Array ( [0] => 14689350 [id] => 14689350 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vltavín [uri] => Vltavín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vltavín je druh minerálu, konkrétně drahokamu, který se vyskytuje v České republice. Ve své přírodní podobě se vltavín většinou nachází ve formě tmavých či černých krystalů, které mají tvar čočky. Jeho hlavním chemickým složením je hliník, železo a křemík. Vltavín je považován za jedinečný drahokam, který je velmi oblíbený mezi sběrateli a šperkaři. Nejznámějšími nalezišti tohoto minerálu v Čechách jsou v Kutné Hoře, kde se nacházejí i vltavínové muzeum a různé druhy šperků vyrobených ze vltavínu. Vltavín je také historicky významný, protože se v minulosti používal při výrobě korunovačních klenotů českých králů. [oai] => Vltavín je druh minerálu, konkrétně drahokamu, který se vyskytuje v České republice. Ve své přírodní podobě se vltavín většinou nachází ve formě tmavých či černých krystalů, které mají tvar čočky. Jeho hlavním chemickým složením je hliník, železo a křemík. Vltavín je považován za jedinečný drahokam, který je velmi oblíbený mezi sběrateli a šperkaři. Nejznámějšími nalezišti tohoto minerálu v Čechách jsou v Kutné Hoře, kde se nacházejí i vltavínové muzeum a různé druhy šperků vyrobených ze vltavínu. Vltavín je také historicky významný, protože se v minulosti používal při výrobě korunovačních klenotů českých králů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - minerál [2] => | název = Vltavín [3] => | obrázek = Moldavite Besednice.jpg [4] => | popisek = Vltavín z [[Besednické vltavíny|Besednice]] [5] => | kategorie = Hornina [6] => | vzorec = SiO2 + Al2O3 [7] => | složení = křemité sklo [8] => | barva = zelená, hnědozelená, černozelená [9] => | vzhled = průsvitný až průhledný [10] => | soustava = chybí [11] => | tvrdost = 5,5–6,5 [12] => | lesk = skelný [13] => | štěpnost = lasturnatý [14] => | index lomu = 1.492 [15] => | vryp = bílý [16] => | hustota = 2,21–2,96 [17] => | rozpustnost = rozpustný v kyselině fluorovodíkové [18] => | lom = lasturnatý [19] => }} [20] => [[Soubor:Moldavite Moravia.jpg|náhled|Moravský vltavín]] [21] => '''Vltavín''' neboli '''moldavit''' je [[drahý kámen]], přírodní zeleně zbarvené [[sklo]] s charakteristickou strukturou povrchu zvanou ''skulptace''. Vltavíny jsou jediné evropské [[tektit]]y, horniny vzniklé v důsledku dopadu [[meteorit]]u. Nejbohatší naleziště se nacházejí v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]] v oblastech kolem řeky [[Vltava|Vltavy]] (německy „Moldau“). [22] => [23] => == Objevení == [24] => Roku [[1787]] přednesl profesor [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] doktor [[Josef Mayer (profesor)|Josef Mayer]] zprávu o zajímavém objevu nedaleko [[Týn nad Vltavou|Týna nad Vltavou]]. Z tohoto panství pocházelo několik [[přírodní sklo|přírodních skel]], o kterých se ale pan profesor domníval, že se nejspíš jedná o [[chryzolit]]y [[Sopka|sopečného]] původu. Brzy se však ukázalo, že se jedná o jiný zvláštní materiál a podle [[Němčina|německého]] názvu Týna nad Vltavou ''Moldauthein'' (odvozeného z německého jména Vltavy ''Moldau'') je kustod sbírek Národního muzea v Praze Franz Xaver Maxmilian Zippe od roku 1836 nazýval moldavity. Český ekvivalent vltavín se objevil o více než 50 let později, v době Jubilejní zemské výstavy roku 1891. Ve 20. století pak byly zařazeny do skupiny tektitů, přičemž až ve 2. polovině 20. stol. byl definitivně prokázán způsob jejich vzniku. [25] => [26] => == Výskyt == [27] => Hlavní oblastí nalezišť vltavínů je horní povodí Vltavy, a to zejména pás lokalit mezi [[Prachatice]]mi a [[Trhové Sviny|Trhovými Sviny]]Hanuš, František: O moldavitech čili vltavínech z Čech a Moravy, 1928, str. 102 [https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:daeb55f0-3df5-11eb-b577-005056827e52?page=uuid:4564d5e3-9ad6-4c81-a633-1b51863a32f7 Dostupné online]. Přibližně 100 let po objevu v Čechách byly vltavíny nalezeny na [[Morava|Moravě]], kde se vyskytují převážně ve střední oblasti toku řeky [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]]. Někdy se nazývají '''moravity''' (jedná se o nepoužívaný, možná pomístní název; odborné publikace ho neznají, cizojazyčné pracují s názvem moldavit). Na Moravě popsali lokality s výskytem vltavínů badatelé [[František Dvorský]]dr. Fr. Dvorský: O vltavínech moravských, Františkovo muzeum v Brně, Annales č.3 (1897), str. 55-73 [https://archive.org/details/O_Vltavinech_moravskych Dostupné online] a [[Rudolf Dvořák (botanik)|Rudolf Dvořák]]Rudolf Dvořák: ''O vltavínech'', Od Horácka k Podyjí, ročník 5 (1928), číslo 4-5, str. 59-66 [https://archive.org/details/OVltavinech Dostupné online]. Další méně významné lokality byly objeveny v Chebské pánvi, v okolí Drážďan i v sousedním [[Rakousko|Rakousku]], v jihozápadním Polsku a ojedinělé nálezy v zaniklé pískovně v Praze Kobylisích, které čítají 2 kusy, a na Mělnicku, jenž je ve sbírce Národního muzea. [28] => [29] => Podobná přírodní skla (tektity) se nacházejí ještě na třech místech na světě, ale jen vltavíny jsou z této skupiny průhledné a jasně zelené, a tedy použitelné jako šperkové kameny („drahokamy“). [30] => [31] => Naleziště v okolí Vltavy ohrožují kopáči, kteří vltavíny aktivně hledají. Lze je však pouze volně sbírat se souhlase majitele pozemku, výkopy bez státního povolení jsou nelegální, v případě opakovaného porušení jde o trestný čin.{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = Zelená horečka: Český drahokam vltavín láká nelegální kopáče [33] => | periodikum = Radio Prague International [34] => | url = https://cesky.radio.cz/zelena-horecka-cesky-drahokam-vltavin-laka-nelegalni-kopace-8690463 [35] => | datum vydání = 2020-08-28 [36] => | jazyk = cs [37] => | datum přístupu = 2021-03-25 [38] => }} [39] => [40] => Legálně se vltavíny těží ve štěrkopískovém lomu v obci [[Chlum (Svatý Jan nad Malší)|Chlum]].{{Citace elektronického periodika [41] => | příjmení1 = Kuncová [42] => | jméno1 = Monika [43] => | titul = Vltavíny se pro místní staly prokletím, hledači české rarity mají v očích posedlost [44] => | periodikum = Novinky.cz [45] => | datum_vydání = 2020-12-23 [46] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/muzi-vltaviny-se-pro-mistni-staly-prokletim-hledaci-ceske-rarity-maji-v-ocich-posedlost-40345982 [47] => | datum_přístupu = 2023-06-16 [48] => }} [49] => [50] => == Vlastnosti == [51] => [[Soubor:Moldavite No.7.jpg|náhled|upright|Vltavín z Besednice]] [52] => Vltavíny jsou [[chemie|chemicky]] téměř totožné s [[jíl]]ovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou [[voda|vodu]]. Vltavínové sklo obsahuje jisté „vady“, a to v podobě [[vzduch]]ových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen desetiny milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. [[Tlak]] v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy [[atmosféra|atmosféry]]). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě [[aerodynamika|aerodynamického]] zaoblení. [53] => [54] => == Sbírky == [55] => === Mineralogické sbírky === [56] => Největší sbírka vltavínů je umístěna v [[Národní muzeum|Národním muzeu v Praze]], další menší sbírky je možné zhlédnout v [[Moravské zemské muzeum|Moravském zemském muzeu v Brně]], v [[Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích|Jihočeském muzeu]] v Českých Budějovicích, v [[Městské muzeum Týn nad Vltavou|Městském muzeu]] v [[Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]], také v [[Muzeum Vysočiny Třebíč|Muzeu Vysočiny v Třebíči]] je velká sbírka tektitů a vltavínů. Ve sbírce je vltavín ze Štěpánovic (232,5 g),{{Citace elektronického periodika [57] => | titul = LOKALITY VLTAVÍNŮ [58] => | periodikum = rajmineralu.netstranky.cz [59] => | url = https://rajmineralu.netstranky.cz/lokality-vltavinu.html [60] => | datum přístupu = 2022-07-24 [61] => }} největší vltavín, jaký lze spatřit v muzejní sbírce. Jediné muzeum věnované přímo vltavínům (a kosmickým impaktům) s nádhernou sbírkou vltavínů bylo v červnu 2013 otevřeno v Českém Krumlově.Muzeum vltavínů v Českém Krumlově, [http://www.vltaviny.cz www.vltaviny.cz] [62] => [63] => Mnohé z nich jsou ale umístěny v soukromých sbírkách po celém světě. Odhaduje se, že celkový počet všech spadlých vltavínů je 20 milionů kusů o celkové hmotnosti přibližně 275 tun{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Přehled minerálů a hornin {{!}} E-learning Katedry biologie PdF MU [65] => | periodikum = is.muni.cz [66] => | url = https://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/pages/tektity.html [67] => | datum přístupu = 2022-07-24 [68] => }} (jiný zdroj uvádí až 300 tun). Velké množství vltavínů bylo splaveno do řek, byly [[transport (geologie)|transportovány]] a následně pak uloženy v [[sedimentární hornina|sedimentech]], kde byly miliony let naleptávány agresivními přírodními [[roztok]]y. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků, kterou nazýváme skulptace. Vltavíny se dnes nacházejí převážně na [[Pole|polích]], pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů, odkud se dostávají na povrch během hluboké orby. Nevýhodou však často je poškození během orby, a tak jsou mnohem cennější nálezy z pískoven, kde je však šance na objev mnohem menší (1 až 3 na metr krychlový). [69] => [70] => Největší nalezený vltavín na území České republiky byl objeven u [[Slavice (Třebíč)|Slavic]] a váží 265,5 gramu. Průměrná hmotnost vltavínu nalezeného v [[Čechy|Čechách]] je však pouze 6,7 gramu a u moravitů objevených na [[Morava|Moravě]] je průměrná hmotnost rovna 13,5 gramu. [71] => [72] => === Umělecko-historické sbírky === [73] => [[Soubor:Moldavite taillée.jpg|náhled|Broušený vltavín]] [74] => Ojediněle se vltavín zasazoval do klenotů či šperků od doby barokní, většinou teprve od druhé poloviny 19. století. [75] => Největší sbírku historických šperků s českými vltavíny mají Národní muzeum v Praze (oddělení starších českých dějin) a Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Moderní a současný šperk sbírají Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Moravská galerie v Brně. Jednotlivé exempláře ve svých sbírkách mají Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Muzeum Českého ráje v Turnově a další regionální muzea. [76] => [77] => ==== Největší vltavíny nalezené v Čechách ==== [78] => * Radomilice – 142,5 g – soukromá sbírka (1980) [79] => * Dubenec – 130,7 g – soukromá sbírka (1985) [80] => * Radomilice – 125,0 g – soukromá sbírka (1985) [81] => * Strpí – 110,89 g – o rozměrech 65,2 × 46,4 × 30,5 mm – Národní muzeum (1976) [82] => * Strpí – 172,2 g – soukromá sbírka [83] => * Dobrkovská Lhota – 171,0 g – tvar činka – soukromá sbírka [84] => [85] => ==== Největší vltavíny nalezené na Moravě ==== [86] => * Slavice – 265,5 g – L. Šabata, Jihlava (1971) o rozměrech 100 × 45 × 30 mm [87] => * Terůvky – 235,0 g – R. Dvořák (1913) [88] => * Štěpánovice – 232,5 g – Muzeum Vysočiny Třebíč{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Svět neživé přírody {{!}} zamek-trebic.cz [90] => | periodikum = www.zamek-trebic.cz [91] => | url = http://www.zamek-trebic.cz/svet-nezive-prirody/ [92] => | datum přístupu = 2022-07-24 [93] => }} [94] => [95] => == Teorie vzniku == [96] => [97] => Podle nejpravděpodobnější teorieRudolf Rost: Základní charakteristika tektitů, Říše hvězd ročník 50 (1969), č.3 [https://archive.org/details/CharakteristikaTektitu online][[Stanislav Houzar|S. Houzar]]: Vltavíny a tektity - jejich naleziště a vznik, 2005 [http://www.geologickaspolecnost.cz/sjezd-abstrakty/abstracts/45.pdf online] vznikly vltavíny společně se vznikem [[Rieský kráter|Rieského kráteru]],{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006012020 |datum přístupu=2007-08-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927001923/http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006012020 |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }} který nalezneme mezi [[Norimberk]]em, [[Stuttgart]]em a [[Mnichov]]em a uprostřed něhož se nachází středověké městečko [[Nördlingen]]. V městečku je muzeum kráteru[https://rieskrater-museum.de RiesKraterMuseum, Nördlingen, Německo] {{Wayback|url=https://rieskrater-museum.de/ |date=20150222105619 }} GPS: {{Souřadnice|48.853975|10.48691}}, nechybí v něm ani vitrína s vltavíny. Celý kráter má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary. Středem Rieského kráteru prochází [[Švábská tektonická linie]], která je v jeho západní části velmi dobře patrná. Průměr kráteru je 24 kilometrů. Odhaduje se, že Rieský meteorit měřil v průměru asi 1 kilometr. Podobně jako u jiných míst dopadu není tento kráter v okolí jediný (36 kilometrů na jihozápad se nalézá [[Steinheimský kráter]] o průměru 3,8 kilometru, což svědčí o rozpadu jednoho tělesa při průletu atmosférou na dvě, případně o vlétnutí dvou těles do atmosféry). [98] => [99] => V bezprostřední době po dopadu patrně byla celá oblast Čech pokryta vltavíny. (Toto tvrzení neodpovídá kumulaci vltavínů v jednotlivých oblastech. Mnohem spíše se jednalo o jednotlivé proudy tekutého materiálu, které vystříkly určitými směry danými geomorfologickým uspořádání v místě dopadu...) [100] => [101] => == Zajímavosti == [102] => [103] => V [[Jižní Čechy|jižních Čechách]] dle lidové tradice býval s vltavíny spojen i jistý svatební obřad, kdy mladý ženich musel dát vltavín nastávající nevěstě jako důkaz svých hlubokých citů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mfplus.cz/Modules/_Common/Print.aspx?Id=5058&sid=6 |datum přístupu=2007-08-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928060421/http://www.mfplus.cz/Modules/_Common/Print.aspx?Id=5058&sid=6 |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }} [104] => [105] => Přírodní nevybroušený vltavín byl také součástí platinového šperku, který dostala královna Alžběta II. darem od švýcarské vlády.{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Vltavín alias moldavit: záhadný český drahokam [107] => | url = https://www.klenota.cz/Blog/Kameny-a-perly/Vltavin-alias-moldavit-zahadny-cesky-drahokam [108] => | periodikum = KLENOTA [109] => | datum přístupu = 2019-09-05 [110] => | jazyk = cs [111] => }} [112] => [113] => == Odkazy == [114] => [115] => === Reference === [116] => {{Upravit reference}} [117] => [118] => === Literatura === [119] => * Jan OSWALD: Meteorické sklo, 1942, 93 stran [120] => * Rudolf ROST: ''Vltavíny a tektity'', Academia, Praha 1972 [121] => * Milan TRNKA, [[Stanislav Houzar|Stanislav HOUZAR]]: ''Moravské vltavíny'', Muzejní a vlastivědná společnost 1991 [122] => * Vladimír BOUŠKA: ''Tajemné vltavíny'', (česky) 1992, (německy) 1994 [123] => * Vladimír BOUŠKA, Jiří KONTA: ''Moldavites – Vltavíny'', Universita Karlova, Praha 1999 [124] => * Radek HANUS: ''České a moravské vltavíny'', Granit 2015 [125] => * J. BAIER: [https://web.archive.org/web/20090501144223/http://www.ogv-online.de/Publikationen/Jahresberichte/2009/nf91-1.html ''Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus'']. in: Jahrbericht. Mitteilungen oberrheinischen geologischen Verein, N. F. 91, 9–29, 2009. [126] => * J. BAIER ''Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland'', in ''Documenta Naturae'', Vol. 162, München, 2007. {{ISBN|978-3-86544-162-1}} {{ISSN|0723-8428}} [127] => *Milan PRCHAL 60 let na zelené vlně. Der Konterfei 072, Wien, 2021. ISBN 978-3-903043-59-6 [128] => * Robert JELINEK: Rakouský Vltavín - Po Stopách Zeleného Tektitu. (česky, německy, anglicky). Der Konterfei 078, Vídeň, 2023. {{ISBN|978-3-903043-66-4}} [129] => [130] => === Externí odkazy === [131] => * {{Commonscat}} [132] => * {{Wikislovník|heslo=vltavín}} [133] => * {{NK ČR|ph127139|věc=ano|množné=ano|vltavíny}} [134] => * Muzeum Vysočiny Třebíč, [http://www.muzeumtr.cz/katalog-tektity.html sbírka tektitů] {{Wayback|url=http://www.muzeumtr.cz/katalog-tektity.html |date=20200730081243 }} [135] => * Fotografie vltavínů [https://www.pinterest.co.uk/search/pins/?q=vltavín%26moldavite na Pinterestu] [136] => * Fotografie vltavínů [http://www.chirurg-silhavy.cz/moravske-vltaviny.php ze sbírky MUDr. Šilhavého] [137] => [138] => {{Autoritní data}} [139] => [140] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [141] => [[Kategorie:Šperkařství]] [142] => [[Kategorie:Tektity]] [143] => [[Kategorie:Objekty nazvané po Vltavě]] [] => )
good wiki

Vltavín

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Týn nad Vltavou','Morava','Jižní Čechy','Městské muzeum Týn nad Vltavou','Univerzita Karlova','Rakousko','František Dvorský','Prachatice','Sopka','chryzolit','Němčina','Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích'

Morava

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Prachatice

Rakousko

Sopka