a zeleninovými zahradami. K roku 2010 bylo Turecko světově největším producentem [[líska obecná|lískových ořechů]], [[třešně|třešní]], [[fík]]ů, [[meruňka obecná|meruněk]] a [[kdouloň obecná|kdouloní]].{{citace elektronické monografie [1647] => | url = http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx [1648] => | titul = FAOSTAT [1649] => | vydavatel = Organizace pro výživu a zemědělství [1650] => | jazyk = anglicky [1651] => | datum přístupu = 2012-04-06 [1652] => }} Častou zemědělskou aktivitou je chov dobytka, a to hlavně [[tur domácí|tura domácího]], [[ovce domácí]], [[koza domácí|kozy domácí]] a [[buvol domácí|buvola domácího]]. Zemědělské produkty jako např. vlna, tabák, ovoce, zelenina a oříšky jsou důležitou součástí vývozu země. [1653] => [1654] => Důležitými zemědělskými obory jsou lesnictví a rybářství. Země je zalesněná zhruba z 27 % a Ministerstvo životního prostředí plánuje zalesňovat další území, aby tak předešlo erozi půdy. Rybářství se rozvíjí a v roce 2010 činil objem vylovených ryb 656 tisíc tun. Nejvíce lovu probíhá v Černém moři.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 28 [1655] => [1656] => === Průmysl === [1657] => [[Soubor:2022 Togg C-SUVside.jpg|náhled|Togg T10X]] [1658] => Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu je automobilový průmysl. V roce 2006 automobilová produkce přesáhla hranici jednoho milionu jednotek a toto číslo se (kromě propadu v roce 2009) neustále zvyšuje. Největším výrobcem osobních automobilů na tureckém trhu je Oyak-[[Renault]] s podílem 52 %. V roce 2018 byla založena státní firma [[Togg]], která se chce specializovat na výrobu elektromobilů. Kromě automobilů je pro turecký průmysl důležitá výroba oděvů a textilní výrobky, strojů a zařízení, těžba železa a výroba oceli, elektrické stroje, bílá technika, spotřební elektronika, plasty, minerální paliva a oleje.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 26 [1659] => [1660] => Turecko má jedny z největších zásob řady surovin, např. [[bor (prvek)|boru]], [[zlato|zlata]], [[Uran (prvek)|uranu]], [[bentonit]]u, [[mramor]]u, [[živce|živců]], [[hořčík]]u, [[sádrovec|sádrovce]], [[perlit]]u, [[stroncium|stroncia]] a [[vápník]]u. Dohromady je v zemi zhruba 3500 nalezišť kovových [[ruda|rud]] a zhruba 2000 nalezišť průmyslových materiálů. [1661] => [1662] => === Služby === [1663] => Ve službách pracuje téměř 50 % lidí a tento sektor se na HDP podílí zhruba ze dvou třetin. Putuje sem velké množství zahraničních investic. Významným oborem je turismus a s ním související hotelové služby a gastronomie. V roce 2010 navštívilo Turecko zhruba 28,6 milionů turistů, z nichž nejvíce bylo z Německa a Ruska. Dalšími významnými obory jsou obchod a finanční služby.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 28–29 [1664] => [1665] => === Infrastruktura === [1666] => [[Soubor:1915 Çanakkale Bridge 20220327.jpg|vlevo|náhled|[[Most 1915 Çanakkale]]]] [1667] => Turecká dopravní infrastruktura se rychle rozvíjí a stejně tak to je s telekomunikacemi a energetikou. V roce 2010 měla země 2238 km moderních dálnic a celkově téměř 400 000 km silnic, z nichž ovšem jen zhruba 64 000 km mělo pevný povrch. V Turecku bylo v roce 2012 zaregistrováno 15,6 milionů vozidel, z nichž zhruba 50 % tvořily osobní automobily, 16 % malé nákladní automobily a 16 % motocykly.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 30–31 [[Most 1915 Çanakkale]] otevřený roku 2022 překonává mořský průliv [[Dardanely]] a má nejdelší rozpětí oblouku na světě (2 023 metrů). Celkově měří 4,6 km. [1668] => [[Soubor:Siemens yüksek hızlı tren.jpg|náhled|Rychlovlak TCDD HT80000 Tureckých státních železnic]] [1669] => Rozsah železnic k roku 2010 byl 8700 km a putují do nich významné investice. V současné době mají železnice více než 10 000 km tratí. Státním dopravcem je [[Türkiye Cumhuriyeti Devlet Demiryolları]] (TCDD). V roce 2011 byla otevřena první vysokorychlostní trať Polatlı–Konya, v roce 2014 pak klíčová vysokorychlostní trať Ankara–Istanbul. Další taková trať byla zprovozněna v roce 2022 (Konya-Karaman) a dokončuje se čtvrtá, Ankara-Sivas, jež bude druhou nejdelší. Rychlovlaky speciálně pro turecké dráhy vyrobily německý [[Siemens (firma)|Siemens]] a španělská firma [[Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles]]. [1670] => [1671] => Co se týče vodní dopravy, obchodní flotila Turecka v roce 2011 čítala 629 lodí. Mezi hlavní přístavy patří Istanbul, [[Mersin]], [[Samsun]], [[Trabzon]], [[İskenderun]], [[İzmit]] a [[Smyrna|İzmir]]. K roku 2010 měla země 88 letišť, z nichž 13 bylo mezinárodních. [1672] => [[Soubor:Istanbul Atatürk Havalimanı (43935843655).jpg|náhled|[[Atatürkovo letiště]]]] [1673] => V Turecku existuje 117 letišť, z toho 15 mezinárodních. Největší jsou v [[Istanbul]]u a [[Ankara|Ankaře]]. [[Atatürkovo letiště]] v Istanbulu patří k největším na světě. V roce 2017 je použilo 63,7 milionu cestujících, z toho 14,5 milionu na vnitrostátních a 44,2 milionu na mezistátních spojích. [1674] => [1675] => V oblasti telekomunikací prochází Turecko za Gülovy vlády rychlým rozvojem a privatizací. K roku 2010 existovalo v zemi zhruba 16 milionů zapojených pevných linek a přes 61 milionů mobilních telefonů. Přes 30 milionů obyvatel jsou také uživateli [[internet]]u, přístup k němu má k roku 2011 zhruba 43 % domácností. V zemi působí několik celostátních a na 300 místních soukromých televizních stanic a přes 1000 soukromých rozhlasových stanic. [1676] => [1677] => === Energetika === [1678] => Turecko je k roku 2012 zhruba ze 70 % závislé na dovozu energie ze zahraničí, 90 % spotřebované surové ropy se dováží (převážně z Ruska) a závislost na importu plynu (také převážně z Ruska) je téměř 100 %. Země má velký potenciál ve využití [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů energie]], např. větru, vody, slunečního záření a zemědělského odpadu.''Souhrnná teritoriální informace: Turecko'', s. 32–33 V roce 2010 byla podepsána smlouva o výstavbě [[Jaderná elektrárna Akkuyu|první jaderné elektrárny]] na území Turecka, kterou má na starost [[Rosatom]].{{citace elektronického periodika [1679] => | url = http://atominfo.cz/2011/01/prvni-turecka-jaderna-elektrarna-se-stava-realitou/ [1680] => | titul = První turecká jaderná elektrárna se stává realitou [1681] => | periodikum = Atominfo.cz [1682] => | datum vydání = 2011-01-24 [1683] => }} Jaderná elektrárna osazená čtyřmi bloky VVER 1200 se začala stavět v roce 2018. [1684] => [1685] => == Demografie == [1686] => {{Podrobně|Demografie Turecka}} [1687] => [[Soubor:Jongetjes in prinsenkledij voor besnijdenisfeest.JPG|náhled|Skupina tureckých chlapců v den jejich [[obřízka|obřízky]]]] [1688] => {| class="wikitable" style="float: right; margin-right: 10px; text-align:center" [1689] => ! colspan="4" style="background:#cfb;"| Populace[https://esa.un.org/unpd/wpp/DataQuery/ World Population Prospects 2017] {{Wayback|url=https://esa.un.org/unpd/wpp/DataQuery/ |date=20160919061238 }}. UN.org [1690] => |- [1691] => ! style="background:#cfb;"| Rok [1692] => ! style="background:#cfb;"| Milion [1693] => [1694] => |- [1695] => | 1950 || 21.4 [1696] => |- [1697] => | 2000 || 63.2 [1698] => |- [1699] => | 2015 || 78.3 [1700] => |} [1701] => Turecká populace v roce 2016 čítala 79,5 milionu obyvatel;{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tuik.gov.tr/HbGetirHTML.do?id=21507|titul=The Results of Address Based Population Registration System, 2015|vydavatel=[[Turkish Statistical Institute]]|datum vydání=28 January 2016|datum přístupu=28 January 2016|url archivu=https://web.archive.org/web/20181226072051/http://www.tuik.gov.tr/jsp/hata/body/hata.jsp;jsessionid=JTj2cjrh8ndRZTxFcL6QJGD7pXf5NjKQ1vJdp6jCGhrfyG1B84dW!1337798150|nedostupné=ano}} tím jenom nepatrně zaostává za Německem, v současnosti nejlidnatějším státem EU. V roce 1927 mělo Turecko teprve necelých 14 milionů obyvatel.{{Citace elektronické monografie|titul=Mid-year population estimations, 1927–1985; Mid-year population estimations and projections, 1986–2011|url=http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=242|vydavatel=Státní statistický institut Turecka|datum přístupu=2015-04-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20190515170005/http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=242|datum archivace=2019-05-15|nedostupné=ano}} Roční přírůstek činí zhruba 1,24 %, průměrný věk 28,5 let a [[střední délka života]] 72,5 let (u mužů 70,6 a u žen 74,5 let). 70 % populace žije ve městech a míra [[urbanizace]] je asi 1,7 % ročně. 26,7 % populace je ve věku mezi 0–14 let, 67 % ve věku 15–64 let a zbývajících 6,3 % je starší 64 let. Jako Turkové jsou podle ústavy označováni všichni lidé s tureckým občanstvím.{{citace elektronické monografie [1702] => | url = http://www.servat.unibe.ch/icl/tu00000_.html [1703] => | titul = Turkey Constitution [1704] => | vydavatel = Univerzita v Bernu [1705] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1706] => | jazyk = anglicky [1707] => }} [1708] => [1709] => === Etnické skupiny === [1710] => Etnicky tvoří největší část obyvatel [[Turci]] (70–75 %) a [[Kurdové]] (18 %). V zemi žije také mnoho národnostních menšin, z nichž nejpočetnější jsou [[Řekové]] (16 100),{{citace elektronické monografie [1711] => | url = http://www.minorityrights.org/4412/turkey/rum-orthodox-christians.html [1712] => | titul = Rum Orthodox Christians [1713] => | jazyk = anglicky [1714] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1715] => | vydavatel = Minority Rights Group International [1716] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150116083823/http://www.minorityrights.org/4412/turkey/rum-orthodox-christians.html [1717] => | datum archivace = 2015-01-16 [1718] => | nedostupné = ano [1719] => }} [[Arméni]] (59 000){{citace elektronické monografie [1720] => | url = http://www.joshuaproject.net/people-profile.php?rop3=100516&rog3=TU [1721] => | titul = Armenian, Ermeni of Turkey [1722] => | jazyk = anglicky [1723] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1724] => | vydavatel = Joshua Project [1725] => }} a [[Židé]] (17 600){{citace elektronické monografie [1726] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html [1727] => | titul = The Jewish Population of the World (2010) [1728] => | jazyk = anglicky [1729] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1730] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [1731] => }} žijící převážně v [[Istanbul]]u. Početní jsou dále [[Adygejci]] (zhruba 2 miliony),{{citace elektronické monografie [1732] => | url = http://www.unpo.org/members/7869 [1733] => | titul = Circassia [1734] => | jazyk = anglicky [1735] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1736] => | vydavatel = [[Organizace nezastoupených států a národů]] [1737] => | datum aktualizace = 2008-03-25 [1738] => }} [[Gruzíni]] (40 000){{citace elektronické monografie [1739] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=kat [1740] => | titul = Georgian [1741] => | jazyk = anglicky [1742] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1743] => | vydavatel = Ethnologue: Languages of the World [1744] => }} a [[Lazové]] (147 000);{{citace elektronické monografie [1745] => | url = http://www.joshuaproject.net/people-profile.php?peo3=13727&rog3=TU [1746] => | titul = Laz, Lazuri of Turkey [1747] => | jazyk = anglicky [1748] => | datum přístupu = 2012-01-01 [1749] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [1750] => }} tyto menšiny žijí hlavně na východě Turecka a tvoří kolem 3–4 % obyvatel. Dalšími menšinami na východě země jsou Čerkesové (asi 2 % obyvatelstva) a národ [[Zaza (národ)|Zaza]]. [1751] => [1752] => Arménská populace, která tvořila před první světovou válku významnou menšinu v oblasti [[Malá Asie|Malé Asie]], se stala terčem útoků během [[Hamídijské masakry|hamídijských masakrů]], při kterých bylo v letech 1894–1896 zavražděno 100–300 000 tisíc Arménů,[[Taner Akcam|Akçam, Taner]]. ''A Shameful Act: The Armenian Genocide and the Question of Turkish Responsibility''. New York: Metropolitan Books, 2006, s. 42. {{ISBN|0-8050-7932-7}}. a zejména během [[arménská genocida|arménské genocidy]], která si mezi lety 1915 a 1918 vyžádala až 1,5 milionu obětí.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kopecký | jméno = Pavel | titul = Arménská genocida: politicko-kulturní důsledky a souvislosti | periodikum = Revue Politika | datum vydání = 2010-2-1 | url = http://www.revuepolitika.cz/clanky/1242/armenska-genocida-politicko-kulturni-dusledky-a-souvislosti}} [1753] => [1754] => V současnosti pobývají v Turecku také asi tři miliony občanů [[Sýrie]], kteří z této země uprchli před hrůzami tamější [[Občanská válka v Sýrii|občanské války]]. Žijí v táborech nebo i v soukromí a mnozí z nich mají příležitostnou práci. [1755] => [1756] => Úředním jazykem je [[turečtina]], často používaná je [[kurdština]] a menšiny hovoří vlastními jazyky. Jedině Arméni, Řekové a Židé jsou podle [[Lausannská smlouva|Lausannské smlouvy]] z roku 1923 oficiálně uznanými menšinami a jejich jazyky mohou být vyučovány na školách.{{citace monografie [1757] => | url = http://books.google.cz/books?id=hvmy_skUPNYC&pg=PA423 [1758] => | titul = The other languages of Europe: demographic, sociolinguistic, and educational perspectives [1759] => | strany = 423–424 [1760] => | příjmení = Gorter [1761] => | jméno = Durk [1762] => | jazyk = anglicky [1763] => | rok = 2001 [1764] => | vydavatel = Multilingual Matters [1765] => }} V roce 1923 došlo k vysídlení 1,3 milionů anatolských a [[Pontští Řekové|pontských Řeků]] a v Turecku smělo zůstat pouze 200 000 Řeků žijících v Istanbulu."[http://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/ve-stinu-reka-zorby--1469205 Ve stínu Řeka Zorby]". Rozhlas.cz. 23. března 2015. [1766] => [1767] => [[Soubor:Istanbul panorama and skyline.jpg|náhled|750px|střed|upright=2.5|
[[Istanbul]] je největší turecké město.]] [1768] => [1769] => === Náboženství === [1770] => Turecko je [[sekularismus|sekulární]] zemí bez [[státní náboženství|státního náboženství]]; turecká ústava zaručuje [[náboženská svoboda|svobodu vyznání]] a [[svoboda myšlení|myšlení]].{{citace elektronické monografie [1771] => | url = http://servat.unibe.ch/icl/tu00000_.html [1772] => | titul = Turkey Constitution: Article 24 [1773] => | jazyk = anglicky [1774] => | datum přístupu = 2012-03-11 [1775] => | vydavatel = International Constitutional Law [1776] => }} Zhruba 89 % obyvatel jsou [[muslim]]ové, zbytek tvoří [[křesťanství|křesťané]] (hlavně členové [[Arménská apoštolská církev|Arménské apoštolské církve]]) a [[židé]] (většinou [[Sefardští Židé|Sefardé]]){{Cite web|last=Özkök|first=Ertuğrul|title=Türkiye artık yüzde 99'u müslüman olan ülke değil|date=21 May 2019|url=https://www.hurriyet.com.tr/yazarlar/ertugrul-ozkok/turkiye-artik-yuzde-99u-musluman-olan-ulke-degil-41220410%7Caccess-date=2020-08-15%7Cwebsite=www.hurriyet.com.tr%7Clanguage=tr%7D%7D}}{{cite web|url=https://t24.com.tr/haber/optimar-dan-din-inanc-anketi-yuzde-89-allah-in-varligina-ve-birligine-inaniyor,821459 |title=Optimar'dan din-inanç anketi: Yüzde 89 Allah'ın varlığına ve birliğine inanıyor|date=15 May 2019|publisher=T24.com.tr |access-date=15 August 2020|language=tr}}{{cite web|url=https://minorityrights.org/wp-content/uploads/2015/07/MRG_Rep_Turk2007_TURK.pdf|title=Bir eşitlik arayışı: Türkiye'de azınlıklar|trans-title=A Quest for Equality: Minorities in Turkey|publisher=Minority Rights Group International|date=2007|language=tr|access-date=19 January 2021}}{{cite web|url=https://odatv.com/tengricilik-de-yukseliste-09041815.html|title=Tengrism is also on the rise|website=odatv.com|publisher=[[OdaTV]]|date=9 April 2018|access-date=15 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190815144535/https://odatv.com/tengricilik-de-yukseliste-09041815.html|archive-date=15 August 2019}}. Z muslimů většina vyznává [[sunnitský islám]]. Zhruba 15–20 % populace tvoří [[alevité]], kteří jsou částečně diskriminováni. [1777] => [1778] => == Kultura == [1779] => {{viz též|Turecká kultura}} [1780] => [[Soubor:Orhan Pamuk in Rustaveli Theatre, Tbilisi, Georgia, 2014.jpg|náhled|[[Orhan Pamuk]]|210pixelů]] [1781] => [[Soubor:Elif Şafak - 2013.jpg|vlevo|náhled|[[Elif Şafaková]]]] [1782] => K významným [[středověk]]ým osmanským spisovatelům patřil [[Muhammad Füzuli]] či [[Súfismus|sufistický]] mystik [[Junus Emre]]. K významným autorům 19. století a tzv. [[Mladoturecká revoluce|mladotureckého]] hnutí patřil [[Namık Kemal]]. [[Kemalismus|Kemalistické]] a [[Feminismus|feministické]] pozice zastávala [[Halide Edib Adıvar]]. Sice se s [[Mustafa Kemal Atatürk|Ataturkem]] nakonec dostala do sporu a musela zemi opustit, avšak dodnes je v Turecku symbolem moderní ženy. Z kemalovských pozic vycházel i básník [[Mehmet Akif Ersoy]], autor [[Turecká hymna|turecké hymny]]. Duši nového Turecka mapovali v meziválečném období prozaici [[Sait Faik Abasıyanık]], [[Sabahattin Ali]] nebo [[Reşat Nuri Güntekin]]. Po druhé světové válce levicové a avantgardní pozice zastával básník [[Nâzım Hikmet]], který také nakonec zvolil exil v [[Sovětský svaz|SSSR]].{{Citace elektronického periodika [1783] => | titul = Nazim Hikmet – muž, který stál u základů moderního Turecka [1784] => | url = https://plus.rozhlas.cz/nazim-hikmet-muz-ktery-stal-u-zakladu-moderniho-turecka-6632684 [1785] => | periodikum = Český rozhlas Plus [1786] => | datum vydání = 2010-09-01 [1787] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1788] => | jazyk = cs [1789] => | příjmení = [1790] => | jméno = [1791] => | vydavatel = [1792] => }} Představitelem poválečného [[Ruralismus|ruralismu]] byl spisovatel [[Kurdové|kurdského]] původu [[Yaşar Kemal]]. [[Aziz Nesin]] byl známým humoristou, [[Ateismus|ateistou]] a bojovníkem proti [[Islámský fundamentalismus|islámskému fundamentalismu]], mj. přeložil do [[Turečtina|turečtiny]] ''[[Satanské verše (román)|Satanské verše]]'' [[Salman Rushdie|Salmana Rushdieho]], za což byl islamisty napaden.{{Citace periodika [1793] => | titul = Aziz Nesin of Turkey Dies at 80; Writer Escaped Militants' Arson [1794] => | url = https://www.nytimes.com/1995/07/07/obituaries/aziz-nesin-of-turkey-dies-at-80-writer-escaped-militants-arson.html [1795] => | periodikum = The New York Times [1796] => | datum vydání = 1995-07-07 [1797] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1798] => | issn = 0362-4331 [1799] => | jazyk = en-US [1800] => | jméno = Eric [1801] => | příjmení = Pace [1802] => }} V současnosti turecké literatuře kraluje [[Orhan Pamuk]], který roku 2006 získal [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [1803] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu dostal turecký spisovatel Orhan Pamuk [1804] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nobelovu-cenu-za-literaturu-dostal-turecky-spisovatel-orhan-pamuk_200610121401_mmatusu [1805] => | periodikum = iROZHLAS [1806] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1807] => | vydavatel = Český rozhlas [1808] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1809] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1810] => }} Jeho dílo bývá řazeno k [[Postmodernismus (literatura)|postmodernismu]]. Velké popularitě se těší také prozaičky [[Elif Şafaková]] a [[Ayşe Kulinová]]. Hlavní knihovnou v zemi je [[Turecká národní knihovna]].[[Soubor:Seljuk Carpet Fragment 13th Century..png|náhled|upright|Turecký koberec ze 13. století z doby [[Rúmský sultanát|rúmského sultanátu]].{{cite book|last1=Erdmann|first1=Kurt|title=Siebenhundert Jahre Orientteppich|date=166|publisher=Bussesche Verlagshandlung|location=Herford|page=149|edition=1st}}]]Průkopníkem moderního malířství byl v 19. století [[Osman Hamdi Bey]]. V současnosti svými nápady budí rozruch výtvarný umělec [[Genco Gulan]].[[Soubor:Süleymaniye Cami, Süleymaniye Moschee - panoramio.jpg|náhled|vlevo|[[Sulejmanova mešita]]|210pixelů]]Tvůrcem nejpokročilejších staveb Osmanské říše byl architekt [[Mimar Sinan]], zvaný též „[[Michelangelo Buonarroti|Michelangelo]] Východu“.{{Citace elektronické monografie [1811] => | titul = Komu se říkalo Michelangelo Východu? – EpochálníSvět.cz [1812] => | url = https://epochalnisvet.cz/komu-se-rikalo-michelangelo-vychodu/ [1813] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1814] => | jazyk = cs-CZ [1815] => | jméno = Romana [1816] => | příjmení = Kostelecká [1817] => }} Třemi jeho nejznámějšími a nejoceňovanějšími stavbami jsou [[Princova mešita]] v Istanbulu, [[Sulejmanova mešita]] tamtéž a [[Mešita Selimiye (Edirne)|Selimova mešita]] v [[Edirne]]. Velkou inspirací byl Sinanovi chrám [[Hagia Sofia]], který v Istanbulu zůstal stát jako nejvýraznější památka na časy, kdy toto místo ovládala [[Byzantská říše]] a kdy bylo město nazýváno [[Konstantinopol]]. Toto dílo [[Isidor z Milétu|Isidora z Milétu]] je od roku 1935 muzeem. Největším muslimským svatostánkem v Turecku je [[Mešita sultána Ahmeda]] v Istanbulu, postavená jedním ze Sinanových žáků. Také [[Nová mešita (Istanbul)|Nová mešita]] je dílem jeho žáka. Sídlem osmanských vládců byl dlouho [[palác Topkapi]]. Po jeho opuštění sídlili sultánové v [[Palác Dolmabahçe|paláci Dolmabahçe]], postaveném v 19. století, podle evropského střihu.{{Citace elektronického periodika [1818] => | titul = Istanbulské paláce Topkapi a Dolmabahče [1819] => | url = https://plus.rozhlas.cz/istanbulske-palace-topkapi-a-dolmabahce-6633459 [1820] => | periodikum = Český rozhlas Plus [1821] => | datum vydání = 2012-04-05 [1822] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1823] => | jazyk = cs [1824] => | příjmení = [1825] => | jméno = [1826] => | vydavatel = [1827] => }} Evropská inspirace je dobře cítit i z [[Palác Çırağan|paláce Çırağan]], který v 19. století nechal v Istanbulu postavit sultán [[Abdulaziz]]. Památkou na dobu, kdy Istanbul ovládali [[Janovská republika|Janované]], je [[Galatská věž]].[[Soubor:Mount Nemrut 3.jpg|náhled|213x213bod|[[Nemrut]] je jednou z nejznámějších památek Turecka]] [1828] => [1829] => Z památek [[Antika|antických]] zbyly většinou již jen ruiny ([[Pergamon]], [[Milét]], [[Afrodisias]], [[Efez]]), stejně jako z [[Chetité|chetitských]] ([[Chattušaš]], [[Trója]], [[Melid]]), arménských ([[Ani]]), [[Lýdie|lýdských]] ([[Sardy]]), [[Lýkie|lýkijských]] ([[Xanthos]]), [[Frýgie|frýgijských]] ([[Hierapolis]]), [[Kommagene|kommagenských]] ([[Nemrut]]), nebo ještě starších ([[Göbekli Tepe]], [[Çatal Hüyük]]). Archeologické bohatství Turecka je soustředěno zejména v [[Muzeum anatolských civilizací|Muzeu anatolských civilizací]] v Ankaře a v [[Istanbulská archeologická muzea|Istanbulských archeologických muzeích]].{{Citace elektronického periodika [1830] => | titul = Ankara Anatolian Civilizations Museum [1831] => | periodikum = Turkish Museums [1832] => | url = https://turkishmuseums.com/museum/detail/1940-ankara-anatolian-civilizations-museum/1940/4 [1833] => | jazyk = en [1834] => | datum přístupu = 2023-09-12 [1835] => }}{{Citace elektronického periodika [1836] => | titul = İstanbul Archaeological Museums [1837] => | periodikum = Turkish Museums [1838] => | url = https://turkishmuseums.com/museum/detail/2066-istanbul-archaeological-museums/2066/4 [1839] => | jazyk = en [1840] => | datum přístupu = 2023-09-13 [1841] => }} Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] bylo zapsáno celé město [[Safranbolu]], tradiční zastávka [[Karavana|karavan]], a ves [[Göreme]], spjatá s počátky křesťanství. Symbolem moderního Turecka je [[Bosporský most]] nebo mauzoleum [[Anıtkabir]] v [[Ankara|Ankaře]], kde je pohřben [[Mustafa Kemal Atatürk|Atatürk]]. [1842] => [1843] => [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]] získal roku 2014 režisér [[Nuri Bilge Ceylan]].{{Citace elektronického periodika [1844] => | titul = Zlatou palmu získal Zimní spánek tureckého režiséra Ceylana [1845] => | url = https://www.e15.cz/magazin/zlatou-palmu-ziskal-zimni-spanek-tureckeho-rezisera-ceylana-1087781 [1846] => | periodikum = E15.cz [1847] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1848] => }} V roce 1982 se to podařilo Kurdovi [[Yılmaz Güney|Yılmazu Güneyovi]] a [[Şerif Gören|Şerifu Görenovi]]. [[Metin Erksan]] vyhrál [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]] roku 1964, [[Semih Kaplanoğlu]] to dokázal v roce 2010.{{Citace elektronického periodika [1849] => | titul = Medvědi z Berlinale mají nové majitele. Zlatého získal turecký film Bal [1850] => | periodikum = iDNES.cz [1851] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/medvedi-z-berlinale-maji-nove-majitele-zlateho-ziskal-turecky-film-bal.A100220_203653_zahranicni_iky [1852] => | datum vydání = 2010-02-20 [1853] => | jazyk = cs [1854] => | datum přístupu = 2022-04-03 [1855] => }} Řadu italských filmových cen sesbíral na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] působící [[Ferzan Özpetek]]. [1856] => [1857] => Bývalo obvyklé, že skládání hudby se věnovali někteří osmanští sultáni, to platilo zejména o [[Abdulaziz]]ovi a [[Selim III.|Selimovi III.]], jehož díla se v Turecku dodnes hrají. Průkopníkem vážné hudby byl v Turecku [[Ahmed Adnan Saygun]]. Uznávaným klavíristou současnosti je [[Fazıl Say]], který v roce 2002 hrál i na [[Pražské jaro (festival)|Pražském jaru]].{{Citace elektronického periodika [1858] => | titul = Fazil Say má mnoho rukou a mnoho tváří [1859] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/hudba/fazil-say-ma-mnoho-rukou-a-mnoho-tvari.A020530_094133_hudba_ef [1860] => | periodikum = iDNES.cz [1861] => | datum vydání = 2002-05-30 [1862] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1863] => }} Turecký pop dravě proniká na trhy blízkého východu, do Evropy se mu to daří hůře. Výjimkou je zpěvák [[Tarkan]]. Zpěvačka [[Sertab Erener]] vyhrála [[Eurovision Song Contest]] v roce 2003.{{Citace elektronického periodika [1864] => | titul = Turkey's Sertab Erener Wins 2003 Eurovision Song Contest - 2003-05-25 [1865] => | url = https://www.voanews.com/archive/turkeys-sertab-erener-wins-2003-eurovision-song-contest-2003-05-25 [1866] => | periodikum = Voice of America [1867] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1868] => | jazyk = en [1869] => }} K dalším představitelům turecké [[pop music]] patří [[Hande Yenerová]], [[Sezen Aksuová]] či [[Ajda Pekkanová]]. [[Barış Manço]] je průkopníkem [[rock]]u v Turecku. [1870] => [1871] => === Turecká kuchyně === [1872] => {{viz též|Turecká kuchyně}} [1873] => [[Soubor:Türk Kahvesi - Bakir Cezve.jpg|náhled|upright|[[Turecká mokka|Turecká káva]]]] [1874] => [[Turecká kuchyně]] je z velké části dědictvím osmanské kuchyně, která je typická splynutím a zdokonalením kuchyní [[Střední Asie]], [[Blízký východ|Středního Východu]] a [[Balkánská kuchyně|Balkánu]]. Současná turecká kuchyně je výsledkem mísení originální kulinářské tradice kočovných tureckých kmenů s [[indická kuchyně|indickou]], [[Íránská kuchyně|perskou]], kurdskou a [[Arabská kuchyně|arabskou kuchyní]]. Zahrnuje je od doby [[stěhování národů]], navíc je ovlivněna [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]. Tato rozmanitost vlivů se vyvinula staletími, zejména osmanskou kulturou a způsobem života až k dnešní typické turecké kuchyni. [1875] => [1876] => Turecká kuchyně také ovlivnila [[řecká kuchyně|řeckou]] a [[balkánská kuchyně|balkánskou kuchyni]]. Například [[tzatziki]] je z tureckého slova ''cacık'' (čti džažik) a [[čevabčiči]] pochází z ''kebab şişi'' ([[kebab]]ový [[špíz]]). [[Jogurt]] pochází z tureckého slova ''yoğurt''. [[Kebab|Döner kebab]] je vyroben z hovězího, telecího nebo drůbežího masa. V Turecku, ale i v jiných (evropských) zemích se döner [[kebab]] servíruje na talíři. [1877] => [1878] => Z nápojů je kromě [[čaj]]e v Turecku velmi populární [[ajran]], mezi zákusky [[baklava]] a [[chalva]]. [[Turecká mokka|Turecká káva]] je způsob přípravy kávy v džezvě, zvláštní kovové konvičce, s kávou připravovanou v česku ([[Turecká káva|turek]]) má společný jen název. [1879] => [1880] => == Sport == [1881] => [[Soubor:Galatasaray Arena North-West Corner.jpg|náhled|220px|[[Türk Telekom Arena]]]] [1882] => [[Soubor:2016 Summer Olympics, Men's Freestyle Wrestling 125 kg final 15.jpg|náhled|Zápasník [[Taha Akgül]]]] [1883] => Nejpopulárnějším sportem v zemi je [[fotbal]]. Nejvyšší domácí soutěž označovanou jako [[Süper Lig]] hraje 18 týmů, přičemž nejznámější jsou [[istanbul]]ské velkokluby [[Beşiktaş JK|Beşiktaş]], [[Fenerbahçe SK|Fenerbahçe]] a [[Galatasaray SK|Galatasaray]]. Galatasaray vyhrál v roce 2000 [[Evropská liga UEFA|Evropskou ligu]] a [[Superpohár UEFA]].{{Citace elektronického periodika [1884] => | titul = Pohár UEFA zvedli nad hlavu hráči Galatasaraye [1885] => | periodikum = iDNES.cz [1886] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/pohar-uefa-zvedli-nad-hlavu-hraci-galatasaraye.A000517233759fotbal_vla [1887] => | datum vydání = 2000-05-17 [1888] => | jazyk = cs [1889] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1890] => }}{{Citace elektronického periodika [1891] => | příjmení = [1892] => | titul = 2000 Super Cup: Jardel doubles up for Galatasaray [1893] => | periodikum = UEFA.com [1894] => | url = https://www.uefa.com/uefasupercup/history/2000/ [1895] => | datum vydání = 2000-09-01 [1896] => | jazyk = en [1897] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1898] => }} [[Turecká fotbalová reprezentace]] dosáhla největších úspěchů v prvním desetiletí 21. století, když obsadila 3. místo na [[Mistrovství světa ve fotbale 2002|mistrovství světa v roce 2002]] a stejné umístění zopakovala na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008|mistrovství Evropy 2008]].{{Citace elektronického periodika [1899] => | titul = Rekordní gól poslal Turky za bronzem [1900] => | periodikum = iDNES.cz [1901] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/ms-2002/rekordni-gol-poslal-turky-za-bronzem.A020629_145029_ms2002_ber [1902] => | datum vydání = 2002-06-29 [1903] => | jazyk = cs [1904] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1905] => }} Tureckými hvězdami těchto dvou turnajů byli [[Rüştü Reçber]], [[Alpay Özalan]],[[Burak Yılmaz]], [[Hasan Şaş]], [[Hakan Şükür]], [[Arda Turan]] či [[Hamit Altıntop]]. Nejvíce trenérských úspěchů si připsal [[Fatih Terim]]. Na [[Atatürkův olympijský stadion|Atatürkově olympijském stadionu]] se konalo finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] v roce 2005 a na [[Fenerbahçe Şükrü Saracoğlu Stadyumu]] finále [[Evropská liga UEFA|poháru UEFA]] v roce 2009. V roce 2013 uspořádalo Turecko [[Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 2013|Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let]]. [1906] => [1907] => Dalším velmi sledovaným sportem je [[basketbal]]. Země hostila [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2001|Mistrovství Evropy v basketbale mužů v roce 2001]] a v roce 2010 hostila [[Mistrovství světa v basketbalu mužů 2010|mistrovství světa v basketbalu mužů]]. [[Turecká mužská basketbalová reprezentace|Basketbalová reprezentace mužů]] dosáhla na stříbro na [[Mistrovství světa v basketbalu mužů|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa v basketbalu mužů 2010|2010]]) i [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2001|2001]]).{{Citace elektronického periodika [1908] => | titul = Mladé americké pušky sestřelily jejich zlatý sen. I tak jsou Turci nesmrtelní [1909] => | periodikum = iDNES.cz [1910] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/mlade-americke-pusky-sestrelily-jejich-zlaty-sen-i-tak-jsou-turci-nesmrtelni.A100913_172014_rbasket_bem [1911] => | datum vydání = 2010-09-14 [1912] => | jazyk = cs [1913] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1914] => }} U obou úspěchů byl [[Hedo Türkoğlu]], který se prosadil i v americké [[National Basketball Association|NBA]]. I [[Turecká ženská basketbalová reprezentace|ženy]] brali jedno stříbro na [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen|Eurobasketu]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2011|2011]]).{{Citace elektronického periodika [1915] => | titul = Evropskými šampionkami jsou basketbalistky Ruska, Turkyně nestačily [1916] => | periodikum = iDNES.cz [1917] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/evropskymi-sampionkami-jsou-basketbalistky-ruska-turkyne-nestacily.A110703_220628_rbasket_ald [1918] => | datum vydání = 2011-07-03 [1919] => | jazyk = cs [1920] => | datum přístupu = 2023-04-20 [1921] => }} Ženy [[Galatasaray Istanbul (basketbal ženy)|Galatasaraye]] a [[Fenerbahçe Istanbul (basketbal ženy)|Fenerbahçe]] a muži [[Fenerbahçe Istanbul (basketbal muži)|Fenerbahçe]] a [[Anadolu Efes SK|Anadolu]] vyhráli [[Euroliga v basketbalu|Euroligu]], nejprestižnější klubovou evropskou soutěž.{{Citace elektronického periodika [1922] => | titul = Galatasaray odeabank crowned EuroLeague Women champions [1923] => | periodikum = FIBA.basketball [1924] => | url = https://www.fiba.basketball/world/women/2014/news/EUROLEAGUE-WOMEN-Galatasaray-odeabank-crowned-EuroLeague-W [1925] => | jazyk = en [1926] => | datum přístupu = 2023-06-28 [1927] => }}{{Citace elektronického periodika [1928] => | příjmení = [1929] => | titul = Dobývání zlata klaplo v Praze. Fenerbahce slaví první triumf v Eurolize [1930] => | periodikum = iDNES.cz [1931] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/fenerbahce-istanbul-finale-euroliga-mersin.A230416_220526_sport-basket_ten [1932] => | datum vydání = 2023-04-16 [1933] => | jazyk = cs [1934] => | datum přístupu = 2023-06-28 [1935] => }}{{Citace elektronického periodika [1936] => | titul = Veselý se dočkal. S Fenerbahce Istanbul slaví titul z Euroligy [1937] => | periodikum = iDNES.cz [1938] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/euroliga-muzu-final-four.A170521_192043_sport-basket_rou [1939] => | datum vydání = 2017-05-21 [1940] => | jazyk = cs [1941] => | datum přístupu = 2022-03-10 [1942] => }}{{Citace elektronického periodika [1943] => | příjmení = [1944] => | jméno = [1945] => | titul = Euroligu basketbalistů vyhrál poprvé turecký Anadalu Efes Istanbul [1946] => | periodikum = iDNES.cz [1947] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/euroliga-muzu.A210530_225223_sport-basket_rou [1948] => | datum vydání = 2021-05-30 [1949] => | jazyk = cs [1950] => | datum přístupu = 2023-06-28 [1951] => }} [1952] => [1953] => Mimořádně úspěšní jsou Turci v zápase. Až do roku 1984 byly všechny turecké medaile z olympijských her výhradně ze zápasnické žíněnky ([[Nasuh Akar]], [[Celal Atik]], [[Yaşar Doğu]], [[Mithat Bayrak]], [[Mustafa Dağıstanlı]], [[Hamit Kaplan]], [[Müzahir Sille]], [[Tevfik Kış]], [[Hasan Güngör]], [[İsmet Atlı]], [[İsmail Ogan]], [[Kazım Ayvaz]], [[Mehmet Âkif Pirim]], [[Hamza Yerlikaya]], [[Ramazan Şahin]], [[Taha Akgül]] ad.). Od té doby se přidalo [[vzpírání]] (např. tři olympijská zlata [[Naim Süleymanoğlu|Naima Süleymanoğlua]]) a další [[Úpolový sport|úpolové sporty]]: [[judo]] ([[Hüseyin Özkan]]), [[taekwondo]] ([[Servet Tazegül]]) a [[box]]. Hegemonii bojových a silových sportů rozbil až na olympiádě v [[Letní olympijské hry 2020|Tokiu roku 2021]] svou zlatou medailí [[Lukostřelba|lukostřelec]] [[Mete Gazoz]].{{Citace elektronického periodika [1954] => | titul = Mete Gazoz wins the Tokyo 2020 Olympic Games [1955] => | periodikum = World Archery [1956] => | url = https://worldarchery.sport/news/200404/mete-gazoz-wins-tokyo-2020-olympic-games [1957] => | jazyk = en [1958] => | datum přístupu = 2021-08-06 [1959] => }} Nejlepším [[Atletika|atletickým]] výsledkem je bronzová medaile běžce na 400 metrů překážek [[Yasmani Copello|Yasmani Copella]], který se v této disciplíně stal i [[Mistrovství Evropy v atletice|mistrem Evropy]]. O několik atletických medailí, včetně zlata, Turci přišli v důsledku [[doping]]ových skandálů - k nejznámějším patří případ [[Aslı Çakır Alptekinová|Aslı Çakır Alptekinové]].{{Citace elektronického periodika [1960] => | titul = Mílařka Alptekinová má za třetí dopingový nález doživotní zákaz [1961] => | periodikum = iSport.cz [1962] => | url = http://isport.blesk.cz/clanek/live-sport/314066/milarka-alptekinova-ma-za-treti-dopingovy-nalez-dozivotni-zakaz.html [1963] => | jazyk = cs [1964] => | datum přístupu = 2021-08-06 [1965] => }} [1966] => [1967] => V letech 2005–2011 se v Turecku pravidelně konaly závody [[Formule 1]]. [1968] => == Věda == [1969] => [[Soubor:Aziz Sancar 0060.jpg|náhled|[[Aziz Sancar]]]] [1970] => Biochemik [[Aziz Sancar]] získal v roce 2015 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]], za výzkum možných oprav [[DNA]].{{Citace elektronického periodika [1971] => | titul = Nobelovu cenu za chemii mají Švéd, Američan a Turek za výzkum DNA [1972] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1597531-nobelovu-cenu-za-chemii-maji-sved-american-a-turek-za-vyzkum-dna [1973] => | periodikum = ČT24 [1974] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1975] => | jazyk = cs [1976] => | jméno = [1977] => | příjmení = [1978] => | vydavatel = [1979] => | datum vydání = [1980] => }} Proslulým středověkým [[Kartografie|kartografem]] byl [[Piri Reis]], autor známé mapy, jejíž objevení v roce 1929 vzbudilo senzaci, protože zobrazovala mimořádně přesně [[Jižní Amerika|jihoamerický kontinent]] a také [[Antarktida|Antarktidu]], o jejíž existenci se v 16. století nevědělo.{{Citace elektronického periodika [1981] => | titul = Piri Reis zakreslil na mapu Antarktidu v době, kdy o ní nikdo nevěděl [1982] => | url = http://extrastory.cz/piri-reis-zakreslil-na-mapu-antarktidu-v-dobe-kdy-o-ni-nikdo-nevedel.html [1983] => | periodikum = ExtraStory.cz [1984] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1985] => | jazyk = cs [1986] => | příjmení = [1987] => | jméno = [1988] => | vydavatel = [1989] => | datum vydání = [1990] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191108085912/http://extrastory.cz/piri-reis-zakreslil-na-mapu-antarktidu-v-dobe-kdy-o-ni-nikdo-nevedel.html [1991] => | datum archivace = 2019-11-08 [1992] => }} Výborných výsledků v kartografii dosáhl o něco později i [[Kâtip Çelebi]]. Všestranným středověkým učencem byl [[Taqi ad-Din Muhammad ibn Ma'ruf]]. Na jihu dnešního Turecka, v [[Harran]]u, se v 9. století narodil významný astronom, astrolog a matematik [[Al-Battání]].{{Citace elektronického periodika [1993] => | titul = Al-battani {{!}} Encyclopedia.com [1994] => | url = https://www.encyclopedia.com/people/science-and-technology/astronomy-biographies/al-battani [1995] => | periodikum = www.encyclopedia.com [1996] => | datum přístupu = 2019-11-08 [1997] => }} V [[Cizre]] zase mechanik 12. století [[Al-Džazárí]], vynálezce padesátky mechanických strojů, označovaný i za konstruktéra prvního [[Robot|robota]].{{Citace elektronického periodika [1998] => | titul = Ismail al-Jazari, the Muslim inventor whom some call the 'Father of Robotics' [1999] => | periodikum = National Geographic [2000] => | url = https://www.nationalgeographic.com/history/history-magazine/article/ismail-al-jazari-muslim-inventor-called-father-robotics [2001] => | datum vydání = 2020-07-30 [2002] => | jazyk = en [2003] => | datum přístupu = 2023-08-30 [2004] => }} [2005] => [2006] => Velmi vlivným ekonomem a profesorem [[Harvardova univerzita|Harvardovy univerzity]] je [[Dani Rodrik]]. Sociolog a politolog [[Ziya Gökalp]] významně ovlivnil moderní turecký nacionalismus a [[kemalismus]]. Postavil se proti otomanismu a islamizaci a bojoval za modernizaci a evropeizaci tureckého národa.{{Citace periodika [2007] => | titul = Ziya Gökalp: His Contribution to Turkish Nationalism [2008] => | url = https://www.jstor.org/stable/4322635 [2009] => | periodikum = Middle East Journal [2010] => | datum vydání = 1954 [2011] => | datum přístupu = 2019-11-08 [2012] => | issn = 0026-3141 [2013] => | strany = 375–390 [2014] => | ročník = 8 [2015] => | číslo = 4 [2016] => | jméno = Niyazi [2017] => | příjmení = Berkes [2018] => }} [[Muzafer Sherif]] patří k zakladatelům sociální psychologie. Významným odborníkem v oblasti osmanských dějin byl historik [[Halil İnalcık]]. Na území dnešního Turecka se narodil i významný [[Arabština|arabsky]] píšící historik 13. století [[Alí ibn al-Athír]]. Z vlivných islámských teologů se v Turecku narodil [[Ibn Tajmíja]], jehož dílo se stalo ideovým základem [[Salafíja|salafíjského islámu]], z něhož obvykle vychází [[islámský fundamentalismus]]. [2019] => [2020] => == Odkazy == [2021] => === Poznámky === [2022] => [2023] => [2024] => === Reference === [2025] => {{Překlad|en|Turkey|1216653893}} [2026] => [2027] => === Literatura === [2028] => * ''The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe'' (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, {{ISBN|1-86207-790-8}} (anglicky) [2029] => * {{Citace monografie | příjmení = Kreiser | jméno = Klaus | příjmení2 = Neumann | jméno2 = Christoph K. | rok = 2010 | titul = Dějiny Turecka [2030] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-7422-012-8}} [2031] => * {{Citace monografie [2032] => | příjmení = Musil [2033] => | jméno = Alois [2034] => | odkaz na autora = Alois Musil [2035] => | rok = 1941 [2036] => | titul = Mosta do Asie : Nové Turecko [2037] => | vydavatel = Melantrich [2038] => | místo = Praha [2039] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:36f8c1c0-1b1a-11e5-8cc8-005056827e52 [2040] => | počet stran = 262 [2041] => }} [2042] => * {{Citace monografie | příjmení = Pirický | jméno = Gabriel | rok = 2006 | titul = Turecko | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = [2043] => | poznámka = | isbn = 80-7277-323-2}} [2044] => [2045] => === Související články === [2046] => * [[Turecký Kurdistán]] [2047] => * [[Severní Thrákie]] [2048] => * [[Západní Thrákie]] [2049] => * [[Thrákie]] [2050] => * [[Východní Thrákie]] [2051] => [2052] => === Externí odkazy === [2053] => * {{Commonscat}} [2054] => * {{Wikicitáty|téma=Turecko}} [2055] => * {{Wikislovník|heslo=Turecko}} [2056] => * {{Osmrelace|174737}} [2057] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20130705053230/http://www.mfa.gov.tr/ Turecké ministerstvo zahraničí] [2058] => * {{en}} [http://www.ekodialog.com/en_statistic.html Turecká ekonomika a statistiky] [2059] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Turkey - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/turkey/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808064356/http://www.amnesty.org/en/region/turkey/report-2011 | datum archivace = 2011-08-08 | nedostupné = ano }} [2060] => * {{Citace elektronické monografie [2061] => | titul = Turkey (2011) [2062] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/turkey [2063] => | datum přístupu = 2012-02-03 [2064] => | vydavatel = [[Freedom House]] [2065] => | jazyk = anglicky [2066] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120328001843/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/turkey [2067] => | datum archivace = 2012-03-28 [2068] => | nedostupné = ano [2069] => }} [2070] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Turkey Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Turkey.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20110520221129/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Turkey.pdf |datum archivace= 2011-05-20 |nedostupné= ano }} [2071] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Turkey | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3432.htm | datum vydání = 2011-05-13 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [2072] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Turkey | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html | datum aktualizace = 2011-07-07 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20170702111626/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html | datum archivace = 2017-07-02 | nedostupné = ano }} [2073] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Turkey | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Turkey.pdf | datum vydání = 2008-08-19 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}} [2074] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Ankaře | titul = Souhrnná teritoriální informace: Turecko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/turecko-2011-04-29.pdf | datum vydání = 2011-04-29 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky |url archivu= https://web.archive.org/web/20120111152136/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/turecko-2011-04-29.pdf |datum archivace= 2012-01-11 |nedostupné= ano }} [2075] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Dewdney | jméno = John C | příjmení2 = Yapp | jméno2 = Malcolm Edward | titul = Turkey | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/609790/Turkey | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [2076] => * [https://web.archive.org/web/20120831024241/http://www.chefparade.sk/sk/kurzy-varenia/turecka-kuchyna/ Turecká kuchyňa | Chefparade] [2077] => [2078] => {{Turecko}} [2079] => {{Navboxes [2080] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [2081] => | list = {{Asie}} [2082] => {{Evropa}} [2083] => {{Státy u Černého moře}} [2084] => }} [2085] => {{Navboxes [2086] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [2087] => | list = {{NATO}} [2088] => {{Organizace islámské spolupráce}} [2089] => {{Organizace turkických států}} [2090] => {{D8}} [2091] => {{G20}} [2092] => }} [2093] => {{Autoritní data}} [2094] => {{Portály|Balkán}} [2095] => [2096] => [[Kategorie:Turecko| ]] [2097] => [[Kategorie:Státy NATO]] [2098] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [2099] => [[Kategorie:Republiky]] [2100] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1923]] [2101] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [2102] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [2103] => [[Kategorie:Státy Asie]] [2104] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [2105] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )
good wiki

Turecko

Turecko , oficiálně Turecká republika (turecky ), je transkontinentální stát ležící převážně v Anatolii v západní Asii, s menší částí zvanou Východní Thrákie v jihovýchodní Evropě. Na severu sousedí s Černým mořem, na východě s Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem a Íránem, na jihu s Irákem, Sýrií a Středozemním mořem (a Kyprem) a na západě s Egejským mořem, Řeckem a Bulharskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Istanbul','Ankara','Evropská unie','Osmanská říše','Severoatlantická aliance','Smyrna','Ázerbájdžán','Sýrie','Kurdové','Recep Tayyip Erdoğan','Central Intelligence Agency','Balkán'

Ankara

Ázerbájdžán

Balkán

Istanbul

Kurdové

Kurdové jsou etnická a jazyková skupina, která obývá převážně horské oblasti na území středního východu.

Smyrna

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.