Aero A-102

Aero A-102 byl prototyp československého stíhacího hornoplošníku z 30. let 20. století navržený šéfkonstruktérem ing. Antonínem Husníkem z firmy Aero, továrna letadel dr. Kabeš. Stroj byl připravován dle požadavku Ministerstva národní obrany od roku 1932, ovšem v soutěži nakonec uspěla konkurenční firma Avia z koncernu Škoda. Ze sériové výroby stroje A-102 nakonec sešlo.

Vznik a vývoj

Příběh letounu A-102 se započal koncem léta 1932, kdy byly pod tímto označením dokončeny výkresy elegantního dvojplošníku bez baldachýnu, jemuž horní křídlo vyrůstalo přímo ze hřbetu trupu a lomilo se do M. Podle výpočtů měl dvojplošník A-102 s motorem Gnome-Rhône 14Krsd „Mistral Major“ dosahovat rychlosti 397 km/h. +more Návrh dvojplošníku byl zaslán na Ministerstvo národní obrany (MNO), kde soutěžil s jinými projekty stíhacích letadel - Š-231 (Letov), B-34 (Avia) a BH-44 (Praga). Vyhrála i tentokrát Avia, za níž stála mocná Škodovka, a všem v Aerovce bylo jasné, že mohou příště prorazit jedině velmi moderní koncepcí. Cesta vedla k polosamonosnému dolnoplošníku, který už tehdy ve světě začal pomalu dobývat půdu.

Počátkem roku 1933 putovala na MNO nabídka stíhacího letounu A-102D. Šlo o velmi slibný projekt, při jehož výpočtu se objevila rychlost dosud u nás nedosažená - 421 km/h. +more Avšak na MNO dosud trvala nedůvěra k dolnoplošníkům, upevněná obtížemi s letouny Avia ve dvacátých letech a MNO tedy nedalo souhlas ke stavbě A-102D. Bylo však zřejmé, že i v samotné kanceláři Aero byli poněkud nejistí nad problémy, které by řešení takového stroje přineslo. V celokovovém řešení kostry neměli přece ještě takové zkušenosti a zejména koncepce dolnoplošníku byla nesmírně náročná. Proto při vývoji prototypu pro druhé kolo soutěže na standardní stíhací letoun, z níž posléze vyšel vítězně typ Avia B-534 (vyráběný od roku 1935), obrátili svou pozornost k řešení A-102 jako hornoplošníku se vzpěrovým křídlem. Ani konstrukce hornoplošníku nebyla jednoduchá, jak lze ostatně pozorovat na dochovaných materiálech. Velmi obsáhle se experimentovalo s polohou křídla a trupu, s výztužným systémem aj. Bylo dobře patrno, jak po několika tápavých krocích začnou linie nového letadla uzrávat, až nakonec vyústí do definitivního řešení.

Prototyp stíhacího hornoplošníku A-102 byl zalétán v červenci 1934, poháněn dvouhvězdicovým motorem Walter Mistral K 14-I o nominálním výkonu 515 kW (700 k).

Popis letounu

+more_290). jpg|náhled'>Aero A-102 na Národní letecké výstavě v Praze (1937) A-102 vypadala velmi slibně, avšak zdaleka neznamenala stoprocentní úspěch. Při zkouškách se jako nesporný klad projevila neobyčejná rychlost 430 km/h, nejvyšší, jaké do té doby dosáhlo československé letadlo. Velmi dobrá byla obratnost a stoupavost, rovněž délka rozjezdu byla při 135 m překvapující. Neuspokojovaly však vlastnosti při přistávání. A-102 ještě neměla vztlakové klapky a při svém poměrně vysokém plošném zatížení 110 kg/m2 (dvojplošník B-534 měl 78 kg/m2) musela sedat při rychlosti okolo 140 km/h, a to byla tehdy příliš vysoká hodnota, na níž nebyli připraveni ani zkušení tovární piloti. Pro řadové stíhací letce, zvyklé dosud na dvouplošníky, by to znamenalo značnou změnu návyků. Aero A-102 byl jednomotorový, jednomístný vzpěrový hornoplošník. Křídlo s kovovou kostrou bylo na náběžné hraně potaženo duralem a zbytek plochy plátnem. Eliptické prohnuté křídlo (lomené do M) bylo napojeno přímo na hřbet trupu a podepřeno na obou stranách vzpěrami ve tvaru N. Ty byly ukotveny do nejširší části křídla a do trupu. Trup svařený z ocelových trubek byl částečně potažen duralem (v přední části trupu) a částečně plátnem. Otevřený pilotní prostor byl chráněn větrným štítkem. Ocasní plochy byly vyztuženy ocelovými strunami a potaženy plátnem. Pevný podvozek s kapkovitě krytými a odpruženými koly byl ostruhového typu. Motor Walter 14 Kfs Mistral Major byl kapotován krytem NACA. Výzbroj tvořily 4 kulomety vz. 30 ráže 7,92 mm z České zbrojovky ve Strakonicích umístěné v křídle, na každé straně dva.

Použití

+more_4,_p. _156). jpg|náhled'>Aero A-102, stíhací letoun (1934) Prototyp byl v roce 1935 intenzivně zkoušen ve Vojenském technickém leteckém ústavu (VTLÚ) a nejméně dvakrát havaroval. V létal v hliníkovém nátěru na celé ploše a s označením "bleděmodrá s9". V roce 1934 při příletu na kbelské letiště vysadil pilotu Vnukovi motor a letoun havaroval do svahu pod letištěm. V roce 1936 zase havaroval mjr. Ján Ambruš. Pokaždé se podařilo stroj opravit tak, aby mohly letové zkoušky pokračovat. Tehdy s ním již československé letectvo nepočítalo. Po poslední těžké havárii byl s největší, pravděpodobností vráceno výrobci, který stroj opravil.

Letoun A-102 se objevil v červnu 1937 na III. Národní letecké výstavě v Praze, kde tvořil dominantu stánku firmy Aero. +more Účast na této veřejné akci lze označit za pokus dodávat (v případě zájmu) letoun do zahraničí. Ale bylo to vlastně jediné a poslední uvedení A-102 na veřejnosti. Jako nepodložená teorie se ukázala historka s možným "exportem" jediné vyrobené stíhačky Aero A-102 do válčícího Španělska.

Provoz letounu prokázal, že stroj měl oproti dvouplošníkům Avia B-534 příliš vysokou přistávací rychlost, což by tehdy činilo pilotům velké potíže. Kvůli relativně malé nosné ploše měl na tu dobu velké plošné zatížení. +more Špatné přistávací charakteristiky by vyléčily vztlakové klapky, ty letoun ale neměl. Avia navíc v roce 1937 přišla s moderněji řešeným dolnoplošníkem B-35, který sliboval dovést naše stíhací letectvo na kvalitativně podstatně vyšší úroveň, a proto byla A-102 definitivně odsunuta stranou. Vývojová řada stíhacích letounů Aero nebyla tedy ani početná, ani příliš úspěšná. Mnohem větší morální i obchodní zisk přinesly konstrukce dvoumístných těžších vojenských letadel.

Specifikace

Walter Mistral K 14-I (1934-37) Data podle

Technické údaje

Posádka: 1 * Rozpětí: 11,50 m * Délka: 7,30 m * Nosná plocha: 18,50 m2 * Plošné zatížení: 110 kg/m2 * Hmotnost prázdného letounu: 1 478 kg * Vzletová hmotnost: 2 036 kg * Pohonná jednotka: 1× pístový, vzduchem chlazený, dvouhvězdicový čtrnáctiválcový motor Walter Mistral K 14-I (14Kfs) **nominální, jmenovitý výkon: 515 kW / 700 k při 2400 ot/min ** maximální, vzletový výkon: 588 kW / 800 k při 2520 ot/min ** max. výkonnost ve výšce 3850 m: 588 kW / 800 k při 2400 ot/min * Vrtule: pevná kovová třílistá

Výkony

Maximální rychlost: 434 km/h * Cestovní rychlost: 356 km/h * Přistávací rychlost: 140 km/h * Dostup: 10 000 m * Stoupavost: 14,3 m/s, do 5 000 m 5,8 min * Dolet: 670 km

Výzbroj

4 × pevný letecký kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm

Odkazy

Reference

Související články

Antonín Husník * A. S. +more Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha - Jinonice * Walter Mistral.

Literatura

PAVLŮSEK, Alois: Československé stíhací letouny. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2018, 128 s. +more, ISBN 978-80-264-1809-2 * Prospekt Aero A-102, A-300, A-200, A-204. Praha: Aero, továrna letadel Dr. Kabeš, 1938, 12 s.

Externí odkazy

[url=http://www. vinar. +morecz/mitte/a102. htm]AERO A-102[/url] na vinar. cz * [url=https://www. valka. cz/Aero-A-102-t3757]Aero A-102[/url] na valka. cz * [url=http://letecke-muzeum. wz. cz/aero-a-102. html]Aero A-102[/url] na letecke-muzeum. wz. cz * Aero A. 102 na airwar. ru (Уголок неба) * [url=http://www. aviastar. org/air/czech/aero_a-102. php]Aero A 102[/url] na aviastar. org.

A-102 Kategorie:Československá stíhací letadla Kategorie:Letecké prototypy