Karel Chotek

Život a dílo

Karel Chotek studoval práva v Praze a ve Vídni. Svoji kariéru ve státní službě začal roku 1802 jako úředník při pražském guberniu. +more Postupně zastával pozice krajského hejtmana v Hranicích na Moravě (1805), guberniálního rady v Brně (1811), tajemníka ministerstva financí a krajského hejtmana v Přerově (1812).

Ke konci napoleonských válek se účastnil italského tažení rakouské armády proti maršálovi Muratovi a následně byl jmenován gubernátorem terstským (1816-1818). V této funkci se zasloužil o rozvoj Istrie: mimo jiné vystavěl v Terstu dům chudých, maják na pobřeží a nový vodovod; zřídil pravidelnou plavbu parní lodi mezi Terstem a Benátkami. +more V letech 1819-1824 působil jako tyrolský gubernátor a rovněž se zasazoval o rozvoj této země: založil tyrolské zemské muzeum Ferdinandeum (1823), zřídil ústav pro chudé a spořitelnu, zavedl pojištění proti ohni a usiloval o povznesení školství. Roku 1824 byl ustanoven dvorním kancléřem a předsedou studijní dvorní komise ve Vídni. Pečeť nejvyššího purkrabího Království českého,1836 V letech 1826-1843 byl nejvyšším purkrabím Království českého. Během svého působení aktivně organizoval rozsáhlou výstavbu a modernizaci infrastruktury v českých zemích, obzvláště v Praze. V tomto úřadě projevil mimořádnou iniciativu v úsilí o hospodářský rozvoj země. Jeho zásluhou byly pravidelně pořádány hospodářské výstavy, široce se rozvinula výstavba silnic, pod jeho patronací byla založena Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách.

V Praze díky jeho iniciativě byly dlážděny ulice a náměstí, zaváděna kanalizace, stavěny nové společenské, zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady a sázena stromořadí aj. Z jeho popudu byly v českých městech houfně ustavovány okrašovací komise, které měly za úkol provádět rozvoj měst podobně jako se tomu dělo v Praze. +more Na jeho počest byla roku 1870 důležitá pražská ulice na území Hradčan a Malé Strany, vybudovaná z jeho popudu v letech 1831-1832, pojmenována Chotkova silnice. Zasloužil se o výstavbu druhého mostu přes Vltavu v Praze (1841), vybudování koňské dráhy České Budějovice-Linec a zřídil paroplavbu po Labi od Mělníka až k hranicím.

Podporoval také řadu českých národních aktivit. Patřil k oněm několika českým šlechticům, které František Palacký považoval za věrné Čechy. +more Zároveň však dbal o naprostou věrnost habsburskému panovníkovi. Stál v čele příprav korunovace Ferdinanda V. českým králem a při následných oslavách obdržel 17. září 1836 spolu s třinácti dalšími šlechtici Řád zlatého rouna. Roku 1842 byl při příležitosti výročí čtyřiceti let vykonávání státní služby jmenován čestným občanem Prahy. Roku 1843 se vzdal úřadu purkrabího a stáhl se z veřejného života. Byl posledním českým purkrabím, po něm následovalo období správců země dosazovaných z Vídně.

V roce 1841 koupil zámek Velké Březno a v letech 1842 až 1845 jej nechal přestavět podle plánů vídeňského stavitele Heinricha von Ferstela, aby tam prožil zbytek svého života.

Zemřel ve Vídni-Leopoldstadtu na Praterstraße č. 30 dne 28. +more prosince 1868. Pohřben byl v roce 1869 v rodinné hrobce v obci Valtířov nedaleko velkobřezenského zámku.

Rodina

Nejstarší česká portrétní fotografie. +more Rodina nejvyššího purkrabího Českého království hraběte Karla Chotka s doprovodem, 1839. Hrabě Chotek se sklání k manželce Marii, po jeho pravici stojí nejstarší syn Antonín, na levé straně syn Emanuel a před nimi, bokem k fotografovi, sedí nejmladší syn Bohuslav. Karel Chotek se narodil ve Vídni jako pátý z osmi synů Jana Rudolfa hraběte Chotka (1749-1824) a Marie Sidonie, hraběnky Clary-Aldringenové (1748-1824). Starším bratrem Karla Chotka byl Ferdinand Maria Chotek, čtvrtý arcibiskup olomoucký. Jejich otec Jan Rudolf byl v letech 1802-1805 nejvyšším pražským purkrabím a v této funkci se snažil o modernizaci Prahy - např. otevřel Královskou oboru (Stromovku) veřejnosti. Později byl povolán do Vídně, kde zastával funkci konferenčního ministra.

Dne 9. června 1817 se ve Vídni Karel Chotek oženil s Marií, hraběnkou Berchtoldovou z Uherčic (1794-1878). +more Měli spolu tři syny, z nichž však otce přežili jen dva - Antonín (1822-1883) a Bohuslav (1829-1896). Vnučkou Karla Chotka byla Olga Chotková (s. M. Antoinetta) (1860-1934), která vstoupila do Kongregace sester sv. Karla Boromejského - Boromejek a Žofie Chotková, manželka následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

Nejstarší česká daguerrotypie

Nejstarší dochovanou portrétní fotografií na českém území je daguerrotypie rodiny nejvyššího purkrabího Českého království hraběte Karla Chotka s doprovodem z roku 1839. Rodina se nechala vyfotografovat v Mnichově při své cestě po Evropě, kterou podnikla koncem října a začátkem listopadu 1839. +more Může se jednat také o jednu z nejstarších portrétních fotografií na světě, jelikož podrobnosti o daguerrotypii byly zveřejněny teprve v srpnu téhož roku.

Odkazy

Reference

Literatura

VONDRA, Roman. Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1783-1868). Historický obzor, 2007, 18 (5/6), s. 120-132. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

[url=http://forum. valka. +morecz/viewtopic. php/title/Chotek-z-Chotkova-a-Vojnina-Karel/t/34153]Válka. cz - Chotek z Chotkova a Vojnína[/url] * [url=http://www. bamasoft. com/clubcc/cestar/erby/chotek. html]Chotek z Chotkova[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120306032702/http://www. historickaslechta. cz/chotek-karel-1783-1868-id2009100049-27]Historická šlechta: Chotek Karel (1783-1868)[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/bohemia/chotek2. html]Genealogie Chotků z Chotkova na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští římští katolíci Kategorie:Narození 23. +more července Kategorie:Narození 1783 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 28. prosince Kategorie:Úmrtí 1868 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Chotkovské hrobce ve Valtířově Kategorie:Muži.