Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Železniční trať Brno - Havlíčkův Brod (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří úsek Havlíčkův Brod - Tišnov trať 250, zatímco úsek Tišnov-Brno je součástí tratě 251) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať. Vede z Brna přes Kuřim, Tišnov, Křižanov, Žďár nad Sázavou, Sázavu a Přibyslav do Havlíčkova Brodu. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů a množství viaduktů, z nichž největším je most Míru u Dolních Louček. Elektrizována byla v roce 1966. Po trati je vedena dálková železniční linka R9 (vlaky Vysočina).

Po roce 2020 je na trati plánováno zavedení zabezpečovacího systému ETCS.

+more images (27)

Historie

Města Brno a Německý Brod (dnes Havlíčkův Brod) byla na přelomu 19. a 20. +more století spojena třemi na sebe navazujícími místními drahami. Roku 1885 byla zprovozněna lokálka z Brna do Tišnova (StEG). V roce 1898 byla zprovozněna místní dráha z Německého Brodu do Žďáru (vlastnila ji společnost Místní dráha Německý Brod - Tišnov, provozovaly Rakouské státní dráhy), jež byla v roce 1905 prodloužena přes Nové Město do Tišnova. Toto spojení však mělo pouze místní význam, jízda osobního vlaku po celé klikaté trati trvala 5 hodin a dálkový vlak spojující Prahu a Brno by navíc v Německém Brodě projížděl úvratí. Spojení těchto dvou velkých měst bylo proto tehdy realizováno přes Českou Třebovou nebo přes Jihlavu.

Teprve ve 30. letech 20. +more století se začala připravovat výstavba nové rychlíkové spojnice Prahy a Brna. Úsek z Kolína do Německého Brodu měl využít stávající trati, jež byla proto zdvoukolejněna. Z Brodu do Brna měla vést novostavba, jež by nahradila nevyhovující lokálky. Ze strategických důvodů se dráha měla vyhnout údolí řeky Jihlavy, v Brně měla navazovat na nové seřaďovací nádraží v Maloměřicích a na Vlárskou dráhu. Impulsem k zahájení stavby se v roce 1938 stala Mnichovská dohoda, v jejímž důsledku se na německém území ocitla i část trati přes Českou Třebovou. Po vypuknutí druhé světové války však stavební aktivita postupně ustala. Tři z tunelů na nedokončeném úseku byly za války využity jako podzemní továrna Diana.

Výstavba byla obnovena v roce 1948. Úseky mezi Brnem a Tišnovem a mezi Žďárem nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem byly vedeny převážně podél stávajících lokálek, úsek mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou však byl směrován zcela jinou trasou, přes Dolní Loučky a Křižanov. +more Právě do Křižanova byla proto prodloužena místní dráha ze Studence do Velkého Meziříčí, která tak nově vytvořila spojnici mezi novou tratí a dráhou z Brna do Jihlavy. V Brně byla nová trať zaústěna do zastávky v Židenicích. V Havlíčkově Brodě bylo změněno zaústění trati ze severního do jižního zhlaví. Celá dráha Brno - Havlíčkův Brod byla uvedena do jednokolejného provozu 20. prosince 1953, i když dílčí úseky byly otevřeny už dříve. Naopak koncem roku 1953 byl zastaven provoz na lokálkách Brno-Tišnov a Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou. Druhá kolej nové trati byla dokončena v roce 1958, elektrický provoz byl zahájen 7. listopadu 1966. Trať tak převzala většinu osobní i nákladní dopravy mezi Prahou a Brnem, jezdily tudy expresní vlaky, v 90. letech i vlaky EuroCity. Tehdy proběhla modernizace většiny úseků prvního koridoru přes Českou Třebovou a také elektrifikace trati Brno - Česká Třebová, na kterou byly v roce 1999 přesměrovány všechny dálkové vlaky kategorie EuroCity.

Popis tratě

Tišnov - Žďár nad Sázavou

V úseku mezi Tišnovem (255 m n. m. +more) a Žďárem nad Sázavou (585 m n. m. ) je pět železničních stanic (Řikonín (375 m n. m. ), Vlkov u Tišnova (555 m n. m. ), Křižanov (555 m n. m. ), Sklené nad Oslavou (565 m n. m. ), Ostrov nad Oslavou) (540 m n. m. ). Stoupání mezi stanicemi Tišnov (255 m n. m. ) a Vlkov u Tišnova (555 m n. m. ) dosahuje hodnot až 20 ‰. Dolnoloučský viadukt (most Míru) o délce 282 m a maximální výšce 42 m se nachází v km 37,099-37,381. Stanice Řikonín je zabezpečena systémem ESA 44 obsluhovaným pomocí JOP, ve stanici jsou světelná návěstidla s rychlostní návěstní soustavou. Mezistaniční úsek Tišnov-Řikonín je 7 375 m dlouhý a je rozčleněn do šesti prostorových oddílů směrem z Tišnova do Řikonína. V opačném směru, tedy z Řikonína do Tišnova, je pouze pět prostorových oddílů. Tyto prostorové oddíly jsou delší z důvodu zajištění dostatečné zábrzdné vzdálenosti při klesání až 20 ‰. Úsek Řikonín - Vlkov u Tišnova je tvořen sedmi prostorovými oddíly o celkové délce 8 066 m. Nejvyšší dovolená rychlost je 140 km/h. Na železničním viaduktu přes řeku Libochovku za stanicí Řikonín došlo v roce 1970 k nehodě, při které zemřelo 31 lidí. Některé nákladní vlaky jedoucí od Brna ve stanici Vlkov u Tišnova odvěšují postrkovou lokomotivu, je-li tato potřeba pro zdolání náročného stoupání.

Important

Železniční trať Brno-Jihlava

Železniční nehoda u Řikonína

Železniční trať Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou

Správa železnic

Tišnov (nádraží)

Křižanov (nádraží)

Žďár nad Sázavou (nádraží)

Brno-Židenice (železniční zastávka)

Vysočina (vlak)

Vlkov u Tišnova (nádraží)

Ostrov nad Oslavou (nádraží)

Dálkové železniční linky v Česku

Provoz

Dálkové vlaky

Po trati je v současnosti vedena dálková železniční linka R9. Rychlíky Českých drah v trase Praha - Havlíčkův Brod - Brno jsou označovány názvem Vysočina a jezdí ve dvouhodinovém intervalu.

Úsek Tišnov-Brno je na lince R9 začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).

Osobní vlaky

Úsek z Brna do Křižanova je obsluhován železniční linkou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3. Úsek z Tišnova do Havlíčkova Brodu je součástí IDS Veřejná doprava Vysočiny (VDV).

Brno-Tišnov

Ve špičkách pracovních dnů jezdí osobní vlaky linky S3 v 15minutovém, mimo špičky a o víkendech ve 30minutovém intervalu.

Tišnov-Křižanov

V nepracovních dnech a o víkendech zde jezdí vlaková linka IDS JMK S3 v intervalu 120 minut.

Křižanov - Žďár nad Sázavou

Ve špičkách pracovních dnů jezdí osobní vlaky začleněné do systému VDV v intervalu 15-120 minut.

Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod

Zde jezdí některé spoje ve 2hodinovém intervalu. Vlaky jezdí až z Kolína, většina je však ukončena v Havlíčkově Brodě. +more Vozbu zajišťuje lokomotiva 362 s vozy Bdmteeo294 a BDsee454. Tyto vlaky jsou doplněny ve špičkách pracovních dnů o osobní vlaky jedoucí pouze v tomto úseku, místo lokomotivy 362 zde jezdí lokomotiva 242 se stejnými vozy.

Nákladní doprava

V nákladní dopravě má trať nadále významnou roli, tato trasa je preferována před trasou přes Českou Třebovou jednak z důvodu nižší vytíženosti trati osobní dopravou a také kvůli možnosti přepřahu lokomotiv v místě změny elektrické napájecí soustavy v Kutné Hoře. Nevýhodou této trasy je větší převýšení a nepatrně větší vzdálenost. +more Tuto nevýhodu se snaží eliminovat Správa železnic zřízením postrkové služby.

Stanice a zastávky

Jihomoravský kraj

Soubor:Brno, dolní nádraží během výluky hlavního nádraží (2013-08-09; 14). jpg|Brno dolní nádraží Soubor:Brno - Hlavní nádraží. +morejpg|Brno hlavní nádraží Soubor:Židenice, železniční stanice. jpg|Brno-Židenice Soubor:Brno-Maloměřice-nádraží2013c. jpg|Brno-Maloměřice Soubor:Brno, Lesná, železniční zastávka (03). jpg|Brno-Lesná Soubor:Brno, Královo Pole, Budovcova, železniční stanice (06). jpg|Brno-Královo Pole Soubor:Brno-Řečkovice-zastávka2013b. jpg|Brno-Řečkovice Soubor:Česká, železniční zastávka (08). jpg|Česká Soubor:Kurim-nadrazi. jpg|Kuřim Soubor:Čebín, okres Brno-venkov, 2012 (7). JPG|Čebín Soubor:Tišnov, železniční zastávka Hradčany (01). jpg|Hradčany Soubor:Tišnov-nádraží2014. jpg|Tišnov Soubor:Dolní Loučky, železniční zastávka 2022. jpg|Dolní Loučky Soubor:Řikonín, železniční stanice 05. jpg|Řikonín (stav 2022) Soubor:Níhov, železniční stanice. jpg|Níhov.

Kraj Vysočina

Soubor:Vlkov u Tišnova, železniční stanice. jpg|Vlkov u Tišnova Soubor:Ořechov, železniční stanice. +morejpg|Ořechov Soubor:2011-10-05 Křižanov - nádraží ČD - (01). JPG|Křižanov Soubor:Building of Train station in Sklené nad Oslavou, Žďár nad Sázavou District. jpg|Sklené nad Oslavou Soubor:Ostrov nad Oslavou, železniční stanice. jpg|Ostrov nad Oslavou Soubor:2011-10-05 Žďár nad Sázavou - nádraží ČD - (02). JPG|Žďár nad Sázavou Soubor:Železniční stanice Hamry nad Sázavou 02. jpg|Hamry nad Sázavou Soubor:Sázava u Žďáru, nádraží (7). jpg|Sázava u Žďáru Soubor:Přibyslav, Ronov nad Sázavou, železniční zastávka. jpg|Ronov nad Sázavou Soubor:Přibyslav, train station 3. jpg|Přibyslav Soubor:Přibyslav, train stop 2. jpg|Přibyslav zastávka Soubor:Pohled, stanice. jpg|Pohled Soubor:Pohledští Dvořáci. jpg|Pohledští Dvořáci Soubor:2011-10-05 Havlíčkův Brod nádraží ČD - (10). JPG|Havlíčkův Brod.

Odkazy

Reference

Související články