Array ( [0] => 15502498 [id] => 15502498 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zdrobnělina [uri] => Zdrobnělina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Deminutivum''' (v [[Čeština|češtině]] zřídka '''diminutivum''', také '''zdrobnělina''', '''slovo zdrobnělé''', v souvislosti se [[Jméno (mluvnice)|jmény]] též '''jméno zdrobnělé'''{{Rp|125}}) je [[slovo]] s významem zdrobnělým (ve srovnání s neutrálním slovem příbuzným), často doprovázeným pozitivními [[konotace]]mi.{{Rp|25}} [1] => [2] => Opakem deminutiv (slov zdrobnělých) jsou [[Augmentativum|augmentativa]] (slova zveličelá).{{Rp|19, 25}} [3] => [4] => == Substantiva == [5] => Předmětem zdrobňování jsou nejčastěji [[Substantivum|substantiva]]. Deminutiva pak jsou desubstantivní [[Odvozování|odvozeniny]], jejichž [[sufix]] je nositelem významového znaku menšího rozměru nebo [[Pragmatika|pragmatického]] rysu hodnocení (častěji pozitivního než negativního).{{Rp|125}} Význam pouze emocionální, nikoliv kvantitativní (menší) mají deminutiva jako ''tatínek'', ''maminka'', ''pivečko'' nebo ''sluníčko''.{{Rp|301}} V některých případech se jedná pouze o formální deminutivum, a výsledné slovo má jiný význam (''voda'' – ''vodka''); přípony, které se používají pro vytváření deminutiv, se používají také pro tvoření slov [6] => [7] => Na rozdíl od [[Němčina|němčiny]], ve které přidáním deminutivní přípony ''-chen'' nebo ''-lein'' vzniká vždy [[Jmenný rod|neutrum]],{{Citace monografie | příjmení = Gallmann | jméno = Peter | odkaz na autora = Peter Gallmann | titul = Die Grammatik | editoři = [[Matthias Wermke]], [[Kathrin Kunkel-Razum]], [[Werner Scholze-Stubenrecht]] | vydání = 7 | typ vydání = kompletně přepracované a rozšířené | vydavatel = Dudenverlag | místo = Mannheim, Lipsko, Vídeň, Curych | rok = 2005 | rok copyrightu = 2005 | počet svazků = 1 | počet stran = 1343 | kapitola = Das Substantiv | strany = 155 | isbn = 3-411-04047-5 | jazyk = němčina}} [[čeština]] obvykle zachovává rod základového substantiva. Zdrobněliny, u nichž dochází ke změně rodu, jsou spíše výjimečné (''květ'' - ''kvítko'', ''dveře'' - ''dvířka'').{{Rp|125}}{{Rp|300}} [8] => [9] => Nejrozšířenější českou deminutivní příponou je ''-(e)k'' (s [[Pohybné e|pohybným e]]),Díky tomu, že v češtině mají deminutiva obvykle stejný rod jako původní slovo, řadí se zdrobnělá feminima ke vzoru ''žena'' a neutra ke vzoru ''město''. Proto mají v základním tvaru na rozdíl od maskulin neprázdnou koncovku ''-a'' nebo ''-o'', která způsobí vypuštění pohybného (e) z přípony, díky čemuž se může zdát, že jde o tři různé přípony, ''-ek'' u maskulin, ''-k(a)'' u feminin a ''-k(o)'' u neuter. Srovnej tvary s nulovou koncovou 1sg. ''líst-ek'', 2pl. ''srn-ek'', 2pl. ''koťát-ek'' oproti tvarům s nenulovou koncovkou 1pl. ''líst-ky'', 1pl. ''srn-ky'', 1pl. ''koťát-ka''. u maskulin je častá přípona ''-ík''. Tyto přípony vytváří deminutiva 1. stupně. Některá slova tvoří deminutiva 2. stupně (''strom'' – ''stromek'' – ''stromeček'') a příležitostně i dalších; některá substantiva jsou schopna tvořit deminutiva pouze 1. stupně (''zajíc'' – ''zajíček''), nebo pouze 2. stupně (''duše'' – ''dušička'').{{Rp|300–301}} Pro vytváření deminutiv 2. stupně slouží především přípony ''-eč(e)k'', ''-íč(e)k'', které ve středním rodě mají podobu ''-ečko'', ''-ičko''; pro ženský rod je repertoár bohatší: ''-ečka'', ''-ička'', ''-ěnka'', ''-inka''. [10] => [11] => Při připojení deminutivní přípony dochází často k dloužení nebo krácení předchozí slabiky (''hrad'' > ''hrádek'', ''vůz'' > ''vozík'', ''kráva'' > ''kravka'', ''mísa'' > ''miska'', ''hrouda'' > ''hrudka'') a [[Palatalizace|palatalizaci]] (''plocha'' > ''ploška'', ''noha'' > ''nožka'', ''klika'' > ''klička'', ''čepice'' > ''čepička''). Proto lze přinejmenším některé přípony deminutiv 2. stupně považovat za mechanickou dvojí aplikaci téže přípony (''strom+ek'' > ''stromek'', ''stromek+ek'' > ''stromeček''). [12] => [13] => Zdrobněliny se v češtině vytvářejí častěji od substantiv konkrétních než abstraktních a jen zřídka od vzorů ''předseda'' a ''soudce''. Někdy zdrobněle vytvořené slovo získá samostatný význam - ''ručička'' (hodin), ''víčko'' (oka), ''párek'', ''bratřík''. Některé zdrobněliny vytvořené od stejného slova mají různý význam - ''chlap'' - ''chlápek'', ''chlapík'', ''houba'' - ''hubka'', ''houbička'', ''důl – důlek, dolík, dolíček''. Získání nového významu je běžné v biologické taxonomii – ''tetřev – tetřívek'', ''výr - výreček''. Někdy se zdrobňovací význam téměř ztratí a deminutivum je v podstatě synonymní vůči svému základu - ''srna - srnka, kniha - knížka, svíce - svíčka, kanár - kanárek''.{{Citace elektronického periodika [14] => | příjmení = Štícha [15] => | jméno = František [16] => | titul = Substantiva deminutivní formy s lexikalizovaným významem [17] => | datum_vydání = 1978 [18] => | datum_přístupu = 2013-08-01 [19] => | periodikum = Naše řeč [20] => | lokace = Praha [21] => | ročník = 61 [22] => | číslo = 3 [23] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6051 [24] => }} [25] => [26] => Ve srovnání s češtinou bohatší možnosti tvoření zdrobnělých substantiv má například [[slovenština]]. Od základového slova ''dub'' se tam odvozují deminutiva ''dubec'', ''dúbok'', ''dúbôčik'', ''dubkáčik'', zatímco čeština disponuje pouze deminutivy ''doubek'', ''doubeček''.{{Citace monografie | příjmení = Jedlička | jméno = Alois | odkaz na autora = Alois Jedlička | titul = Slovenština | editoři = [[Jaromír Bělič]], [[Alois Jedlička]], [[Eugen Jóna]], [[Jozef Ružička]], [[Jozef Štolc]] | vydání = 6 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1980 | rok copyrightu = 1964 | počet svazků = 1 | počet stran = 211 | kapitola = Tvoření slov | strany = 43 | jazyk = čeština}} [27] => [28] => Podobně široký inventář zdrobnělin jako čeština má [[nizozemština]]. V jiných germánských jazycích, například v [[angličtina|angličtině]] je repertoár zdrobnělin daleko užší.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Čermák [30] => | jméno = František [31] => | titul = Lexikon a sémantika [32] => | vydavatel = NLN [33] => | místo = Praha [34] => | rok = 2010 [35] => | strany = 194 [36] => }} [37] => [38] => Podobu a funkci zdrobnělin mají i mnohé [[domácká podoba jména|domácké podoby jmen]]. [39] => [40] => == Adjektiva a adverbia == [41] => Někdy se za deminutiva paradoxně považují i [[Adjektivum|adjektiva]] charakterizovaná „zvýšenou mírou vlastnosti“{{Rp|177}} (např. ''malinký'').{{Rp|25}}{{Citace monografie | příjmení = Kraus | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kraus | titul = Nový akademický slovník cizích slov | redaktoři = Dana Pokorná | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2005 | rok copyrightu = 2005 | počet svazků = 1 | počet stran = 879 | strany = 159 | isbn = 80-200-1351-2 | jazyk = čeština}} Definici zdrobnělin odpovídají spíš adjektiva vyjadřující oslabení vlastnosti nebo směřování k vlastnosti (např. [[Němčina|německá]] adjektiva ''ältlich'', ''bläulich'', ''rundlich'' nebo ''schwächlich'').{{Rp|233, 263}} V tomto smyslu jsou deminutivy i česká adjektiva tvořená příponami ''-av(ý)'' (např. ''bělavý'' či ''hořkavý'') a ''-iv(ý)'' (jako ''šedivý'', ''prchlivý'' a ''lenivý''), vyjadřující slabší intenzitu vlastnosti.{{Citace monografie | příjmení = Kuchař | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Kuchař | titul = Mluvnice češtiny 1 | odkaz na titul = Mluvnice češtiny | editoři = [[Jan Petr]], [[Miloš Dokulil]], [[Karel Horálek]], [[Jiřina Hůrková]], [[Miloslava Knappová]] | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1986 | rok copyrightu = 1986 | počet svazků = 1 | počet stran = 568 | kapitola = Odvozování přídavných jmen | strany = 381 | jazyk = čeština}} [42] => [43] => Obdobně jako přídavná jména se zdrobňují i příslovce: například ''lehounce'' vedle neutrálního ''lehce''. [44] => [45] => == Verba == [46] => Deminutivně chápaný děj (někdy doprovázený [[expresivita (lingvistika)|expresivním]] příznakem) v [[Čeština|češtině]] pojmenovávají slovesa končící na ''-olit'' (např. ''mrholit'' nebo ''drmolit'') a slovesa se [[sufix]]em ''-k-'' (např. ''tlapkat'' nebo ''hopkat''), resp. jeho rozšířenou a intenzivnější variantou ''-ink-'' (např. ''spinkat'' nebo ''hajinkat'').{{Rp|192–196}}{{Citace monografie | příjmení = Mejstřík | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Mejstřík | titul = Mluvnice češtiny 1 | odkaz na titul = Mluvnice češtiny | editoři = [[Jan Petr]], [[Miloš Dokulil]], [[Karel Horálek]], [[Jiřina Hůrková]], [[Miloslava Knappová]] | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1986 | rok copyrightu = 1986 | počet svazků = 1 | počet stran = 568 | kapitola = Odvozování sloves | strany = 417 | jazyk = čeština}} [47] => [48] => V [[Němčina|němčině]] je deminutivní význam spatřován u sloves jako ''hüsteln'', ''kränkeln'', ''lächeln'' nebo ''tänzeln''.{{Rp|173, 350}}{{Citace monografie | příjmení = Helbig| jméno = Gerhard | odkaz na autora = Gerhard Helbig | příjmení2 = Buscha | jméno2 = Joachim | odkaz na autora2 = Joachim Buscha | titul = Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht | redaktoři = Manuela Beisswenger | vydání = 3 | vydavatel = Langenscheidt | místo = Berlín, Mnichov | rok = 2004 | rok copyrightu = 2001 | počet svazků = 1 | počet stran = 654 | kapitola = Verb | strany = 62 | isbn = 3-468-49493-9 | jazyk = němčina}} [49] => [50] => == Odkazy == [51] => [52] => === Poznámky === [53] => [54] => [55] => === Reference === [56] => [57] => {{Citace monografie | příjmení = Šlosar | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Šlosar | titul = Příruční mluvnice češtiny | odkaz na titul = Příruční mluvnice češtiny | editoři = [[Petr Karlík]], [[Marek Nekula]], [[Zdenka Rusínová]] | redaktoři = Petr Kovařík | vydání = 2 | typ vydání = opravené | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2003 | rok copyrightu = 1995 | počet svazků = 1 | počet stran = 799 | isbn = 80-7106-134-4}} [58] => {{Citace monografie | příjmení = Lotko | jméno = Edvard | odkaz na autora = Edvard Lotko | titul = Slovník lingvistických termínů pro filology | redaktoři = Jana Kreiselová | vydání = Dotisk 3 | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | rok = 2005 | rok copyrightu = 1999, 2000, 2003 | počet svazků = 1 | počet stran = 128 | isbn = 80-244-0720-5 }} [59] => {{Citace monografie | příjmení = Hauser | jméno = Přemysl | odkaz na autora = Přemysl Hauser | titul = Mluvnice češtiny 1 | odkaz na titul = Mluvnice češtiny | editoři = [[Jan Petr]], [[Miloš Dokulil]], [[Karel Horálek]], [[Jiřina Hůrková]], [[Miloslava Knappová]] | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1986 | rok copyrightu = 1986 | počet svazků = 1 | počet stran = 568}} [60] => {{Citace monografie | příjmení = Fleischer | jméno = Wolfgang | odkaz na autora = Wolfgang Fleischer | příjmení2 = Barz | jméno2 = Irmhild | odkaz na autora2 = Irmhild Barzová | příjmení3 = Schröder | jméno3 = Marianne | odkaz na autora3 = Marianne Schröderová | titul = Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache | redaktoři = | vydání = 3 | typ vydání = nezměněné | vydavatel = Max Niemeyer Verlag | místo = Tübingen | rok = 2007 | rok copyrightu = 2007 | počet svazků = 1 | počet stran = 382 | isbn = 978-3-484-10682-6 | jazyk = němčina}} [61] => [62] => [63] => === Literatura === [64] => * Pavel Eisner: ''Chrám i tvrz'', kapitola 12. [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Wikislovník|heslo=zdrobnělina}} [69] => * {{Wikislovník|kategorie=Zdrobnělé výrazy}} [70] => [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Jazyk}} [73] => [74] => [[Kategorie:Slovotvorba]] [] => )
good wiki

Zdrobnělina

Deminutivum (v češtině zřídka diminutivum, také zdrobnělina, slovo zdrobnělé, v souvislosti se jmény též jméno zdrobnělé) je slovo s významem zdrobnělým (ve srovnání s neutrálním slovem příbuzným), často doprovázeným pozitivními konotacemi. Opakem deminutiv (slov zdrobnělých) jsou augmentativa (slova zveličelá).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Němčina','sufix','Čeština','čeština','expresivita (lingvistika)','Adjektivum','domácká podoba jména','nizozemština','slovenština','Palatalizace','Pohybné e','Jmenný rod'

Čeština

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Nizozemština

Palatalizace

Slovenština

Sufix