Cesko.wiki Česko-německé vztahy
Author
Albert FloresČesko-německé vztahy jsou historicky vztahy mezi Českem a Německem, které byly charakterizovány jak vzájemným ovlivňováním, tak také sporům a konfliktům. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi se datují až do středověku, kdy existovala dohoda mezi českými panovníky a německými feudálními pány. Nicméně, po rozpadu Habsburské monarchie a vzniku Československa v roce 1918, se vztahy mezi oběma zeměmi zhoršily. Československo se stalo demokratickým státem s německou menšinou, která se cítila diskriminována. Během druhé světové války bylo území Československa okupováno německou armádou a nacistickým režimem. Po osvobození Československa v roce 1945 se vztahy s Německem změnily na obojstranné podezřívání a odvetné opatření. Převratné změny nastaly po roce 1989, kdy došlo k pádu komunistického režimu v Československu. Československo se rozdělilo na samostatné státy Česko a Slovensko. Nově vytvořené Česko se snažilo o normalizaci vztahů s Německem a navázalo diplomatické styky. V roce 1997 byla podepsána Smlouva o dobrém sousedství a přátelství mezi oběma zeměmi, která měla za cíl posílit ekonomickou spolupráci a kulturní výměnu. Dnes jsou česko-německé vztahy založeny na vzájemném respektu a spolupráci. Německo je jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů České republiky a čeští občané mají možnost pracovat v Německu. Navíc existuje mnoho kulturních a vzdělávacích výměnných programů mezi oběma zeměmi. Přesto stále existuje určité napětí mezi českou a německou veřejností kvůli historickým událostem, jako je například vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce. Tato problematika je stále tématem diskusí a snahou je vybudování vzájemného porozumění a smíření.
Vzájemné česko-německé vztahy je souhrnné označení historických vztahů mezi Čechy a Němci a oběma zeměmi. Historie vzájemných vztahů sahá zhruba 1500 let do minulosti.
V současné době mají Česko a Německo 815 km společných hranic. Česko má velvyslanectví v Berlíně, 3 generální konzuláty (v Bonnu, Drážďanech a Mnichově) a 6 honorárních konzulátů (v Dortmundu, Frankfurtu, Hamburku, Norimberku, Rostocku a Stuttgartu). +more Německo má své velvyslanectví v Praze. Obě země jsou plnoprávnými členy NATO a Evropské unie.
Historické pozadí
Nejstarší dějiny, středověk
Čechy a Morava (převážná část moderního českého státu) byly během stěhování národů v 6. +more století osídleny slovanským národem Čechů. V pozdějších staletích byli přemyslovskými panovníky zváni do českých zemí osadníci a odborníci v oblasti dolování a zpracování kovů. Ti směřovali především do horských oblastí s nalezišti rud. Němečtí osadníci začali postupně tvořit menšinu také v českém vnitrozemí. Přispělo k tomu také poněmčování původních obyvatel, kteří s nimi přicházeli do styku. Vztahy mezi oběma komunitami byly v tomto období obecně přátelské. Po smrti krále Václava III. roku 1306 přešla přemyslovská královská linie v osobě Elišky Přemyslovny postupně na dynastie lucemburskou, jagellonskou a nakonec habsburskou a habsbursko-lotrinskou.
Roku 1348 byla v Praze založena Univerzita Karlova, první v zemích se zastoupením německého obyvatelstva. Vyučovacím jazykem byla latina, koncem 18. +more století ji nahradila němčina a až do druhé poloviny 19. století byla univerzita kulturně a jazykově formována německy.
Období třicetileté války bylo časem snah českých protestantů odolat snaze císaře Ferdinanda II. +more o znovuzavedení katolicismu v zemi. V bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla protestantská komunita poražena a nucena opustit české země. Ty se staly byly dědičnými v rámci rakouské říše a němčina se vedle češtiny stala úředním jazykem. Jelikož většina jednání probíhala v němčině, význam češtiny značně poklesl. Její postupná plnohodnotná obnova začala až koncem 18. století v rámci českého národního obrození.
Češi a Němci v Rakouské monarchii
Podíl jazykových skupin podle sčítání lidu z roku 1910
| wikitable0101 | Korunní země | Počet obyvatel | Němčina | Čeština | Polština |
|---|---|---|---|---|---|
| Čechy | 6,6 mil. | 2,2 mil. +more | 4,2 mil. | ||
| Morava | 2. 604. 857 | 719. 462 | 1. 868. 985 | ||
| Slezsko | 756. 949 | 332. 301 | 183. 938 | 239. 953 | |
| Celkem | 9. 962. 000 | 3. 252. 000 | 6. 253. 000 | 234. 000 |
Napětí mezi Čechy a Němci přiživované nacionalisty na obou stranách se zvyšovalo a svého vrcholu dosáhlo během první světové války. Čeští a slovenští politici v čele s Masarykem přesvědčili vítězné mocnosti, aby uznaly vznik československého státu na principu národního sebeurčení. +more Česká část nového státu sestávala z někdejšího Českého království, kde měla zejména v pohraničí domov významná německá menšina. Ta tvořila asi 30 % z celkového počtu obyvatel Československa, a proto v těchto pohraničních oblastech existovaly silné tendence na připojení k Německému Rakousku. S odvoláním na princip sebeurčení se na určitou dobu s Německem skutečně spojily, tyto snahy však násilně ukončila československá armáda.
Samostatnou skupinu německy hovořících obyvatel v českých zemích tvořili Židé. Vyšší společenské vrstvy se zpravidla hlásily k němčině, coby „jazyku obcovacímu“. +more Zajímavým fenoménem pak byla pražská německá literatura, jejímž zástupcem je například Franz Kafka. V Praze se na přelomu 19. a 20. století zformoval literárně-kulturní spolek Pražský kruh (Prager Kreis). Ten působil v hlavním městě přibližně do roku 1938, kdy přestal existovat, neboť většina jeho členů byla židovského původu.
Druhá světová válka
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v Německu usilovala tamní nacistická vláda o rozdmychávání nacionalistických nálad v sousedním Československu a Hitler nařídil místnímu nacistickému vůdci Konradu Henleinovi, aby kladl nepřiměřené požadavky na vládu v Praze a pokusil se ochromit československou demokracii. Etničtí němečtí nacionalisté podporovaní Hitlerem požadovali spojení německy mluvících okresů s Německou říší. +more Politika appeasementu uplatňovaná západními mocnostmi vůči nacistickému Německu vyústila v Mnichovskou dohodu, jíž Francouzi a Britové souhlasili s postoupením pohraničních oblastí se silnou německou menšinou, včetně klíčového československého hraničního opevnění, Německu. I přes deklarované československo-francouzské spojenectví, na něž prezident Beneš spoléhal, nebyli čeští zástupci k jednání přizváni a byli informováni až po jejím uzavření. Československé vedení uprchlo do Londýna a o několik měsíců později se Hitler zmocnil zbytku Československa a vytvořil zde německý protektorát Čechy a Morava. Během nacistické okupace zahynulo mnoho českých obyvatel a českých i německých Židů.
Poválečný odsun Němců z Československa
Po skončení války bylo v rámci všeobecného vyhnání německých menšin vysídleno také německé obyvatelstvo z Československa, přičemž bylo také spácháno mnoho křivd na nevinných. Tyto odsuny prováděla armáda a revoluční gardy. +more Počet deportovaných etnických Němců se odhaduje na 2,4 milionu. Většina z nich byla deportována do východního a západního Německa, několik tisíc z nich se stalo obětí násilí nebo zemřelo vyčerpáním apod. V Německu se volalo po odškodnění uprchlíků, které česká vláda odmítla, s odvoláním na německou okupaci, válečné nespravedlnosti, podporu německé menšiny nacistické straně, genocidní plány německé vlády a zvěrstva, jako jsou Lidický masakr.
Česko-německé vztahy po druhé světové válce
Vztahy v současnosti
Po skončení studené války došlo k oteplování vztahů mezi znovusjednoceným Německem a nově demokratickou Českou republikou. V roce 1990 byla v Praze otevřena česká pobočka německého kulturního střediska Goethe-Institut.
Dne 27. února 1992 podepsali německý kancléř Helmut Kohl a československý prezident Václav Havel smlouvu o přátelství, známou jako Česko-německá deklarace. +more Václav Havel se rovněž omluvil za zločiny spáchané českými občany na Němcích po skončení druhé světové války, za což byl silně kritizován.
V roce 1998 vznikl Česko-německý fond budoucnosti.
V roce 2012 německý prezident Joachim Gauck a český prezident Václav Klaus společně navštívili Lidice, českou vesnici zničenou nacisty v roce 1942, čímž předznamenaly významný krok v česko-německém sbližování. V důsledku Schengenské dohody nejsou mezi oběma státy hraniční kontroly a jejich hranice jsou navzájem zcela otevřené. +more Výjimkou je situace vzniklá kvůli pandemii covidu-19 od března 2020. Občané jednoho státu se mohou za normálních okolností volně pohybovat a také (jen s určitými administrativními povinnostmi jako je pracovní povolení) výdělečně pracovat v druhém státě. Platí svoboda pohybu v rámci Evropské unie.
Vztahy se Svobodným státem Bavorsko
V prosinci 2010 a listopadu 2011 navštívil Horst Seehofer Česko jako první bavorský ministr, což bylo považováno za důležitý krok ve snaze o urovnání sporů o vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce. V únoru 2013 byl Petr Nečas prvním českým premiérem, který navštívil Bavorsko. +more Ve svém projevu před Bavorským zemským sněmem (Bayerischer Landtag) vyjádřil politování nad vyhoštěním sudetských Němců z Československa.
4. prosince 2014 otevřel Horst Seehofer zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. +more Mezi hosty zahajovacího ceremoniálu patřil český premiér Bohuslav Sobotka a další ministři obou států. Seehofer ve svém projevu ocenil založení bavorské reprezentace v České republice jako symbol rostoucího přátelství mezi oběma zeměmi. Bavorské zastoupení by mělo být místem pro dialog, přátelství a spolupráci.
Zastupitelské úřady
České zastupitelské úřady v Německu
Českého velvyslanectví v Berlíně.
* Velvyslanectví Berlín * Česká centra: ** Berlín ** Drážďany ** Mnichov * Generální konzuláty: Drážďany, Mnichov, Dortmund, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk, Rostock, Stuttgart
Německé zastupitelské úřady v Česku
Německého velvyslanectví v Praze. +more.
* Velvyslanectví Praha * Goethe Institut Praha * zastoupení Svobodného státu Bavorsko
Česko-německá hranice
Česko-německá státní hranice je dlouhá 818,8 km. Česko má s Německem nejdelší hranici ze všech států, Německo má s Českem druhou nejdelší hranici po Rakousku, pokud se nepočítá délka pobřeží, kde Německo nesousedí na přímo s nikým.
Související články
Němci v Československu (1918-1938) * Vysídlení Němců z Československa * Benešovy dekrety * Čeští Němci * Německá menšina v Česku * Sudetoněmecké krajanské sdružení * Německé velvyslanectví v Praze * Seznam německých velvyslanců v Praze * České velvyslanectví v Berlíně * Pražská německá literatura * Německá škola v Praze * Česko-rakouské vztahy * Rakousko-německé vztahy * Německo-polské vztahy * Zahraniční vztahy Česka * Zahraniční vztahy Německa * Čojč
Reference
Literatura
Detlef Brandes a Václav Kural (ed. ): Der Weg v Katastrophe. +more Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938-1947 . Klartext, Essen 1994, 255 pp. * Václav Kural: Konflikt anstatt Gemeinschaft. Tschechen und Deutsche im tschechoslowakischen Staat (1918-1938). Ústav mezinárodních vztahů, Praha 2001, 359 pp. * Václav Kural: Místo společenství konflikt. Češi a Němci ve Velkoněmecké říši a cesta k odsunu (1938-1945). Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1994, 296 pp.
Externí odkazy
[url=http://www. auswaertiges-amt. +morede/diplo/en/Laenderinformationen/01-Laender/TschechischeRepublik. html]Německý federální zahraniční úřad pro vztahy s Českou republikou[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120209150335/http://www. prag. diplo. de/Vertretung/prag/de/Startseite. html]Německé velvyslanectví v Praze (česky a německy)[/url] * [url=http://www. mzv. cz/wwwo/default. asp. idj=36&amb=2]Velvyslanectví ČR v Berlíně (česky a německy)[/url] * [url=http://www. mzv. cz/wwwo/default. asp. id=5054&ido=815&idj=1&amb=2&ParentIDO=815]Český generální konzulát v Bonnu (česky a německy)[/url] * [url=http://www. mzv. cz/wwwo/. zu=dresden]Český generální konzulát v Drážďanech (česky a německy)[/url] * [url=http://www. mzv. cz/wwwo/. zu=munich]Český obecní konzulát v Mnichově (česky a německy)[/url].