Antonín Husník (letecký konstruktér)

Život

Mládí

Narodil se v Kuklenách u Hradce Králové. Nastoupil na žižkovskou reálku a po jejím absolutoriu začal roku 1912 studovat pražskou techniku. +more Zde se seznámil s Miroslavem Hajnem a Pavlem Benešem, dohromady je spojoval hluboký zájem o letectví. Po překonání počátečních rozepří vznikl 13. října 1913 v Malostranské besedě Český aviatický klub, kterého se Husník stal zakládajícím členem. V roce 1914 přerušila jeho vysokoškolská studia první světová válka, Antonín Husník narukoval na frontu na podzim téhož roku. Odvedení také přerušilo jeho práce na rozestavěném letounu vlastní konstrukce. Sloužil u horského dělostřelectva v Haliči a také na italské frontě.

Odtud se koncem roku 1918 vrátil do nově vzniklého Československa a stal se členem leteckého sboru Československé armády. Zasadil se o obnovení Českého aviatického klubu, následně spoluzakládal Aeroklub republiky československé. +more V roce 1920 z armády vystoupil a vedl časopis Aviatika.

Aero

Od roku 1919 byl Antonín Husník součástí kolektivu, který toho roku spoluzaložil leteckou továrnu Aero. Hlavním investorem a majitelem se stal JUDr. +more Vladimír Kabeš, šéfkonstruktérem pak Antonín Vlasák, dále zde pracoval například Karl Rösner, dřívější zaměstnanec firmy Gothaer Waggonfabrik. Husníkovi spolužáci Beneš a Hajn se současně stali konstruktéry v konkurenční letecké továrně Avia.

Zpočátku se továrna zaměřovala na opravy letadel z první světové války, roku 1920 se přestěhovala do dřevěných objektů v Holešovicích. Husník se podílel již na jedné z prvních zakázek na 35 dvojplošníků pod licencí firmy Brandenburg. +more Firma následně začíná realizovat první sériovou konstrukci vlastní výroby, dvouplošník A-2, následují další typy. Po počátečních finančních obtížích přesunulo Aero svou výrobu do velkého moderního výrobního areálu ve Vysočanech s téměř 600 zaměstnanci. Roku 1924 se Antonín Husník stal šéfkonstruktérem firmy. Byl také členem Masarykovy letecké ligy, spoluzakládal a vydával časopis Letectví.

Roku 1929 začalo Aero z důvodu klesajícího zájmu o letouny vinou hospodářské krize s produkcí automobilů, mj. s účastí konstruktéra Břetislava Novotného. +more Husník se dál věnoval jen letecké produkci. V roce 1931 získal titul inženýra, kterého kvůli začátku války nemohl v řádném studiu dosáhnout.

+morejpg|vlevo|náhled'>Nákres dopravního letadla Aero A 10, 1929 Během celých téměř celých 20. , 30. a poloviny 40. let byl Husník ústřední postavou vývoje letadel firmy Aero, je uváděn jako autor většiny konstrukcí letounů společnosti. Konstrukční kancelář navrhovala širokou škálu typů letadel: průzkumná, stíhací, bombardovací či civilní dopravní, lehká sportovní nebo cvičná. Mezi odběratele patřila ČSA, Ministerstvo národní obrany i zahraniční odběratelé. Během druhé světové války byl vývoj nových letadel v Aeru zastaven a výroba se soustředila především na průzkumná letadla Fw 189 a další pro německou Luftwaffe.

Po válce

Po skončení války roku 1945 byl podnik v rámci dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše znárodněn. V roce 1946 Husník opustil místo technického ředitele Aera, (vystřídal jej Ing. +more Böttner), následně byl pověřen prací pro Ministerstvo strojírenství a přizván ke spolupráci při rekonstrukci československého leteckého průmyslu. Jeho součástí mělo být též sjednocení všech leteckých továren, s výjimkou Avie, do jednoho celistvého podniku Let, Husník se měl stát jeho generálním ředitelem.

Havárie na Ještědu

Mohyla letců na Ještědu v místě nehody 20. +more srpna 1948 se Antonín Husník, Ing. Vladimír Karmazín a tři další jejich kolegové vydali na služební let strojem Aero C-103 na Leteckou akademii do Liberce. Letoun se nedaleko před cílem dostal do bouřky a při neúspěšném pokusu z ní vylétnout havaroval na svahu hory Ještěd. Husník jako jediný z posádky s četnými zraněními přežil, vynesl těla ostatních z letadla a na nedaleké silnici přivolal pomoc. Svým zraněním podlehl v nemocnici 26. srpna ve věku 53 let.

Pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově. +morejpg|náhled|Hrob_rodiny_Antonína_Husníka_na_Vinohradský_hřbitov'>Vinohradském hřbitově U místa nehody na Ještědu byl zemřelým vystavěn kamenný památník obklopený troskami letadla. V Praze 13 byla po Antonínu Husníkovi pojmenována ulice, Husníkova.

Konstrukce letounů

Konstrukce letadel, u nichž je jako autor uveden Antonín Husník:

* Aero Ae-01 * Aero Ae-02 * Aero Ae-04 * Aero Ae-45 * Aero A-10 * Aero A-11 * Aero A-12 * Aero A-14 * Aero A-18 * Aero A-20 * Aero A-21 * Aero A-22 * Aero A-23 * Aero A-24 * Aero A-25 * Aero A-26 * Aero A-29 * Aero A-30 * Aero A-32 * Aero A-34 Kos * Aero A-35 * Aero A-38 * Aero A-42 * Aero A-46 * Aero A-100 * Aero A-101 * Aero A-102 * Aero A-104 * Aero A-200 * Aero A-204

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. fronta. +morecz/letecky-konstrukter-antonin-husnik]Detailní životopis Antonína Husníka[/url] * [url=https://www. praha9. cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/z-dejin-tovarny-aero]Historie firmy Aero[/url] * [url=https://www. valka. cz/Husnik-Antonin-t41833]Profil na valka. cz[/url] * [url=https://biblio. hiu. cas. cz/authorities/163821. locale=cs]Profil na stránce HÚ AV[/url] * [url=http://stop. p13. cz/cs/rijen-2009/husnikova-ulice/3421/]Ulice Husníkova (Praha 13)[/url].

Kategorie:Průkopníci letectví Kategorie:Čeští letečtí konstruktéři Kategorie:Čeští letci Kategorie:Čeští inženýři Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Narození 18. +more listopadu Kategorie:Narození v Kuklenách Kategorie:Úmrtí 1948 Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v Liberci Kategorie:Muži Kategorie:Inženýři 20. století Kategorie:Oběti leteckých nehod Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově.