Cesko.wiki Červená krvinka
Author
Albert FloresČervená krvinka (také nazývaná erytrocyt) je jedna z hlavních typů krevních buněk v lidském těle. Její hlavní funkcí je transportovat kyslík z plic do ostatních tkání a orgánů a přenášet oxid uhličitý zpět do plic, kde je vyměněn za kyslík. Červené krvinky mají charakteristický tvar bikonkávního disku bez jádra, což jim umožňuje být pružné a snadno se protloukat cévami. Jsou složeny převážně z proteinu nazývaného hemoglobin, který je schopen vázat kyslík a oxid uhličitý. Červená barva krvinek je způsobena přítomností železa v hemoglobinu. Životnost červených krvinek je omezena na přibližně 120 dní, poté jsou zničeny a jejich složky jsou recyklovány v těle. Červená krvinka je důležitou součástí imunitního systému a nedostatek červených krvinek nebo jejich nefunkčnost mohou vést k různým chorobám, jako je například chudokrevnost.
Lidské červené krvinky Červená krvinka čili erytrocyt (z řec. erythros - červený a kytos - buňka) je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic nebo žaber do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které se skládá z železité složky (Hemu), která váže kyslík a z bílkovinné složky (globinu). Červená krvinka se „dožívá“ 100-120 dnů.
Evoluce
Jednoduché červené krvinky se vyskytují již u některých bezobratlých. Pokud je definujeme jako buňky obsahující hemoglobin a sloužící k zachytávání kyslíku, pak se vyskytují již v tkáni některých helmintů (hlavatci, Priapulida), kteří ještě nemají cévní soustavu. +more U měkkýšů obvykle červené krvinky chybí a krevní barviva jsou rozpuštěna v hemolymfě. Kroužkovci (s uzavřenou cévní soustavou) jsou na tom buď stejně, nebo mají vyvinuty červené krvinky. U členovců nebyly červené krvinky nikdy nalezeny. Nižší strunatci obvykle červené krvinky také nemají, ale u obratlovců už vyvinuty jsou.
U ryb, plazů a ptáků jsou erytrocyty oválné s vyvinutým jádrem. U plazů a ryb jsou obvykle širší než u ptáků. +more Savci mají erytrocyty bez jádra a bikonkávního tvaru - u velbloudovitých jsou však oválné. Velikost se pohybuje od 4 mikrometrů u kozy až po 9,1 mikrometru u slona. V jednom mm³ bývá např. u člověka 4-5 milionů erytrocytů, u holubů však pouhých 2 400 000, naopak u psů až 6 650 000.
Lidské červené krvinky
kolorovaná mikrofotografie) +moresvg|vpravo|náhled|300px|vliv_osmotický_tlak'>osmotického tlaku na červené krvinky.
Statistické údaje
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: jejich rozměr je přibližně 7,4×2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny.
Lidé mají zhruba 5·1012 krvinek na 1 litr - ženy kolem 4,8 milionů červených krvinek v 1 μl krve, muži ve stejném objemu asi 5,5 milionů. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve (1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček). +more Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin (to může ovlivnit množství bílých krvinek až o 15%). V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více, než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Životní cyklus erytrocytů
Jelikož červené krvinky nemají jádra, nedovedou se samy dělit a množit a proto se neustále tvoří v kostní dřeni plochých kostí během procesu nazývaného erytropoéza (v embryu probíhá erytropoéza v játrech). Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. +more Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je 100-120 dnů. Na konci životnosti krvinky je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které buněčné jádro pomocí DNáz stráví.
Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. +more Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Krevní doping
Někteří sportovci zvyšují svůj výkon zvýšením počtu erytrocytů v krvi. Toho mohou dosáhnout dodáním erytropoetinu do těla, který zvýší produkci červených krvinek v kostní dřeni.
Další způsob zvýšení počtu červených krvinek v těle je autotransfúze krve, kdy jsou sportovcům krátce před závodem do krve vpraveny jejich vlastní, dříve odebrané, erytrocyty (ty mohou být při teplotě −78 °C skladovány 5 týdnů).
Zvýšený počet červených krvinek zvyšuje hustotu krve a může ohrozit krevní oběh dopujícího sportovce.
Odkazy
Reference
Literatura
Gerald Soslau (2019). [url=://doi. +moreorg/10. 1002/jez. b. 22922 * Udroiu, I. (2020). [url=https://link. springer. com/article/10. 1134/S0031030120120059]url=https://onlinelibrary. wiley. com/doi/10. 1002/jez. b. 22922]The role of the red blood cell and platelet in the evolution of mammalian and avian endothermy. [/url] Journal of Experimental Zoology -B: Molecular and Developmental Evolution (advance online publication). doi:[/url]Evolution of Red Blood Cells in Extant and Extinct Tetrapods[/url]. Paleontological Journal. 54 (12): 1434-1442. doi: https://doi. org/10. 1134/S0031030120120059.
Související články
Krev * Krvetvorba * Krevní skupina * Darování krve * Bílá krvinka
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20151101064053/http://dwknowles. lbl. gov/membrane/membrane. html]][[cytoplazmatická membrána[/url]] na červené krvince * [url=http://osel. cz/index. php. clanek=4786]Syntetické červené krvinky [/url].