Čeněk Šlégl

Čeněk Šlégl, narozen jako Čeněk Schlögel (30. září 1899 Žižkov - 17. února 1970 Praha), byl český herec, režisér, scenárista a spisovatel. Jeho manželka Helena byla herečkou. Společně působili několik let u divadelní společnosti J. O. Martina .

Život

Narodil se v roce 1899 jako Čeněk Schlögel v žižkovské česko-německé rodině, hlásil se ale k české národnosti. V roce 1917 ukončil Druhé +more_a_k. '>c. a k. reálné gymnázium české v Praze na Starém Městě. V letech 1917 až 1924 hrál ve venkovských hereckých společnostech (Divadelní společnost J. Kalenského, soubor Elišky Zöllnerové, klatovská společnost Josefa Faltyse, příbramská divadelní společnost J. Blažka ) a v malých divadlech v Táboře a v Praze (např. Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech, karlínské divadlo Varieté, Aréna, Uranie). Od roku 1924 působil v tehdy slavné táborské společnosti Jana Otakara Martina jako herec, scénograf, překladatel a režisér. V letech 1925 až 1944 byl členem Divadla Vlasty Buriana. Hostoval rovněž krátce v divadlech Komedia, Národním divadle a v roce (1930) v Osvobozeném divadle .

Je znám jako herec němého i zvukového filmu, kde hrál postavy aristokratů, velkoprůmyslníků či gremiálních radů, po boku herců jako Vlasta Burian či Oldřich Nový. Režíroval 9 filmů, režíroval též v Divadle Vlasty Buriana. +more Napsal scénáře k celkem 11 celovečerním filmům (např. Paní morálka kráčí městem či Ulice zpívá). Poprvé se objevil před kamerou v roce 1919 v němém snímku Zloděj, naposledy v roce 1941 ve filmech Hotel Modrá hvězda, Provdám svou ženu a Přednosta stanice.

Během okupace se stal členem Vlajky (1940) a v letech 1941 až 1943 účinkoval pod pohrůžkou vězení v 11 propagandistických rozhlasových skečích, které parodovaly exilovou vládu v Londýně. V roce 1942 napsal na naléhaní vyšších představitelů SD a gestapa román Návrat, v kterém se vyskytovaly krátké antisemitské pasáže. +more . V roce 1944 byl dekorován Svatováclavskou orlicí. Jak uvedl v poválečné soudní obhajobě, činil tak jen proto, že jeho zeť Arnošt Weiss byl Žid a jeho rodina kvůli tomu byla velmi ohrožena. Dekorování mělo za následek, že takřka všichni jeho dosavadní přátelé se od něho odvrátili a diváci ho dokonce několikrát vypískali na prknech Divadla Vlasty Buriana.

Po válce byl předán Mimořádnému lidovému soudu a v roce 1947 odsouzen za podporu nacistického hnutí vystupováním v rozhlasových skečích k trestu 6 měsíců žaláře, které si odpykal na nucených pracích. Od disciplinární rady Svazu československých filmových pracovníků dostal doživotní zákaz umělecké činnosti. +more Po propuštění z vězení pracoval i přes vážné zdravotní problémy způsobené nemocí páteře v různých dělnických profesích, zaměstnán byl i v Uhelných skladech na Žižkově a jako pošťák. Později žil jako důchodce s minimální penzí ve vilové čtvrti Třebešín v pražských Strašnicích, v ulici Na Třebešíně 16 v malém bytě (jako podnájemník u stavebního inženýra ing. Theofana Makarova), který mu byl vymezen ve vile, kterou si nechal kdysi ve 30. letech postavit , a přivydělával si prodejem vlastnoručně malovaných obrazů po místních hospodách. Manželka Helena zemřela a dcera emigrovala, Šlégl žil poslední roky osamocen. V roce 1970 tento představitel okolo 80 postav zemřel. Mezi snímky, které natočil (ztvárnil v nich většinou vedlejší úlohy) lze jmenovat filmy Na sluneční straně, U snědeného krámu, Škola základ života, U pokladny stál…, Kristián, Katakomby, Noční motýl.

Mnoho let se o něm veřejně nemluvilo. Své postoje za protektorátu předstíral - prokazatelně zachránil několik životů (včetně židovských) a stal se po válce obětí msty. +more Již nikdy se k umělecké práci nevrátil.

Zemřel roku 1970 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Filmografie

Film

Filmové režie

Odkazy

Reference

Literatura

Beneš, Svatopluk: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 68 * Brož, Jaroslav, Frída, Myrtil: Historie československého filmu v obrazech 1930 - 1945, Orbis, Praha, 1966, str. +more 18, 158-160, 163, 168, 202, foto 395-6, 398, 545 * Černý, Jindřich: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955, Academia, Praha, 2007, str. 71, * Farník, Jaromír - Žitný, Radek: Čeněk Šlégl. Tedy dobře vyřízeno k dnešnímu pořádku. Dvě tváře herce, režiséra a scenáristy, BVD, Mnichovice, 2009, . * Junek, Václav: Čeněk Šlégl - Celoživotní jízda špatnými vlaky, nakl. XYZ, Praha, 2009, * Motl, Stanislav: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 15, 143, 208-9, 280, příl. XI, * Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 132-3, 261 * Tunys, Ladislav: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 95, 120, * Wolf, Milan: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 28, 30, 59, 62, 64, 70-76, 97, 160, 162, * Žitný, Radek: Protektorátní rozhlasový skeč. Jak zlomit vaz nejen králi komiků, BVD, Praha, 2010,.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Narození 1893 Kategorie:Narození na Žižkově Kategorie:Úmrtí 1970 Kategorie:Narození 30. +more září Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Muži Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově.