Array ( [0] => 15499899 [id] => 15499899 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vidnava [uri] => Vidnava [3] => Vidnava-namesti.jpg [img] => Vidnava-namesti.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Vidnava [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | okres = Jeseník [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Jeseník]] [6] => | pověřená obec = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] [7] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [8] => | PSČ = 790 55 [9] => | počet ZSJ = 2 [10] => | počet částí obce = 1 [11] => | počet katastrálních území = 1 [12] => | katastrální území = Vidnava [13] => | adresa = Mírové náměstí 80
790 55 Vidnava [14] => | web = http://www.vidnava.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = ou.vidnava@jes.cz [17] => | starosta = Bc. Rostislav Kačora [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | NUTS3 = CZ071 [20] => }} [21] => {{Možná hledáte|[[Vindava]], lotyšsky [[Ventspils]]}} [22] => '''Vidnava''' (německy ''Weidenau'',{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 859| isbn = 80-200-1225-7}} polsky ''Widnawa'') je město, které se nachází v [[Okres Jeseník|okrese Jeseník]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jeho historické jádro se roku 1992 stalo [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [23] => [24] => == Poloha == [25] => Město Vidnava sousedí na východě a severu s [[Polsko|Polskem]] ([[gmina]] [[Otmuchów]]), na západě s obcí [[Velká Kraš]] a na jihu s obcí [[Stará Červená Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 23 km a od krajského města [[Olomouc]] 127 km. [26] => [27] => Území města geomorfologicky patří k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří]] (Sudetské podhůří), geomorfologický celek [[Vidnavská nížina]]. [28] => [29] => Území Vidnavy spadá do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Vidnavou protéká severovýchodním směrem říčka [[Vidnávka]]; české území opouští na nejnižším místě Jesenicka (221 m n. m.). Na sever při státní hranici se nacházejí [[Vidnavské mokřiny]]. [30] => [31] => Území města pokrývá z téměř 54 % [[zemědělská půda]] (41 % orná půda, 8,5 % louky a pastviny), z 19,5 % les, z více než 10 % vodní plochy a z více než 12 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. [32] => [33] => == Název == [34] => Osada dostala jméno podle říčky, jejíž jméno bylo ''Vidná'' nebo ''Vidnava''. Jeho základem bylo přídavné jméno ''vidná'' (tj. voda) označující vodní tok s průzračnou, průhlednou („vidnou“) vodou. Jméno osady je v nejstarším (spolehlivém) dokladu z roku 1266 zapsáno jako ''Wydna'' (dále pak 1285 ''Vidna'', 1291 ''Wydna'', 1302 ''Widna''). To může odpovídat tvaru ''Vidná'', ale stejně tak může jít o německou hláskovou úpravu tvaru ''Vidnava''. Dnes užívaný tvar je poprvé doložen 1290 v podobách ''Wydnavia'' a ''Wydnav''. Německé ''Weidenau'' (poprvé doloženo 1284) vzniklo hláskovou úpravou českého ''Vidnava'', teprve dodatečně chápáno jako ''Weiden-au'' („vrbová niva“).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 705. [35] => [36] => == Historie == [37] => === Středověk a 16. století === [38] => [[Soubor:Vidnava_(Weidenau)_-_old_houses.jpg|thumb|Historické měšťanské domy v ulici Radniční]] [39] => [[Soubor:Vidnava,_Svobodova_01.jpg|thumb|Ulice Svobodova]] [40] => Vidnava se nachází na nejníže položeném místě Jesenicka, nejvýhodnějším pro zemědělství, a také jen zde byly nalezeny stopy dřívějšího germánského a slovanského osídlení. [41] => [42] => Založení Vidnavy se poprvé zmiňuje (pod názvem ''Wydna'') v listině pro vidnavské fojtství hlásící se k roku 1291; ta se ale vztahuje ke stavu v letech 1266–1268. Zmíněnou listinou potvrzuje vratislavský biskup [[Tomáš II. Zaremba]] široká práva zakladatele ([[lokátor]]a) Vidnavy a prvního vidnavského fojta Rüdigera Heldore. Vidnava tedy byla založena v rámci kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy ve 13. století, a to přímo jako město, o čemž svědčí i její typicky městský půdorys. Není jisté, zda zde před založením města existovala stejnojmenná ves nebo zda bylo město založeno na pozemcích vesnice [[Velká Kraš|Kraše]]. [43] => [44] => Od 13. až do počátku 15. století byla Vidnava nejvýznamnějším řemeslnickým střediskem i správním centrem na Jesenicku. Již roku 1284 je zde zmiňována fara. Roku 1369 je zmiňováno opevnění, které obepínalo město ze všech stran a bylo přerušeno jen Horní a Dolní branou, za nimiž se vytvořila Horní a Dolní předměstí (dochované zbytky hradeb jsou však až z doby pohusitské). Rozvoj města však byl na dlouho přerušen, když 20. března 1428 město zcela vypálila husitská vojska. Vidnava zůstala dlouho vylidněná a ještě třicet let po katastrofě byli bývalí vlastníci domů a polností marně vyzýváni, aby se vrátili ke svému majetku. [45] => [46] => Vratislavští biskupové se zprvu snažili škody městu nahradit (např. mu 1441 darovali zdejší mlýn), ale poté, co byla Vidnava roku 1468 znovu poškozena při obléhání vojsky [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], ji raději zastavovali i s okolními vesnicemi, které z ní byly spravovány. Mezi ně patřila [[Velká Kraš]], [[Malá Kraš]], [[Fojtova Kraš]], [[Hukovice (Velká Kraš)|Hukovice]], Šubrtova Kraš ([[Krasov (Vidnava)|Krasov]]), [[Kobylá nad Vidnavkou|Kobylá]], [[Černá Voda]], [[Stará Červená Voda|Červená Voda]], jakož i další vesnice v dnešním Polsku a biskupské lesy. V letech 1470 až 1497 bylo panství zastaveno [[Otmuchów|otmuchovským]] purkrabím z rodu von Meynholt, pak [[Tetourové z Tetova|Jindřichovi z Tetova]], roku 1506 – již bez samotné Vidnavy – Hannsovi von Nimptsch. [47] => [48] => Teprve v 16. století se město začalo znovu rozvíjet: byla mu potvrzena stará privilegia, zejména [[právo várečné]] a trhy. Roku 1551 byla rovněž postavena renesanční radnice. V této době však již Vidnavě konkurovaly blízký [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] jako oblíbené sídlo biskupů a [[Jeseník]] a [[Zlaté Hory]] jako významná horní města. Rozvoj byl zpomalen rovněž požárem roku 1574, kterému padlo za oběť prakticky celé město, a poté několika epidemiemi [[neštovice|neštovic]]. Roku 1619 město zřídilo [[špitál]] sv. Jakuba. [49] => [50] => === 17. a 18. století === [51] => [[Třicetiletá válka]] se dotkla města mnoha průchody vojsk, požárem a epidemií moru. Následné [[čarodějnické procesy]] zde neprobíhaly s takovou intenzitou jako na jiných místech Jesenicka, přesto zde byly roku 1669 mučeny dvě ženy z [[Fojtova Kraš|Fojtovy Kraše]]. Nový ničivý požár zažila Vidnava roku 1713. Do řady pohrom lze přiřadit i [[války o rakouské dědictví]], kdy byla Vidnava obsazována střídavě pruskými i rakouskými vojsky. Dlouhodobější význam však měl výsledek těchto válek – rozdělení [[Slezsko|Slezska]] roku 1742, kterým se Vidnava ocitla na [[Prusko|pruské]] hranici bezprostředně obklopená ze tří stran hraniční čarou a přišla o své dosavadní hospodářské zázemí. [52] => [53] => Vidnava se alespoň stala významnou celní stanicí. Rovněž byla zpočátku vybrána jak místo, odkud měly být vykonávány správní funkce pro tu část [[Niské knížectví|Niského knížectví]], která zůstala [[Habsburská monarchie|Rakousku]]. Stala se sídlem (biskupské) zemské vlády a (císařského) zemského staršího. Zemská vláda se však již roku 1767 přestěhovala do [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníka]], kde se vratislavský biskup zdržoval, a úřad zemského staršího byl zrušen roku 1783, kdy [[Josef II.]] spojil zbylé části [[Niské knížectví|Niského]], [[Krnovské knížectví|Krnovského]] a [[Opavské knížectví|Opavského]] knížectví a [[moravské enklávy ve Slezsku]] do nově vzniklého Opavského kraje. [54] => [55] => Trvaleji zůstal Vidnavě význam z hlediska církevního. Bylo nutno reorganizovat správu té části vratislavské [[diecéze]], která zůstala na rakouském území (jednalo se o dvě oddělená území – Jesenicko a [[Těšínsko]]). Již roku 1742 bylo ve Vidnavě zřízeno nové arcikněžství a roku 1746 byl zřízen tzv. Niský komisariát, kterému podléhala zmíněná jesenická část. Obě instituce ve Vidnavě zůstaly až do zřízení [[Apoštolská administratura českotěšínská|českotěšínské apoštolské administratury]] roku 1946. [56] => [57] => === 19. století === [58] => [[Soubor:Vidnava,_bývalý_kněžský_seminář_02.jpg|thumb|Bývalý kněžský seminář]] [59] => [[Soubor:Vila Mladek Vidnava.JPG|thumb|Vila Mladek]] [60] => Hospodářský rozvoj města v první polovině 19. století byl pozvolný. Ve městě byla již od roku 1770 v provozu plátenická manufaktura, ve Vidnavě bylo shromažďována i příze předená v okolních vesnicích, tkalo se tu i hrubé vlněné sukno – haras. Tato výroba však byla vcelku drobná a jen doplňovala místní zemědělství a drobné řemeslo. Pokusy o těžbu [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] a [[rašelina|rašeliny]] se nezdařily. Významné zůstalo postavení Vidnavy jako hraničního města, přes které procházelo zboží do [[Prusko|Pruska]]: nacházel se tu do roku 1833 celní inspektorát, poté oddělení (od roku 1841 velitelství) finanční stráže. S rozvojem dopravy souvisí také bourání městských hradeb v letech 1830–1834 (zachovaly se z nich jen zbytky kolem fojtského zámečku). Od roku 1838 měla Vidnava městského lékaře, o pět let později byly instalovány lucerny pro trvalé noční osvětlení. [61] => [62] => Ve Vidnavě měla značný ohlas [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluce roku 1848]]. Byl vytvořen oddíl [[národní garda (1848)|národní gardy]], v jejímž čele stál majitel zdejšího zámku a fojtského panství baron von Gilgenheim. Ve volbách do frankfurtského sněmu byl ve vidnavském okrsku zvolen vídeňský advokát dr. Albert Trampusch (1816–1894), pocházející ze [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]], který patřil k umírněné levici a k zastáncům připojení Rakouska k Německu a později byl za svou revoluční aktivitu vězněn mj. na [[Špilberk]]u. [63] => [64] => Roku 1850, po zrušení poddanství a [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]], se Vidnava stala sídlem [[soudní okres|soudního okresu]]; správní funkci, kterou ztratila koncem 18. století, však převzal [[Jeseník]] jakožto nové sídlo okresu politického. K rozvoji hospodářství města přispěla jednak těžba kaolínu a zřízení kaolinové továrny (šamotky) v 60. letech bratry [[Josef Latzel|Josefem Latzelem]] a Antonem Latzelem, jednak napojení Vidnavy na železnici. Roku 1897 byla vybudována přípojka z [[Hukovice (Velká Kraš)|Hukovic]], dalším ekonomickým příslibem bylo prodloužení trati do [[Německo|německé]] [[Nysa|Nisy]] roku 1911. Důležitým pro hospodářství města zůstala jeho úloha jako střediska pro odbyt a zpracování (pivovar, lihovar) zemědělských produktů z okolních vesnic. Roku 1908 byla zřízena městská plynárna. [65] => [66] => Dobrá hospodářská situace se odrazila v nové reprezentativní výstavbě, například nové radnice v novogotickém slohu (1867), které ustoupila původní renesanční radnice. Významným úspěchem bylo získání gymnázia roku 1871, neboť na Jesenicku od zrušení [[Řád zbožných škol|piaristického]] gymnázia v [[Bílá Voda|Bílé Vodě]] roku 1829 střední školství chybělo. Roku 1899 navíc vratislavský biskup ve Vidnavě zřídil [[kněžský seminář ve Vidnavě|bohoslovecký seminář]] (vysokou školu) pro rakouskou část své diecéze. [67] => [68] => Roku 1868 povolal vratislavský biskup na žádost vidnavského faráře do města řád [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejek]]. Ty postupně doplnily vidnavské školství o obecnou i měšťanskou dívčí školu a penzionát, pracovaly též v péči o nemocné a pomáhaly v biskupském semináři. [69] => [70] => === 20. století === [71] => [[Soubor:Vidnava,_Hrdinů.jpg|thumb|Místo, kudy do roku 1959 vedla státní hranice (chodník a trávník leží na bývalém polském území)]] [72] => [[Soubor:Vidnava,_Sokolská_01.jpg|thumb|Paneláky v historickém centru Vidnavy]] [73] => Úzké hospodářské i politické vztahy Vidnavy s Německem se odrazily i na zdejším politickém smýšlení. Již před I. světovou válkou zde prosazoval [[pangermanismus|pangermanistické]] ideje spolek „Nordmark“. V poválečném období zde dominovaly nacionalistické strany [[Německá nacionální strana|DNP]] a [[Německá národně socialistická strana dělnická|DNSAP]], ačkoli jinak na Jesenicku převládaly strany [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|sociálně-demokratická]] a [[Německá křesťansko sociální strana lidová|křesťansko-sociální]]. Zde také již v roce 1919 došlo k incidentům s československou armádou, roku 1921 pak bylo odhaleno i pašování zbraní pro tzv. místní obranné sbory. [74] => [75] => Přes omezení přeshraničního styku město v meziválečné době prosperovalo i díky zákazníkům a turistům z německé strany hranic. Hlavními zaměstnavateli byla šamotárna, dále lom ve Stachlovicích (připojených k Vidnavě roku 1924 spolu s Vidnavským Fojtstvím a Novou Malou Kraší) a kamenické dílny, správa arcibiskupského zemědělství a lesnictví, ale i správní a finanční úřady a finanční ústavy. Ve městě bylo zřízeno kino i muzeum. [76] => [77] => Československé úřady nebyly ke školství ve Vidnavě příznivě nakloněny. Městské gymnázium, které po zřízení gymnázia v Jeseníku zaznamenalo pokles žactva, bylo roku 1923 redukováno na nižší a roku 1927 definitivně zrušeno. Rovněž se uvažovalo o zrušení kněžského semináře. Naopak boromejky završily své vzdělávací úsilí zřízením odborné školy pro ženská povolání roku 1929. [78] => [79] => Národnostně napjatá situace se dále vyostřila koncem 30. let. Obyvatelstvo Vidnavy se většinově orientovalo na [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranu]]. V těsně předmnichovské době je odhaleno opět pašování zbraní a vytváření povolených i nepovolených ozbrojených paramilitaristických oddílů. Ještě před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] začal na Vidnavsku puč [[freikorps]]ů. 22. září 1938 jimi byla Vidnava fakticky obsazena. Přitom padli dva příslušníci finanční stráže – Josef Novák a František Pospíšil – jimž byla po válce na budově pošty odhalena pamětní deska.{{Citace elektronické monografie | autor = Martin a Zdeňka Brynychovi | titul = Pamětní deska Josef Novák a František Pospíšil | url = https://www.vets.cz/vpm/17274-pametni-deska-josef-novak-a-frantisek-pospisil/#17274-pametni-deska-josef-novak-a-frantisek-pospisil | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2024-03-24}} [80] => [81] => V době německé okupace byl teologický seminář přemístěn do kláštera k boromejkám (jeho studenti byli tak jako tak většinou odvedeni k vojenské službě) a v budově semináře byl zřízen zajatecký tábor pro anglické a francouzské důstojníky. Přímo válka na Vidnavu dolehla v prvních měsících roku 1945, kdy městem procházely [[Pochod smrti|pochody smrti]] a obyvatele terorizovaly stanné soudy hledající zběhy a „zbabělce“. Samotný průchod fronty pak nezpůsobil ve Vidnavě větší škody, zato následný [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]], zejména jeho první „divoká“ fáze, se vyznačoval násilím. Organizovaný odsun probíhal od 26. července 1945 do 3. října 1946. Patronem zdejších vysídlenců se roku 1955 stalo město [[Neuburg an der Donau]]. [82] => [83] => Vidnava pak byla více méně úspěšně dosídlována mj. pomocí etnických Slováků z Maďarska a Rumunska, později též [[Řecko|Řeky]] uprchlými před [[občanská válka v Řecku|občanskou válkou]]. Soudní okres Vidnava byl již od roku 1945 „dočasně“ spravován z [[Jeseník]]a a nakonec byl roku 1949 zrušen. Provoz na železnici do [[Nysa|Nisy]] byl zastaven z důvodu poškození železničního mostu přes Vidnavku a již nikdy nebyl obnoven. Faktické uzavření státní hranice odsoudilo Vidnavu k roli zanedbávaného okrajového města poválečného Československa. [84] => [85] => Ve městě zanikla řada institucí, včetně biskupského semináře (v něm působila do roku 1997 Vojenská dětská zotavovna) a boromejských škol. Boromejky v klášteře zřídily „Slezský domov sv. Karla Boromejského pro slabo- a choromyslné děti“. V roce 1950 však nastalo rušení klášterů. Domov byl zrušen a ve Vidnavě začaly být shromažďovány řeholnice z celé republiky. Po několika přesunech byly v Charitním domě ve Vidnavě internovány veškeré sestry boromejky, které již pro stáří nemohly pracovat jinde. Musely navíc vyměnit budovu svého kláštera s menším objektem učiliště. Po svém propuštění z vězení v letech 1960–1970 působila v Charitním domě sestra [[Marie Vojtěcha Hasmandová]], od roku 1969 představená vidnavské komunity sester boromejek a od 8. července 1970 generální představená celé kongregace, charismatická osobnost navržená v současném procesu postulace ke svatořečení. [86] => [87] => V padesátých letech v podstatě zanikla i zdejší řemesla a soukromé zemědělství. Zdejší [[jednotné zemědělské družstvo]] skomíralo, zažilo i rozpad a nakonec (1964) bylo připojeno k JZD ve [[Velká Kraš|Velké Kraši]]. Řada domů zůstala bez obyvatel a město postihly rozsáhlé demolice (včetně řady památkově chráněných měšťanských domů), kompenzované od 70. let panelovou výstavbou. Roku 1971 byl však citlivě renovován zdejší zámek. Z průmyslu zůstala v provozu šamotka, začleněná pod Keramické závody, zejména ženy pak zaměstnávala provozovna podniku Moravolen. V roce 1956 zde bylo založeno odborné učiliště místního hospodářství, které se roku 1962 přestěhovalo do budovy boromejského kláštera. V roce 1960 byla k Vidnavě připojena [[Fojtova Kraš]] – dosud část Velké Kraše – a v roce 1976 i samotná obec Velká Kraš. [88] => [89] => Po roce 1989 nastaly zprvu značné hospodářské těžkosti. Roku 1991 zastavili výrobu oba hlavní zaměstnavatelé, šamotka a Moravolen, a nezaměstnanost dosáhla až 37 % (dosud je zde relativně vysoká). Obec Velká Kraš se i s Fojtovou Kraší opět oddělila (23. listopadu 1990). Dětská zotavovna zanikla, odborné učiliště bylo roku 1998 přeměněno na Výchovný ústav pro mládež. Pozitivní pro hospodářský rozvoj města bylo zejména postupné otevření hranic s [[Polsko|Polskem]]. [90] => [91] => Město v posledních desetiletích věnovalo velké úsilí obnově památek – valounkové dlažby náměstí, radnice aj. Od roku 1992 je jeho střed [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Navázalo rovněž kontakty s organizacemi svých bývalých německých občanů a jejich potomků. V roce 2000 byla na náměstí postavena kašna. V opraveném historickém domě čp. 12 – „Domě partnerství“ – bylo roku 2002 obnoveno městské muzeum s expozicí osidlování Vidnavska. [92] => [93] => 10. října 2006 byl obci vrácen status [[město|města]].[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 [94] => [95] => V budově bývalého vidnavského bohosloveckého semináře měl být roku 2011 otevřen [[detenční ústav]] pro mladistvé sexuální devianty a pachatele s duševní poruchou. Kvůli úbytku vězňů po [[Amnestie Václava Klause|amnestii Václava Klause]] [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|ministerstvo spravedlnosti]] na jaře 2013 plány opustilo.{{Citace elektronického periodika [96] => | příjmení1 = ČTK [97] => | titul = Detenční ústav ve Vidnavě nevznikne, důvodem je amnestie [98] => | periodikum = deník.cz [99] => | odkaz na periodikum = Deník (noviny) [100] => | datum_vydání = 2024-03-24 [101] => | url = https://www.denik.cz/z_domova/detencni-ustav-ve-vidnave-nevznikne-duvodem-je-amnestie-20130415.html [102] => | datum_přístupu = 2024-03-24 [103] => }} [104] => [105] => Vidnava je členem [[Mikroregion Žulovsko|Mikroregionu Žulovsko]], svazku obcí vzniklého v roce 2003.http://www.zulovsko.cz/ Město je také od roku 1993 členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]],http://www.smoj.cz/ a od roku 1997 [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]].http://www.europraded.cz/ [106] => [107] => === Vidnavské fojtství === [108] => [[Soubor:Zámek s parkem Vidnava.JPG|thumb|Zámek]] [109] => [[Soubor:Vidnava, Fojtství 02.jpg|thumb|Ulice Fojtství]] [110] => Od počátku historie Vidnavy bylo významnou institucí zdejší fojtství. Již první zmínka o městě je v listině, kterou vratislavský biskup potvrzuje prvnímu zdejšímu fojtovi soudní pravomoc nad 58 vesnicemi v široké oblasti Jesenicka. Tento počet se do roku 1420 snížil na 27, když se některé vsi jeho pravomoci vymanily, některé splynuly anebo zanikly. V té době byl vidnavským fojtem Šimek, jehož dcera Barbora se roku 1434 provdala za Augustina Speila z Kalkova, který byl vidnavským fojtem ještě roku 1468. [111] => [112] => Později řada fojtských výsad zanikla, fojtství však nadále zůstalo samostatným rytířským statkem a biskupským lénem. Roku 1512 udělil biskup fojtovi Wolframu Schoffovi dědické právo i pro ženské potomky. Roku 1558 je koupil od města Joachim Reideburg von Lorenzdorf, po jehož synovi Joachim von Reideburg († 1612) dědil Kašpar von Reideburg. Roku 1640 fojtství převzal císařský důstojník Matouš Forgaš, manžel Kašparovy dcery Anny Markéty. Brzy poté se fojtství dostalo do majetku rytířů Hentschelů von Gilgenheim, kteří statek i zámek drželi do roku 1906, kdy je prodali městu Vidnavě.http://www.jesenicko.eu/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=332{{Nedostupný zdroj}} [113] => [114] => Vidnavské fojtství tedy tvořilo samostatné panství a roku 1850 vznikla rovněž samostatná obec '''Vidnavské Fojtství''' (dříve též ''Vidnavské Vojtství'', něm. ''Weidenau Vogtei''). Ta však byla již roku 1869 přičleněna jako osada k obci [[Stará Červená Voda]], ačkoli se nacházela přímo u centra města Vidnavy. Teprve roku 1924 bylo Vidnavské Fojtství spolu se Stachlovicemi a Novou Malou Kraší připojeno k Vidnavě, jejíž osadou (částí obce) bylo do 1. ledna 1976, kdy přišlo i o tento status. Roku 1930 bylo v osadě Vidnavské Fojtství napočteno 31 domů. [115] => [116] => Sídlem fojta byla již v 13. století gotická tvrz, přestavěná v 16. století na renesanční zámek. V něm později sídlilo vidnavské městské muzeum. Po rekonstrukci v letech 1971–1974 slouží jako Základní umělecká škola. [117] => [118] => === Štachlovice a Nová Malá Kraš === [119] => Drobná osada '''Stachlovice''' (též ''Štachlovice'', něm. ''Stachlowitz''''Hosák'', s. 865) se nachází 1,75 km jižně od Vidnavy na silnici do Staré Červené Vody. Poprvé se zmiňuje roku 1770 a byla založena na pozemcích panství [[Dolní Červená Voda]]. U tohoto statku, a později u obce (Stará) Červená Voda, Stachlovice zůstaly do roku 1924, kdy byly připojeny k Vidnavě. Do 1. ledna 1976 byly uváděny jako její osada (místní část), od té doby jen jako [[základní sídelní jednotka]]. V roce 1930 zde bylo 16 domů, nyní (2001) 12. [120] => [121] => V osadě býval významný lom na kvalitní žulu, nyní zatopený a využívaný ke koupání a rybaření. [122] => [123] => Drobná osada '''Nová Malá Kraš''' (něm. ''Neukleinkrosse'', ''Neu-Klein-Krosse'') ležící mezi Stachlovicemi a Vidnavou. Původně zde byl dvůr zvaný ''Starost'' (něm. ''Sorge'') patřící fojtství v [[Malá Kraš|Malé Kraši]], které bylo již kolem roku [[1600]] spojeno s fojtstvím ve Staré Červené Vodě. Z pozemků obou fojtství vznikl samostatný statek [[Dolní Červená Voda]]. Osada Nová Malá Kraš je poprvé zmiňována roku 1806: tehdy zde byly 4 domy a 29 obyvatel, o dvacet let později již 7 domů a 50 obyvatel. Tehdy byla ještě počítána k Malé Kraši, avšak při zavedení obecního zřízení roku 1850 se spolu s ostatními osadami náležejícími k panství Dolní Červená Voda stala součástí obce Stará Červená Voda. Další osudy měla stejné se Stachlovicemi. Roku 1930 zde bylo 10 domů a 56 obyvatel. [124] => [125] => === Krasov === [126] => [[Soubor:Vidnava, Krasov 03.jpg|thumb|Krasov]] [127] => {{podrobně|Krasov (Vidnava)}} [128] => Součástí Vidnavy je i zástavba zvaná '''Krasov''' (dříve ''Šubrtova Kraš''), patřící mezi řadu menších vesnic vzniklých z původní jedné vsi [[Velká Kraš|Kraše]]. V letech 1742–1945 byla součástí [[Prusko|Pruska]], resp. Německa, poté, do roku 1959 součástí Polska. Československu připadla v rámci úprav státní hranice. [129] => [130] => === Správní vývoj === [131] => ''Správní příslušnost Vidnavy od roku 1848''{{Citace monografie [132] => | příjmení = Gawrecki [133] => | jméno = Dan [134] => | odkaz na autora = [135] => | spoluautoři = a kol. [136] => | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 [137] => | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě [138] => | místo = Opava [139] => | rok = 2003 [140] => | isbn = 80-7248-226-2 [141] => | kapitola = [142] => | strany = [143] => | jazyk = [144] => }} [145] => [146] => ''Celé město kromě Krasova'' [147] => * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Niské knížectví]], (Vidnava) municipální město Vidnava, (Vidnavské Fojtství) lenní fojtství Vidnava, (Stachlovice, Nová Malá Kraš) statek Dolní Červená Voda [148] => * od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [149] => * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava [150] => * od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [151] => * od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [152] => ** kromě: od 1. října 1938 do května 1945 s„udetoněmecká území“, od 15. dubna 1939 jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau [153] => ** od 31. května 1945 [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] [154] => * od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [155] => [156] => ''Krasov'' [157] => [158] => * od 1. května 1816 do 30. června 1911 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Kreis Neisse, Amtsgericht Neisse [159] => * od 1. července 1911 do 8. listopadu 1919 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse [160] => * od 8. listopadu 1919 do 31. března 1938 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse [161] => * od 1. dubna 1938 do 18. ledna 1941 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse [162] => * od 18. ledna 1941 do roku 1945 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse [163] => * od roku 1945 do roku 1950 województwo śląsko-dąbrowskie, powiat nyski [164] => * od roku 1950 do 7. března 1959 województwo opolskie, powiat nyski [165] => * od 7. března 1959 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník [166] => [167] => ''Celé město Vidnava'' [168] => [169] => * od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] [170] => * od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník [171] => * od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník [172] => [173] => === Vývoj počtu obyvatel === [174] => Počet obyvatel Vidnavy (do roku 1959 bez Krasova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie [175] => | příjmení = [176] => | jméno = [177] => | odkaz na autora = [178] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl [179] => | vydavatel = ČSÚ [180] => | místo = Praha [181] => | rok = 2006 [182] => | isbn = 80-250-1310-3 [183] => | kapitola = [184] => | strany = 650–651 [185] => | jazyk = [186] => }} [187] => {{Citace monografie [188] => | příjmení = [189] => | jméno = [190] => | odkaz na autora = [191] => | titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské [192] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 1935 [195] => | isbn = [196] => | kapitola = [197] => | strany = 35 [198] => | jazyk = [199] => }} [200] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [201] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/541303?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [202] => {{Citace monografie [203] => | příjmení = [204] => | jméno = [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005 [207] => | vydavatel = ČSÚ, MV ČR [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 2005 [210] => | isbn = 80-7360-287-3 [211] => | kapitola = [212] => | strany = 976–977 [213] => | jazyk = [214] => }} [215] => {|class="wikitable" [216] => ! Rok !! 1806 !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [217] => |- [218] => ! Počet obyvatel [219] => | 1617 || 1922 || 1854 || 2106 || 2146 || 2096 || 2151 || 2286 || 2186z toho: Vidnava 1867, Vidnavské Fojtství 185, Nová Malá Kraš 56, Stachlovice 78z toho: 98 Čechoslováků, 1910 Němců, 20 Poláků; 2145 řím. kat., 23 evang., 2 čsl., 2 izrael., 8 bez vyzn. || 2158 || 928 || 1301 || 1500 || 1481 || 1544 || 1525 || 1424z toho: Vidnava 1394, Stachlovice 30z toho: 1202 Čechů, Moravanů a Slezanů, 128 Slováků, 20 Němců, 6 Poláků; 420 řím. kat., 4 čsl. hus., 11 evang., 4 pravosl., 883 bez vyzn. [220] => |} [221] => [222] => Ve městě Vidnava je evidováno 292 adres: 286 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 6 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/vidna/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20091001062728/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/vidna/index.html|datum archivace=2009-10-01|nedostupné=ano}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 250 domů, z toho 231 trvale obydlených. [223] => [224] => === Církevní správa === [225] => Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadá město Vidnava do [[farnost Vidnava|farnosti Vidnava]], která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].{{Citace monografie [226] => | příjmení = Boháč [227] => | jméno = Zdeněk [228] => | odkaz na autora = [229] => | titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999 [230] => | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o. [231] => | místo = Kostelní Vydří [232] => | rok = 1999 [233] => | isbn = 80-7192-405-9 [234] => | kapitola = [235] => | strany = [236] => | jazyk = [237] => }} Osada [[Krasov (Vidnava)|Krasov]] patřila k farnosti Łąka, která se nachází v otmuchovském děkanátu opolské diecéze. [238] => [239] => [[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] v [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] u Jeseníku.{{Citace monografie [240] => | příjmení = Nešpor [241] => | jméno = Zdeněk R. [242] => | odkaz na autora = [243] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska [244] => | vydavatel = Kalich [245] => | místo = Praha [246] => | rok = 2009 [247] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [248] => | kapitola = [249] => | strany = 204–205 [250] => | jazyk = [251] => }} Věřící [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící. [252] => [253] => == Doprava == [254] => Vidnava je na železnici napojena prostřednictvím regionální [[Železniční trať Velká Kraš – Vidnava – Nysa|železniční trati Velká Kraš – Vidnava]]. Její konečná stanice s názvem [[Vidnava (nádraží)|Vidnava]] se však nachází již na území obce [[Velká Kraš]]. Pravidelná osobní železniční doprava byla dne 12. prosince 2010 ukončena a nahrazena autobusy. [255] => [256] => Městem procházejí: [257] => * [[silnice II/457]] z [[Osoblaha|Osoblahy]], [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]] a [[Stará Červená Voda|Staré Červené Vody]] směrem na [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Horní Heřmanice]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje do polského města [[Lądek Zdrój]], [258] => * několik silnic III. třídy, zejména na sever k hraničnímu přechodu na polský [[Kałków]], na jih přes Stachlovice na Starou Červenou Vodu a na západ na Velkou Kraš. [259] => [260] => == Pamětihodnosti == [261] => Vidnava (památky) [262] => === Kulturní památky === [263] => {{viz též|Seznam kulturních památek ve Vidnavě}} [264] => [[Soubor:Vidnava, kostel sv. Kateřiny.jpg|náhled|Kostel svaté Kateřiny]] [265] => [[Soubor:Vidnava, náměstí 01.jpg|thumb|Radnice]] [266] => * Římskokatolický farní [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Vidnava)|kostel svaté Kateřiny]], kostel pochází z 2. poloviny [[13. století]]. Během útoku husitů byl roku 1482 vypálen. Z původní stavby se dochoval [[gotika|gotický]] portál v západní předsíni. Během přelomu 16. a 17. století byla postavena kaple [[sv. Hedvika|sv. Hedviky]], v níž je zachován polychromovaný náhrobní kámen fundátora vikáře A. Merkela. Další náhrobky jsou zazděny ve zdech kostela. Kostel znovu vyhořel roku 1713. Vysvěcení rekonstruovaného kostela se konalo až roku 1748. Současný vnější vzhled kostela pochází z roku 1883. Tehdy vznikla i věž. Dříve byl kostel obklopen hřbitovem. Budova vikářství vznikla roku 1842.{{Citace monografie [267] => | rok = 2010 [268] => | titul = In the Track of History of Our Towns: Vidnava [269] => | vydavatel = Town Vidnava [270] => | místo = Vidnava [271] => }} V kostele malby [[Alois Bauch|Aloise Baucha]].http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=232 [272] => * [[Kostel svatého Františka z Assisi (Vidnava)|Kostel svatého Františka z Assisi]] (Gymnasiální kostel), kostel postaven z důvodu potřeb sousedního gymnasia (dnes základní škola) roku 1898. Na výzdobě kostela se podílel významný sochař [[Josef Obeth]]. Tento vytvořil unikátní sousoší Vidění svatého Františka. Toto mistrovské dílo bylo dokončeno roku 1902. Oltář od [[Josef Obeth|Josefa Obetha]] a Engelberta Kapse. [273] => * Hrob a pomník obětem pochodu smrti z ledna 1945, postaven roku 1965.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=349 [274] => * [[Socha svatého Jana Nepomuckého (Vidnava)|Socha svatého Jana Nepomuckého]] na náměstí ([[rokoko]]vá z roku 1770), pořízená zřejmě na památku povodně roku 1766.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=330 [275] => * Socha svatého Floriána u zámku (1770). [276] => * [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]] Immaculaty u silnice, barokní práce z roku 1714, zřejmě na paměť [[mor]]u či požáru roku 1713.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=346 [277] => * [[Mariánský sloup ve Vidnavě|Sloup se sochou Panny Marie]] na náměstí (1738). [278] => * Zámek [[Vidnava (zámek)|Vidnava]] (bývalé fojtství), první [[Rychtář|fojt]] a zakladatel města Rüdiger Helrode (1268) vystavěl své sídlo na místě pozdějšího zámku. Sídlo prošlo změnami na konci [[17. století]], když bylo fojtství koupeno rodem Gilgenheimů. Roku 1906 bylo fojtství i s příslušenstvím včetně půdy a lesa prodáno městu Vidnavě. Město zde zřídilo [[archiv]] a [[muzeum]]. Od roku 1967 zde sídlí umělecká škola. Jde o renesanční stavbu se starším jádrem.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=332 [279] => * Novogotická [[Radnice (Vidnava)|radnice]] z roku 1867 od Franze Grögera, s některými vestavěnými gotickými a renesančními prvky.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=29 [280] => * [[Lékárna U Černého orla|Lékárna U černého orla]] (číslo 40), novorenesanční dům z roku 1828.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=28 Dům je zdoben sochami Panacei a Hygie, dcerami boha medicíny Asklepia. Interiér lékárny je z roku 1910. Zachovány [[secese|secesní]] lékárenské nádoby, regály a skříně. [281] => * [[Dům partnerství]] (muzeum) – původně středověký, vícekrát upravovaný měšťanský dům, expozice osidlování Vidnavska.http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=335 [282] => * Řada památkově chráněných měšťanských domů se středověkými a renesančními jádry. Pozoruhodná je zejména Radniční ulice. Zde jsou středověké domy s pozdně barokními a empírovými štíty. [283] => * Zbytky pozdně [[Městské opevnění (Vidnava)|středověkých hradeb]] (15. a 16. století).http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=329 [284] => [285] => === Přírodní památky === [286] => * [[Evropsky významná lokalita]] [[modrásek bahenní|modráska bahenního]] [287] => * [[Přírodní rezervace]] [[Vidnavské mokřiny]] – [[Rašeliniště|Rašelinné]] louky s významnou rašelinnou a [[mokřad]]ní flórou a výskytem [[želva bahenní|želvy bahenní]] [288] => * Dva [[modřín opadavý|modříny opadavé]] o stáří asi 210 let v tzv. Městském lesehttp://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=481 [289] => [290] => == Osobnosti == [291] => === Významní rodáci === [292] => * [[Adolf Lorenz]] (1854–1946), rakouský ortoped, otec [[Konrad Lorenz|Konrada Lorenze]] [293] => * [[Alois Bauch]] (1867–1938), malíř [294] => * [[Friedrich Gesierich]] (1893–1952), německý malíř [295] => * ThDr. [[Anton M. Otte]] (1939-2021), římskokatolický kněz německé národnosti, probošt Královské kolegiátní kapituly Vyšehradské [296] => [297] => === Další osobnosti === [298] => * [[Marie Vojtěcha Hasmandová]] (1914–1988), sestra a posléze generální představená Kongregace sester boromejek, navržená ke svatořečení [299] => [300] => == Školství == [301] => Ve městě se nachází mateřská škola, základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník){{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.vidnava.cz/index.php/zakladni-kola |datum přístupu=2010-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100306034542/http://www.vidnava.cz/index.php/zakladni-kola |datum archivace=2010-03-06 |nedostupné=ano }} a Základní umělecká škola Karla Ditterse.http://www.zusvidnava.cz/ [302] => [303] => == Reference == [304] => [305] => [306] => == Literatura == [307] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [308] => [309] => == Externí odkazy == [310] => * {{Commonscat}} [311] => * {{Otto|heslo=Vidnava}} [312] => * {{RÚIAN}} [313] => * {{Oficiální web}} [314] => [315] => {{Okres Jeseník}} [316] => {{Části české obce}} [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Geografie|Slezsko}} [319] => [320] => [[Kategorie:Vidnava| ]] [321] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [322] => [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]] [323] => [[Kategorie:Sídla ve Vidnavské nížině]] [324] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [325] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka]] [326] => [[Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Žulovska]] [327] => [[Kategorie:Města v okrese Jeseník]] [328] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Vidnava

Vidnava (německy Weidenau, polsky Widnawa) je město, které se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Velká Kraš','Jeseník','Javorník (okres Jeseník)','Stará Červená Voda','Fojtova Kraš','Prusko','Niské knížectví','Zlaté Hory','Olomoucký kraj','Dolní Červená Voda','Otmuchów','Nysa'

Jeseník

Nysa

Otmuchów

Prusko