Array ( [0] => 15497920 [id] => 15497920 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vápenná [uri] => Vápenná [3] => Vápenná vlajka.jpg [img] => Vápenná vlajka.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=obci v okrese Jeseník|druhý=vrcholu v [[Malé Karpaty|Malých Karpatech]]|rozlišovač=Malé Karpaty}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Vápenná [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [5] => | okres = Jeseník [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Jeseník]] [7] => | pověřená obec = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] [8] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [9] => | katastrální území = Vápenná [10] => | PSČ = 790 64 [11] => | počet ZSJ = 2 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | adresa = Vápenná 442
790 64 Vápenná [15] => | web = http://www.vapenna.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = vapenna@rychleby.cz [18] => | starosta = Leoš Hannig [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => | NUTS3 = CZ071 [21] => }} [22] => '''Vápenná''' (do roku [[1949]] ''Zighartice'',Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=565 Dostupné online.] {{Vjazyce2|de|''Setzdorf''}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 860| isbn = 80-200-1225-7}}) je obec, která se nachází v [[Okres Jeseník|okrese Jeseník]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Poloha == [25] => Obec Vápenná sousedí na severu s obcí [[Černá Voda]] a s městem [[Žulová]], na západě s obcí [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Lipová-lázně]] a na východě s obcemi [[Česká Ves]] a [[Stará Červená Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdálena 10 km a od krajského města [[Olomouc]] 78 km. [26] => [27] => Geomorfologicky patří Vápenná k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické]] , na rozhraní oblasti [[Jesenická oblast|jesenické]] (geomorfologický celek [[Rychlebské hory]], podcelky [[Hornolipovská hornatina]] a [[Sokolský hřbet]]) a oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří]] (geomorfologický celek [[Žulovská pahorkatina]]). Nejvyšším vrcholem je [[Studený (Rychlebské hory)|Studený]] (1042 m n. m.), dalšími např. ''[[Kopřivník (Rychlebské hory)|Kopřivník]]'' (929 m n. m.), ''Kopřivný'' (823 m n. m.), ''Na radosti'' (979 m n. m.), ''Jasanový vrch'' (800 m n. m.), ''Žulový vrch'' (719 m n. m.). [28] => [29] => Území Vápenné patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Hlavním tokem je říčka [[Vidnávka]], která protéká obcí zhruba severním směrem a přijímá mj. zleva v Lesní Čtvrti potok ''Obloučník'' a ''Ztracený potok'' (protékající osadou [[Polka (Vápenná)|Polka]]) a zprava ''Vápenský potok''. Na severozápadě katastru pramení pod Zelenou horou ''Černý potok'' a pod Studničním vrchem ''Mariánský potok''. [30] => [31] => Území obce pokrývá ze 16,5 % zemědělská půda (7 % orná půda, 8,5 % louky a pastviny) a z téměř 78 % les. [32] => [33] => == Historie == [34] => Je možné, že se k dnešní Vápenné vztahuje jméno vesnice ''Schiccovici'' v zakládací listině kláštera ve [[Slezsko|slezském]] Jindřichově ([[Henryków]]). První spolehlivá písemná zmínka o obci zvané ''Seczikisdorf'' se však ale vyskytuje poměrně pozdě, až z roku [[1358]], kdy ves vykoupil vratislavský biskup (spolu s celým panstvím přináležejícím k hradu Frýdberku – dnešní [[Žulová]]) od loupeživých rytířů, bratří Hynka a Václava Haugviců a připojil ji ke svému panství se sídlem na [[Jánský Vrch (zámek)|Jánském Vrchu]]. Jméno vesnice pochází pravděpodobně od [[lokátor]]a slovanského původu jménem Siecich, Siecik, Setěch nebo Secech. Pozdější české jméno ''Zighartice'' vzniklo až mnohem později, zřejmě mylným odvozením od jména Sieghart. Ves se nalézala v majetku vratislavských biskupů. [35] => [36] => Již roku [[1420]] jsou však Zighartice jmenovány jako pusté a obnoveny byly až roku [[1576]]. Ves poté poměrně rychle rostla i přes poničení ve [[třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Již roku [[1629]] se zde zmiňuje výroba [[oxid vápenatý|vápna]] ve dvou vápenných pecích; vedle toho bylo významnou aktivitou v obci dřevařství. Výrazem rozvoje obce ve 2. polovině 18. století bylo vedle založení řady osad v jejím okolí ([[Polka|Polky]], [[Skorošice|Nýznerova]] a dalších) také stavba kostela sv. Filipa (na počest patrona chrámu, biskupa [[Philipp Gotthard von Schaffgotsch|Filipa Schaffgotsche]]) v letech [[1780]]–[[1781]] i s farní budovou (tehdy budovou [[lokálie]]; na faru byla změněna až roku [[1845]]), zřízení školy od roku [[1781]] (stálá školní budova zde byla až od roku [[1872]]) a povýšení zdejšího fojtství na rytířský statek roku [[1775]]. Statek fojtství zůstal – ve srovnání se situací v okolních vesnicích – poměrně skromný, přesto k němu patřila zejména osada Nýznerov. [37] => [38] => Obyvatelstvo se v té době vedle zemědělství živilo též dřevařstvím a přadláctvím, ale největší význam [39] => pro rozvoj obce v 19. století měla výroba vápna ze zdejšího [[vápenec|vápence]]. V roce [[1836]] zde bylo napočteno sedmnáct vápenných pecí, již modernějších než původní polní pece, ale skutečný průmyslový rozvoj začal až se stavbou moderních kruhových vápenek. První z nich nechal roku [[1868]] postavil Anton Cajetan Latzel ze známé rodiny podnikatelů se lněnou přízí ze sousedních [[Skorošice|Skorošic]], které patřilo od roku [[1839]] zdejší fojtství. Rodině Latzelů patřila nejvýznamnější vápenka v obci do roku [[1945]]; byly zde však i další závody A. Rösnera a S. Neugebauera, založené bezprostředně po latzelovské vápence. Kromě toho se na území obce nalézaly lomy na [[žula|žulu]] a [[mramor]]. [40] => [41] => Vápenná byla do konce [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] roku [[1850]] součástí panství Frýdberk ([[Žulová]]) patřícího vratislavskému biskupovi, od té doby je samostatnou obcí. [42] => [43] => Vápenná se díky průmyslu stala jednak jednou z největších vesnic v okolí (téměř 3000 obyvatel), jednak také střediskem dělnického, zvláště [[Komunistická strana Československa|komunistického]] hnutí, které se vyostřilo zejména začátkem 30. let 20. století, kdy těžbu a zpracování nerostů na Jesenicku silně ochromila [[Velká hospodářská krize|hospodářská krize]]. Řada zdejších dělníků se aktivně účastnila tzv. [[Frývaldovská stávka|Frývaldovské stávky]] a na zdejším hřbitově je pohřbeno sedm obětí [[četnictvo|četnické]] střelby z [[25. listopad]]u [[1931]]. Po prohrané stávce se obyvatelstvo obrátilo vesměs k [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké straně]]. [44] => [45] => Po druhé světové válce a [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu]] německých obyvatel se zde dlouho udržela tradiční průmyslová odvětví; poslední žulový lom, lom Jana Vycpálka, byl uzavřen roku [[1969]] a vápenka zastavila provoz o deset let později. Zdejší zemědělství bylo nejprve koncentrováno do [[jednotné zemědělské družstvo|jednotného zemědělského družstva]] a poté přičleněno ke Státnímu statku Žulová, lesnictví k Lesnímu závodu Javorník. [46] => [47] => Těžbu a zpracování mramoru provozuje dosud firma Omya CZ s.r.o. Vápenná, která má vlastní mramorový lom na Smrčníku již na katastru [[Lipová-lázně|Lipové-lázní]]. Vápenná se rovněž stala rekreační oblastí, ve které jsou zvláštními lákadly bývalé lomy (Vycpálkův, Arcibiskupský). [48] => [49] => Vápenná je členem [[Mikroregion Žulovsko|Mikroregionu Žulovsko]], svazku obcí vzniklého v roce [[2003]].http://www.zulovsko.cz/ Obec je také od roku [[1993]] členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]].http://www.smoj.cz/ Z [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]]http://www.europraded.cz/ vystoupila roku [[2005]]. [50] => [51] => === Osady === [52] => Vedle osady [[Polka (Vápenná)|Polka]], která má postavení části obce, má Vápenná tyto další místní části: [53] => [54] => '''Zelená Hora''' (něm. ''Grünberg'') 2 km na východ od Vápenné, založená v 70. letech 18. století. Roku 1930 zde bylo 14 domů a 108 obyvatel. [55] => [56] => Část '''Starého Podhradí''' (do 1948 ''Nový Kaltštejn'', něm. ''Neu-Kaltenstein'') 3,5 km východně od Vápenné. Větší část osady patří k obci [[Černá Voda]], s níž má i celá osada jediné dopravní spojení. V současnosti se jedná o sloučení obou dílů. Roku 1930 bylo ve vápenské části Starého Podhradí 8 domů a 34 obyvatel. [57] => [58] => '''Paseky''' (dříve ''Muhrova Paseka'', něm. ''Moorhau'' nebo ''Muhrhau'') a '''Bažiny''' (dříve ''Vrbiska'', něm. ''Weiden Sümpfe'', ''Weidensümpfe''), dvě skupiny chalup 3 km jihovýchodně od Vápenné, v nivě Vápenského potoka od Předním a Zadním Jílovcem, založené v 70. letech 18. století. Roku 1930 bylo v Pasekách 6 domů a 43 obyvatel, v Bažinách 8 domů a 54 obyvatel. [59] => [60] => '''Lesní Čtvrť''' (něm. ''Bogengrund''), 3 km jižně od Vápenné na cestě do [[Lipová-lázně|Lipové-lázní]], na soutoku [[Vidnávka|Vidnávky]] a potoka Obloučník. Roku 1930 zde bylo 5 domů a 41 obyvatel. [61] => [62] => Do roku 1949 patřila k Vápenné také větší část osady '''Nýznerova''' (zvaná též ''Nýznerov 1. díl''), založená na pozemcích bývalého vápenského fojtství. Ta se však nalézala na nejzápadnější hranici obce a byla přístupná jen od [[Žulová|Žulové]] a od [[Skorošice|Skorošic]]. Ke Skorošicím byla nakonec uvedeného roku připojena. [63] => [64] => === Správní vývoj === [65] => ''Správní příslušnost Vápenné od roku 1848''{{Citace monografie [66] => | příjmení = Gawrecki [67] => | jméno = Dan [68] => | odkaz na autora = [69] => | spoluautoři = a kol. [70] => | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 [71] => | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě [72] => | místo = Opava [73] => | rok = 2003 [74] => | isbn = 80-7248-226-2 [75] => | kapitola = [76] => | strany = [77] => | jazyk = [78] => }} [79] => * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Niské knížectví|Nisské knížectví]], (část) panství Frýdberk, (část) lenní rytířské fojtství Zighartice [80] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1850]] do roku [[1855]] vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [81] => * od roku [[1855]] do roku [[1868]] vévodství slezské, smíšený okres Vidnava [82] => * od roku [[1868]] do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [83] => * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [84] => ** kromě: od [[1. říjen|1. října]] [[1938]] do května [[1945]] „sudetoněmecká území“, od [[15. duben|15. dubna]] [[1939]] jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od [[1. květen|1. května]] [[1939]]) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od [[20. listopad]]u [[1938]]) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau [85] => ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] [86] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [87] => * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] [88] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] [89] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [90] => [91] => === Vývoj počtu obyvatel === [92] => Počet obyvatel Vápenné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl [97] => | vydavatel = ČSÚ [98] => | místo = Praha [99] => | rok = 2006 [100] => | isbn = 80-250-1310-3 [101] => | kapitola = [102] => | strany = 650–651 [103] => | jazyk = [104] => }} [105] => {{Citace monografie [106] => | příjmení = [107] => | jméno = [108] => | odkaz na autora = [109] => | titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské [110] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 1935 [113] => | isbn = [114] => | kapitola = [115] => | strany = 36 [116] => | jazyk = [117] => }} [118] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [119] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/541249?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [120] => {{Citace monografie [121] => | příjmení = [122] => | jméno = [123] => | odkaz na autora = [124] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005 [125] => | vydavatel = ČSÚ, MV ČR [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 2005 [128] => | isbn = 80-7360-287-3 [129] => | kapitola = [130] => | strany = 976–977 [131] => | jazyk = [132] => }} [133] => [134] => ''Celá obec Vápenná'' [135] => {|class="wikitable" [136] => ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [137] => |- [138] => ! Počet obyvatel [139] => | 2091 || 2058 || 2216 || 2284 || 2516 || 2599 || 2475 || 2936z toho: 37 Čechoslováků, 2868 Němců; 2892 řím. kat., 14 evang., 1 izrael., 20 bez vyzn. || 3326 || 1309 || 1135 || 1311 || 1278 || 1338 || 1358 || 1272z toho: 1054 Čechů, Moravanů a Slezanů, 119 Slováků, 47 Němců, 1 Polák; 418 řím. kat., 3 evang., 2 pravosl., 724 bez vyzn. [140] => |} [141] => [142] => V obci Vápenná je evidováno 367 adres : 365 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 2 [[označování domů|čísla evidenční]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/vapen/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20090926071612/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/vapen/index.html|datum archivace=2009-09-26|nedostupné=ano}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 323 domů, z toho 270 trvale obydlených. [143] => [144] => ''Část obce Vápenná'' [145] => {|class="wikitable" [146] => ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [147] => |- [148] => ! Počet obyvatel [149] => | 1810 || 1832 || 1981 || 2078 || 2290 || 2397 || 2273 || 2727z toho: 37 Čechoslováků, 2059 Němců; 2684 řím. kat., 13 evang., 1 izrael., 20 bez vyzn. || 1090 || 1210 || 1183 || 1305 || 1336 || 1223 [150] => |} [151] => [152] => V samotné Vápenné (bez Polky) je evidováno 354 adres : 353 [[označování domů|čísla popisná]] (trvalé objekty) a 1 [[označování domů|číslo evidenční]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/vapen/vapen.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 307 domů, z toho 259 trvale obydlených. [153] => [154] => === Církevní správa === [155] => Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadá Vápenná do [[farnost Vápenná|farnosti Vápenná]], která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].{{Citace monografie [156] => | příjmení = Boháč [157] => | jméno = Zdeněk [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999 [160] => | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o. [161] => | místo = Kostelní Vydří [162] => | rok = 1999 [163] => | isbn = 80-7192-405-9 [164] => | kapitola = [165] => | strany = [166] => | jazyk = [167] => }} Farnost je [[administrátor excurrendo|administrována excurrendo]] z [[Vidnava|Vidnavy]]. [168] => [169] => [[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] u Jeseníku.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Nešpor [171] => | jméno = Zdeněk R. [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska [174] => | vydavatel = Kalich [175] => | místo = Praha [176] => | rok = 2009 [177] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [178] => | kapitola = [179] => | strany = 204–205 [180] => | jazyk = [181] => }} Věřící [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící. [182] => [183] => == Části obce == [184] => * '''Vápenná''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Vápenná'') [185] => * [[Polka (Vápenná)|Polka]] (k. ú. ''Vápenná'') [186] => [187] => == Doprava == [188] => Vápennou vede regionální železniční trať č. 295 ([[železniční trať Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku]]). Na území obce je [[železniční stanice|stanice]] této trati s názvem „Vápenná“. [189] => [190] => Obcí prochází [[silnice I/60|silnice I. třídy číslo 60]] z [[Jeseník]]u a [[Lipová-lázně|Lipové-lázní]] směrem na [[Žulová|Žulovou]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]]. Z ní odbočují komunikace místního významu (např. do osad [[Polka]] a Zelená Hora). [191] => [192] => == Pamětihodnosti == [193] => [194] => === Kulturní památky === [195] => * Římskokatolický farní kostel svatého Filipa, [[klasicismus|klasicistní]] z let [[1780]]–[[1781]], s barokním mobiliářem a obrazovou výzdobou [[Alois Bauch|Aloise Baucha]] z Vidnavy a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí ([[kulturní památka]])http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=322 [196] => * Hrob obětí [[Frývaldovská stávka|frývaldovské stávky]] z roku [[1931]] (kulturní památka)http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=319 [197] => * [[Boží muka]] u silnice na [[Žulová|Žulovou]] z počátku 19. století, ve stylu lidového [[baroko|baroka]]http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=324 [198] => * Sloup se sochou Ukřižovaného (kulturní památka) [199] => * Dům čp. 98 – lidová architektura z přelomu 18. a 18. století (kulturní památka)http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=323 [200] => * Památník obětem 1. světové války z roku [[1925]], obnoven roku [[2003]] [201] => * Kamenná šachtová vápenka u nádraží [202] => [203] => === Přírodní památky === [204] => * [[Jeskyně Na Pomezí]] v sedle u silnice ve směru na [[Lipová-lázně|Lipovou-lázně]] [205] => * Řada opuštěných dolů (Vycpálek, Arcibiskupský, Stříbrná pavučina…) [206] => * Na území Vápenné zasahuje [[evropsky významná lokalita]] Rychlebské hory – Sokolský hřbet [207] => [208] => == Školství == [209] => V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).http://www.zsvapenna.jesenicko.com/ [210] => [211] => == Slavní rodáci == [212] => * [[Emil Beier]] (1893–1985), sudetoněmecký politik, nacistický starosta [[Ostrava|Ostravy]] v letech 1940–1945. [213] => [214] => == Reference == [215] => [216] => [217] => == Literatura == [218] => * AUGUSTINKOVÁ, L.: Stavební vývoj venkovského domu čp. 98 ve Vápenné. Časopis Slezského zemského muzea v Opavě, série B, vědy historické, LXIV, 2015, č. 2, s. 177 – 184. [219] => [220] => == Externí odkazy == [221] => * {{Commonscat}} [222] => * {{RÚIAN}} [223] => * {{Oficiální web}} [224] => [225] => {{Části české obce}} [226] => {{Okres Jeseník}} [227] => {{Autoritní data}} [228] => [229] => [[Kategorie:Vápenná| ]] [230] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník]] [231] => [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]] [232] => [[Kategorie:Sídla v Rychlebských horách]] [233] => [[Kategorie:Sídla v Žulovské pahorkatině]] [234] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka]] [235] => [[Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Žulovska]] [] => )
good wiki

Vápenná

Vápenná (do roku 1949 Zighartice) je obec, která se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Žulová','Lipová-lázně','Skorošice','Jeseník','1. leden','okres Jeseník','označování domů','Olomoucký kraj','Polka (Vápenná)','1949','1781','1945'

1781

1945

1949

Jeseník

Lipová-lázně

Skorošice

Žulová