Antonín Krecar

Antonín Krecar (10. listopadu 1851 Pecka - 25. května 1914 Slaný) byl český středoškolský učitel, historik, překladatel, školní rada a slánský politik. Svou učitelskou kariéru započal v Jičíně, ovšem většinu života učil na obecním gymnáziu ve Slaném. Jeho specializací byla klasická filologie a němčina. Mimo to se věnoval studiu slánských regionálních dějin a publikoval řadu historických, filosofických a pedagogických článků a překladů. Byl také činný v místní politice a v závěru svého života se na krátkou dobu stal starostou města Slaného. V této funkci však neuspěl a po necelých dvou letech byl nucen rezignovat.

Mládí a učitelské působení

Budova gymnázia ve Slaném, působiště Antonína Krecara, roku 1908 Antonín Krecar se narodil 10. +more listopadu 1851 v obci Pecka v Podkrkonoší. V nedalekém Jičíně absolvoval c. k. státní gymnázium a následně vystudoval klasickou filologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1875 se vrátil na jičínské gymnázium, tentokrát však jako suplující učitel. O tři roky později pak byl již jako aprobovaný učitel klasické filologie pro vyšší gymnázia a aprobovaný učitel němčiny pro nižší gymnázia přeložen na gymnázium ve Slaném, kde se stal členem jeho prvního světského učitelského sboru, sestávajího z ředitele školy a pěti učitelů. Předtím škola patřila piaristickému řádu a podle Krecarových slov byla po 200 letech své existence ve velmi špatném stavu, trpěla nedostatkem žáků i špatným materiálním vybavením a hrozilo jí zrušení, což se městská rada rozhodla vyřešit jejím zakoupením a přeměnou na obecní gymnázium. Rovněž Krecarovým přičiněním škola krizi v následujících letech překonala.

Dne 20. ledna 1883 se zde oženil s Julií Jiráskovou, dcerou sedláka z nedaleké obce Vraný, které v době bylo 23 let. +more 9. února 1884 se jim pak ve Vraném narodilo jejich jediné dítě, budoucí básník a kritik Jarmil Krecar.

Publikační činnost

Po letech strávených ve Slaném se Antonín Krecar stal uznávaným znalcem místní historie. Své příspěvky publikoval především v ročence Slánský obzor, vydávané Musejním spolkem ve Slaném. +more Jeho první stať se nazývala Karel Josef Biener z Bienenberku, otec české archeologie, rodák slánský a pojednával v ní, jak už název napovídá, o zásluhách rytíře Bienera z Bienenberka (1731-1798) na rozvoji archeologie v českých zemích. Další jeho příspěvky pak byly publikovány až po přelomu století a věnoval se v nich především historii města. V letech 1907 až 1912 toto periodikum také redigoval.

Slánské gymnázium vydalo také ve svých výročních zprávách několik jeho literárně-vědných statí zaobírajících se především českou literaturou, ale také římským básníkem Vergiliem. Jako editor sestavil a roku 1908 vydal odbornou publikaci Jubilejní památník na oslavu dvěstěpadesátiletého trvání c. +more k. gymnasia v Slaném. Byl také činný jako překladatel, přičemž oceňován je zejména jeho první český překlad Rousseauova pedagogického díla Emil čili o vychování, který také opatřil svými poznámkami. Kromě toho publikoval pedagogické a filologické články v časopisech Beseda učitelská, Česká škola, Paedagogium, Paedagogické rozhledy, Posel z Budče, Učitelské listy či Dědictví Komenského. Byl spolupracovníkem Stručného slovníku pedagogického a Riegrova Naučného slovníku. Věnoval se také přednáškové činnosti.

Bibliografie

Překlady

Politická činnost

Antonín Krecar byl také veřejně činný a opakovaně kandidoval do obecního i okresního zastupitelstva. Roku 1887 byl zvolen do obecního zastupitelstva, a to na úkor ředitele gymnázia, což způsobilo pozdvižení jak ve škole samotné, tak i ve městě, a spor nakonec řešily i soudy - nejprve okresní, a poté Správní soudní dvůr ve Vídni, kde Krecar nakonec prohrál. +more Přesto se později členem zastupitelstva stal, roku 1907 byl dokonce zvolen členem slánské městské rady, následně se stal také prvním radním a nakonec 25. července 1911 starostou města. Jeho nástup do čela radnice byl vzhledem k jeho dobré pověsti přijat s velkým očekáváním, ovšem velmi brzy musel čelit silné krizi, která přesáhla jeho politické i odborné schopnosti. Jeho působení se střetlo s velkou kritikou, která rychle vedla k jeho politické izolaci a nakonec i rezignaci.

Podle dobové zprávy ve Slánském obzoru totiž byly v průběhu roku 1912 odhaleny případy zpronevěry peněz z městského rozpočtu datující se již od roku 1893 a následná zemská revize došla k závěru, že utrpěná škoda činí asi 36 tisíc korun. Za viníka byl označen zesnulý účetní městské spořitelny Karel Kazda. +more Následovala krize spojená se sestavováním rozpočtu na rok 1913, během něhož se starosta dostal do sporu s členy městské rady a ostře na něj zaútočil také mladočeský regionální list Světlo, který ho napadl, že věcné návrhy radních odbývá urážlivými poznámkami, že nesvolává schůze městské rady a když se radní někde sejdou, tak se snaží perzekvovat majitele, kteří jim propůjčili své prostory. List dále starostu obvinil, že ignoruje i městské zastupitelstvo a že užívá městských financí, ačkoliv nemá schválený rozpočet, a vyzval ho k rezignaci. Názory samotného Antonína Krecara na příčiny krize či jeho obranu proti útokům dobový tisk nezaznamenal.

Koncem února roku 1913 všichni členové rady s výjimkou Krecarova největšího odpůrce Jana Zouly na své funkce rezignovali. Krecar nakonec nátlaku podlehl a na 5. +more března 1913 svolal schůzi zastupitelstva, ačkoliv sám se z účasti na ní ze zdravotních důvodů omluvil. Schůze, které předsedal radní Zoula, se účastnilo 29 zastupitelů, a hned na jejím počátku byl podán návrh, podepsaný 26 zastupiteli, aby schůze započala jednáním o sporu městské rady se starostou a o vyslovení nedůvěry starostovi. Po debatě, v níž byl Antonín Krecar terčem ostré kritiky, se zastupitelstvo jednohlasně usneslo, že nepřijme rezignaci členů městské rady, a naopak většinou 28 hlasů (jeden se zdržel) vyslovilo nedůvěru Antonínu Krecarovi a vyzvalo ho, aby se vzdal mandátu starosty. Dne 30. dubna 1913 pak zastupitelstvo Krecarovu rezignaci přijalo a vzápětí novým starostou zvolilo Jana Zoulu.

Úmrtí

Antonín Krecar zemřel 25. května 1914 ve Slaném, kde byl také pohřben. +more Podle dobové zprávy v listu Svobodný občan se smutečního průvodu zúčastnily zástupy lidí, včetně učitelského sboru a studentů gymnázia, členů okresního zastupitelstva a zástupců mnoha dalších významných společností, spolků či firem z města.

27. prosince 1917 zemřela jeho manželka Julie Krecarová a byla pohřbena v rodinné hrobce ve Vraném.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští filologové Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové z Jičína Kategorie:Pedagogové ze Slaného Kategorie:Starostové Slaného Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Narození 10. +more listopadu Kategorie:Narození v Pecce (okres Jičín) Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí 25. května Kategorie:Úmrtí ve Slaném Kategorie:Pohřbení ve Slaném Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století.