Černovická estakáda

Černovická estakáda je železniční dvoukolejný most o 27 otvorech na železniční trati Praha - České Budějovice (součást IV. železničního koridoru) v úseku Soběslav (mimo) - Doubí u Tábora v katastrálním území Zvěrotice v km 65,422. Most překonává silnici III/13527 Soběslav -Sedlečko a údolí Černovického potoka.

Svou celkovou délkou 854,9 m je třetím nejdelším železničním mostem v České republice (po Negrelliho viaduktu 1 110 m a Branickém mostu 990 m).

Historie

Železniční trať České Budějovice - Praha byla uvedena do provozu společností Dráha císaře Františka Josefa v roce 1871. Část tratě byla v roce 1904 zdvoukolejněna a v roce 1971 byla zahájena její elektrizace, která byla kompletně dokončena v roce 2001. +more V rámci modernizace IV. železničního koridoru probíhá na této trati zdvoukolejnění a úprava pro rychlost vlaků na 160 km/h (respektive na až 200 km/h po instalaci systému ETCS). Modernizovaný úsek 8416 m dlouhý, na kterém není železniční přejezd, je veden z 28 % na náspech (tj. 2,4 km), 52 % v zářezech (tj. 4,4 km) a zbytek tvoří umělé stavby jako Zvěrotický tunel, dvě estakády a další mosty a propustky. Stavba estakády byla zahájena v říjnu 2019 a úsek byl zprovozněn 11. září 2022 po jedné koleji (druhá traťová kolej), po obou kolejích bude veden provoz od listopadu 2022.

Zadavatel stavby a investor byla Správa železnic, projekt vypracovala společnost Metroprojekt Praha, zhotovitelem byla Společnost Doubí -Soběslav, ve které byly společnosti Strabag Rail, Eurovia CS a Metrostav. Výstavbu Černovické estakády prováděly společně firmy Eurovia a Metrostav.

Geologie

Z geologického hlediska se území Zvěrotic nachází v Českém masívu a je součástí moldanubické oblasti, jejíž stáří se odhaduje na krystalinikum a prevariské paleozoikum. V oblasti se projevuje výskyt metamorfovaných hornin (pararuly) pokryté sedimenty (jílové písky a štěrky).

Stavba prochází územím s komplikovaným geologickým podložím, které je charakterizováno hlavně tektonikou. Ta se mění s hloubkou proterozoických hornin, které měly klesající tendenci v hloubce 30-25 m mezi opěrou 1 (OP1) a pilířem č. +more 20 (P20) a prudce stoupající v rozmezí 23-2,5 m mezi pilířem č. 21 (P21) a opěrou 2 (O2).

Popis

Most tvoří spřažená ocelobetonová konstrukce v délce 832,1 m s horní železobetonovou deskovou mostovkou, která je společná pro obě převáděné koleje. Trať je vedena ve směrovém oblouku 3400 m, sklon stoupání trati je 11,78 ‰.

Spodní stavba

Spodní stavbu tvoří dvě železobetonové monolitické opěry s rovnoběžnými křídly a 26 monolitických železobetonových pilířů různé dispozice založených na hlubinných pilotách. Vzhledem k složitým geologickým podmínkám jsou O1 až P20 založeny na plovoucích pilotách vetknutých do terciérních hornin a P21 až O2 jsou založeny na opěrných pilotách vetknutých do proterozoických hornin. +more Všechny piloty jsou železobetonové velkoprůměrové s průměrem 1,2 m. U brzdných pilířů ve směru podélné mostní osy byla navíc provedena mikropilotáž s tryskovou injektáží. Propojení pilot s pilířem je zabezpečena dvěma dříky konstantního průměru vetknutých do základového bloku.

Nosná konstrukce

Trámová spřažená ocelobetonová nosná konstrukce s dvojicí svařovaných hlavních nosníků o výšce 2,85 m ve tvaru ɪ nese horní železobetonovou desku mostovky společnou pro obě koleje. Most je rozdělen do devíti samostatných dilatačních celků o čtyřech typech. +more Toto rozdělení bylo provedeno z důvodů působení zatížení od účinků bezstykové koleje.

* Most prvního typu tvoří tři spojité nosníky o délkách 26,350 + 38,000 + 26,350 m. * Most druhého typu tvoří čtyři spojité nosníky o délkách 33,700 + 41,000 + 41,000 + 337,700 m. +more * Most třetího typu tvoří tři spojité nosníky o délkách 27,250 + 34,000 + 27,250 m, Tento typ se opakuje šestkrát. * Poslední typ mostu tvoří dva spojité nosníky o délkách 23,850 + 23,850 m, Celková délka nosné konstrukce je 832,1 m.

Hmotnost ocelové konstrukce je 2046 t. Na stavbě se spotřebovalo 6 320 pilot o průměru 1,2 m, 23 163 m³ betonu a 8 294 m² izolace mostovky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://silnice-zeleznice.cz/zeleznicni-infrastruktura/mosty-na-zeleznicni-trati-veseli-nad-luznici-doubi-u-tabora-519]Mosty na železniční trati Veselí nad Lužnicí - Doubí u Tábora[/url]

Kategorie:Železniční mosty v okrese Tábor Kategorie:Železniční trať Praha - České Budějovice Kategorie:Zvěrotice Kategorie:Postaveno v Česku 2022