Antonov An-124

Antonov An-124 Ruslan (v kódu NATO: „Condor“) je velký, strategický čtyřmotorový letoun, navržený v 70.-80. letech 20. století konstrukční kanceláří Antonov v Ukrajinské SSR, která byla tehdy součástí Sovětského svazu. An-124 je 2. nejtěžší vyráběné nákladní letadlo a nejtěžší nákladní letadlo ve službě na světě, za zničeným Antonovem An-225 (zvětšená konstrukce založená na An-124, byl dokončen v jediném exempláři) a Boeingem 747-8. An-124 zůstává největším vojenským dopravním letounem ve službě. Hlavním konstruktérem An-124 (a An-225) byl Viktor Tolmačov.

Během vývoje byl známý jako Izdělije 400 (produkt #400) na domácí půdě a jako An-40 na západě. Poprvé vzlétl v roce 1982, civilní osvědčení bylo vydáno 30. +more prosince 1992. V červenci 2013 bylo v komerčním provozu 26 An-124 s 10 objednanými.

V srpnu 2014 bylo oznámeno, že plány na obnovení společné výroby Antonov An-124 byly odloženy kvůli přetrvávajícímu politickému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Jediným zbývajícím výrobním závodem je ruský Aviastar-SP v Uljanovsku. +more Různí provozovatelé An-124 jsou v jednání s ohledem na certifikaci o zachování letové způsobilosti jednotlivých letounů An-124. Původní konstruktér An-124 je zodpovědný za řízení certifikačního procesu pro své vlastní produkty, ale rusko-ukrajinské konflikty ztěžují řízení tohoto procesu. V roce 2019 bylo v komerčním provozu 26 An-124.

Vývoj

An-124 nakládá trup vrtulníku Sikorsky S-92 +morejpg|náhled'>Kokpit letounu An-124 Otevřený přední nákladový prostor, viz podpěry Roku 1966 Sověti rozhodli o vývoji letounu s parametry podobnými americkému Lockheed C-5 Galaxy (nosnost 122 tun). Vývojem byla pověřena konstrukční kancelář Antonov se sídlem v Kyjevě. Ta rozpracovala projekt čtyřmotorového letounu An-124 a šestimotorového An-126, přičemž roku 1972 byl upřednostněn ten první. Stavba prototypu však musela být odložena, než pokročí vývoj potřebných technologií.

Práce na prototypu byly zahájeny roku 1979. První prototyp poprvé vzlétl +more_prosinec'>24. prosince 1982 v Kyjevě. Posádku tvořilo osm osob, přičemž pilotoval zkušební pilot V. Těrskij. Do zkoušek se postupně zapojily celkem tři prototypy. Na tovární zkoušky v letech 1986-1989 navázaly zkoušky státní. Do služby byl vojenský transportní letoun An-124 přijat v lednu 1986. Západní veřejnosti byl letoun poprvé představen roku 1985 na Pařížském aerosalonu. Tehdy byl na zemi vystaven druhý prototyp (CCCP-82002). Za letu byl veřejnosti předveden na stejném aerosalonu roku 1987. Na začátku roku 1986 byla zahájena sériová výroba, která byla rozdělena do dvou závodů: Aviastar-SP v Uljanovsku a výrobní závod společnosti Antonov v Hostomelu u Kyjeva. V roce 1992 proběhla certifikace civilní verze An-124-100. Sériová výroba byla zastavena roku 2004. Aviastar-SP do roku 2003 vyrobil 20 letadel a výrobní závod Antonov do roku 2004 vyrobil dalších 36 letounů.

V září 2004 vlády Ruska a Ukrajiny oznámily plány na obnovenou výrobu modernizované verze An-124-100M. Do roku 2020 měly obě továrny společně dodat až 80 letounů. +more Dne 25. dubna 2007 byla Mezistátním leteckým výborem certifikována modernizovaná verze letounu, označená An-124-150. Verze vznikla s rusko-ukrajinské spolupráci na základě požadavků společností Antonov Airlines a Voga-Dnepr. Letouny jsou vybaveny tzv. skleněným kokpitem a moderní avionikou, umožňující zmenšení jejich posádky z šesti na čtyři osoby. Dále mají na vybraných místech zesílený drak a inovované pohonné jednotky D-18T 4. série. Modernizovaný letoun přepraví 150 tun nákladu na vzdálenost 5000 km, což je o 30 tun více, než jeho starší verze. Snadnější je také jeho údržba.

Roku 2008 Antonov a jeho ruský partner United Aircraft Corporation (UAC) oznámily záměr obnovení výroby An-124. Důvodem byl silný a rostoucí zájem o jím nabízené přepravní schopnosti. +more Dohodu o obnově výroby letounu roku 2008 podepsaly také vlády Ruska a Ukrajiny. UAC později spolupráci zrušil, ale později přípravy znovu obnovil, údajně na rozkaz prezidenta Medveděva. Přípravy znovu přerušila anexe Krymu Ruskou federací v roce 2014, po které ruští dodavatelé s Antonovem (součást ukrajinského koncernu Ukroboronprom) přerušili spolupráci. Společnost Antonov plánuje samostatnou výrobu letounu, pro kterou musí nahradit původně ruské díly. Naopak Rusko údajně plánuje An-124 nahradit nově vyvinutým domácím letounem Il-106.

An-124 a NATO

Od 23. března 2006 jsou letouny An-124 společností Antonov Airlines a Volga-Dnepr pronajímány v rámci programu Severoatlantické aliance (NATO) pro strategickou přepravu SALIS (Strategic Airlift Interim Solution). +more Šest těchto letadel, podle nových zdrojů deset letadel, má základnu na letišti Lipsko/Halle (Flughafen Leipzig/Halle) v Německu. Doposud nebylo možno tyto letouny nahradit, např. stroji typu Airbus A400M. Letadla využívala hlavně Bundeswehr, např. pro dopravu vojáků do Afghánistánu a zpět nebo pro pomoc Kurdům. Využívají je také Kanada, Česko a další členské státy NATO.

Konstrukce

An-124 je hornokřídlý čtyřmotorový letoun s klasickými ocasními plochami. Křídlo má superkritický profil. +more Má mnohokolový podvozek příďového typu, který mu umožňuje operace i z méně kvalitních vzletových a přistávacích ploch. Trup je hermetizovaný. Ve své přední části je rozdělený na dvě paluby. Na horní palubě je umístěn zejména kokpit a prostory posádky. Spodní paluba slouží pro uložení nákladu. Manipulaci s nákladem usnadňuje příďová a záďová nakládací rampa. Vnitřní manipulační systém umožňuje nakládku bez potřeby dalšího pozemního vybavení. V konstrukci letounu jsou široce uplatněny kompozitní materiály, což proti hliníku snížilo hmotnost o více než šest tun. Nákladní prostor má délku 36,5 m, šířku 6,4 m a výšku 4,4 m, objem převyšuje 1000 m³, nosnost 120 tun.

Uživatelé

Vojenští

+more_Stejný_letoun_dopravil_22. _března_2020_do_ČR_zásilku_roušek_a_respirátorů_pro_ochranu_před_epidemii_Pandemie_covidu-19_v_Česku'>covidu-19. * ** Ruské letectvo - k roku 2019 oficiálně vlastnilo 26 letounů (z toho údajně čtyři letuschopné).

* ** Sovětské letectvo

Civilní

Libyan Arab Air Cargo - společnost získala dva letouny An-124.

* ** Volga-Dnepr ** Polet Airlines - společnost provozovala osm An-124.

* ** Maximus Air Cargo - pro společnost byl na Ukrajině roku 2004 vyroben jeden An-124.

* ** Antonov Airlines - k roku 2012 provozovala 7 letounů An-124.

Varianty

An-124 přistávající na letišti Brno-Tuřany * An-124 - vojenská transportní verze * An-124-100 - civilní dopravní verze * An-124-100M - modernizace An-124-100 - nová avionika umožňující snížení členů osádky z 6 na 4, zvýšení bezpečnosti a zlepšení navigace * An-124A - úprava pro provoz z letišť s horším povrchem * An-124-200 - verze s americkými motory General Electric CF6-80C2 * An-124-210 - verze s britskými motory Rolls-Royce RB211-524H-T

Specifikace

Technické údaje

Výkres letounu An-124 * Posádka: 4-6 (pilot, kopilot, navigátor, hl. +more letový inženýr (+letový inženýr, radista) + 2 obsluhující náklad) * Rozpětí: 73,3 m * Délka: 69,1 m * Výška: 20,8 m * Nosná plocha: 628 m² * Hmotnosti: ** prázdná: 175 000 kg ** vzletová: 405 000 kg * Max. užit. zatížení: 150 000 kg * Pohonná jednotka: 4× dvouproudový motor Progress D-18T * Výkon pohonné jednotky: 4× 229,5 kN.

Výkony

Maximální rychlost: 865 km/h * Cestovní rychlost: 800-850 km/h * Dolet: 5 200 km * Dolet s max. zátěží: 4500 km * Dostup: 12 000 m * Plošné zatížení: 645 kg/m² * Poměr tah/hmotnost: 0,23

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Antonov An-225 * McDonnell Douglas C-17 Globemaster III * Lockheed C-5 Galaxy

Externí odkazy

Kategorie:Sovětská a ruská transportní letadla Kategorie:Ukrajinská transportní letadla An-124