Array ( [0] => 15485459 [id] => 15485459 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turkmenistán [uri] => Turkmenistán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii. Má rozlohu 491 210 km² a žije zde přibližně 5,1 milionu obyvatel. Hlavním městem je Ašchabad. Turkménistán hraničí s Kazachstánem na severu, Uzbekistánem na východě a jihovýchodě, Afghánistánem na jihu a Íránem na západě. Většina území je pokryta pouští Karakum. Turkménistán byl historicky součástí Perské říše a Mongolské říše, později byl pod vládou Osmanské říše a Ruského impéria. V roce 1991 získal nezávislost jako jedna ze šesti sovětských republik. Politicky je Turkménistán jednostranický stát s autoritářským režimem. Jeho ekonomika je převážně založena na těžbě zemního plynu, který je hlavním vývozním artiklem. Turkménistán je členem různých mezinárodních organizací, jako je OSN, NATO a Asijská rozvojová banka. Je také známý svými přírodními lázněmi, historickými památkami a bohatou kulturní tradicí. [oai] => Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii. Má rozlohu 491 210 km² a žije zde přibližně 5,1 milionu obyvatel. Hlavním městem je Ašchabad. Turkménistán hraničí s Kazachstánem na severu, Uzbekistánem na východě a jihovýchodě, Afghánistánem na jihu a Íránem na západě. Většina území je pokryta pouští Karakum. Turkménistán byl historicky součástí Perské říše a Mongolské říše, později byl pod vládou Osmanské říše a Ruského impéria. V roce 1991 získal nezávislost jako jedna ze šesti sovětských republik. Politicky je Turkménistán jednostranický stát s autoritářským režimem. Jeho ekonomika je převážně založena na těžbě zemního plynu, který je hlavním vývozním artiklem. Turkménistán je členem různých mezinárodních organizací, jako je OSN, NATO a Asijská rozvojová banka. Je také známý svými přírodními lázněmi, historickými památkami a bohatou kulturní tradicí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Turkmenistánu [2] => | úřední název = Türkmenistan [3] => | úřední název česky = Turkmenistán [4] => | vlajka = Flag of Turkmenistan.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Turkmenistánu [6] => | znak = Coat of Arms of Turkmenistan.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Turkmenistánu [8] => | článek o hymně = Turkmenská hymna [9] => | hymna = Hymna nezávislého Turkmenistánu [10] => | mapa umístění = Turkmenistan on the globe (Turkmenistan centered).svg [11] => | rozloha = 488 100 [12] => | rozlmisto = 52 [13] => | procent vody = 4,9 [14] => | počet obyvatel = 7 057 841 [15] => | obyvmisto = 104 [16] => | obyvatelé aktuální k =  [[2022]] [17] => | hustota = 14,4 [18] => | hustmisto = 221 [19] => | HDI = 0,744 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = střední [22] => | HDI aktuální k = 2022 [23] => | HDImísto = 94 [24] => | jazyk = [[turkmenština]] (úřední), [[ruština]], [[uzbečtina]], [[kazaština]] [25] => | národnosti = 86 % [[Turkméni]], 6 % [[Uzbeci]], 5 % [[Rusové]], 0,4 % [[Kazaši]], 3 % ostatní [26] => | náboženství = 93 % [[islám]], 6,4 % [[křesťanství]], 0,6 % ostatní [27] => | nejvyšší hora = [[Aýrybaba]] [28] => | výška nejvyšší hory = 3139 [29] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [30] => | hlavní město = [[Ašchabad]] [31] => | funkce1 = Prezident a předseda vlády [32] => | vládce1 = [[Serdar Berdymuhamedov]] [33] => | datum vzniku = [[27. říjen|27. října]] [[1991]] [34] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [35] => | měna = [[turkmenský manat]] [36] => | kód měny = TMT [37] => | HDP/ob. = 19 938{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [39] => | periodikum = IMF [40] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report [41] => | jazyk = en [42] => | datum přístupu = 2024-03-24 [43] => }} [44] => | HDP/ob.misto = 80 [45] => | HDP aktuální k = 2023 [46] => | Gini = 40,8 [47] => | Gini aktuální k = 1998 [48] => | ison = 795 [49] => | iso3 = TKM [50] => | iso2 = TM [51] => | mpz = TM [52] => | doména = tm [53] => | předvolba = +993 [54] => | čas = +5 [55] => | commonscat = Turkmenistan [56] => }} [57] => '''Turkmenistán''' ({{Vjazyce2|tk|''Türkmenistan''}}) je stát ve [[Střední Asie|Střední Asii]], který na severozápadě sousedí s [[Kazachstán|Kazachstánem]], na severu, východě a severovýchodě s [[Uzbekistán|Uzbekistánem]], na jihovýchodě s [[Afghánistán|Afghánistánem]], na jihu a jihozápadě s [[Írán|Íránem]] a na západě s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]].{{Cite web|last=Afanasiev (58b00667a5209)|first=Vladimir|date=2021-01-21|title=Deep-water friendship: Turkmenistan and Azerbaijan bury Caspian Sea hatchet|url=https://www.upstreamonline.com/politics/deep-water-friendship-turkmenistan-and-azerbaijan-bury-caspian-sea-hatchet/2-1-949189|access-date=2023-04-07|website=Upstream Online | Latest oil and gas news|language=en}} Je jedním ze šesti nezávislých [[Turkické národy|turkických států]]. Turkmenistán má rozlohu 488 100 km² a žije v něm 6,5 milionu obyvatel, je 35. nejlidnatější zemí [[Asie]]{{Cite web|title=Asian Countries by Population (2023)|url=https://www.worldometers.info/population/countries-in-asia-by-population/}} a má nejnižší počet obyvatel ze středoasijských republik, zároveň je jedním z nejřidčeji osídlených států asijského kontinentu{{Cite web|title=Turkmenian|url=https://www.ethnologue.com/subgroups/turkmenian|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210114234246/https://www.ethnologue.com/subgroups/turkmenian|archive-date=14 January 2021|access-date=13 December 2020|website=Ethnologue|language=en}} i [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|celého světa]]. Většinu jeho území pokrývá poušť [[Karakum]]. Hlavním a největším městem je [[Ašchabad]]. Oficiálním jazykem je [[turkmenština]]. [58] => [59] => Turkmenistán dlouho sloužil jako dopravní tepna několika říší a kultur,{{Citation|title=Turkmenistan|date=19 October 2021|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkmenistan/|work=The World Factbook|access-date=25 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210110134553/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkmenistan/|url-status=live|publisher=Central Intelligence Agency|language=en|archive-date=10 January 2021}} [[Merv]] je jedním z nejstarších měst-oáz ve Střední Asii{{Cite web|title=State Historical and Cultural Park "Ancient Merv"|url=https://whc.unesco.org/en/list/886/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201119105422/https://whc.unesco.org/en/list/886|archive-date=19 November 2020|access-date=26 July 2020|website=UNESCO-WHC}} a kdysi patřil k největším městům na světě,{{Cite web|last=Tharoor|first=Kanishk|date=2016|title=Lost cities #5: how the magnificent city of Merv was razed – and never recovered|url=https://www.theguardian.com/cities/2016/aug/12/lost-cities-merv-worlds-biggest-city-razed-turkmenistan|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210429075843/https://www.theguardian.com/cities/2016/aug/12/lost-cities-merv-worlds-biggest-city-razed-turkmenistan|archive-date=29 April 2021|access-date=26 July 2020|website=The Guardian|quote=Once the world's biggest city, the Silk Road metropolis of Merv in modern Turkmenistan destroyed by Genghis Khan's son and the Mongols in AD1221 with an estimated 700,000 deaths.}} byl také jedním z velkých měst [[Islámský svět|islámského světa]] a důležitou zastávkou na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]]. Turkmenistán byl v roce 1881 anektován [[Ruské impérium|Ruským impériem]] a hrál významnou roli v protibolševickém hnutí ve Střední Asii. V roce 1925 se Turkmenistán stal součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Turkmenská sovětská socialistická republika|Turkmenskou sovětskou socialistickou republikou]] (Turkmenská SSR); po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v roce 1991 se stal nezávislým.{{Cite web|title=Turkmenistan|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkmenistan/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210110134553/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkmenistan/|archive-date=10 January 2021|access-date=25 November 2013|website=The World Factbook|publisher=United States Central Intelligence Agency}} [60] => [61] => Země je široce kritizována za špatné dodržování [[Lidská práva|lidských práv]],{{Cite news|date=20 June 2003|title=Russians 'flee' Turkmenistan|work=BBC News|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/3007598.stm|url-status=live|access-date=25 November 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20190406064632/http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/3007598.stm|archive-date=6 April 2019}}{{Cite news|last=Spetalnick|first=Matt|date=3 November 2015|title=Kerry reassures Afghanistan's neighbors over U.S. troop drawdown|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/article/us-centralasia-usa-kerry/kerry-reassures-afghanistans-neighbors-over-u-s-troop-drawdown-idUSKCN0SS0R720151103|url-status=live|access-date=23 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200303112343/https://www.reuters.com/article/us-centralasia-usa-kerry/kerry-reassures-afghanistans-neighbors-over-u-s-troop-drawdown-idUSKCN0SS0R720151103|archive-date=3 March 2020}} zacházení s menšinami a nedostatek svobody tisku a náboženského vyznání. Od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 vládl v Turkmenistánu represivní totalitní režim: Do jeho smrti v roce 2006 vládl v Turkmenistánu [[doživotní prezident]] [[Saparmurat Nijazov]] (známý také jako ''„Turkmenbaši''“ nebo „''otec Turkmenů''“), v roce 2007 se stal prezidentem [[Gurbanguly Berdimuhamedow]], který zvítězil v nedemokratických volbách (předtím byl viceprezidentem a poté úřadujícím prezidentem), a jeho syn [[Serdar Berdimuhamedow|Serdar]], který zvítězil v následných prezidentských volbách v roce 2022, jež mezinárodní pozorovatelé označili za nesvobodné a nespravedlivé, a nyní se dělí o moc se svým otcem.{{Cite news|title=As Expected, Son Of Turkmen Leader Easily Wins Election In Familial Transfer Of Power|language=en|work=RadioFreeEurope/RadioLiberty|url=https://www.rferl.org/a/turkmenistan-serdar-berdymukhammedov-presidency/31753690.html|url-status=live|access-date=28 March 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220322024350/https://www.rferl.org/a/turkmenistan-serdar-berdymukhammedov-presidency/31753690.html|archive-date=22 March 2022}}{{Cite news|date=15 March 2022|title=Turkmenistan: Autocrat president's son claims landslide win|work=Deutsche Welle|url=https://www.dw.com/en/turkmenistan-autocrat-presidents-son-claims-landslide-win/a-61128199|url-status=live|access-date=28 March 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220315110959/https://www.dw.com/en/turkmenistan-autocrat-presidents-son-claims-landslide-win/a-61128199|archive-date=15 March 2022}}{{Cite news|date=22 January 2023|title=Turkmenistan's president expands his father's power|work=[[Associated Press]]|location=[[Ashgabat]]|url=https://apnews.com/article/politics-gurbanguly-berdimuhamedow-turkmenistan-a8e746a5bb9935323f3f52e193b54468|url-status=live|access-date=29 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230129081208/https://apnews.com/article/politics-gurbanguly-berdimuhamedow-turkmenistan-a8e746a5bb9935323f3f52e193b54468|archive-date=29 January 2023}} [62] => [63] => Turkmenistán má páté největší zásoby [[Zemní plyn|zemního plynu]] na světě.{{Cite web|title=BP Statistical Review of World Energy 2019|url=https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2019-full-report.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226123745/https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2019-full-report.pdf|archive-date=26 December 2019|access-date=13 December 2019|page=30}} V letech 1993 až 2019 využívali občané zdarma elektřinu, vodu a zemní plyn dodávané vládou. Turkmenistán se prohlašuje za [[Neutralita|neutrální stát]] v mezinárodních vztazích.{{Cite web|title=Turkmen ruler ends free power, gas, water – World News|url=http://www.hurriyetdailynews.com/turkmen-ruler-ends-free-power-gas-water-120631|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180715152001/http://www.hurriyetdailynews.com/turkmen-ruler-ends-free-power-gas-water-120631|archive-date=15 July 2018|access-date=15 July 2018|website=Hürriyet Daily News|date=10 October 2017}} Je pozorovatelem a přidruženým členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Společenství nezávislých států]] a [[Organizace turkických států]]. Je členem [[Organizace spojených národů]], [[Mezinárodní organizace turkické kultury]] a [[Organizace islámské spolupráce]].{{Cite web|last=AA|first=DAILY SABAH WITH|date=2021-11-17|title='Turkmenistan's new status in Turkic States significant development'|url=https://www.dailysabah.com/politics/diplomacy/turkmenistans-new-status-in-turkic-states-significant-development|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220223092854/https://www.dailysabah.com/politics/diplomacy/turkmenistans-new-status-in-turkic-states-significant-development|archive-date=23 February 2022|access-date=2022-02-23|website=Daily Sabah|language=en-US}} [64] => [65] => == Etymologie == [66] => Název Turkmenistánu (turkmensky ''Türkmenistan'') lze rozdělit na dvě složky: [[etnonymum]] [[Turkmeni|Türkmen]] a [[Perština|perskou]] příponu -stan, která znamená "místo" nebo "země". Název " Turkmen" pochází z [[Turkmenština|turkmenštiny]], plus [[Sogdština|sogdská]] přípona -men, což znamená "skoro Turci", v odkazu na jejich postavení mimo turkický dynastický mytologický systém,{{Cite book|last=Zuev|first=Yury|title=Early Türks: Essays on history and ideology|publisher=Daik-Press|year=2002|location=Almatý|page=157|language=en}} někteří badatelé však tvrdí, že přípona je intenzifikátor, který mění význam slova Türkmen na "čistí Turci" nebo "turečtí Turci.{{Cite web|title=About this Collection | Country Studies | Digital Collections | Library of Congress|url=https://www.loc.gov/collections/country-studies/about-this-collection/|access-date=2023-04-07|website=Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA}} [67] => [68] => Muslimští kronikáři jako Ibn Kathir předpokládali, že etymologie Turkmenistánu pochází ze slov Türk a Iman ([[Arabština|arabsky]]: إيمان, "víra, přesvědčení") v souvislosti s masovou konverzí dvou set tisíc domácností k islámu v roce 971.{{Cite web|title=البداية والنهاية/الجزء الحادي عشر - ويكي مصدر|url=https://ar.wikisource.org/wiki/%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25A8%25D8%25AF%25D8%25A7%25D9%258A%25D8%25A9_%25D9%2588%25D8%25A7%25D9%2584%25D9%2586%25D9%2587%25D8%25A7%25D9%258A%25D8%25A9/%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AC%25D8%25B2%25D8%25A1_%25D8%25A7%25D9%2584%25D8%25AD%25D8%25A7%25D8%25AF%25D9%258A_%25D8%25B9%25D8%25B4%25D8%25B1|access-date=2023-04-07|website=ar.wikisource.org|language=ar}} [69] => [70] => Turkmenistán vyhlásil nezávislost na Sovětském svazu po referendu o nezávislosti v roce 1991. V důsledku toho byl 27. října téhož roku přijat ústavní zákon a článek 1 stanovil nový název státu: Turkmenistán ''(Türkmenistan'' / Түркменистан).[http://www.turkmenlegaldatabase.info/ru/documents.download/id/22155.html "Constitutional Law of Turkmenistan on independence and the fundamentals of the state organisation of Turkmenistan"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200809152501/http://www.turkmenlegaldatabase.info/ru/documents.download/id/22155.html|date=9 August 2020}}; ''Ведомости Меджлиса Туркменистана", № 15, page 152'' – 27 October 1991. Retrieved from the Database of Legislation of Turkmenistan, OSCE Centre in Ashgabat. [71] => [72] => == Historie == [73] => === Rané dějiny === [74] => V 7. století př. n. l. bylo území součástí [[Baktrie]]. Od 3. století př. n. l. se stalo součástí [[Parthská říše|Parthské říše]]. V 6. století připadlo území tureckému kaganátu. Od 8. století se do země postupně dostávali [[Arabové]] a začali šířit [[islám]]. Dnešní obyvatelé jsou potomky kočovných [[Turkmeni|Turkmenů]], kteří přišli v 11. století. Následné období je plné válek mezi jednotlivými kmeny o nadvládu nad územím. Turkmeni podnikali ještě v 19. století časté [[Otrokářství|otrokářské]] nájezdy do šíitské [[Persie]], otroky pak prodávali v [[Chivský chanát|Chivě]] a dalších středoasijských chanátech. Až do roku 1884, kdy území Turkmenů ovládlo carské Rusko, na severovýchodě Persie „strach z Turkmenů mařil veškeren obchod a ochromoval i orbu“.[http://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/84237/drsni-lide-v-drsne-zemi-aneb-hostem-u-chorasanskych-kurdu.html Drsní lidé v drsné zemi aneb Hostem u chorásánských Kurdů]. Reflex. 11. ledna 2018. [75] => [76] => V roce [[1869]] zabrali [[Rusko|Rusové]] východní břeh [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Válka, kterou Turkmenové vedli proti carskému Rusku, trvala 30 let a stála život asi 15 000 Turkmenů. Jednou z rozhodujících byla [[bitva u Geok-Tepe]] v roce [[1881]]. Na konci války Rusové ovládli celé území a přetvořili jej na ruský Turkestán. Území dnešního Turkmenistánu bylo na začátku 18. století nazýváno podle obyvatel „Zemí Turkmenů“ a jednalo se o oblast osídlení turkmenských rodů vymezenou na východě řekou [[Amudarja|Amudarjou]], na západě [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], na severu poloostrovem [[Mangyšlak]] a městem [[Chiva|Chivou]] a na jihu turkmeno-chorazanskými horami. V době před postupným ovládnutím území dnešního Turkmenistánu na konci 19. století carským Ruskem patřily východní oblasti částečně k [[Chivský chanát|chivskému chanátu]] a částečně k [[Bucharský emirát|bucharskému emirátu]]. Západní část dnešního Turkmenistánu nespadala pod žádnou administrativní kontrolu a jednalo se především o oblasti využívané pasteveckými [[nomád]]y. [77] => [78] => Pod nadvládou carského Ruska zůstala země do [[říjnová revoluce|bolševické revoluce]] v roce 1917. Turkmenistán vyhlásil nezávislost a začal bojovat proti [[Sovětský svaz|bolševickému Rusku]]. Do Turkmenistánu byly poslány britské jednotky, které Turkmenům v boji pomáhaly. Avšak [[Spojené království|Britové]] své jednotky stáhli v roce [[1920]] a oslabení Turkmenové byli [[Rudá armáda|Rudou armádou]] poraženi. V roce [[1924]] vznikla na území [[Turkmenská sovětská socialistická republika]]. [79] => [80] => Ozbrojený odpor trval do 30. let 20. století. Faktem ale je, že Turkmenistán byl poprvé ve své historii sjednocen. Do země začal pronikat evropský styl života. Turkmenové začali nosit evropské oblečení a osvojili si některé evropské vymoženosti. Byla zavedena elektřina či vodovod. Postavena železnice a silniční síť. [[Sovětský svaz|SSSR]] potřeboval ze země vytvořit prosperující zemi. Při plánované válce se Západem chtěl ze střední Asie mít ekonomickou základnu, daleko od raket či letadel tzv. [[kapitalismus|imperialistů]]. Ovšem odboj v Turkmenistánu nikdy úplně nepřestal. [81] => [82] => [[Soubor:Saparmurat Niyazov in 2002.jpg|náhled|vlevo|[[Saparmurat Nijazov]] (''Turkmenbaši'')]] [83] => [84] => === Po rozpadu SSSR === [85] => Snahy o sebeurčení a o samostatný stát se vyplnily v roce [[1991]], kdy se SSSR rozpadl na 15 nástupnických států. V témže roce se Turkmenistán stal členem [[Společenství nezávislých států]]. Vůdcem nově vzniklé republiky se stal [[Saparmurat Nijazov]]. Sám sebe představoval jako zastánce turkmenské kultury a muslimských tradic. Avšak de facto se stal neomezeným vládcem země. Začal si říkat „''Türkmenbaši''“ (otec Turkmenů). Západ ho obviňoval z porušování [[Lidská práva|lidských práv]] a vytváření [[kult osobnosti|kultu osobnosti]]. V roce [[1999]] mu byla potvrzena funkce prezidenta do konce jeho života. Nijazov zemřel 21. prosince [[2006]]. Novým prezidentem se stal [[Gurbanguli Berdymuhamedov]]. Svého protivníka Ovezgelda Atayeva nechal vsadit do vazby. Ve volbách v únoru [[2007]] byl Berdymuhamedov zvolen 89 % voličů za prezidenta. Volby však byly mezinárodními pozorovateli označeny za nedemokratické. [[27. září]] [[2008]] byla schválena nová [[ústava]], která zrušila systém jedné strany a povolila volnou soutěž politických stran. [86] => [87] => V únoru 2012 byl Berdymuhamedov zvolen na dalších pět let prezidentem. Berdymuhamedov získal 97 % hlasů a žádnému opozičnímu kandidátovi nebylo dovoleno kandidovat. V roce 2017 byl zvolen potřetí, když získal téměř 98 % hlasů.{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Absurdní nařízení. Prezident Turkmenistánu zakázal černá auta, protože se mu nelíbí [89] => | periodikum = Aktuálně.cz [90] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [91] => | vydavatel = Economia [92] => | odkaz na vydavatele = Economia [93] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prezident-turkmenistanu-v-zemi-zakazal-cerna-auta/r~5a9d6c12f13611e7aabeac1f6b220ee8/ [94] => | datum vydání = 2018-01-04 [95] => | jazyk = cs [96] => | datum přístupu = 2022-09-17 [97] => }} [98] => [99] => == Státní symboly == [100] => === Vlajka === [101] => [102] => {{Podrobně|Vlajka Turkmenistánu}} [103] => [104] => Turkmenská vlajka je tvořena zeleným listem, na něm se v [[žerď]]ové části nalézá svislý pruh s [[Koberec|kobercovým]] motivem, vedle něho nahoře je bílý půlměsíc a pět pěticípých hvězd. [105] => [106] => === Znak === [107] => [108] => {{Podrobně|Státní znak Turkmenistánu}} [109] => [110] => Turkmenský státní znak je emblém, tvořený zeleným osmiúhelníkem se zlatým okrajem, do něhož jsou vepsány dva soustředné kruhy, vnitřní světle modrý, vnější červený. Kruhy jsou zlatě lemovány. V modrém kruhu je ''Janardag'' – [[achaltekinský kůň]] prvního (a doživotního) turkmenského prezidenta [[Saparmurat Nijazov|Saparmurata Nijazova]]. V červeném mezikruží je umístěno pět základních kobercových vzorů. V zeleném poli je nahoře, nad kruhy, bílý půlměsíc s pěti pěticípými hvězdami, po stranách jsou dva zlaté, pšeničné klasy a dole je sedm bílých, otevřených tobolek [[bavlník]]u se zelenými lístky. [111] => [112] => === Hymna === [113] => [114] => {{Podrobně|Turkmenská hymna}} [115] => [116] => Turkmenská hymna je skladba ''Garaşsyz, Bitarap, Türkmenistanyň Döwlet Gimni'' ({{Vjazyce2|cs|''Národní hymna nezávislého svobodného Turkmenistánu''}}), kterou složil Veli Mukhatov. [117] => [118] => == Geografie == [119] => [[Soubor:Turkmenistan-map.png|náhled|Mapa Turkmenistánu]] [120] => [121] => Podnebí Turkmenistánu je silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Naprostou většinu země - asi 90 % - tvoří [[poušť|pouště]] a [[step]]i, vodních ploch je zanedbatelné množství, obdělavatelná půda zaujímá asi 1,6 %. Většina země leží v nížinách, hory se vyskytují pouze na jihu země jako severní okraj [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]]. Turkmenistán má velmi slabou říční síť - kromě [[Amudarja|Amudarji]], v [[Afghánistán]]u pramenícího [[Murghab]]u a řeky [[Atrak]], vlévající se do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], není v zemi větší řeky. Významný je proto [[Karakumský kanál]], dokončený v roce [[1988]], který se táhne podél jižní hranice státu přes jeho hlavní město a v jeho nejvýchodnějším cípu se napojuje na řeku [[Amudarja]]. Tento uměle vybudovaný zavlažovací kanál, který znamená přísun vláhy pro zemědělství a pitné vody, spojuje většinu jižních měst a obcí Turkmenistánu a je podél něj vybudována hlavní tepna jinak sporé železniční sítě. Střední a severní část země, pokrytá pouštěmi, je prakticky bez měst a větších obcí. Ještě v 19. století byla velká část území Turkmenistánu neznámou a neprobádanou zemí, na mapách z této doby se objevují velké chyby a nepřesnosti – jsou zde zakreslovány neexistující řeky, nesprávně je zakreslován tok řek existujících a další. Některé nepřesnosti jdou ovšem na vrub geografickým změnám – především pobřeží Kaspického moře doznalo za posledních 200–300 let některé posuny (na místě dnešní osady [[Kjumiš-Tepe]] byl ostrov Kjumiš-Tepe, ostrov [[Ogurčinskij]] měl zcela jiné obrysy, z některých ostrovů se staly poloostrovy). [122] => [123] => == Politický systém == [124] => Turkmenistán je [[prezidentská republika]], zemi tedy vládne prezident, který vykonává funkci hlavy státu a hlavy vlády zároveň. Od roku 2022 je prezidentem [[Serdar Berdymuhamedov]]. Za vlády [[Saparmurat Nijazov|Saparmurata Nijazova]], prvního prezidenta samostatného Turkmenistánu, [[Vláda jedné strany|systém jedné strany]] a v Parlamentu mohla být jen jedna strana. V září 2008 však Lidová rada jednomyslně přijala usnesení o přijetí nové [[Ústava Turkmenistánu|ústavy]]. Ta vedla ke zrušení Rady a významnému zvýšení velikosti Parlamentu v prosinci 2008 a rovněž umožňuje vytváření více politických stran.{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Political structure [126] => | periodikum = country.eiu.com [127] => | url = http://country.eiu.com/article.aspx?articleid=487259232&Country=Turkmenistan&topic=Summary&subtopic=Political+structure [128] => | datum přístupu = 2021-02-09 [129] => }} [130] => [131] => === Zahraniční vztahy === [132] => Prohlášení Turkmenistánu o „trvalé [[Neutralita|neutralitě]]“ bylo v roce 1995 formálně uznáno [[Organizace spojených národů|OSN]]. Saparmurat Nijazov prohlásil, že neutralita zabrání Turkmenistánu v účasti na mezinárodních obranných organizacích, ale umožní vojenskou pomoc. Neutrální zahraniční politika má v ústavě země významné místo. Turkmenistán udržuje diplomatické vztahy se 139 zeměmi. Nejdůležitějšími spojenci jsou [[Afghánistán]], [[Arménie]], [[Írán]] a [[Rusko]]. [133] => [134] => === Lidská práva === [135] => Turkmenistán byl široce kritizován za porušování [[Lidská práva|lidských práv]] a svým občanům nastavil přísná omezení na cesty do zahraničí. Problémem země je [[diskriminace]] [[Menšina|menšin]]. Univerzity byly povzbuzovány k tomu, aby odmítaly uchazeče s ne-turkmenskými příjmeními, zejména etnické [[Rusové|Rusy]].{{Citace elektronického periodika [136] => | titul = Home [137] => | periodikum = Institute for War & Peace Reporting [138] => | url = https://iwpr.net/node/46 [139] => | jazyk = en [140] => | datum přístupu = 2021-02-09 [141] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210329121504/https://iwpr.net/ [142] => | datum archivace = 2021-03-29 [143] => }} Je také zakázáno vyučovat zvyky a jazyk [[Balúčové|Balúčů]] i [[Uzbeci|Uzbeků]], jejichž [[Uzbečtina|jazyk]] se dříve vyučoval na některých státních školách. [144] => [145] => Podle Světového indexu [[Svoboda tisku|svobody tisku]] z roku 2014 dle [[Reportéři bez hranic|Reportérů bez hranic]] z roku 2014 měl Turkmenistán 3. nejhorší hodnotu svobody tisku na světě.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = World press freedom index [147] => | periodikum = RSF [148] => | url = https://rsf.org/en/ranking/2014 [149] => | jazyk = en [150] => | datum přístupu = 2021-02-09 [151] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140214120404/http://rsf.org/index2014/en-index2014.php [152] => | datum archivace = 2014-02-14 [153] => }} V roce 2020 se index svobody tisku v Turkmenistánu snížil a Turkmenistán se umístil na 2. nejhorším místě, když nepředstihl pouze [[Severní Korea|Severní Koreu]].{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = 2020 World Press Freedom Index {{!}} Reporters Without Borders [155] => | periodikum = RSF [156] => | url = https://rsf.org/en/ranking [157] => | jazyk = en [158] => | datum přístupu = 2021-02-12 [159] => }} [160] => [161] => == Ekonomika == [162] => [[Soubor:Neutrality-Road-Ashgabat-2015.JPG|náhled|Hlavní město [[Ašchabad]] v roce 2015]] [163] => Turkmenistán je [[zemědělství|zemědělsko]]-[[průmysl]]ový stát. Tradice je v chovu dobytka ([[Karakulská ovce|karakulské ovce]], [[koza|kozy]], [[velbloud]]i). Průmysl je zaměřen na zpracování textilních plodin ([[bavlna|bavlny]] a [[ovčí vlna|vlny]]) a zpracování nerostů a především fosilních paliv. [164] => [165] => === Ropa a zemní plyn === [166] => Turkmenistán má značné zásoby [[ropa|ropy]] a zejména [[zemní plyn|zemního plynu]], o jehož vývozu a stavbě potřebného produktovodu v současné době jedná s Čínou. V těžbě zemního plynu zaujímá země 4. až 5. místo na světě.{{Citace elektronické monografie [167] => | příjmení = Kotrba [168] => | jméno = Štěpán [169] => | titul = Rozdělování Turkmenbašiho zásob plynu pokračuje [170] => | url = http://www.blisty.cz/art/36077.html [171] => | vydavatel = [[Britské listy]] [172] => | datum vydání = 2007-8-31 [173] => | datum přístupu = 2009-7-31 [174] => }} Většinu turkmenské ropy těží turkmenská státní společnost [[Türkmennebit]] z ropných polí u měst [[Balkanabat]]{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = Balkanabat {{!}} Turkmenistan [176] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [177] => | url = https://www.britannica.com/place/Balkanabat [178] => | jazyk = en [179] => | datum přístupu = 2021-02-11 [180] => }} a [[Hazar]] poblíž [[Kaspické moře|Kaspického moře]], které mají dohromady odhadovanou rezervu 700 milionů tun. Ropa je také prostřednictvím kanálů vyvážena tankery do [[Evropa|Evropy]] přes Kaspické moře. [181] => [182] => == Obyvatelstvo == [183] => Většinu obyvatel tvoří [[Turkmeni]]. Nejvýznamnějšími menšinami jsou [[Uzbeci]] a [[Rusové]]. Počet Rusů se kvůli emigraci a nízké porodnosti snížil z 18,6 % obyvatel v roce 1939 na 9,5 % v roce 1989{{cite book|author=Moya Flynn|title=Migrant Resettlement in the Russian Federation: Reconstructing 'homes' and 'homelands'|url=https://books.google.com/books?id=YLeAxHLmgR8C&pg=PA15|year=2004|publisher=Anthem Press|isbn=978-1-84331-117-1|page=15}} a na přibližně 4 % v roce 2003.{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html |title=Turkmenistan |publisher=CIA World Factbook |date=2003 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2011-08-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070612214157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html |datum archivace=2007-06-12 |nedostupné=ano }} Dalšími etniky jsou [[Kazaši]], [[Tataři]], [[Ukrajinci]], [[Arméni]], [[Balúčové]] a [[Kurdové]]. [184] => [185] => === Náboženství === [186] => Dominantním náboženstvím v Turkmenistánu je [[islám]], který vyznává 89 % obyvatel a pravoslavné křesťanství, které vyznává 9 % obyvatel.{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Turkmenistan - The World Factbook [188] => | periodikum = www.cia.gov [189] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/turkmenistan/ [190] => | datum přístupu = 2021-02-12 [191] => }} [192] => [193] => Bývalý prezident Nijazov nařídil, aby se základy islámu učily ve školách. V náboženských třídách na školách a v mešitách se v [[Arabština|arabštině]] učí o [[Korán]]u či o historii islámu.{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = About this Collection {{!}} Country Studies {{!}} Digital Collections {{!}} Library of Congress [195] => | periodikum = Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [196] => | url = https://www.loc.gov/collections/country-studies/about-this-collection/ [197] => | datum přístupu = 2021-02-12 [198] => }} [199] => [200] => == Odkazy == [201] => [202] => === Reference === [203] => {{překlad|en|Turkmenistan|1215078170}} [204] => [205] => {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]] | titul = Turkmenistan | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-7-31 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070612214157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html | datum archivace = 2007-06-12 | nedostupné = ano }} [206] => [207] => [208] => === Literatura === [209] => * {{Citace monografie [210] => | příjmení = Roux [211] => | jméno = Jean-Paul [212] => | rok = 2007 [213] => | titul = Dějiny Střední Asie [214] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [215] => | místo = Praha [216] => | stránky = 435 [217] => | poznámka = L´Asie Centrale. Historie et civilisations [218] => | isbn = 978-80-7106-867-9 [219] => }} [220] => * {{citace elektronické monografie [221] => | titul = Turkmenistan - Amnesty International Report 2011 [222] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/turkmenistan/report-2011 [223] => | datum přístupu = 2011-08-16 [224] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [225] => | jazyk = anglicky [226] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808061658/http://www.amnesty.org/en/region/turkmenistan/report-2011 [227] => | datum archivace = 2011-08-08 [228] => | nedostupné = ano [229] => }} [230] => * {{citace elektronické monografie [231] => | titul = Turkmenistan (2011) [232] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8153 [233] => | datum přístupu = 2011-08-16 [234] => | vydavatel = [[Freedom House]] [235] => | jazyk = anglicky [236] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231528/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8153&year=2011 [237] => | datum archivace = 2011-08-23 [238] => | nedostupné = ano [239] => }} [240] => * {{citace elektronické monografie [241] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [242] => | titul = BTI 2010 — Turkmenistan Country Report [243] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Turkmenistan.pdf [244] => | datum vydání = 2009 [245] => | datum přístupu = 2011-08-16 [246] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [247] => | místo = Gütersloh [248] => | jazyk = anglicky [249] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520235606/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Turkmenistan.pdf [250] => | datum archivace = 2011-05-20 [251] => | nedostupné = ano [252] => }} [253] => * {{citace elektronické monografie [254] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [255] => | titul = Background Note: Turkmenistan [256] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35884.htm [257] => | datum vydání = 2010-10-31 [258] => | datum přístupu = 2011-08-16 [259] => | vydavatel = U. S. Department of State [260] => | jazyk = anglicky [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110724044233/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35884.htm [262] => | datum archivace = 2011-07-24 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} [265] => * {{citace elektronické monografie [266] => | korporace = CIA [267] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [268] => | titul = The World Factbook - Turkmenistan [269] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html [270] => | datum aktualizace = 2011-07-08 [271] => | datum přístupu = 2011-08-16 [272] => | jazyk = anglicky [273] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070612214157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html [274] => | datum archivace = 2007-06-12 [275] => | nedostupné = ano [276] => }} [277] => * {{citace elektronické monografie [278] => | korporace = Library of Congress [279] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [280] => | titul = Country Profile: Turkmenistan [281] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Turkmenistan.pdf [282] => | datum vydání = 2007-02-16 [283] => | datum přístupu = 2011-08-16 [284] => | jazyk = anglicky [285] => }} [286] => * {{citace elektronické monografie [287] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Moskvě [288] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Turkmenistán [289] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/turkmenistan-2011-03-10.pdf [290] => | datum vydání = 2011-03-10 [291] => | datum přístupu = 2011-08-16 [292] => | vydavatel = Businessinfo.cz [293] => | jazyk = česky [294] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111074012/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/turkmenistan-2011-03-10.pdf [295] => | datum archivace = 2012-01-11 [296] => | nedostupné = ano [297] => }} [298] => * {{citace elektronické monografie [299] => | příjmení = Allworth [300] => | jméno = Edward [301] => | spoluautoři = a kol. [302] => | titul = Turkmenistan [303] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/610152/Turkmenistan [304] => | datum přístupu = 2011-08-16 [305] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [306] => | jazyk = anglicky [307] => }} [308] => [309] => === Externí odkazy === [310] => * {{commonscat|Turkmenistan}} [311] => * {{wikislovník|heslo=Turkmenistán}} [312] => * {{wikizprávy|kategorie=Turkmenistán}} [313] => * [http://www.bedekr.cz/staty/Asie/Turkmenistan/ Bedekr – Turkmenistán] {{Wayback|url=http://www.bedekr.cz/staty/Asie/Turkmenistan/ |date=20071016135525 }} [314] => [315] => {{Pahýl}} [316] => [317] => {{navboxes [318] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [319] => | list = {{Asie}} [320] => {{státy ležící na břehu Kaspického moře}} [321] => {{státy v postsovětském prostoru}} [322] => }} [323] => {{navboxes [324] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [325] => | list ={{Organizace islámské spolupráce}} [326] => {{Organizace turkických států}} [327] => {{Společenství nezávislých států}} [328] => }} [329] => [330] => {{Autoritní data}} [331] => {{Portály|Geografie}} [332] => [333] => [[Kategorie:Turkmenistán| ]] [334] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [335] => [[Kategorie:Íránská vysočina]] [336] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [337] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [338] => [[Kategorie:Státy Asie]] [339] => [[Kategorie:Totalitární režimy]] [340] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Turkmenistán

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kaspické moře','Saparmurat Nijazov','Sovětský svaz','Turkmeni','Amudarja','Lidská práva','Afghánistán','Rusové','islám','Uzbeci','1991','Associated Press'

1991

Afghánistán

Amudarja

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Turkmeni

Uzbeci