Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Železniční trať Praha - Lysá nad Labem - Kolín o délce 73 km spojuje Prahu a Kolín přes Nymburk. V jízdním řádě pro cestující je uváděna v tabulkách 231 (úsek Kolín - Lysá nad Labem) a 232 (Praha - Lysá nad Labem - Milovice). Je součástí celostátní dráhy a jejím provozovatelem je Správa železnic. Je významnou součástí Pražské integrované dopravy, v rámci které zde jezdí v celé trati vlaky Eska Praha označované jako linka S2, v úseku Praha - Lysá nad Labem (- Milovice) S22 a ve špičce je doplňuje linka S9 (Benešov -) Praha - Lysá nad Labem

Popis

Většina zastávkových vlaků na této trati vyjíždí ze stanice Praha Masarykovo nádraží +moreJPG|náhled|vlevo|Původně_však_všechny_vlaky_končily_na_nádraží_známém_dnes_jako_Praha-Těšnov_(nádraží)|Praha-Těšnov. _Pozůstatkem_zrušené_tratě_je_i_tento_pilíř_kombinovaného_mostu_přes_Rokytka_(přítok_Vltavy)'>Rokytku Brandýsa, vpravo vzadu je pak nádraží Severozápadní dráhy Ve stanici Lysá nad Labem se stýkají dvě značně vytížené dvoukolejné tratě Rychlík s lokomotivou řady 163 v Lysé nad Labem 471 (CityElefant) funkcionalistickém slohu ve 20. letech Stanice v Kolíně je další významnou železniční křižovatkou.

Trať Praha - Nymburk - Kolín prochází převážně rovinatým terénem, kde se větší podélné sklony nacházejí pouze v části mezi Prahou a Čelákovicemi. Jedná se o překonání náročnějšího terénu na území Prahy a o jeden výraznější spád před stanicí Čelákovice.

Kromě pražských stanic se na trati nacházejí i další železniční uzly. Jsou to Čelákovice, odkud odbočuje regionální trať do Neratovic a trať do Mochova. +more Potom v Lysé nad Labem odbočuje elektrizovaná trať do Ústí nad Labem, významná především pro nákladní dopravu, a trať do Milovic, na které byla dokončena elektrizace v roce 2010. V Nymburce odbočuje hned několik hlavních i vedlejších tratí - do Poříčan, Mladé Boleslavi a Jičína. Ve Velkém Oseku odbočuje elektrizovaná trať do Hradce Králové, na kterou je přímý vjezd jak od Kolína, tak od Nymburka. Na okraji Kolína je v odbočce Hradištko připojena trať do Průmyslové zóny TPCA, která je veřejnou drahou, kategorizovanou jako regionální dráha. Dalším významným uzlem je stanice v Kolíně, kde se spojují hlavní tratě do Prahy, Brna a Ostravy a regionální trať do Ledečka.

Celá trať je elektrizovaná stejnosměrnou napájecí trakční soustavou o napětí 3 kV, celá trať je dvoukolejná a v některých úsecích umožňuje maximální rychlost 120 km/h, v úseku Praha - Lysá nad Labem pak maximální rychlost 100 km/h. Maximální zatížení na trati je 22,5 t na nápravu.

Historie

Trať byla vybudována soukromou Rakouskou severozápadní dráhou po částech v letech 1870-1873. Část z Nymburka do Kolína byla uvedena do provozu v roce 1870 jako součást tzv. +more základní sítě Severozápadní dráhy. Část z Nymburka do Prahy jako díl tzv. doplňovací sítě je v provozu od roku 1873, přičemž úsek z Lysé nad Labem do Prahy sloužil jako odbočka z páteřní tratě mezi Vídní a Děčínem, která tvořila nejkratší spojnici Drážďan s Vídní. Z tohoto důvodu je kilometráž na trati mezi Kolínem a Lysou počítána právě z Vídně, zatímco kilometráž do Prahy má nultý kilometr umístěný v Lysé. V letech 1873-1875 vlaky Severozápadní dráhy končily na provizorním nádraží na Rohanském ostrově, jelikož koncová stanice známá dnes pod názvem Praha-Těšnov v té době ještě nebyla dokončena.

V dobách Rakousko-uherské monarchie byl úsek této trati mezi Kolínem a Lysou významný jako tranzitní trať mezi Rakouskem a Saskem, zatímco úsek z Prahy do Velkého Oseka jako hlavní trať mezi Čechami a Pruskem. Právě trať mezi Vídní a Děčínem byla úřady monarchie vnímána jako jedna z páteřních tratí státu, a proto již roku 1900 vznikl projekt zdvojkolejnění trati Kolín-Děčín. +more V úseku mezi Čáslaví a Lysou měla být druhá kolej dokončena v roce 1906. Správní rada Rakouské severozápadní dráhy však tento nákladný projekt nepodporovala a snažila se mu vyhnout. Druhé koleje se tak úsek Velký Osek - Nymburk dočkal v roce 1907 a úsek Velký Osek - Čáslav v roce 1909.

V roce 1909 byla Rakouská severozápadní dráha zestátněna a s ní i celá trať. Majetek Severozápadní dráhy pak připadl státním drahám k. +morek. StB. Význam tratě však zůstal zachován. Oslabil až se vznikem Československa v roce 1918.

Na začátku 1. světové války byla silně zredukována osobní doprava a řada zaměstnanců dráhy narukovala na vojnu. +more Pro nedostatek mužů pak řadu těžkých prací musely zastávat i ženy. Poslední dva roky války byly v Nymburské výtopně bouřlivé, s řadou stávek především kvůli stále se snižujícím přídělům potravin. Na konci roku 1918 v souvislosti se vznikem republiky vznikly i státní dráhy ČSD, pod které trať od té doby spadala.

Krátce po 1. světové válce - 6. +more prosince 1919, došlo mezi stanicemi Mstětice (tehdy nesla název Mstětice-Lázně Ostrov) a Čelákovice k tragické dopravní nehodě, která si vyžádala 4 oběti na životech a 45 těžce a 59 lehce zraněných.

V době 1. republiky na této trati značně narostl počet cestujících v souvislosti s rozvíjejícím se rekreačním využíváním Labe a lesů mezi Čelákovicemi, Lysou a Starou Boleslaví. +more Jednalo se v této době zejména o vznikající říční lázně nazývané České Grado. Dráha dokonce poskytovala speciální slevy jízdného o sobotách a nedělích pro cestující z Prahy, kteří se sem jezdili koupat. V souvislosti s narůstající příměstskou i rekreační dopravou byla trať v letech 1925-1928 v úseku z Prahy-Vysočan do Lysé zdvojkolejněna. V roce 1928 byl v rámci elektrizace pražského železničního uzlu elektrizován i úsek Praha hlavní nádraží - Praha-Vysočany stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV. V roce 1940 pak byla ještě postavena nová trať z Velkého Oseka do výhybny Kanín na trati do Hradce Králové, která umožňuje přímou jízdu vlaků od Prahy do Hradce, jelikož do té doby se muselo jezdit s úvratí ve Velkém Oseku. Důvodem takového vedení trati bylo to, že železniční síť v Rakousku-Uhersku byla převážně orientována na Vídeň, jakožto hlavní město státu.

V posledních dnech 2. světové války došlo v okolí železniční stanice v Čelákovicích k významné odbojové činnosti. +more Jednalo se o zatarasení tratě u železničního mostu přes Labe. Důvodem tohoto činu byly obavy z cesty obrněného vlaku z Milovic, kde sídlila velká německá vojenská posádka. Situace se u železničního mostu i v samotné stanici několikrát nebezpečně vyhrotila, což stálo několik lidských životů. V této době - a to už od ledna 1945, byla jedna kolej v celé trati z Horních Počernic až do Lysé nad Labem v celé délce zastavěna asi 1300 odstavenými vagóny s nejrůznějším obsahem. Takový stav byl v době rychlého ústupu nacistických vojsk a úprku civilního obyvatelstva z východu typický prakticky pro celou českou železniční síť.

Po válce se z úseku mezi Kolínem a Lysou stala těžkotonážní magistrála, klíčová především k dopravě hnědého uhlí ze severních Čech. Trať mezi Nymburkem a Ústím nad Labem se stala doménou neslavně proslulého těžkotonážního hnutí s lokomotivami řad 555. +more0 a 556. 0. V roce 1958 byl úsek z Kolína do Lysé nad Labem elektrizován stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. V počátcích elektrického provozu na trati jezdily lokomotivy řady 140, zanedlouho poté ale převládly na nákladních vlacích stroje řad 121, 122 a v menší míře též 181. Lokomotivy řady 122 zde spolu s řadou 123 v nákladní dopravě jezdí ve značném počtu dodnes.

V roce 1972 odjel poslední osobní vlak z nádraží Praha-Těšnov a zastávkové vlaky od té doby končily ve stanici Praha-Vysočany. Samotná trať byla zrušena v roce 1984, do té doby sloužila pro nákladní dopravu a po nějaký čas po zastavení osobní dopravy též fungovalo těšnovské depo. +more V roce 1985 pak byla architektonicky hodnotná budova nádraží za poněkud chaotických okolností odstřelena. S tratí na Těšnov byla zrušena i stanice Praha-Libeň dolní nádraží a zastávka Praha-Karlín přístav.

V roce 1976 byl elektrizován i zbývající úsek z Lysé do Prahy-Vysočan. V 80. +more letech na většině osobních vlaků jezdily elektrické lokomotivy řady 130, ty jezdily i na rychlících. Na některých osobních vlacích jezdily též elektrické jednotky řad 451 a 452. Na vojenském rychlíku z Moskvy do Milovic do Lysé zajížděla ze Slovenska též lokomotiva řady 140. Na nákladních vlacích mezi Lysou a Kolínem v této době zcela převažovaly stroje řad 121 a 122, též bylahodně zastoupena řada 181. V úseku mezi Prahou a Lysou jezdil jen menší počet dálkových nákladních vlaků, trať byla významná především kvůli značné nakládce ve zdejších stanicích a vlečkách, hodně nákladu se též dopravovalo po přilehlých regionálních tratích do Neratovic a Mochova. Na manipulačních vlacích, které tuto trať v 80. letech obsluhovaly, jezdily dieselelektrické stroje řady 771.

V 90. letech se objevovaly další řady lokomotiv. +more Jednalo se především o řady 163, 363 a 372. Naopak postupně mizely starší stroje řad 121 a 181. V letech 2004-2008 byly vystavěny nové spojky v pražském železničním uzlu označované jako Nové spojení, které umožňují přímou jízdu vlaků na Masarykovo nádraží a novou kapacitnější tratí připojují též pražské hlavní nádraží.

V období 2009-2010 byl v Kolíně přes řeku Labe postaven nový železniční most na místě starého mostu. Nový most má třetí pole opatřeno přípravou pro zdvihací zařízení, aby v budoucnu po jeho zvednutí mohly proplouvat lodi s vyšším nákladem.

Současný provoz na trati

Trať lze rozdělit na dvě části s poněkud odlišným charakterem provozu. Jednou částí je úsek z Prahy do Lysé nad Labem a druhou úsek z Lysé do Kolína. +more Zatímco v první části provozu zcela dominuje osobní příměstská doprava ve spojení s rychlíky do Hradce Králové (ty jsou nicméně v úseku Praha-Nymburk od roku 2018, nejprve výlukami a pak i pravidelným jízdním řádem, odkloněny přes Poříčany kvůli rekonstrukci mezi Prahou a Lysou nad Labem), úsek druhý je pak součástí významného tranzitního tahu nákladní dopravy, kde jezdí i značný počet uhelných vlaků, které dopravují hnědé uhlí ze severočeské hnědouhelné pánve směrem dál do Čech, především pro elektrárny ve Chvaleticích, Opatovicích a Trutnově-Poříčí.

Na zastávkových vlacích, které jezdí jako linka S2 Praha - Nymburk - Kolín, S9 Benešov - Praha - Lysá nad labem a S22 Praha - Milovice jezdí elektrické jednotky řady 471 (CityElefant). Dříve na nich jezdily elektrické jednotky řad 451 a 452. +more Rychlíky na trase Praha - Hradec Králové - Trutnov jsou sestaveny většinou z lokomotiv řady 162/163 nebo 150. 2 a starších a modernizovaných rychlíkových vozů, na rychlících R23 Ústí n. L. - Kolín, které provozuje RegioJet, jsou také nasazovány lokomotivy řady 162 a upravené vozy původem z Rakouska a Německa. Rychlíky Kolín - Nymburk - Rumburk, které provozuje Arriva, jsou vedeny motorovou jednotkou 845. Spěšné vlaky Kolín - Chlumec nad Cidlinou - Trutnov jsou sestaveny z modernizovaných motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753.

Zastávkové vlaky v úseku Praha - Lysá nad Labem jezdí v pracovní dny v kratším než půlhodinovém taktu, o víkendech a ve svátcích pak v půlhodinovém, v hodinovém taktu většinou jezdí i zastávkové vlaky v úseku Lysá nad Labem - Kolín, stejně jako rychlíky Praha - Hradec Králové, do Trutnova pokračují v taktu dvouhodinovém. V ranních a odpoledních špičkách jezdí ještě několik vlaků navíc. +more Rychlíky do Ústí nad Labem a Rumburku, stejně jako spěšné vlaky do Trutnova jezdí v taktu dvouhodinovém.

V roce 2023 byla dokončena optimalizace úseku mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem, v prosinci 2023 pak i úsek Praha-Vysočany - Mstětice. Po zavedení ETCS bude traťová rychlost 140-160 km/h, do té doby zůstane rychlost 100 km/h.

Budoucnost tratě

V Praze zbývá už jen dokončit novou stanici Rajská zahrada, mezi Čelákovicemi a Mstěticemi byla zahájena 25. listopadu 2022, přičemž hlavní část stavebních prací měla začít na jaře 2023. +more Součástí modernizace je zejména zvýšení rychlosti ze současných 100 km/h na 140-160 km/h. Důvodem je již zcela nedostačující propustnost tratě, což komplikuje hustou příměstskou dopravu. Též se tato trať má stát součásti tzv. Pátého železničního koridoru, který by měl spojovat Prahu a Liberec. Modernizace úseku Lysá nad Labem - Kolín včetně třetí koleje z Lysé n. L. do Libice nad Cidlinou a Libické spojky je v plánu na roky 2027-2033.

Odkaz v kultuře

Na železniční putování z Prahy do Kolína odkazuje skladba Vlakem na Kolín skupiny Krausberry (z alba Na větvi z roku 1996):

Stanice a zastávky

Soubor:Secesní budova Hlavního nádraží. jpg|Praha hlavní nádraží Soubor:151 Masarykovo Nádraží (Estació Masaryk), façana a Na Florenci. +morejpg|Praha Masarykovo nádraží Soubor:Tesnovske nadrazi. png|Praha-Těšnov (zruš. ) Soubor:Rohanský ostrov, nádraží (01). jpg|Nákladní obvod nádraží Těšnov na Rohanském ostrově (zruš. ) Soubor:Praha, Libeň, Palmovka, bývalé dolní nádraží (01). jpg|Praha-Libeň dolní nádraží (zruš. ) Soubor:Praha-Vysočany,_nová_odbavovací_hala. jpg|Praha-Vysočany (stav ke konci rekonstrukce) Soubor:Praha-Rajská zahrada vlak (1). jpg|Praha-Rajská zahrada Soubor:Branch Skaly. jpg|Skály (Odb. ) Soubor:Praha-Horní Počernice, nádražní budova (01). jpg|Praha-Horní Počernice Soubor:Zeleneč, železniční zastávka. jpg|Zeleneč Soubor:Mstětice, železniční stanice. jpg|Mstětice Soubor:Čelákovice train station by GoogolManiac 32. jpg|Čelákovice Soubor:Čelákovice (001). jpg|Čelákovice-Jiřina Soubor:Lysá nad Labem, nádraží, nová budova. jpg|Lysá nad Labem Soubor:Ostrá nádraží 1. jpg|Ostrá Soubor:Stratov, železniční zastávka. jpg|Stratov Soubor:Kostomlaty nad Labem (2016) 02. jpg|Kostomlaty nad Labem Soubor:Nymburk hlavní nádraží. JPG|Nymburk hlavní nádraží Soubor:Poděbrady, Velké Zboží, railway stop. jpg|Velké Zboží Soubor:Zel stanice Podebrady (2016) 05. JPG|Poděbrady Soubor:Libice nad Cidlinou - ulice Nádražní 03. jpg|Libice nad Cidlinou Soubor:Velký Osek, nádraží. jpg|Velký Osek Soubor:451 085 5 kolin. JPG|Kolín-Zálabí Soubor:Kolín, nádraží, přes parkoviště. jpg|Kolín.

Odkazy

Reference

Související články

Rakouská severozápadní dráha * Esko Praha * Pražská integrovaná doprava * Železniční uzel Praha * Železniční doprava v pražské aglomeraci * Nové spojení * Seznam železničních tratí v Česku * Železniční doprava v Česku * Historie železniční dopravy v Česku

Externí odkazy

[url=http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-231]Popis trati 231[/url] * [url=http://pantograf.wz.cz/451-231.html]Fotky z trati 231[/url]

Praha - Lysá nad Labem - Kolín Praha - Lysá nad Labem - Kolín Kategorie:Železniční doprava v Praze Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji Kategorie:Železniční doprava v okrese Praha-východ Kategorie:Dopravní stavby v okrese Praha-východ Kategorie:Železniční doprava v okrese Nymburk Kategorie:Dopravní stavby v okrese Nymburk Kategorie:Železniční doprava v okrese Kolín Kategorie:Dopravní stavby v okrese Kolín Kategorie:Dopravní stavby v Praze Kategorie:Stavby v Lysé nad Labem Kategorie:Doprava v Lysé nad Labem Kategorie:Stavby v Nymburce Kategorie:Doprava v Nymburce Kategorie:Stavby v Poděbradech Kategorie:Stavby v Kolíně Kategorie:Doprava v Kolíně Kategorie:Postaveno v Česku 1870