Cesko.wiki Jarmil Krecar
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se v rodině slanského gymnaziálního profesora češtiny, němčiny, latiny a řečtiny Antonína Krecara (1851-1914) a jeho ženy Julie rozené Jiráskové. V letech 1894-1902 studoval slanské gymnázium. +more Ve vyšších ročnících začíná přispívat do studentských časopisů a poprvé použil pseudonym Jarmil, který potom používal až do smrti. Ovlivněn četbou časopisů Moderní revue, Volné směry a Nový Kult se nadchl pro dekadenci.
Po maturitě v roce 1902 začal studovat češtinu a francouzštinu na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Doma ve Slaném se stýkal se Slanskou bohémou, do které patřili i Arthur Breisky a Otakar Pertold. +more V roce 1904 odjel do Paříže, kde studoval na Sorboně a dále na École des hautes études. U vojenského odvodu v roce 1906 byl uznán neschopným vojenské služby.
Na universitě se seznámil s Karlem Hugo Hilarem, se kterým seznámil i svého přítele Arthura Breiski. Několik let pak spolupracovali na vydávání Moderní bibliotéky, kterou vydával do roku 1914 František Adámek.
Ve školním roce 1906/1908 začal učit jako suplent, v roce 1908 složil závěrečné zkoušky z francouzštiny a němčiny. V roce 1910 byl uznán způsobilým k výuce češtiny a francouzštiny na středních školách. +more Ve školním roce 1910/1911 nastoupil na reálné gymnázium v Litomyšli. Zde mimo jiné ovlivnil i Josefa Portmana. Také se zde seznámil se svou budoucí manželkou Klementýnou Laubovou (1895-1965), dcerou litomyšlského lékárníka. Následující školní rok nastoupil jako suplent na reálku v Ječné ulici v Praze a současně na reálku na Vinohradech.
V roce 1913 byl donucen si vzít za ženu svou bývalou žačku Klementýnu Laubovou (sňatek byl 1. února 1913). +more Za její věno si zakoupili dům na Vinohradech. Klementa se podílela na překladu Povídek z přírody Julese Renarda a Dámské knížky Felixe Poppenberga. Klementa Krecarová vstoupila i do dějin českého sochařství, neboť stála modelem příteli svého manžela, Janu Štursovi pro jeho sochu Dar nebes a země (1918). Po roce 1924 měl Krecar několik milenek a manželství přestalo fungovat. Klementa jej v roce 1927 opustila, rozvedeni ale nebyli nikdy.
V roce 1916 se seznámil s Ludvíkem Bradáčem a záhy se stal poradcem edice Vybrané knihy a redaktorem bibliofilského časopisu Knihomil, který byl v roce 1921 přejmenován na Knihomol a vycházel do roku 1927. V roce 1917 se seznámil s Jiřím Karáskem ze Lvovic a stal se záhy členem družiny okolo časopisu Moderní revue (zanikl v roce 1925). +more V průběhu první světové války se seznámil s V. H. Brunnerem. Ten se stal jeho blízkým přítelem a rovněž mu vymaloval jeho vinohradský byt. Po Krecarově smrti byly tyto malby zničeny. K jeho přátelům patřil i malíř Vratislav Nechleba, který je autorem Krecarova portrétu.
V roce 1918 byl jmenován profesorem na 2. reálce na Vinohradech. +more Rok nato byl přeložen do Kutné Hory, kam ale odmítl nastoupit. Krátce pracoval jako úředník ministerstva zahraničí a od roku 1922 pracoval jako knihovník Národního muzea, kde zpracovával literární hesla pro Komenského slovník naučný. Knihovnu tehdy vedl Čeněk Zíbrt. Jarmil Krecar zde pracoval až do roku 1939 a ze své práce vytěžil mnoho literárně historických zajímavostí a kuriozit, které použil ve svých knihách ze 30. let.
Po krachu Bradáčova nakladatelství vedl bibliofilskou edici Zodiak pro vydavatelství Svatopluka Klíra. V roce 1929 začal pracovat jako redaktor kulturní rubriky pravicových bulvárních novin Polední list. +more Po studentských demonstracích v listopadu 1939 byl zatčen a měsíc vězněn na Pankráci. Po propuštění z vazby bylo jeho místo v knihovně Národního muzea obsazeno a v roce 1942 byl poslán do předčasné penze.
V druhé polovině padesátých let se jeho zdravotní stav zhoršil a 9. září 1959 zemřel ve věku 75 let. +more Jeho přání, aby se z jeho bytu stalo muzeum, bylo komisí Ministerstva školství a kultury zamítnuto. Brunnerovy malby byly zabíleny, Krecarova knihovna a sbírka umění byla částečně rozkradena a zbytek byl rozptýlen do různých institucí. Jeho literární pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.
Vedle toho, že byl jedním z posledních zastánců dekadence v Praze, byl též znám pro svůj dandysmus a výstřední záliby.
Dílo
Pseudonymy
Jarmil Krecar, Jarmil Krecar z Růžokvětu, Jarmila Dušková, Zdeněk Woldan
Již své publikace ve studentském časopisu začal podepisovat křestním jménem Jarmil namísto původního Jaromír. Od roku 1905 do roku 1915 používal i šlechtický přídomek Jarmil Krecar z Růžokvětu na základě údajného příbuzenského vztahu se Zachariášem Klecarem z Růžokvětu (1646-1693).
Pro některá svá díla použil i pseudonym V. L. +more Liberté (rozuměj: Vive la liberté). Tento pseudonym používali ale i jiní spisovatelé, například Leopold Kochman, Antonín Svoboda nebo František Cajthaml.
Básně
Krecarovy dekadentní básnické sbírky byly kritikou zcela odmítnuty jako prázdné opakování dekadentních schémat.
* Předčasné vinobraní, vlastní náklad, 1903 * V mé duši věčný smutek dlí (Bibelot lyriky), vlastní náklad, 1905 * Dvojice, Praha : Ludvík Bradáč, 1921 * Panna a jednorožec, Praha : František Kobliha, 1927 - bibliofilie
Dramata
Ilseino srdce, psáno 1907, vydáno Praha : Ludvík Bradáč, 1917 * U zelené žáby, Praha : Ludvík Bradáč, 1925
Próza
Legenda o sestře Valerianě, Praha : Ludvík Bradáč, 1920
Eseje a kritiky
Hana Kvapilová, Praha : Ludvík Bradáč, 1917 - medailon herečky * Sňaté masky, Praha : Ludvík Bradáč, 1917 - divadelní stati z let 1910-1912 * Glosy do cizích knih, Praha : Ludvík Bradáč, 1924 - soubor předmluv do knih Moderní bibliotéky - zahraniční autoři * Počet z víry a pochyb : kritické stati z doby převratu, Praha : Ludvík Bradáč, 1924 - kritiky z Moderní revue - domácí autoři * Řemeslo a umění v knize, Praha : Arthur Novák, 1927 * Pan V. H. +more B. Umělec a kamarád, Praha : Štěpán Jež, 1928 - knížka, věnovaná příteli V. H. Brunnerovi * Večer s Hollarem, Praha : Jaroslav Picka, 1930 - povídka.
Ve svých knihách ze třicátých let se věnoval bulvárnímu zpracování různých literárně historických kuriozit, které se mu podařilo objevit v archivu Národního muzea.
* Hledání včerejšího dne, Praha : Zdeněk Jeřábek, 1936 * Nejnovější zprávy z minulého století, Praha : Zdeněk Jeřábek, 1937 * Z křižovatky nad Vltavou, Praha : Zdeněk Jeřábek, 1938 * Quodlibet z let letoucích, Praha, Soukromý tisk, 1939
Překlady
Svými překlady z francouzštiny a z angličtiny pro Moderní bibliotéku si záhy získal dobrou pověst. Do roku 1924 přeložil řadu knih francouzských a anglických autorů. +more Po ukončení vydávání Moderní bibliotéky Františka Adámka v roce 1914 překládal pro Bohumila Bradáče. Vedle toho je i autorem předmluv k těmto i jiným knihám. Tyto předmluvy byly shrnuty do knihy Glosy do cizích knih (1924).
* Charles Baudelaire: Rakety, mé srdce obnažené, Praha : František Adámek, 1907 * Franz Blei: Pudrovadlo, Praha : František Adámek, 1909. * Gérard de Nerval: Sylvie, Praha : František Adámek, 1909 * Franz Blei: Kronikáři lásky, 1911 * Jean Lorrain: Pan de Bougrelon, Praha : František Adámek, 1912 * Jules Renard: Povídky z přírody, (spolu se svou manželkou Klementou Krecarovou), Praha : František Adámek, 1912 * Carlos Reyles: Metafyzika zlata, Praha : František Adámek, 1912 * Felix Poppenberg, Dámská knížka, (spolu se svou manželkou Klementou Krecarovou), Praha : František Adámek, 1913 * Colette-Willy, Sedm rozhovorů zvířat, Praha 1913 * Šahrazadiny povídky, Praha : František Adámek, 1913 * Théophile Gautier, Slečna de Maupin, Praha 1913 * Zdeněk Woldan, Libertinská poezie, Praha 1914 - překlady francouzských libertinských autorů. +more Do této sbírky zařadil i několik vlastních básní, což přiznal až v roce 1927. Část obsahu byla zkonfiskována, úplné znění vyšlo pod názvem Básně libertinů až v roce 1929. * Paul Verlaine: Galantní slavnosti, Praha 1916 * Alexander Pope: Uloupená kadeř, KDA, svazek 143, Praha : Kamilla Neumannová, 1916 * Charles Nodier, Biblioman, Praha : Ludvík Bradáč, 1918 * Claude Godard d’Aucour, Thermidore, Praha : Ludvík Bradáč, 1919 * Remy de Gourmont, Promenády, Praha : Ludvík Bradáč, 1920 * Hugues Rebell, Nichina, Praha : Ludvík Bradáč, 1921 * André Suarès, Láska a příroda, Praha : Ludvík Bradáč, 1921 * Rabíndranáth Thákur, Poštovní úřad, Kladno : J. Šnajdr, 1921 * Oscar Wilde, Florencká tragédie, Praha : Ludvík Bradáč, 1921 * Oscar Wilde, Salome, Praha : Ludvík Bradáč, 1921 * Oscar Wilde před soudem: soudní zápisy, Praha : Karel Janský 1921. * Honoré de Balzac, Sarrasine, Praha : Ludvík Bradáč, 1922. * Félicien Rops, Dopisy a zápisky, Praha : Ludvík Bradáč, 1924.
Další práce
Dále uspořádal následující tituly: * Listy Julia Zeyera Růženě Jesenské : 1889-1900, Praha : Ludvík Bradáč, 1919 * Karel Sabina: Lyrika, úvod Miloš Marten, Praha : Ludvík Bradáč, 1920 * Karel Jaromír Erben, Kytice z pověstí národních od Karla Jaromíra Erbena, Praha : Ludvík Bradáč, 1922 * Vratislav Hugo Brunner: Vlastní život v karikatuře Kladno : Svatopluk Klír, 1930
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080105024225/http://kix. fsv. cvut. cz/~gagan/jag/rukopisy/osobnost/hanka/krec-1. htm]Jarmil Krecar: Hledání včerejšího dne, Praha 1936[/url] o Rukopisech královédvorském a zelenohorském * [url=https://web. archive. org/web/20080410193120/http://scb. wdr. cz/scb_zpravy_2006-1_bradac. html]Karel Kolařík: Knihomil a Knihomol : nad bibliofilskými časopisy Ludvíka Bradáče[/url] Zprávy Spolku českých bibliofilů 1/2006.
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Spisovatelé píšící pod ženským pseudonymem Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Narození 9. února Kategorie:Narození 1884 Kategorie:Narození ve Vraném Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí 1959 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.