Array ( [0] => 15482567 [id] => 15482567 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zemětřesení [uri] => Zemětřesení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sanfranciscoearthquake1906.jpg|náhled|Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906]] [1] => [[Soubor:World seismicity.jpg|náhled|vpravo|Výskyt zemětřesení ve světě]] [2] => '''Zemětřesení''' je náhlý pohyb [[Zemská kůra|zemské kůry]], indukovaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů [[tektonická deska|zemských desek]] – podél [[zlom]]ů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží [[Amerika|Ameriky]], východní [[Asie]] a ostrovy mezi ní a Austrálií, [[Kavkaz]], [[Turecko]] a [[Írán]], [[Středomoří]]). Studiu zemětřesení se věnuje [[geofyzika]] konkrétně její součást [[seismologie]]. [3] => [4] => Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli [[hypocentrum]], jeho kolmý [[průmět]] na zemském povrchu se nazývá [[epicentrum]]. [5] => [6] => K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, [[magnitudo]] a [[makroseismická intenzita]]. Magnitudo se určuje z maximální výchylky [[seismometr]]u, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči [[hypocentrum|hypocentru]]. Například zemětřesení v [[Rakousko|rakouském]] [[Ebreichsdorf]]u [[11. červenec|11. července]] [[2000]] mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v [[epicentrum|epicentru]] VI stupňů [[EMS-98]], v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň [[EMS-98]]. [7] => [8] => Zemětřesení způsobuje pohyb [[Tektonická deska|litosférických desek]]. Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních [[Čechy|Čechách]] mohou vést až k lehkému popraskání zdí. Slabá zemětřesení způsobuje různá lidská činnost.{{Citace elektronického periodika [9] => | titul = Rocking our world: Understanding human-induced earthquakes [10] => | url = https://phys.org/news/2024-01-world-human-earthquakes.html [11] => | datum_přístupu = 2024-01-15 [12] => }} Například na [[Ostrava|Ostravsku]] dochází často k slabým otřesům v souvislosti s [[důl]]ní činností. Zemětřesení mohou způsobovat i vodní nádrže a [[Přehradní nádrž|přehrady]].{{Citace elektronického periodika [13] => | příjmení1 = Petr [14] => | jméno1 = Jaroslav [15] => | titul = Tragické zemětřesení spustila naplněná přehrada [16] => | periodikum = osel.cz [17] => | datum_vydání = 2009-01-19 [18] => | url = https://www.osel.cz/4192-tragicke-zemetreseni-spustila-naplnena-prehrada.html [19] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [20] => }} Velká{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Odds of mega-quake rise at high tide: study [22] => | periodikum = phys.org [23] => | datum_vydání = 2016-09-12 [24] => | url = https://phys.org/news/2016-09-odds-mega-quake-high-tide.html [25] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [26] => | jazyk = anglicky [27] => }} a nízkofrekvenční zemětřesení (LFE){{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení1 = Xia [29] => | jméno1 = Rosanna [30] => | titul = Some earthquakes on San Andreas Fault triggered by gravitational tug of sun and moon [31] => | periodikum = phys.org [32] => | datum_vydání = 2016-07-19 [33] => | url = https://phys.org/news/2016-07-earthquakes-san-andreas-fault-triggered.html [34] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [35] => | jazyk = anglicky [36] => }} mohou spouštět [[Slapová síla|slapové síly]].{{Citace elektronického periodika [37] => | autor1 = Columbia University [38] => | titul = Solved: How tides can trigger earthquakes [39] => | periodikum = phys.org [40] => | datum_vydání = 2019-06-07 [41] => | url = https://phys.org/news/2019-06-tides-trigger-earthquakes.html [42] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [43] => | jazyk = anglicky [44] => }} Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny [[tsunami]]. Zemětřesení také někdy doprovázejí [[světlo|světelné]] efekty.{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení1 = Randall [46] => | jméno1 = Ian [47] => | titul = Study homes in on the cause of earthquake lights [48] => | periodikum = physicsworld.com [49] => | datum_vydání = 2014-01-14 [50] => | url = https://physicsworld.com/a/study-homes-in-on-the-cause-of-earthquake-lights/ [51] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [52] => | jazyk = anglicky [53] => }} Doprovodné efekty vykazují podobné charakteristiky jako lámání bambusové tyčky.{{Citace elektronického periodika [54] => | příjmení1 = Zyga [55] => | jméno1 = Lisa [56] => | titul = Earthquake power laws emerge in bamboo chopsticks (w/ video) [57] => | periodikum = phys.org [58] => | datum_vydání = 2016-01-29 [59] => | url = https://phys.org/news/2016-01-earthquake-power-laws-emerge-bamboo.html [60] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [61] => | jazyk = anglicky [62] => }} Předvídat okamžik, kdy k tomuto jevu dojde, je obtížné. [63] => [64] => == Druhy zemětřesení == [65] => '''Podle původu:''' [66] => * '''tektonická''' (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél [[zlomová spára|zlomových spár]]. Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů. [67] => * '''sopečná''' (vulkanická) – 7 %{{Chybí zdroj}} Bývají průvodním jevem [[vulkanismus|sopečné činnosti]]. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích. [68] => * '''řítivá''' – přibližně 3 % všech zemětřesení{{Chybí zdroj}} – vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v [[kras]]ových nebo pod dolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody. [69] => [70] => '''Podle hloubky:''' [71] => * mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení{{Chybí zdroj}} [72] => * středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení{{Chybí zdroj}} [73] => * hluboká – hlouběji než 300 km (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení{{Chybí zdroj}} [74] => [75] => Vedle rychlých zemětřesení existují i takzvaná pomalá zemětřesení trvající i měsíce a roky.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = New study shows how to distinguish between slow and fast earthquakes [77] => | url = https://phys.org/news/2023-07-distinguish-fast-earthquakes.html [78] => | datum_přístupu = 2023-08-01 [79] => }} [80] => [81] => == Výskyt zemětřesení == [82] => {{Viz též|Seznam zemětřesení|Seznam zemětřesení v Česku}} [83] => [[Soubor:2010 Haiti earthquake damage4.jpg|vpravo|náhled|250px|Zničené stavby v [[Port-au-Prince]], [[Haiti]] 2010]] [84] => Zemětřesení tektonického původu se vyskytují v místech s poruchami [[zemská kůra|zemské kůry]] (nazývané také jako zlomy anebo dislokace), kde dochází k pohybu jednotlivých horninových bloků. Velká většina takovýchto zlomů je umístěna při okrajích [[tektonická deska|tektonických desek]], kde dochází k jejich vzájemné interakci. Více než 75 % tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané [[Ohnivý kruh]]. Dalších 15 až 20 % v zóně, která se táhne od [[Azory|Azor]] přes [[Severní Afrika|Severní Afriku]], [[Středozemní moře]], [[Apeninský poloostrov]], [[Alpy]], [[Dinárské hory]], [[Turecko]], [[Írán]] až po [[Himálaj]]. Ostatní tektonická zemětřesení připadají na oblast středooceánských hřbetů a v minimálním množství ještě na vnitrodesková zemětřesení. [85] => [86] => Masivní výskyt zemětřesení v konvergentních, divergentních a transformních okrajích tektonických desek je jedním z faktorů podporující teorii [[desková tektonika|deskové tektoniky]]. Jednotlivé typy okrajů a jejich interakce produkují charakteristický typ zemětřesení (např. zemětřesení transformních okrajů mají ohniskovou hloubku přibližně 100 km, v případě konvergentních okrajů je charakteristický výskyt ve větších hloubkách lemující poklesávající desku – tzv. [[benioffova zóna]]). [87] => [88] => == Mechanismus zemětřesení == [89] => [90] => {{Viz též|Zlom}} [91] => [92] => Většina zemětřesení se vyskytuje na aktivních zlomech. Zlom představuje oslabenou zónu mezi dvěma bloky [[hornina|hornin]], které jsou tvořeny horninami vzniklé [[metamorfní facie|vysokotlakou metamorfózou]] ([[mylonit]]y, [[tektonit]]y až [[pseudotachylit]]y). Hloubka zlomu je často jen několik metrů, v porovnání s jeho délkou, které může být až stovky kilometrů. Zlomy se vyskytují na okrajích [[Tektonická deska|litosférických desek]], ale také uvnitř těchto desek. Některé vystupují na povrch Země, ale většina jich je umístěna pod jejím povrchem. [93] => [94] => Jednotlivé horninové bloky se pohybují podél zlomu různými rychlostmi (od několika mm až po cm za rok, směr pohybu je protisměrný, případně rovnoběžný s rozdílnými rychlostmi jednotlivých bloků). Když dojde k jejich zaklínění, začne se kinetická energie pohybu akumulovat v podobě potenciální energie. Časem tak dochází k deformaci zaklíněných částí a jejich okolí. Třecí síly mohou být oslabované silikagelem, který vzniká reakcí [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] s [[voda|vodou]] a současně působí jako [[mazivo]]. Platí všeobecný vztah, že se zvyšujícím se obsahem SiO2 v hornině (jako např. [[granit]] či [[gabro]]) klesá tření v horninových blocích. [95] => [96] => Proces kumulace potenciální energie je pomalý, trvá několik desítek až stovek let, přičemž dochází k fyzikálním a chemickým změnám na zlomové ploše. Faktorem, který hraje důležitou úlohu při spouštění zemětřesení je voda. Její uvolňování (např. [[dehydratace|dehydratací]] [[serpentinit]]u) a následným tlakovým nasycením zaklesnutých částí dochází ke vzniku mikrotrhlin. Narůst počtu mikrotrhlin má za následek překročení [[mez pevnosti|mezi pevnosti]] horniny a vede ke vzniku trhliny. [97] => [98] => Pokud napětí naroste příliš, dojde k tomu, že se zaklesnuté bloky nenávratně posunou do nové polohy. Během pohybu dojde k emisi [[seismická vlna|seismických vln]], které vznikají po celé délce porušené oblasti (tzv. [[ohnisko zemětřesení]]). Místo výskytu trhliny se nazývá [[hypocentrum]] a kolmý průmět hypocentra na povrch Země se pak nazývá [[epicentrum]]. Jednotlivé horninové bloky se však po uvolnění napětí nedostanou do poloh, kam by se dostaly, kdyby nedošlo k zaklesnutí. Rozdíl mezí původní a novou polohou se nazývá [[diskontinuita (geologie)|diskontinuita]]. Její velikost je řádově v několika metrech, při největších zemětřesení může dosahovat až 10 metrů. Rychlost posunu bloků se nazývá [[rychlost posunutí]] a čas, během kterého k tomuto posunutí došlo se nazývá [[náběhový čas]].{{Doplňte zdroj}} [99] => [100] => Z hypocentra se trhlina šíří po deformované zlomové ploše všemi směry, jediným omezením je [[geometrie]] zlomu a změna fyzikálních podmínek (např. pokud nenarazí na volný povrch anebo na místo s deformací nepostačující na šíření trhliny). Místa, kde se šíření trhliny zastaví, může energii akumulovat a stát se tak místem menších zemětřesení v podobě tzv. [[dotřes]]ů jejichž četnost s časem klesá, ale může být detekovaná roky po hlavním zemětřesení.{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = Long-Lived Aftershocks in the New Madrid seismic Zone and the Rest of Stable North America [102] => | url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2023JB026482 [103] => | datum_přístupu = 2023-11-14 [104] => }} [[Předtřes]]y jsou naopak menší zemětřesení, které předcházejí hlavnímu otřesu a upozorňují na příchod hlavního úderu. Jejich vznik je spojován s existencí míst s velmi velkým napětím, které se během uvolnění nerozšíří na celou zlomovou plochu, ale dojde tak pouze k lokálně omezenému uvolnění. Jak je zlom nehomogenní a neudrží kumulaci napětí, dochází k [[zemětřesný roj|zemětřesným rojům]] – sérii slabších zemětřesení v relativně krátkém čase (týdny až měsíce). Vícenásobné zemětřesení nastává tehdy, když se v krátkém časovém sledu (sekundy až minuty) uvolní energie v podobě sérií izolovaných zemětřesení. [105] => [106] => Zemětřesení není jedinou událostí, ke které na zlomu dochází. Je jen krátkou epizodou tektonického vývoje v oblasti. Po uvolnění nahromaděné energie se celý cyklus opakuje. Hypocentrum a porušená část zlomové plochy však zpravidla nebývá shodná s předcházející oblastí zemětřesení. [107] => [[Soubor:Earthquake_wave_paths_SK.png|náhled|vlevo|Šíření zemětřesných vln v zemském tělese]] [108] => === Seismické vlny === [109] => [110] => {{Viz též|Seismická vlna}} [111] => [112] => Seismické vlny jsou [[elasticita|elastické]] vlny šířící se v zemském tělese, které jsou vyzařované v důsledku šíření trhliny ve zlomu. Jsou jedním z projevů zemětřesení a připadá na ně asi 30 % celkové uvolněné energie (zbytek spotřebuje uvolnění zaklesnutých bloků, jejich posun a přeměna na [[teplo]]). Vyjma zemětřesení mohou být vytvářeny i [[fázová přeměna|fázovými přechody]] v zemském nitru, dopady [[meteorit]]ů, svahovými [[sesuv]]y anebo projevy [[lidstvo|lidské]] činnosti ([[výbuch]]y, start [[raketa|rakety]] atd.). Výzkum šíření zemětřesných vln poskytuje informace o [[Stratifikace Země|vnitřní stavbě Země]] pomocí vzniku [[seismický model|seismických modelů]] Země. [113] => [114] => Seismické vlny se rozděluji na povrchové a prostorové. Povrchové vlny se šíří jen po zemském povrchu do určité hloubky (tato hloubka závisí na periodě, např. dlouhoperiodické povrchové seismické vlny s periodou okolo 200 s zasahují do [[svrchní plášť|svrchního pláště]]) Dělí se na [[Rayleighovy vlny]] a [[Loveovy vlny]]. Prostorové vlny se naopak mohou šířit i do nitra zemského tělesa. Rozdělují se na primární (tzv. P-vlny, či podélné vlny), které se šíří celou Zemí a na sekundární (S-vlny, či příčné), které nemohou procházet [[kapalina]]mi a tedy [[vnější jádro Země|vnějším jádrem Země]]. Jak se seismické vlny šíří tělesem Země, dochází k jejich postupnému útlumu vlivem zmenšování jejich amplitudy s časem. Současně horniny se nechovají zcela elasticky a část mechanické energie vlnění se přemění na teplo. [115] => [116] => == Energie zemětřesení a jeho velikost == [117] => [118] => Energii uvolněnou zemětřesením, respektive část vyzářená v podobě seismických vln, zaznamenávají [[seismometr]]y a [[seismograf]]y. Účinky na lidi a stavby měří makroseismická stupnice intenzity a na odhad velikosti uvolněné energie se využívá [[magnitudo]] a seismické momenty. [119] => [120] => Jedno z nejsilnějších zemětřesení se pravděpodobně odehrálo po dopadu [[planetky]] na konci období [[Křída|křídy]] (před 66 miliony let). Zhruba 10 až 15 km velký objekt narazil do povrchu Země v oblasti dnešního [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] a vzniklé zemětřesení mělo pravděpodobně sílu až přes 11 stupňů na Richterově škále.{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení = SOCHA [122] => | jméno = Vladimír [123] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [124] => | titul = Zkáza posledních mexických dinosaurů [125] => | periodikum = OSEL.cz [126] => | rok vydání = 2018 [127] => | měsíc vydání = února [128] => | den vydání = 1 [129] => | url = http://www.osel.cz/9751-zkaza-poslednich-mexickych-dinosauru.html [130] => }} {{cs}} [131] => [132] => === Makroseismické účinky zemětřesení === [133] => [134] => Makroseismické účinky zemětřesení jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě, na budovách a lidech v určité lokalitě. Jsou definované za pomoci tzv. makroseismické intenzity, které je určována škálou [[makroseismická stupnice|makrosiesmické stupnice]]. Jeden stupeň této stupnice je charakterizovaný souborem pozorovatelných projevů. Například třetí stupeň Mercalliho stupnice je typický slabými otřesy, které může pocítit člověk na vyšších poschodích budov, případně jako projev rozkývání zavěšených předmětů. Poslední dvanáctý stupeň této stupnice se pak projevuje destrukcemi velkých staveb, zdvíháním či poklesáváním povrchu Země a vznikem trhlin. [135] => [136] => V současnosti se využívají dvanáctistupňové stupnice ([[Mercalli-Cancani-Siebergova stupnice|MCS]], [[Modifikovaná Mercalliho stupnice|MM]], [[EMS-98]], [[Medveděvova-Sponheuerova-Kárníkova stupnice|MKS]]) a sedmistupňová stupnice JMA. Jednotlivé stupnice jsou využívány v různých státech, např. JMA je využívána v [[Japonsko|Japonsku]] a pro evropské státy EMS-98. [137] => [138] => === Magnitudo === [139] => [140] => Definování síly zemětřesení pomocí stupnic je poměrně subjektivní, jelikož záleží na pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod. Proto se zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě magnituda, které je funkcí dekadického [[logaritmus|logaritmu]] amplitudy vlny. Měření síly zemětřesení pomocí magnituda navrhl poprvé japonský seismolog [[Kijoo Wadati]] ve 30. letech [[20. století]] a do praxe uvedli [[Charles Richter]] a [[Beno Gutenberg]] v roce [[1935]]. Na základě jejich práce vznikla metoda, která umožňovala analyzovat seismogramy pro zemětřesení v jižní [[Kalifornie|Kalifornii]]. Tato metoda měří tzv. lokální magnitudo (ML) jako dekadický logaritmus poměru amplitudy a periody seismické vlny, veřejnosti známa jako [[Richterova stupnice]]. Richter se při jejím pojmenování inspiroval [[Hvězdná velikost|hvězdnou magnitudou]]. V souvislosti s Richterovou stupnicí je rozšířená častá chyba mezi veřejností využívat tuto stupnici celosvětově. Samotná stupnice byla totiž vymyšlena pouze pro měření síly zemětřesení v jižní Kalifornii. [141] => [142] => == Zemětřesení z hlediska statistiky == [143] => [144] => Jako velká zemětřesení označujeme ta, která jsou schopna vážně poškodit budovy blízko epicentra. Odpovídají 6. stupni Richterovy stupnice.{{Citace elektronické monografie [145] => | titul = Richterova stupnice [146] => | url = http://www.converter.cz/tabulky/richterova-stupnice.htm [147] => | vydavatel = converter.cz [148] => | datum_přístupu = 2022-12-27 [149] => }} [150] => U ničivých zemětřesení je v hustě osídlených oblastech většinou více než 1000 obětí, v řidčeji osídlených oblastech více než 100 obětí. [151] => Jako velká ničivá zemětřesení označují různí autoři ta s více než 10, 20 nebo 50 tisíci oběťmi. [152] => [153] => Od roku 1900 do roku 2010 proběhlo ve světě nejméně 126 ničivých zemětřesení, z toho – podle různých autorů 11 až 25 velkých ničivých zemětřesení. Velké ničivé zemětřesení má v uvedeném období průměrný počet obětí 60 (resp. 61) tisíc. To představuje jedno velké ničivé zemětřesení průměrně za 4,5 až 10 let; nejméně 1 ničivé zemětřesení ročně; 1 velké zemětřesení několikrát za rok. (ČT1; {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/world/world_deaths.php |datum přístupu=2010-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130114225331/http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/world/world_deaths.php |datum archivace=2013-01-14 |nedostupné=ano }}) [154] => [155] => == Nejsilnější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí == [156] => {{Podrobně|Seznam zemětřesení|Seznam zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí}} [157] => {{Neověřeno část}} [158] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [159] => |+ '''Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí''' [160] => !Postižená oblast [161] => !Počet obětí [162] => !Rok [163] => !Stupeň Richterovy škály [164] => |- [165] => |align=left|[[Sumatra]], [[Indonésie]] (viz [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004]]) ||283 106||[[2004]]||9,1|9,1 [166] => |- [167] => |align=left|[[Kan-su]], [[Čína]]||273 000[http://english.cas.cn/resources/archive/news_archive/nu2010/201502/t20150215_139978.shtml]||[[1920]]||7,8 [168] => |- [169] => |align=left|[[Ťan-šan]] (viz [[Zemětřesení v Tchang-šanu]]), [[Čína]]||242 000||[[1976]]||7,8 [170] => |- [171] => |align=left|[[Haiti]] (viz [[Zemětřesení na Haiti 2010]]) ||212 000||[[2010]]||7,1 [172] => |- [173] => |align=left|[[Kantó]], [[Japonsko]] (viz [[Velké zemětřesení v Kantó]])||143 000||[[1923]]||8,3 [174] => |- [175] => |align=left|[[Ašchabad]], [[Turkmenistán]] (viz [[Zemětřesení v Ašchabadu 1948]])||110 000||[[1948]]|| 7,3 [176] => |- [177] => |align=left|[[Kašmír]], [[Pákistán]] (viz [[Zemětřesení v Kašmíru 2005]])||86 000 ||[[2005]]||7,6 [178] => |- [179] => |align=left|[[Messina]], [[Itálie]] (viz [[Zemětřesení v Messině 1908]])||75 000||[[1908]]||7,5 [180] => |- [181] => |align=left|[[Peru]] (viz [[Zemětřesení v Peru 1970]])||66 000||[[1970]]||7,9 [182] => |- [183] => |align=left|[[Čching-chaj]], [[Čína]]||40 000[https://www.ngdc.noaa.gov/nndc/struts/results?eq_0=3315&t=101650&s=13&d=22,26,13,12&nd=display]||[[1927]]||7,6 [184] => |- [185] => |align=left|[[Japonsko]] (viz [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011]])||16 000 ||[[2011]]||9,0 [186] => |} [187] => [188] => == Zemětřesení v Česku == [189] => V [[Česko|Česku]] bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou [[mariánskolázeňský zlom]], zejména [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslicko]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] a [[hronovsko-poříčský zlom]] v [[Královéhradecký kraj|kraji Královéhradeckém]]. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj z října 2008 s epicentrem u vsi [[Nový Kostel]]. Nejsilnější otřes [[14. říjen|14. října]] 2008 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,8 až 5,0.{{Citace elektronické monografie [190] => | příjmení = Fischer [191] => | jméno = Tomáš [192] => | příjmení2 = Boušková [193] => | jméno2 = Alena [194] => | příjmení3 = Horálek [195] => | jméno3 = Josef [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Zemětřesení v západních Čechách [198] => | url = http://rebel.ig.cas.cz/seismo/Webnet/west-bohCZ.php [199] => | datum vydání = [200] => | datum aktualizace = 2006-10-xx [201] => | datum přístupu = 2008-10-11 [202] => | vydavatel = Geofyzikální ústav AVČR, seismické oddělení [203] => | místo = Praha [204] => | jazyk = česky [205] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081011072307/http://rebel.ig.cas.cz/seismo/Webnet/west-bohCZ.php [206] => | datum archivace = 2008-10-11 [207] => | nedostupné = ano [208] => }}{{Citace elektronické monografie [209] => | příjmení = [210] => | jméno = [211] => | odkaz na autora = [212] => | titul = Seismicky aktivní oblasti v ČR [213] => | url = http://nts2.cgu.cz/pls/portal30/PORTAL30.wwv_media.show?p_id=15947&p_currcornerid=1&p_settingssetid=13227&p_settingssiteid=53&p_siteid=53&p_type=text&p_textid=15948 [214] => | datum vydání = [215] => | datum aktualizace = [216] => | datum přístupu = 2008-10-11 [217] => | vydavatel = Česká geologická služba [218] => | místo = [219] => | jazyk = česky [220] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070919015143/http://nts2.cgu.cz/pls/portal30/PORTAL30.wwv_media.show?p_id=15947&p_currcornerid=1&p_settingssetid=13227&p_settingssiteid=53&p_siteid=53&p_type=text&p_textid=15948 [221] => | datum archivace = 2007-09-19 [222] => | nedostupné = ano [223] => }} Nejsilnější zemětřesení na [[Hronov]]sku bylo naměřeno v roce [[1901]], mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice.{{Citace elektronického periodika [224] => | příjmení = [225] => | jméno = [226] => | odkaz na autora = [227] => | titul = Nejsilnější otřesy zaznamenalo území ČR v 80. letech [228] => | periodikum = České noviny [229] => | odkaz na periodikum = České noviny [230] => | datum vydání = 2008-10-10 [231] => | datum aktualizace = [232] => | datum přístupu = 2008-10-11 [233] => | ročník = [234] => | číslo = [235] => | strany = [236] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=337851 [237] => | issn = [238] => }} Ze starších pak zemětřesení 20. února [[1616]]. [239] => [240] => Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou [[Český les]], [[Okres Opava|Opavsko]] a východní část [[Krušné hory|Krušných hor]]. Kromě toho na [[Ostrava|Ostravsku]], [[Okres Kladno|Kladensku]] a v [[podkrušnohorská pánev|Podkrušnohorské pánvi]] dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní [[důl]]ní činností.{{Citace elektronické monografie [241] => | příjmení = [242] => | jméno = [243] => | odkaz na autora = [244] => | titul = Co je to zemětřesení a jak probíhá [245] => | url = http://www.usar.cz/webmagazine/articles.asp?ida=92&idk=283 [246] => | datum vydání = [247] => | datum aktualizace = [248] => | datum přístupu = 2008-10-11 [249] => | vydavatel = USAR [250] => | místo = [251] => | jazyk = česky [252] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200731080759/http://www.usar.cz/webmagazine/articles.asp?ida=92&idk=283 [253] => | datum archivace = 2020-07-31 [254] => | nedostupné = ano [255] => }} Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky [[Alpy|alpských]] zemětřesení. [256] => [257] => == Pojmy == [258] => * '''Ohnisko zemětřesení''' je prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů. [259] => * '''Hypocentrum''' je bodem, kterým je nahrazováno ohnisko a je kladeno do těžiště ohniska. [260] => * '''Epicentrum''' je kolmý průmět hypocentra na povrch Země. [261] => * '''Hloubka ohniska''' je vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem. [262] => * '''Epicentrální vzdálenost''' je vzdálenost epicentra od místa pozorování. Lze ji uvést buď jako délku [[ortodroma|ortodromy]], nebo jako velikost úhlu vzhledem ke středu Země. [263] => * '''Epicentrální čas''' je okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru. [264] => * '''Pleistoseistní oblast''' je okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením. [265] => * '''Intenzita zemětřesení''' je veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany. [266] => * '''Zemětřesné roje''' je skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity, u které není možnost určit hlavní otřes. [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Literatura === [271] => * [[Mark Buchanan|BUCHANAN, Mark]]. ''Všeobecný princip: věda o historii: proč je svět jednodušší, než si myslíme''. Praha : Baronet, 2004. {{ISBN|80-7214-644-0}} [272] => * [[Petr Jakeš|JAKEŠ, Petr]]. ''Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. {{ISBN|80-7106-772-5}} [273] => [274] => === Reference === [275] => {{Překlad [276] => | jazyk = sk [277] => | článek = Zemetrasenie [278] => | revize = 1677439 [279] => }} [280] => [281] => [282] => === Související články === [283] => * [[tsunami]] [284] => * [[seismická vlna]] [285] => * [[desková tektonika]] [286] => * [[tektonická deska]] [287] => * [[sopka]] [288] => * [[Seznam zemětřesení v Česku]] [289] => [290] => === Externí odkazy === [291] => * {{Commonscat|Earthquakes}} [292] => * {{Otto|heslo=Zemětřesení}} [293] => * {{Wikislovník|heslo=zemětřesení}} [294] => * [http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/map/ Současná zemětřesení ve světě na USGS.gov] [295] => * [https://web.archive.org/web/20121111133120/http://www.orfeus-eu.org/Earthquakes/world.html Současná zemětřesení ve světě na Orfeus-eu.org] [296] => * [https://web.archive.org/web/20081020185657/http://www.emsc-csem.org/index.php?page=home Současná zemětřesení v Evropě : European-Mediterranean Seismological Centre] [297] => * [https://web.archive.org/web/20070308022116/http://www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin/ Seismologické monitorování širšího okolí jaderné elektrárny Temelín] [298] => {{Autoritní data}} [299] => [300] => [[Kategorie:Zemětřesení| ]] [301] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [] => )
good wiki

Zemětřesení

Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906 Výskyt zemětřesení ve světě Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, indukovaný uvolněním napětí - např. z neustálých pohybů zemských desek - podél zlomů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hypocentrum','Čína','EMS-98','tektonická deska','Japonsko','epicentrum','důl','Ostrava','Turecko','Alpy','seismometr','tsunami'

Alpy

Čína

Důl

Epicentrum

Hypocentrum

Japonsko

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Seismometr

Tsunami

Turecko