Array ( [0] => 14774670 [id] => 14774670 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Unikameralismus [uri] => Unikameralismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Unibicameral Map.png|400px|náhled|{{Legenda|#f09c30|Státy s unikamerálním parlamentem.}}{{Legenda|#38b4d8|Státy s bikamerálním parlamentem.}}{{Legenda|#a0989f|Státy bez parlamentu.}}]] [1] => '''Unikameralismus''' neboli '''jednokomorovost''' označuje typ [[parlament]]u, který je tvořen jen jednou komorou – přijetí rozhodnutí, respektive [[zákon]]a tedy není závislé na druhé části, ale pouze na další instanci, jako například podpisu [[prezident]]a. Jistým opakem je [[bikameralismus]] (dvoukomorovost či dvoukomorový parlament), který se často skládá z [[poslanecká sněmovna|poslanecké sněmovny]] a [[senát]]u jakožto kontrolního orgánu a pojistky kvality zákonů. Toto členění však není platné zdaleka všude a je závislé především na politické kultuře a tradici dané země. Jednokomorový parlament mají například v [[Dánsko|Dánsku]], [[Izrael]]i, [[Maďarsko|Maďarsku]], na [[Slovensko|Slovensku]] a ve [[Švédsko|Švédsku]]. [2] => [3] => == Definice unikameralismu == [4] => Pojem unikameralismus, jenž vznikl z [[Latina|latinských]] slov ''uni'' (jedna) a ''camera'' (komora), označuje typ [[parlament]]u, který se skládá z jedné komory, která tak drží většinu [[Zákonodárná moc|zákonodárné moci]] s pouze slabými omezeními (tím může být např. [[Veto|právo veta]] hlavy státu). Určitým protikladem unikameralismu je [[bikameralismus]], kde je parlamentní moc naopak rozdělena mezi dvě parlamentní komory. [5] => [6] => Z velké části se tento koncept [[Politický systém|politického systému]] vyskytuje v [[Unitární stát|unitárních]] a zároveň [[Kultura|kulturně]] homogenních státech, kde z pohledu řízení země neexistuje či není brána v potaz silná potřeba zastoupení většího počtu zájmových skupin, jako je tomu například v [[Heterogenita|heterogenních]] [[stát]]ech s vysokou [[Populace|populací]] či [[stát]]ech s velkým počtem [[Menšina|menšinových skupin]]. Tomuto argumentu ale odporuje např. fungování unikamerálního systému v [[Čína|Číně]] jako státě s nejvyšším [[Počet obyvatel|počtem obyvatel]] na světě. Velmi ojediněle je unikameralismus viděn v souvislosti s [[Federace|federalizovanými]] či regionálními státy, ve kterých vzniká potřeba [[Zástupce|zastoupení]] skupin ze všech oblastí dané země v centrálním [[parlament]]ním orgánu, k čemuž se v [[Bikameralismus|bikamerálním]] systému využívá právě jedna z komor (např. [[Senát (Francie)|Senát]] ve [[Francie|Francii]] zastupující jednotlivé [[Francouzské departementy|departementy]]). Příkladem unikameralismu ve federalizovaném státu mohou být např. [[Federativní státy Mikronésie]]. Vedle těchto faktorů je typ [[parlament]]ního uspořádání ovlivněn také historickým vývojem daných [[stát]]ů a historickými okolnostmi jeho formování. [7] => [8] => V [[Evropa|Evropě]] se systém jednokomorového parlamentu vyskytuje převážně v její [[Severní Evropa|severní]] (např. [[Švédsko]], [[Finsko]]) a [[Východní Evropa|východní]] (např. [[Ukrajina]], [[Srbsko]], [[Řecko]], [[Slovensko]]) části. V [[Západní Evropa|západní Evropě]] se unikameralismus vyskytuje v [[Portugalsko|Portugalsku]] a [[Lucembursko|Lucembursku]]. Celkově je v [[Evropa|Evropě]] unikameralismus na národní úrovni užíván v 68 % zemí, [[Svět|globálně]] pak v cca 60 %. [9] => [10] => == Výhody a nevýhody unikameralismu v porovnání s bikameralismem == [11] => [[Otázka]], kdy, zda a za jakých podmínek je pro stát výhodnější unikameralismus než [[bikameralismus]] a naopak, nebyla jednoznačně zodpovězena a vedou se kolem ní rozsáhlé [[Debata|debaty]]. Významněji se jí zabývali například [[John Stuart Mill|J. S. Mill]], [[Karl Loewenstein]], [[Jean Blondel]] či [[Arend Lijphart]]. Jako jeden z hlavních [[argument]]ů pro jednokomorový systém používají jeho zastánci argument nedělitelnosti [[moc]]i, kdy jedna komora [[parlament]]u zastupuje [[národ]] jako celek obývající danou [[Stát|zemi]], přičemž příslušnost k danému [[stát]]u je důležitější než existující rozdíly mezi [[Občanství|občany]] navzájem. [[Národ]] je viděn jako jednotná entita, nemá tedy smysl rozdělovat jeho [[Vůle|vůli]] na komory dvě. Podle [[Jan Kysela (právník)|Jana Kysely]] je toto porozumění nedělitelnosti [[národ]]a navazováním na [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseauovu]] ideu obecné vůle, která předpokládá nemožnost dělitelnosti [[vůle]] [[Občanství|občanů]], ta je totiž vždy jednotná. [[Francie|Francouzský]] [[Politologie|politolog]] Jean Cluzel označuje toto pojetí [[demokracie]] za demokracii absolutistickou. Jednokomorový parlament je díky větší [[Transparentnost (politika)|transparentnosti]] také více přímo [[Občanství|občanům]] [[Odpovědnost|odpovědný]] za svá rozhodnutí, tato rozhodnutí díky absenci dalšího projednávání druhou komorou také činí rychleji a schválené [[zákon]]y tak účinněji vstupují v [[platnost]]. S tímto postupem také souvisí předpokládaná větší [[důvěra]] [[Volby|voličů]] ve fungování [[parlament]]u, jehož výsledky častěji a rychleji vidí. [12] => [13] => Naopak nejvýraznějším [[argument]]em zastánců [[Bikameralismus|bikamerálního]] uspořádání je systém kontroly [[moc]]i, kdy jedna komora má pravomoc účinně kontrolovat [[čin]]nost a rozhodování komory druhé, což funguje jako [[pojistka]] proti zneužití svěřené [[Zákonodárná moc|zákonodárné moci]]. S tím souvisí kontrola navrhovaných [[Zákonodárná moc|zákonů]] větším počtem [[Poslanec|poslanců]], což umožňuje jejich účinnější kontrolu a zvyšuje pravděpodobnost zastavení přijetí nedokonalých [[Zákonodárná moc|zákonů]]. Druhá komora [[parlament]]u zde slouží jako [[Instituce|institucionální]] pojistka proti zneužití [[moc]]i. Tento [[argument]] prosazuje například [[Slovensko|slovenský]] [[Teorie|teoretik]] [[Daniel Lipšic]]. [[Bikameralismus|Dvoukomorový systém]] má také větší možnost pokrýt zájmy více rozdílných skupin [[Obyvatelstvo|obyvatel]]. V tomto uspořádání se také díky rozdílným termínům [[Volby|voleb]] do obou komor snižuje [[riziko]] ovládnutí [[parlament]]u jednou [[Politická strana|stranou]], která v daném období zažívá výrazný nárůst v [[Preference|preferencích]] [[Volby|voličů]], což by dále posilovalo riziko zneužití [[moc]]i. Podle [[Daniel Lipšic|Daniela Lipšice]] je zde také možná účinnější [[dělba práce]] mezi komorami a větší odolnost vůči tlakům [[Lobbování|lobbistů]]. [14] => [15] => == Příklady unikamerálních legislatur == [16] => Konkrétní fungování unikamerálních [[parlament]]ů je zde ukázáno na příkladech [[Slovensko|Slovenska]] jako zástupce [[Východní Evropa|východní Evropy]], [[Finsko|Finska]] jako představitele [[Severní Evropa|severní Evropy]] a [[Surinam]]u jako příkladu jednokomorového [[parlament]]u mimo území [[Evropa|Evropy]]. [17] => [18] => === Slovensko === [19] => Na [[Slovensko|Slovensku]] funguje unikamerální systém již od počátku existence [[Slovensko|slovenského státu]] v roce 1993. [[Parlament]] s názvem [[Národní rada Slovenské republiky]] sestává ze 150 [[Poslanec|poslanců]] volených na čtyři roky [[Poměrný volební systém|systémem poměrného zastoupení]] ve všeobecných [[Volby|volbách]]. [[Poslanec|Poslanci]] se mohou stát [[Občanství|občané]] [[Slovensko|Slovenska]] starší 21 let [[Svéprávnost|způsobilí]] k [[Právní jednání|právním úkonům]]. [20] => [21] => Vedle projednávání a schvalování [[zákon]]ů patří mezi [[pravomoc]]i [[Národní rada Slovenské republiky|Národní rady]] schvalování [[Mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]], [[Státní rozpočet|státního rozpočtu]] či vyhlášení [[Referendum|referenda]]. [[Zákonodárný proces|Zákonodárnou]] iniciativu na [[Slovensko|Slovensku]] mají [[výbor]]y, [[Vláda Slovenské republiky|vláda]] a [[Poslanec|poslanci]], o [[zákon]]u se debatuje ve třech čteních. Pro přijetí [[zákon]]a je potřeba souhlasu [[Většina|většiny]] [[Poslanec|poslanců]], po přijetí může být ale [[parlament]]u navrácen [[Prezident Slovenské republiky|prezidentem]] republiky. V takovém případě se o [[zákon]]u hlasuje znovu, k jeho přijetí dochází v případě souhlasu nadpoloviční [[Většina|většiny]] všech [[Poslanec|poslanců]]. [22] => [23] => [[Vláda Slovenské republiky|Vláda]] je [[parlament]]u odpovědná, ten může jí či jednotlivým [[Parlament|poslancům]] [[Vyslovení nedůvěry|vyslovit nedůvěru]], schvaluje [[státní rozpočet]] a programové prohlášení [[Vláda Slovenské republiky|vlády]]. [24] => [25] => === Finsko === [26] => Jednokomorový [[parlament]], ve [[Finsko|Finsku]] nazývaný Eduskunta, sestává z 200 [[Poslanec|poslanců]] volených na čtyři roky [[Proporcionalita|proporcionálním]] systémem ve všeobecných, rovných a tajných [[Volby|volbách]]. Aktivní i pasivní [[volební právo]] mají všichni [[Finsko|finští]] [[Občanství|občané]] nad 18 let (s několika výjimkami, jako jsou např. [[Svéprávnost|nesvéprávné]] osoby, do [[parlament]]u také nemohou být voleni občané v aktivní [[Základní vojenská služba|vojenské službě]] či na jiných vysokých pozicích). [27] => [28] => [[Finsko|Finská]] Eduskunta má nad vládou silnou kontrolní [[pravomoc]]. Stačí souhlas pouhých 10 % z celkových 200 [[Poslanec|poslanců]], aby byla vláda [[Interpelace|interpelována]]. V poslední době spíše dochází k oslabení [[parlament]]u, neboť dochází ke koncentraci [[moc]]i ve [[Politická strana|stranách]] a charizmatických [[Vůdcovství|leaderech]].  [29] => [30] => === Surinam === [31] => [[Surinam]] je země ležící v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], která byla od roku 1667 do roku 1954 pod [[Kolonialismus|koloniální]] [[Správa|správou]] [[Nizozemsko|Nizozemí]]. V roce 1987 byla zavedena nová [[Ústava]], která zavedla unikamerální systém, kde v čele [[Výkonná moc|výkonné moci]] stojí [[prezident]]. Národní shromáždění se skládá z 51 křesel, které má [[Proporcionalita|proporční]] zastoupení v rámci 10 oblastí. Tyto oblasti jsou různé co se velikosti [[region]]u, [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a velikosti elektorátu týče. Tento fakt také znevýhodňuje menší [[region]]y oproti těm větším.  [32] => [33] => == Současný vývoj == [34] => V posledních desetiletích, zhruba od konce [[1980–1989|80. let]] [[20. století]], můžeme pozorovat pozvolný nárůst počtu unikamerálních uspořádání na úkor systémů [[Bikameralismus|bikamerálních]] – v roce [[1980–1989|1980]] byl počet obou typů [[parlament]]ů ve [[svět]]ovém měřítku vyrovnaný, dnes poměrem 6:4 převládá systém jednokomorový. Vývoj směrem od [[Bikameralismus|bikameralismu]] ale není zcela jednoznačný, neboť zhruba v polovině tohoto období, v roce [[1997]], činil podíl unikamerálních [[Legislativa|legislatur]] více než 65 % a od té doby se opětovně snižoval. Mezi zeměmi, které v posledních letech změnily svůj systém z [[Bikameralismus|dvoukomorového]] na jednokomorový můžeme nalézt [[Island]] ([[1991]]), [[Středoafrická republika|Středoafrickou republiku]] ([[1993]]) či [[Chorvatsko]] ([[2001]]). Oproti pěti [[stát]]ům, které se vzdaly [[Bikameralismus|bikamerálního]] uspořádání ve prospěch uspořádání unikamerálního, jich ale dvanáct provedlo obrat opačným směrem. [35] => [36] => == Seznam zemí s unikamerálním parlamentem == [37] =>              Tabulka pochází z článku Unicameralism versus Bicameralism Revisited The Case of Romania, stav k roku 2014. [38] => {| class="wikitable" [39] => ! colspan="2" |[[Afrika]] [40] => ! colspan="2" |[[Amerika]] [41] => ! colspan="2" |[[Asie]] [42] => ! colspan="2" |[[Evropa]] [43] => ! colspan="2" |[[Oceánie]] [44] => |- [45] => !'''''Unikameralismus''''' [46] => !'''''Bikameralismus''''' [47] => !'''''Unikameralismus''''' [48] => !'''''Bikameralismus''''' [49] => !'''''Unikameralismus''''' [50] => !'''''Bikameralismus''''' [51] => !'''''Unikameralismus''''' [52] => !'''''Bikameralismus''''' [53] => !'''''Unikameralismus''''' [54] => !'''''Bikameralismus''''' [55] => |- [56] => |[[Angola]] [57] => |[[Alžírsko]] [58] => |[[Anguilla]] [59] => |[[Argentina]] [60] => |[[Bangladéš]] [61] => |[[Afghánistán]] [62] => |[[Albánie]] [63] => |[[Belgie]] [64] => |[[Guam]] [65] => |[[Americká Samoa]] [66] => |- [67] => |[[Benin]] [68] => |[[Botswana]] [69] => |[[Aruba]] [70] => |[[Bahamy]] [71] => |[[Čína]] [72] => |[[Bahrajn]] [73] => |[[Andorra]] [74] => |[[Bělorusko]] [75] => |[[Kiribati]] [76] => |[[Austrálie]] [77] => |- [78] => |[[Burkina Faso]] [79] => |[[Burundi]] [80] => |[[Kajmanské ostrovy]] [81] => |[[Barbados]] [82] => |[[Indonésie]] [83] => |[[Bhútán]] [84] => |[[Arménie]] [85] => |[[Bosna a Hercegovina]] [86] => |[[Marshallovy ostrovy]] [87] => |[[Fidži]] [88] => |- [89] => |[[Čad]] [90] => |[[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]] [91] => |[[Kostarika]] [92] => |[[Belize]] [93] => |[[Irák]] [94] => | [95] => |[[Ázerbájdžán]] [96] => |[[Česko]] [97] => |[[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]] [98] => |[[Palau]] [99] => |- [100] => |[[Džibutsko]] [101] => |[[Egypt]] [102] => |[[Kuba]] [103] => |[[Bermudy]] [104] => |[[Írán]] [105] => |[[Filipíny]] [106] => |[[Bulharsko]] [107] => |[[Francie]] [108] => |[[Nauru]] [109] => |  [110] => |- [111] => |[[Eritrea]] [112] => |[[Etiopie]] [113] => |[[Ekvádor]] [114] => |[[Bolívie]] [115] => |[[Izrael]] [116] => |[[Indie]] [117] => |[[Chorvatsko]] [118] => |[[Irsko]] [119] => |[[Nový Zéland]] [120] => |  [121] => |- [122] => |[[Gambie]] [123] => |[[Gabon]] [124] => | [125] => |[[Brazílie]] [126] => |[[Jižní Korea]] [127] => |[[Japonsko]] [128] => |[[Kypr]] [129] => |[[Itálie]] [130] => |[[Papua Nová Guinea]] [131] => |  [132] => |- [133] => |[[Ghana]] [134] => |[[Jihoafrická republika]] [135] => |[[Salvador]] [136] => |[[Dominikánská republika]] [137] => |[[Katar]] [138] => |[[Jemen]] [139] => |[[Dánsko]] [140] => |[[Německo]] [141] => |[[Samoa]] [142] => |  [143] => |- [144] => |[[Guinea]] [145] => |[[Jižní Súdán]] [146] => |[[Guatemala]] [147] => |[[Grenada]] [148] => |[[Kuvajt]] [149] => |[[Kambodža]] [150] => |[[Estonsko]] [151] => |[[Nizozemsko]] [152] => |[[Šalomounovy ostrovy]] [153] => |  [154] => |- [155] => |[[Guinea-Bissau]] [156] => |[[Keňa]] [157] => |[[Guyana]] [158] => |[[Haiti]] [159] => |[[Kyrgyzstán]] [160] => |[[Kazachstán]] [161] => |[[Finsko]] [162] => |[[Polsko]] [163] => |[[Tonga]] [164] => |  [165] => |- [166] => |[[Kamerun]] [167] => |[[Kongo]] [168] => |[[Honduras]] [169] => |[[Chile]] [170] => |[[Laos]] [171] => |[[Malajsie]] [172] => |[[Řecko]] [173] => |[[Rakousko]] [174] => |[[Tuvalu]] [175] => |  [176] => |- [177] => |[[Kapverdy]] [178] => |[[Lesotho]] [179] => |[[Nikaragua]] [180] => |[[Jamajka]] [181] => |[[Libanon]] [182] => |[[Omán]] [183] => |[[Maďarsko]] [184] => |[[Rumunsko]] [185] => |[[Vanuatu]] [186] => |  [187] => |- [188] => |[[Komory]] [189] => |[[Libérie]] [190] => |[[Panama]] [191] => |[[Kanada]] [192] => |[[Maledivy]] [193] => |[[Pákistán]] [194] => |[[Island]] [195] => |[[Rusko]] [196] => | [197] => | [198] => |- [199] => |[[Libye]] [200] => |[[Madagaskar]] [201] => |[[Peru]] [202] => |[[Kolumbie]] [203] => |[[Mongolsko]] [204] => |[[Tádžikistán]] [205] => |[[Kosovo]] [206] => |[[Spojené království]] [207] => | [208] => | [209] => |- [210] => |[[Malawi]] [211] => |[[Maroko]] [212] => |[[Svatý Vincenc a Grenadiny]] [213] => |[[Mexiko]] [214] => |[[Nepál]] [215] => |[[Thajsko]] [216] => |[[Litva]] [217] => |[[Španělsko]] [218] => | [219] => | [220] => |- [221] => |[[Mali]] [222] => |[[Mauritánie]] [223] => |[[Surinam]] [224] => |[[Paraguay]] [225] => |[[Saúdská Arábie]] [226] => |[[Uzbekistán]] [227] => |[[Lichtenštejnsko]] [228] => |[[Švýcarsko]] [229] => | [230] => | [231] => |- [232] => |[[Mauricius]] [233] => |[[Namibie]] [234] => |[[Venezuela]] [235] => |[[Portoriko]] [236] => |[[Severní Korea]] [237] => | [238] => |[[Lotyšsko]] [239] => |  [240] => | [241] => | [242] => |- [243] => |[[Mosambik]] [244] => |[[Nigérie]] [245] => |  [246] => |[[Spojené státy americké]] [247] => |[[Singapur]] [248] => | [249] => |[[Lucembursko]] [250] => |  [251] => | [252] => | [253] => |- [254] => |[[Niger]] [255] => |[[Rwanda]] [256] => |  [257] => |[[Svatá Lucie]] [258] => |[[Spojené arabské emiráty]] [259] => | [260] => |[[Severní Makedonie]] [261] => |  [262] => | [263] => | [264] => |- [265] => |[[Pobřeží slonoviny]] [266] => |[[Somálsko]] [267] => |  [268] => |[[Trinidad a Tobago]] [269] => |[[Srí Lanka]] [270] => | [271] => |[[Malta]] [272] => |  [273] => | [274] => | [275] => |- [276] => | [277] => |[[Súdán]] [278] => |  [279] => |[[Uruguay]] [280] => |[[Sýrie]] [281] => | [282] => |[[Moldavsko]] [283] => |  [284] => | [285] => | [286] => |- [287] => |[[Rovníková Guinea]] [288] => |[[Svazijsko]] [289] => | [290] => | [291] => |[[Tchaj-wan|Čínská republika]] [292] => | [293] => |[[Černá Hora]] [294] => |  [295] => | [296] => | [297] => |- [298] => |[[Senegal]] [299] => |[[Tunisko]] [300] => | [301] => | [302] => |[[Timor]] [303] => | [304] => |[[Norsko]] [305] => |  [306] => | [307] => | [308] => |- [309] => |[[Sierra Leone]] [310] => |[[Zimbabwe]] [311] => | [312] => | [313] => |[[Turkmenistán]] [314] => | [315] => |[[Portugalsko]] [316] => |  [317] => | [318] => | [319] => |- [320] => |[[Tanzanie]] [321] => |  [322] => | [323] => | [324] => |[[Vietnam]] [325] => |  [326] => |[[San Marino]] [327] => | [328] => | [329] => | [330] => |- [331] => |[[Togo]] [332] => |  [333] => | [334] => | [335] => | [336] => | [337] => |[[Srbsko]] [338] => |  [339] => | [340] => | [341] => |- [342] => |[[Uganda]] [343] => |  [344] => | [345] => | [346] => | [347] => | [348] => |[[Slovensko]] [349] => |  [350] => | [351] => | [352] => |- [353] => |[[Zambie]] [354] => |  [355] => | [356] => | [357] => | [358] => | [359] => |[[Slovinsko]] [360] => |  [361] => | [362] => | [363] => |- [364] => | [365] => | [366] => | [367] => | [368] => | [369] => | [370] => |[[Švédsko]] [371] => |  [372] => | [373] => | [374] => |- [375] => | [376] => | [377] => | [378] => | [379] => | [380] => | [381] => |[[Turecko]] [382] => |  [383] => | [384] => | [385] => |- [386] => | [387] => | [388] => | [389] => | [390] => | [391] => | [392] => |[[Ukrajina]] [393] => |  [394] => | [395] => | [396] => |} [397] => [398] => == Reference == [399] => [400] => Unicameralism. Dictionary.com. [online]. 6.1.2017 [cit. 2017-01-06]. Dostupné z: http://www.dictionary.com/browse/unicameralism [401] => [402] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 19. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [403] => [404] => Klokočka, Vladimír. Ústavní systémy evropských států, str. 334. Praha: Linde, 2006. {{ISBN|80-7201-606-7}}. [405] => [406] => Ústava Francouzské republiky ze dne 4. října 1958. Praha: Reflex, 1990. {{ISBN|80-155-0001-X}}. [407] => [408] => Baldwin, Nicholas. Legislatures of Small States: A Comparative Study, str. 38. Routledge, 2012. {{ISBN|0415538335}}. [409] => [410] => APAHIDEANU, IONUŢ. Unicameralism versus Bicameralism Revisited The Case of Romania. Studia Politica: Romanian Political Science Review, str. 53 [online]. 2014, 14(1), 47-88 [cit. 2016-12-17]. ISSN 15824551. [411] => [412] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 25-26. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [413] => [414] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 51. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [415] => [416] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 51. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [417] => [418] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 20. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [419] => [420] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 24. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [421] => [422] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 22. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [423] => [424] => APAHIDEANU, IONUŢ. Unicameralism versus Bicameralism Revisited The Case of Romania. Studia Politica: Romanian Political Science Review, [online]. 2014, 14(1), 47-88 [cit. 2016-12-17]. ISSN 15824551. [425] => [426] => Kysela, Jan. Dvoukomorové systémy : teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů, str. 55. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. {{ISBN|8086432890}}. [427] => [428] => Ústava Slovenskej republiky. Článek 74. Poradca s.r.o., 2006. {{ISBN|8089213359}}. [429] => [430] => Ústava Slovenskej republiky. Článek 87. Poradca s.r.o., 2006. {{ISBN|8089213359}}. [431] => [432] => Ústava Slovenskej republiky. Článek 86. Poradca s.r.o., 2006. {{ISBN|8089213359}}. [433] => [434] => The Constitution of Finland. Section 2. In: Ministry of Justice, Finland [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné z: http://oikeusministerio.fi/en/index/basicprovisions/legislation/constitution.html{{Nedostupný zdroj}} [435] => [436] => The Constitution of Finland. Section 27. In: Ministry of Justice, Finland [online]. [cit. 2017-01-29]. Dostupné z: http://oikeusministerio.fi/en/index/basicprovisions/legislation/constitution.html{{Nedostupný zdroj}} [437] => [438] => RAUNIO, T a M WIBERG. The Eduskunta and the parliamentarisation of Finnish politics: Formally stronger, politically still weak? WEST EUROPEAN POLITICS [online]. 2008, 31(3), 581-599 [cit. 2016-12-17]. ISSN 01402382. [439] => [440] => CURIEL, Imma. A MULTIFACETED ANALYSIS OF THE ELECTORAL SYSTEM OF THE REPUBLIC OF SURINAME. Operations Research [online]. 2014, 24(4), 29-49 [cit. 2016-12-19]. DOI: 10.5277/ord140403. ISSN 20818858. [441] => [442] => APAHIDEANU, IONUŢ. Unicameralism versus Bicameralism Revisited The Case of Romania. Studia Politica: Romanian Political Science Review, str. 53 [online]. 2014, 14(1), 47-88 [cit. 2016-12-17]. ISSN 15824551. [443] => [444] => CURIEL, Imma. A MULTIFACETED ANALYSIS OF THE ELECTORAL SYSTEM OF THE REPUBLIC OF SURINAME. Operations Research [online]. 2014, 24(4), 29-49 [cit. 2016-12-19]. DOI: 10.5277/ord140403. ISSN 20818858. [445] => [446] => APAHIDEANU, IONUŢ. Unicameralism versus Bicameralism Revisited The Case of Romania. Studia Politica: Romanian Political Science Review, [online]. 2014, 14(1), 47-88 [cit. 2016-12-17]. ISSN 15824551. [447] => [448] => {{Pahýl}} [449] => {{Autoritní data}} [450] => [451] => {{Portály|Politika}} [452] => [453] => [[Kategorie:Zákonodárné sbory]] [454] => [[Kategorie:Jednokomorové parlamenty| ]] [] => )
good wiki

Unikameralismus

náhled| Unikameralismus neboli jednokomorovost označuje typ parlamentu, který je tvořen jen jednou komorou - přijetí rozhodnutí, respektive zákona tedy není závislé na druhé části, ale pouze na další instanci, jako například podpisu prezidenta. Jistým opakem je bikameralismus (dvoukomorovost či dvoukomorový parlament), který se často skládá z poslanecké sněmovny a senátu jakožto kontrolního orgánu a pojistky kvality zákonů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'parlament','Slovensko','Poslanec','Bikameralismus','zákon','Finsko','Občanství','moc','Volby','stát','Evropa','Zákonodárná moc'

Bikameralismus

Evropa

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Moč

Občanství

Parlament

Poslanec

Slovensko

Stát

Volby

Zákon