Array ( [0] => 15580088 [id] => 15580088 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valentínos [uri] => Valentínos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Valentínos''' ([[100]] – [[160]]/[[161]]) byl [[Křesťanství|křesťanský]] učitel a [[básník]] [[2. století|2. století n. l.]], který působil převážně v [[Řím]]ě. Je považován za jednoho z nejznámějších a nejvýznamnějších [[gnoze|gnostiků]]. [2] => [3] => == Život == [4] => O životě Valentina se dochovalo jen málo informací. Podle Epifania se Valentínos narodil kolem roku [[100]] n. l. v dolním [[Egypt]]ě v městě Phrebonis nedaleko [[Alexandrie]]. V Alexandrii se mu dostalo řeckého ([[platon]]ského) vzdělání a přijal zde i [[křesťanství]], pravděpodobně již ovlivněné gnostickým myšlením. Podle některých zpráv se zde mohl setkat i s [[Basileidem]]. Byl považován za velmi nadaného člověka s velkými duchovními dary a básnickým nadáním, což potvrzují i zprávy od jeho protivníků. Než odešel z Alexandrie do Říma, působil dlouhou dobu jako křesťanský učitel. Do Říma se dostal asi mezi léty 136 a 140 n. l., za [[pontifikát]]u papeže [[Hyginus|Hygina]]. Patrně zde s velkým úspěchem působil až do roku 160 n. l. Terullianus dokonce uvádí, že byl navržen na biskupa, ale tuto funkci nakonec nezískal. Již v této době se kolem Valentína soustředila poměrně velká skupina jeho příznivců, tzv. [[valentinovci|valentinovců]]. Po sporu s církevní obcí však byl označen za [[hereze|heretika]]. Podle Terulliana měl být [[exkomunikace|exkomunikován]], zatímco jiné zprávy od Epifania uvádí, že měl odejít během pontifikátu papeže [[Anicetus|Aniceta]] někam na východ, pravděpodobně na [[Kypr]], kde nadále kolem sebe soustřeďoval své stoupence. Právě zde měl podle Epifania dosáhnout „pravé víry“. Jeho smrt je datována do roku 160 nebo 161 n. l.. [5] => [6] => == Prameny ke studiu == [7] => Ač se jedná o jednoho z nejvýznamnějších a nejznámějších gnostických učitelů nedochovalo se k němu mnoho informací. Hlavními prameny ke studiu jeho života a jeho působení jsou [[církevní otcové]]. [8] => [9] => === Eirénaios Lyónský === [10] => [[Irenej z Lyonu|Eirénaios Lyónský]] je jedním z prvních a významných odpůrců jeho a jeho následovníků tzv. valentinovců. Ve svém díle ''Adversus Haereses (Proti herezím)'' se pozastavoval nad skutečností, že se Valentínovi žáci chlubili tím, že jsou „zdokonaliteli mistra“, a tím pádem mají nestálou nauku. Pravděpodobně mu vadila jistá svoboda myšlení a utváření nauky, protože tak vznikaly určité rozpory i mezi jednotlivými stoupenci daného proudu. [11] => [12] => === Hippolytos Římský === [13] => [[Hippolyt Římský|Hippolytos Římský]] se ve svém díle ''Refutatio omnium haeresium (Vyvrácení všech herezí)'' snaží dokázat, že Valentínos ve svém učení využívá myšlenky [[Pythagoras|Pythagora]] a [[Platón]]a. Valentínos měl změnit jejich učení ve jménech a číslech a přidal vlastní názory. Podle Hippolyta je tato [[hereze]] sice pestrá, ale nesystematická a s [[Ježíš Kristus|Kristem]] nesouhlasící. [14] => Hippolytos volně přepisuje Eirénaiovu zprávu o Valentínovi, ale vynechává všechny Eirénaiovy odkazy na [[Bible|Bibli]] a nahrazuje je vlastními vpisky. Nedosahuje však hloubky Eiréaiova popisu gnostických skupin. [15] => [16] => === Kléméns Alexandrijský === [17] => [[Kléméns Alexandrijský]] se o Valentinovi a jeho žácích zmiňuje ve svém díle ''Stromata (Pestré koberce)''. V tomto díle je uvedeno, že Valentínos dělil lidi do určitých skupin podle jejich duchovní [[síla|síly]]. Poukazuje tu na skutečnost, že Valenstínos považoval určitou skupinu lidí za předurčenou k blaženosti. Touto skupinou byly tzv. pneumatici. Podle Klémenta valentinovci přisuzují [[víra|víru]] obyčejným lidem a myslí si, že semeno [[poznání]] v sobě mají pouze oni. Valentínovi stoupenci mají podle Klémenta tvrdit, že poznání je od víry velmi vzdáleno. Kléméns často srovnává učení [[basileidovci|basileidovců]] a valentinovců aniž by mezi jejich názory výrazně rozlišoval. [18] => [19] => === Epifanios ze Salamíny === [20] => Podobně jako Kléméns Alexandrijský i Epifanios uvádí ve svém díle ''Panarion (Lékárnička)'' dělení lidí do tří skupin podle toho, zda obsahují božskou jiskru, nebo ne. Navíc tu uvádí, že některých tajemství mohou dosáhnout pouze ti, kteří jsou nejvíce duchovní, tedy mají božskou jiskru. Ve svém díle tyto skupiny pojmenovává jako pneumatiky, psychiky a hyliky. [21] => [22] => == Učení == [23] => Valentínův filozofický systém známe jen z nepřímých zpráv, především od jeho [[kritik]]ů. Tyto zprávy jsou velmi různorodé a shodují se pouze v některých rysech. V podstatě se v hereziologické literatuře dochovalo šest více či měně úplných verzí Valentínova systému. Z toho by bylo možné usuzovat, že neexistoval pevný naukový [[systém]]. Toto tvrzení je velmi nepravděpodobné, jelikož lze vysledovat určité podobné znaky mezi jednotlivými valentínovskými [[směr]]y. Na druhou stranu Eirénaios uvádí, že se valentinovci chlubili tím, že zdokonalují svého [[mistr]]a. [24] => [25] => Valentínus tvrdil, že kromě křesťanské [[tradice]] navazoval také na Theodota, žáka [[apoštol]]a [[Pavel z Tarsu|Pavla]], který jej měl zasvětit do tajemství [[učení]] o [[Bůh|Bohu]]. Theodota vnímal i jako [[autorita|autoritu]] pro nárokování si božského [[zjevení]]. Mimo jiné také stavěl na platónském [[vzdělání]], které rozpracoval a přidal do něj nové prvky. Epifanios poukazuje na to, že valentinovci dělili lidi do skupin podle jejich duchovní síly. Nejlépe na tom byli ''pneumatici'', kteří nejsou z tohoto [[svět]]a, přišli seshora a mají být bez problémů [[spása|spaseni]]. Takto se podle Epifania označují právě gnostici, kteří usilují o [[poznání]]. Druhou skupinou jsou ''psychici'', kteří budou [[spása|spaseni]], pokud budou správně jednat. Poslední skupinou jsou ''hylici'' nebo také ''sarkici'', což jsou lidé hmotní. Ti jsou z prachu, zanikají a vůbec nedosáhnou [[spása|spasení]], jelikož nemohou dosáhnout [[poznání]] ani ho přijímat. [26] => Valentínův [[systém]] chápe sám sebe jako opětovné zrušení [[nevědomost]]i vzniklé následkem chybného jednání v [[Pleróma]]tu. Dějiny vnímá jako postupný sestup a úpadek. [[Vědění]] je vnímáno zároveň jako akt [[poznání]] i [[spása|spásy]]. [27] => Mezi nejvýznamnější Valentinovy žáky rozvíjející jeho učení na západě nebo v [[Itálie|Itálii]] jsou [[Ptolemaios]] a Hérakleón, zatímco na východě to byl především Theodotos. [28] => [29] => == Dílo == [30] => Valentínos je považován za [[autor]]a velkého množství děl, ale i přes velký zájem jeho odpůrců se jich dochovalo málo, případně v neúplné formě. Při psaní svých děl se věnoval především praktické práci pro obec a šíření jeho nauky. Jedná se tedy především o [[kázání]], [[hymnus|hymny]], [[žalm]]y a různé listy. Někdy však své učení vyjadřoval velmi názorně, dramatiky a někdy i poeticky. U některých textů spadajících do valentinovské [[gnóze]] není zcela jasné, zda jsou dílem samotného Valentína, nebo některého z jeho žáků. [31] => Dochovala se jeho [[báseň]] ''Žeň'', ve které Valentínos líčí svůj [[systém]] odzdola nahoru – tedy opačně než je zvykem např. u [[Platón]]a. [32] => [33] => {{Citát v rámečku|''"Žeň – vidím, jak všechno na duchu závisí,'' [34] => [35] => ''poznávám, jak duch všechno nese.'' [36] => [37] => ''Na duši závisí tělo,'' [38] => [39] => ''z éteru vychází vzduch.'' [40] => [41] => ''Hlubina vydává plod,'' [42] => [43] => ''mateřské lůno své dítě."''|Valentínos|Žeň}} [44] => [45] => === Evangelium Pravdy === [46] => Jedná se o zvláštní gnostický dokument z valentinovské školy. Bylo nalezeno spolu s dalšími texty roku 1945 v [[Nag Hammádí]]. Jednalo se o koptský text, jehož předlohou byl řecký text vzniklý přibližně kolem roku 150. Pravděpodobně se jedná o Valentínovo dílo [47] => neboť [[Irenej z Lyonu|Eirénaios]] dokazuje jeho existenci, tím že ho řadí mezi Valentínova díla. [[Evangelium]] do češtiny (z polského překladu koptského originálu) přeložil Zdeněk Kratochvíl. Text se zabývá učením o [[spása|spasení]] z boží lásky. Naráží tím na [[Ježíš Kristus|Kristovo]] utrpení na [[kříž]]i, čímž se nepřímo hlásí ke křesťanské [[tradice|tradici]] a snaží se o nalezení společných momentů [[církev|církve]] a [[gnóze]]. Gnostické prvky v tomto díle nejsou tak výrazné, proto by mohlo dojít k přijetí [[ortodoxie|ortodoxním]] proudem [[křesťanství]]. [48] => [49] => === Filipovo evangelium === [50] => Filipovo [[evangelium]] (NHC II/3) je textem vyskytujícím se v druhém kodexu textů z [[Nag Hammádí]]. Je výrazně ovlivněn valentinovskou [[gnóze|gnózí]]. Nejranější datum vzniku této sbírky se datuje do poloviny 2. století, kdy působil Valentínos. [51] => Evangelium má formu Ježíšových výroků, které však nejsou uvedeny formulí ''"Ježíš řekl"''. Dává nám informace o pěti [[svátost]]ech valentinovské [[gnóze]], kterými jsou [[křest]], [[poznání]], [[eucharistie]], [[vykoupení]] a [[svatební komnata]]. [52] => [53] => == Odkazy == [54] => === Reference === [55] => [56] => [57] => [58] => {{Citace monografie [59] => |příjmení= Pokorný [60] => |jméno= Petr [61] => |vydavatel= Vyšehrad [62] => |rok= 1998 [63] => |titul= Píseň o perle: tajné knihy starověkých gnostiků [64] => |místo= Praha [65] => |strany= 156 [66] => |vydání= 2. rozš. [67] => |jazyk=česky}} [68] => [69] => [70] => [71] => {{Citace monografie [72] => |příjmení= Tertullianus [73] => |jméno= [74] => |vydavatel= [75] => |rok= [76] => |titul= Adversus Valentinianos, 4 [77] => |místo= [78] => |strany= [79] => |vydání= [80] => |jazyk=}} [81] => [82] => [83] => [84] => {{Citace monografie [85] => |příjmení= Epifanios [86] => |jméno= [87] => |vydavatel= [88] => |rok= [89] => |titul= Panarion,XXXI., 7., 2 [90] => |místo= [91] => |strany= [92] => |vydání= [93] => |jazyk=}} [94] => [95] => [96] => [97] => {{Citace monografie [98] => |příjmení= Eirénaios [99] => |jméno= [100] => |vydavatel= [101] => |rok= [102] => |titul= Adversus Haereses, I., 11., 1 [103] => |místo= [104] => |strany= [105] => |vydání= [106] => |jazyk=}} [107] => [108] => [109] => [110] => {{Citace monografie [111] => |příjmení= Hippolytos [112] => |jméno= [113] => |vydavatel= [114] => |rok= [115] => |titul= Refutatio omnium haeresium, VI., 21., 1 [116] => |místo= [117] => |strany= [118] => |vydání= [119] => |jazyk=}} [120] => [121] => [122] => [123] => {{Citace monografie [124] => |příjmení= Klement Alexandrijský [125] => |jméno= [126] => |vydavatel= [127] => |rok= [128] => |titul= Stromata IV., 89., 2 [129] => |místo= [130] => |strany= [131] => |vydání= [132] => |jazyk=}} [133] => [134] => [135] => [136] => {{Citace monografie [137] => |příjmení= Epifanios [138] => |jméno= [139] => |vydavatel= [140] => |rok= [141] => |titul= Panarion, XXXI., 7,8 - 8,1 [142] => |místo= [143] => |strany= [144] => |vydání= [145] => |jazyk=}} [146] => [147] => [148] => [149] => {{Citace monografie [150] => |příjmení= Rudolph [151] => |jméno= Kurt [152] => |vydavatel= Vyšehrad [153] => |rok= 2010 [154] => |titul= Gnóze: Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky [155] => |místo= Praha [156] => |strany= 317 – 318 [157] => |vydání= [158] => |jazyk= }} [159] => [160] => [161] => [162] => {{Citace monografie [163] => |příjmení= Klement Alexandrijský [164] => |jméno= [165] => |vydavatel= [166] => |rok= [167] => |titul= Stromata VII., 106.,4 [168] => |místo= [169] => |strany= [170] => |vydání= [171] => |jazyk=}} [172] => [173] => [174] => [175] => {{Citace monografie [176] => |příjmení= Pagels [177] => |jméno= Elaine [178] => |vydavatel= Vintage Books [179] => |rok= 1989 [180] => |titul= The gnostic gospels [181] => |url= https://archive.org/details/gnosticgospels00page_236 [182] => |místo= New York [183] => |strany=[https://archive.org/details/gnosticgospels00page_236/page/n73 36] [184] => |vydání= [185] => |jazyk=}} [186] => [187] => [188] => [189] => {{Citace monografie [190] => |příjmení= Hippolytos [191] => |jméno= [192] => |vydavatel= [193] => |rok= [194] => |titul= Refutatio omnium haeresium, 37.,7 [195] => |místo= [196] => |strany= [197] => |vydání= [198] => |jazyk=}} [199] => [200] => [201] => [202] => {{Citace monografie [203] => |příjmení= Eirénaios [204] => |titul= Adversus Haereses, III., 11., 9 [205] => |vydání= [206] => }} [207] => [208] => [209] => [210] => {{Citace monografie [211] => |příjmení= Pokorný [212] => |jméno= Petr [213] => |vydavatel= Vyšehrad [214] => |rok= 1998 [215] => |titul= Píseň o perle: tajné knihy starověkých gnostiků [216] => |místo= Praha [217] => |strany= 268 [218] => |vydání= 2. rozš. [219] => |jazyk=}} [220] => [221] => [222] => [223] => {{Citace monografie [224] => |příjmení= Kratochvíl [225] => |jméno= Zdeněk [226] => |vydavatel= Herrmann a synové [227] => |rok= 1994 [228] => |titul= Evangelium pravdy [229] => |místo= Praha [230] => |strany= 23 [231] => |vydání= [232] => |jazyk=}} [233] => [234] => [235] => [236] => {{Citace monografie [237] => | příjmení = [238] => | jméno = [239] => | odkaz na autora = [240] => | titul = Novozákonní apokryfy [241] => | url = [242] => | vydavatel = Vyšehrad [243] => | místo = Praha [244] => | rok = 2006 [245] => | počet stran = [246] => | kapitola = Filopovo evangelium [247] => | strany = 209–224 [248] => | isbn = [249] => | jazyk = [250] => |vydání= Vyd. 2.}} [251] => [252] => [253] => [254] => === Literatura === [255] => ==== Prameny ==== [256] => * Eirénaios Lyonský, Adversus haereses, ed. Philip Shaff, ''Ante- Nicene Fathers Volume 1'', Edinburgh: T. & T. Clark 1885. [257] => * Hippolytos, Refutatio omnium haeresium. Philip Shaff, ''Ante- Nicene Fathers Volume 5'', Edinburgh: T. & T. Clark 1885. [258] => * Klémens Alexandrijský, ''Stromata'': řecko-české vydání, 1. vyd.. Praha: Oikoymenh, 2008. [259] => * Einar Thomassen, Johannes van Oort (eds.), ''The Panarion of Epiphanius of Salamis'', Leiden: KoninklijkeBrill NV, 2009. [260] => * Kratochvíl, Zdeněk, ''Evangelium pravdy'', Praha: Herrmann a synové, 1994. [261] => * Tertullianus, ''''Adversus Valentinianos'''', 4. [262] => [263] => ==== Sekundární literatura ==== [264] => * Kurt Rudolph, ''Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky'', Praha: Vyšehrad, 2010. [265] => * Pagels, Elaine, ''The gnostic gospels'', New York: VintageBooks, 1989. [266] => * Pokorný, Petr, ''Píseň o perle: tajné knihy starověkých gnostiků'', 2. rozš. Vyd, Praha: Vyšehrad, 1998. [267] => * Holzhausen, J., Valentinus and Valentinians, in: Wouter J. Hanegraaff (ed.), ''Distionary of Gnosis and Western Esotericism'', Leiden: KoninklijkeBrill NV, 2006. [268] => [269] => {{Autoritní data}} [270] => [271] => [[Kategorie:Gnosticismus]] [272] => [[Kategorie:Úmrtí ve 2. století]] [273] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Valentínos

Valentínos (100 - 160/161) byl křesťanský učitel a básník 2. století n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'spása','poznání','gnóze','systém','křesťanství','tradice','Nag Hammádí','Platón','100','Irenej z Lyonu','Ježíš Kristus','hereze'

100

Gnóze

Hereze

Křesťanství

Platón

Poznání

Spása

Systém

Tradice