Chotkovská hrobka (Valtířov)

Chotkovská hrobka, také hrobka hrabat Chotků, případně zvaná podle spřízněného rodu Thun-Hohensteinů hrobní kaple rodiny Thunů je pohřebiště velkobřezenské linie šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína a jejich příbuzných v severním cípu bývalého hřbitova nad vysokým srázem k pravému břehu Labe nedaleko kostela sv. Václava ve Valtířově ( Waltirsche), součásti Velkého Března ( Großpriesen) v okrese Ústí nad Labem. Novogotická cihlová hrobka byla postavena v roce 1869 podle projektu Františka Schmoranze staršího pro bývalého nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka a byli do ní pohřbíváni i jeho potomci a příbuzní. Jejich ostatky byly však v druhé polovině 20. století převezeny na hřbitov v Litoměřicích. Stavba je památkově chráněná, je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav.

Historie a architektura

Hrabě Karel Chotek (1783-1868), nejvyšší purkrabí Českého království (1826-1843) koupil panství Velké Březno v roce 1841 za 170 000 zlatých. V letech 1842-1845 nechal v pozdně klasicistním slohu postavit nový zámek, který byl v letech 1885-1910 novorenesančně upraven.

Vedlejší ves Valtířov přikoupil hrabě z bývalého zahořanského panství roku 1846.

Karel Chotek zemřel ve Vídni v roce 1868. Jeho žena Marie Chotková, rozená Berchtoldová z Uherčic (1794-1878) nechala postavit důstojnou hrobku pro svého času nejvyššího politického činitele Českého království ve Valtířově. +more Stavbu navrhl východočeský architekt a stavitel František Schmoranz starší (1814-1902), který byl i autorem přestavby zámku Žleby a rekonstrukcí katedrály sv. Ducha v Hradci Králové a kostela v Poličce a ve Dvoře Králové. Původně návrh počítal i s boční věží, ta však nakonec kvůli úspoře vybudována nebyla. Výstavbu hrobky realizovala ústecká firma Alwina Köhlera. Náklady se vyšplhaly přes 30 tisíc zlatých. Hrobka byla dokončena už v roce 1869.

Jedná se o centrální novogotickou stavbu na obdélném půdorysu z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty, ve kterých je úzké okno s lomeným obloukem a opatřené ostěním. +more Štíty jsou zakončeny kamenným křížem. Po stranách v nároží jsou vždy dva na sebe kolmé dvakrát zalamované opěráky s kamennou stříškou končící skoro pod úrovní korunní římsy. Stejně řešené opěráky jsou umístěny ve střední části každého průčelí. Uprostřed severní, západní a jižní stěny je velké okno s hrotitým obloukem s kružbou, kvadrilobem a svislými pruty. Na východní straně je nižší okno a pod ním sedlový kamenný portál. Stanová (jehlancová) střecha je osazena velkou měděnou růžicí (kytkou) gotických tvarů.

Na severním štítě je deska s německým nápisem:

Jeho překlad do češtiny zní Karlu hraběti Chotkovi, nejvyššímu purkrabímu Čech k poctě a památce vystavěla jeho manželka Maria hraběnka Chotková, rozená hraběnka Berchtoldová v roce 1869.

Interiéry

Vnitřní prostor byl sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Veškeré vnitřní vybavení bylo zničeno při rabování hrobky po druhé světové válce. +more Po převezení ostatků do Litoměřic v hrobce zůstaly jen katafalky a nápisy v podlaze.

V roce 1992 opatřil okna mřížemi Josef Zajac ze Svádova.

V roce 2017 byla opravena dvě vitrážová okna. Některé části bylo potřeba pouze doplnit, jiné vyrobit celé znova. +more Náklady, jejichž větší část pokryla veřejná sbírka, se vyšplhaly na přibližně 35 tisíc korun. Práce provedla rodinná firma Vitráže Zajac ze Cvikova. Restaurována byla také modlitební klekátka a oltář.

Nejbližší okolí

+morejpg|náhled'>Sloup 14 svatých pomocníků V těsném sousedství stojí renesanční kostel sv. Václava. Severovýchodním směrem od hrobky se nachází nenápadný pomník Tomášek Garrigua Masaryka pravděpodobně z 30. let 20. století. Pomník byl odstraněn v době německé okupace a ke znovuodhalení došlo v roce 1946. V roce 1948 z něho byl odstraněn reliéf prezidenta. Pomník byl znovu obnoven v roce 2008. Uprostřed prostranství před kostelem byl druhotně vztyčen sloup Čtrnácti svatých pomocníků, mezi které patří sv. Jiří, Vít, Erasmus, Pantaleon, Jiljí, Kryštof, Dionýsus, Blažej, Cyriakus, Achátius, Eustach, Kateřina, Markéta a Barbora. Barokní památka z tvrdého hustého křemitého černovického pískovce pochází z roku 1716. Sem byl převezen v roce 1965 z obce Čachovice, která byla zatopena při stavbě Nechranické přehrady. V letech 1994-1995 torzo sloupu restauroval akademický sochař Michael Bílek (1942-2015) z Petrovic.

Seznam pochovaných

Po Karlu Chotkovi, jehož tělo nechala z Vídně převézt jeho žena Marie, byla v hrobce pochována i ona sama a postupně další členové velkobřezenské větve Chotků. Karel Chotek a Marie spolu měli šest synů, otce však přežili pouze dva, Antonín a Bohuslav. +more Antonín se věnoval v dospělosti správě statků ve Velkém Březně. Jeho bratr Bohuslav budoval kariéru úředníka a diplomata. Nejznámějším členem této rodové linie se koncem 19. století stala čtvrtá Bohuslavova dcera Žofie Chotková (1868-1914), manželka následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este (1863-1914). Tato dvojice však byla pochována v Arstettenu. V hrobce nebyl pochován ani poslední soukromý majitel zámku Karel Maria Chotek (1887-1970), jemuž byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945, jeho žena Livie Clara Majláth de Székhely (1888-1970) a jeho teta Olga - Marie Antoinetta (1860-1934). Karel Maria a Livie Clara strávili zbytek života v bavorském městečku Aichach. Karel Maria zemřel lednu 1970 a jím rod vymřel.

V letech 1869-1943 bylo v hrobce pochováno 13 nebo 14 osob. Po druhé světové válce byla stavba vyrabována, neustále hrozilo zneuctění ostatků pohřbených po vniknutí vandaly. +more Pohřebiště proto sloužilo svému účelu jen do 70. let 20. století, kdy byly rakve s ostatky převezeny na zámek Benešov nad Ploučnicí a na přelomu 80. a 90. let byly ostatky na přání hraběnky Schönbornové uloženy na hřbitově v Litoměřicích. Chotkové tam od té doby spočívají ve společné prosté hrobce, která je opatřena latinským nápisem. Výjimkou jsou ostatky řeholnice Ady Chotkové - Marie Annuntiaty (1890-1939), které byly uloženy do samostatné hrobky v kněžské části hřbitova.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Chotků, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud byly pohřbeny v hrobce, nebo příbuzní z jiných rodů. +more Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Velké Březno. Historie rodu sahá až do 14. století, ale zde jsou generace počítány až od Václava Antonína Chotka (1674-1754), stavebníka zámku Veltrusy, který byl v roce 1702 povýšen do panského stavu, v roce 1723 získal český titul hraběte a v roce 1745 říšského hraběte. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.