Békéscsaba

Békéscsaba je město v jihovýchodní části Maďarska (okres Békéscsaba, župa Békés). Žije zde obyvatel. Město je sídlem menšinové slovenské samosprávy v Maďarsku. Městem protéká vodní kanál Élővíz-csatorna a je zde také letiště Békés Airport . Město je známé svými gastronomickými specialitami a akcemi, jako například čabajské klobásy (dokonce i část -csaba v názvu města je společná s názvem klobás) a festivalu na ní založeném. Pravidelně se zde pořádal také nejnavštěvovanější pivní festival v Maďarsku, ten se však přesunul do Gyuly.

Název

Název Békéscsaba se skládá ze dvou částí. Békés odkazuje na název místního regionu (v blízkosti Békescsaby se nachází také obec Békés). +more Původ tohoto slova je z maďarského výrazu pro klid/mír. Přípona -csaba je tureckého původu a odkazuje na oblíbené mužské jméno. Z maďarštiny byl název převzat do dalších jazyků, většinou fonetickým přepisem, nebo případnou další úpravou. Slovenský název v podobě Békešská Čaba je nicméně předmětem debaty, zda by měl být používán s první částí či bez ní, neboť u některých dalších slovenských exonym v oblasti Maďarska tomu tak není. Místní obyvatelé se ve slovenštině označují jako Čabänia/Čabän.

Přírodní poměry

Poloha a vodstvo

Město se nachází v rovné krajině panonské nížiny. Státní hranice s Rumunskem je vzdálená cca 20 km (u obce Vărșand).

Békéscsabou vede kanál Élővíz-csatorna. Vlastní řeku Békéscsaba nemá, nejbližším větším vodním tokem je řeka Kriš, která teče cca 10 km severovýchodně od města. +more Dalším větším vodním tokem poblíž je řeka Maroš. Mezi oběma se Békéscsaba rozkládá. Průměrná nadmořská výška ve městě se pohybuje okolo 85-90 m n. m. Místní část Jamina je nejníže položenou. Město samotné má intravilán nápadně protáhlého tvaru.

Klimatické poměry

Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 11 stupňů Celsia, což z města činí jedno z nejteplejších míst v zemi. V lednu činí −1,6 °C, zatímco nejteplejší měsíc červenec má 22,6 °C. +more Nejnižší naměřená teplota zde dosahovala −29 °C, zatímco nejvyšší naměřená s hodnotou 41,7 °C z 22. srpna 2001 byla celomaďarským rekordem až do roku 2007. V průměru se vyskytuje 96 mrazových dnů, 28 zimních dnů (průměrná denní teplota pod 0 °C). Kvůli vlivu sedmihradského karpatského oblouku je počet slunečních hodin 1940 ročně, což je méně než celomaďarský průměr. Většinou zde vanou severovýchodní větry s průměrnou rychlostí 3 m/s.

Historie

Středověk

Oblast dnešní Békéscsaby byla osídlená již od starověku a pozdní doby bronzové. Archeologický průzkum dohledal přítomnost körörské kultury. +more Nejdříve zde žili Keltové, potom Hunové a Avaři. Po obsazení Maďary zde bylo už několik vesnic. Obec Csaba je doložená poprvé z 30. let 14. století. Vlastníkem obce ve středověku byl rod Ábránfy. Ti zde také vybudoval i opevnění, které stálo nejspíše již v roce 1521 a které bylo postaveno v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. První zmínka o pevnosti pochází potom z roku 1529.

Když Osmanská říše dobyla tehdejší Uherské království, tehdejší osada nebyla významněji poničena. Podle tureckých defterů z poloviny +more_století'>16. století zde stálo 29 domů. Z obce utekla řada lidí, došlo zde ale k reformaci a rozšířil se kalvinismus. V roce 1563 bylo napočítáno 99 rodin. Zánik Békéscsabě hrozil až v době, kdy Turci ustupovali na jih. Většina místních před válkou utekla a téměř nikdo nezůstal. Poprvé byla znična v roce 1595. Znovu byla obec dobyta do křesťanských rukou Habsburky v roce 1693.

Doba Rakouska-Uherska

Přestože v roce 1715 byla Békéscsaba označována jako opuštěné místo, již o několik let později o ní existují zápisy v berních dokumentech. V roce 1717 zde žilo již dvacet rodin. +more Nové město pravděpodobně založil János György Harruckern, který k tomu využil bojů proti Turkům, probíhajících v několika předcházejících letech. Noví obyvatelé přišli z oblastí dnešního středního Slovenska (například Gemer a Novohrad). Byli (většinou) Slováci a byli evangelického vyznání. Jednalo se o obdobný proces dosídlování, jako tomu bylo v případě i dalších oblastí bývalých jižních Uher, například ve Vojvodině apod. Harruckern pověřil šlechtice z regionu Turce Miklóse Thuróczyho realizací vzniku sídla. I přesto byly podmínky života v rychle rostoucí Csabě velmi těžké. V letech 1738 až 1740 ji zasáhla epidemie moru, v roce 1755 část tehdejšího města zničil požár. Po epidemii moru sem přišla druhá kolonizační vlna, rovněž z oblasti dnešního Slovenska, nicméně nově příchozí byli katolického vyznání.

V roce 1778 byl postaven místní vodní kanál napájený z řeky Kriš, což umožnilo vysušit okolní močály a rozšířit rozlohu půdy, které bylo možné obdělávat. O jedenáct let později začala být pravidelně do města doručována také pošta. +more Existenci původního kanálu dokládají např. mapy prvního vojenského mapování, stejně jako močál, rozkládající se severně a východně od města.

Na počátku 19. +more století byl zbudován místní luteránský kostel. V roce 1841 byl postaven také řeckokatolický kostel. Místní židovská komunita si nechala zbudovat synagogu roku 1855.

Stejně jako v řadě dalších uherských měst i v Békéscsabě vypukla v létě 1831 epidemie cholery, které padlo za oběť nemalé množství místních obyvatel. Byli pohřbeni v lese Széchenyi liget. +more O tři roky později poničilo Békéscsabu zemětřesení, největší škody byly zaznamenány na místním luteránském kostele. Okolní domy byly postiženy méně; ve městě tehdy nestálo příliš mnoho vyšších domů. Roku 1841 bylo rozhodnuto o udělení statusu města s tržním právem .

Do roku 1847 už byla Csaba jedním z dvaceti největších měst v Uhersku, přesto stále připomínala vesnici - ulice byly blátivé, domy přeplněné. Dramatický růst téměř z ničeho na úroveň dvacetitisícového města provázel jen slabý rozvoj infrastruktury. +more Ne nadarmo tak Elek Fényes označil město za největší vesnici Evropy. Parní mlýn (třetí v župě Békés) postavený v roce 1851 byl první vyšší stavbou ve městě.

V roce 1856 zde v rámci zalitavského sčítání lidu bylo zjištěno 26 tisíc obyvatel, z nichž 20 tisíc se hlásilo k slovenské národnosti. Město navštěvovali i někteří slovenští obrozenci, např. +more Ján Kollár.

Postupně nicméně byly budovány i vícepatrové stavby, které měnily toto sídlo na skutečné město evropského rázu. Roku 1853 vyrostl nový patrový obchodní dům (první ve městě) na Munkácsyho ulici. +more Ernő Sztraka nechal vypracovat urbanistický plán města. V druhé polovině 19. století vznikly také Széchenyho sady. V roce 1868 potom získalo město veřejné osvětlení. Rozvoj průmyslu vedl k myšlence, že by se Békéscsaba měla stát župním městem namísto Gyuly, nicméně v tomto směru zůstalo pouze u diskuze. Mezi oběma městy ale v této době panovala značná rivalita.

Železnici sem zavedli v roce 1858, vznikly tak nové továrny a domy. Jednalo se především o velké mlýny (např. +more István-malom, dokončen roku 1853), vznikla tu ale také velká cihelna (Jaminai). Okolo ní se začalo rozšiřovat malé sídlo, které nicméně bylo oddělené od původní Csaby. V roce 1887 byla na dnešním Kossuthově náměstí postavena artéská studna, která přispěla k zlepšení zdravotních podmínek ve městě. Přítomnost řady železničních tratí dokládají mapy druhého vojenského mapování, stejně jako ukazují vysušený močál a jeho rozparcelování mezi jednotlivé rolníky. Jižně od města ještě několik menších močálů nicméně existovalo (Borju-rét, Tehén-rét, Tavasz-rét), zanikly nejspíše až k počátku 20. století. Na místě prvního uvedeného vzniklo vojenské cvičiště.

Roku 1903 byla otevřena místní tiskárna (společnost Tevan), která zde působila pod touto značkou až do znárodnění v druhé polovině 40. let +more_století'>20. století.

V roce 1891 zde vypukly potyčky mezi dělníky, žádajícími vyšší platy, lepší podmínky a levnější bydlení. Tyto nepokoje byly silou potlačeny. +more Po několika měsících se konaly soudní procesy se zbouřenci a ve městě byla posílena vojenská posádka, aby se později takové nepokoje neopakovaly.

V roce 1911 byl v Békéscsabě při potyčce zastřelen Gábor Zsilinszky.

Na počátku 20. +more století byla městem vedena úzkorozchodná městská železniční trať, která spojila centrum Békéscsaby s nedalekým městem Békés. Trať vedla samotným středem města, např. po Andrássy ut (dnes zde je pěší zóna).

Meziválečná doba

Během první světové války byla řada místních nasazena na východní frontě a dále na frontě italské. Řada místních v bojích padla; z města pocházel 101. +more pěší pluk. Po skončení konfliktu následovalo (stejně jako v celém nově zmenšeném Maďarsku) období nestability. V letech 1919 a 1920 byla Békéscsaba obsazena rumunským vojskem. Protože Maďaři ztratili po smlouvách z Trianonu a Saint-Germainu Arad a Nagyvárad, pro celou tuto oblast význam města vzrostl. Nové hranice ale způsobily pro Békéscsabu pohromu také z dopravního hlediska, neboť některé železniční tratě do dalších významných měst zmenšeného Maďarska procházely přes území cizích států (např. přes Rumunsko). V meziválečném období bylo sužováno chudobou, nezaměstnaností a v roce 1925 ho poničila i povodeň. Místní průmysl nicméně dokázal nelehké období ustát.

Druhá světová válka a období MLR

Město po bombardování za druhé světové války.

V době německé okupace byli místní Židé poslání do koncentračního tábora v Osvětimi, celkem 3000 lidí. Dne +more_září'>21. září 1944 bombardovalo spojenecké letectvo klíčové objekty ve městě, především místní železniční uzel. Při náletech zahynulo okolo stovky lidí. Rudá armáda město obsadila 6. října 1944. Z města bylo také po válce odsunuto několik stovek Němců. Další populační změna se uskutečnila v roce 1947, kdy došlo k výměně obyvatelstva s Československem (v okolí Békéscsaby bylo silné slovenské osídlení). Na místo nich byli dosídleni někteří Maďaři z jižního Slovenska (z Komárna, Lučence a Nových Zámků). Přes tyto veškeré změny však počet obyvatel poklesl; zatímco v roce 1941 žilo v Békéscsabě přes padesát tisíc osob, v roce 1949 to bylo jen 44 000 lidí. Správní reformou v roce 1950 se město stalo v souvislosti s rozsáhlou reformou regionální správy na úrovni celého Maďarska sídlem župy na úkor nedaleké Gyuly.

V roce 1956 zde došlo při sovětské okupaci Maďarska k několika přestřelkám, které si vyžádaly mrtvé na obou stranách. Místem odporu byly místná radnice a základní škola v Petőfiho ulici. +more Zahynulo několik sovětských vojáků, dva policisté a jeden civilista. Události dnes připomíná pamětní deska.

Po vzniku socialistického Maďarska se stalo centrem potravinářského průmyslu. Nestalo se tomu ale tak hned. +more V rámci poválečné obnovy byl budován v Maďarsku (stejně jako v jiných zemích tzv. východního bloku) především těžký průmysl. Békéscsaba však byla rozsáhleji industrializována až v závěru 60. let 20. století, postavena byla např. místní konzervárna. Za dvacet pět let se počet obyvatel zvýšil ze 42 000 na 65 000 a bytovou nouzi vyplývající z nárůstu obyvatel z velké části uspokojila panelová výstavba. Sídliště byla realizována v prostoru poblíž hlavního nádraží, jako např. Kazinczy lakótelep. Od šedesátých let začala plánovaná industrializace a rozvíjel se také drůbežářský a polygrafický průmysl. Dále byla zřízena továrna na obráběcí stroje, továrna na ozubení a výtahy, konzervárna a chladírna. Tehdy vznikla firma Kner Nyomda, a to sloučením několika malých závodů.

Došlo i k dopravním změnám; roku 1968 byla schválena nová dopravní koncepce, která předpokládala zrušení úzkorozchodné městské trati a zavedení autobusových linek.

V roce 1989 a po následujících politických změnách se průmysl ocitl v krizi, neboť přílišná orientace na země východního bloku a především na Sovětský svaz se ukázala být neudržitelnou. Místní konzervárna uzavřela své brány v roce 1999 a drůbežárna zkrachovala v roce 2006, propustila velký počet zaměstnanců. +more Mimo jiné zde za socialismu existovaly i závody textilního a stavebního průmyslu.

Roku 1991 byl městu správní reformou vrácen statut regionálního centra, hlavního města své župy. Diskutovalo se také o možnosti jejího přemístění zpět do Gyuly, ale to se neuskutečnilo.

V současné době je město je především známé kulinářským mezinárodním Klobásovým festivalem v Békéscsabě, který se zde každoročně pořádá.

Roku 2001 zde byl otevřen obchodní dům s názvem Csaba Center a v roce 2023 nová tržnice.

Administrativní dělení

Město Békéscsaba se dělí celkem na 13 místních částí, řada z nich jsou bývalé vesnice, které byly připojeny k městu. Z administrativního hlediska je město rozděleno na 6 obvodů, a to: Staré město , Erzsébethely, Fényes, Gerla, Lencsési lakótelep a Mezőmegyer.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel a národnostní struktura

Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě 67 968 obyvatel, z toho 65 944 respondentů uvedlo svoji národnost. 63 782 z nich jako maďarskou, 287 se deklarovalo jako Romové. +more 4 078 lidí se přihlásilo ke slovenské národnosti, 425 k Němcům a 293 k Rumunům. Historicky bylo město etnicky více rozmanité, především před druhou světovou válkou zde byla více zastoupena německá a slovenská národnost. Slováci se částečně vystěhovali do dřívějšího Československa, částečně se pomaďarštili. Mluvený slovenský jazyk v této oblasti do jisté míry odpovídá slovenštině 19. století.

Náboženské poměry

Dle sčítání lidu z roku 2011 se 17,2 % obyvatel identifikovalo s Římskokatolickou církví, 12, % obyvatel potom s luteránstvím. 27 % odmítlo uvést a 33 % se deklarovalo bez náboženské příslušnosti. +more Náboženská příslušnost k jednotlivým církvím pozvolna klesá; ještě po druhé světové válce se k luteránství hlásilo přes polovinu a k římskokatolické církvi téměř třetina místních.

Zeleň a životní prostředí

Ve městě stojí několik parků. Na východním okraji města leží lesopark , nedaleko od areálu muzea klobásy. V centru města jsou oblíbeným parkem Széchenyiho sady .

Okolo Békéscsaby se nachází zatopené pískovny, které jsou oblíbené mezi rybáři nebo jen pro rekreaci.

Kultura

V Békéscsabě sídlí Jókaiovo divadlo. Je umístěno v nápadné neoklasicistní budově z 19. století.

Stojí zde také muzeum, které je věnované dílu maďarského malíře Mihály Munkácsyho a kulturní dům, který nese jméno Jánose Arányho. Na okraji města je i muzeum věnované místním klobásám. +more V roce 2013 zde bylo otevřeno kultruní centrum Csabagyöngye.

Největší knihovnou v Békéscsabě je župní knihovna. Sídlí v rozsáhlé budově dokončené roku 1985.

Své kulturní instituce zde má i slovenská národnostní menšina, např. slovenský vesnický dům, resp. +more Dům slovenské kultury. V meziválečném období zde vycházel slovenský Čabianský kalendár.

Školství

Békéscsaba se díky své poloze postupně rozvinula do podoby regionálního vzdělávacího centra, a to především v prvních dvou dekádách 21. +more století. 30-40 % místních středoškolských studentů do Békéscsaby dojíždějí. Nachází se zde dále 13 základních škol, 14 škol středních (nebo gymnázií) a od roku 1986 vysoká škola, která je v současnosti obchodní fakultou Univerzity Sámuela Tessedika.

Doprava

Budova nádraží. +more Kašna a panelové domy. Pěší zóna ve městě. Platanová alej. Dálnice M44 u Békéscsaby. .

Silniční doprava

Město je významnou křižovatkou jihovýchodního Maďarska. Do Békescsaby směřuje dálnice M44, které po svém dokončení spojí hlavní tranzitní dopravní tahy z Rumunska přes město až k dálnici M5, která zajišťuje spojení s Budapeští a Suboticí. +more Békéscsaby dosáhla dvěma úseky v letech 2020 a 2021, celkově vzato však město je posledním regionálním centrem v Maďarsku, které bylo napojeno na síť dálnic. Severní silniční okruh města je postaven jako poloviční profil uvedené dálnice.

Kříží se zde také významné silnice celostátního významu a to, č. 44 a 47. +more Dříve procházely samotným centrem města, později byl ze severní strany zbudován silniční obchvat. Některé tahy nicméně i nadále vedou středem města.

Železniční doprava

Město je rovněž i důležitou železniční křižovatkou pro jihovýchodní část Maďarska. Vedou odsud celkem koleje do čtyřech směrů; na jih (do Rumunského Curtici a do Aradu), na východ (do města Salonta rovněž v Rumunsku), dále na sever (do Szolnoku) a na západ (do Szegedu). +more Hlavní trať (č. 120) prochází ze Szolnoku směrem na Arad do Rumunska) Békéscsaba má jedno velké nádraží, umístěné západně od středu města. Rekonstruováno bylo v letech 2013 až 2015. Je doplněno rovněž i nádražím autobusovým.

Městská doprava

Městskou dopravu zajišťují autobusy. Dříve mělo město úzkorozchodnou městskou dráhu (nikoliv však tramvajovou). +more V Békéscsabě je také rozsáhlá síť cyklostezek.

Sport

V roce 2002 se zde konalo 11. mistrovství Evropy v plachtění, kde se mistry Evropy stali dva čeští piloti Petr Krejčiřík a Tomáš Suchánek. +more Město ze svého rozpočtu vydává 2 % ročně na podporu sportu a sportovních aktivit a v roce 2001 získalo ocenění Národní město sportu. Fotbalový tým Békéscsaba 1912 Előre hrál nějakou dobu v první maďarské fotbalové lize.

Sportovní kruhová hala se nachází na východním okraji města, při ulici Gyulai ut. Fotbalový stadion se nachází na Nemocniční ulici a má kapacitu 4900 diváků.

Ve městě stojí rovněž Arpádovy lázně.

Zdravotnictví

Ve městě se nachází Župní nemocnice.

Partnerská města

Významní rodáci a obyvatelé

Gábor Miklya (* 1971), sochař * András L. +more Áchim (1871-1911), politik * Leslie Chabay (1907-1989), operní a koncertní zpěvák * Alex Crisovan (1919-2012), sportovní novinář, autor a úředník * Ottó Boros (1929-1988), hráč vodního póla, dvojnásobný olympijský vítěz * Károly Klimó (* 1936), malíř a grafik * Imre Simkó (1939-2021), střelec * László Vidovszky (* 1944), hudební skladatel * Mihály Gubis (1948-2006), hudebník, malíř a sochař * Bence Szabó (* 1962), šermíř, dvojnásobný olympijský vítěz * Csaba Kiss (* 1963), hráč badmintonu * Dalma Iványi (* 1976), basketbalistka * Orsolya Tóth (* 1981), herečka * Viktor Erdős (* 1987), šachista * Enikő Mihalik (* 1987), model * Balázs Baji (* 1989), překážkář * Gábor Ancsin (* 1990), házenkář * Imre Balog (* 1991), šachista * András Achim (1871-1911), farmář a zakladatel socialistické strany.

Odkazy

Reference

Související články

Čabajská klobása

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20050208221624/http://turizmus.bekescsaba.hu/latnivalok.php]Fotografie města[/url]

Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Obce v župě Békés Kategorie:Okres Békéscsaba