Štefan Fencik

Technology

12 hours ago

Author

Štefan Fencik celým jménem Štefan Andrejevič Fencik (13. října 1892 Velké Loučky - 30. března 1946 Užhorod) byl československý politik rusínské národnosti, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Národní sjednocení, později ministr autonomní vlády Karpatské Ukrajiny.

Biografie

Vychodil gymnázium v Užhorodě a Berehovu. Studoval filozofii a teologii na univerzitách v Budapešti a Vídni. +more V roce 1916 získal titul doktora filozofie a teologie. Před první světovou válkou ještě studoval práva v Paříži, hudební vědu ve Vídni, Šarišském Potoku a Debrecínu. Po studiích byl v letech 1916-1918 profesorem na učitelském semináři v Užhorodě, v letech 1918-1922 a znovu od roku 1926 na duchovním semináři a v období let 1922-1926 na reálném gymnáziu. Kromě toho byl v letech 1917-1920 sbormistrem užhorodského biskupského sboru Harmonie. Působil rovněž jako člen diecézní konzistoře, prorektor duchovního semináře v Užhorodu a redaktor lokálních novin jako Naš put (1935-1938), Molodaja Rus (1938) a Karpatorusskij golos (1932-1944). Dlouhou dobu působil jako předseda Společnosti Alexandra Duchnoviče. V roce 1921 zhudebnil verše Alexandra Duchnoviče, které se později staly hymnou Zakarpatské oblasti. Roku 1931 se měl stát biskupem řeckokatolické diecéze v Mukačevu, ale většinu duchovních jeho kandidaturu odmítla. V roce 1934 byl pro nevhodné chování vyloučen z kněžského stavu.

Názorově byl coby politik neukotvený. Inspiroval se italským fašismem, byl stoupencem podkarpatoruského autonomismu. +more Na přelomu let 1934-1935 podnikl cestu do Spojených států amerických. Před zástupci rusínských krajanských spolků tvrdě kritizoval politiku československé vlády v otázce autonomie. Při návratu do Československa byl zatčen v Chebu a obviněn z podvratné činnosti. Udržoval kontakty s polskými diplomaty.

V roce 1935 patřil mezi hlavní iniciátory vzniku nové politické strany na Podkarpatské Rusi pod názvem Ruská nacionálně autonomní strana. Předsedou nové formace byl V. +more Gažda, ale Fencik byl faktickým vůdcem strany. Vyznával polonofilskou orientaci podkarpatoruské politiky a byl stoupencem toho, aby Polsko a Maďarsko měly společnou hranici. V projevech strany byl přítomen antisemitismus a extrémní nacionalismus. Jejím cílem byla autonomie Podkarpatské Rusi. V parlamentních volbách v roce 1935 strana spolupracovala s Národním sjednocením, na jehož kandidátce se Fencik dostal do Národního shromáždění. Díky zvolení do parlamentu a zisku imunity nebyl už dále trestně stíhán. 3. listopadu 1937 vystoupil z klubu poslanců Národního sjednocení. 9. listopadu 1937 se stal členem klubu poslanců Národní ligy a Ruské nacionálně autonomní strany.

V roce 1937 odmítl uznat zákon o autonomii Podkarpatské Rusi, protože podle něj odporoval ústavě i mezinárodním závazkům československé vlády. Na podzim 1938 se pokusil okolo sebe soustředit podkarpatoruskou politickou scénu a sjednotit ji do jedné autonomistické fronty. +more To se mu nepodařilo, stejně jako zisk postu předsedy autonomní vlády, protože dominantní pozici v lokální politice získal Andrej Bródy. Poslancem československého parlamentu byl do ledna 1939, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění politických stran na Podkarpatské Rusi.

Kromě parlamentních postů se krátce stal i ministrem autonomní vlády Karpatské Ukrajiny. Od 11. +more října do 26. října 1938 působil jako ministr ve vládě Andreje Bródyho. 11. října 1938 byl jmenován ministrem hospodářství a zplnomocněncem autonomní vlády Andreje Bródyho pro delimitaci hranice mezi Podkarpatskou Rusí a Slovenskem. Agitoval za připojení rozsáhlých oblastí východního Slovenska k Zakarpatské Ukrajině. Slovenské úřady ho vyhostily. 26. října 1938 ho Andrej Bródy obvinil z protistátní činnosti ve prospěch Maďarska. Byl na něj vydán zatykač, Fencik ale uprchl do Budapešti.

Po Vídeňské arbitráži z listopadu 1938, v jejímž důsledku byly jižní oblasti Karpatské Ukrajiny připojeny k Maďarsku, působil Fencik v těchto regionech a organizoval teroristické skupiny, jejichž cílem bylo destabilizovat situaci na Karpatské Ukrajině. Po maďarské okupaci zbytku Podkarpatské Rusi v březnu 1939 se stal poslancem Maďarského parlamentu. +more Jeho snaha zahájit v parlamentu v Budapešti debatu o podkarpatské autonomii byly maďarskými politiky ignorovány.

V roce 1944 se po vypuknutí Slovenského národního povstání snažil neúspěšně kontaktovat sovětské úřady a nabízet svou podporu. 30. +more ledna 1945 ho zatkla sovětská tajná služba Směrš. Brzy poté se Sověti snažili Fencika využít v propagaci pravoslaví na Zakarpatské Ukrajině. Fencik ale konverzi k pravoslaví odmítl. Byl pak lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a v březnu 1946 zastřelen v cele věznice v Užhorodu. 20. dubna 1992 byl rehabilitován.

Profesí byl novinář. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Užhorodu.