Array ( [0] => 14675445 [id] => 14675445 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valašsko_(Rumunsko) [uri] => Valašsko_(Rumunsko) [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => {{pravopis}} [2] => {{Infobox - zaniklý stát [3] => | název = Valašské knížectví [4] => | originální název = {{Cizojazyčně|ro|Țara Românească}} ([[Rumunština|rumunsky]])
 ''{{Cizojazyčně|ro|Цѣра Рȣмѫнѣскъ}}'' 
Țeara Rumânească
 ''Βλαχία''  ([[Řečtina|řecky]]) [5] => | rok vzniku = [[1330]] [6] => | rok zániku = [[1859]] [7] => | více před = ne [8] => | před 1 = Severinský banát [9] => | před 1 vlajka = Flag of Hungary (1301-1382).svg [10] => | před 2 = Uherské království (1301–1526) [11] => | před 2 vlajka = Flag of Hungary (1301-1382).svg [12] => | před 3 = Druhá Bulharská říše [13] => | před 3 vlajka = Flag of the Second Bulgarian Empire.svg [14] => | více po = ne [15] => | po 1 = Spojená knížectví [16] => | po 1 vlajka = Flag of the United Principalities of Romania (1862–1866).svg [17] => | šířka 1. sloupce = [18] => | vlajka = Flag of Wallachia.svg [19] => | velikost vlajky = 125px [20] => | znak = Coat of arms of Wallachia, 1700.svg [21] => | velikost znaku = 90px [22] => | hymna = [23] => | článek o hymně = Valašská hymna [24] => | motto = Dreptate, Frăție ''([[1848]])''
(„Spravedlnost, bratrství“) [25] => | anthem = Wallachia (Former Kingdom, Antiguo Reino).ogg [26] => | rámeček znaku = ne [27] => | mapa = Voivodeship of Wallachia (1812).svg [28] => | mapa2 = Wallachia 13-16c.svg [29] => | velikost mapy = 290px [30] => | velikost mapy2 = 290px [31] => | mapa poznámka = Valašského knížectví v roce [[1812]] [32] => | mapa2 poznámka = Valašské knížectví ve [[13. století|13.]]–[[16. století]] [33] => | hlavní město = [[Câmpulung]], [[Curtea de Argeș]] ([[1330]]–[[1418]])
[[Târgoviște]] ([[1418]]–[[1659]])
[[Bukurešť]] (od [[1659]]) [34] => | rozloha = [35] => | rozloha poznámka = podobná jako dnešní '''Valašsko''' [36] => | zeměpisná šířka = 44 [37] => | zeměpisná délka = 25 [38] => | jazyky = [[rumunština]], [[staroslověnština]] ([[církevní slovanština|církevní]]), [[řečtina]] (kulturní) [39] => | národnostní složení = [[Valaši (severní Karpaty)|Valaši]]/[[Rumuni]] [40] => | náboženství = [[Pravoslaví|ortodoxní]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Arménská apoštolská církev|arménské ortodoxní]], [[Judaismus|judaistické]], [[islám]]ské [41] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Osmanská říše}} (jeho [[vazal]]em [[1417]]–[[1859]])
{{Vlajka a název|Ruské impérium}} (pod jeho ochranou [[1774]]–[[1856]]) [42] => | státní zřízení = [[Volená monarchie|volená]] [[absolutní monarchie]] s [[Monarchie#Dědičná monarchie|dědičnou]] linií [43] => | měna = [[groš]], [[denár]], [[Akçe|aspri]], [[dukát]], florin, ughi, [[Tolar (historická měna)|leeuwendaalder]], [[Rakousko-uherský zlatý|rakouský florin]] a další [44] => | vznik = [[1330]] – nezávislost [45] => | zánik = [[1859]] – [[Spojená knížectví|unie s Moldávií]] [46] => }} [47] => '''Valašsko''' ([[rumunština|rumunsky]] ''Țara Românească'', Цѣра Рȣмѫнѣскъ v rumunské cyrilici, nebo ''Valahia'') je země na jihu [[Rumunsko|Rumunska]], rozkládající se mezi [[Karpaty|karpatským]] obloukem a řekou [[Dunaj]]. Do roku [[1861]] se jednalo o samostatné knížectví, které se [[24. leden|24. ledna]] [[1859]] sjednotilo s [[Moldavské knížectví|Moldavským knížectvím]] do Rumunska (velmocemi uznané až roku [[1878]]). [48] => [49] => Hlavní město Valašska se mnohokrát změnilo. Zpočátku jím bylo [[Curtea de Argeș]], později [[Târgoviște]] až nakonec [[Bukurešť]]. [50] => [51] => Název Valašska je odvozený od [[Valaši (severní Karpaty)|Valachů]], jednoho z kmenů tvořících [[Rumuni|rumunský národ]]. [52] => [53] => == Geografie == [54] => [[Soubor:Walachia.png|náhled|vlevo|upright|Valašsko na mapě současného Rumunska]] [55] => Valašsko leží na sever od řeky [[Dunaj]] a na jih od [[Sedmihradsko|Sedmihradska]], resp. [[Karpaty|Karpat]], a řeka [[Olt (řeka)|Olt]] je rozděluje na dva regiony: východní [[Munténie|Muntenii]] a západní [[Olténie|Oltenii]]. [56] => [57] => Na severu sousedí s [[Moldávie|Moldávií]] a Sedmihradskem, na západě se [[Srbsko|Srbskem]] a [[Banát]]em, na jihu s [[Bulharsko|Bulharskem]], a na východě s [[Dobrudža|Dobrudžou]]. [58] => [59] => == Dějiny == [60] => === Starověk === [61] => Mnoho latinských historických dokumentů potvrzuje přetrvávání lidového latinského jazyka na [[Balkán]]ě až do konce [[5. století]]. Kolonizace Balkánského poloostrova byla dokončená koncem [[7. století]]. Slovanský vpád způsobil, že [[Dákové|dáko]]-románské, a [[thrákové|thrácko]]-románské kmeny hledaly útočiště v pohořích [[Rodopy]], [[Pindos]], [[Epirus]]. Jejich potomkové byli později nazýváni ''Wallachi'', nebo ''Blachi''. [62] => [63] => === Středověk === [64] => Termín [[Blachernae]] připomíná kronika z [[10. století]] jako název předměstí v [[Konstantinopol]]i, bylo odvozené od skýtského vojevůdce Blachernose, který padl v Konstantinopoli. Mohl by být, podle Popa Lissenau, „zapletený do termínu Blach, Wallach (Blacernoi, potomek nebo syn Wallacha)”. Původ ale bude spíše obrácený – odvozuje se od gótského, starogermánského ''Valha'' – ''cizí''. Proto mluvíme v celé Evropě o Velšanech, Vlaších i Valaších. [65] => [66] => V [[8. století]] se připomínají „''Rinchini a Blachorinchini''“ jako útočníci na klášter Castamonitu. V roce [[976]] byzantský autor [[George Kedrenos]] hovoří o tom, že bratr bulharského krále Samuel byl zabitý „''Wallach wagoners uprostřed Castoria a Prespa v Makedonii''”. V roce [[980]] Basil II. – Bulgaroktonos vyhlásil vládu nad Walachy v [[Thesálie|Thessálii]]. V roce [[1014]] byl král Samuel poražený mezi kopci Serres a Melnik. Připomíná se v roce [[1300]]. [67] => [68] => Podle Cecaumenos: [69] => {{Citát|{{malé|„''Wallachs, Epirus, Thesalia, atd…všichni přišli ze severu a pocházeli z Dáků a Bessi (Thráků), kteří byli poblíž řeky [[Sáva|Sávy]]''” Tu též kronikář zaznamenává severojižní pohyb postulovaný maďarskými historiky, který nebere ohled na římské pokračování v Dacii.„}}|Strategicon v roce 1066}} [70] => V roce [[1019]] v nařízeních císaře Basila II. {Bulgaroktonos} – odsun bulharských Wallachů („Blacoi“). V roce [[1027]] je zmínka v kronikách z Bari, že Bulhaři a „Valaši s vojsky přešli do Itálie. [71] => {{Citát|{{malé|„''Hoc anno descendit in Italiam cum exercitu mango i.e. Wussorum, Turcorum, Guandalarum, Vlachorum, Burgarorum, Maceronum aliorumque ut capere Siciliam''“}}|Annales Bareness}} [72] => V roce [[1166]] [[Manuel I. Komnenos]] píše, že Valaši v oblastech hraničících s Černým Mořem cíleně útočili na Maďary. [73] => {{Citát|{{malé|„''Tito Valaši, předpokládá se, byli potomky koloniálních Římanů.''”}}}} [74] => Kronika Kinnamos tvrdí [75] => {{Citát|„''...to není jasné zda Valaši skutečně přišli z Podunajské nížiny, nebo z Balkánské provincie Římskeho impéria.''"}} [76] => Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce [[1114]], [[Anna Komnenovna]] už se zmiňuje o Valaších jako o „''mužích brodů''”, protože křižovali a brodili se přes [[Dunaj]] jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících” Jeden z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce [[1095]] přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus”, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky. [77] => [78] => Runový zápis z [[11. století]], nalezený na ostrově [[Gotland]], zaznamenává vraždu skandinávského cestovatele Rothfose, spáchanou Blakumenmi, když cestoval do Konstantinopole. Byl zavražděný za bílého dne na hranicích mezi [[Halič]]í a [[Moldávie|Moldávií]]. Roku [[1164]] [[Andronikos I. Komnenos]] zatkl valašské pastýře na té samé haličské hranici. Ve stejném místě připomíná židovský rabín [[Benjamín z Tudely]], který zemřel v roce [[1173]], že “''žádný císař je nemůže přemoci''.” [79] => [80] => Křižáci [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] v roce [[1190]] se v oblasti [[Niš]] v dnešním Srbsku střetli s odporem Valachů, kteří se v roce [[1189]] vzbouřili pod vedením jejich náčelníka Petra a Asena proti byzantské vládě. [81] => [82] => V roce [[1190]] Assanids žádal o pomoc kmeny na sever od Podunajské nížiny, aby přemohli Byzantince. Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi", jako „''divokých bojovnících ze severu''.” Píší o Patriarchátu jménem Valašsko – Hungaro – Vlachia a Moldavsko Ruso – Vlachia. Také je jmenovali: „Ongari Infideli”, tj. ''uherští nevěřící'' podle kroniky Štefana Magna, který sestavil úderné přepadové oddíly byzantské armády, když opakovaně dobyli Konstantinopol v průběhu noci z 24. na 25. července [[1261]], kde se nepíše o [[Kumáni|Kumánech]], ale o “Dunajských Valaších.” [83] => [84] => Choniates napsal mezi roky [[1202]] a [[1214]], že [[Thesálie|thessálský]] horský region se nazývá “Velké Valašsko”. [85] => [86] => === Vznik knížectví === [87] => [[Soubor:Coa Romania Country Wallachia History 2 (14th century).svg|náhled|upright=0.4|vlevo|Znak [[Basarabové|Besarabů]]]] [88] => '''Valašské knížectví''', též jen '''Valašsko''', bylo [[knížectví]] v jižním Rumunsku, založené počátkem [[14. století]]. [89] => [90] => Valašský stát vznikl na základě několika malých místních knížectví, především [[Olténie|Oltenie]] v 1. polovině 14. století, díky vládci jednoho z nich, [[Basarab I.|Basarába I. Valašského]], (kolem r. 1310 až 1352), zakladatele dynastie [[Basarabové|Besarabů]], která ovládala Valašsko do 17. století. Stal se samostatným knížetem rebelií proti [[Uhersko|uherskému]] králi [[Karel I. Robert|Karlovi I.]] roku 1330 na bitevním poli u Posady, byť jen nakrátko. Valašsko získalo samostatnost zpět již v 70. letech 14. století a upevnil ji nejvýznačnější z Besarábů – [[Mircea I.]] zvaný Starý, rum. ''Mircea cel Bătrân''. [91] => [92] => === Dominance Osmanské říše a Uher === [93] => [[Soubor:Vlad Tepes 002.jpg|náhled|upright=0.7|Valašský kníže [[Vlad III. Dracula|Vlad Dracula]] řečený též ''Napichovač'']] [94] => Ale v roce 1393 padl [[Druhá Bulharská říše|Bulharský stát]] pod osmanskou nadvládu, a mladá, i stále silnější, Osmanská říše se stala sousedem Valašska. Soupeření dvou rodových dynastických linií Besarabů a střety uherských a osmanských vlivů dále bránily politickému růstu země. [95] => [96] => Stav formální politické závislosti na Uhrách a současného placení tributu Turkům (od r. 1389) přerušovaly četné pokusy osamostatnění země, případně i narušení rovnováhy mezi dvěma mocnými sousedy. Roku 1396 došlo k epizodě uznání polské vrchnosti [[Vlad I. Uzurpátor|Vladem I.]] Uchvatitelem. Boj proti Turkům vedli také [[Vlad II. Dracul]] zvaný Ďábel a jeho syn [[Vlad III. Dracula|Vlad III. Drákula]], zvaný také ''Napichovač'' (inspiroval k postavě v mnoha románech a filmech). [97] => [98] => V roce [[1415]] se Valašsko stalo [[vazal]]em [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [99] => [100] => === Turecká nadvláda === [101] => [[Soubor:Wallachia 1789.jpg|náhled|upright|vlevo|Mapa Valašska z [[18. století]]]] [102] => Pád Uher roku 1526 způsobil konec možností lavírování mezi těmito silnými sousedy, a na několik staletí si Valašsko podmanila [[Osmanská říše]]. Mezi vévody, kteří se pokoušeli obrátit tuto situaci, se patří zmínit hospodara (knížete) [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]], panujícího v letech 1593–1601, který na krátko shromáždil pod svým žezlem také [[Sedmihradsko]] (1599–1600) i [[Moldávie|Moldávii]] (1600), takže je právem považovaný za prvého sjednotitele Rumunů a jejich státu. [103] => [104] => Významnou změnu situace přinesla teprve porážka Osmanské říše Rakouskem, potvrzená [[Karlovický mír|mírem v Karlovicích]] (1699). Podmanění [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] [[Rakousko|Rakouskem]] způsobilo sousedství nového mocného souseda, protivícího se Turecku, který mohl vyrovnávat vliv turecký. Od začátku 18. století klíčil také zájem o tato území stále silnějšího [[Ruské impérium|Ruska]]. Brzy Rakušané – ač nakrátko (1718–1739) získali Oltenii. Dále r. 1770 bylo Valašsko obsazeno ruským vojskem a v důsledku [[Smlouva z Küçük Kaynarca|smlouvy z Küčük Kajnardžu]] (1774) se sice navrátilo pod panování turecké, ale Rusko si ponechalo určitou kontrolu nad touto zemí. [105] => [106] => Vnitropoliticky bylo 18. století epochou [[hospodar]]ů (knížat) [[Fanarioti|fanariotských]], kteří sem byli dosazovaní sultánem z [[Istanbul]]u, často vyměňováni (obvykle z toho důvodu, že převzetí trůnu se pojilo s vysokým poplatkem do sultánovy pokladnice), pro něž knížecí stolice byla pouhou příležitostí k rychlému obohacení. Hospodar si na poplatek vydělal za 6 až 12 měsíců vlády, proto mohl být odvolán už ve 2. roce působení v provincii. Dalším důvodem rotace hospodarů byla sultánova snaha zabránit tomu, aby tito správci si vytvořili vazby k ovládaným lidem a mohli se pokoušet o vzpouru proti vládě Vysoké porty. Jediný, kdo dokázal podniknout do jisté míry úspěšné kroky pro zlepšení katastrofální hospodářské situace země, byl Řek Konstantin Mavrocordat (1711–1769), který v letech 1735 až 1763 byl 4× správcem Valašska a v letech 1733 až 1769 byl 5× správcem Moldavska. Byl ovlivněn francouzským osvícenstvím, proto chtěl zlepšit situaci chudých rolníků. Omezil počet dní roboty za rok, který mohli šlechtici vymáhat na svých poddaných, a zjednodušil systém výběru daní. Hospodar Konstantin Mavrocordat zemřel 5. listopadu 1769 během páté rusko-turecké války. Byl zraněný zajat ruskými vojáky ve městě Galaţi v dnešním východním Rumunsku. Rusové ho převezli do města Jasy, kde zemřel na následky sepse ve své ráně. [107] => [108] => === Rostoucí dominance Ruska === [109] => [[Soubor:Eteria - Turkische Treue, 1821.jpg|náhled|upright|Boje v ulicích Bukurešti roku 1821]] [110] => Do roku [[1854]] bylo Valašsko ještě několikrát [[Vojenská okupace|okupováno]] [[Ruské impérium|Ruským impériem]] během [[Rusko-osmanské války|rusko-tureckých válek]], které se dotkly Valašska. Současně stále klesal význam Turecka. Rusové přímo ovládali zemi mj. v letech 1807 až 1812, znovu 1829–1833. V roce 1821 došlo také k neúspěšnému valašskému povstání proti Osmanské říši pod vedením [[Tudor Vladimirescu|Tudora Vladimirescu]], pod sociálními hesly. Dílčím úspěchem byl konec epochy fanariotů. V tomto období byl vydán Valašsku ''organická regule'', který zavedl pravidlo volby [[hospodar]]a ''divanem'', tj. stavovským sněmem. Když se roku 1833 Rusové stáhli z Valašska, vrátili formálně vrchnostenství Turkům, faktickou moc nad zemí si ale zachoval ruský konzul. Oslabení ruského vlivu nastalo v důsledku porážky v [[krymská válka|krymské válce]] (1853–1856). Vyvolalo to jedinečnou příležitost pro osvobození podunajských knížectví zpod tlaku mocných sousedů. Když v roce 1857 Turci zfalšovali volby do divanu, protestovaly západní mocnosti. [111] => [112] => === Sjednocení s Moldavskem === [113] => Roku [[1859]] se sjednotilo s [[Moldávie|Moldavským knížectvím]], čímž vznikla [[Spojená knížectví|Spojená knížectví Valašska a Moldávie]]. Na Valašsku i v Moldavsku byl zvolen hospodarem [[Alexandr Ioan Cuza]], který v prosinci 1861 vyhlásil vznik sjednoceného rumunského státu. Jeho hlavním městem se stalo sídelní město Valašska – [[Bukurešť]]. Od té doby osud Valaška splynul s osudem celého [[Rumunsko|Rumunska]]. [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => {{Překlad|sk|Valašsko|1205968|pl|Hospodarstwo Wołoskie|35378293}} [118] => [119] => === Literatura === [120] => * A Documented Chronology of Roumanian History. by Ghyka, Matila [121] => [122] => === Související články === [123] => * [[Valašská kolonizace]] [124] => * [[Velké Rumunsko]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=Valašsko}} [129] => [130] => {{Rumunská historická území}} [131] => {{souřadnice|44|25|typ=landmark|region=RO|zobrazení=top}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => [134] => [[Kategorie:Historická území Rumunska]] [135] => [[Kategorie:Valašsko| ]] [136] => [[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově]] [137] => [[Kategorie:Knížectví]] [138] => [[Kategorie:Podunajská knížectví]] [] => )
good wiki

Valašsko (Rumunsko)

Valašsko (rumunsky Țara Românească, Цѣра Рȣмѫнѣскъ v rumunské cyrilici, nebo Valahia) je země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a řekou Dunaj. Do roku 1861 se jednalo o samostatné knížectví, které se 24.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1859','Moldávie','1330','Bukurešť','Dunaj','Sedmihradsko','hospodar','Rumuni','Ruské impérium','vazal','rumunština','Târgoviște'