Array ( [0] => 15487898 [id] => 15487898 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Újezd [uri] => Újezd [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obecném významu slova|druhý=obcích, jejichž názvy obsahují slovo Újezd, a dalších významech slova|rozlišovač=rozcestník}} [1] => [2] => '''Újezd''' (nářečně nebo zastarale ''oujezd'') byl ve [[středověk]]u obvykle zalesněný, řídce zalidněný územní celek, který byl vymezen vodní sítí nebo nápadnými přírodními znaky. Tyto újezdy, které byly často ve vlastnictví [[církev|církve]] nebo drobných [[šlechta|feudálních]] rodů, byly během vnitřní [[kolonizace]] ve [[12. století]] osidlovány místním obyvatelstvem a zařazovány do hospodářského celku vlastníka. Původně zahrnovaly pole, louky, lesy nebo pastviny, po osídlení v jejich rámci vznikalo i několik [[vesnice|vesnic]]. Újezdy se tak stávaly základem budoucího panství nebo statku. [3] => [4] => Újezdy vznikaly podle starého českého práva pomocí svědků, kteří objetím na koních vyznačili hranici zalesněného a málo osídleného území. Odtud pochází název, který se také odrazil v řadě názvů vesnic na území újezdů vysazených. Dnes v [[Čechy|Čechách]] existuje asi 118 obcí se slovem újezd v názvu, na [[Morava|Moravě]] je to 34 obcí.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Žemlička [6] => | jméno = Josef [7] => | odkaz na autora = Josef Žemlička [8] => | titul = Počátky Čech královských 1198-1253 [9] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 2002 [12] => | počet stran = 964 [13] => | isbn = 80-7106-140-9 [14] => | strany = 213}} Pokud byl újezd malý a při vymezení jej stačilo obejít, vyskytuje se v pramenech pod názvem ''ochoz'' (na Moravě i ''ochoza''). [15] => [16] => Přestože vesnice v újezdech vysazené byly osídleny českým obyvatelstvem, v některých částech Čech se výjimečně objevují i názvy vesnic [[němčina|německé]]. Jde o oblasti hlavně na Sedlecku, Bílinsku a Litoměřicku a jsou dokladem nejstaršího kolonizačního pronikání německého obyvatelstva přes [[Krušné hory]]. [17] => [18] => Újezd se v dobových písemných pramenech může vyskytovat i pod názvy ''objazd'' nebo z latiny ''circuitus'', ''circumequitacio'', ''ambitus'', ''praedium'' nebo jednoduše ''silva'' (les), z němčiny ''umreit''. [19] => [20] => == Odkazy == [21] => === Reference === [22] => [23] => [24] => === Související články === [25] => * [[Újezd (rozcestník)]] – seznam obcí, jejichž název obsahuje slovo Újezd [26] => * [[Lhota]] [27] => * [[vojenský újezd]] [28] => [29] => === Externí odkazy === [30] => * {{Otto|heslo=Újezd (obec)|popisek=Újezd}} [31] => * {{Wikislovník|heslo=újezd}} [32] => [33] => [[Kategorie:Dějiny osídlení]] [34] => [[Kategorie:Středověk]] [] => )
good wiki

Újezd

Újezd (nářečně nebo zastarale oujezd) byl ve středověku obvykle zalesněný, řídce zalidněný územní celek, který byl vymezen vodní sítí nebo nápadnými přírodními znaky. Tyto újezdy, které byly často ve vlastnictví církve nebo drobných feudálních rodů, byly během vnitřní kolonizace ve 12.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'středověk','církev','šlechta','kolonizace','12. století','vesnice','Čechy','Morava','němčina','Krušné hory','Újezd (rozcestník)','Lhota'

Čechy

Církev

Kolonizace

Lhota

Morava

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Šlechta

Středověk

Vesnice