Jan Rudolf Chotek z Chotkova

Jan Nepomuk Rudolf (říšský) hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína ( Johann Nepomuk Rudolf (Reichs)graf Chotek von Chotkowa und Wognin; 17. května 1748 Vídeň - 26. srpna 1824 Vídeň) byl český šlechtic, rakouský státník a mecenáš. Od mládí zastával funkce ve správě habsburské monarchie, nakonec byl nejvyšším purkrabím Českého království (1802-1805) a později ještě státním ministrem ve Vídni. Získal Řád zlatého rouna (1808) a jako pokrokový aristokrat patřil též k předním osobnostem počáteční fáze českého národního obrození, v letech 1804-1824 byl prezidentem Královské české společnosti nauk. Na svých statcích proslul budováním parku u zámku Veltrusy a výstavbou rodinné rezidence Kačina. Z jeho početného potomstva vynikli synové Ferdinand Maria (1781-1836), arcibiskup v Olomouci, a Karel (1783-1868), dlouholetý český nejvyšší purkrabí.

Životopis

+more_Vpravo_portrét_Jana_Rudolfa,_vlevo_portrét_jeho_syna_Karel_Chotek'>Karla Pocházel ze staré české rodiny Chotků, byl jediným synem Jana Karla Chotka (1704-1787) a jeho manželky Anny Marie, rozené hraběnky Kotulínské (1711-1798). Narodil se ve Vídni, kde také strávil dětství. Studoval filozofii, přírodní vědy, práva a politické vědy, vědomosti získal například také v architektuře. I když jeho jméno není průkazně doloženo na žádné vysoké škole, dostalo se mu pečlivého vzdělání a později ve státních funkcích a správě majetku prokázal rozsáhlé znalosti z různých oborů. V roce 1768 pobýval v Praze a Čáslavi, kde měl studovat fungování státní správy na krajské úrovni. Poté se přes rakouské země vydal na kavalírskou cestu (1768-1770). V Miláně se podle rodičovských plánů setkal se svým bratrancem hrabětem Josefem Augustem Wilczkem a dále cestovali spolu. Pokračovali do Říma a Neapole, část cesty po Itálii absolvovali v doprovodu císaře Josefa II. Další cesta vedla do Francie s několikaměsíčním pobytem v Paříži. Po návštěvách Rakouského Nizozemí a Holandsku následoval delší pobyt v různých německých zemích a v listopadu 1770 návrat do Vídně.

Pečeť nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka Politickou kariéru zahájil koncem roku 1770 v úřadu svého strýce, nejvyššího kancléře Rudolfa Chotka (1706-1771), který krátce poté zemřel. +more Jan Rudolf byl pak vládním radou v Dolních Rakousích (1771-1776) a od roku 1776 dvorním radou česko-rakouské dvorské kanceláře. K vyšším funkcím se dostal až po nástupu Josefa II. V letech 1781-1782 zastával úřad prezidenta Dvorské komise pro cenzuru knih a v této funkci se zasloužil o rozšíření svobody tisku. V roce 1782 doprovázel ruského velkoknížete Pavla na cestě do Benátek. Téhož roku byl krátce prezidentem dvorské komory a od roku 1782 působil v úřadu nejvyššího kancléře jako dvorský kancléř. Nakonec se neztotožnil s finanční politikou Josefa II. a v roce 1789 rezignoval. Značný vliv si ale uchoval na českém zemském sněmu, kde proslul aktivitami proti vídeňské centralizační politice. Za vlády Leopolda II. byl v letech 1791-1792 krátce znovu prezidentem dvorské komory (ministrem financí). Po nástupu Františka II. došlo k další reformě státní správy a Chotek se na deset let ocitl mimo vysoké funkce.

Erb Chotků na zahradním průčelí zámku Kačina V letech 1802-1805 byl nejvyšším purkrabím Českého království a prezidentem zemského gubernia. +more V této funkci získal značné zásluhy, mimo jiné zpřístupnil pro veřejnost Královskou oboru a nechal přestavět Místodržitelský letohrádek. V Čechách inicioval budování nových silnic a věnoval se i rozvoji průmyslové výroby. Z funkce nejvyššího purkrabího musel odstoupit v červnu 1805, protože byl pokládán za viníka růstu cen během napoleonských válek. Od roku 1805 pobýval znovu ve Vídni ve funkci státního a konferenčního ministra, v roce 1810 byl předsedou komise pro vypracování politického zákoníku. Z aktivní státní služby odešel v roce 1815. V letech 1804-1824 byl prezidentem Královské společnosti nauk, v roce 1818 se podílel také na založení Národního muzea. Byl též c. k. tajným radou a komořím, v roce 1808 obdržel Řád zlatého rouna.

Majetek a stavební aktivity

Zámek Kačina, hlavní rodové sídlo postavené v letech 1802-1824 Po strýci Rudolfovi zdědil v roce 1771 fideikomisní panství Veltrusy s domem U Zlatéhou melounu v Praze. +more Po otci Janu Karlovi převzal v roce 1787 panství Nové Dvory na Kutnohorsku. K Novým Dvorům přikoupil v roce 1791 statek Hlízov za 81 000 zlatých. V přestávkách mezi politickou činnosti zahájil Jan Rudolf Chotek rozsáhlé úpravy parků ve Veltrusích a kolem Nových Dvorů. Zatímco ve Veltrusích byl vybudován jeden z největších anglických parků s množstvím drobných stavebních doplňků, úpravy okolí Nových Dvorů vyvrcholily stavbou velkolepého empírového zámku v Kačině (1802-1824). K úpravám okolí veltruského zámku přistoupil krátce po jeho převzetí. Význam veltruského parku spočívá v tom, že vznikal o několik let dříve, než se koncept krajinářské úpravy začal prosazovat v celoevropském měřítku. K utváření parku povolal Chotek přední zahradníky a zahradní architekty, díky svému rozhledu a zkušenostem ze zahraničních cest do jeho podoby osobně zasahoval. Ve veltruském parku se nejvíce stavělo v 90. letech, kdy byl Jan Rudolf Chotek mimo aktivní politiku (Chrám přátel venkova a zahrad, 1792-1794; Laudonův pavilón, 1792-1797; Červený mlýn). Neméně aktivní byl Chotek také na novodvorském panství, kde proběhla adaptace zámku a úpravy okolního parku. Hlízovský zámek zakoupený v roce 1791 byl upraven na byty úředníků, nedaleko odtud východním směrem vznikl krátce poté lovecký letohrádek Červený domek. Zámky v Nových Dvorech ani ve Veltrusech nesplňovaly požadavky na honosné sídlo bohatého a vzdělaného Jana Rudolfa Chotka, proto nakonec došlo k výstavbě jednoho z největších empírových zámku v Čechách. Kačina poblíž Nových Dvorů patří k významným památkám šlechtické architektury první poloviny 19. století. Vzhledem k vysokým finančním nákladům probíhala stavba přes dvacet let (1802-1824). Funkčnost zámku jako rodinného sídla byla podřízena požadavkům na reprezentaci, díky tomu vznikla stavba výjimečných kvalit. Na centrální obytnou budovu navazují kolonády s přistavěnými pavilóny. Zatímco divadlo v severním pavilónu bylo dokončeno až o mnoho let později, centrální kruhový sál knihovny se 40 000 svazky knih v jižním pavilónu se stal chloubou zámku již za života Jana Rudolfa.

Jan Rudolf Chotek zemřel ve Vídni 26. srpna 1824 ve věku 76 let. +more O několik měsíců přežil svého nejstaršího syna Jana Nepomuka, dědicem rodového majetku se stal vnuk Jindřich (1802-1864). Jan Rudolf byl na základě své poslední vůle pohřben na hřbitově v Nových Dvorech, v roce 1829 byly jeho ostatky přemístěny do nově postavené rodinné hrobky tamtéž.

Rodina

Hrabě Chotek se oženil 15. +more února nebo 18. března 1772 ve Vídni s hraběnkou Marií Sidonií z Clary-Aldringenu (10. listopad 1748 Praha - 16. únor 1824 Vídeň), dcerou knížete Františka Václava Clary-Aldringena 8. březen 1706 Teplice - 21. červen 1788 Vídeň) a jeho manželky (∞ 14. únor 1747 Vídeň) hraběnky Marie Josefy z Hohenzollern-Hechingenu (20. leden 1728 Freiburg im Breisgau - 3. prosinec 1801 Vídeň). Měli spolu deset dětí, osm z nich se dožilo dospělosti, nejvýznamnější byl Karel Chotek.

* 1. Jan Nepomuk Josef (+more_únor'>24. únor 1773 Vídeň - 8. duben 1824 Praha), c. k. komoří, prezident spolku pro podporu chudých a čestný občan Prahy, zakladatel (I. ) majorátní linie na Veltrusech a Nových Dvorech ** ∞ 12. říjen 1799 Vídeň Marie Isabela z Rottenhanu (6. červenec 1774 Praha - 14. prosinec 1817 Praha), dcera Jindřicha Františka z Rottenhanu * 2. Rudolf (13. srpen 1775 - 15. srpen 1779) * 3. Josef (19. březen 1776 - 6. červenec 1809 padl v bitvě u Wagramu), zakladatel II. linie hrabat Chotků ** ∞ 6. říjen 1802 Žofie z Auerspergu (7. září 1780 - 7. prosinec 1865) * 4. Marie Aloisie (21. červen 1777 Neuhof - 8. březen 1864 Teplice) ** ∞ 26. říjen 1802 Neuhof Karel Josef, kníže Clary-Aldringen (12. prosinec 1777 Vídeň - 31. květen 1831 Vídeň) * 5. Václav František (23. červenec 1778 - 1. srpen 1807), neoženil se * 6. Rudolf (10. červen 1780 - 6. leden 1782) * 7. Ferdinand Maria (8. září 1782 Vídeň - 5. srpen 1836 Praha), biskup tarnovský (1831-1832) v Haliči, poté 4. arcibiskup olomoucký (1832-1836) * 8. Karel (23. července 1783 Vídeň - 28. prosince 1868 Vídeň), rytíř Řádu zlatého rouna, c. k. tajný rada a komoří, guvernér Tyrolska a Vorarlberska, nejvyšší purkrabí pražský a prezident (zemského) gubernia Českého království (1826-1843), zakladatel (III. ) velkobřezenské linie hrabat Chotků ** ∞ 9. červen 1817 Vídeň Marie hraběnka Berchtoldová z Uherčic (21. leden 1794 - 18. únor 1878) * 9. Terezie (12. červen 1785 - 20. prosinec 1872 Praha) * 10. Heřman (28. červen 1786 Vídeň - 25. duben 1822 Milán), zakladatel (IV. ) uherské linie hrabat Chotků ** ∞ 22. leden 1813 Henrietta, hraběnka Brunswick von Korompa (12. říjen 1789 Pešť - 27. leden 1857 Vídeň), jejich děti: ** 1. Hermína (14. březen 1815 Budapešť - 3. duben 1882 Vídeň), ** ∞ František hrabě Folliot de Crenneville (1815-1888) ** 2. Otto (1816-1896), major, člen rakouské panské sněmovny ** 3. Rudolf (1822-1903), dědičný člen uherské sněmovny magnátů ** ∞ 28. červen 1862 Vídeň Marie Antonie, hraběnka von Khevenhüller-Metsch (17. říjen 1838 Komorní Hrádek -