Zběhovec trojklaný

Košatá rostlina Květ Plody Zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) je nízká, aromatická, planě rostoucí rostlina kvetoucí koncem léta žlutými květy. Je jedním ze čtyř druhů zběhovce rostoucích v české přírodě. Patří ke dvěma druhům, jež byly v druhé polovině 20. století krátce vyděleny do nového rodu zběhoveček (Chamaepitys); nyní patří znovu do rodu zběhovec (Ajuga).

Rozšíření

Původní areál zběhovce trojklaného zabírá kromě Skandinávie téměř celou Evropu, Blízký východ, Kavkaz, pobřeží Černého moře a sahá do Střední Asie. Na jižní straně Středozemního moře zasahuje na severovýchod afrického kontinentu.

V České republice archeofyt rozšířený ve dvou arelách v teplých a relativně suchých územích na jižní Moravě a v severozápadních a středních Čechách. Menší arela je ve středním Pootaví (Horažďovicko, Strakonicko). +more Od druhé poloviny 20. století silně ustupující druh. Nálezy z poslední doby (2006) jsou soustředěny zejména do oblasti nejjižnější Moravy, do okolí Mikulova a Znojma. Rostl na vápencích mezi Sušicí a Strakonicemi, také v okolí Českého Krumlova, ale zde vyhynul. Výskyt je omezen na nížinný a pahorkatinný (planární a kolinní) vegetační stupeň, nejvýše rostl u Českého Krumlova v 560 m n. m. Na Slovensku (zbehovček chijský trojený) roste především v teplých nížinách na jihu a východě území.

Ekologie

V primárním areálu roste zběhovec trojklaný na suchých loukách, pastvinách a pustých místech. V České republice osídloval pole, vinice, úhory a rumiště. +more Vyskytuje se zvláště na půdách bohatých vápníkem v nejteplejších územích státu. Vyhledává sušší teplé půdy s černozemí, spraší a písčitá stanoviště. Jednoletá rostlina klíčí poměrně pozdě, až v teplém období jara. Kvete od konce května do září, Cibulka uvádí, že někdy po celou zimu. (V mírné zimě někdy přežívá do následujících roku. ) Rostliny jsou proměnlivé ve vzrůstu, vyskytují se od drobných nevětvených jedinců až po statné byliny od báze bohatě větvené. Ploidie druhu je 2n = 28.

Ještě koncem 20. století byl zběhovec trojklaný považován za význačný, rychle se šířící plevel, hlavně v teplých, viničních a kukuřičných oblastech. +more Zapleveloval i vytrvalé pícniny a rozrůstal se zvláště po žních na strništích. Druh je znám i v lidovém léčitelství; využíval se jako diuretikum a lék na tišení dny a revmatismu. Celá bylina se používá k ošetření krvácení a rychlého tepu a v arabských zemích k veterinárním účelům.

Popis

Jednoletá bylina hustě porostlá bělavými chlupy bývá vysoká 5 až 20 cm a vyrůstá z rozvětveného kořene. Lodyha je přímá, poléhavá či vystoupavá, tupě čtyřhranná, odstále huňatá a většinou větvená. +more Přízemní listy v malé růžici jsou dlouze řapíkaté, úzce obvejčité nebo obkopinaté, celokrajné nebo se třemi až pěti nestejně dlouhými úkrojky. Lodyžní listy jsou husté, krátce řapíkaté, jednoduché, podlouhle sbíhavé a někdy zpeřené. Čepel je dlouhá 1 až 5 cm a široká do 1 cm, má tvar kopinatý až obvejčitý, bývá celokrajná nebo oddáleně mělce zubatá s jedním až třemi zuby; na svrchní straně má tři výrazné žilky, na spodní vyniklou střední žilku a je oboustranně chlupatá.

Rostlina je aromatická, při rozemnutí připomíná vůní borovicové terpeny.

Lichopřesleny žlutých květů bývají poměrně chudé, dvoukvěté až čtyřkvěté. Listeny podpírající květenství jsou úzké až čárkovité a bělavě chlupaté. +more Květy jsou oboupohlavné, vonné, souměrné a mají krátké stopky. Kalich je trubkovitý, slabě dvoupyský a má pět nestejně dlouhých cípů; střední cíp horního pysku je kratší než postranní cípy, oba cípy dolního pysku jsou delší než postranní cípy horního pysku. Koruna je také dvoupyská, 5 mm až 15 mm dlouhá, dvakrát až třikrát delší než kalich, citrónově žlutá až světle oranžová, na dolním pysku má purpurové skvrny. Horní pysk koruny je krátký dvouklaný, dolní je třílaločný a rozprostřený, nejširší střední lalok je srdčitě vykrojený. Tyčinky s dlouhými nitkami jsou čtyři, vnější jsou delší než vnitřní. Horní semeník vznikl srůstem dvou plodolistů, nese čnělku s bliznou se dvěma rameny. Podsemeníkový val má jeden lalok ve funkci nektaria. Květy jsou opylovány hlavně létajícím hmyzem, pozdní květy se občas opylí kleistogamicky.

Plod je zelenohnědá, v obryse úzce vejčitá, čtyřboká nebo pětiboká, asi 3,0 mm dlouhá a na hřbetní straně síťovitě jamkovitá tvrdka. Rozpadá se na plůdky, semena, která mají přívěsek s masíčkem a jsou rozšiřována mravenci (šíření je myrmekochorní). +more Klíčivost si podržují po několik let. Ajuga chamaepitys subsp. chia, zběhovec trojklaný olysalý.

Ohrožení

S přelomem tisíciletí se početní stav a pravidelná místa výskytu začaly rapidně snižovat a v druhé dekádě 21. století již není považován za plevel, natož významný, ale za rostlinu ohroženou vymizením. +more Mandák uvádí, že vzhledem k vzácnosti druhu je vhodné stávající populace spíše chránit než jakkoli omezovat. V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2017, s. 80) je Ajuga chamaepitys subsp. chamaepitys čili zběhovec trojklaný pravý považován za kriticky ohrožený druh (C1t). Vytrácí se zřejmě následkem masivní chemizace zemědělských půd a hluboké orby. Na Slovensku potenciálně zranitelný taxon (NT).

V české přírodě se v minulosti kromě nominátního poddruhu vyskytoval i poddruh zběhovec trojklaný olysalý Ajuga chamaepitys subsp. chia (Schreb. +more) Arcang. Rostl za stejných podmínek i na obdobných místech, ale byl celkově statnější. Nyní se v české květeně nevyskytuje a je považován za taxon nejasný (A3).

Česká starší botanická jména a lidové názvy

Starší botanická jména: zběhovec yva (Presl 1819, Sloboda 1852), yva trojklaná (Opiz 1852), yva (Čelakovský 1879), zběhovec yva (Polívka 1912, Dostál 1950), zběhoveček trojklaný (Dostál 1989), zběhovec trojklaný (Kubát 2002).

Lidově byl zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) nazýván borovička malá, borynka, bředy, cypřiš, polní evička, hyva, chrys polní, iva, ivka polní, ivkaja, traňk žlutý, yva, zběhové koření, žluté kvítí.

Odkazy

Reference

Literatura

CLEVELY, A. M. +more a RICHMOND, Katherine. Velká kniha bylinek. Překlad Alena Ryšková a Lucie Vlčková. České vyd. 1. Praha: Svojtka & Co. , 1998. 225 s. ISBN 80-7237-132-0. * CHOBOT, Karel, ed. a GRULICH, Vít, ed. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny = Red list of threatened species of the Czech republic. Vascular plants. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 178 s. Příroda (AOPK ČR), č. 35. ISBN 978-80-88076-47-6. ISSN 1211-3603. * MLÍKOVSKÝ, Jiří, ed. a STÝBLO, Petr, ed. Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP [Český svaz ochránců přírody], 2006. 496 s. ISBN 80-86770-17-6. * RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 735 s. ISBN 978-80-200-1332-3. * SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České republiky. 6. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. * SLAVÍKOVÁ, Z. 2. Chamaepitys Hill - zběhoveček. In: SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České republiky. 6. 1. vyd. Praha: Academia, 2000, s. 561-562, 562-563. ISBN 80-200-0306-1. [Kapitoly Chamaepitys, Chamaepitys trifida. ].

Externí odkazy

[url=http://quick. florabase. +morecz/map/show/taxon/Ajuga+chamaepitys/callback/]Botanický ústav AV ČR - rozšíření zběhovce trojklaného v ČR[/url] * [url=https://www. nature. cz/web/invazni-druhy/hledej. q=zb%C4%9Bhovec]přístup ke kap. 3. „Vyšší rostliny“ publikace Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky (2006)[/url] * *.

Kategorie:Hluchavkovité Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra severní Afriky