Array ( [0] => 15485812 [id] => 15485812 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Znojmo [uri] => Znojmo [3] => Znojmo - panorama od jihu obr1.jpg [img] => Znojmo - panorama od jihu obr1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Znojmo je malebné město ležící na jihozápadě Moravy, které láká návštěvníky svou bohatou historií, architekturou a krásnou přírodou. Město se pyšní historickým centrem, kde se prolíná vliv různých kultur a epoch. Znojmo je známé zejména svými historickými památkami, jako je Znojemský hrad, který poskytuje nádherný výhled na okolní krajinu a řeku Dyji. Město je také proslulé svými vinařskými tradicemi a okolními vinicemi, které nabízejí možnost degustace kvalitních vín. Znojmo je srdcem moravského vinařství, a proto se sem sjíždí milovníci vína, kteří si chtějí pochutnat na zdejších specialitách. Pro milovníky přírody je Znojmo ideálním výchozím bodem k objevování Národního parku Podyjí. Tento park nabízí překrásné přírodní scenérie, turistické stezky a cyklotrasy, které umožňují aktivní odpočinek a objevování přírodních krás regionu. Město také pravidelně hostí různé kulturní akce, festivaly a trhy, které ožívají místní tradice a zvyklosti. Znojemsko je tak místem, kde se setkává historie s moderním životem, a kde si každý, kdo sem zavítá, může najít něco inspirujícího a potěšujícího. [oai_cs_optimisticky] => Znojmo je malebné město ležící na jihozápadě Moravy, které láká návštěvníky svou bohatou historií, architekturou a krásnou přírodou. Město se pyšní historickým centrem, kde se prolíná vliv různých kultur a epoch. Znojmo je známé zejména svými historickými památkami, jako je Znojemský hrad, který poskytuje nádherný výhled na okolní krajinu a řeku Dyji. Město je také proslulé svými vinařskými tradicemi a okolními vinicemi, které nabízejí možnost degustace kvalitních vín. Znojmo je srdcem moravského vinařství, a proto se sem sjíždí milovníci vína, kteří si chtějí pochutnat na zdejších specialitách. Pro milovníky přírody je Znojmo ideálním výchozím bodem k objevování Národního parku Podyjí. Tento park nabízí překrásné přírodní scenérie, turistické stezky a cyklotrasy, které umožňují aktivní odpočinek a objevování přírodních krás regionu. Město také pravidelně hostí různé kulturní akce, festivaly a trhy, které ožívají místní tradice a zvyklosti. Znojemsko je tak místem, kde se setkává historie s moderním životem, a kde si každý, kdo sem zavítá, může najít něco inspirujícího a potěšujícího. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Znojmo [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [4] => | okres = Znojmo [5] => | obec s rozšířenou působností = Znojmo [6] => | pověřená obec = Znojmo [7] => | země = [[Morava]] [8] => | PSČ = 669 02 [9] => | počet ZSJ = 31 [10] => | počet částí obce = 9 [11] => | počet katastrálních území = 10 [12] => | adresa = Obroková 2/10
669 22 Znojmo [13] => | web = http://www.znojmocity.cz [14] => | e-mail = info@muznojmo.cz [15] => | starostka = Ivana Solařová {{nowrap|([[ANO 2011|ANO]])}} [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | NUTS3 = CZ064 [18] => }} [19] => '''Znojmo''' ([[němčina|německy]] ''Znaim'') je moravské [[město]] v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] a [[obec s rozšířenou působností]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na levém břehu řeky [[Dyje]], 65 km jihozápadně od [[Brno|Brna]] a 83 km severozápadně od [[Vídeň|Vídně]]. Hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] probíhá osm kilometrů jižně od města. Na území města žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Ve znojemské sídelní aglomeraci včetně přilehlých samostatných obcí žije přes 40 tisíc obyvatel.{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Úvodní informace o Znojmě: Znojmo [21] => | periodikum = www.znojmocity.cz [22] => | url = https://www.znojmocity.cz/uvodni-informace-o-znojme/d-3021 [23] => | datum přístupu = 2018-12-29 [24] => }} Je druhým největším městem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] a historickým centrem jihozápadní [[Morava|Moravy]]. [25] => [26] => Až do roku 2002 bylo Znojmo [[Okresní město|okresním městem]] správního [[Okres Znojmo|okresu Znojmo]]. Za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a za [[první republika|první Československé republiky]] bylo do roku 1928 také [[statutární město|městem statutárním]]. Jedná se o [[Vinařská obec|vinařské město]] ve [[Vinařská oblast Morava|vinařské oblasti Morava]], [[Znojemská vinařská podoblast|podoblasti Znojemské]] ([[Viniční trať|viniční tratě]] Kraví hora, Načeratický kopec, Pod lesem, Třešňovka, Hajden, U sv. Urbana, Horní Leska, Křivánky, Za křížem, Gránice, Rajská vinice). [27] => [28] => {{Sousední obce}} [29] => [30] => == Název == [31] => Jméno je poprvé doloženo ve 12. století v podobě ''Znojem'' (zapisováno ''Znoiem'', ''Znoyem'', ''Znogem'' a podobně) a vztahovalo se k místnímu hradu. Jde o ojedinělé jméno nemající obdoby v okolních zemích a jeho původ je nejasný. Nejčastěji se jako o jeho zdroji uvažuje o praslovanském ''znojь'' ("žár"), není však jasné, jakými slovotvornými postupy by od něj mělo být odvozeno výsledné jméno. Vzhledem ke starobylosti osídlení místa může být původ jména předslovanský (například germánský).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 798, 799. [32] => [33] => == Geomorfologie a geologie == [34] => Z pohledu geomorfologického členění leží Znojmo na rozhraní [[Hercynský systém|Hercynského]] (provincie [[Česká vysočina]]) a [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]] (provincie [[Západní Karpaty]]), tedy na hranici geomorfologických celků [[Jevišovická pahorkatina]] (výrazná většina území) a [[Dyjsko-svratecký úval]] (jihovýchod; části městských částí [[Načeratice]], [[Derflice]] a [[Popice (Znojmo)|Popice]]).{{Citace monografie [35] => | titul = Hory a nížiny [36] => | editoři = Jaromír Demek [37] => | vydání = Vyd. 2 [38] => | vydavatel = AOPK ČR [39] => | místo = Brno [40] => | počet stran = 579 [41] => | edice = Zeměpisný lexikon ČR / [Československá Akademie Věd] [42] => | isbn = 978-80-86064-99-4 [43] => }}{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE [45] => | periodikum = geoportal.gov.cz [46] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Geology&keywordList=inspire# [47] => | datum přístupu = 2024-02-20 [48] => }} Podcelkem [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovické pahorkatiny]] zahrnující jádro města je [[Znojemská pahorkatina]], konkrétně její jižní část. Oblast [[Vodní nádrž Znojmo|vodní nádrže Znojmo]] a [[Národní park Podyjí|Národního parku Podyjí]] leží v [[Šatovská pahorkatina|Šatovské pahorkatině]], v intravilánu vlastního města Znojma se pak na východ a na sever rozevírá [[Znojemská kotlina]].{{Citace elektronické monografie [49] => | titul = Geologie – Gránické údolí [50] => | url = https://www.granice.cz/granicke-udoli/geologie/ [51] => | datum přístupu = 2024-02-20 [52] => | jazyk = cs [53] => }} [54] => [55] => == Historie == [56] => === Historie do třicetileté války === [57] => [[Soubor:Znojmo - Jan Willenberg, 1593.png|náhled|266x266pixelů|Znojmo na vedutě [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1593]] [58] => Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od [[8. století]] našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] hradiště (nynější část města [[Hradiště (Znojmo)|Hradiště]]), které střežilo brod přes řeku [[Dyje|Dyji]] vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z [[Čechy|Čech]] přes západní Moravu do [[Podunajská nížina|Podunají]]. Uvnitř hradiště, které v 8. až 10. století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části [[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]], byl ve velkomoravském období vystavěn patrně již působením prvních křesťanských misií z [[Bavorsko|bavorského]] [[Pasov]]a [[Kostel svatého Hippolyta (Znojmo)|kostelík (rotunda) sv. Hippolyta]]. Existence druhého kostela je zatím větší částí akademické obce zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé [[Pohřebiště ve Znojmě-Hradišti|pohřebiště]], objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Staromoravské Znojmo (Hradiště) bylo někdy v polovině 10. století poničeno [[Maďaři|Maďary]], život zde byl ale záhy již na přelomu 1. a 2. tisíciletí obnoven. Po dobytí Moravy českými [[Přemyslovci]] (1019/1029) bylo první správní centrum zřízeno právě na Hradišti. Nový přemyslovský hrad byl vybudován blíže ke strategickému říčnímu brodu na protější straně [[Gránické údolí|Gránického údolí]] za vlády [[Seznam představitelů českého státu|knížete]] [[Konrád I. Brněnský|Konráda I. Brněnského]] a jeho syna [[Litold Znojemský|Litolda Znojemského]]. [59] => [60] => Zdánlivá [[první písemná zmínka]] o Znojmě se nachází v listině datované do roku 1048, která však byla [[Padělek|padělkem]], jíž měl český kníže [[Břetislav I.]] založit [[probošt]]ství v [[Rajhrad]]ě; mezi svědky byl uveden znojemský [[kastelán]] Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Nejpozději po roce 1092 vzniklo samostatné přemyslovské [[údělné knížectví]] zvané [[znojemský úděl]]. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince – [[Znojemský denár|znojemské denáry]]. Na předpolí hradu vznikly předměstské osady s dominantami [[Kostel svatého Michala (Znojmo)|kostelů svatého Michala]] a [[Kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|svatého Mikuláše]]. [61] => [62] => [[Soubor:Znojmo-rotunda-svKateřiny2009n.jpg|náhled|vlevo|Rotunda svaté Kateřiny z konce 11. století]] [63] => [64] => Nejvýznamnější ze znojemských [[Přemyslovci|Přemyslovců]] [[Konrád II. Ota]], který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] [[Loucký klášter|klášter v Louce]], který stojí jižně od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] jako první na jižní Moravě povýšeno na [[královské město]] a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král [[Václav I.]] proboštství sv. Hippolyta na [[Hradiště (Znojmo)|Hradišti]] společenství špitálních bratří a sester u [[Anežský klášter|sv. Františka]] v Praze, vzniklému z iniciativy svaté [[Anežka Česká|Anežky České]], sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil [[rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou]]. [65] => [66] => V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. [[Minoritský klášter (Znojmo)|klášter minoritů]] (1226–1239), později zde vznikl i [[Klášter klarisek ve Znojmě|klášter klarisek]] (1271–1274). Po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] (26. srpna 1278) byl v minoritském klášterním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava (Znojmo)|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] pohřben [[český král]] a [[Seznam vládců Moravy|moravský markrabě]] [[Přemysl Otakar II.]] (1279). V roce 1296 přenesl [[Václav II.]] pozůstatky svého otce do [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu svatého Víta]] v [[Praha|Praze]]. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král [[Rudolf Habsburský]] a jeho otec, římskoněmecký král [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht I.]], aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu. Ten však kvůli brzké Rudolfově smrti a odlišné vůli české [[Šlechta|šlechty]] nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] bylo město několikrát dáno do zástavy [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|vévodům rakouským]]. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa Lucemburského]] po dva měsíce [[Obléhání Znojma (1404)|neúspěšně obléháno]] vojsky rakouského vévody [[Albrecht IV. Rakouský|Albrechta IV.]] a [[Uherský král|uherského krále]] [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. V době [[Husitské války|husitských válek]] v první polovině 15. století zůstalo město [[Římskokatolická církev|katolické]] a stálo na straně [[Český král|českého krále]] a [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] Zikmunda. Jeho smrtí ve Znojmě 9. prosince 1437 vymřela dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]]. [67] => [68] => === Historie po třicetileté válce === [69] => [[Soubor:Gezicht op ZnaymvmZnojmo in Tsjechie, RP-P-2009-617.jpg|náhled|vlevo|Znojmo, rytina dle kresby [[Joris Hoefnagel|Jorise Hoefnagela]], ''Civitates Orbis Terrarum'', 1620]] [70] => [71] => Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové|Habsburků]] na českém trůnu a [[rekatolizace|rekatolizaci]]. Roku 1645, za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála [[Lennart Torstenson]]a (1603–1651). [72] => [73] => [[Soubor:Znaim (Merian).jpg|náhled|upright=1|Pohled na Znojmo, rytina [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]] z roku 1650|vlevo]] [74] => [75] => Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií [[mor]]u, která si vyžádala téměř 800 obětí. Později zasáhly Znojmo i [[napoleonské války]], poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli [[Rusové]] i Francouzi před [[Bitva u Slavkova|bitvou u Slavkova]], a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi [[Rakousko|rakouskými]] a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. [[Znojmo (zámek)|Znojemský hrad]] ztratil po porážce Turků u [[Vídeň|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] rozdělil: vnitřní hrad udělil jako léno [[Koruna česká|Koruny české]] [[Maxmilián František z Deblína|Maxmiliánovi Františkovi z Deblína]] a jeho bratrovi, kteří na troskách paláce vystavěli barokní zámek. Vnější hrad byl předán městu Znojmu, které zde založilo [[Znojemský městský pivovar|pivovar]]. Po vymření Deblínů roku 1784 připadl zámek zpět koruně české. Císař [[Josef II.]] zde roku 1787 umístil vojenskou nemocnici. Po roce 1865 tu byla vojenská kasárna, až v roce 1910 začalo stavbu využívat znojemské městské muzeum (dnes [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě]]). Z původního hradu se zachovala pouze románská [[Rotunda svaté Kateřiny|rotunda sv. Kateřiny]], mocná obvodní hradba a [[Gotika|gotické]] sklepení vnitřního hradu. Do roku 1892 stála u vstupu do vnějšího hradu z předhradí takzvaná ''[[Loupežnická věž (Znojmo)|Loupežnická věž]]''. [76] => [77] => Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno|Brna]], [[Praha|Prahy]] a [[Vídeň|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň–Hrušovany nad Jevišovkou–Brno s [[Železniční trať Břeclav–Znojmo|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] Vídeň–Znojmo–Jihlava–Nymburk–Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k [[Znojmo (nádraží)|novému nádraží]]. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované pařížským [[Place Charles-de-Gaulle|Place de l'Étoile]]. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. [78] => [79] => Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Keramická továrna Aloise Klammertha (+1878) od roku 1851 vyráběla hnědě glazovanou keramiku, bílou sanitární keramiku i fajáns. Nejvyššího rozkvětu dosáhla za spolupráce s vídeňskými výtvarníky z Uměleckoprůmyslové školy v 70. letech 19. století.Alena BRAUNOVÁ, ''Kouzlo keramiky a porcelánu''. Praha 1985, s. 408-409. Zdejší keramickou školu navštěvovali pozdější známí umělci, např. [[Hugo Lederer]] nebo [[Michael Powolny]]. Na továrnu následně navázal podnik [[Rudolf Ditmar|Rudolfa Ditmara]] s názvem ''Ditmara'', proslulý zejména strojní výrobou sanitární keramiky.{{Citace elektronického periodika [80] => | příjmení = User [81] => | jméno = Super [82] => | titul = Ditmar, Rudolf (1848-1887) [83] => | periodikum = www.knihovnazn.cz [84] => | url = https://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/3547-ditmar-rudolf-1848-1887.html [85] => | jazyk = cs-cz [86] => | datum přístupu = 2021-07-15 [87] => }} [88] => [89] => Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, [[Synagoga ve Znojmě|židovská synagoga]] (1888), [[Městské divadlo Znojmo|městské divadlo]] (1900), [[Chrám svatého Rostislava|evangelický kostel]] či [[krajský soud]] s věznicí (1913–1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě|soud okresní]]). [90] => [91] => === Historie v 1. polovině 20. století === [92] => [[Soubor:Znojmo (1909).jpeg|náhled|vlevo|Znojmo před rokem 1909]] [93] => Slibný rozmach města umrtvila [[první světová válka]]. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu [[Německá jižní Morava|Německé jižní Moravy]], který se vzepřel připojení k nově vzniklému [[Československo|Československu]] a s odvoláním na Wilsonem deklarované [[Právo národů na sebeurčení|právo na sebeurčení]] vyhlásil sounáležitost s [[Německé Rakousko|Německým Rakouskem]]. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tak byla dosavadní majorita německého obyvatelstva ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech – Dr. [[Josef Mareš (poslanec Národního shromáždění)|Josef Mareš]]. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Město tehdy oficiálně navštívil prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]]. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]]. [94] => [95] => [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. To vyvolalo exodus značné části Čechu, Židů a německých antifašistů ze Znojma do okleštěného [[Protektorát Čechy a Morava|zbytku republiky]]. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. Ve Znojmu žilo před válkou (1930) 675 osob židovského původu.''Znojmo'', zpráva portálu ''holocaust.cz'' o Židech ve Znojmu, online: [http://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/znojmo/ holocaust.cz/...] Dne 4. srpna 2016 byly ve městě položeny první [[Seznam kamenů zmizelých ve Znojmě|znojemské kameny zmizelých]], tak zvané [[stolpersteine]] pro oběti [[holokaust]]u.''Znojmo bude mít příští týden první dva tzv. kameny zmizelých'', zpráva rozhlasové stanice Radio Praha, 28. července 2016, online: [http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/znojmo-bude-mit-pristi-tyden-prvni-dva-tzv-kameny-zmizelych radio.cz/...] [96] => [97] => S koncem [[druhá světová válka|druhé světové války]] na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]] (8. května 1945). [98] => {{Viz též|Osvobození Znojma (1945)}} [99] => S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. [100] => {{Citát v rámečku|'''Nové pojmenování ulic.''' Vzhledem ku změněným poměrům bylo nutno přejmenovati některé ulice. Uvádíme pro informaci některé změny známých ulic: Brandtova ul. je přejmenovaná na Leninovu, Buchbergerova na Vančurovu, Ebner-Eschenbachové na Boženy Němcové, Gabelsbergerova na Janáčkovu, Götheova na Dominikánskou, Haberleova na Lidickou, Haukova tř. na Malinovského (generál RA), Jahnova na Titovu, Kalcherova na Kolárovu, Kernekerova na Roosweltovu, Leiningenova na Alšovu, Lutherova na Chelčického, Frant. Rapénové na Jarošovu, Sealsfieldovo nám. na Mikulášské nám., Schillerova na Ulici mládeže, Hübnerova na Horovu, Náměstí Švehlovo na Máchovo, Weindlova ul. К parku, Českých legií na Legionářskou.|Naše Demokracie, 29.06.1945''Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě''. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [4]. }} [101] => [102] => Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě (dnes areál Policie ČR). Ve městě také v letech 1945–1948 zasedal [[mimořádný lidový soud]]. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století. [103] => [104] => V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Po komunistickém převratu v [[Únor 1948|únoru 1948]] došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, „hrází proti imperialismu“. Ve středu [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|21. srpna 1968]] zaplavily dnešní Masarykovo náměstí sovětské tanky [[T-54 a T-55|T-54]] s bílými [[Invazní pruhy|invazními pruhy]]. [105] => [106] => == Části města == [107] => [[Soubor:Katastrální mapa Znojma.png|náhled|Katastrální území Znojma]] [108] => * Znojmo ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Znojmo-město'', ''[[Hradiště (Znojmo)|Znojmo-Hradiště]]'' a ''[[Louka (Znojmo)|Znojmo-Louka]]'') [109] => * [[Derflice]] (k. ú. ''Derflice'') [110] => * [[Kasárna (Znojmo)|Kasárna]] (k. ú. ''Mramotice'') [111] => * [[Konice (Znojmo)|Konice]] (k. ú. ''Konice u Znojma'') [112] => * [[Mramotice]] (k. ú. ''Mramotice'') [113] => * [[Načeratice]] (k. ú. ''Načeratice'') [114] => * [[Oblekovice]] (k. ú. ''Oblekovice'') [115] => * [[Popice (Znojmo)|Popice]] (k. ú. ''Popice u Znojma'') [116] => * [[Přímětice]] (k. ú. ''Přímětice'') [117] => [118] => Součástí města byly dříve i obce [[Dobšice (okres Znojmo)|Dobšice]], [[Dyje (okres Znojmo)|Dyje]], [[Kuchařovice]], [[Nový Šaldorf-Sedlešovice]] a [[Suchohrdly]],{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [120] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [121] => | datum vydání = 2006 [122] => | vydavatel = Český statistický úřad [123] => | místo = Praha [124] => }} které dnes tvoří [[Svazek obcí Znojemsko]]. [125] => [126] => == Obyvatelstvo == [127] => [[Soubor:Znojmo Stolpersteine.jpg|náhled|upright|[[Stolpersteine]] pro dva členy [[Seznam kamenů zmizelých ve Znojmě|rodiny Weinbergerů]] v ulici Rudoleckého 859/21]] [128] => === Počet obyvatel === [129] => {| class="wikitable" align="center" [130] => |- align="center" valign="top" [131] => | width="64" height="14" | Sčítání liduHistorický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9, 1984.[http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Databáze demografických údajů za obce ČR], Český statistický úřad[http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=30715&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaAeEBBu42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Mw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXraxtpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgE5g3eHlwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIWRP2_TQBjG35o6bdMWhSCxsfQPC9IZU0qJOkAIqZLGtFVSEJu5xKfEyL477s7GyhCJhQ6ssDMw9ktUfAIYmaruFWPX3qVRXXUoJ_nOvvf33vP4ucNTsKWAOx9wilGiwgg1sBy8xtye-Xv0697737fA2oJixHCwhXuKiSbMqYEgcsCiIOPPX4AZC59m9VzSjz0SsNwbom7IJJJR0EUpQwMScSIkeiNYSmgzIFTBZJQBMgG3x_IRpn1Up0l8tcgVTO--rNe0yaWbz32FFcZ_GujdvwcVCwoeLMR-tMcCEQ4JJQpKnlFxzE86XijVpgdzsU9bLKjpL7h7UTYmnCZVpE-EJmZjn2OhDStY8XpDx-g7Rt9JmTPRd3J93VGMfdlgAWUKKyhfObSjREj7mpjRxD7J1EcYQdGDxdhP8mAUrP5HZ4xtZpxf3ts4uInn8smPn2efD55ZMNUEO8VRQnTApZzbSeIuEV8Ov9-f_3b81TIR66gf6pwL65W1DdflfGScWQqsWlua1wIfL4uaw5qz3ErOTLfa1e3rVGBubc1113OuuFPt1Pf2q2-rtcs9e7fVrneuNxPdbD95tPH0MefZOR1080egAgAA&void= ČSÚ]{{Citace monografie [132] => | příjmení = Čornej [133] => | jméno = Petr [134] => | příjmení2 = [135] => | jméno2 = [136] => | odkaz na autora2 = Petr Čornej [137] => | titul = Český stát v době jagellonské [138] => | vydání = [139] => | vydavatel = Paseka [140] => | místo = Praha; Litomyšl [141] => | rok vydání = 2012 [142] => | počet stran = 232 [143] => | strany = 165 [144] => | isbn = 978-80-7432-225-9 [145] => }} [146] => | width="60" rowspan="2" | Obyvatelé celkově [147] => | width="260" colspan="3" | Národní příslušnost [148] => |- align="center" valign="top" [149] => | height="14" | Rok [150] => | Němci [151] => | Češi [152] => | jiná [153] => |- [154] => |1450 [155] => |~2800 [156] => | [157] => | [158] => | [159] => |- [160] => |1500 [161] => |~2200 [162] => | [163] => | [164] => | [165] => |- align="center" valign="top" [166] => | 1880 [167] => | 12 772 [168] => | 11 012 [169] => | 1 528 [170] => | 232 [171] => |- align="center" valign="top" [172] => | 1890 [173] => | 15 167 [174] => | 12 936 [175] => | 1 982 [176] => | 249 [177] => |- align="center" valign="top" [178] => | 1900 [179] => | 16 988 [180] => | 14 584 [181] => | 2 032 [182] => | 372 [183] => |- align="center" valign="top" [184] => | 1910 [185] => | 19 683 [186] => | 16 812 [187] => | 2 496 [188] => | 375 [189] => |- align="center" valign="top" [190] => | 1921 [191] => | 21 197 [192] => | 7 988 [193] => | 11 691 [194] => | 1 518 [195] => |- align="center" valign="top" [196] => | 1930 [197] => | 25 855 [198] => | 8 347 [199] => | 16 139 [200] => | 1 369 [201] => |- align="center" valign="top" [202] => | 1971 [203] => | 26 126 [204] => | [205] => | [206] => | [207] => |- align="center" valign="top" [208] => | 1981 [209] => | 39 263 [210] => | [211] => | [212] => | [213] => |- align="center" valign="top" [214] => | 1991 [215] => | 39 949 [216] => | [217] => | [218] => | [219] => |- align="center" valign="top" [220] => | 2001 [221] => | 35 773 [222] => | [223] => | [224] => | [225] => |- align="center" valign="top" [226] => | 2011 [227] => | 34 078 [228] => | 16 [229] => | 19 061 [230] => | 4 928 Moravané [231] => |} [232] => [233] => === Struktura obyvatelstva === [234] => [235] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 593711 Znojmo, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Znojmo roku 2011 [236] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 593711 Znojmo, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Znojmo roku 2011 [237] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 593711 Znojmo, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Znojmo roku 2011 [238] => [239] => [240] => == Památky ve městě == [241] => [[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|náhled|Mikulášské náměstí, vlevo [[kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|kostel sv. Mikuláše]], vpravo [[Kaple svatého Václava (Znojmo)|Svatováclavská kaple]]]] [242] => [[Soubor:Znojmo kostel svatého Kříže 4.jpg|náhled|[[Kostel Nalezení svatého Kříže (Znojmo)|Kostel Nalezení svatého Kříže]] s [[Dominikánský klášter (Znojmo)|dominikánským klášterem]]]] [243] => {{Viz též|Seznam kostelů a kaplí ve Znojmě|Seznam kulturních památek ve Znojmě}} [244] => Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů [[Kulturní památka (Česko)|kulturních památek ČR]]. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka České republiky]] – [[rotunda svaté Kateřiny]] z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Další národní kulturní památkou je znojemská radnice.{{Citace elektronického periodika [245] => | titul = Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky {{!}} ČeskéNoviny.cz [246] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [247] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2449912 [248] => | jazyk = cs [249] => | datum přístupu = 2023-12-09 [250] => }} Kromě toho se ve městě nachází dalších 215 nemovitých kulturních památek Česka.[http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=&sNazSidOb=Znojmo&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=23.8.2010 MonumNet, seznam památek ve Znojmě] Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Znojmo)|kostel Nalezení svatého Kříže]] s [[Dominikánský klášter (Znojmo)|dominikánským klášterem]], [[Loucký klášter]] a další bývalé kláštery, měšťanské domy a další památky. [251] => [252] => Mezi významné památky patří i [[Znojmo (zámek)|znojemský hrad]] nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové [[Znojemské podzemí]] z 13. až 17. století, [[Sealsfieldův kámen]] položený k památce spisovatele [[Charles Sealsfield|Charlese Sealsfielda]] či [[Znojemská radniční věž|radniční věž]] postavená Mikulášem ze Sedlešovic. Z městských domů vynikají např. [[Althanský palác|Althanský]], [[Daunův palác|Daunův]] nebo [[Ugartův palác|Ugartův]] palác. [253] => [254] => Radnice města Znojma nabízí na svých stránkách iniciativu ''77 divů Znojma'', jež má podporovat turistický ruch a zobrazovat tak památky dělené do několika skupin, tyto památky jsou prezentovány na různých veletrzích cestovního ruchu či v městských tiskovinách. Rozvoji turistického ruchu po krajině i po památkách ve Znojmě a okolí také napomáhají různé cyklostezky či vinné stezky, město Znojmo podporuje několik projektů k rozvoji turistického ruchu.[http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=19341&id_ktg=1149&p1=4894 77 divů Znojma], Znojmo city Ve městě Znojmě se nachází 7. zastavení trojstátní trasy poutních míst nazvané [[Kristkova podyjská glyptotéka]]. [255] => [256] => V blízkosti historického jádra města se nachází hráz [[Vodní nádrž Znojmo|vodní nádrže Znojmo]]. [257] => [258] => === Zaniklé stavby === [259] => Uvnitř [[Klášter klarisek ve Znojmě|kláštera klarisek]] stávala [[Loretánská kaple]], založená roku 1713. Po [[Josefinismus|josefinských reformách]] byl klášter zrušen a Santa Casa roku 1829 zbořena.BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 150. [260] => [261] => == Kultura == [262] => [[Soubor:Mascot of Znojmo - cucumber at Regiontour 2010.jpg|upright|náhled|Maskot města Znojma – znojemská okurka|vlevo]] [263] => V roce [[2005]] vznikl [[Hudební festival Znojmo]], který se od té doby rozrůstá a prodlužuje.{{Doplňte zdroj}} Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, [[Znojmo Jazz Fest]] a v roce 2009 následoval [[VOC festival Znojmo]] s podtitulem „dny folkloru a originálních znojemských vín“.{{Doplňte zdroj}} [264] => [265] => === Znojemské vinobraní === [266] => {{Viz též|Znojemské vinobraní}}Každoročně, od r. 1966 do r. 1974 a od r. 1990 až doposud, ve Znojmě probíhá Znojemské vinobraní, spojené s prodejem vína aj. produktů a kulturními akcemi. V letech 1974 až 1989 bylo Znojemské vinobraní zakázáno komunistickým režimem.[http://brno.idnes.cz/do-znojma-a-mikulova-dorazilo-120-tisic-lidi-jake-vinobrani-bylo-lepsi-1gk-/brno-zpravy.asp?c=A090914_1256859_brno_krc idnes.cz: Do Znojma a Mikulova dorazilo 120 tisíc lidí. Jaké vinobraní bylo lepší?] [267] => [268] => == Zemědělství a vinařství == [269] => Znojmo je proslulé nakládanými [[okurka setá|okurkami]], v originálním sladkokyselém a kořeněném nálevu, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Ty jsou také přísadou lokálních specialit, kterými jsou např. Znojemská roštěná či Znojemský guláš. [270] => [271] => Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří [[vinařství]] a ovocnářství. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody, a to zejména zásluhou [[Národní park Podyjí|Národního parku Podyjí]]. Znojmo je [[vinařská obec|vinařskou obcí]] ve [[Znojemská vinařská podoblast|Znojemské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Kraví hora, Načeratický kopec, Pod lesem, Třešňovka, Hajden, U sv. Urbana, Horní Leska, Křivánky, Za křížem, Gránice, Rajská zahrada, Lajtny). [272] => [273] => == Sport == [274] => Ve městě působí fotbalový klub [[1. SC Znojmo FK|1. SC Znojmo]] založený v roce 1953.{{Citace elektronické monografie [275] => | příjmení = Šoba [276] => | jméno = Milan [277] => | titul = Historie [278] => | url = http://www.1scznojmo.cz/zobraz.asp?t=historie [279] => | datum vydání = 2010 [280] => | datum přístupu = 2010-08-24 [281] => | vydavatel = eSports.cz [282] => | místo = Znojmo [283] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140209024122/http://1scznojmo.cz/zobraz.asp?t=historie [284] => | datum archivace = 2014-02-09 [285] => | nedostupné = ano [286] => }} Hraje [[Moravskoslezská fotbalová liga|Moravskoslezskou fotbalovou ligu]] (třetí ligová úroveň). Má na svém kontě i jednu sezónu v [[1. česká fotbalová liga|nejvyšší soutěži]] ([[Gambrinus liga 2013/14|2013/14]]). Své domácí zápasy hraje na [[Městský stadion v Horním parku|Městském stadionu v Horním parku]], který má kapacitu 2599 diváků. [[Soubor:Nevoga Arena Znojmo Czechia.jpg|náhled|300x300pixelů|Znojemský hokejový stadion - [[Nevoga aréna Znojmo|Nevoga aréna]]]] [287] => Ve městě funguje i [[Profesionální sport|profesionální]] klub ledního hokeje [[Aqotec Orli Znojmo|Orli Znojmo]]. V letech 2011-2020 a 2021-2022 hrál v [[ICE Hockey League|mezinárodní rakouské hokejové lize]]. V sezóně [[Erste Bank Eishockey Liga 2015/2016|2015/16]] v ní bral stříbro. V [[Extraliga ledního hokeje|české nejvyšší soutěži]] strávil deset sezón (1999-2009). V ročníku [[Česká hokejová extraliga 2005/2006|2005/06]] skončil na třetím místě. Od roku 2023 působí ve [[Chance liga|druhé nejvyšší české soutěži]].{{Citace elektronického periodika [288] => | titul = Znojmo opět končí v rakouské lize. V příští sezoně bude hrát v Česku [289] => | periodikum = iSport.cz [290] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/hokej-ostatni-ligy/413407/znojmo-opet-konci-v-rakouske-lize-v-pristi-sezone-bude-hrat-v-cesku.html [291] => | datum vydání = 2022-05-04 [292] => | jazyk = cs [293] => | datum přístupu = 2022-08-11 [294] => }} Své domácí zápasy hraje v [[Nevoga aréna Znojmo|Nevoga aréně]] s kapacitou 4800 diváků. Ke slavným hráčům minulosti patří [[Jiří Dopita]], [[Petr Kaňkovský]] nebo [[Marek Uram]]. V sezoně [[Česká hokejová extraliga 2004/2005|2004/05]] přilákala výluka v [[National Hockey League|NHL]] do Znojma známé hráče jako [[Tomáš Vokoun]], [[Martin Havlát]], [[Karel Rachůnek]] a [[Patrik Eliáš]]. [295] => [296] => Mezi historicky nejstarší a tradiční sporty patří basketbal. V současné době se veškerá činnost tohoto oddílu soustřeďuje do TJ Znojmo, oddíl basketbalu a zaměřuje se především na práci s mládeží. Významným klubem je TJ plavání Znojmo, který vychoval 6 účastníků OH, medailisty z Mistrovství světa a Mistrovství Evropy.{{Doplňte zdroj}} Mezi nejúspěšnější patří Olga Šplíchalová, a vlajkonoš z OH 2004 Atény [[Květoslav Svoboda]]. Dalším významnějším klubem ve Znojmě je florbalový [[TJ Znojmo|TJ Znojmo Laufen CZ]], který v letech 2008–2010 a 2017–2019 hrál [[Superliga florbalu|nejvyšší soutěž mužů]] a od roku 2019 hraje [[1. florbalová liga mužů|1. ligu]].{{Citace elektronického periodika [297] => | titul = Florbalisté Znojma sestoupili ze superligy, Bulldogs Brno čeká baráž [298] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [299] => | datum vydání = 2019-04-13 [300] => | datum přístupu = 2020-02-08 [301] => | url = https://www.idnes.cz/sport/florbal/znojmo-bulldogs-brno-florbal.A190413_203932_florbal_tof [302] => }} Klubem, který hraje extraligu a má základnu ve Znojmě, je i [[korfbal]]ový klub TJ Znojmo, oddíl korfbalu. Ve městě působí také dva vodácké oddíly, a to TJ Znojmo – Oddíl kanoistiky a Vodácký oddíl Neptun. Vodácký oddíl Neptun provozuje od roku [[2010]] [[Stará vodárna (Znojmo)|Centrum volnočasových aktivit Stará Vodárna]], a to v rámci dotačního programu Evropské unie. [303] => [304] => Od roku 2009 ve Znojmě také působí tým amerického fotbalu [[Znojmo Knights|TJ Znojmo Knights]], který je od roku 2012 členem [[Česká asociace amerického fotbalu|ČAAF]]. [305] => [306] => == Fotogalerie == [307] => [308] => Soubor:Znojmo Old Town Panorama from Castle 20190217.jpg|Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Václava a údolí řeky Dyje [309] => Soubor:Znojmo (Znaim) - kostel svatého Mikuláše.JPG|Ulice Velká Mikulášská [310] => Soubor:Znojmo,železniční stanice.JPG|Železniční stanice [311] => Soubor:Znojmo a Dyje (Znaim und Thaya) - panorama.JPG|Přehrada, areál znojemského hradu a pivovaru [312] => Soubor:7.7.16 5 Loucký klášter Znojmo 24 (27900655810).jpg|Loucký klášter [313] => Soubor:Znojmo, Loucký klášter, sklepy (2).JPG|Znojemské vinné sklepy [314] => Soubor:GuentherZ 2014-08-02 (53) Znojmo-Znaim Rathausturm Spiegelung.JPG|Radniční věž na Obrokové ulici [315] => Soubor:Znojmo Vlková věž.JPG|Vlkova věž, součást někdejší Dolní brány [316] => Soubor:Znojmo - underground - panoramio.jpg|Znojemské historické podzemí [317] => Soubor:Znojmo, Masarykovo náměstí, kašna.jpg|Masarykovo (Dolní) náměstí [318] => [319] => [320] => == Osobnosti == [321] => [322] => === Rodáci === [323] => * [[Pavel Balík]] (1950–2017https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/zemrel-byvaly-starosta-znojma-pavel-balik-20170906.html), starosta Znojma (1994–2006), poslanec, radní [324] => * [[Marta Bayerová]] (* 1956), senátorka, zastupitelka [325] => * [[František Julián von Braida]] (1654–1729), kanovník [326] => * [[Johann Brantner]] (1827–1904), starosta Znojma, obchodník [327] => * [[Pavel Brunclík]] (* 1950), fotograf [328] => * [[Anton Buchberger]] (1792–1880), poslanec Moravského zemského sněmu, první starosta Znojma [329] => * [[Tomáš Cihlář (fotbalista)|Tomáš Cihlář]] (* 1987), fotbalista [330] => * [[Marta Dancingerová]] (* 1991), herečka [331] => * [[Jiří Drápela]] (* 1946), poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny, geneaolog [332] => * [[Jan Tomáš Fischer]] (1912–1957), sochař, medailér [333] => * [[Milan Fridrich]] (* 1979), florbalista [334] => * [[David Gránský]] (* 1992), český zpěvák a herec [335] => * [[Michael Grübler]] (1814–1885), poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, místní zastupitel [336] => * [[Johann Haase]] (1837–1904), poslanec Říšské rady, Moravského zemského sněmu, starosta Znojma, obchodník [337] => * [[Lubomír Emil Havlík]] (1928–2000), historik [338] => * [[Antonín Hladký]] (1926–2005), kněz, politický vězeň [339] => * [[Miroslav Hrabě]] (* 1981), herec [340] => * [[Jan Hrnčíř (pilot)|Jan Hrnčíř]] (1910–1967), účastník československého zahraničního odboje během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], pilot [[311. československá bombardovací peruť RAF|311. československé bombardovací peruti RAF]] [341] => * [[Vlastimil Hrubý]] (* 1985), fotbalový brankář [342] => * [[Veronika Chmelířová]] (* 1986), modelka, [[Miss České republiky 2007#Konečné pořadí|II. vicemiss ČR 2007]] [343] => * [[Anton Jungnickl]] (1814–1886), lesník, starosta Znojma [344] => * [[Julie Jurištová]] (* 1955), herečka [345] => * [[Ondřej Kacetl]] (* 1990), hokejový brankář, vítěz [[Česká hokejová extraliga 2020/2021|extraligy ledního hokeje]] [346] => * [[Pavel Kafka]] (* 1949), diplomat, podnikatel [347] => * [[Zbyšek Kaššai]] (* 1962), lékař, bývalý starosta Znojma [348] => * [[Robert Knebl]] (* 1979), sociální pedagog, streetworker a sociální pracovník [349] => * [[Emil Kotrba]] (1912–1983), malíř, grafik [350] => * [[Kamila Kopřivová]], rabínka [351] => * [[Hugo Lederer]] (1871–1940), německý sochař [352] => * [[Jan Leitner]] (* 1953), atlet (skok do dálky) [353] => * [[Bohuš Pavel Alois Lepař]] (1854–1927), právník, novinář, spisovatel [354] => * [[Steve Lichtag]] (* 1954), režisér, cestovatel, spisovatel [355] => * [[Mojmír Melan]] (1922–2000), kněz, kanovník [356] => * [[František Novotný (houslista)|František Novotný]] (* 1964), houslista [357] => * [[Dušan Němec]] (1928–2001), český [[Mineralogie|mineralog]], [[Geochemie|geochemik]] a [[Petrologie|petrolog]] [358] => * [[Eduard Oberwimmer]] (1845–1923), hoteliér, poslanec Moravského zemského sněmu [359] => * [[Michal Ordoš]] (* 1983), fotbalista [360] => * [[Jiří Orság]] (* 1989), vzpěrač, mistr Evropy [361] => * [[Jan Otruba]] (* 1983), režisér, scenárista, kameraman, producent [362] => * [[Jaroslav Peška]] (* 1960), archeolog, pedagog [363] => * [[Daniela Písařovicová]] (* 1978), moderátorka [364] => * [[Leopold Pokorný]] (1904–1937), interbrigadista, funkcionář [365] => * [[Viliam Poltikovič]] (* 1958), dokumentarista, spisovatel [366] => * [[Martina Preissová]] (* 1975), herečka [367] => * [[Petr Rajnoha]] (* 1974), varhaník, cembalista [368] => * [[Gerard Radnitzky]] (1921–2006), německo-švédský humanitní vědec [369] => * [[Petr Rosol]] (* 1964), hokejista [370] => * [[Bohumil Samek]] (1932–2022), historik [371] => * [[Libor Sečka]] (* 1961), diplomat, velvyslanec [372] => * [[Jitka Schneiderová]] (* 1973), herečka [373] => * [[Petr Spilka]] (* 1952), poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČR, tiskový mluvčí [[Jaderná elektrárna Dukovany|JEDU]] [374] => * [[Anna Spitzmüller]] (1903–2001), historička umění a kurátorka [375] => * [[Květoslav Svoboda]] (* 1982), plavec, vlajkonoš české výpravy na [[Letní olympijské hry 2004|LOH 2004]] [376] => * [[Jana Šilerová]] (* 1950), duchovní a biskupka Církve československé husitské [377] => * [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavel Švanda]] (* 1936), spisovatel, emeritní profesor [[Janáčkova akademie múzických umění|JAMU]] [378] => * [[Ladislav Tondl]] (1924–2015), logik, profesor Masarykovy univerzity, filozof [379] => * [[Matouš Trmal]] (* 1998), fotbalový brankář [380] => * [[Karel Veselý]] (* 1976), hudební publicista [381] => * [[František Vicena]] (1933–1984), herec, pedagog [382] => * [[Jaromír Volný]] (* 1946), senátor [383] => * [[Josef Wandrasch]] (1804–1874), lékárník, starosta Znojma [384] => * [[Záviš (zpěvák)]] (* 1956), zpěvák, písničkář a básník [385] => [386] => === Další osobnosti === [387] => [388] => * [[Jindřich Bartoš]] (* 1955), monsignore, papežský kaplan [389] => * [[Miroslav Donutil]] (* 1951), herec, moderátor, bavič a zpěvák [390] => * [[Anton Glasner]] (1802–1871), pojišťovací živnostník, starosta Znojma, poslanec Moravského zemského sněmu [391] => * [[Josef Glaßner]] (1810–1890), továrník, starosta Znojma [392] => * [[Mikolas Josef]] (* 1995), písničkář, producent, zpěvák [393] => * [[Jiří Kacetl]] (* 1976), historik, zastupitel města Znojma [394] => * [[Karel Kopal (1788)|Karel von Kopal]] (1788–1848), c. k. plukovník, hrdina napoleonských válek a války proti Piemontu 1848 [395] => * [[Rudolf Krautschneider]] (* 1943), publicista, ilustrátor, námořník a dobrodruh [396] => * [[Adam Plachetka]] (* 1985), operní pěvec [397] => * [[Charles Sealsfield]] (1793–1864), spisovatel [398] => * [[Jan Vlk]] (1822–1896), právník, buditel a básník [399] => [400] => == Partnerská města == [401] => * {{Flagicon|CZE}} [[Chrudim]], [[Česko]] [402] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Nové Zámky]], [[Slovensko]] [403] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Ružinov]] (místní část [[Bratislava|Bratislavy]]), [[Slovensko]] [404] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Strzegom]], [[Polsko]] [405] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Pontassieve]], [[Itálie]] [406] => * {{Flagicon|ITA}} [[Trento]], Itálie [407] => * {{Flagicon|Německo}} [[Torgau]], [[Německo]] [408] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Retz]], [[Rakousko]] [409] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Makarska]], [[Chorvatsko]] [410] => [411] => == Odkazy == [412] => === Reference === [413] => [414] => [415] => === Literatura === [416] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [417] => * {{Citace monografie | příjmení = Kacetl | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kacetl | titul = 77 divů Znojma | vydavatel = Znojemská Beseda | místo = Znojmo | rok = 2008 | počet stran = 51 | isbn =}} [418] => * FILIP, Aleš; KLÍMA, Bohuslav, KOZDAS, Jan; ČERNÁ-ŠEVČÍKOVÁ, Iveta; STARÁ-OBERREITEROVÁ, Jana: ''Znojmo-od středověku po moderní dobu''. Brno, K-public 2012. {{ISBN|978-80-87028-09-4}} [419] => * {{Citace monografie | příjmení = Kacetl | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kacetl | titul = Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort | vydavatel = Jihomoravské muzeum ve Znojmě | místo = Znojmo | rok = 2013 | počet stran = 80 | isbn = 978-80-86974-12-5}} [420] => [421] => === Související články === [422] => * [[Seznam starostů Znojma]] [423] => * [[Městská autobusová doprava ve Znojmě]] [424] => * [[Okresní soud ve Znojmě]] [425] => * [[Gymnázium Dr. Karla Polesného]] [426] => * [[Židovský hřbitov ve Znojmě]] [427] => * [[Děkanát Znojmo]] [428] => * [[Heilwida]] [429] => * [[Seznam kamenů zmizelých ve Znojmě]] [430] => [431] => === Externí odkazy === [432] => * {{Commons}} [433] => * {{Commonscat|Znojmo}} [434] => * {{Otto|heslo=Znojmo}} [435] => * {{Wikislovník|heslo=Znojmo}} [436] => * {{RÚIAN}} [437] => * [http://www.znojmocity.cz/ Znojmo – oficiální stránky města (občan)] [438] => * [http://www.znojmo.eu/ Znojmo – oficiální stránky města (turista)] [439] => * [http://www.youtube.com/watch?v=8di9F0e8WTU/ Propagační film města Znojma 2013] [440] => * [http://www.youtube.com/watch?v=P22bF0gbo7Y/ Propagační film Znojmo – město s přívlastkem] [441] => * [http://www.znojmo-hradiste.wz.cz Hradiště sv. Hypolita (jinak též Znojmo – Hradiště)] [442] => * [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma] [443] => * [http://www.znojemskarotunda.cz/ Klub přátel znojemské rotundy] [444] => [445] => [446] => {{Město Znojmo}} [447] => {{Okres Znojmo}} [448] => {{Jihomoravský kraj}} [449] => {{Autoritní data}} [450] => {{Portály|Geografie|Znojmo}} [451] => [452] => [[Kategorie:Znojmo| ]] [453] => [[Kategorie:Města v okrese Znojmo]] [454] => [[Kategorie:Obce v okrese Znojmo]] [455] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [456] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [457] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [458] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [459] => [[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]] [460] => [[Kategorie:Místní části ve Znojmě]] [461] => [[Kategorie:Znojemská vinařská podoblast]] [462] => [[Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině]] [463] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihomoravském kraji]] [464] => [[Kategorie:Sídla na Dyji]] [465] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [] => )
good wiki

Znojmo

Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně. Hranice s Rakouskem probíhá osm kilometrů jižně od města.

More about us

About

Město se pyšní historickým centrem, kde se prolíná vliv různých kultur a epoch. Znojmo je známé zejména svými historickými památkami, jako je Znojemský hrad, který poskytuje nádherný výhled na okolní krajinu a řeku Dyji. Město je také proslulé svými vinařskými tradicemi a okolními vinicemi, které nabízejí možnost degustace kvalitních vín. Znojmo je srdcem moravského vinařství, a proto se sem sjíždí milovníci vína, kteří si chtějí pochutnat na zdejších specialitách. Pro milovníky přírody je Znojmo ideálním výchozím bodem k objevování Národního parku Podyjí. Tento park nabízí překrásné přírodní scenérie, turistické stezky a cyklotrasy, které umožňují aktivní odpočinek a objevování přírodních krás regionu. Město také pravidelně hostí různé kulturní akce, festivaly a trhy, které ožívají místní tradice a zvyklosti. Znojemsko je tak místem, kde se setkává historie s moderním životem, a kde si každý, kdo sem zavítá, může najít něco inspirujícího a potěšujícího.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vídeň','Rakousko','Jihomoravský kraj','Hradiště (Znojmo)','Loucký klášter','Okresní soud ve Znojmě','Dyje','Klášter klarisek ve Znojmě','Vodní nádrž Znojmo','Popice (Znojmo)','Načeratice','Morava'

Dyje

Morava

Načeratice

Rakousko

Vídeň