Array ( [0] => 15539023 [id] => 15539023 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zalmoxis [uri] => Zalmoxis [3] => Zalmoxis Aleksandrovo.jpg [img] => Zalmoxis Aleksandrovo.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Zalmoxis je postava ze starověkých náboženských tradic a mytologií, která představuje fascinující aspekt duchovního a kulturního odkazu thráckého národa. Podle historiků, včetně Herodota, byl Zalmoxis vysoce uctívaným bohem a učitelem. Je spojován s idejemi o nesmrtelnosti a duchovní energii, což ukazuje na hlubokou touhu lidstva po poznání a transcendenci. Zalmoxis byl především vnímán jako vykupitel a jeho náboženství poskytovalo Thrákům naději a smysl pro život. Věřilo se, že učil své následovníky o duši a jejím věčném putování, což podporovalo jejich víru v posmrtný život. Toto učení podnítilo nejen duchovní, ale i morální hodnoty, které přetrvaly v kultuře a tradicích tohoto národa. Dnes Zalmoxis slouží jako symbol pro propojení mezi světem lidí a duchovním rozměrem existence. Jeho příběh nám připomíná, jak historické postavy dokážou inspirativně ovlivnit naše pohledy na život, smrt a naši roli ve vesmíru. Mít takovéto postavy v našem kulturním dědictví naznačuje, že lidé od pradávna hledali odpovědi na existenciální otázky a usilovali o pochopení sebe sama, ve světě, který je mnohdy složitý a nepredikovatelný. Takové učení je přijatelným poselstvím optimismu, které nás motivuje k introspekci a růstu v nesmírném lidském pokladu diverzity a vír. [oai_cs_optimisticky] => Zalmoxis je postava ze starověkých náboženských tradic a mytologií, která představuje fascinující aspekt duchovního a kulturního odkazu thráckého národa. Podle historiků, včetně Herodota, byl Zalmoxis vysoce uctívaným bohem a učitelem. Je spojován s idejemi o nesmrtelnosti a duchovní energii, což ukazuje na hlubokou touhu lidstva po poznání a transcendenci. Zalmoxis byl především vnímán jako vykupitel a jeho náboženství poskytovalo Thrákům naději a smysl pro život. Věřilo se, že učil své následovníky o duši a jejím věčném putování, což podporovalo jejich víru v posmrtný život. Toto učení podnítilo nejen duchovní, ale i morální hodnoty, které přetrvaly v kultuře a tradicích tohoto národa. Dnes Zalmoxis slouží jako symbol pro propojení mezi světem lidí a duchovním rozměrem existence. Jeho příběh nám připomíná, jak historické postavy dokážou inspirativně ovlivnit naše pohledy na život, smrt a naši roli ve vesmíru. Mít takovéto postavy v našem kulturním dědictví naznačuje, že lidé od pradávna hledali odpovědi na existenciální otázky a usilovali o pochopení sebe sama, ve světě, který je mnohdy složitý a nepredikovatelný. Takové učení je přijatelným poselstvím optimismu, které nás motivuje k introspekci a růstu v nesmírném lidském pokladu diverzity a vír. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba [1] => | obrázek = Zalmoxis Aleksandrovo.jpg [2] => | velikost obrázku = 140px [3] => | popisek = Pravděpodobné vyobrazení Zalmoxise, hrobka (''Aleksandrovska Grobnitsa'') v [[Bulharsko|Bulharsku]] [4] => }} [5] => [6] => '''Zalmoxis''' ([[řečtina|řecky]] Ζάλμοξις, také známý '''Salmoxis''', Σάλμοξις, '''Zamolxis''', Ζάμολξις, nebo '''Samolxis''', Σάμολξις) byl ve [[starověk]]u náboženský reformátor, který byl [[Zbožštění|zbožštěn]] [[Dákové|Dáky]] ([[Řekové|Řekům]] známým jako Getové) a uctíván jimi jako [[bůh]]. Podle [[Hérodotos|Hérodota]] byl [[Otrokářství|otrokem]] [[Pýthagorás|Pýthagora]] a zakladatelem [[mystérium|mysterijního]] kultu, který věřil v [[nesmrtelnost]] duše. [7] => [8] => == Mýtus == [9] => [10] => Podle Herodóta byl Zalmoxis na ostrově [[Samos|Samu]] otrokem Pythágora, ale brzy se stal svobodným a zbohatl a navrátil se do své [[Thrákie|thrácké]] vlasti. Zde si pak nechal postavit dům, do kterého zval nejváženější spoluobčany na hostiny, na těch pak učil, že jeho hosté nikdy nezemřou, ale odeberou se na místo, kde budou žít ve věčné blaženosti. Po nějaké době si nechal vybudovat podzemní příbytek na hoře (podle [[Strabón]]a jí byl [[Kogaion]]) a zmizel. Poté byl oplakáván a považován za mrtvého, po třech letech se však mezi svůj lid vrátil. [11] => [12] => == Interpretace == [13] => [14] => Uváděnému mýtu sám Herodótos nevěřil a podle jeho mínění žil Zalmoxis mnoho let před Pythágorem nebo byl božskou bytostí. Také ho ztotožnil s [[Gebeleizis]]em, nejspíše bohem blesku a bouře. [15] => [16] => Platón považuje Zalmoxida za božského [[léčitelství|léčitele]] používajícího celostní metodu pracující s tělem i duší zároveň. Zároveň ho považuje za boha-krále, jak bylo běžné u Thráků. [17] => [18] => Zalmoxida pak také přijali pod vlivem [[Jordanes|Jordana]] do své vybájené historie [[Gótové]], kteří ho považovali za filosofa, který je civilizoval. Za jeho předchůdce pak považovali [[Deceneus|Decenea]]. [19] => [20] => == Kult == [21] => [22] => Z pramenů lze usuzovat na Zalmoxidův mysterijní kult, který věřil v nesmrtelnost duše a má jisté [[eschatologie|eschatologické]] prvky.ELIADE, Mircea: „Od Zalmoxida k Čingischánovi“, Praha : Argo, 1997. 80-7203-132-5. s. 39. Podobnost s řeckými mystérii dokazuje i označení ''teletai'' (mystérium) použité už před Herodótem [[Helláníkos z Lesbu|Helláníkosem z Lesbu]]. I ostatní antičtí autoři dávali Zalmoxida do souvislosti s [[mystika|mystiky]] jako byl kromě Pythágora i [[Orfeus]] a [[Zarathuštra]]. Někdy byl také ztotožňován s [[Kronos|Kronem]], vládcem na ostrově blažených kam smí jen ctnostní. V moderní době byl jeho kult někdy spojován se šamanismem, ale tuto teorie se nepodařilo potvrdit.ELIADE, Mircea: „Od Zalmoxida k Čingischánovi“, Praha : Argo, 1997. 80-7203-132-5. s. 47. [23] => [24] => Pobyt v podzemním příbytku lze chápat jako odraz iniciačního obřadu a prodělání rituální smrti, vedoucí k nové podstatě jeho existence. Tento motiv okultace (zmizení) a epifanie (znovuobjevení) je běžným v celém [[Středomoří]]. [25] => [26] => Příznačným rituálem bylo posílání posla každé čtyři roky (podle Herodóta každých pět) za Zalmoxidem. Posel byl vyvolen [[losování|losem]], poté vyhozen do vzduchu a při dopadu se nabodl na [[oštěp]]y, z toho vyplývá že k Zalmoxidovi se odebírala pouze duše a rituál lze chápat jako obnovení vztahu mezi jejich božstvem a Dáky. [27] => {{Citát|Každých pět let vysolují jednoho ze svého středu a posílají ho jako posla Zalmoxidovi; pokaždé mu ukládají vyřídit, co právě potřebují. Odesílajího ho tak, že někteří z nich, kterým je to přikázáno, drží tři kopí a druzí vezmou posla k Zalmoxidovi za ruce, vyzvednou ho do výše a hodí na kopí. Jestliže je pádem na kopí ihned mrtev, domnívají se, že je jim bůh nakloněn. Nezemře-li, kladou to za vinu samotnému poslovi a tvrdí, že je špatným člověkem. Potom vyšlou jiného. Vzkazy mu ukládají, ještě dokud je živ.|HerodótosELIADE, Mircea: „Od Zalmoxida k Čingischánovi“, Praha : Argo, 1997. 80-7203-132-5. s. 51.}} [28] => [29] => O vlivu Zalmoxidova kněžstva se pak zmiňuje Strabón v době [[Starověký Řím|římské]], kdy uvádí že velekněz byl zbožšťovaným spoluvládcem Dáků a měl rozsáhlé znalosti [[astronomie]] a [[věštec|věštění]]. [30] => [31] => == Etymologie == [32] => Ve [[starověk]]u bylo jméno Zalmoxida vykládáno z [[thráčtina|thráckého]] ''zalmos'', „kožešina“. V [[20. století]] [[Paul Kretschmer]] vytvořil teorii že se jedná o kombinaci thráckého ''zemelen'', „země“ a [[skytština|skytského]] ''xais'' „pán, král“, kombinace dvou různých jazyků je však nepravděpodobná a jméno souvisí nejspíš jen se slovem pro zemi.ELIADE, Mircea: „Od Zalmoxida k Čingischánovi“, Praha : Argo, 1997. 80-7203-132-5. s. 49. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => * {{Commonscat}} [40] => * {{Otto|heslo=Zalmoxis}} [41] => {{Autoritní data}} [42] => [43] => [[Kategorie:Dáčtí bohové]] [44] => [[Kategorie:Umírající a znovu se rodící bohové]] [] => )
good wiki

Zalmoxis

Zalmoxis (řecky Ζάλμοξις, také známý Salmoxis, Σάλμοξις, Zamolxis, Ζάμολξις, nebo Samolxis, Σάμολξις) byl ve starověku náboženský reformátor, který byl zbožštěn Dáky (Řekům známým jako Getové) a uctíván jimi jako bůh. Podle Hérodota byl otrokem Pýthagora a zakladatelem mysterijního kultu, který věřil v nesmrtelnost duše.

More about us

About

Podle historiků, včetně Herodota, byl Zalmoxis vysoce uctívaným bohem a učitelem. Je spojován s idejemi o nesmrtelnosti a duchovní energii, což ukazuje na hlubokou touhu lidstva po poznání a transcendenci. Zalmoxis byl především vnímán jako vykupitel a jeho náboženství poskytovalo Thrákům naději a smysl pro život. Věřilo se, že učil své následovníky o duši a jejím věčném putování, což podporovalo jejich víru v posmrtný život. Toto učení podnítilo nejen duchovní, ale i morální hodnoty, které přetrvaly v kultuře a tradicích tohoto národa. Dnes Zalmoxis slouží jako symbol pro propojení mezi světem lidí a duchovním rozměrem existence. Jeho příběh nám připomíná, jak historické postavy dokážou inspirativně ovlivnit naše pohledy na život, smrt a naši roli ve vesmíru. Mít takovéto postavy v našem kulturním dědictví naznačuje, že lidé od pradávna hledali odpovědi na existenciální otázky a usilovali o pochopení sebe sama, ve světě, který je mnohdy složitý a nepredikovatelný. Takové učení je přijatelným poselstvím optimismu, které nás motivuje k introspekci a růstu v nesmírném lidském pokladu diverzity a vír.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'starověk','Pýthagorás','Středomoří','Zarathuštra','mystika','Gótové','eschatologie','Zbožštění','Dákové','Řekové','léčitelství','bůh'

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Dákové

Eschatologie

Gótové

Léčitelství

Mystika

Pythagoras

Řekové

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.

Středomoří

Zarathuštra

Zbožštění