Array ( [0] => 15481719 [id] => 15481719 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vídeň [uri] => Vídeň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě [[Rakousko|Rakouska]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Vídeň [3] => | originální jméno = Wien [4] => | obrázek = Collage von Wien.jpg [5] => | popisek = [6] => | vlajka = Flag of Salzburg, Vienna, Vorarlberg.svg [7] => | znak = Wien 3 Wappen.svg [8] => | zeměpisná šířka = 48.207242 [9] => | zeměpisná délka = 16.371006 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Rakousko [12] => | rozloha = 414,87 [13] => | status = [14] => | starosta = Michael Ludwig ([[Sociálně demokratická strana Rakouska|SPÖ]]) [15] => | titul představitele = Starosta [16] => | web = www.wien.gv.at [17] => | psč = 1010–1423, 1600, 1601, 1810, 1901 [18] => | označení vozidel = W [19] => }} [20] => '''Vídeň''' ({{Vjazyce2|de|''Wien''}}, [[Bavorština|rakousko-bavorsky]] ''Wean'') je [[Hlavní město|hlavní]] a největší město a jedna z [[Rakouské spolkové země|devíti spolkových zemí]] [[Rakousko|Rakouska]]. Vídeň je [[Seznam měst v Rakousku|nejlidnatějším městem]] Rakouska, žijí v ní přibližně dva miliony obyvatel{{cite web|url=http://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/bevoelkerungsstand_und_veraenderung/bevoelkerung_zu_jahres-_quartalsanfang/023582.html|title=Bevölkerung zu Jahres-/Quartalsanfang|trans-title=Population at the beginning of the year/quarter|work=[[Statistik Austria]]|date=2022-04-01|access-date=22 May 2022}} (v rámci [[Metropolitní oblast|metropolitní oblasti]] 2,9 milionu,{{cite web|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=met_pjanaggr3&lang=en|title=Population on 1 January by broad age group, sex and metropolitan regions|publisher=[[Eurostat]]|date=4 May 2022|access-date=22 May 2022}} tedy téměř třetina obyvatel země) a je jeho kulturním, [[Ekonomika Rakouska|hospodářským]] a [[Politický systém Rakouska|politickým]] centrem. Je [[Seznam největších měst v Evropské unii|pátým největším městem]] podle počtu obyvatel v [[Evropská unie|Evropské unii]] a největším ze všech měst na [[Dunaj|Dunaji]]. [21] => [22] => Díky své roli metropole [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] (od roku 1804) se Vídeň stala jedním z hlavních kulturních a politických center [[Evropa|Evropy]] (potažmo [[Svět|světa]]), což symbolizovalo např. konání [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]]. Ještě kolem roku 1910, kdy byla Vídeň dosud hlavním sídlem habsburské monarchie, zde žily více než dva miliony obyvatel – byla tak největším [[Němčina|německy mluvícím]] městem na světě,[https://timesmachine.nytimes.com/timesmachine/1918/12/29/98276500.pdf "Vienna after the war"] {{Wayback|url=https://timesmachine.nytimes.com/timesmachine/1918/12/29/98276500.pdf |date=20200215000000 }}, ''[[The New York Times]]'', 29 December 1918 ([[Portable Document Format|PDF]]) než ji během 20. století předstihl [[Berlín]] a na nějakou dobu také [[Hamburk]] (nyní je Vídeň opět druhá po Berlínu).{{Cite web|url=http://www.ots.at/touch/presseaussendung/OTS_20130720_OTS0012|archive-url=https://archive.today/20130720222437/http://www.ots.at/touch/presseaussendung/OTS_20130720_OTS0012|title=Wien nun zweitgrößte deutschsprachige Stadt | touch.ots.at|access-date=21 July 2013|archive-date=20 July 2013|url-status=dead}}{{cite web|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|title=Ergebnisse Zensus 2011|publisher=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|date=31 May 2013|access-date=31 May 2013|language=de|archive-date=5 June 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/|url-status=dead}} Ve Vídni sídlí řada vrcholných mezinárodních organizací včetně [[Organizace spojených národů|OSN]] (některé úřady), [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]] a [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]. [23] => [24] => Město se nachází v severovýchodní části Rakouska, obklopeno spolkovou zemí [[Dolní Rakousy]], a leží v relativní blízkosti hranic [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]].V roce 2001 bylo centrum Vídně zapsáno na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]]. V červenci 2017 bylo přesunuto na [[seznam světového dědictví v ohrožení]].{{cite web|url=https://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=1033|title=Historic Centre of Vienna|publisher=[[UNESCO]]|access-date=12 July 2017}} Již několik let se pohybuje na předních místech mnoha mezinárodních žebříčků kvality života v metropolích. Je například na prvním místě Mercerova indexu životních nákladů a kvality života pro 221 měst na světě.{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Vienne, capitale mondiale de l'art de vivre [26] => | periodikum = Challenges [27] => | url = https://www.challenges.fr/monde/vienne-capitale-mondiale-de-l-art-de-vivre_324866 [28] => | datum vydání = 2011-11-29 [29] => | jazyk = fr [30] => | datum přístupu = 2023-04-17 [31] => }}{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = Quality of Living City Ranking {{!}} Mercer [33] => | periodikum = mobilityexchange.mercer.com [34] => | url = https://mobilityexchange.mercer.com/Insights/quality-of-living-rankings [35] => | datum přístupu = 2023-04-17 [36] => }} [37] => [38] => Kromě toho je Vídeň známá jako „město hudby“ {{cite web|url=http://www.wien.info/en/music-stage-shows/city-of-music|title=Vienna – the City of Music – Vienna – Now or Never|publisher=Wien.info|access-date=19 May 2012}} díky své mimořádně bohaté hudební tradici a odkazu. Mnoho nejslavnějších hudebníků zejména doby [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] a [[Romantismus (hudba)|romantismu]], jako byli [[Ludwig van Beethoven|Beethoven]] a [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]], považovalo Vídeň za svůj domov. Patřila ke klíčovým evropským hudebním centrům od éry vídeňského klasicismu až do počátku 20. století; celosvětovou proslulost získal vídeňský [[valčík]], vídeňská [[opereta]], ale např. i [[Atonalita|atonální]] vídeňská škola [[Arnold Schoenberg|Arnolda Schönberga]]. [39] => [40] => O Vídni se také říká, že je „městem snů“, protože zde žil zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] [[Sigmund Freud]].[[BBC]] Documentary – Vienna – The City of Dreams Kořeny Vídně sahají až k raně [[Keltové|keltskému]] a [[Římané|římskému]] osídlení, které se proměnilo ve [[Středověké město|středověké]] a [[Baroko|barokní]] město.Historické centrum Vídně je bohaté na architektonické soubory, včetně barokních paláců a zahrad a [[Ringstraße]] z konce 19. století, kterou lemují velkolepé budovy, památníky a parky.{{cite web|url=https://whc.unesco.org/en/list/1033|title=Historic Centre of Vienna|work=UNESCO World Heritage Centre|access-date=19 May 2012}} [41] => [42] => == Etymologie == [43] => Etymologie názvu města je stále předmětem odborných sporů. Někteří tvrdí, že název pochází z ''vedunia'', což znamená „lesní potok“, z čehož následně vzniklo starohornoněmecké ''uuenia'' (v moderním písemnictví ''wenia''), novohornoněmecké ''wien'' a jeho nářeční varianta ''wean''.{{cite book|first=Peter|last=Csendes|contribution=Das Werden Wiens – Die siedlungsgeschichtlichen Grundlagen|language=de|editor1-last=Csendes|editor1-first=Peter|editor2-first=F.|editor2-last=Oppl|title=Wien – Geschichte einer Stadt von den Anfängen zur Ersten Türkenbelagerung|publisher=Böhlau|location=Vienna|year=2001|pages=55–94, here p. 57}}{{cite book|first=Peter|last=Pleyel|title=Das römische Österreich|publisher=Pichler|location=Vienna|year=2002|isbn=3-85431-270-9|page=83}}{{cite book|editor-first1=Martin|editor-last1=Mosser|editor-first2=Karin|editor-last2=Fischer-Ausserer|title=Judenplatz. Die Kasernen des römischen Legionslagers|language=de|series=Wien Archäologisch|volume=5|publisher=Stadtarchäologie Wien|location=Vienna|year=2008|page=11}} [44] => [45] => Jiní se domnívají, že jméno pochází z římského názvu osady [[Keltské jazyky|keltského]] původu [[Vindobona (starověk)|''Vindobona'']], který pravděpodobně znamená „krásná vesnice, bílá osada“ z keltských kořenů ''vindo''-, což znamená „jasný“ nebo „krásný“ (jako [[Irština|irské]] ''fionn'' a [[Velština|velšské]] ''gwyn''), a ''-bona'' „vesnice, osada“.{{cite web|title=Vienna|url=http://www.etymonline.com/index.php?term=Vienna&allowed_in_frame=0|work=Online Etymology Dictionary|archive-url=https://web.archive.org/web/20170922014129/http://www.etymonline.com/index.php?term=Vienna&allowed_in_frame=0|archive-date=22 September 2017|access-date=18 May 2016}} Keltské slovo ''vindos'' může odrážet rozšířený prehistorický kult Vindose, keltského [[Bůh|božstva]], které přežívá v irské mytologii jako bojovník a [[věštec]] Fionn mac Cumhaill.Mac Cana, Proinsias. "Fianaigecht in the Pre-Norman Period". In: ''Béaloideas'' 54/55 (1986): 76. {{doi|10.2307/20522282}}. {{Cite journal|url=https://www.jstor.org/stable/20522282|jstor=20522282|title=Fianaigecht in the Pre-Norman Period|last1=Mac Cana|first1=Proinsias|journal=Béaloideas|year=1986|volume=54/55|pages=75–99|doi=10.2307/20522282}}.FitzPatrick, Elizabeth; Hennessy, Ronan (2017). "Finn's Seat: topographies of power and royal marchlands of Gaelic polities in medieval Ireland". In: ''Landscape History'', 38:2, 31. {{doi|10.1080/01433768.2017.1394062}} Varianta tohoto keltského jména se mohla zachovat v [[Čeština|českém]], [[Slovenština|slovenském]], [[Polština|polském]] a [[Ukrajinština|ukrajinském]] názvu města (''Vídeň'', ''Viedeň'', ''Wiedeń'', resp. ''Відень'') a v názvu městské části [[Wieden]].{{cite book|first=Johanna|last=Haberl|title=Favianis, Vindobona und Wien, eine archäologisch-historische Illustration zur Vita S. Severini des Eugippius|language=de|publisher=Brill Academic|location=Leiden|year=1976|isbn=90-04-04548-1|page=125}} [46] => [47] => Jiná teorie předpokládá, že název pochází od Wendů ([[Němčina|německy]]: ''Wenden'', ''Winden''; [[Dánština|dánsky]]: ''vendere''; [[Švédština|švédsky]]: ''vender''; [[Polština|polsky]]: ''Wendowie''; [[Čeština|česky]]: ''endové;'' [[Staroangličtina|staroangl]]: ''Winedas;'' [[Stará severština|staroseversky]]: ''Vindr''), což je historický název pro Slovany žijící v blízkosti germánských sídelních oblastí. [48] => [49] => Název města v [[Maďarština|maďarštině]] (''Bécs''), [[Srbochorvatština|srbochorvatštině]] (''Beč'', ''Беч'') a [[Osmanská turečtina|osmanské turečtině]] (turecky: ''Beç'') má jiný, pravděpodobně [[Slované|slovanský]] původ a původně se vztahoval k [[Avaři|avarskému]] hradišti v této oblasti.{{Citace monografie [50] => | titul = 1911 Encyclopædia Britannica/Vienna [51] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Vienna [52] => | rok vydání = 1911 [53] => | svazek = Volume 28 [54] => }} [[Slovinci]] město nazývají ''Dunaj'', což v ostatních [[Střední Evropa|středoevropských]] slovanských jazycích je řeka [[Dunaj]], na níž město stojí. [55] => [56] => == Poloha a geografie == [57] => Vídeň leží v rámci Rakouska dosti excentricky, při jeho severovýchodním okraji. Zatímco od nejvzdálenější části rakouského území ([[Vorarlbersko]]) je vzdušnou čarou přes 500 km daleko, je její centrum vzdáleno pouze kolem 55 km od hranice s [[Česko|Českem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]] a jen 40 km od hranice se [[Slovensko|Slovenskem]]. Příčinou je historický územní vývoj Rakouska, jehož jádro zůstávalo v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]], ale z někdejších držav se udržely prakticky jen ty [[Alpy|alpské]], jihozápadně od Vídně. [58] => [59] => Sama Vídeň se nachází na východním úbočí [[Vídeňský les|Vídeňského lesa]], pod místem, kde [[Dunaj]] protéká [[Korneuburskou bránou]] a vstupuje do [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]]. Je tedy na Dunaji položena podobným způsobem jako [[Bratislava]] nebo [[Budapešť]]. Jádro Vídně leží na ostrohu nad ústím říčky [[Vídeňka|Vídeňky]] (''Wien'') do ramene Dunaje zvaného dnes ''Donaukanal'' (Dunajský kanál). [60] => [61] => == Historie == [62] => [[Vídeňská pánev]] je díky své výhodné poloze a příznivému klimatu nepřetržitě osídlena už od [[Neolit|mladší doby kamenné]]. Jméno dostalo místo po [[Keltové|keltské]] osadě ''Vedunia'', což v překladu znamená lesní potok. [63] => [64] => Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto [[Římané|Římany]], kteří na místě dnešního centra města vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Neslo jméno ''Vindobona'' a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před [[Germáni|germánskými]] kmeny.V červenci 2021 byly archeologická lokality ve městě spojené s Římskou říší společně s dalšími místy na Slovensku, v [[Rakousko|Rakousku]] a [[Německo|Německu]] zapsána na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] pod společným názvem ''„[[Limes Romanus|Hranice Římské říše]] - [[Dunajský limes]] (západní část)“''. Roku [[180]] při tažení proti [[Markomani|Markomanům]] zde zemřel císař [[Marcus Aurelius]]. Římané opustili město v 5. století, ale osídlení v místě nikdy zcela nezaniklo a ve středověku bylo na římských základech obnoveno opět do podoby města. [65] => [66] => [[Soubor:Vienna Battle 1683.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Vídně|Druhé obléhání Vídně Turky]] ([[1683]]) podle [[olejomalba|oleje]] [[Franz Geffels|Franze Geffelse]]]] [67] => [68] => Roku [[1155]] učinil markrabě [[Jindřich II. Babenberský|Jindřich II. Jasomirgott]] Vídeň hlavním městem [[Rakousy (země)|Rakous]], na základě [[privilegium minus|Privilegia minus]] ([[1156]]) povýšených na vévodství. Při návratu z křížové výpravy byl na území města zajat anglický král [[Richard I. Lví srdce]]. Výkupné složené za jeho propuštění se stalo stimulem pro další rozvoj města jako významného obchodního střediska v Podunají. Za vlády prvních [[Habsburkové|Habsburků]] se Vídeň jako jejich sídelní město stala na krátký čas centrem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Po nástupu [[Lucemburkové|Lucemburků]] na císařský trůn převzalo tuto roli hlavní město [[České království|Českého království]] [[Praha]], aby ji v době [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] a [[Husitské války|husitských válek]] opět až do panování [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] ztratilo. [69] => [70] => Roku [[1365]] byla založena [[Vídeňská univerzita]], třetí nejstarší univerzita severně od Alp. V roce [[1438]] se Vídeň na dlouhou dobu – s přestávkou za Rudolfa II. – opět stala [[Residence|rezidenčním]] městem [[Císař říše římské|císařů]]. Nedlouho poté byla zřízena [[Arcidiecéze vídeňská|Vídeňská arcidiecéze]] ([[1469]]). Ve dvacátých letech [[16. století]] se Vídeň stala centrem podunajského soustátí, které zahrnovalo rakouské, české a uherské země a s krátkými přestávkami jím zůstala až do roku [[1918]]. V letech [[První obléhání Vídně|1529]] a [[Bitva u Vídně|1683]] byla u Vídně odražena [[Turecko|turecká]] vojska, která do té doby úspěšně postupovala přes celý [[Balkán]]. V letech [[1679]] až [[1680]] město postihl tzv. [[Velký vídeňský mor]], který si vyžádal přinejmenším desítky tisíc obětí. [71] => [72] => [[Soubor:CongressVienna.jpg|náhled|vlevo|[[Vídeňský kongres]] ustanovil po skončení [[Napoleonské války|napoleonských válek]] novou velmocenskou rovnováhu v Evropě]] [73] => [74] => Město bylo až do roku [[1804]] centrem jedné z evropských velmocí a rezidencí [[císař]]e [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a jeho dvora. V tomto roce a definitivně roku [[1806]] byla role Vídně z vůle císaře Francouzů [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] po jeho vítězstvích v první fázi [[Napoleonské války|napoleonských válek]] omezena na hlavní město nově vytvořeného [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. Roku [[1814]] byl do Vídně svolán [[Vídeňský kongres|kongres]], který řešil nové poválečné uspořádání Evropy po Napoleonově pádu. [75] => [76] => Druhá polovina [[19. století]] a počátek [[20. století]] byly poznamenány bouřlivým rozvojem Vídně. Na místě hradeb vznikla rozsáhlá okružní třída lemovaná veřejnými budovami - [[Ringstraße]], byla přestavěna podstatná část města a dřívější předměstí se propojila s vnitřním městem. Kolem roku 1910 přesáhl počet obyvatel dva miliony, takže byla Vídeň čtvrtým největším městem světa. Byla i významným centrem uměleckého života. [77] => [78] => Velkou ranou pro město byl rozpad [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] po jeho porážce v [[První světová válka|první světové válce]] v roce [[1918]]. Město ztratilo své zázemí v obrovské říši a stalo se předimenzovaným centrem malé [[První Rakouská republika|první Rakouské republiky]]. Postihl ho i odchod části [[Češi|českého]] a [[Slováci|slovenského]] obyvatelstva do nového [[Československo|Československa]] (roku [[1910]] zde žilo zhruba čtvrt milionu Čechů a Slováků). Roku [[1921]] se Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí (její [[Vídeňská obecní rada|obecní rada]] tak získala i status zemského sněmu). Mezi válkami byla Vídeň baštou [[socialismus|socialistického]] hnutí v Rakousku, při krátké [[Rakouská občanská válka|občanské válce]] roku [[1934]] stála v centru bojů. Roku [[1938]] však již její obyvatelé připravili triumfální uvítání [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]]. Rakousko bylo až do roku [[1945]] připojeno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]] a Vídeň ztratila pozici hlavního města samostatného státu. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a vítězné velmoci [[Sovětský svaz]], [[Spojené státy americké]], [[Spojené království]] a [[Francie]] spravovaly Vídeň po dobu deseti let až do obnovení plné rakouské suverenity ([[1955]]). [79] => [80] => Od 70. let 20. století až do současnosti zažívá Vídeň prudký rozvoj. Díky rakouské [[Neutralita|neutralitě]] se stala sídlem mnoha mezinárodních organizací, jako jsou [[Organizace OSN pro průmyslový rozvoj|UNIDO]], [[UNOV]], [[CTBTO]], [[UNODC]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii]] (IAEA), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE) a v neposlední řadě [[Organizace zemí vyvážejících ropu]] (OPEC). Také hospodářské a kulturní aktivity ve městě dopomohly k velké atraktivitě Vídně v mezinárodním srovnání. Možnost svobodného podnikání po roce 1955 brzy pozitivně odlišila stupeň rozvoje hospodářství Vídně a celého Rakouska od sousedících socialistických států a jejich hlavních měst (Praha, [[Budapešť]] a další). Ve Vídni se usadily pobočky velkých světových firem zaměřené na obchod s [[Československá socialistická republika|ČSSR]], [[Maďarsko|Maďarskem]], [[Jugoslávie|Jugoslávií]] a [[Rumunsko|Rumunskem]]. Po rozpadu [[Varšavský pakt|Varšavského paktu]] se podpůrná a zprostředkovatelská role vídeňských bank, obchodních a poradenských firem pro hospodářský rozvoj [[Střední Evropa|Střední]] a [[Východní Evropa|Východní Evropy]], [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Rusko|Ruska]] ještě umocnila. [81] => [82] => == Obyvatelstvo == [83] => [[Soubor:Vienna-inhabitants.gif|náhled|vlevo|Vývoj počtu obyvatel Vídně v posledních dvou stoletích]] [84] => [85] => Ke dni 1. ledna 2011 měla Vídeň 1 713 957 obyvatel. Avšak těsně před [[První světová válka|první světovou válkou]] byla Vídeň s více než dvěma miliony obyvatel čtvrtým největším městem na světě. Druhá polovina 19. a začátek 20. století, kdy byla centrem velké mnohonárodnostní říše, jí vtiskly charakter sídla tvořeného lidmi různého původu, kultur a náboženství. V roce [[1900]] byla čtvrtina obyvatel tvořena rodáky z území dnešní [[Česko|České republiky]] ([[Češi ve Vídni|Češi]] i [[čeští Němci]]). Významné přistěhovalecké vlny přišly z [[Halič]]e (především [[Židé]] a [[Poláci]]) a dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]]. Po první světové válce město ztratilo mnoho obyvatel, kteří se vrátili do svých rodných zemí. Jednalo se především o [[Češi|Čechy]], [[Slováci|Slováky]] a [[Maďaři|Maďary]]. [86] => [87] => Počet obyvatel se koncem 30. let zvýšil vytvořením Velké Vídně, vzápětí ale zase poklesl v důsledku odchodu 140 000 a vyvraždění dalších 60 000 [[Židé ve Vídni|vídeňských Židů]]. Zanikl tím i osobitý charakter II. okresu ([[Leopoldstadt]]u), který byl dříve určen právě touto menšinou. Po válce klesl počet obyvatel až na 1,6 milionu. Ve válce padlo mnoho vídeňských vojáků nebo se nevrátili ze zajetí. Město bylo z 20 % zničeno a bylo okupováno spojeneckými vojsky. Počet obyvatel posléze klesl až pod 1,5 milionu obyvatel ([[1987]]). Svůj podíl na [[Demografie|demografickém]] propadu měla i změna životního stylu a vystěhovalectví na [[Dolní Rakousy|dolnorakouský]] venkov. Následný opětovný nárůst počtu obyvatel Vídně nebyl důsledkem zvýšení [[porodnost]]i, ale [[Imigrace|přistěhovalectví]]. V letech [[1987]]–[[1994]] zde našlo [[azyl]] 60 000 uprchlíků, především z bývalé [[Jugoslávie]] a [[Turecko|Turecka]]. Mezi lety [[1998]]–[[2005]] se přistěhovalo dalších 85 000 nových obyvatel. [88] => [89] => Pestrý původ je dodnes zřetelný ve velkém podílu příjmení [[Slované|slovanského]] a [[Maďaři|maďarského]] původu, která v jiných spolkových zemích [[Rakousko|Rakouska]] často ukazují na vídeňský původ nositele. Mnozí obyvatelé Vídně doposud používají [[vídeňský dialekt]], který se ale u mladší generace vytrácí nebo se omezuje na několik základních slov a slovních obratů. [90] => [91] => [[Soubor:Vienna Minaret.JPG|náhled|[[Islámské centrum Vídeň]]]] [92] => Podle sčítání z roku [[2001]] žilo ve Vídni jen 1,55 milionu obyvatel. Z toho se necelá čtvrtina nenarodila v Rakousku a necelá pětina neměla rakouské [[občanství]]. Polovinu cizinců tvořili občané států bývalé Jugoslávie (120 000 obyvatel) a Turecka (48 000); dále zde žije 26 000 [[Němci|Němců]], 25 000 [[Poláci|Poláků]], 21 000 [[Češi|Čechů]], 12 000 [[Maďaři|Maďarů]] a 10 000 [[Rumuni|Rumunů]]. Úředně uznaný statut jazykové menšiny mají mluvčí [[čeština|českého]], [[maďarština|maďarského]], [[slovenština|slovenského]] a [[romština|romského]] jazyka. [93] => [94] => Počátkem roku [[2009]] žilo ve Vídni již 1,69 milionu obyvatel. Vzhledem k růstu porodnosti i přistěhovalectví se předpokládá, že kolem roku 2030 může Vídeň opět dosáhnout počtu dvou milionů obyvatel. [95] => [96] => Roku 2003 se Vídeň společně s [[Bratislava|Bratislavou]] zapojila do projektu „Twin City“ v rámci regionu CENTROPE a obě města tak vytváří společný region s téměř třemi miliony obyvatel. Mezi nejvýznamnější činnosti projektu Twin City patří společný rozvoj dopravy, zvláště propojení hromadné dopravy obou hlavních měst, hlubší politická spolupráce a společný marketing obou měst. [97] => [98] => Podle průzkumu Rakouské akademie věd se v roce 2011 největší podíl Vídeňanů hlásil k [[Římskokatolická církev|římsko-katolickému]] křesťanství – 41 % (v roce 1961 to bylo ještě 82 %). Město je sídlem katolické [[Arcidiecéze vídeňská|arcidiecéze]]. [[Bez vyznání]] je téměř třetina obyvatel. [[Muslim]]ové mají ve městě podíl 12 %, [[Pravoslaví|pravoslavní]] křesťané 9 % a [[Evangelická církev|evangelíci]] 4 %. Dříve významná židovská obec má nyní jen několik tisíc členů (0,5 %)."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/pocet-muslimu-ve-vidni-se-do-triceti-let-temer-zdvojnasobi_324794.html Počet muslimů ve Vídni se do třiceti let téměř zdvojnásobí]". Týden. 21. listopadu 2014. [99] => [100] => V roce 2014 mělo přistěhovalecký původ 49 % obyvatel Vídně."[https://www.thelocal.at/20141113/migrants-in-vienna-stuck-in-semi-skilled-jobs Migrants in Vienna stuck in low-paid work]". ''The Local''. 13. listopadu 2014. Ve Vídni je více než 120 islámských mateřských školek, které provozuje muslimská komunita."[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/445388-islamske-skolky-rozhadaly-rakousko.html Islámské školky rozhádaly Rakousko]". Novinky. 4. srpna 2017. [101] => [102] => == Správní členění Vídně == [103] => {{Viz též|Vídeňské městské okresy}} [104] => Vídeň se člení na 23 [[samospráva|samosprávných]] městských částí tradičně označovaných jako [[vídeňské městské okresy]] (''Wiener Stadtbezirke''). První byly vytvořeny roku [[1850]] při prvním rozšíření Vídně. Od té doby se zvětšil nejen jejich počet, ale i rozloha. Kromě toho docházelo i k jistým změnám hranic těchto celků. Městské okresy se dále člení celkem na 89 [[katastrální území|katastrálních území]], jejichž hranice se však v některých případech nekryjí s hranicemi městských okresů. [105] => [106] => == Kultura == [107] => === Vzdělanost === [108] => Ve Vídni byla roku [[1365]] založena nejstarší německá [[Vídeňská univerzita|univerzita]], která se dodnes řadí mezi prestižní evropské vysoké školy. Její knihovna je největší vědeckou knihovnou v Rakousku. Trojici zdejších nejvýznamnějších [[knihovna (instituce)|knihoven]] dále tvoří [[Rakouská národní knihovna]] a ''Vídeňská městská knihovna''. [109] => [110] => Město bylo rodištěm a působištěm mnoha vědeckých kapacit – filosofů [[Karl Popper|Karla Poppera]], [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]], ekonomů tzv. [[Vídeňská škola (ekonomie)|vídeňské školy]] ([[Eugen von Böhm-Bawerk]], [[Ludwig von Mises]], [[Friedrich Hayek|Friedrich August von Hayek]]), psychologů [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], [[Alfred Adler|Alfreda Adlera]] nebo [[Viktor Frankl|Viktora Frankla]], fyziků [[Erwin Schrödinger|Erwina Schrödingera]], [[Ludwig Boltzmann|Ludwiga Boltzmanna]] či [[Ernst Mach|Ernsta Macha]] nebo inženýra [[Viktor Kaplan|Viktora Kaplana]]. Od roku 1867 do roku 1882 studoval, bydlel a působil ve Vídni [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. [111] => [112] => Značnou část svého života ve Vídni strávili spisovatelé a spisovatelky [[Ingeborg Bachmannová]], [[Thomas Bernhard]], [[Elias Canetti]], [[Elfriede Jelineková]], [[Karl Kraus]], [[Robert Musil]], [[Heimito von Doderer]], [[Franz Grillparzer]] nebo [[Stefan Zweig]]. V osmdesátých letech 20. století zde žil v emigraci polský spisovatel [[Stanisław Lem]] a ve stejné době i český spisovatel [[Pavel Kohout]]. [113] => [114] => === Hudební život === [115] => Vídeň se vyznačuje bohatou hudební tradicí, jejíž vrchol se datuje na přelom [[18. století|18.]] a [[19. století]], kdy ve městě tvořili [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Joseph Haydn]] a [[Ludwig van Beethoven]]. Později se proslavili [[Franz Schubert]], [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]], [[Johannes Brahms]], [[Anton Bruckner]] a [[Gustav Mahler]], stejně jako na začátku [[20. století]] příslušníci ''Nové vídeňské školy'' kolem [[Arnold Schoenberg|Arnolda Schönberga]]. Za nejlepší interpretaci Mozartových děl je každé dva roky akademií ve Vídni udělována cena [[Wiener Flötenuhr]]. [116] => [117] => [[Vídeňští filharmonikové]] patří mezi nejznámější [[Symfonický orchestr|symfonické orchestry]] Evropy a celého světa. Kromě nich působí ve Vídni řada dalších hudebních těles, jako jsou [[komorní orchestr]]y, [[Smyčcové kvarteto|smyčcové kvartety]] a jiné, což činí Vídeň významným centrem hudebního života. Ve Vídni jsou usazeny také hudební agentury, které zprostředkovávají [[angažmá]] pěvcům, [[dirigent]]ům a jiným hudebníkům. [118] => [119] => Město dalo jméno tanci z období největšího rozmachu města v druhé polovině [[19. století]] – vídeňskému [[valčík]]u. Nerozlučně jsou s valčíkem spojena jména skladatelů jako jsou především [[Johann Strauss starší]] a [[Johann Strauss mladší]], ale také [[Josef Lanner]]. Johann Strauss mladší složil i hudbu pro několik [[Opereta|operet]]. Dalšími významnými operetními skladateli, kteří působili ve Vídni, byli [[Franz von Suppé]], [[Franz Lehár]] a po jistou dobu rovněž [[Emmerich Kálmán]]. [120] => [121] => === Divadla a operní domy === [122] => [[Soubor:Wien - Staatsoper (1).JPG|náhled|[[Vídeňská státní opera]], kde se každoročně odehrává ''Ples v opeře'']] [123] => Divadlo [[Burgtheater]] patří mezi přední [[němčina|německojazyčná]] [[divadlo|divadla]], dobrou pověst si drží i [[Volkstheater]] a [[Theater in der Josephstadt]]. Ve městě působí také velké množství malých scén a kabaretů. Od roku [[2000]] je ve Vídni předávána ''Nestroyova divadelní cena'', nejvýznamnější ocenění v německojazyčné oblasti. [124] => [125] => [[Vídeňská státní opera]] je zaměřena na uvádění klasických [[opera|operních]] děl a je jednou z nejdůležitějších světových operních scén. [[Volksoper]] nabízí širší repertoár zahrnující jak opery, tak [[opereta|operety]] a [[muzikál]]y. Jako třetí operní scéna slouží od roku [[2006]] [[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]], kde byla v premiéře uvedena Beethovenova opera [[Fidelio]]. [[Vídeňská komorní opera]] nabízí netradiční inscenace klasických i moderních děl. [126] => [127] => === Výtvarné umění === [128] => Ve městě je [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Akademie výtvarných umění]], která byla založena v roce 1692 a na které studoval řada význačných evropských (mezi nimi i českých) umělců, např. [[Vojtěch Hynais]] nebo [[František Kupka]]. [129] => [130] => === Muzea === [131] => [[Soubor:IMG 0089 - Wien - Kunsthistorisches Museum.JPG|náhled|vpravo|[[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]] na Maria-Theresien-Platz]] [132] => [133] => Největším [[muzeum|muzejním]] komplexem je císařský palác [[Hofburg]], kde jsou kromě interiérových instalací z druhé poloviny [[19. století]] vystaveny některé exponáty z panovnických sbírek. Jejich hlavní část se však nachází v nedalekých monumentálních muzejních budovách, ležících naproti sobě, a sice v [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorickém muzeu]] s rozsáhlou galerií starých mistrů a v [[Přírodovědné muzeum Vídeň|Přírodovědném muzeu]]. [134] => [135] => Muzejní areál byl v posledním desetiletí doplněn souborem zvaným ''[[MuseumsQuartier]]'', vytvořeným v prostoru bývalých císařských koníren. Roli hlavní vídeňské ''[[Kunsthalle]]'' plní [[Albertina]], která stavebně navazuje na komplex Hofburgu, výstavními prostory jsou i [[Pavilon Secese]], [[Dům umělců (Vídeň)|Dům umělců]] a mnohé jiné. Jako muzea slouží také hlavní zahradní paláce - císařská rezidence v [[Schönbrunn]]u, [[Belveder (palác)|Belveder]] [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] i [[Lichtenštejnský palác (Vídeň, Fürstengasse)|Lichtenštejnský palác]] v Roßau. [136] => [137] => Mezi desítky vídeňských muzeí patří ''Vojenské historické muzeum'' v budově ''Arzenálu'', soubor [[Lékařství|medicínských]] muzeí v prostoru ''Staré všeobecné nemocnice'' nebo ''Muzeum [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]]''. [138] => [139] => === Architektura === [140] => Památky z [[Starověký Řím|římského]] období se dochovaly v pouhých fragmentech. Architektonické stopy středověku představují především chrámové stavby od [[románský sloh|románského]] kostela ''sv. Ruprechta'' až po [[gotika|gotický]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánský dóm]] s bohatou sochařskou výzdobou. [[Baroko]] reprezentuje množství šlechtických [[palác]]ů i známé kostelní stavby ([[Kostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|sv. Karel Boromejský]], univerzitní jezuitský kostel). Mimořádný urbanistický význam mělo vytvoření reprezentativní okružní třídy s řadou veřejných budov - [[Ringstraße]] - na přelomu 19. a 20. století. V posledních desetiletích byla ve městě postavena řada výškových budov, hlavně na severu města. Mezi turistické atrakce patří ''[[Hundertwasserhaus]]'' ve 3. okrese. [141] => [142] => Sídlem prezidenta Rakouské republiky, Rakouské národní knihovny a několika muzeí je '''[[Hofburg]]''' – do roku 1918 císařská rezidence. [143] => [144] => Památkou zapsanou na Seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] je palác a zahrady '''[[Schönbrunn|Schönbrunnu]],''' bývalé letní císařské rezidence.{{Clear}} [145] => [146] => Soubor: Wien - Stephansdom (1).JPG|[[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Katedrála svatého Štěpána]] [147] => Soubor: Wien_-_Minoritenkirche.JPG|[[Minoritský kostel (Vídeň)|Minoritský kostel]] [148] => Soubor: Wien - Schloss Belvedere, oberes (1).JPG| [[Belveder (palác)|Horní Belveder]] [149] => Soubor: Wien - Peterskirche (3).JPG| [[Kostel svatého Petra (Vídeň)|Kostel svatého Petra]] [150] => Soubor: Wien - Maria am Gestade, innen.JPG|[[Marie am Gestade|Kostel Marie am Gestade]], interiér [151] => Soubor: Wien - Burgtheater.JPG| [[Burgtheater]] [152] => Soubor: Karlskirche, Viedeň, Rakúsko.jpg|[[Kostel svatého Karla Boromejského (Vídeň)|Kostel svatého Karla Boromejského]] [153] => Soubor: Hundertwasser 04.jpg| [[Hundertwasserhaus]] [154] => Soubor: Wien_-_Mozartdenkmal_(2).JPG| [[Mozartův pomník ve Vídni|Mozartův pomník]] [155] => [156] => [157] => === Kultura stravování a pití === [158] => [[Soubor:Sachertorte DSC03027 retouched.jpg|náhled|Sacherův dort se šlehačkou]] [159] => [[Soubor:Naschmarkt Wien 1900.jpg|náhled|Naschmarkt kolem roku 1900]] [160] => Tradiční vídeňská kuchyně byla ovlivněna dřívějšími vlivy přistěhovalců z jednotlivých regionů [[Rakousko-Uhersko|mnohonárodnostní monarchie]]. Vzhledem k poloze města v blízkosti hranic s Maďarskem a bývalými [[Čechy|Čechami]] se na jídelních lístcích objevují jídla z těchto zemí. Z Maďarska pochází například [[guláš]] se svými vídeňskými variantami - vídeňský, fiakrový a cikánský guláš. Z Čech pochází především [[Moučník|moučníky]], jako jsou různé [[Jablečný závin|štrůdly]], [[Koláč|koláče]] a [[Palačinka|palačinky]], a také různé druhy [[Knedlík|knedlíků]]. Obzvláště oblíbené jsou [[vídeňský řízek]] a [[tafelspitz]]. [161] => [162] => Vídeň má dlouhou tradici výroby dortů a zákusků. Patří mezi ně [[jablečný závin]] (''Apfelstrudel''), mléčný závin (''Milchrahmstrudel''), sladké palačinky (''Palatschinken'') a knedlíky (''Knödel'') často plněné ovocem, například meruňkami (''Marillenknödel''). Celosvětově proslulý je [[Sacherův dort]] (''Sachertorte''), jemně vlhký čokoládový dort s meruňkovou marmeládou, který vytvořil [[hotel Sacher]]. [163] => [164] => Největším a nejpestřejším trhem se stálými stánky je [[Naschmarkt]], kde lze koupit ovoce, zeleninu, koření, ryby, maso a mnoho dalšího z celého světa. Naschmarkt je považován za vídeňský trh se specialitami. Nejdelším pouličním trhem v Evropě je naopak Brunnenmarkt v 16. vídeňském obvodu. [165] => [166] => K vídeňské městské krajině patří na frekventovaných místech stánky s klobásami, kde se prodávají různé teplé [[Klobása|klobásy]] i horké ''Leberkäse''. Jako alternativa k [[Párek v rohlíku|párku v rohlíku]] je zde často nabízen ''bosner''. Stejně běžné jsou stánky s rychlým občerstvením tureckého a arabského typu ([[kebab]], [[burek]], [[falafel]]). [167] => [168] => ==== Vídeňská kavárna ==== [169] => [[Soubor:Wien Cafe Central 2004.jpg|vlevo|náhled|V kavárně Café Central]] [170] => Další zvláštností vídeňské kultury jsou vídeňské [[Kavárna|kavárny]], kde se kromě různých [[Káva|kávových]] specialit podávají i malá jídla. Mnozí návštěvníci využívají příležitosti a během své návštěvy si celé hodiny čtou obvykle četné noviny. Vedle mnoha novějších chromem se lesknoucích kaváren v italském stylu zvaných Espresso existuje stále mnoho "pravých" vídeňských kaváren, které si ve svém sortimentu, vybavení a stylu zachovaly původní kouzlo této instituce. První vídeňskou kavárnu otevřel v roce 1685 Řek Johannes Theodat ve svém domě na Haarmarktu, dnešní Rotenturmstrasse 14. V roce 1685 zde byla otevřena první kavárna. [171] => [172] => ==== Heurigen ==== [173] => [[Soubor:Wien Heurigen-Lokal 2014 1.jpg|náhled|Typická hospoda Heurigen v [[Grinzing|Grinzingu]]]] [174] => Vídeň je jednou z mála světových metropolí s vlastní vinařskou oblastí. Toto víno se ve Vídni podává v malých hospůdkách, takzvaných ''Heurigen'', které jsou soustředěny především ve vinařských oblastech [[Döbling]] ([[Grinzing]], Neustift am Walde, Nussdorf, Salmannsdorf, Sievering), [[Floridsdorf]] (Jedlersdorf, Stammersdorf, Strebersdorf) a také Mauer a [[Oberlaa]]. Víno se často pije také jako Gespritzter, míchaný nápoj z [[Bílé víno|bílého vína]] a [[Sodovka|sodovky]] nebo minerální vody, přičemž poměr míchání se může lišit podle ročního období (letní nebo zimní Gespritzter). [175] => [176] => === Každodennost === [177] => [[Soubor:Wiener-Schnitzel02.jpg|náhled|vpravo|[[Vídeňský řízek]]]] [178] => Vídeň je charakteristická svou specifickou [[vídeňská kuchyně|kuchyní]] vzniklou v dobách [[Rakousko-Uhersko|mnohonárodnostní monarchie]], kdy každá z národnostních menšin rozšířila zdejší jídelníček. Z [[Maďarsko|Maďarska]] byly v upravené podobě přejaty [[guláš]] a [[palačinka|palačinky]]. Z [[Česko|českého]] prostředí, které mělo kromě italské kuchyně největší vliv, pocházejí [[koláč]]e, [[buchta|buchty]] a [[knedlík]]y. Mezi typické pokrmy patří i [[vídeňský řízek]]. Stánky na ulicích nabízejí velký výběr párků a klobás, v poslední době obohatili Vídeň mj. [[Turci]] a [[Bosňáci]] rychlým občerstvením tureckého a arabského typu ([[kebab]], [[burek]], [[falafel]]). [179] => [180] => Jednou z největších vídeňských atrakcí je světoznámý [[zábavní park]] [[Prátr (zábavní park)|Prátr]], který byl založen 7. dubna 1766, když císař [[Josef II.]] otevřel [[Prátr (park)|bývalý lovecký revír]] pro veřejnost. V roce 1897, před 50. výročím nástupu císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn, bylo postaveno obří [[Ruské kolo|vyhlídkové kolo]] ''Riesenrad''. Jako součást oslav bylo hercům, kejklířům a komediantům dovoleno postavit si v parku své stany. Pro občerstvení návštěvníků vzniklo také mnoho stánků. Mnozí provozovatelé atrakcí v parku zůstali a vytvořili tak základ pro dnešní Prátr. [181] => [182] => Typický pro Vídeň je také výskyt [[Tržiště|tržnic]] v ulicích i na náměstích, specializovaných zejména na prodej ovoce a zeleniny. Oblíbené jsou i [[bleší trh]]y. Zejména na turisty se zaměřuje trh [[Naschmarkt]]. Hlavní obchodní třídou je [[Mariahilfer Straße]]. [183] => [184] => Kulturní podnik svého druhu představují i vídeňské [[kavárna|kavárny]], od 19. století dějiště intelektuálního života. Kromě nabídky novin bývá ke kávě podáván i čokoládový dort, nazvaný podle svého tvůrce [[Sacherův dort|Sacher]]. [185] => [186] => V čtvrtích na svazích západních [[vídeňské městské okresy|vídeňských okresů]], které jsou dodnes významnou [[víno|vinařskou]] oblastí, se těší značné oblibě malé vinné lokály zvané [[Heurige]]. [187] => [188] => == Podnebí == [189] => V [[Zima|zimě]] časté sněžení a někdy bývají i mrazy pod -10 °C. [[Jaro]] začíná koncem února a končí uprostřed května, počasí je silně proměnlivé. Mohou být mrazy, ale i letní horka. [[Léto]] je často i velmi teplé a suché. [[Podzim]] přichází koncem září. Začátek i střed podzimu je charakteristický častými návraty teplého a suchého počasí. Koncový podzim přechází v mírnou zimu koncem listopadu. Vídeň je dosti slunečné místo ve všech [[roční období|ročních obdobích]]. Nejnižší teplota naměřená ve Vídni byla -26 °C a vůbec nejvyšší byla 38,3 °C. [190] => [191] => {{Podnebí [192] => | místo = Vídeň [193] => | průměrné denní maximum C leden = 3 | nejvyšší teplota C leden = 10 [194] => | průměrné denní maximum C únor = 5 | nejvyšší teplota C únor = 13 [195] => | průměrné denní maximum C březen = 10 | nejvyšší teplota C březen = 19 [196] => | průměrné denní maximum C duben = 16 | nejvyšší teplota C duben = 23 [197] => | průměrné denní maximum C květen = 21 | nejvyšší teplota C květen = 27 [198] => | průměrné denní maximum C červen = 23 | nejvyšší teplota C červen = 30 [199] => | průměrné denní maximum C červenec = 25 | nejvyšší teplota C červenec = 31 [200] => | průměrné denní maximum C srpen = 26 | nejvyšší teplota C srpen = 31 [201] => | průměrné denní maximum C září = 20 | nejvyšší teplota C září = 26 [202] => | průměrné denní maximum C říjen = 13 | nejvyšší teplota C říjen = 21 [203] => | průměrné denní maximum C listopad = 7 | nejvyšší teplota C listopad = 13 [204] => | průměrné denní maximum C prosinec = 3 | nejvyšší teplota C prosinec = 9 [205] => | průměrné denní maximum C rok = 14,3| nejvyšší teplota C rok = 31 [206] => | průměrná teplota C leden = 0 [207] => | průměrná teplota C únor = 1,5 [208] => | průměrná teplota C březen = 3 [209] => | průměrná teplota C duben = 6 [210] => | průměrná teplota C květen = 11 [211] => | průměrná teplota C červen = 18,5 [212] => | průměrná teplota C červenec = 20,5 [213] => | průměrná teplota C srpen = 20,5 [214] => | průměrná teplota C září = 15,5 [215] => | průměrná teplota C říjen = 10 [216] => | průměrná teplota C listopad = 3,5 [217] => | průměrná teplota C prosinec = 0,5 [218] => | průměrná teplota C rok = 9,2 [219] => | průměrné denní minimum C leden = -3 | nejnižší teplota C leden = -9 [220] => | průměrné denní minimum C únor = -2 | nejnižší teplota C únor = -10 [221] => | průměrné denní minimum C březen = 2 | nejnižší teplota C březen = -4 [222] => | průměrné denní minimum C duben = 6| nejnižší teplota C duben = 1 [223] => | průměrné denní minimum C květen = 11 | nejnižší teplota C květen = 5 [224] => | průměrné denní minimum C červen = 14 | nejnižší teplota C červen = 9 [225] => | průměrné denní minimum C červenec = 16 | nejnižší teplota C červenec = 12 [226] => | průměrné denní minimum C srpen = 15 | nejnižší teplota C srpen = 10 [227] => | průměrné denní minimum C září = 11 | nejnižší teplota C září = 6 [228] => | průměrné denní minimum C říjen = 7 | nejnižší teplota C říjen = 0 [229] => | průměrné denní minimum C listopad = 0 | nejnižší teplota C listopad = -5 [230] => | průměrné denní minimum C prosinec = -2 | nejnižší teplota C prosinec = -8 [231] => | průměrné denní minimum C rok = 6,25| nejnižší teplota C rok = -10 [232] => | průměrné srážky mm leden = 36 [233] => | průměrné srážky mm únor = 39 [234] => | průměrné srážky mm březen = 36 [235] => | průměrné srážky mm duben = 46 [236] => | průměrné srážky mm květen = 57 [237] => | průměrné srážky mm červen = 82 [238] => | průměrné srážky mm červenec = 72 [239] => | průměrné srážky mm srpen = 61 [240] => | průměrné srážky mm září = 58 [241] => | průměrné srážky mm říjen = 40 [242] => | průměrné srážky mm listopad = 48 [243] => | průměrné srážky mm prosinec = 44 [244] => | průměrné srážky mm rok = 619 [245] => | zdroj = [http://weatherspark.com/#!dashboard;a=Austria/Vienna Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.] [246] => }} [247] => [248] => == Sport == [249] => Ve městě hraje velké množství fotbalových klubů. Mezi ty nejznámější patří: [250] => [251] => *[[SK Rapid Wien]] [252] => *[[FK Austria Wien]] [253] => [254] => Ve městě hraje velké množství hokejových klubů. Nejznámějším je [[Vienna Capitals]]. [255] => [256] => Ve městě se konalo mnoho sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce, které se zde konaly patří: [257] => [258] => *[[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008]] [259] => *[[Mistrovství Evropy v atletice 1938]] [260] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 1930]] [261] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 1967]] [262] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 1977]] [263] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 1987]] [264] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 1996]] [265] => *[[Mistrovství světa v ledním hokeji 2005]] [266] => [267] => == Doprava == [268] => [[Soubor:4trams vienna.jpg|náhled|Čtyři typy vídeňských tramvají]] [269] => {{viz též|Metro ve Vídni|S-Bahn ve Vídni|Tramvajová doprava ve Vídni|Badner Bahn|Trolejbusová doprava ve Vídni}} [270] => [271] => Podle statistiky z roku [[2007]] se 35 % přepravy ve Vídni odehrálo prostřednictvím [[veřejná doprava|veřejné dopravy]], 32 % [[automobil]]em, 28 % [[chůze|pěšky]] a 5 % na [[jízdní kolo|kole]]. [272] => [273] => Páteří vídeňské [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] je [[metro]] (''U-Bahn'') a [[S-Bahn|městská železnice]] (''S-Bahn''), jejíž počátky spadají na začátek [[20. století]]. Tato základní síť je doplněna [[tramvaj]]emi (od roku [[1865]]) a [[autobus]]y (od [[1907]]). V rakouském hlavním městě existovalo v průběhu 20. století také několik samostatných [[trolejbus]]ových tratí. Všechny prostředky hromadné dopravy používají jednotný [[tarif]] a jsou provozovány převážně firmami [[Wiener Linien]], [[Österreichische Bundesbahnen|ÖBB]], [[Badner Bahn]] a také řadou soukromých autobusových dopravců.[[Soubor:Citybike-01.jpg|náhled|vlevo|Stanoviště ''Citybike'', veřejná půjčovna jízdních kol]] [274] => [275] => Dálkovou veřejnou dopravu zajišťuje [[železnice|železniční]] síť, která vznikla převážně ještě v době [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] monarchie. Do Vídně se paprskovitě sbíhaly tratě z celého území tehdejší říše, což bylo důvodem existence několika [[Hlavová stanice|hlavových nádraží]]. Situace se změnila mezi roky 2009 a 2015, kdy bylo zbořeno největší hlavové nádraží [[Wien Südbahnhof|Südbahnhof]] a přibližně v jeho místech vyrostlo nové nádraží [[Wien Hauptbahnhof]] (Vídeň hlavní nádraží). Od prosince 2015 sem zajíždějí veškeré dálkové vlaky státních drah [[Österreichische Bundesbahnen|ÖBB]]. Do té doby významné nádraží [[Wien Westbahnhof|Westbahnhof]] slouží jen pro regionální dopravu ÖBB a pro jednoho soukromého dopravce ([[WestBahn]]). [276] => [277] => [[Silniční doprava|Automobilová doprava]] využívá jako vnitřní okruhy [[Ringstraße]] a [[Gürtel]], pro dálkovou dopravu slouží [[dálnice|dálniční]] síť a budovaný obchvat města. Tok [[Dunaj]]e překonává celkem 35 mostů. Podíl individuální automobilové dopravy je městskou správou cíleně omezován ve prospěch hromadných dopravních prostředků. [278] => [279] => Ve městě je budována síť půjčoven [[jízdní kolo|jízdních kol]] [[Citybike]]. Spolu s výstavbou husté sítě vyhrazených cyklistických tras a zklidňováním dopravy díky zavádění jednosměrného provozu postupně zvyšuje podíl cyklistiky na celkové dopravě v rámci města. [280] => [281] => Jihovýchodně od Vídně se nachází mezinárodní [[Letiště Vídeň|letiště Wien-Schwechat]], domovská stanice ''[[Austrian Airlines|Rakouských aerolinií]]''. V roce 1918 odbavilo 27 milionů cestujících. Nízkorozpočtové linky odlétají z nedalekého [[Letiště Bratislava|letiště v Bratislavě]]. S [[Bratislava|Bratislavou]] a [[Budapešť|Budapeští]] je Vídeň propojena také lodní dopravou. [282] => [283] => == Sídla organizací == [284] => [[Soubor:Vereinte Nationen in Wien.jpg|náhled|Pohled na [[Vienna International Centre|Vienna International Center]], kterému dominují budovy [[Úřadovna OSN ve Vídni|Úřadovny OSN]]]] [285] => [286] => Díky tomu, že bylo Rakousko po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] učiněno [[Neutralita|neutrálním]] státem, stala se Vídeň sídlem mnoha [[Mezinárodní organizace|mezinárodních organizací]]. Nejvýznamnější je [[Úřadovna OSN ve Vídni|úřadovna OSN]], ve které sídlí následující organizace: [287] => * IAEO - [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii]] [288] => * UNHCR – [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky]] [289] => * UNOOSA – [[Úřad OSN pro vesmírné záležitosti]] [290] => * UNODC – [[Úřad OSN pro drogy a kriminalitu]] [291] => * UNIDO – [[Organizace OSN pro průmyslový rozvoj]] [292] => Dále zde sídlí: [293] => [294] => *OPEC – [[Organizace zemí vyvážejících ropu]] [295] => *OBSE – [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] [296] => *FRA - [[Agentura Evropské unie pro základní práva]] [297] => [298] => == Partnerská města == [299] => Vídeň jako jedna z mála evropských metropolí nepraktikuje družbu měst. Místo toho uzavírá smlouvy o spolupráci v konkrétních oblastech zájmů.{{cite web |titul=Städtekooperationen|url=https://www.wien.gv.at/politik/international/netzwerke/staedtekooperationen.html|vydavatel=Město Vídeň|jazyk=de|datum přístupu=2021-05-11}} [300] => [301] => Vídeň spolupracuje s městy: [302] => * {{partnerské město|Athény}} [303] => * {{partnerské město|Bělehrad}} [304] => * {{partnerské město|Bratislava}} [305] => * {{partnerské město|Brno}} [306] => * {{partnerské město|Budapešť}} [307] => * {{partnerské město|Curych}} [308] => * {{partnerské město|Čcheng-tu}} [309] => * {{partnerské město|Hamburk}} [310] => * {{partnerské město|Krakov}} [311] => * {{partnerské město|Paříž}} [312] => * {{partnerské město|Terst}} [313] => * {{partnerské město|Vancouver}} [314] => [315] => == Galerie == [316] => [317] => Soubor:Wien Schoenbrunn Rueckseite.jpg|Palác [[Schönbrunn]] [318] => Soubor:Vienna Parlament 2005.jpg|Parlament [319] => Soubor:Belvedere Vienna June 2006 009.jpg|[[Belveder (palác)|Belveder]] [320] => Soubor:Secession Vienna June 2006 006.jpg|Průčelí výstavního pavilonu secese (1898) [321] => Soubor:Wiener Riesenrad DSC02378.JPG|[[Obří kolo ve Vídni]] [322] => Soubor:Simmering (Wien) - Gasometer (1).JPG|Gasometer Vídeň [323] => Soubor:2014-09-29 - Reichsbrücke-Donau City-Sunken City.jpg|[[Donau City]] [324] => [325] => [326] => == Odkazy == [327] => === Poznámky === [328] => [329] => === Reference === [330] => {{Překlad|en|Vienna|1149319292}} [331] => [332] => === Literatura === [333] => * {{Citace monografie | příjmení = Bled | jméno = Jean-Paul | titul = Wien. Residenz, Metropole, Hauptstadt | vydavatel = Böhlau | místo = Wien | rok = 2002 | isbn = 3-205-99077-3 | strany = 448 | jazyk = ger}} [334] => * {{Citace monografie | příjmení = Czeike | jméno = Felix | titul = Historisches Lexikon der Stadt Wien | vydání = 2 | vydavatel = Kremayr & Scheriau / Orac | místo = Wien | rok = 2004 | počet svazků = 6 | jazyk = ger}} [335] => * {{Citace monografie | příjmení = Pešek | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pešek | titul = Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920 | vydavatel = Scriptorium | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 319 | isbn = 80-86197-09-3}} [336] => [337] => === Související články === [338] => [339] => * [[Češi ve Vídni]] [340] => [341] => === Externí odkazy === [342] => * {{Commonscat}} [343] => * {{Otto|heslo=Vídeň}} [344] => * {{Wikicitáty|téma=Vídeň}} [345] => * {{Wikislovník|heslo=Vídeň}} [346] => * [http://www.wien.gv.at/ Oficiální stránky] {{De}} [347] => * [http://whc.unesco.org/en/list/1033 Historic Centre of Vienna – UNESCO] {{En}} [348] => * [http://www.wienkultur.info/ Wienkultur.info – web o kulturním dění ve Vídni] {{De}} [349] => * [http://www.viden-vsl.at/ Vídeňské svobodné listy] {{Cs}} [350] => * [https://www.wien.gv.at/kulturportal/public/ Historické mapy] {{De}} [351] => [352] => {{Rakousko}} [353] => {{Světové dědictví - Rakousko}} [354] => {{Hlavní města Evropy}} [355] => {{Města v Rakousku}} [356] => {{Adolf Hitler}} [357] => {{Autoritní data}} [358] => {{Portály|Geografie|Rakousko}} [359] => [360] => [[Kategorie:Vídeň| ]] [361] => [[Kategorie:Města v Rakousku]] [362] => [[Kategorie:Rakouské spolkové země]] [363] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [364] => [[Kategorie:Světové dědictví (Rakousko)]] [365] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [366] => [[Kategorie:Obce v Rakousku]] [367] => [[Kategorie:Světové dědictví v ohrožení]] [368] => [[Kategorie:Univerzitní města v Rakousku]] [] => )
good wiki

Vídeň

Vídeň ( rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska. Vídeň je nejlidnatějším městem Rakouska, žijí v ní přibližně dva miliony obyvatel (v rámci metropolitní oblasti 2,9 milionu, tedy téměř třetina obyvatel země) a je jeho kulturním, hospodářským a politickým centrem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maďarsko','Rakousko-Uhersko','Česko','Dunaj','Ringstraße','Češi','Schönbrunn','Belveder (palác)','Bratislava','Budapešť','Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě','Sigmund Freud'