Array ( [0] => 14676459 [id] => 14676459 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výbušnina [uri] => Výbušnina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:17. Експлозивни својства на три различни типови експлозиви.webm|náhled|vpravo|280px| [2] => Video obsahuje materiál odporující obecným zásadám manipulace s třaskavinami. Především přímý nebo blízký kontakt mezi rukou a třaskavinou. Ve videu je ukázána delfagrace i detonace třaskavin. [3] => ]] [4] => [[Soubor:Eod2.jpg|200px|náhled|Příprava výbušniny [[C-4]]]] [5] => '''Výbušnina''' je obecné označení [[chemická látka|chemické látky]] nebo [[směsi]], která je schopna mimořádně rychlé [[exotermní reakce|exotermické reakce]] spojené s vývinem [[plyn]]ů o velkém objemu – [[výbuch]]u. [6] => Technické pojmenování takové látky nebo směsi je '''výbušina''' (bez n); slovo výbušnina zde znamená zařízení připravené k výbuchu - bombu v kufříku, granát, patronu průmyslové trhaviny s rozbuškou a podobně. Česká legislativa zná i pojem výbušnina (např. zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě). Obecně je používanější pojem výbušnina s n. [7] => [8] => Ke spuštění chemické reakce výbušiny vedoucí k detonaci dochází mechanickým, chemickým, termickým nebo elektrickým podnětem. Součástí směsných výbušin je zpravidla [[oxidační činidlo]], které dodá chemické reakci potřebný [[kyslík]]. [9] => [10] => == Výbušnina v legislativě == [11] => V [[česká legislativa|české legislativě]] je pojem '''výbušnina''' pojat široce: výbušninou jsou zde látky a předměty, které jsou uvedeny v Příloze A [[Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí|ADR]] zařazené do třídy 1 těchto látek, pokud nejde o [[střelivo]] a [[vojenská munice|vojenskou munici]].{{Citace Sbírky zákonů [12] => | typ = Zákon [13] => | číslo = 61 [14] => | rok = 1988 [15] => | titul = o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě [16] => | datum schválení = 1988-04-21 [17] => | paragraf = 21 [18] => | odstavec = 1 [19] => | datum přístupu = 2011-08-12 [20] => }} [21] => [22] => == Typy výbušin == [23] => Podle praktického využití dělíme výbušiny do několika typů. [24] => [25] => * '''[[Třaskavina]]''' je snadno vznítitelná výbušnina, které obvykle slouží k iniciaci výbuchu trhavin nebo střelivin. Při praktickém použití je přítomna pouze v nepatrném množství, např. třaskavina v [[roznětka|roznětce]] nábojnice, či [[rozbuška|rozbušky]]. Třaskaviny jsou citlivé na běžné údery, tření, plamen a zvýšenou teplotu, běžné výboje statické elektřiny a mnohé chemické reakce.Nejběžnějšími třaskavinami jsou [[azid olovnatý]], velmi rozšířený je například [[fulminát rtuťnatý]] ([[třaskavá rtuť]]). Jiné třaskaviny se v praxi téměř nevyskytují pro malé iniciační schopnosti, extrémní citlivost, korozivní účinky či více těchto faktorů současně. Mezi silně nestabilní patří například pikrát železnatý, organické peroxidy jako [[HMTD]], a mnoho dalších. Od trhavin se liší většina třaskavin s anorganickými kationty nízkou trhavou silou, danou velmi malým objemem [[plyn]]ů, vzniklých po explozi. Toto neplatí pro CHNO třaskaviny bez anorganických kationtů jako je [[HMTD]], [[Peroxidy acetonu|TATP]], [[2,4,6-Triazido-1,3,5-triazin|kyanurtriazid]] a [[Diazodinitrofenol|DDNP]]. I některé třaskaviny s těžkými kovy (např. [[NHN]]) jsou silnými výbušninami. [26] => * '''[[Trhavina]]''' je označení pro výbušninu/výbušinu, která je za normálních podmínek velmi málo citlivá k vnějším vlivům a naopak po iniciaci dokáže vyvinout detonaci o mimořádně vysoké trhavé síle. Používají se obvykle při trhacích pracích v dolech, lomech, ražbě tunelů, demolicích apod. Mezi nejznámější a nejpoužívanější trhaviny patří dusičnan amonný s palivem ([[Amonledková trhavina|DAP]], popř. ANFO), [[dynamit]], [[pentrit]], [[hexogen]], oktogen, [[trinitrotoluen]], trinitrofenol a řada směsných průmyslových trhavin z nich složených a doplněných oxidačním činidlem a případně některými kovy v práškovém stavu. [27] => * '''[[Střelivina]]''' se používá jako výmetná náplň v nábojích do [[palná zbraň|palných zbraní]]. Jejím účelem je uvolnit energie rychlým, avšak kontrolovaným vývinem velkého množství plynů a vypuzením střely z hlavně zbraně. Příkladem je černý [[střelný prach]] nebo bezdýmý střelný prach -[[nitrocelulóza]]. [28] => * '''[[Pyrotechnická slož]]''' je výbušnina používaná zpravidla pro různé efekty – světelné, kouřové, zvukové apod. V civilním sektoru se používají v zábavné pyrotechnice, ve výstražných [[Svítidlo|svítidlech]], pro [[kouřové efekty]] apod. Vojenské použití je obdobné – [[dýmovnice]], [[světlice]], imitace [[výbuch]]ů a výstřelů a v neposlední řadě jako [[stopovka]], jež je součástí svítící střely. Příkladem je směs 70 % KClO4 ([[Chloristan draselný|chloristanu draselného]]) a 30 % pyrotechnického [[hliník]]u (velikost částic kolem 5 μm), která se nejběžněji používá do petard a dělobuchů. [29] => [30] => == Parametry pro hodnocení výbušin == [31] => Aby bylo možno vzájemně porovnat sílu a destrukční účinek jednotlivých sloučenin a výbušných směsí, je třeba exaktně definovat fyzikálně měřitelné parametry, podle nichž se bude toto porovnání provádět. Porovnáním těchto hodnot může [[pyrotechnik]] pro určitý konkrétní úkol vybrat vhodnější z dostupných typů náloží, které má právě k dispozici. [32] => [33] => '''[[Objem]] [[plyn]]ů po výbuchu (V)''' je definován jako množství plynů v litrech, které vzniknou výbuchem 1 kg látky při přepočtu na normální teplotu 20 °C. V praxi je potom objem plynů přibližně řádově vyšší vzhledem k teplotě v místě výbuchu kolem 4 000 °C. Hodnoty '''V''' pro běžně užívané trhaviny leží v rozmezí 500 – 1000 l/kg, prakticky se tedy výbuchem zvětší objem látky až 10 000 násobně. [34] => [35] => '''Výbuchová [[teplota]] (t)''' udává nejvyšší teplotu, které dosáhnou plyny vzniklé výbuchem. Uvádí se obvykle ve °C. Tato hodnota se pohybuje v rozmezí 2 500 – 5 000 °C, průmyslové trhaviny vykazují obvykle nižší '''t''', vojenské naopak vyšší. Prakticky je tento parametr důležitý především pro charakterizaci důlních trhavin při posuzování rizika možného následného výbuchu [[důlní plyn|důlních plynů]]. [36] => [37] => '''Výbuchová [[energie]] (E)''' udává, jaké množství [[energie]] se uvolní výbuchem 1 kg trhaviny. Uvádí se v kJ/kg. Běžné průmyslové trhaviny vykazují '''E''' asi 4 000 kJ/kg, vojensky využívané trhaviny dosahují hodnot mezi 4000 a 6 000 kJ/kg. U termobarických výbušnin a některých pyrotechnických složí se po započítání energie vyhořelého kovu dosahuje hodnot kolem 8 000 kJ/kg. Uvedený parametr má význam zvláště pro porovnávání trhavin používaných v uzavřených prostorech. [38] => [39] => '''Detonační [[rychlost]] (D)''' je rychlost šíření exploze v okamžiku výbuchu udávaná v m/s nebou v km/s. Tento parametr úzce souvisí s [[brizance|brizancí]] (tříštivostí) a má základní vliv na destrukční účinky trhaviny. Průmyslové trhaviny vykazují '''D''' v rozmezí 2 000 – 5 000 m/s, vojenské 6 000 – 8500 m/s. Laboratorně připravené trhaviny mohou dosahovat rychlosti detonace až kolem 9500 m/s. Speciální [[kumulativní nálož|experimentální kumulativní nálože]] dosahují až 12 000 m/s. (U kumulativních náloží detonační rychlost udává rychlost paprsku, který tyto nálože vytvářejí. Samotná výbušina exploduje svou specifickou rychlostí). [40] => [41] => '''[[Hustota]] výbušin (h)''' je totožná s klasickou fyzikální vlastností [[hustota]] udávanou v g/cm³. Její hodnota je závislá na finálním zpracování dané výbušniny a pro stejnou chemickou látku se může lišit podle toho, zda se jedná o volně sypané krystaly, litou substanci nebo lisovaný materiál. Hustota výbušniny velmi významně rozhoduje o průběhu [[výbuch]]u. Při překročení hustoty materiálu nad určitou mez může docházet k poruchám [[detonace]] a výbušina exploduje pouze částečně nebo vůbec ne. Toto je platné především pro některé třaskaviny a průmyslové trhaviny na bázi dusičnanu amonného. S hustotou výbušniny (CHNO, tedy obecné výbušniny bez těžkých kovů a jiných prvků) obecně velmi roste její brizance a detonační rychlost. I zvýšení hustoty o 0,1 g/cm3 má obrovský efekt na brizanci. [42] => [43] => '''Detonační tlak''' je maximální tlak, který vytvoří jednoduchá náložka výbušniny. V rámci vojenských aplikací se jedná o nejdůležitější sledovanou veličinu udávající sílu výbušniny. Běžně se měří v kilobarech (kbar), kde jeden kilobar odpovídá síle jedné tuny na cm2. Běžné průmyslové trhaviny mají detonační tlak mezi 25-100 kbar, používané vojenské trhaviny mají detonační tlak obvykle v rozmezí 170 - 350 kbar. Maximální teoretický tlak u syntetizovaných výbušniny je lehce nad 450 kbar. Teoretické struktury (především poly-dusíky jako je N60) mohou mít detonační tlak i přes tisíc kbar. [44] => [45] => '''Brizance (tříštivost) (B)''' je občas definována jako součin detonační [[rychlost]]i v [[km/s]], [[Hustota|hustoty]] výbušniny v g/cm³ a energie výbuchu v kcal/kg (tedy ve starých, již nepoužívaných jednotkách energie): [46] => : B = D . h . E [47] => Vzhledem k tomu, že určení všech uvedených veličin bývá zatíženo určitou chybou, která se finálně projeví ve značné nepřesnosti hodnoty B, používalo se v praxi pro určování brizance trhavin praktických zkoušek. Základním brizančním [[test]]em byla zkouška podle Hesse, která spočívala v měření deformace olověných válečků definované velikosti výbuchem 50 [[Gram|g]] zkoumané trhaviny v přesně určeném prostorovém uspořádání. Srovnání výsledků těchto zkoušek pro jednotlivé trhaviny poskytlo mnohem přesnější porovnání jejich brizance než výše uvedený teoretický [[výpočet]]. V současné době tato [[hodnota]] již není užívána. Dne běžně používaný termín brizance je čistým synonymem pro tříštivost. [48] => [49] => == Související články == [50] => * [[Detekce výbušnin]] [51] => * [[Trhavina]] [52] => * [[Třaskavina]] [53] => * [[Výbuška]] [54] => * [[Rozbuška]] [55] => * [[Iniciační nálož]] [56] => * [[Zábavní pyrotechnika]] [57] => * [[Trinitrotoluen]] [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{Commonscat}} [61] => [62] => == Reference == [63] => [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Výbušniny| ]] [67] => [[Kategorie:Termické procesy]] [] => )
good wiki

Výbušnina

Video obsahuje materiál odporující obecným zásadám manipulace s třaskavinami. Především přímý nebo blízký kontakt mezi rukou a třaskavinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plyn','výbuch','Hustota','energie','Trhavina','Třaskavina','rychlost','HMTD','česká legislativa','chemická látka','Výbuška','stopovka'

Energie

HMTD

Hustota

Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu.

Plyn

Rychlost

Stopovka

Třaskavina

Trhavina

Trhavina je látka nebo prostředek sloužící k výbušninám.

Výbuch

Výbuška

Výbuška je látka schopná vyvolat kontrolovanou explozi za určitých okolností.