Array ( [0] => 14888390 [id] => 14888390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výživa [uri] => Výživa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=principech výživy všech organismů|druhý=výživě člověka|stránka=Lidská výživa}} [1] => [[Soubor:Comlete troph flowchart czech.png|náhled|upright=1.4|Členění do trofických skupin podle zdroje energie, zdroje redukce a zdroje uhlíku]] [2] => '''Výživa''' je soubor [[Biochemický proces|biochemických procesů]], kterými [[organismus|organismy]] přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách [[Metabolismus|látkové výměny]], zejména o příjmu [[Živina|živin]], jejich účelu, přeměnách a využití. [3] => [4] => Podle způsobu získávání [[uhlík]]u pro tvorbu vlastních organických látek rozeznáváme organismy [[Autotrofie|autotrofní]], [[Heterotrofie|heterotrofní]] a [[Mixotrofie|mixotrofní]] a podle klasické biologické klasifikace organismů rozeznáváme [[živočichové|živočichy]] (včetně člověka), [[rostliny]], [[houby]], [[prvoci|prvoky]] a [[prokaryota]]. [5] => [6] => Heterotrofové, tedy většina [[Živočichové|živočichů]], získávají organické látky [[trávení]]m stravy, zatímco autotrofní organismy, kam patří většina [[rostliny|rostlin]], [[řasy]] a [[sinice]], je získávají [[Asimilace (biologie)|asimilací]] anorganického uhlíku a jeho [[Calvinův cyklus|fixací]] [[fotosyntéza|fotosyntézou]].{{Citace elektronické monografie | url = http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S10.pdf | titul = Minerální a organická výživa rostlin | vydavatel = Katedra fyziologie rostlin [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|JU ČB]] | autor = Šetlík, Seidlová, Šantrůček | datum přístupu = 26-11-2010 }}{{Nedostupný zdroj}} Prokaryota, prvoci, houby a některé druhy parazitických rostlin jsou metabolicky mnohem různorodější skupinou a jejich způsob výživy záleží na tom, jaký zdroj energie a uhlíku získává organismus z vnějšího prostředí. Patří sem, zejména chemoheterotrofní organismy.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 533 [7] => [8] => Požadavky různých organismů na výživu se zkoumají také s ohledem na [[ekosystém]], ve kterém žijí a návaznosti [[Metabolismus|metabolismu]] autotrofních a heterotrofních organismů v [[Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. [9] => [10] => == Přehled == [11] => [[Soubor:Fotossíntese.jpg|náhled|6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O]]Skoro všechny rostliny, řasy a některé bakterie (především sinice) patří mezi (foto)autotrofní organismy, které získávají uhlík z anorganických látek, zpravidla [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO2) a syntetizují si z něj, obvykle za použití vody (H2O), organické sloučeniny (primárně [[sacharidy]]). K tomuto biochemickému procesu získávají potřebnou energii ze slunečního záření. Tato schopnost je základní výrobní složkou [[Biosféra|biosféry]], je nezbytná pro životaschopnost všech neautotrofních organismů a nepostradatelnou součástí celosvětového [[ekosystém]]u.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 176 Některé [[Prokaryota|prokaryotické]] organismy, zejména [[sinice]] {{citace monografie | jméno = Jim | příjmení = Deacon | rok = 2006 | vydavatel = Institute of Cell and Molecular Biology, The University of Edinburgh | titul = The Microbial World: The Nitrogen cycle and Nitrogen fixation |url = http://www.biology.ed.ac.uk/research/groups/jdeacon/microbes/nitrogen.htm | jazyk = anglicky}} a [[archea]] {{citace monografie | jméno = P | příjmení = Cabello | jméno2 = M. D | příjmení2 = Roldán | jméno3 = C | příjmení3 = Moreno-Vivián | rok = 2004 | vydavatel = Departamento de Biología Vegetal, Area de Fisiología Vegetal, Universidad de Córdoba, Spain | titul = Nitrate reduction and the nitrogen cycle in archae |url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15528644?dopt=Abstract | jazyk = anglicky}} pomáhají svému hostiteli [[Biologická fixace dusíku|fixovat dusík]] z [[Oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] (NO2). Tento proces probíhá [[enzym]]aticky, pomocí enzymu [[Nitrogenáza|nitrogenázy]] a dodáním energie rozkladem [[adenosintrifosfát|ATP]]. U fotoautotrofů se využívá k tomuto procesu světlo, a proto se takový proces označuje jako [[fotofosforylace]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 180 Chemoautotrofní organismy využívají CO2 jako zdroj uhlíku a energii získávají oxidací nějaké anorganické látky, například sirovodíku (H2S), amoniaku (NH3) nebo dvojmocných iontů železa (Fe2+). [12] => [13] => Organismy, které získávají potřebné organické látky konzumací jiných organismů nebo jejich produktů se nazývají [[Heterotrofie|heterotrofní]]. Patří sem [[živočichové]], [[houby]], [[prvoci]] a většina [[bakterie|bakterií]]. Pro všechny heterotrofní organismy, které získávají potřebnou energii a organické látky potřebné pro [[Biosyntéza|biosyntézu]] z potravy, je důležité udržovat fyziologický stav v určitém rozmezí. Pokud není příjem a výdej energie v rovnováze, dochází k závažným problémům. Příkladem organické [[Homeostáza|homeostáze]] je udržování [[Acidobazická rovnováha|acidobazické rovnováhy]] nebo [[Tělesná teplota|tělesné teploty]]. Téměř všechny heterotrofní organismy, včetně člověka, jsou svou výživou závislé na fotoautotrofních organismech, které jsou pro ně zdrojem živin. [[Živina|Živiny]] jsou většinou chemické látky, které potřebují organismy, aby mohly žít a vyvíjet se, nebo látky, které získávají organismy z vnějšího prostředí a využívají je k látkové výměně.{{Citace monografie | příjmení = Whitney | jméno = Eleanor Noss | příjmení2 = Rolfes | jméno2 = Sharon Rady | titul = Understanding Nutrition | rok = 2005 | url = http://www.amazon.com/Understanding-Nutrition-Eleanor-Noss-Whitney/dp/0538734655/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1292244778&sr=1-1#reader_0538734655 | vydavatel = Wadsworth Publishing | isbn = 978-0538737319 | jazyk = anglicky | poznámka = A nutrient is a chemical that an organism needs to live and grow or a substance used in an organism's metabolism which must be taken in from its environment.}} Poskytují organismům energii, podporují látkovou výměnu a slouží jako zásobní látky. U živočichů se tento [[Biochemie|biochemický]] proces, jehož cílem je získání [[Živina|živin]] z [[potrava|potravy]], nazývá [[trávení]]m. [14] => [15] => Nepostradatelnou součástí výživy jak [[prokaryota|prokaryotických]], tak i [[eukaryota|eukaryotických]] organismů je [[voda]], protože tvoří prostředí pro důležité chemické reakce v [[Buňka|buňce]]. U autotrofních organismů je voda součástí biochemických procesů, při kterých vznikají z jednoduchých anorganických látek organické sloučeniny. U heterotrofních organismů je voda [[Rozpouštědlo|rozpouštědlem]], ve kterém se rozptýlí částice jiných látek, a také součástí mnoha [[Metabolismus|látkových přeměn]]. [16] => [17] => == Výživa živočichů == [18] => Heterotrofní živočichové získávají energii, organické látky (většinou uhlíkaté sloučeniny) a základní živiny z potravy. Potravu dále zpracovávají v [[Biochemický proces|biochemickém procesu]] zvaném [[trávení]], jehož cílem je získání [[Živina|živin]] a energie. Trávením se potrava [[chemický rozklad|rozkládá]] na jednodušší látky a rozmělňuje na části, které jsou dostatečně malé, aby mohly být [[absorpce|absorbovány]] v těle a dále využity například v [[Buněčné dýchání|buněčném dýchání]] nebo při [[Biosyntéza|biosyntéze]]. Uhlíkaté sloučeniny jsou v těchto procesech zdrojem stavebních látek a [[Adenosintrifosfát|ATP]] je zdrojem energie. Pokud není získaná energie okamžitě využita, je ukládána v podobě [[glykogen]]u v [[Játra|játrech]] a [[sval]]ech a také v podobě podkožního [[Tuky|tuku]]. Během trávení a vstřebávání probíhá řada energeticky náročných procesů, například [[peristaltika]] a [[exocytóza]], při kterých se energie spotřebovává a podle druhu živočicha a potravy se tato spotřeba pohybuje od 3 do 30 %.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 866 [19] => [20] => V potravě musí živočišný organismus přijímat především [[sacharidy]], [[Esenciální aminokyselina|esenciální aminokyseliny]], [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]], v menším množství [[vitamín]]y a podle druhu živočicha v malých nebo větších dávkách [[Minerální látka|minerální látky]].{{#tag:ref|Podle nových studií by další esenciální složkou výživy mohla být překvapivě [[miRNA]]. Byl nejen prokázán přenos rostlinné miRNA z potravy do krve savců, ale i její uplatnění v [[Exprese genu|genové expresi]] v tkáni příjemce.{{Citace periodika [21] => | autor = Chen-Yu Zhang [22] => | spoluautoři = et al. [23] => | titul = Exogenous plant MIR168a specifically targets mammalian LDLRAP1: an evidence of cross-kingdom regulation by microRNA [24] => | periodikum = Cell Research [25] => | rok = 2011 [26] => | měsíc = září [27] => | den = 20 [28] => | ročník = [29] => | typ ročníku = svazek [30] => | číslo = [31] => | strany = [32] => | poznámky = online před tiskem [33] => | url = [34] => | formát = [35] => | issn = 1001-0602 [36] => | doi = 10.1038/cr.2011.158 [37] => | pmid = 21931358 [38] => | jazyk = anglicky [39] => }}[http://www.physorg.com/news/2011-09-materials.html We are not only eating 'materials', we are also eating 'information'], ''PhysOrg'', 19. září 2011 (popularizační článek k předchozí referenci; anglicky) Nové studie však ukazují, že se miRNA ze stravy savců nevstřebává.{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení = Title [41] => | jméno = Alexandra C. [42] => | příjmení2 = Denzler [43] => | jméno2 = Remy [44] => | příjmení3 = Stoffel [45] => | jméno3 = Markus [46] => | titul = Uptake and function studies of maternal milk-derived microRNAs [47] => | periodikum = The Journal of Biological Chemistry [48] => | rok vydání = 2015 [49] => | měsíc vydání = srpen [50] => | den vydání = 3 [51] => | ročník = [52] => | typ ročníku = svazek [53] => | číslo = [54] => | strany = [55] => | poznámky = online před tiskem [56] => | url = http://www.jbc.org/content/early/2015/08/03/jbc.M115.676734 [57] => | dostupnost2 = [58] => | url2 = [59] => | issn = 1083-351X [60] => | doi = 10.1074/jbc.M115.676734 [61] => | pmid = [62] => | jazyk = anglicky [63] => | datum přístupu = 2015-09-24 [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150915025841/http://www.jbc.org/content/early/2015/08/03/jbc.M115.676734 [65] => | datum archivace = 2015-09-15 [66] => }}[http://phys.org/news/2015-09-micrornas-digested-absorbed.html MicroRNAs are digested, not absorbed], ''PhysOrg'', 8. září 2015 (popularizační článek k předchozí referenci; anglicky) [67] => | group = "pozn." [68] => }} Velmi důležitý je i příjem [[voda|vody]]. [69] => [70] => === Příjem potravy === [71] => [72] => ==== Metabolismus glukózy ==== [73] => [[Soubor:D-glucose-2D-skeletal-hexagon.svg|náhled|Struktura [[glukóza|D-glukózy]]]] [74] => Metabolismus [[glukóza|glukózy]] je řízen hormonálně a je důležitý pro udržení [[Homeostáza|homeostázy]]. V živočišných organismech je glukóza ukládána v podobě [[glykogen]]u v [[Játra|játrech]] a [[sval]]ových buňkách a je důležitým energetickým zdrojem buňky. Pokud jsou zásobárny glykogenu naplněny a příjem energie stále převyšuje spotřebu, je nadbytek glukózy ukládán v podobě [[Tuky|tuků]]. Jakmile jsou zásoby glykogenu a tuků vyčerpány, začne organismus trpět [[Podvýživa|podvýživou]]. Naopak při dlouhodobém nadměrném příjmu energie začne organismus tuku skladovat příliš mnoho a vzniká [[obezita]]. Ukládání a využívání tuků řídí [[hormon]] [[leptin]], který je produkován tukovými buňkami. Vysoká hladina leptinu vyvolává snížení chuti k jídlu a aktivuje mechanismy, které spotřebovávají energii a ubývání tělesného tuku. To pak vede ke snížení hladiny leptinu v krvi a vyvolává zvýšenou chuť k jídlu a přibírání na váze. Tyto mechanismy udržují tělesnou hmotnost kolem určité hodnoty. Některé podněty a jejich antagonisté se nyní zkoumají jako možné léky pro obezitu u lidí, u kterých způsobují tyto mechanismy větší kolísání hmotnosti.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 852 [75] => [76] => ==== Esenciální aminokyseliny ==== [77] => [[Soubor:Glycine-skeletal.svg|náhled|Struktura [[glycin]]u]] [78] => Živočichové potřebují k syntéze bílkovin [[Aminokyselina|aminokyseliny]] a většina druhů si asi polovinu z nich dokáže vyrobit. U heterotrofních organismů jsou štěpeny v [[žaludek|žaludku]] během [[trávení]] skupinou [[enzym]]ů zvaných [[Proteáza|proteázy]]. Kombinací asi dvaceti základních [[Aminokyselina#Aminokyseliny, které se vyskytují v proteinech|proteinogenních aminokyselin]] jsou tvořeny všechny známé bílkoviny. Aminokyseliny jsou tedy základními stavebními jednotkami [[peptid]]ů a bílkovin {{Citace elektronické monografie | příjmení = KODÍČEK | jméno = M. | titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=index.CS| datum vydání = 2007 | datum přístupu = 24.11.2010 |vydavatel = [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] [[Praha]]| isbn = 978-80-7080-669-2 | jazyk = česky}} a z hlediska výživy jsou to také aminokyseliny, které jsou základní živinou. Z těchto aminokyselin zařazujeme osm mezi [[Esenciální aminokyselina|esenciální aminokyseliny]] a dvě mezi semiesenciální (vhodné jenom pro mladé organismy), které si tělo neumí syntetizovat a musí je přijímat v potravě. Jestliže potrava neobsahuje dostatek esenciálních aminokyselin, vzniká jejich nedostatek, který se projevuje fyzickými i mentálními poruchami. Esenciální aminokyseliny jsou přítomny v [[Maso|mase]], [[Vejce|vejcích]], [[sýr]]u a dalších potravinách živočišného původu, které zajišťují jejich přísun v potřebném poměru. Potraviny rostlinného původu je třeba kombinovat, protože bílkoviny některých rostlinných produktů mohou jednu, či více esenciálních aminokyselin postrádat a při jednostranné výživě může docházet k různým poruchám; například [[kukuřice]] neobsahuje [[lysin]], ale obsahuje [[methionin]] a [[fazol]]e zase neobsahují methionin, ale obsahují lysin apod. Živočišný organismus neumí příliš dobře aminokyseliny ukládat a nedostatek třeba i jediné může vést ke zpomalení syntézy bílkovin a zároveň i k blokování a použití jiných.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 853 [79] => [80] => ==== Esenciální mastné kyseliny ==== [81] => [[Soubor:Phospholipid.svg|náhled|Struktura [[fosfolipid]]u]] [82] => Většinu [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] si dovede živočišný organismus nasyntetizovat, ale [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]] si nasyntetizovat nedokáže a musí být obsaženy v potravě. Mastné a esenciální mastné kyseliny jsou součástí mnoha biologicky důležitých látek. [[Fosfolipid]]y mají například strukturní funkci v [[Buněčná membrána|buněčné membráně]] a [[glykolipidy]] fungují jako transmembránové receptory v [[Lipidová dvouvrstva|lipidové dvouvrstvě]] a jako látky, které pomáhající zakotvit [[neuron]]y do [[Nervová soustava|nervové tkáně]]. Nejvydatnějším zdrojem energie, který se podílí na stavbě mnoha struktur jsou [[lipidy]] (obecně nazývané [[tuky]]). Hromadí se zejména v [[tuková tkáň|tukové tkáni]] a patří spolu s bílkovinami a sacharidy k základním [[živina|živinám]]. [83] => [84] => Podle skupenství rozlišujeme pevné [[tuky]], u nichž převažují [[mastná kyselina#Nasycené mastné kyseliny (SAFA)|nasycené mastné kyseliny]], a [[olej]]e, které obsahují větší množství [[mastná kyselina#Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)|nenasycených mastných kyselin]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Fialová | jméno = Lenka | titul = Mastné kyseliny | url = http://che1.lf1.cuni.cz/html/Mastne_kyseliny_2sm.pdf | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = Ústav lékařské biochemie [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. LF UK]] | místo = [[Praha]] | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070614000030/http://che1.lf1.cuni.cz/html/Mastne_kyseliny_2sm.pdf | datum archivace = 2007-06-14 | nedostupné = ano }} Termíny nasycený a nenasycený tuk se v souvislosti s výživou používají velmi často, protože dieta bohatá na nasycené tuky je jedním z několika faktorů, které mohou přispívat ke kardiovaskulárnímu onemocnění, známému jako [[ateroskleróza]]. Ve společnosti začaly mít tuky negativní význam také proto, že stav, při kterém přirozená energetická rezerva uložená v tukové tkáni stoupne nad obvyklou úroveň může i poškozovat zdraví ([[Obezita|otylost]]). Živočichové uskladňují své dlouhodobé zásoby potravy do tukových buněk, které bobtnají a scvrkávají se společně s tím, jak je tuk ukládán a uvolňován ze zásob pod pokožkou. Tato podkožní vrstva tepelně izoluje tělo a je charakteristicky tlustá například u velryb, tuleňů a většiny dalších vodních savců.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 70 [85] => [86] => ==== Vitamíny ==== [87] => [[Soubor:All-trans-Retinol2.svg|náhled|vpravo|Struktura [[Vitamín A|vitamínu A]]]] [[Vitamín]]y, až na některé výjimky, si heterotrofní organismy nedokážou samy vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Některé vitamíny může organismus získat metabolickou přeměnou provitamínů; například schopnost organismu získat [[vitamín A]] z [[provitamín A|provitamínu A]]. Vitamíny jsou bezpodmínečně nutné pro [[růst]] a životaschopnost všech heterotrofních organismů. V lidském [[organismus|organismu]] mají především funkci [[katalyzátor]]ů biochemických reakcí. [88] => [89] => Podle rozpustnosti dělíme vitamíny na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří například skupina [[B-komplex]], které slouží často jako [[koenzym]]y v důležitých metabolických procesech. Dalším známým vitamínem z této skupiny je [[vitamín C]], který je potřebný k tvorbě [[Pojivová tkáň|pojivových tkání]], podporuje vstřebávání [[železo|železa]], stimuluje tvorbu [[bílá krvinka|bílých krvinek]], vývoj [[kost]]í, [[zub]]ů a [[chrupavka|chrupavek]] a celkově podporuje [[růst]]. Většina živočichů a rostlin si tento vitamín dokáže vyrobit sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Lidský organismus je v tomto smyslu velmi "zvláštní", protože si nedokáže přirozenou cestou vitamín C vyrobit.{{Citace elektronické monografie |autor=Expert Group on Vitamins and Minerals 2003 |url=http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/evm_c.pdf |titul=Vitamin C – Risk Assessment |datum přístupu=2011-03-28 |vydavatel=UK Food Standards Agency |formát=PDF |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20071129082537/http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/evm_c.pdf |datum archivace=2007-11-29 |nedostupné=ano }} [90] => [91] => Nadbytek vitamínů rozpustných ve vodě není ve většině případů škodlivý, protože je vylučujeme v [[moč]]i. U vitamínů rozpustných v tucích ([[Vitamín A|A]], [[Vitamín D|D]] a [[Vitamín K|K]]) to však nefunguje a jejich přebytek může způsobovat otravu organismu.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Siemelink | jméno = M | příjmení2 = Jansen | jméno2 = E. H. J. M | příjmení3 = Piersma | jméno3 = A. H | příjmení4 = Opperhuizen | jméno4 = A | titul = Active components in food supplements | url = http://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/650250001.pdf | datum vydání = 2000 | datum přístupu = 2.12.2010 |vydavatel = National institute for public health and the environment | místo = Bilthoven [[Nizozemsko]] | jazyk = anglicky}} Zvláštním [[vitamín]]em je [[vitamín F]], který se někdy zařazuje mezi [[esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]]. Funkce [[Vitamín E|vitamínu E]] není přesně známa, ale spolu s vitamínem C pravděpodobně chrání [[fosfolipid]]y v [[Buněčná membrána|buněčných membránách]] proti oxidaci. Vitamínové preparáty, nazývané [[antioxidant]]y, často také vitamín E obsahují. [92] => [93] => Při nedostatku vitamínů, tzv. [[hypovitaminóza|hypovitaminóze]], se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Doporučené dávky vitamínů jsou až doposud sporné. Podle jedněch odborníků na výživu jsou dávky stanovené [[Doporučená denní dávka|RDA]] dostatečné, existuje však i názor, že tyto dávky jsou příliš nízké a někteří se dokonce domnívají, že velké dávky vitamínů posílí jejich positivní účinky. Výzkum stále pokračuje a hledá se hlavně vhodné dávkování vitamínů C a E.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 855 [94] => [95] => ==== Minerální látky ==== [96] => [[Soubor:Heme b.svg|náhled|[[Železo]] v [[hemoglobin]]u]] [97] => [[Anorganická látka|Minerální (anorganické) látky]] potřebné pro výživu živočichů jsou v podstatě [[Chemický prvek|chemické prvky]], které přijímají heterotrofní organismy ve stravě. Do této skupiny nepatří chemické prvky obsažené v organických látkách; [[uhlík]], [[vodík]], [[dusík]] a [[kyslík]]. [98] => [99] => Chemické prvky potřebují živočichové pro svoji výživu ve větším (hmotnostní prvky) nebo v malém množství ([[Stopový prvek|stopové prvky]]) a v živočišných organismech plní různé funkce; například vápník (Ca), fosfor (P) a fluor (F) jsou důležitou součástí zubů a kostí, draslík (K), chlór (Cl) a sodík (Na) udržují [[Acidobazická rovnováha|acidobazickou rovnováhu]] a hospodaření s vodou, zinek (Zn), měď (Cu), mangan (Mn) a molybden (Mo) jsou součástí enzymů, kobalt (Co) a selen (Se) jsou součástí vitamínů, jód (I) je důležitou součástí hormonu štítné žlázy, síra (S) je součástí některých aminokyselin, železo (Fe) je součástí [[hemoglobin]]u, hořčík (Mg) je důležitý při uvolňování energie z glukózy, chrom (Cr) je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků, apod. [100] => [101] => * Mezi hmotnostní chemické prvky patří mimo jiné [[vápník]] (Ca), [[draslík]] (K), [[sodík]] (Na), [[hořčík]] (Mg), [[fosfor]] (P), [[síra]] (S) a [[chlor]] (Cl). [102] => * Stopovými prvky jsou například [[železo]] (Fe), [[fluor]] (F), [[jod]] (I), [[kobalt]] (Co), [[měď]] (Cu), [[křemík]] (Si), [[mangan]] (Mn), [[zinek]] (Zn), [[selen]] (Se) a [[chrom]] (Cr).{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Stopové prvky | url = http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76808 | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = Informační centrum bezpečnosti potravin | místo = [[Praha]] | jazyk = česky }}{{Nedostupný zdroj}} [103] => [104] => === Zpracování potravy === [105] => Organické látky, přijímané v podobě bílkovin, tuků nebo sacharidů nedovede živočich využít v podobě makromolekul a proto dochází ke štěpení ([[trávení]]) těchto vysokomolekulárních látek na jednodušší, které využívá organismus buď pro syntézu vlastních stavebních látek nebo k [[Buněčné dýchání|energetické výměně]] uvnitř buňky ([[ATP]]). Při příjmu a zpracování [[živina|živin]] dochází ke komplexním změnám [[organická sloučenina|organických molekul]], které tvoří [[Biochemický proces|metabolické dráhy]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nicholson | jméno = Donald E. Sc., | titul = Metabolic Pathways | url = http://www.sigmaaldrich.com/etc/medialib/docs/Sigma-Aldrich/General_Information/metabolicpathways_updated_02_07.Par.0001.File.tmp/metabolic_pathways_poster.pdf | datum vydání = 2003 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = The University of Leeds | místo = Spojené království | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100828072653/http://www.sigmaaldrich.com/etc/medialib/docs/Sigma-Aldrich/General_Information/metabolicpathways_updated_02_07.Par.0001.File.tmp/metabolic_pathways_poster.pdf | datum archivace = 2010-08-28 | nedostupné = ano }} Jako celek se metabolismus zabývá hospodařením s materiálem a energetickými zdroji buňky. Některé metabolické cesty uvolňují energii tím, že rozloží složité molekuly na jednoduché sloučeniny. Tyto degradační procesy jsou označovány jako [[Katabolismus|katabolické]] (rozkladné) dráhy. Hlavní katabolickou dráhou je [[buněčné dýchání]], při kterém jsou glukóza a další sloučeniny přeměněny na CO2 a H2O. Skladné [[Anabolismus|anabolické]] dráhy naopak energii spotřebovávají ke stavbě složitých molekul s jednodušších. Příkladem anabolismu je syntéza proteinů z aminokyselin.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 88 [106] => [107] => Aby mohly živiny přejít z trávicí soustavy do těla, jsou [[Absorpce (biologie)|vstřebávány]], převážně v [[Tenké střevo|tenkém střevě]], kde střevní šťávy, žluč a enzymy ze slinivky břišní dokončují rozklad makromolekul a vzniklé jednoduché látky jsou pak přes střevní stěnu vstřebávány do krve. V lumenu tenkého střeva je dokončeno [[trávení]] sacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a tuků. Další dva oddíly tenkého střeva: [[lačník]] a [[kyčelník]] slouží hlavně k vstřebávání vody. Vstřebávání vody dokončuje [[tlusté střevo]], kde je zpětně získáno asi 90 % vody z trávicí soustavy. Nestrávené zbytky se v tlustém střevě zahušťují a jsou [[konečník]]em vylučovány.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 863-866 [108] => [109] => === Lidská výživa === [110] => {{Podrobně|Lidská výživa}} [111] => Výživa [[člověk|lidí]] je závislá na konzumaci [[Potravina|potravin]] v nezměněném nebo upraveném stavu. Mohou být [[Rostliny|rostlinného]], [[živočichové|živočišného]] nebo jiného původu. Zvláštní kategorie tvoří [[Funkční potraviny|potraviny pro zvláštní výživu]], [[doplněk stravy|doplňky stravy]] nebo [[Potravní doplněk|potravními doplňky]]. Jejich kvalita může být vylepšována [[Přídatné látky|přídatnými látkami]] jako jsou [[pigment|barviva]], [[konzervant]]y, [[Emulze|emulgátory]] nebo [[Náhradní sladidlo|sladidla]], nebo i jinak obohacovány například [[vitamín]]y nebo [[Stopový prvek|stopovými prvky]]. Energetická hodnota potravin se obvykle vyjadřuje v [[Kalorie|kilokaloriích]] nebo [[joule]]ch. [112] => {| class="wikitable" [113] => ! Potraviny !! Výživové látky [114] => |- [115] => | [[Chléb]], [[obilniny]], [[lilek brambor|brambory]], [[rýže]], [[těstoviny]] a [[Luštěnina|luštěniny]] [116] => | [[sacharidy]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[vláknina|vlákniny]], [[B-komplex|vitamín B]] a [[minerál]]y [117] => |- [118] => | [[Zelenina]] a [[ovoce]] [119] => | [[vitamín C]], [[kyselina listová]], [[Draslík|kalium]], [[vláknina|vlákniny]], [[biogenní prvky]] [120] => |- [121] => | [[Mléčný výrobek|Mléčné výrobky]], [[maso]], [[ryby]], [[vejce]], [[Sója luštinatá|sója]] [122] => | [[Bílkovina|Bílkoviny]], [[železo]], [[vápník]], [[B-komplex|vitamín B]], [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]] [123] => |- [124] => | [[Tuky]] a [[olej]]e [125] => | [[vitamín A]], [[vitamín D]], [[vitamín E]], [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]] [126] => |- [127] => | [[Nápoj]]e (bez [[ethanol|alkoholu]]) [128] => | [[voda]] [129] => |} [130] => [131] => ==== Zdravá výživa ==== [132] => [[Soubor:Foods.jpg|náhled|upright=0.9|[[Ovoce]] a [[zelenina]] - zdroj [[vitamín]]ů a [[Vláknina|vlákniny]]]] [133] => [[Zdravá výživa]] udržuje organismus v rovnováze čili v [[Homeostáza|homeostázi]]. Aby se zabránilo [[chronické onemocnění|chronickým chorobám]], jako jsou například [[obezita]], [[srdeční choroby]], [[diabetes mellitus|cukrovka]] nebo [[rakovina]], je podle dat uvedených ve sborníku [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]]{{Citace sborníku | titul = Diet, nutrition and the prevention of chronic diseases | sborník = Public Healt Nutrition | url = http://www.who.int/nutrition/publications/obesity/PHNvol7no1afeb2004/en/index.html | vydavatel = World Health Organisation | místo = [[Ženeva|Geneva]] | rok vydání = 2004 | měsíc vydání = únor | svazek = 7, 1(A) | kapitola = 1001 | jazyk = anglicky}} nutné, aby konzumované potraviny obsahovaly vyvážené množství živin, dostatečné množství [[voda|vody]], ale především [[ovoce]] a [[zelenina|zeleninu]].{{Citace elektronické monografie | titul = Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health | url = http://www.who.int/dietphysicalactivity/fruit/en/index2.html | datum vydání = 2002 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]] | jazyk = anglicky}} Zdravá výživa vyžaduje vyvážený příjem základních [[živina|živin]] ([[Bílkovina|bílkoviny]], [[sacharidy]] a [[tuky]]), doplňkových [[živina|živin]] ([[vitamín]]y, [[stopový prvek|stopové prvky]] a [[vláknina|vlákniny]]) a dostatečné množství [[voda|vody]], aby nenastala [[Otrava|intoxikace]] organismu nadměrnou spotřebou určité látky. Množství výživy však záleží na individuálních předpokladech.http://medicalxpress.com/news/2015-11-healthy-foods-differ-individual.html - 'Healthy' foods differ by individual Nízkovýživová strava je pak spojena s vyšší pravděpodobností [[rakovina|rakoviny]] [134] => [135] => ==== Zvláštní výživa ==== [136] => Zvláštní výživa je nutná například při onemocnění, kdy je třeba zvýšit účinky [[léčba|léčby]] a pomoci léčebně ovlivnit stav těla a jeho tělesné procesy. Podobně jako může být nedostatečná výživa důvodem progrese nemoci, může být cílená nutriční intervence významným [[prevence|preventivním]] i léčebným faktorem.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vojkůvka | jméno = MUDr. Petr | titul = Výživa v nemoci obecně | url = http://www.vyzivavnemoci.cz/?module=vyziva | datum vydání = 2007 | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = Nutricia, a. s. | místo = [[Praha]] | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100816030116/http://www.vyzivavnemoci.cz/?module=vyziva | datum archivace = 2010-08-16 | nedostupné = ano }} Energie získaná v potravě je využita k udržení homeostázy, a ta která není okamžitě využita, je ukládána v podobě [[glykogen]]u v játrech a ve svalech a také v podobě tuku. Pokud je strava energeticky chudá, trpí živočichové, včetně člověka podvýživou.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 869 [137] => [138] => == Výživa rostlin == [139] => Většina rostlin jsou (foto)autotrofní organismy, které se udržují při životě příjmem oxidu uhličitého ze vzduchu a vody a výživných látek z půdy. Z těchto látek dokáží rostliny vyrábět fotosyntetickou asimilací organické látky. Důležitým předpokladem pro tento proces je světlo (většinou sluneční záření) a zelené barvivo ([[chlorofyl]]), které pohlcuje světlo a přeměňuje v [[chloroplast]]ech světelnou energii na chemickou.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 195 Přežití všech rostlinných organismů závisí na vyváženém příjmu a výdeji vody buňkou. Rostlinné a jiné buňky, které mají pružné buněčné stěny, regulují přebytek vody zpětným tlakem ([[turgor]]) a při nedostatku vody se plazmatická membrána od buněčné stěny odtahuje, což se navenek projevuje sesycháním až odumřením ([[plazmolýza]]).[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 153 [140] => [141] => === Výživné látky === [142] => [[Soubor:Brassica oleracea Cauliflower Bloemkool stikstofgebrek.jpg|náhled|Nedostatek dusíku způsobuje červené zbarvení listů květáku]] Rostliny potřebují k růstu devět makrobiogenních a minimálně osm mikrobiogenních prvků. Toto bylo zjištěno na základě rozboru chemického složení sušiny. Asi 95 % hmotnosti sušiny rostlin tvoří organické látky a jenom 5 % je tvořen látkami anorganickými. Většinu organické hmoty tvoří uhlovodíky, které rostlina přijímá v různých formách: [143] => * uhlík (CO2), vodík (H2O), kyslík (O2), dusík (NO3− a NH4+), síra (SO42−), fosfor (H2PO4− a HPO42−), draslík (K+), vápník (Ca2+) a hořčík (Mg2+). [144] => Mezi osm základních mikroelementů patří: [145] => * chlór (Cl−), železo (Fe3+ a Fe2+), bór(H2BO3−), mangan (Mn2+), zinek (Zn2+), měď (Cu+ a Cu2+), molybden (MoO42−) a nikl (Ni2+). [146] => Mikroelementy fungují především jako katalyzátory a rostliny je vyžadují jenom ve velmi malém množství. Přesto může jejich nedostatek způsobit v porostech rostlin velké škody, například nedostatek hořčíku nebo železa způsobuje žloutnutí listů, což může rostlinu natolik oslabit, že přestane i růst a zahyne. [147] => [148] => === Úloha půdy === [149] => Struktura a chemické složení půdy jsou vedle [[Biogeografie|biogeografické]] polohy a podnebí nejhlavnějšími faktory, které určují, jestli se rostliny v daných podmínkách [[Adaptace|adaptují]] na minerálové složení a [[půdní typ]], ať už se jedná o přírodní [[ekosystém]] či zemědělskou oblast. Na rozhraní půda-rostlina se odehrávají [[Biochemický proces|biochemické procesy]], které podmiňují zachování mnoha ekosystémů na Zemi. V půdě se nachází částice různých velikostí, které vznikly rozdrobňováním matečné horniny a spolu s těmito částečkami tvoří půdní [[humus]]. Humus zabraňuje slepování jílovitých částic a je zodpovědný za drolivou strukturu půdy, díky které je v půdě zadržována voda a zároveň mají kořeny rostlin v porézní půdě k dispozici [[kyslík]]. Humus je rovněž rezervoárem minerálních látek, které postupně pronikají do půdy, zatímco [[Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organickou hmotu. [150] => [151] => === Kationtová výměna === [152] => Mnoho půdních minerálů, zejména ty s pozitivním nábojem ([[Ion|kationty]]), jako např. draslík (K+), vápník (Ca2+) a hořčík (Mg2+) jsou pomocí elektrostatických sil poutány k negativně nabitým částicím půdy. Avšak k tomu, aby kořeny rostlin mohly [[Absorpce (biologie)|absorbovat]] výživné látky, musí dojít k jejímu uvolnění z vazby na částice, aby se staly pro rostlinu lépe dostupné. Kationty se stávají pro rostliny dostupnými v okamžiku, kdy jsou ve vazbě na jílové částice nahrazeny půdními vodíkovými [[ion]]ty (H+). Tato [[kationtová výměna]] je stimulována kořenovými vlásky, které vylučují H+ do půdního [[Homogenní směs|roztoku]]. Právě z tohoto důvodu je péče o půdní strukturu velmi důležitá. Záporně nabité anorganické látky ([[Ion|anionty]]), jako např. dusičnany (NO3−), fosforečnany (PO4−) a sírany (SO42−) mají tendenci k odplavování, protože se neváží na částice půdy příliš pevně a rostliny pak trpí jejich nedostatkem.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 770-772 [153] => [154] => === Symbióza a parazitismus === [155] => [[Kořen]]y rostlin jsou součástí rozsáhlých podzemních společenstev, jako jsou například určité druhy [[Houby|hub]] a [[Bakterie|bakterií]]. Během dlouhého [[Evoluce|evolučního]] vývoje vznikl mezi kořeny rostlin a těmito organismy úzký [[Symbióza|symbiotický]] vztah jehož výsledkem je usnadnění získávání živin, z něhož těží obě strany. Dvěma nejdůležitějšími příklady symbiózy mezi rostlinami a jinými organismy jsou [[biologická fixace dusíku]] bakteriemi v [[Hlíza|hlízkách]] rostlin z čeledi [[Bobovité|bobovitých]] a symbiotické seskupení hub a rostlinných kořínků ([[mykorhiza]]). [156] => [157] => [[Adaptace|Adaptační]] mechanismy pro zlepšení výživy rostlin jsou ale i takové, které mohou případnému [[hostitel]]i i škodit. Nazýváme je rostlinným [[parazitismus|parazitismem]] nebo rostlinným [[predátor]]stvím. Parazitické rostliny získávají živiny napojením na hostitelova vodivá pletiva, nebo nepřímo přes houbová vlákna mykorhizy a [[masožravé rostliny]] doplňují svou potřebu na minerální výživu [[Absorpce|vstřebáváním]] těl živočichů. Existuje ale i mnoho přechodných forem, jako například [[jmelí]], které je zelené, a tedy schopné [[Fotosyntéza|fotosyntézy]], ale roste převážně na [[dub]]ech a odčerpává [[Míza (botanika)|mízu]] hostitelského [[strom]]u pomocí [[Haustorium (rostliny)|střebadel]] a doplňuje tím svoji výživu.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 775-781 [158] => [159] => == Výživa hub == [160] => Houby jsou heterotrofní organismy, které přijímají živiny [[Absorpce (biologie)|absorpcí]]. Svou potravu tráví prostřednictvím hydrolytických enzymů, které jsou vylučovány do potravy. Tyto enzymy se nazývají [[exoenzym]]y a jejich úkolem je rozkládat složité molekuly na jednodušší sloučeniny, které může houba vstřebat a dále využít. Schopnost vstřebávat živiny je bezprostředně spojená s funkcí, kterou mají houby v přírodě. Je to funkce [[Saprofág|saprofytů]], [[Parazitismus|parazitů]] a [[Symbióza|symbiontů]]. Houby a bakterie patří v přírodě mezi nejdůležitější [[Rozkladač|dekompozitory]], kteří zásobují ekosystémy anorganickými látkami. Tyto látky využívají rostliny i živočichové pro svoji výživu a bez jejich přítomnosti by živočichové i rostliny odumřeli, protože by se prvky, jako například uhlík a dusík nevracely zpět do svého [[koloběh]]u. Existují dokonce i přesvědčivá svědectví, že houby a živočichové se vyvinuli ze společného předka - [[Prvoci|prvoka]] a rozbory [[rRNA|ribozomální RNA]] a proteinů ukazují, že houby jsou dokonce více příbuzné živočichům než rostlinám.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 631 [161] => [162] => === Mycelium === [163] => [[Soubor:Mushroom's roots (mycélium).jpg|náhled|Mycelium]] Kromě [[Kvasinky|kvasinek]], které jsou jednobuněčné, jsou těla hub složena z drobných vláken, [[Hyfa|hyf]], které vytvářejí [[mycelium]]. Mycelium (podhoubí) je shluk vzájemně propletených vláken, které slouží zejména houbám a některým bakteriím jako vyživující síť. Vlákna mohou být rozdělena septy (přepážkami) na jednotlivé [[buňka|buňky]], nebo tato septa chybějí a celé mycelium je tvořeno jednou buňkou. Mycelium pronikající půdou se nazývá mycelium vegetativní a část nad půdou je mycelium vzdušné nebo reproduktivní. Symbiotické seskupení kořínků rostlin a houbových hyfů se nazývá [[mykorhiza]]. Rostlina poskytuje houbě vhodné prostředí pro život a zásobuje ji například sacharidy. Houbové hyfy zase zvyšují povrch kořenového systému rostliny, čímž se zvyšuje možnost absorpce vody.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 617-628 [164] => [165] => == Výživa prvoků == [166] => [[Soubor:Trapka velka Paramecium caudatum.jpg|náhled|[[Trepka velká|Trepka]] - vodní prvok z kmene [[nálevníci]]]] V rámci protist neboli prvoků existuje mnoho rozmanitých způsobů výživy, než je tomu kdekoliv jinde u eukaryotických organismů. Většina protist má aerobní metabolismus a využívá mitochondrií k buněčnému dýchání. Někteří z nich obsahují chloroplasty a jsou fotoautotrofní a jiní zase absorbují organické látky nebo tráví potravu a jsou tedy heterotrofní. Patří sem i mixotrofní organismy, které kombinují fotosyntézu s heterotrofní výživou. Vedle kategorie protista patří do této říše i řasy a protista s absorpčním způsobem výživy podobné houbám. Většina protist žije ve vodním prostředí a je nepostradatelnou složkou mořských i sladkovodních potravních sítí. Nejznámější je [[fytoplankton]], který je zodpovědný za produkci neméně poloviny celé fotosyntetické produkce organického materiálu a neuvěřitelnou hojnost a rozmanitost heterotrofních protist, prokaryot a živočichů. Zatímco u rostlin a živočichů jsou jednotlivé funkce rozděleny mezi celou řadu specializovaných buněk, každý jednobuněčný prvok je organismem stejně kompletním jako například jednotlivá rostlina nebo živočich. K protistům však řadíme nejen jednobuněčné a mikroskopické organismy, ale i některé vcelku jednoduché mnohobuněčné formy nebo obrovské organismy se složitou strukturou, jako například mořské [[řasy]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 547-548 [167] => [168] => === Nitrobuněčné trávení === [169] => [[Soubor:FAGOCITOSI_BY_RAFF.gif|náhled|Průřez buňkou přijímající fagocyticky potravu, její strávení a vyvržení]] [170] => Na rozdíl od živočichů, kde obvykle probíhá většina trávicích procesů mimo buňky, tráví prvoci veškerou potravu uvnitř svých buněk (nitrobuněčně). Trávicím orgánem je [[potravní vakuola]], kde je potrava pohlcována [[Fagocytóza|fagocytózou]] nebo [[Pinocytóza|pinocytózou]]. Potravní vakuola se sloučí s [[lyzozom]]em, který obsahuje [[Hydroláza|hydrolytické enzymy]] a trávení pak probíhá v organele obalené membránou. [171] => [172] => Celá řada rozmanitých druhů protist využívá k pohybu a získávání potravy [[Panožka (améba)|panožky]], například [[Amoeba|měňavky]]. Většina těchto organismů jsou heterotrofové, kteří se živí převážně bakteriemi, jinými protisty nebo odumřelou organickou hmotou. Patří sem i druhy symbiotické a parazitické. Většina měňavek žije volně a například [[měňavka úplavičná]] vyvolává u člověka [[Úplavice#Amébní úplavice|amébní úplavici]]. Tyto organismy se šíří kontaminovanou pitnou vodou, potravinami nebo trávicím ústrojím. [173] => [174] => == Výživa prokaryot == [175] => Způsob výživy [[Prokaryota|prokaryot]] záleží na tom, jak jejich organismus získává z vnějšího prostředí energii a uhlík. Druhy, které získávají energii ze světla se označují jako fototrofní a druhy, které získávají energii z chemických látek jsou chemotrofní. Potřebuje-li prokaryotní organismus k životu pouze anorganickou sloučeninu CO2 označujeme jej jako autotrofní a heterotrofní prokaryota vyžadují pro výrobu organických látek nejméně jednu organickou živinu, například glukózu. Zkombinujeme-li tyto čtyři skupiny, dostaneme čtyři možné vztahy prokaryotních organismů k výživě: fotoautotrofní, chemoautotrofní, fotoheterotrofní a chemoheterotrofní. [176] => # Fotoautotrofní organismy získávají energii ze světla a zdrojem uhlíku je CO2. Do této skupiny patří například [[sinice]]. [177] => # Chemoautotrofní organismy využívají CO2 jako zdroj uhlíku a energii získávají oxidací anorganických látek, například ze sirovodíku (H2S) nebo z amoniaku (NH3). Patří sem některé druhy bakterií. [178] => # Fotoheterotrofní organismy využívají k tvorbě [[ATP]] světlo a jako zdroj uhlíku organickou látku. V této skupině je jen několik málo druhů prokaryot. [179] => # Chemoheterotrofní organismy využívají jako zdroj energie i uhlíku organickou sloučeninu. Patří sem, zejména organismy, kteří [[Absorpce|vstřebávají]] živiny z odumřelé organické hmoty ([[Saprofág|saprofyté]]) a organismy kteří vstřebávají živiny z vnitřních tělesných tekutin jiných živočichů ([[Parazitismus|parazité]]). V rámci chemoheterotrofních organismů existuje taková rozmanitost, že téměř jakákoliv anorganická látka může alespoň u některých druhů sloužit jako zdroj potravy. [180] => [181] => === Metabolismus dusíku === [182] => [[Soubor:Nitrogen cycle cs.svg|náhled|upright=1.8|Schematické znázornění [[biologická fixace dusíku|biologické fixace dusíku]]]] [183] => Metabolismus dusíku (N2) je u prokaryot příkladem rozmanitosti ve výživě. Dusík, který je nezbytnou složkou [[Bílkovina|bílkovin]] a [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]], dokáží prokaryota použít k látkové výměně z většiny dusíkatých látek. Některé chemoautotrofní bakterie v půdě, jako je například ''Nitrosomonas'' přeměňují amoniak (NH4+) na nitrity [184] => (NO2−) v oxidačním procesu [[nitrifikace]]. Tento proces probíhá ve dvou fázích; v první fázi se přeměňuje amoniak na dusitany (nitritace) a ve druhé fázi na [[dusičnany]] (nitratace): [185] => # nitritace: NH3 + O2 → NO2− + 3H+ + 2e− [186] => # nitratace: NO2− + H2O → NO3− + 2H+ + 2e− [187] => [188] => Jiné druhy bakterií, ''Pseudomonas'' [[Denitrifikace|denitrifikují]] půdní nitrity (NO2−)nebo nitráty (NO3−) a navrací tím do atmosféry vzdušný dusík (N2). Některé druhy nitrogenních bakterií žijí v symbiotickém vztahu s kořeny hospodářsky významných rostlin z čeledi bobovitých, jako jsou hrách, fazol, sója, podzemnice olejná, vojtěška nebo jetel. Na kořenech těchto rostlin se vyskytují hlízky složené z rostlinných buněk obsahujících bakterie rodu ''[[Rhizobium]]''. [[Symbióza|Symbiotický]] vztah mezi rostlinou a bakterií je [[Mutualismus|vzájemně prospěšný]]. Bakterie dodávají rostlině dusík a rostlina zásobuje bakterie uhlovodíky. Z většiny amonných iontů vzniklých fixaci dusíku jsou přímo v hlízkách syntetizovány [[Aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou prostřednictvím [[xylém]]u transportovány do stonků a listů.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 776 [189] => [190] => Schopnost fixovat vzdušný dusík je zase jedinečnou vlastností některých [[Sinice|sinic]]. Dochází při něm k přeměně vzdušného dusíku (N2) na amoniak (NH4). Tato jedinečná schopnost sinic umožňuje začlenit dusík do organických sloučenin a ve smyslu výživy jsou tak sinice nejsoběstačnějšími organismy ze všech. Příkladem metabolických schopností sinic je ''[[Anabaena]]'', která má buňky specializované na fixaci dusíku ze vzduchu, které se nazývají [[Heterocyt|heterocysty]]. Jinou jedinečnou schopností prokaryot je využití vzdušného kyslíku k [[Buněčné dýchání|buněčnému dýchání]], jak v [[aerobní]]m tak i [[anaerobní]]m prostředí. [191] => [192] => == Vnější prostředí a ekosystém == [193] => Organismus je časově a prostorově ohraničený otevřený systém, který komunikuje s vnějším prostředím, na kterém je závislý; jak na neživých faktorech jako je například [[podnebí]], [[teplota]] nebo [[světlo]], tak i na vztazích mezi živými organismy navzájem jako například [[symbióza]], [[parazitismus]] nebo [[predátor]]ství. [194] => Uvnitř těchto systémů proudí živiny od primárních producentů (autotrofní organismy) přes primární konzumenty ([[Býložravec|býložravci]]) až k sekundárním konzumentům ([[Masožravec|masožravci]]) a tak cirkulují uvnitř celého [[ekosystém]]u. [195] => [196] => === Biogeochemické cykly === [197] => [[Soubor:Biochemical cycle flowchart czech.png|vpravo|250px]] [198] => Po zániku organismu dochází činností [[Dekompozice|dekompozitorů]] k navrácení atomů těchto prvků do atmosféry, vody a půdy a tím dojde k doplnění zdrojů anorganických látek, které rostliny a ostatní autotrofní organismy použijí k vytvoření nové organické hmoty. Tyto procesy, které probíhají mezi biotickými (živými) a abiotickými (neživými) složkami [[biotop]]u tvoří [[Biogeochemický cyklus|biogeochemické cykly]]. Většina živin je soustředěna ve čtyřech základních zdrojích, které dále posuzujeme zda jsou dostupné nebo nedostupné: [199] => [200] => # Žijící organismy a detrit - organické látky v dostupné formě [201] => # Uhlí, ropa a rašelina - organické látky v nedostupné formě [202] => # Atmosféra, půda a voda - anorganické látky v dostupné formě [203] => # Minerály a horniny - anorganické látky v nedostupné formě [204] => [205] => Obecný popis biogeochemických cyklů, které probíhají mezi těmito čtyřmi zdroji je znázorněn na obrázku vpravo, kde jsou šipkami znázorněny biologické a geologické procesy, díky nimž dochází k pohybu látek mezi jednotlivými zdroji. Rychlost s jakou jednotlivé prvky cirkulují v [[ekosystém]]ech je závislá na rychlosti rozkladných procesů. Faktory, které tyto dekompoziční procesy ovlivňují jsou: teplota, přítomnost vody, přítomnost kyslíku (O2), chemické složení půdy a v neposlední řadě i vliv člověka na ekosystémy a [[Biosféra|biosféru]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 1209 [206] => [207] => == Poznámky == [208] => [209] => [210] => == Odkazy == [211] => [212] => === Reference === [213] => [214] => [215] => === Literatura === [216] => * {{citace monografie | jméno = Neil A. | příjmení = Campbell | jméno2 = Jane B | příjmení2 = Reece | rok = 2008 | vydavatel = Computer Press a.s. | titul = Biologie | místo = Brno | isbn =80-251-1178-4 | jazyk = česky |ref=Campbell/Reece2006| poznámka = Autorizovaný překlad z originálu anglického vydání Biology, 6th Edition}} [217] => * {{Citace monografie | příjmení = Hughes | jméno = James | odkaz na autora = | titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = | rok = 1999 | isbn = 80-7237-256-4 | kapitola = Potraviny a výživa - složení stravy | strany = 169}} [218] => * {{Citace monografie| příjmení = Mahan | jméno = L. K. | příjmení2 = Escott - Stump | jméno2 = S | rok=2000 | titul=Krause's Food, Nutrition, and Diet Therapy | url = https://archive.org/details/krausesfoodnutri0000unse_10ed | edice=10 | místo=Philadelphia | vydavatel=W.B. Saunders Harcourt Brace |isbn=0-7216-7904-8}} [219] => * {{Citace monografie| příjmení = Kalač | jméno = Pavel | rok=2003 | titul=Funkční potraviny - kroky ke zdraví | místo=České Budějovice | vydavatel=Dona |isbn= 80-7322-029-6}} [220] => * {{Citace monografie | příjmení = Voet | jméno = D. | příjmení2 = Voetová | jméno2 = J | vydání = 1. čes | rok = 1995 | titul = Biochemie | vydavatel = Victoria Publishing | místo = Praha | isbn = 80-85605-44-9}} [221] => * {{Citace monografie | příjmení = Úlehlová-Tilschová | jméno = Marie | vydání = 1 | rok = 1944 | titul = Výživa ve světle věků | vydavatel = Česká grafická Unie | místo = Praha | počet stran = 185}} [222] => [223] => === Související články === [224] => * [[Lidská výživa|Strava]] [225] => * [[Metabolismus]] [226] => * [[Buňka]] [227] => * [[Klinická výživa]] [228] => * [[Potravní řetězec]] [229] => * [[Nutrigenetika]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat|Nutrition}} [233] => * {{Wikicitáty|téma=Výživa}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=výživa}} [235] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Portál EU o zdraví - Výživa | url = http://ec.europa.eu/health-eu/my_lifestyle/nutrition/index_cs.htm | datum vydání = 2011 | jazyk = česky}} [236] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Výživa a suplementace | url = http://www.elitefitness.cz/category/vyziva/ | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 26-11-2010 | vydavatel = Elite Fitness | jazyk = česky}} [237] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Kancelář [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] v [[Česko|Česku]] | url = http://www.who.cz/ | datum vydání = 2002 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]] | jazyk = česky}} [238] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = KODÍČEK | jméno = M. | titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=index.CS| datum vydání = 2007 | datum přístupu = 24.11.2010 |vydavatel = [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] [[Praha]]| isbn = 978-80-7080-669-2 | jazyk = česky}} [239] => * {{Citace elektronické monografie | titul = History of the Study of Nutrition in Western Culture | url = http://rcw.raiuniversity.edu/biotechnology/MScBioinformatics/generalnutrition/lecture-notes/lecture-01.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20060824032910/http://rcw.raiuniversity.edu/biotechnology/MScBioinformatics/generalnutrition/lecture-notes/lecture-01.pdf | datum vydání = 2004 | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = Rai University | místo = [[Delaware]] [[Spojené státy americké]] | jazyk = anglicky}} [240] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Sources of Nutrients | url = http://nutrient.javalime.com/ | datum vydání = 2009 - 2010 | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = Jawalime.com | místo = [[Indonésie]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20101120211440/http://nutrient.javalime.com/ | datum archivace = 2010-11-20 | nedostupné = ano }} [241] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Agricultural Research Service, Nutrient Data Laboratory | url = http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ | datum aktualizace = 1.10.2010 | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = USDA (United States Department of Agriculture | místo = [[Washington, D.C.]] [[Spojené státy americké]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150303184216/http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ | datum archivace = 2015-03-03 | nedostupné = ano }} [242] => [243] => {{Autoritní data}} [244] => {{Portály|Biologie}} [245] => [246] => [[Kategorie:Výživa| ]] [247] => [[Kategorie:Živiny]] [248] => [[Kategorie:Metabolismus]] [249] => [[Kategorie:Biochemie]] [] => )
good wiki

Výživa

Členění do trofických skupin podle zdroje energie, zdroje redukce a zdroje uhlíku Výživa je soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách látkové výměny, zejména o příjmu živin, jejich účelu, přeměnách a využití.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trávení','voda','ekosystém','vitamín','živina','Živina','Bílkovina','sacharidy','Biochemický proces','Metabolismus','živočichové','vláknina'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Ekosystém

Ekosystém je dynamický komplex vzájemně provázaných živých organismů a neživých faktorů prostředí, který vytváří stabilitu a autoregulaci.

Metabolismus

Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů.

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.

Trávení

Trávení je biologický proces, který se vyskytuje v trávicím traktu živočichů, včetně lidí.

Vitamín

Vláknina

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Živina

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.