Array ( [0] => 15489687 [id] => 15489687 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vukovar [uri] => Vukovar [3] => Vukovar.png [img] => Vukovar.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | zeměpisná šířka = 45.3502778 [2] => | zeměpisná délka = 19.0047222 [3] => | jméno = Vukovar [4] => | originální jméno = [5] => | znak = Vukovar Wappen.gif [6] => | vlajka = Vlag vukovar.gif [7] => | stát = Chorvatsko [8] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [9] => | název vyššího celku = [[Slavonie]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [11] => | název nižšího celku = [[Vukovarsko-sremská župa]] [12] => | obrázek = Vuka river, Vukovar.jpg [13] => | popisek = Řeka [[Vuka]] ve Vukovaru [14] => | administrativní dělení = [15] => | rozloha = 100,26 [16] => | obyvatelé aktuální k = [17] => | etnické složení = [[Chorvati]] (57,5 %), [[Srbové]] (32,9 %), [[Maďaři]] (1,2 %), ostatní [18] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické]], [[Pravoslaví]] [19] => | nadmořská výška = [20] => | psč = 32 000 [21] => | telefonní předvolba = (+385) 032 [22] => | starosta = Ivan Penava, prof. [23] => | web = http://www.vukovar.hr [24] => | obecní úřad = Dr. Franje Tuđmana 1,32000 Vukovar [25] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Vukovar |position=left |width=250 |lat=45.35 |long=19 |float=center |caption=}} [26] => | označení vozidel = VU [27] => }} [28] => '''Vukovar''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Valkóvár''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Вуковар''') je město na východě [[Chorvatsko|Chorvatska]], na břehu řeky [[Dunaj]]e. Žije zde 26 468 obyvatel a je centrem [[Vukovarsko-sremská župa|Vukovarsko-sremské župy]], dle počtu obyvatel je ale jejím druhým největším městem, největší jsou [[Vinkovci]]. Město se rozvinulo na ústí řeky [[Vuka|Vuky]] do [[Dunaj]]e. Vukovar je také jeden ze symbolů [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]]{{Citace elektronického periodika [29] => | příjmení = Vladisavljevic [30] => | jméno = Anja [31] => | titul = Croatia’s Vukovar Dreams of Prosperous Future, Not War-Torn Past [32] => | periodikum = Balkan Insight [33] => | url = https://balkaninsight.com/2019/02/13/croatias-vukovar-dreams-of-prosperous-future-not-war-torn-past/ [34] => | jazyk = en [35] => | datum přístupu = 2021-11-18 [36] => }} a jedním z center [[Srbové v Chorvatsku|srbské]] národnostní skupiny v zemi. [37] => [38] => == Dějiny == [39] => [40] => === Nejstarší dějiny a středověk === [41] => Vukovar byl osídlen kontinuálně již v nejstarších dobách. Archeologické průzkumy doložily existenci základů několik tisíc let starých domů. V blízkosti Vukovaru byla popsána tzv. [[Vučedolská kultura]].{{Citace monografie [42] => | příjmení = Pavlović [43] => | jméno = Zoran [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Modern World Nations: Croatia [46] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [47] => | místo = [48] => | rok = 2003 [49] => | počet stran = 117 [50] => | isbn = 0-7910-7911-2 [51] => | kapitola = [52] => | strany = 30 [53] => | jazyk = angličtina [54] => }} Kromě toho zde sídlili například i [[Římská říše|Římané]], kteří na břehu Dunaje budovali tábory, jejichž účelem bylo zastavit nájezdy Barbarů na území říše. Když se odsud nakonec Řím stáhl, stala se oblast mezi Dunajem a Sávou místem, o které sváděly těžké souboje různé středověké státy. V té době sem začalo [[Stěhování národů|stěhování Slovanů a Avarů]]. [55] => [56] => V [[11. století]] přes Vukovar prošla křižácká výprava pod vedením [[Godefroy z Bouillonu|Godefroye z Bouillonu]].{{Citace monografie [57] => | příjmení = Mihajlović [58] => | jméno = Mihajlo [59] => | odkaz na autora = [60] => | titul = Istorija Srema [61] => | vydavatel = Město Bělehrad [62] => | místo = Bělehrad [63] => | rok = 1903 [64] => | počet stran = 244 [65] => | isbn = [66] => | kapitola = [67] => | strany = 103 [68] => | jazyk = srbština [69] => }} [70] => [71] => V roce [[1131]] je poprvé doložena existence pevnosti Vukovo, jejíž název byl později pomaďarštěn na ''Vukovár''. Rozrůstající se osídlení v podobě podhradí získalo roku [[1231]] status královského města, centra uherské Vukovské župy, která se rozkládala v oblasti mezi Dunajem a Sávou. Jeho výsady potvrdil roku [[1244]] [[Uhersko|uherský]] král [[Béla IV.]] Oblast byla tehdy hustě osídlena, nacházela se zde četná opevnění a řada vesnic. Z církevního hlediska spadalo město pod biskupství [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]] v [[Pécs]]i v dnešním [[Maďarsko|Maďarsku]]. V blízkosti Vukovaru vedla v 2. polovině [[13. století]] hranice tzv. [[Sremské království|Sremského království]].{{Citace monografie [72] => | příjmení = Mihajlović [73] => | jméno = Mihajlo [74] => | odkaz na autora = [75] => | titul = Istorija Srema [76] => | vydavatel = Město Bělehrad [77] => | místo = Bělehrad [78] => | rok = 1903 [79] => | počet stran = 244 [80] => | isbn = [81] => | kapitola = [82] => | strany = 121 [83] => | jazyk = srbština [84] => }} Nacházelo se zde několik klášterů, největší aktivitu vykazoval řád [[Františkáni|Františkánů]]. Právo pořádat týdenní trhy získal Vukovar v roce [[1345]]. [85] => [86] => === Moderní doba === [87] => Od roku [[1521]] byla oblast obsazena [[Osmanská říše|Turky]], kteří zde setrvali až do roku [[1687]], do závěru [[Velká turecká válka|Velké turecké války]]. Před konfliktem měl Vukovar okolo tří tisíc obyvatel, ne všichni ale byli Turci – žili zde také Slované, někteří z nich byli [[pravoslaví|pravoslavného vyznání]]. Po stažení Osmanů se do poloprázdného kraje se na počátku [[18. století]] opětovně dosídlili [[Chorvati|Chorvaté]] z [[Hercegovina|Hercegoviny]] a také [[Srbové]]. Vzhledem k procesu kolonizace Dolních Uher nicméně do města přišli zájemci všech národností z celého Rakousko-Uherska, nemálo z nich byli [[Němci]] (Rakušané). Mnozí přišli i z území dnešní Vojvodiny (přes Dunaj), neboť i když se usadili tam, tak v okolí Vukovaru byla levnější půda. V některých okolních obcích činili až do druhé světové války skoro polovinu obyvatel. Ve městě tak žili (a v okolních obcích tomu tak je dodnes) např. [[Rusíni]] nebo [[Slováci]]. V roce [[1736]] koupila [[šlechta|šlechtická]] rodina Eltzů rozsáhlé polnosti v okolí města a až do 20. století se stala jedním z hlavních rodů, které ovlivňovaly podobu Vukovaru. [88] => [89] => V roce [[1745]] bylo rozhodnuto, že se Vukovar stane hlavním městem uherské Sremské župy. Při [[Františkánský klášter (Vukovar)|františkánském klášteru]] v té době působila po dlouhou dobu škola, která se později přetransformovala v Lidovou školu ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Narodna škola''). V roce [[1891]] bylo založeno místní gymnázium, které existuje i na počátku [[21. století]]. [90] => [91] => V roce [[1840]] byla zahájena pravidelná lodní doprava po řece Dunaji do Vukovaru. Od roku [[1867]] mělo město svojí první tiskárnu a po několik desítek let zde vycházely i regionální ''Sremské noviny'' ([[chorvatština|chorv.]] ''Srijemske novine''). V roce [[1878]] byla [[Železniční trať Vinkovci–Vukovar|zprovozněna]] železnice. Místní [[Vukovar (nádraží)|nádraží]] bylo postaveno v uctivé vzdálenosti od středu města a doplněno vlečkou k dunajskému břehu, kde se nacházela stanice [[Vukovar-Dunavska]]. Od roku [[1909]] byl do města zaveden [[elektrický proud]]. Na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] je nápadný především meandr řeky Vuky blížící se k Dunaji u místní části [[Priljevo (Vukovar)|Priljevo]]). Právě ten a okolní bažiny znemožňoval městu růst západním směrem a v podstatě jej omezily ve směru k nádraží na úzký pás po břehu řeky Dunaje. Tam rostl tzv. ''Nový Vukovar'', zatímco na druhém břehu řeky Vuky stál ten starý. [92] => [93] => === 20. století === [94] => Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] již měl Vukovar bohatý kulturní život, působilo tady okolo třiceti různých společenských organizací. Dle [[sčítání lidu]] z roku [[1910]] žilo ve Vukovaru 10 359 obyvatel, z toho 4 125 bylo [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 3 502 [[Němci|německé]] národnosti, 1 592 [[Srbové|Srbů]] a 954 [[Maďaři|Maďarů]]. [95] => [96] => [[Soubor:Pozdrav iz Vukovara 1912.jpg|vlevo|náhled|Pohlednice s pohledem na město z roku [[1912]].]] [97] => V roce [[1920]] se ve Vukovaru uskutečnil druhý kongres Komunistické strany Jugoslávie, který probíhal v atmosféře sporů dvou jejích křídel (reformního a revolučního). Kongres odsouhlasil název strany jako komunistické, přihlásil se ke členství v [[Třetí internacionála|třetí internacionále]] a přeměně [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] v sovětskou republiku. Komunistická strana Jugoslávie byla několik měsíců poté jugoslávskou vládou zakázána. [98] => [99] => Mezi lety [[1922]] až [[1929]] byl Vukovar sídlem Vukovarsko-sremské oblasti, jedné z 33 existujících v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]].{{Citace monografie [100] => | příjmení = Bilandžić [101] => | jméno = Dušan [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Hrvatska moderna povijest [104] => | vydavatel = Golden Marketing [105] => | místo = Záhřeb [106] => | rok = [107] => | počet stran = [108] => | isbn = [109] => | kapitola = [110] => | strany = 71 [111] => | jazyk = chorvatština [112] => }} Oblast zahrnovala historicky nejvýchodnější část chorvatského království, které bylo součástí Jugoslávie. Po roce [[1929]] bylo město zahrnuto do [[Drinská bánovina|Drinské bánoviny]], jejíž metropolí bylo [[Sarajevo]], a která byla zcela oddělena od [[Sávská bánovina|bánoviny Sávské]], zahrnující většinu území centrálního Chorvatska a [[Slavonie]].{{Citace monografie [113] => | příjmení = Bilandžić [114] => | jméno = Dušan [115] => | odkaz na autora = [116] => | titul = Hrvatska moderna povijest [117] => | vydavatel = Golden Marketing [118] => | místo = Záhřeb [119] => | rok = [120] => | počet stran = [121] => | isbn = [122] => | kapitola = [123] => | strany = 89 [124] => | jazyk = chorvatština [125] => }} Vytvořením [[Chorvatská bánovina|bánoviny Chorvatsko]] byl Vukovar vrácen zpět. [126] => [127] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]]; hranice mezi ním a okupovaným Srbskem probíhala řekou Dunajem. Místní [[Židé]] a Srbové byli perzekvováni. Po skončení konfliktu bylo místní [[Němci|německé]] obyvatelstvo vyhnáno. Prázdné domy byly dosídleny lidmi z celé Jugoslávie, do značné míry Srby, ale také i [[Chorvati|Chorvaty]]. V roce [[1948]] měl Vukovar 18 tisíc obyvatel. Půda v okolí města byla v souvislosti s [[Kolektivizace v Jugoslávii|kolektivizací]] přerozdělena státem, což připravilo o většinu majetků rodiny Eltzů a Paunovićů, které patřily k nejmajetnějším ve městě. [128] => [129] => V roce [[1931]] otevřela společnost [[Baťa]] severně od Vukovaru svojí továrnu. V rámci ní bylo zbudováno i sídliště pro dělníky (dnes [[Borovo Naselje]]).{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Masakr u Vukovaru. Démoni jsou i v nás, říká český vyšetřovatel [131] => | periodikum = Seznam Zprávy [132] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [133] => | vydavatel = Seznam.cz [134] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [135] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/masakr-u-vukovaru-demoni-jsou-i-v-nas-rika-cesky-vysetrovatel-180852 [136] => | jazyk = čeština [137] => | datum přístupu = 2022-08-20 [138] => }}t{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Novi studiji Vukovaru pružaju šansu da mladi stručnjaci pišu sretnija poglavlja povijesti [140] => | periodikum = Poslovni.hr [141] => | url = https://www.poslovni.hr/hrvatska/novi-studiji-vukovaru-pruzaju-sansu-da-mladi-strucnjaci-pisu-sretnija-poglavlja-povijesti-4325691 [142] => | jazyk = chorvatština [143] => | datum přístupu = 2022-08-20 [144] => }} Jeho středem byl [[Dělnický dům (Borovo Naselje)|Dělnický dům]]. Žili zde i Češi. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla společnost [[Znárodnění v Jugoslávii|znárodněna]] a zařazena do celojugoslávské společnosti Borovo. Ve své době se jednalo o největšího výrobce obuvi a gumárenských výrobků na území socialistické Jugoslávie. Firma zaměstnávala okolo dvaceti tisíc lidí a vyrobila dvacet milionů párů bot ročně. Díky Borovu bylo město Vukovar, resp. místní [[općina]], jednou z nejbohatších na území [[SR Chorvatsko]] a i celé Jugoslávie.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Pavlović [146] => | jméno = Zoran [147] => | odkaz na autora = [148] => | titul = Modern World Nations: Croatia [149] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [150] => | místo = [151] => | rok = 2003 [152] => | počet stran = 117 [153] => | isbn = 0-7910-7911-2 [154] => | kapitola = [155] => | strany = 81 [156] => | jazyk = angličtina [157] => }}{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Očuvanje sjećanja – Memorijalni centar Domovinskog rata Vukovar [159] => | periodikum = Phralipen [160] => | url = https://phralipen.hr/2020/03/25/memorijalni-centar-domovinskog-rata-vukovar/ [161] => | jazyk = chorvatština [162] => | datum přístupu = 2023-07-13 [163] => }} V roce [[1990]] pracovalo v průmyslu 60 % práceschopného obyvatelstva Vukovaru. [164] => [165] => V roce [[1965]] zasáhla město rozsáhlá [[Povodně ve Vukovaru (1965)|povodeň]]. [166] => [167] => V 60. a 70. letech [[20. století]] zde vznikla řada budov typické jugoslávské architektury 2. poloviny [[20. století]], mezi které patří např. [[Hotel Dunaj (Vukovar)|hotel Dunaj]] v samotném středu města.{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = En Croatie, trente ans après la guerre, Vukovar, la ville qui n'en finit plus de mourir [169] => | periodikum = Marianne.net [170] => | url = https://www.marianne.net/monde/europe/en-croatie-trente-ans-apres-la-guerre-vukovar-la-ville-qui-nen-finit-plus-de-mourir [171] => | jazyk = francouzština [172] => | datum přístupu = 2022-08-20 [173] => }} [174] => [175] => Ekonomický kolaps země v 80. letech se odrazil i ve Vukovaru. Stále častější byly stávky, které zasahovaly téměř všechny kraje bývalé Jugoslávie a nevyhnuly se ani podniku Borovo. Dělníci požadovali růst mezd, jejichž reálná hodnota vzhledem k vysoké [[inflace|inflaci]] stále klesala. V letech [[1987]] a [[1988]] dělníci společnosti Borovo protestovali také ve svazové metropoli [[Bělehrad]]ě, kde požadovali mimo jiné i rozšíření práv z hlediska [[samospráva pracujících|samosprávy pracujících]]. [176] => [177] => Rozpad Jugoslávie měl ve Vukovaru, stejně jako v celé východní Slavonii, resp. Sremu, značnou odezvu. Průmyslové město, které bylo geograficky blíže k metropoli Bělehradu, než k republikovému centru v Záhřebu, navíc s značným podílem [[Srbové|srbského]] obyvatelstva, bylo jedním z prvních míst, kde vypukly střety ještě před rozpadem státu. V dělnické kolonii [[Borovo Selo]] při továrně gumárenského podniku proběhly první přestřelky již dne [[2. květen|2. května]] [[1991]]. Srbští vzbouřenci později začlenili Vukovar do tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiky Srbská Krajina]]. Pro tento útvar byl Vukovar také největším městem, ačkoliv vláda RSK sídlila v [[Knin]]u na území [[Dalmácie]]. [178] => [179] => [[Soubor:Croatian War 1991 Vukovar destruction.jpg|vpravo|náhled|Město v roce [[1991]] během chorvatské války za nezávislost.]] [180] => [[Soubor:Croatian War 1991 Vukovar destroyed tank.jpg|right|thumb|Zničený tank v ulicích Vukovaru.]] [181] => Město bylo silně poškozeno během [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatské války za nezávislost]]. Většina bojů se odehrála na podzim roku [[1991]]. Vukovar se stal místem rozsáhlé [[Bitva o Vukovar|bitvy]], velké operace [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]]. Ačkoliv jugoslávské vojsko Vukovar dokázalo dobýt, nestalo se tak bez rozsáhlého ničení a značných ztrát na životech. Stopy válečných škod byly patrné ještě řadu let až desítek let po skončení války. Chorvatská státní komise pro zhodnocení válečných škod odhadla celkové materiální škody ve výši 9,5 miliardy [[HRK|kun]] (33,5 miliardy [[Koruna česká|korun]]). Vukovar byl po reintegraci v roce [[1998]] rekonstruován vysokými náklady chorvatským státem. Jen škody na bytovém fondu dosahovaly několik tisíc bytů; opravovány byly postupně v letech [[1997]] až [[2012]]. Město bylo občas titulováno jako ''Symbol odporu'', ''Město hrdina'' apod. V roce [[2010]] město navštívil tehdejší [[Srbsko|srbský]] prezident [[Boris Tadić]] a za válečné škody a utrpení se chorvatskému státu omluvil.{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = Srbský prezident se ve Vukovaru omluvil za masakr Chorvatů [183] => | periodikum = iDNES [184] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/srbsky-prezident-se-ve-vukovaru-omluvil-za-masakr-chorvatu.A101104_145831_zahranicni_aha [185] => | jazyk = cs [186] => | datum přístupu = 2021-11-18 [187] => }} [188] => [189] => === 21. století === [190] => Etnické rozdělení mezi chorvatským a srbským obyvatelstvem je patrné i několik desítek let po skončení konfliktu; podle vyučovacího jazyka (chorvatského nebo srbského) jsou rozdělené školy, zábavní podniky{{Citace elektronického periodika [191] => | příjmení = Bogdanić [192] => | jméno = Siniša [193] => | titul = Vukovar: Grad koji se bori za vazduh [194] => | periodikum = B92 [195] => | url = https://www.b92.net/putovanja/moj_put.php?yyyy=2013&mm=09&dd=10&nav_id=751894 [196] => | jazyk = sr [197] => | datum přístupu = 2021-11-18 [198] => }}, často dochází k incidentům mezi oběma komunitami. Spolu se špatnou hospodářskou situací regionu, nezaměstnaností a odchodem mladých lidí do větších měst vnímají Vukovarané negativně právě segregaci na školách, dále poté politizaci významu města v chorvatské válce za nezávislost. V samotném Chorvatsku byl Vukovar vnímán právě za její symbol; řada ulic v chorvatských městech byla pojmenována po městu Vukovar. Jihovýchodně od města se nachází monumentální hřbitov obětí války. Ekonomická situace byla dlouhá léta velmi špatná, míra [[nezaměstnanost]]i se Vukovaru se pohybovala okolo čtyřiceti procent a z města odcházeli lidé do větších center Chorvatska. Kromě války byl důvodem i proces deindustrializace a přetrhání hospodářských vazeb se sousední [[Vojvodina|Vojvodinou]].{{Citace kvalifikační práce [199] => | příjmení = Kajić [200] => | jméno = Srećko [201] => | instituce = Sveučilište u Zagrebu [202] => | odkaz na instituci = Univerzita v Záhřebu [203] => | titul = Suvremeni depopulacijski momentum Vukovarsko-srijemske županije [204] => | url = [205] => | typ práce = [206] => | vedoucí = Ksenija Bašić [207] => | odkaz na vedoucího = [208] => | místo = Záhřeb [209] => | rok vydání = 2020 [210] => | strany = 6 [211] => | datum přístupu = 2023-07-13 [212] => | poznámka = [213] => | jazyk = chorvatština [214] => }} V roce [[2007]] se město pokusilo situaci zlepšit založením průmyslové zóny a přilákáním zahraničních investorů prostřednictvím různých pobídek a výhod. V roce [[2019]] bylo město nicméně i přes veškeré úsilí v tomto směru klasifikováno jako jedna ze tří nejslaběji rozvinutých municipalit v Chorvatsku. Válka a dramatická transformace ekonomiky znamenala konec velkých společností (např. [[Borovo]]), které za socialismu zaměstnávaly tisíce lidí. [215] => [216] => Na konci roku [[2012]] a začátku roku [[2013]] vzbudila značné emotivní reakce snaha zavést ve Vukovaru nápisy vedle [[latinka|latinky]] také v [[cyrilice|cyrilici]] (srbské). Důvodem je skutečnost, že [[Srbové]] podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] představují 34,87 % obyvatelstva[http://www.novosti.rs/vesti/planeta.300.html:411977-Da-li-ce-cirilica-i-srpski-proci-u-Vukovaru Článek na portálu Novosti.rs {{sr}}][http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/cirilica-u-vukovaru-dvojezicni-natpisi-bili-bi-pravi-ispit-suzivota.html Článek na portálu Dnevnik.hr {{hr}}] a podle chorvatských zákonů má každá menšina, která představuje více než 1/3 obyvatel daného sídla, nárok na umístění nápisů ve svém jazyce. Vzhledem k významu Vukovaru během [[Chorvatská válka za nezávislost|Války v Chorvatsku]] a postavení [[Srbové v Chorvatsku|srbské menšiny]] se k problému vyjadřovaly různé subjekty, mnohdy i emotivně. V Záhřebu i Vukovaru se konaly demonstrace, kterých se účastnili především veteráni válek z 90. let 20. století, objevily se návrhy odsunout zavedení cyrilice na místních nápisech až o 10 let (uvalení [[moratorium|moratoria]]) apod. [217] => [218] => == Obyvatelstvo == [219] => {| class="wikitable" style="margin: 0.5em auto; text-align: center;" [220] => |- [221] => ! colspan="16" | Počet obyvatel města Vukovaru v průběhu let [222] => |- [223] => | [[1857]] || [[1869]] || [[1880]] || [[1890]] || [[1900]] || [[1910]] || [[1921]] || [[1931]] || [[1948]] || [[1953]] || [[1961]] || [[1971]] || [[1981]] || [[1991]] || [[2001]] || [[2011]] [224] => |- [225] => | 7 070 || 8 050 || 8 741 || 9 494 || 9 719 || 10 359 || 10 242 || 10 862 || 17 223 || 18 705 || 23 740 || 36 813 || 39 898 || 44 639 || 30 126 || 26 468 [226] => |- [227] => |} [228] => [229] => Dle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] žilo ve Vukovaru 26 488 obyvatel, což z něj činí druhé největší město Vukovarsko-sremské župy. Většina obyvatelstva jsou dle deklarované národnosti Chorvaté (57,37 %), poté [[Srbové]] (34,87 %) a Maďaři. Malým podílem jsou zastoupeny i další národnosti z bývalé Jugoslávie. [230] => [231] => Počet obyvatel Vukovaru dlouhodobě klesá[https://www.e15.cz/zahranicni/chorvatsko-vymira-mene-obyvatel-maji-ctyri-petiny-obci-vylidnuji-se-i-rijeka-nebo-split-1353204 Článek na portálu e15.cz] a to ze dvou důvodů; jednak se jedná o odliv práceschopného obyvatelstva a jednak o vymírání města. Průměrný věk Vukovaranů setrvale roste. V období let [[2000]] až [[2015]] se do města přistěhovalo cca 10 tisíc lidí, vystěhovalo se nicméně více než třináct tisíc osob.[https://bib.irb.hr/datoteka/932679.Suvremena_demografska_obiljeja_Grada_Vukovara.pdf Suvremena demografska obilježja Grada Vukovara – između rata, okupacije i poslijeratne obnove/povratka {{hr}}] [232] => [233] => == Kultura a kulturní památky == [234] => [[Soubor:Restored building in Vukovar.JPG|vpravo|náhled|Obnovená budova ve Vukovaru.]] [235] => Vukovar je považován za město, které má [[baroko|barokní]] historické jádro. Mezi řadou místních kulturních památek, které jsou zajímavé nejen z historického hlediska, ale také jsou i turisticky atraktivní, patří např. zámek šlechtické rodiny [[Eltz]]ů, který byl vybudován v [[18. století]]. Dnes v něm sídlí muzeum Vukovaru.{{Citace elektronického periodika |titul=Článek na stránkách putnikofer.hr {{hr}} |url=https://putnikofer.hr/sto-posjetiti-u-vukovaru/ |datum přístupu=2021-11-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20211118161906/https://putnikofer.hr/sto-posjetiti-u-vukovaru/ |datum archivace=2021-11-18 }} V centru města stojí řada [[baroko|barokních]] domů, včetně [[Františkánský klášter (Vukovar)|františkánského kláštera]]. V rámci něj existuje muzeum věnované uvedenému řádu. Zachován je rovněž i [[Rodný dům Lavoslava Ružičky|rodný dům]] nositele Nobelovy ceny, Lavoslava Ružičky a župní palác bývalé uherské Sremské župy. Moderní vodárenská věž, která byla poničena během bitvy o Vukovar, byla ponechána jako symbol konfliktu s válečnými škodami. Později byla i rekonstruována a stala se muzeem.{{Citace elektronického periodika [236] => | příjmení = [237] => | jméno = [238] => | titul = Vukovar Water Tower: ‘From functionless facility to world-class attraction’ [239] => | periodikum = Croatia Week [240] => | url = https://www.croatiaweek.com/vukovar-water-tower-from-functionless-facility-to-world-class-attraction/ [241] => | jazyk = en [242] => | datum přístupu = 2021-11-18 [243] => }} Město je rovněž i cílem turistů jako jeden ze symbolů války. Tu připomíná [[Pamětní centrum Vukovar]] ({{vjazyce2|hr|Memorijalni centar Vukovar}}). [244] => [245] => * Bývalý dělnický dům ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Radnički dom''), který vznikl přestavbou ''Grand Hotel''u z poslední dekády [[19. století]]. [246] => * Palác/Sídlo Sremské župy z 70. let [[18. století]]. [247] => * Budova pošty z druhé poloviny 18. století. [248] => [249] => Mezi církevní objekty ve Vukovaru patří [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavný]] [[Kostel svatého Mikuláše (Vukovar)|kostel sv. Mikuláše]] (po válce obnovený[https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/vukovar-a-chorvatsko.A121017_123559_chorvatsko_tom Článek na portálu idnes.cz]), římskokatolický kostel s již zmíněným přilehlým [[Františkánský klášter (Vukovar)|františkánským klášterem]], nebo Kaple svatého Rocha. Budova [[synagoga|synagogy]], kterou město dokončilo v roce [[1889]] byla zničena během [[druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1941]]. [250] => [251] => V blízkosti Vukovaru se nachází [[archeologické naleziště]] [[Vučedol]]. Jemu se věnuje i ''[[Muzeum vučedolské kultury]]'', které bylo zřízeno v rámci obnovy města po chorvatské válce o nezávislost. [252] => [253] => === Kulturní akce === [254] => Ve Vukovaru se konají každoročně pravidelně tyto kulturní akce: [255] => [256] => * [[Filmový festival Vukovar]], pořádaný pravidelně od roku [[2007]]. Vukovar je jediným městem na řece [[Dunaj]]i, kde se akce takového formátu koná. [257] => * Jarní dětský festival [[loutkové divadlo|loutkového divadla]] [258] => [259] =>
[260] => [261] => File:Buildings in Vukovar (by Pudelek).JPG|Střed města [262] => File:Radnički dom u Vukovaru.JPG|Bývalý dělnický dům [263] => File:Vukovar Hotel Lav.JPG|Hotel Lav [264] => File:Hram svete Petke Vukovar SPC-Храм свете Петке СПЦ 07.jpg|Pravoslavný chrám sv. Petky [265] => File:Vukovar water tower 2.JPG|Vodárenská věž [266] => File:Franjo Tuđman Square, Vukovar.JPG|Náměstí [[Franjo Tuđman]]a [267] => File:Streets of Vukovar.jpg|Historická vodárenská věž [268] => File:Castle Eltz in Vukovar.jpg|Palác Eltzů [269] => File:Veleučilište Vukovar - Висока школа Вуковар 01.jpg|Škola Lavoslava Ružičky ve Vukovaru [270] => [271] =>
[272] => [273] => == Životní prostředí a příroda == [274] => [275] => Větší a rozsáhlejší zelené plochy tvoří [[lužní les]] na břehu řeky [[Dunaj]]e a potom okolo řeky [[Vuka|Vuky]]. Lesopark [[Adica (Vukovar)|Adica]] je dostupný z centra města. Na Dunaji se nachází několik zalesněných ostrovů ([[Vukovarska ada]]{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = Vukovarska ada: Summer on Vukovar’s sandy island [277] => | periodikum = Poslovni.hr [278] => | url = https://www.croatiaweek.com/vukovarska-ada-summer-on-vukovars-sandy-island/ [279] => | jazyk = angličtina [280] => | datum přístupu = 2022-08-20 [281] => }} , [[Orlovnjak]]) a další. [282] => [283] => == Administrativní dělení == [284] => Město Vukovar se dělí na místní části: [[Trpinjska cesta]], [[Borovo Naselje]], [[Mitnica]], [[Petrova gora (Vukovar)|Petrova gora]], [[Sajmište (Vukovar)|Sajmište]], [[Supoderica]], [[Lužac]], [[Budžak (Vukovar)|Budžak]], [[Priljevo]], [[Olajnica]] a Centar. Pod Vukovar spadají i obce [[Lipovača]], [[Sotin]] a [[Grabovo]]. [285] => [286] => == Ekonomika == [287] => [[Soubor:Reconstruction in Vukovar.jpg|vpravo|náhled|Obnova města v roce [[2005]].]] [288] => Mezi zastoupená ekonomická odvětví ve Vukovaru patří [[zemědělství]], obchod, vinařství, potravinářský průmysl, textilní průmysl, stavební průmysl, výroba obuvi a turistika. Dominantní roli měl až do rozpadu Jugoslávie podnik Borovo. Velké škody způsobila [[Chorvatská válka za nezávislost|válka]], značný dopad měla ale také i privatizace a obecně trendy v ekonomických změnách přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]]. [289] => [290] => Ekonomické oživení umožnila nejen poválečná obnova. Díky tomu v místní průmyslové zóně vznikly v letech [[2012]] až [[2016]] nové továrny{{chybí zdroj}} a také se zvýšil objem dopravy v místním přístavu na [[dunaj]]ském břehu. [291] => [292] => == Doprava == [293] => [[Soubor:Vukovar Bus station, August 2019.jpg|vpravo|náhled|Autobusové nádraží ve Vukovaru.]] [294] => [[Soubor:Borovo Commerce Vukovar.JPG|vpravo|náhled|Areál bývalé továrny Borovo.]] [295] => [[Soubor:Independent Democratic Serb Party 2019 European Parliament Election.png|vpravo|náhled|Plakát nezávislé demokratické srbské strany v roce [[2019]].]] [296] => [[Soubor:Vukovar 2017 kolona sjecanja.jpg|vpravo|náhled|Vzpomínková akce v roce [[2017]].]] [297] => Vukovarem prochází několik regionálně významných silnic, např. [[silnice D2]] do [[Ilok]]u (jih) a [[Osijek]]u (sever), dále [[silnice D57]] do [[Lipovac]]e a [[silnice D55]] do [[Vinkovci|Vinkovců]]. Do Vukovaru nevede žádná dálnice. [[Dunaj]] zde není přemostěn, nejbližší most pro cestu směrem do západní [[Vojvodina|Vojvodiny]] se nachází u obce [[Erdut]]. [298] => [299] => Do Vukovaru směřují dvě železniční trati, a to [[Železniční trať Vinkovci–Vukovar|z nedalekého města Vinkovci]] od západu a [[Železniční trať Dalj–Vukovar|do vesnice Dalj]] dále na sever. Nádraží (stanice ''Priljevo'') se nachází severozápadně od středu města. [300] => [301] => [[Přístav Vukovar]] se nachází na [[říční kilometr|říčním kilometru]] 1335 a je posledním přístavem na chorvatské straně [[Dunaj]]e před [[Srbsko|Srbskem]]. Dlouhý je 850 m, přístupný je bez ohled na výši vody na Dunaji. V roce [[2011]] bylo přístavem odbaveno 295 199 tun zboží. Přepravuje se tudy především [[kontejnerová doprava]]. [302] => [303] => == Školství == [304] => Ve Vukovaru je provozováno celkem 7 základních škol, pět škol středních (včetně jednoho [[gymnázium|gymnázia]]), některé studijní obory chorvatských univerzit (např. [[Univerzita ve Splitu|Univerzity ve Splitu]] nebo [[Univerzita v Osijeku|Univerzity v Osijeku]]) jsou dislokované ve Vukovaru. [305] => [306] => == Média == [307] => Ve Vukovaru působí dvě radiostanice, a to ''Hrvatski radio Vukovar'' a ''Radio Dunav''. Druhá uvedená stanice vysílá pro [[Srbové v Chorvatsku|srbské]] obyvatelstvo. Jednou za 14 dní vychází ve Vukovaru místní noviny, periodicky vychází potom několik menších titulů. Ze studia ve Vukovaru se vysílá program ''Kronika Slavonije, Baranje a Zapadnog Srijema'', kterou podporuje [[Rádio a televize Vojvodiny]] (RTV). [308] => [309] => == Konzuláty == [310] => Ve Vukovaru se nachází konzulát [[Srbsko|Srbska]]. [311] => [312] => == Sport == [313] => Hlavními sportovními objekty ve městě jsou: Sportovní hala Borovo s kapacitou 3000 lidí, která byla zbudována pro mezinárodní šampionát ve [[stolní tenis|stolním tenise]], stadion týmu FC Vukovar '91 a rekreační centrum Lijeva Bara s halou pro bojová umění. V roce [[2017]] byl otevřen ve Vukovaru nový [[plavecký bazén]]. V roce [[2021]] vydala místní radnice na podporu sportu 23 milionů [[HRK|chorvatských kun]].{{Citace elektronického periodika [314] => | příjmení = Bauer [315] => | jméno = Dean [316] => | titul = Vukovarski sport se podiže iz pepela: Nacionalna podvojenost u sportu grada Vukovara - ne postoji [317] => | periodikum = Jutarnji list [318] => | url = https://sportske.jutarnji.hr/sn/sport-mix/ostali-sportovi/vukovarski-sport-se-podize-iz-pepela-nacionalna-podvojenost-u-sportu-grada-vukovara-ne-postoji-15121981 [319] => | jazyk = hr [320] => | datum přístupu = 2021-11-18 [321] => }} [322] => [323] => Místní sportovní týmy zaznamenaly úspěchy předně v [[basketbal]]u, [[volejbal]]u a [[atletika|atletice]]. Místní veslařský klub byl založen v roce [[1912]], ženský volejbalový tým v roce [[1962]]. Sportovní letectví a motokros nemají své sportovní zastoupení od začátku chorvatské války za nezávislost. [324] => [325] => Gymnastická společnost Vukovar ({{vjazyce2|hr|Gimnastičko društvo Vukovar}}) působí ve městě v nové době, svoji tradici však převzala od předchozí společnosti [[Partizan (Vukovar)|Partizan]] a ta ještě od staršího sremského Sokola. [326] => [327] => == Významné osobnosti == [328] => * [[Leopold Ružička|Lavoslav (Leopold) Ružička]] – chemik s českými kořeny, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] ([[1939]]) [329] => * [[Siniša Glavašević]] – novinář [330] => * [[Károly Unkelhäusser]] – maďarský politik [331] => * [[Marko Babić (voják)|Marko Babić]] – chorvatský voják [332] => * [[Zoran Bognar]] – srbský básník [333] => * [[Dražen Bošnjaković]] – chorvatský politik [334] => * [[Aleksandar Čavrić]] – srbský fotbalista [335] => * [[Saša Drakulić]] – srbský fotbalista [336] => * [[Jakob Eltz]] – německý šlechtic a člen chorvatského parlamentu [337] => * [[Jovan Gavrilović]] – srbský politik [338] => * [[Dinko Jukić]] – plavec [339] => * [[Mirna Jukić]] – plavec [340] => * [[Damir Kreilach]] – chorvatský fotbalista [341] => * [[Milan Mačvan]] – srbský basketbalista [342] => * [[Damir Martin]] – chorvatský veslař [343] => * [[Tomislav Merčep]] – chorvatský politik obviněný za [[válečný zločin|válečné zločiny]] za [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] [344] => * [[Predrag Matić]] – chorvatský politik [345] => * [[Siniša Mihajlović]] – srbský fotbalista [346] => * [[Tomislav Mikulić]] – chorvatský fotbalista [347] => * [[Ante Miše]] – chorvatský fotbalista [348] => * [[Petar Mlinarić]] – chorvatský poslanec [349] => * [[Josip Mrzljak]] – [[varaždin]]ský biskup [350] => * [[Zaharije Orfelin]] – srbský básník [351] => * [[Pavao Pavličić]] – chorvatský spisovatel [352] => * [[Blago Zadro]] – generál chorvatské armády [353] => * [[Dario Zahora]] – chorvatský fotbalista [354] => * [[Adam Tadija Blagojević]] – v Maďarsku působící spisovatel [355] => * [[Sandra Paović]] – paralympistka, stolní tenistka [356] => [357] => === Dlouholetí obyvatelé === [358] => * [[Blago Zadro]], [[generálmajor]] in memoriam [[Chorvatské pozemní síly|Chorvatských pozemních sil]] [359] => [360] => == Partnerská města == [361] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Bač]], [[Srbsko]] [362] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Dubrovník]], [[Chorvatsko]] [363] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Sinj]], [[Chorvatsko]] [364] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Trogir]], [[Chorvatsko]] [365] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Bački Petrovac]], [[Srbsko]] [366] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] [367] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]] [368] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Dugopolje]], [[Chorvatsko]] [369] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Škabrnja]], [[Chorvatsko]] [370] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Makarska]], [[Chorvatsko]] [371] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Knin]], [[Chorvatsko]] [372] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [373] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Varaždin]], [[Chorvatsko]] [374] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Karlovac]], [[Chorvatsko]] [375] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Split]], [[Chorvatsko]] [376] => [377] => == Odkazy == [378] => [379] => === Reference === [380] => {{Překlad|hu|Vukovár|23040664}} [381] => [382] => [383] => === Literatura === [384] => * Sven Cvek, Jasna Račić, Snježana Ivčić: Borovo u štrajku – rad u tranziciji 1987. — 1991 {{hr}} [385] => * Dinka Čorkalo Biruški, Nebojša Blanuša, Iva Kapović: Grad zarobljen politikom {{hr}} [386] => * [https://www.vusz.hr/Cms_Data/Contents/VSZ/Folders/dokumenti/upravni2/~contents/7392DFFKR5VC6UBH/informacija-o-obnovi-grada-vukovara.pdf Informacija o obnovi i razvoju grada Vukovara] {{hr}} [387] => [388] => === Související články === [389] => * [[Kukuruzni put]] [390] => * [[Masakr na farmě Ovčara]] [391] => [392] => === Externí odkazy === [393] => * {{Commonscat}} [394] => * {{Oficiální web}} [395] => [396] => {{Chorvatsko}} [397] => {{Vukovarsko-sremská župa}} [398] => {{Města v Chorvatsku}} [399] => {{Autoritní data}} [400] => {{Portály|Chorvatsko|Geografie}} [401] => [402] => [[Kategorie:Vukovar| ]] [403] => [[Kategorie:Sídla ve Vukovarsko-sremské župě]] [404] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [405] => [[Kategorie:Slavonie]] [406] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [] => )
good wiki

Vukovar

Vukovar (maďarsky Valkóvár, v srbské cyrilici Вуковар) je město na východě Chorvatska, na břehu řeky Dunaje. Žije zde 26 468 obyvatel a je centrem Vukovarsko-sremské župy, dle počtu obyvatel je ale jejím druhým největším městem, největší jsou Vinkovci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvatsko','Srbové','Dunaj','Chorvatská válka za nezávislost','Srbsko','20. století','2011','Chorvati','sčítání lidu','Němci','chorvatština','Vuka'

2011

Chorvati

Chorvatsko

Chorvatština

Dunaj

Němci

Srbové

Srbsko

Vuka